4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vážený pane poslanče, legislativně umožnit zřízení nového zpravodajského programu České televize není žádný velký problém. Lze to vyřešit velmi rychle a jednoduše provedením malé změny v Zákoně o ČT a to doplněním slova MINIMÁLNĚ do paragrafu 3, odstavce a) tototo zákona. Navrhované nové znění: "Provozuje televizní vysílání MINIMÁLNĚ dvou celoplošných televizních programů s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky prostřednictvím pozemních vysílacích rádiových zařízení, popřípadě jiných technických prostředků". Tím, že bude nový zpravodajský program šířen volně digitálně přes satelit, je zajištěno celoplošné pokrytí území Česka signálem tohoto programu - jde o celoplošný program šířený jinými technickými prostředky. Dodávám, že nový program by se měl jmenovat ČT INFO,aby z názvu bylo jasné , že jde o informační , tj. zpravodajsko-publicistický program, nikoliv nic neříkající ČT 24 - 24 má v názvu zaregistrován již připravovaný parlamentní program a 24 hodin denně vysílají již oba stávající programy ČT 1 a ČT 2. Kapacita na satelitu je dostatečná a snížení nesmyslně velkého datového toku ČT 1 a ČT 2 umožní vložení nového programu do satelitního multiplexu a tudíž nevyžaduje další finanční prostředky na šíření tohoto programu přes satelit (ani zvyšování počtu zaměstnanců ČT) a lze jej spustit již od Nového roku, pokud bude vůle ze strany generálního ředitele. Nevidím žádný důvod, proč by měla ČT čekat rok na spuštění tohoto programu. ČT INFO by mělo být šířeno následovně: celoevropsky volně digitálně přes satelit, celosvětově volně přes internet, v kabelových sítích a terestricky digitálně po spuštění řádného vysílání (mezitím v rámci experimentálního vysílání v Praze a Brně). Očekávám od Vás, pane poslanče, že navrhnete tuto malou novelku zákona o ČT a umožníte ČT vysílání nových digitálních programů, přičemž počet těchto nových programů bude záležet na iniciativě a šikovnosti ČT. Podotýkám, že Česko vedle Slovenska jsou jedinými státy v EU (kromě ministátů)), kde existují pouze 2 veřejnoprávní tv programy, přičemž na Slovensku lze očekávat v dohlednu spuštění 3. programu STV. Na závěr Vás žádám, abyste konečně vyřešili financování ČT schválením zvýšení poplatků na 100 Kč a ponecháním stávajícího rozsahu reklamy, ale za podmínky, že nejpozději do 3 měsíců po zvýšení koncesionářských polatků je ČT povinna spustit minimálně 1 nový digitální program volně přes satelit., tj vysílat minimálně 3 programy. Žádám Vás zde o odpověď na mé návrhy. Přeje hezký den a zdraví Vás televizní znalec.

Děkuji za váš podnět. Jsem si této skutečnosti vědom a už při projednávání zákona o ČT jsem na "programové limity" ČT dané zákonem upozorňoval. Ministerstvo kultury to ale nepovažovalo za potřebné řešit. Důsledek jeho chybného postupu je jasný. Zákon o ČT jde ale už do 3. čtení, takže pozměňovací návrh je možné dát pouze tehdy, bude-li návrh zákona vrácen zpět do 2. čtení. Mějte se fajn. IL

Pane poslanče, děkuji za odmítnutí nesmyslné novely silničního zákona. Proti bodovému systému jako takovému nic nemám a ptám se, proč jste více nezdůrazňovali, že něco jako bodový systém máme odjakživa. Nyní přece např. platí, že pokud udělám za rok více jak dva vážné přestupky /podle mě jsou navíc nyní definovány velice logicky a rozumně/, mohu přijít o ŘP. Proč se toto nevyužívá? PČR evidentně pravomoce má, jen chtít. Víte o tom, že mezi policisty již byla určená interní cena za bod /5000 Kč/. ?

Vážený pane Křesťane, novelu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ODS odmítla z toho důvodu, že ji považujeme za špatnou a kritickou situaci na našich silnicích a dálnicích by nezlepšila. Tato novela má pět základních nedostatků. Za prvé, novela trpí závažnými legislativními nedostatky. Za druhé, novela je příliš tvrdá. Za třetí, nastavený systém bodového hodnocení není spravedlivý a v žádném případně dostatečně neodráží závažnost spáchaných přestupků. Za čtvrté, novela nadbytečně posiluje pravomoci příslušníků Policie ČR a vytváří tak další prostor pro korupci. A za páté, novela je finančně velmi nákladná, a to ne vůči těm, kterým mají být ukládány pokuty, ale vůči těm, kteří mají celý systém zajišťovat a kterým jsou ukládány další a další povinnosti. Jedná se o obce, které jsou tak znovu zatěžovány další agendou, aniž by bylo ze strany státu zajištěno odpovídající financování. Uznávám, že změna současného stavu je potřebná. Je možné jít i cestou zpřísňování vůči řidičům. To je však nutné činit s rozumem a rozvahou. Novela, která byla Poslaneckou sněmovnou odmítnuta, tato kritéria nesplňovala. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer.

Milý pane inženýre, nevím odkud jste spadl, ale Vaše právní vědomí je dost chabé, kde jste přišel k tvrzení že cituji: "pokud udělám za rok více jak dva vážné přestupky /podle mě jsou navíc nyní definovány velice logicky a rozumně/, mohu přijít o ŘP."? Prostudujte si zákon 361/2000 Sb. a zákon 200/1990 Sb. Ani se nedivím, že pan Langr Vám na tento Váš argument - patrně zcela účelově (momentálně se to ODS nehodí) neodpověděl. Je totiž právník.

Vážený pane Langer. Reaguji, ještě na aféru Kořista, Dalík, Večerek a na vaší odpověď na těchto stránkách, kde pisateli doporučujete studium trestního práva. A jak jste na tom se znalostmi vy? Matě určitě vystudovanou právnickou fakultu. Ale o postupu policie zřejmě nevíte vůbec nic. Na zadržení Dalíka a Večerka museli mít policisté souhlas státního zástupce. A ten by nedostali, pokud by v této věci nebyly důvody vazby. Tak, kde selhala policie? To jen vy a vaše politická strana se zřejmě záměrně snažíte zdiskreditovat jeden z orgánů činých v trestním řízení protože občané, neznalí věci rádi poslouchají, jak je policie špatná. A nikdo z nich neví, že státní zastupitelství je jiná instituce. Pravda tedy, ale je, že si zde státní zástupci mohou dělat co chtějí. Vždyť, kdo je dle zákona dozoruje. Zase jen státní zástupce. Ale k věci doporučuji vám si opět prostudovat trestní právo a nebo objektivně sdělit, kde je chyba.

Vážený Tome, domnívám se, že nezákonný postup Policie ČR ve vyšetřování kauzy Kořistka byl jednoznačně prokázán ve zprávě Krajské státní zástupkyně v Ostravě, JUDr. Zlatuše Andělové. Toto zadržení bylo účelové a nezákonné, když obcházelo §76 odst. 1 TrŘ, pro který nebyly dány podmínky. Podle zprávy státní zástupkyně nebyly dány ani důvody k vazbě. Státní zastupitelství je nezávislá instituce a věřím ve správnost jeho rozhodování, zejména na vyšších instancích. S pozdravem, Ivan Langer.

OP: precetl jsem si titulek - ODS chce sprivatizovat vydavani OP. Uzasny napad, jsem vsema deseti pro a zvedam ruku. To martirium ktere jsem byl nucen podstoupit a stale podstupuji kvuli vydani OP je tak neskutecne, ze by se na neho nezmohli ani v kocourkove. Jednoho dne jsem zjistil, ze mam propadly OP o dva dny. Inu dostavil jsem se na mistni urad v miste meho tvaleho pobytu. Tam mi dali formular a ze chteji fotky. Vyplnil jsem formular, dal si udelat fotky a dostavil se opet na urad. Dnes neni uredni den, ten je jenom v pondeli a ve stredu. Ha, a kdyz tady stejne sedite, nemuzete tu zadost prevzit ( ukon na 30 sekund a ja cestou sem zaberu hodinu a pul ). No mohla bych, ale mame poledni pauzu. Dobra. Priste jsem se dostavil v uredni den. Ale vy nemate rodny list znelo z ust urednice. COZE ?!? Na formulari nic takoveho neni, nikdo mi nic nerek. Na matrice me prece musite mit uvedeneho, mam sebou druhy doklad ? Ne, musite prinest rodny list. Dobra. Dlasi navsteva s rodnym listem probehla ( trvalo to presne 1,5 minuty). Pak nasledovaly po 30 dnech tri navstevy s dotazem jestli uz je OP hotovy. Pak jeste dva telefonaty. Nakonec jsem se rozhodl zavolat primo na urad kde OP delaji a tam mi bylo receno ze OP je jiz mesic a pul hotovy, ale vzhledem k faktu ze byl propadly, musim zaplatit pokutu 500 kc a OP proto neodeslali na mistni urad, ale ponechali jej u sebe. Musim pry dojet k nim a zplatit pokutu na miste, pres urad to nelze. Tak jsem se po delsi dobe dostavil na vyssi urad a byl jsem vykazan s tim, ze nemam sebou rodny list. ( ztratil jsem ten car papiru ktery jsem dostal misto OP :-( )
Jiste, reknete si, kdyz jsi debil a nenosis ssebou potrebne doklady ( podotykam ze jsem mel pas ). Ale o potrebnych dokladech mi nikdo nerekl ani slovo, nikdo se neobtezoval mne informovat jak rizeni probiha, na mistnim uradi mi rekli pouze at si do 30 dnu prijdu nebo zavolam.

Neverim tomu, ze kdyby byla tato cinnost zprivatizovana, trvalo by vyrizeni me zadosti o novy OP pres 3 mesice ! Proste neverim. Kez by se to podarilo prosadit, kez by !!

S privatizaci vydavani OP nesouhlasim, zkomplikovalo by to udrzovani centralniho registru obcanu, mam ale lepsi reseni. Myslim si, ze ani v zakone neni zadna povinnost mit u sebe vzdy OP, mluvi se tam o prokazani totoznosti. Tu by melo byt mozno prokazat nejenom OP, ale i RP (ridicsky prukaz), prip. pasem apod. Fotky na OP by si nemel nosit obcan sebou, ale mely by mu byt vyhotoveny digit. fotoaparatem na urade a softwarem ulozeny okamzite do centralni databaze a ihned vytisten OP s udaji, ktere urednik naklepe do pocitace a ulozi s fotografii do databaze.
J. Z.

Dobrý den, jednou z příčin současné přebujelé a neochotné byrokracie je skutečnost, že stát při výkonu veřejné správy nemá konkurenci, lidé nemají možnost jít za lepšími a levnějšími službami k někomu jinému. Cestou ke zefektivnění výkonu veřejné správy je tedy přesun některých kompetencí na „nestátní“ subjekty, které by vykonávaly svěřené pravomoci. Tímto způsobem jsou již některé kompetence ve státní správě přeneseny na notáře nebo soukromé exekutory. Neexistuje racionální důvod, aby při vytvoření kvalitních registrů nebylo možné přesunout na soukromý sektor agendy další. Zároveň je možné v současné době omezit nebo v některých věcech úplně zrušit místní příslušnost úřadů. V době elektronického věku a způsobu vyřizování některých agend není důvod, proč by v rámci jednoho kraje nemohl občanský průkaz vystavit kterýkoli z věcně příslušných úřadů nebo vydat stavební povolení stavební úřad z vedlejší pověřené obce, který je profesionálnější a výkonnější. Správní poplatek pak dostanou ty úřady nebo ty pověřené úřady nebo licencované osoby, které klientovi službu poskytnou kvalitně a rychle. Pevně věřím, že tato cesta je ta správná k vyřešení nejen Vašich problémů se státní správou. S pozdravem, Ivan Langer.

Děkuji pane Langer: děkuji Vám za Vaše vystoupení v kotli,bylo to super,inteligentní,elegantní prostě politika jak má být.
Po minulem kotli kde byl škromach jsem myslel,že u nás již není normálního politika.Prosím kašlete na prachy a budte upřimný!!!!!

Vážený Milane, děkuji za Vaši podporu a za to, že jste to se mnou celou tu dobu u obrazovky vydržel. Ve své práci se snažím vycházet lidem co nejvíce vstříc a pomáhat jim v jejich složitých životních situacích. S pozdravem a přáním všeho dobrého, Ivan Langer.

Prosím o vyjádření - kde to žijeme?
Datum: 16.10. 04, 12:55
Od: PETR BED [ BMWE39@seznam.cz ]
Předmět: Luky a šípy
Dejte cikánům do rukou luky a šípy, a vratmě je zpět do hor. Je to divoká zvěř která musí projít selekcí. Kdyby za každého odstraněného cikána bylo 10,-Kč jsem milionář, a to ten nejšťastnější na světě, protože bych ty peníze vydělal na dobré věci. Mojí ženu před 6 lety znásilnili cikáni u soudu dostali 2 roky s nástupem z volné nohy a Já za úpravu jejich krásných tváří před soudem podmínku 3/5 let. Je to spravedlnost ptám se.

Vážený pane,
nemám slov pro Váš primitivní názor ale soucitím s Vámi, protože jste duchem nemocný člověk. Vaší ženy je mne líto, ale já bych musela nenávidět všehny čechy proto, že jste upálili J.Husa - pravdomluvce (mám ráda pravdu) - měla bych být taková? musela bych být nemocná a to nejsem. Luk a šíp a do hor, na Vás zimu a do ledové doby k mamutům... měl by jste se stydět. Za odstraňěného cikána 10,- Kč , nazývate Romy bandity, uvědomujete si( anebo Váš mozeček Vám to nedovolí), že jste horší než muži , kteří Vám znásilnili manželku.

Pane Langer co je pravdy na tom že tatínek Václava Klause pocházel z Haliče, jmenoval se Pružinský (-ij) a nechal si změnit příjmení na Klaus jenom proto že byl žid?

Vážený pane,
mohl by jste mi zaslat Váš e-mailovou adresu
na stefan.kanalos@seznam.cz, rád bych Vám přeposlal jeden otevřený dopis policejnímu prezidentovi , a chtěl bych znát Váš názor.


Štefan Kanaloš

langer@psp.cz

Ubohý Václave. Ty jseš přesně ten typ, co ODS potřebuje. křiklouna, tlučhubu, machírka, prostě borca s drzím čelem, kterej i když je blbej jak pumpa, tak se prostě musí projevit. Honza má naprostou pravdu a Langer s celou paní zástupkyní teď prospěl vládnoucí straně a vše opravdu na občana působí, že ty peníze našli svého nového adresáta, jak Honza píše i když to pravda asi není. Národu se to teď zdá naprosto logické, vždyť ve hře je mnoho a za očistu to přece stojí, až na to, že mnohem méně někdo teď uvěří nějaké spřízněné státní zástupkyni, spíše uvěří, že je spřízněná. Jo holt, mlčeti zlato, mluviti stríbro. Jo, prostě komu není rady, tomu není ani pomoci. Vono se také tvrdilo, že ve fotbale korupce není, případ armádních zakázek, poskytování úvěrů svým kamošům atd. atd. Tak to mělo podle scénáře ODS vše pokračovat? Nevzpomínám si, že by v poslední době pan Langer nebo Tlustý podpořili evidentně prospěšné návrhy. Vzpomínám si na Langrův typický výrok, že represe nic neřeší. A tak se necháme zabíjet 12 nebo 13 letými podle amerických filmů, kde je to podle názoru teenagerů zřejmě normální, no a na silnici to vidíte sami. Jak nás represí rychle vyškolili rakouští policisté? A především namistrované pražáky. Všichni teď jedou 50, max. 60 km/h. Jeden takovej s Off Roadem a dvěma Jet skůtry na přívěsu dojel bez řidičáku do aparmánu v Chorvatsku, kde jsme byli ubytovaní a přemýšlel, jak to objet zpět domů přes Maďarsko, jinak by ho snad zatkli. No, vono jet přes dědinu 100, jak se pochlubil, to je silný kafe i na české poměry. Jinak každý druhý týden jsem někde v zahraničí, několikrát jsem byl v USA, v Indii, Alžíru, UAE, Ománu atd., ale takovej respekt a strach, jakej mají z policajtů v USA, alespoň v zemích na sever od Chicaga, to jsem byl překvapenej. To, co se ukazuje u nás v těch filmech, to je tak akorát dobrej návod pro ty naše primitivy, mezi které tě musím po přečtení tvých projevů Václave zařadit. Sorry. Není divu, že roste agresivita a kriminalita ve školách. Takových "inteligentů" jako Václav víc, tak se musíme nutně všichni pozabíjet. Pro ODS a hlavně pana Langera: Mě je srdečně jedno, kdo je u moci, ale dokážu poznat, jako asi 90% obyvatelstva, zda je to pro tuto zemi přínosem, nebo ne. Poznal jse v pracovním procesu řadu vynikajících komunistů, kterým Vy nesaháte ani po pás a nikdy nic z toho něměli. Vás řadím spolu s Václavem Tlustým a celým ODS do těch zbývajících 10%, co nic nepochopili, resp. ani nechtějí pochopit, protože jim to prostě účelově vyhovuje a slušně si z toho bordelu žijí. Ti co z Vás mají, tak Vás plácají po ramenou a podporují. To byl třeba případ Klause, kterému trvalo dlouho, než to pochopil. Není pochyb o tom, že ODS byla strůjcem nevratných procesů a to troufám si tvrdit, naprosto záměrně ve špatné legislativě, vedoucí k enormnímu obohacení vybrané skupiny lidí a to ku podivu bývalých komunistů, kteří byli na počátku privatizačního procesu a podávali privatizační projekty. Vše bylo a je pokud se nemýlím podpořeno trvající imunitou. Pokud by jste se měli ve vládě účelově dohadovat o "ničem", tak to nutně musí lidi vést k názoru, že asi je lepší vláda jedné strany, ti se dohodli na všem podstatném. A tak se nedivte, až ve volbách zvítězí zase komunisté. Už jste přemýšleli proč průmyslově triumfuje Čína a proč létají do kosmu? Až pochopíte o co v dnešním světě jde, tak mi můžete napsat. Napsal jsem Vám to trochu jednoduším jazykem, aby to pochopili všichni a žádný chytrák si to nevysvětloval jinak, viď Václave!

Bolševici vedou zemi do záhuby a jejich voliči (nevzdělaní, leniví, zlí blbci) jim v tom pomáhají. Děláte do lodi díru a řvete - to ne my ale ODS.