4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pantáto všeci vté republice nemohou být chytří.

Svatá pravda! Ale stačilo jen jednou.:o))Já chápu.

Pntáto všeci nemohou být chytří

Odvolání Koláře nebo Bublana? No nevím. Jistá věc ovšem je, měl-li by být odstraněn pouze z důvodů, na něž se soustředila občanskodemokratická popravčí četa za vydatné asistence prezidenta republiky.Argumenty ODS a Hradu až příliš zasmrádají politickým samoúčelem. Jestliže totiž modří ptáci a jejich čestný předseda v tatíčkovské funkci staví hon na policejního prezidenta na strašidle vší kontrole se vymknuvších odposlechů, měli by prokázat, že alespoň v jednom případě byly tyto odposlechy dílem policejní svévole, tedy že nebyly nařízeny nezávislým soudem. Nejsou-li toho schopni, měli by sklapnout a spíš než v policii hledat chybu v zákonodárství »právního« státu.

Přívlastek »právní« si v tomto případě zasluhuje uvozovky přičiněním samotného prezidenta republiky. Václav Klaus se zachoval jako car lukašenkovského typu, když si pozval na kobereček ministra vnitra jenom proto, aby ukázal prstem na člověka, kterého si nepřeje mít v čele policie. Vysmál se tím české ústavě a vyslal veřejnosti varovný signál, že je to víc on než Jiří Kolář, od koho nám hrozí návrat k diktatuře elitářské autokracie.

Policejní odposlechy jsou bezesporu ošemetná věc a jistě se shodneme na tom, že si tenhle oblíbený nástroj totality zasluhuje maximální pozornost a ošetření všemožnou kontrolou. Jenže současně mějme na paměti, že stejně nebezpečná jako sama tato metoda může být i snaha, aby byla automaticky kriminalizována, šlápne-li na kuří oko rovnějším. Jinak řečeno, policie nemůže za to, že ji soudem nařízené odposlouchávání telefonních hovorů osob důvodně podezřelých ze závažné trestné činnosti přivede až k »narušení soukromí« hlavy státu. Spíš to cosi vypovídá o kruzích, z nichž se rekrutují Klausovi a Topolánkovi kamarádi.

Je tedy jádro pudla v justici, jak tvrdí Kolář? A kdyby ... bylo by řešením podřídit soudcovskou »nezávislost« parlamentní kontrole, jak by nám naordinovala ODS? To už by snad bylo poctivější demokracii v Česku rovnou odpískat jako neúspěšný experiment. Jinak je to, vážení. To, čeho jsme svědky, je důkaz, že na postkomunistickém podloží nelze vybudovat právní stát, zvlášť když jeho stavitelé netuší, co takové dílo obnáší.

Už dlouho a beznadějně sháním telefonické spojení na Viktora Koženého - něco nám dluží. Nevíte náhodou, jestli čestný předseda ODS vedl také s ním družné rozhovory, ve kterých mohli mimo jiné i vzpomínat na své přátelské tenisové souboje a časy, kdy to tady měli oba pevně v rukou. Poraďte, kam se mám obrátit ?

Pane doktore,nenechte "socany" sbirat smetanu(musim to takto napsat,pro mne arogance moci nemuze mit slusne jmeno). Diky Vasim znalostem bezpecnostni problematiky vite nejlip,co mela znamenat zpravodajska hra v predvolebnim obdobi,zvlaste,je-li namirena k sefovi strany.Socialisticky stat,socializujici se Evropa - v cele vlady usmrkanek,ktery ma v tom vsem prsty a to nehovorim ani o posledni kapce - fenomenalnimu navrhu znarodneni ve zdravotnictvi.
Budte silni jako strana i jako jednotlivci,my Vam to u voleb vratime - uz jdou volit i ti,ktere to jeste pred mesicem moc nezajimalo. Ladislav Mnacko by to nevymyslel lepe.
Zdravim.

Pane Langr nevím ale můj názor je že tady vzniká asi policejní stát.Máme mladou demokracii a nenechme ju ukrást jinými nezralými politiky.Volby se blíží a je třeba jít a volit.Dnes se máme lepší jak za totality.Díky

Tak podle vás milostivá tady máme mladou demokracii.Kdepak,demokracie je o něčem jiném.Tady je velkej postkomunistickej bordel.Ti co jim tak fandíte tady vytvořili zákony,který umožnily jim a jeji¨ch kamarádíčkům krást a podvádět v mezích zákona.A ti se mají opravdu líp,než za totáče.Ale člověk slušný,poctivý,čestný,ten je na tom často hůř než za bolševika.

Pane Langr fandíme vám jste chytrý člověk.Kauza Kořistka je před vobama aby vás poškodily jako stranu. Jsme svámi

Za to ty jsi paňmámo pitomá jako panštok

Miládko,vy byste mohla dělat reklamu na sýr Veselá kráva.

Myslím že byste měli už konečně táhnout. Langer, Tlustý, Grebeníček ... všechno stejná pakáž. Je to tragédie. Já nechápu, že už vám to nepřijde trapné. Věřím tomu, že jste nabídli úplatek. Je to jednoduché. Víceméně to děláte stále.
Je to běžná taktika. No jo. Ale narazili jste na člověka, který udělal něco co není normální ... Řekl to nahlas. Co s tím? Běžná věc. Napadnout ČSSD, napadnou policii a využít
odposlouchávání jako bubáka na lidi ... Jak jednoduché a prosté. Média se zčnou dívat jinam a odnese to policejní ředitel, který vlastně s žádnými úplatky nemá co dělat. Obětní beránek... A aby se tomu všemu dal důraz, tak se do toho zapojí žolík v rukávu v podobě rádoby lidového prezidenta "Jáji" Klause. Je to prasárna. Velká prasárna.

Pane Modříne,něco na tom,co říkáte,asi bude.Ale hlavně celá ta šaškárna odvrátila pozornost médií a veřejnosti od kauzy LTO,kde figurovala řada vlivných ODSáků.A tak to zase vyšumí do ztracena, jak je u nás zvykem.

PETICE !
PROTI CIPOVE TOTALITE

Mili lide,

Je nacase vam oznamit VASI SITUACI a informovat vas o VASI POZICI v ramci LOUTKOVEHO SYSTEMU. Uz bylo dost ohlupovani lidi vedci, uredniky a jinymi VNEJSIMI strukturami.

CAST LIDI PRACUJE INTENZIVNE NA CIPOVEM OVLADACIM SYSTEMU VSECH LIDI PLANETY ZEME. TENTO SYSTEM V PRIPADE REALIZACE BUDE ZNAMENAT UPLNOU ZTRATU TECH ZBYVAJICICH SVOBOD, KTERE LIDE NYNI MAJI. Lide, kteri na tomto pracuji, ziji v UPLNE NEVEDOMOSTI z hlediska DUSLEDKU – DUCHOVNIHO DOPADU, co to bude pro ZAKLADNI LIDSKA PRAVA cloveka znamenat. CIPY JSOU SOUCASTI POCITACOVE SITE PRES MIKROVLNY, JAKO U MOBILU !

SYSTEM OVLADANI LIDI JE BUDOVAN POSTUPNE A NENAPADNE, ABY LIDE NEKLADLI ZADNY ODPOR, A TO SE DEJE. JDE O SJEDNOCENI STATNI SPRAVY (nyní EU), SJEDNOCENI MENY (nyni EURO), ZAVEDENI NEJPRVE CIPOVYCH UNIVERZALNICH OBCANSKYCH (ci ZDRAVOTNICH ci RIDICSKYCH) PRUKAZU (v CR do r. 2005, ministr Brezina (1998-2002), ministr Mlynar (2002-dale)). V CR jsou jiz v provozu mensi subsystemy – pro mestskou autobusovou dopravu (Frydek – Mistek, Znojmo, Breclav), vlaky (nyní pro zvyk karty Z), osobni automobily (zavadi se kamery pro snimani SPZ pod zaminkou podzimniho summitu NATO, pak cipy pro mytne), pro zdravotnictvi (Litomericko). V oblasti zamestnani se buduje pod casti systemu ISO 9000, jehoz systemy budou taktez dobre slouzit k ovladani lidi. Dalsi castí je mobilni komunikace a internet a pripravovany MOBILNI INTERNET. Dale je pripraveno bankovnictvi (platebni karty – bankomaty, obchody). ZTRATOU SVOBOD minime VELKE MOZNOSTI casti lidi POHODLNE a EFEKTIVNE pracovat se vsemi podrobnymi presnymi osobnimi udaji (vcetne pohybu osob – vstupy budov, ve volnem terenu snimani na dalku - staci dratek do karty), A TAK ZNEUZIVAT OSOBNI INFORMACE K MASIVNIMU OVLADANI LIDI – OKRADANI JE O JEJICH ENERGIE PROTI JEJICH VULI.

JAKMILE SE LIDE DOSTANOU DO TOHOTO SYSTEMU, NEMOHOU SE VRATIT ZPET, DO SYSTEMU PUVODNIHO.

NEEXISTUJE ZADNA TECHNICKA ANI MORALNI – DUCHOVNI ZARUKA – PROTI ZNEUZITI. Jiz dnes je v CR denne 180 000 vstupu do policejni databaze, a ta obsahuje jen zlomek informaci, ktere se teprve pripravuji k pouziti. Budou to NAVIC: Vsechny zdravotni udaje od lekare, biometrie – otisky prstu, IRIS oka, osobni fotografie, udaje o zamestnani (jak minulem, tak aktualni podrobny pohyb), financni udaje, majetkove udaje (nemovitosti i movite veci) udaje o POHYBU osob – vstupy budov, mestska hromadna doprava, autobusy, vlaky, osobni automobily. Vstupy do databaze nelze nijak efektivne ochranit pred zneuzitim negativnimi lidmi, kterych je zde mnoho.

Budovani systemu v CR pod dvanactiletym prezidentstvim pana Havla Vaclava a jeho nasledniku znamena jeho naproste NEPOCHOPENI a SELHANI. Ani on, ani statni urednici NEMAJI ve svych programech ZVYSENI KVALITY ZIVOTA LIDI – tj. take SNIZENI odevzdane prace spolecnosti na miru NEZBYTNOU tak, aby lide meli VICE CASU NA KVALITNI ZIVOT. Pritom ekonomicka uroven UMOZNUJE SNIZIT PRACOVNI ZATIZENI LIDI. Co se tyce tzv. uradu pro ochranu osobnich udaju, tak ten sam je naprosto bezmocny jiz dnes ve veci zneuzivani osobnich dat (sirení databazi osobnich udaju lidi mezi firmami a jejich nezakonne aktivity s temito udaji, apod.). Drtiva vetsina zamestnavatelu ma zajem, aby mu zamestnanec odevzdal MAXIMUM SVE ENERGIE, a snazi se k tomu pouzit vsech dostupnych prostredku, jez ma k dispozici. INFORMACNI TECHNOLOGIE TYTO MOZNOSTI ZVYSI NA MAXIMUM ! TENTO POSTUP ALE NEZAJISTI VYSSI ZIVOTNI UROVEN LIDI, ALE PRESNE NAOPAK – UDELA Z NICH UPLNE LOUTKY A OTROKY !

Proto je nyni na vas, mili lide, zda budete jen PRIHLIZET budovani ORWELOVSKE TOTALITY, nebo se na ni dokonce PODILET, anebo SVYM HLASEM V PETICI PRISPEJETE ALESPON ZAKONNYM ZPUSOBEM K ZAMEZENI TAKOVEHO OVLADACIHO SYSTEMU LIDI. VYCITUJTE SRDCEM !

Kazdy, kdo NEUDELA NIC proti tomuto systemu, SI JEJ VYZKOUSI NA VLASTNI KUZI, A TAK POZNA, CO SI SVYM NEGATIVNIM - PASIVNIM, LIKNAVYM A NEROZHODNYM POSTOJEM PRIPRAVIL. BUDE NA TOM HUR, NEZ ZVIRATKA. Nikdo z nich tomuto systemu NEUNIKNE NIKDE NA PLANETE ZEMI, NEBOT JDE O CELOPLANETARNI SYSTEM. Udalosti 11.9.2001 tomuto slouzi.

Take v Bibli – Apokalypsa sv. Jana - je informace o tomto systemu:

„A (bestie) ucini, ze vsichni, mali i velci, bohati i chudi, svobodni i nevolnici, dostanou znameni na pravou ruku a na celo. Aby nikdo nemohl kupovat ani prodavat, jenom ten, kdo ma znameni nebo jmeno bestie, nebo cislo jejiho jmena (666).“

Cipove obcanske karty pak budou totiz behem nekolika let cílove nahrazeny samotnymi cipy pod kuzi (jejich prodej lidem v USA jiz zacal), takovymi, jake jsou jiz dnes pouzivany u nekterych domacich zvirat (psi atd.). Tyto cipy budou mit take funkci propracovaneho OVLADANI MYSLI. Vetsina ovladacich energii ma jit nejprve svetlovodnym systemem 10 GB/s (kremikove svetlovody pod zemi) a pak cilove nakladnym druzicovym systemem, ktery postupne buduje EU !!!

DALSI INFORMACE VCETNE POZITIVNIHO RESENI PRO JEDNOTLIVCE I VLADY NALEZNETE V DOSTATECNEM ROZSAHU PRES 5000 STRAN A 1000 OBRAZKU NA INTERNETU www.vesmirni-lide.cz . O budovani cipoveho systemu ve svete – viz PROJEKT L.U.C.I.D a TOTALITNI SVETOVLADA (Herzan). Zde tez novinove clanky o varovani Karlem Gottem (cl. 65), schvaleni cipovych zdravotnich prukazu Bruselem s planem zavedeni do r. 2005 (cl. 86), cipove karty VZP (cl 118), cipy ve volebnim programu CSSD 2002 (cl. 92), cipy MENSI nez 1 mm (TOSHIBA, cl. 121), cipy v autobusech (cl. 129), cipovy sledovaci system VSECH aut (mytne, cl.130 - 132), vymena za carove kody zbozi a jejich UPLNE poradove ocislovani s dalkovym prenosem dat (cl. 135), a vyroba novych cipu (INTEL, cl. 136), pasy v EU: otisk prstu i snimek oka (cl. ..). ZE JE O TYTO DULEZITE INFO VELKY ZAJEM SVEDCI POCET VSTUPU – 320 000 CZ A 85 000 EN (1.10.2003). Informujte lidi, vcetne uredniku a pracovniku medii !

RIKATE SI, ZE JSTE SVOBODNI – TIMTO VAM VYVRACIME VASI PREDSTAVU SVOBODY, VE SKUTECNOSTI SE JEDNA O PSEUDOSVOBODU – STAV UMELE ZFABRIKOVANY SKRYTE TEMI, KTERI VAS OVLADAJI - NEGATIVNI LIDE na Zemi i negativni entity z Vesmiru, autori pseudosystemu.

RIKATE SI, ZE MATE DEMOKRACII – TIMTO VAM VYVRACIME VASI PREDSTAVU DEMOKRACIE, VE SKUTECNOSTI SE JEDNA O PSEUDODEMOKRACII. DOBRE ZVAZTE SVE ROZHODNUTI !



JSEM PROTI

ZAVADENI CIPOVYCH OBCANSKYCH (ZDRAVOTNICH, RIDICSKYCH) PRUKAZU

Jmeno a prijmeni:
Trvale bydliste:
(ulice, obec, PSC)
Podpis:



Prosim, piste citelne, TISKACIM PISMEM, aby Vas hlas byl platny.

K petici si muzete vyzadat formular se 40 radky na podpisy. Petice plati stale. Hlas zaslete autoru petice:

ING. IVO A. BENDA, P.O. BOX 51, 470 06 CESKA LIPA 6, mobil +420-603-491600.

Také jsem si tyto informace uvedomoval, postupné zavádění čipu do všech oblasti našeho života.

Bububu Bendo. To ti sdělili tví vesmírní přátelé, viď. Tak jim vyřiď, že my ty čipy chceme a taky si zajdi koupit novou klávesnici, zasekává se ti na ní caps lock. A vůbec, jak to, že používáš počítač, copak nevíš, že je v něm plno čipů?

Osměluji se touto cestou v předstihu poblahopřát pánům Ctiradu a Josefovi Mašínovým k neudělení státního vyznamenání při příležitosti nadcházejícího 86. výročí vzniku Československa. Informace, že Hrad nápad Senátu ocenit oba hrdiny protikomunistického odboje některým z řádů smetl ze stolu, sice není oficiální, ale jestliže ji středeční rudé Právo zveřejnilo jako hlavní materiál na titulní straně, pak je to tutovka. Neb tento vládní list s mizernou pověstí má už zase své lidi dočista všude.

Gratulaci bratrům Mašínovým považuji za případnou hned z několika důvodů. Tím nejčerstvějším je nedávný brutální policejní zásah proti bývalým politickým vězňům na chodbě přerovského soudu. Černooděnci si tam vybíjeli vztek na skupině převážně starších občanů, kteří se jim znelíbili jenom tím, že se dožadovali veřejného procesu s antikomunistou Vladimírem Hučínem, účelově kriminalizovaným z nesmyslných příčin. Policejnímu násilí tam neunikl ani spolubojovník Mašínových Milan Paumer, s nímž grosstapo zacházelo jako s posledním uličníkem na extremistickém srazu. Už proto by bylo výsměchem vlastnímu svědomí přijmout metál od policejního státu, který zatracuje své skutečné hrdiny a místo nich si otevřeně hýčká bolševické zločince a jejich potomky. Dalším důvodem k blahopřání je, že neoslavenci budou ušetřeni potřesení rukou se současným českým prezidentem. Neboť Václav Klaus krom toho, že za své zvolení hlavou státu vděčí právě těm, kteří by bratry Mašínovy nejraději viděli na šibenici, je typickým představitelem se vším svolného čecháčkovství. Aby zaimponoval zbabělé občanské většině, oslavuje pasivní rezistenci takových, jako je on sám. To oni prý srazili komunisty do kolen, jim náleží věnec vítězů, zatímco všelijací Mašínové nebo dokonce Havlové ... dejte pokoj s takovou připomínkou totalitní předposranosti.

Zpřeházení hodnot je ostatně příčinou toho, že na Pražském hradě dřepí právě Klaus: z koho jiného mohl sebestředný účetní vytvořit nejsilnější posametové politické uskupení, ne-li z loupeživých korouhvičkářů, šmelinářských prospěchářů a toho druhu »pragmatiků«, kteří za své schopnosti a styky vděčí éře rudého temna? Neexistuje větší paradox, než že zrovna tahle elita dnes rozhoduje o tom, kdo si zaslouží státní vyznamenání a komu naopak náleží stejný nevděk jako za bolševika.

Jediný, kdo měl jakés takés morální právo připnout Mašínům na prsa medaili z blyštivého kovu, byl Václav Havel, který tu příležitost promeškal. Od představitelů současné moci by to už byla potupa, stejně jako třeba Nobelova cena pro Havla v Arafatově společnosti. Gratulujme statečným antikomunistům, že té hanbě unikli.

Vážený pane Langer, nejprve bych Vás touto cestou chtěl pozdravit a pochválit Váší internetovou stránku. Nechci se rozepisovat o tom, jaká je dnes doba atd., ale jen mám takový diskuzní příspěvek. Bylo přidáno policii jak na platě tak na rentě, je jim to přáno, ale proč se zapomělo na ty, kteří dělali v uranových dolech? Tyto lidé byli vedeni v katogerii ( A ) jako policisté a myslím si, že pracovali i v mnohem rizikovějším prostředí. Přeji Vám mnoho pracovních úspěchů.

Vážený Václave, předem bych Vám chtěl poděkovat za ocenění mých nových internetových stránek. Vyplácení odchodného a rent ve státní správě je věc obvyklá pro bezpečnostní složky. Jedná se tedy o Armádu ČR a dále Policii ČR, Hasičský záchranný sbor ČR a další. Co se týče lidí, kteří nedobrovolně pracovali za komunismu v uranových dolech, považuji za vhodnější spíše jejich jednorázové odškodnění ze strany státu. Srdečně Vás zdraví, Ivan Langer.