1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Pane Langere,
Jaký máte názor na vkládání např. dvou návrhů změny zákonů do jednoho jednacího bodu parlamentu? Nezdá se mi vhodné, když kvůli jednomu návrhu buď schválíte druhý a nebo naopak. Jedná se o spojení např. o mzdy poslanců a úpravu příjmu policie a nebo poslední, úpravu imunity poslanců a úpravu činnosti NKÚ vůči krajům.

Vážený pane Borůvko, tyto legislativní praktiky, které zde zavádí vláda, se mi nelíbí a ještě více jsem rozladěn, když jsou vkládány nesouvisející body do komplexních návrhů zákonů a pak je nutné celý zákon kvůli těmto bodům zamítnout nebo se pro důležitost zákona smířit i s bodem, pro který by poslanec jinak ruku nezvedl.. Takto taktika se mi jeví často jako „vydírání“ poslanců. Své legislativní návrhy podávám jako návrhy samostatné a jako takové se je rovněž snažím obhájit. S pozdravem, Ivan Langer.

Pane Langre, tahle malá domů je skutečně jedinou cestou, kterou jde pravice? Promiňte, ale týká se to propojení ODS s podnikateli v městě Olomouci. Gemo a ODS, co vám to říká? V tisku se psalo, jak vaši kolegové umožnili této firmě realizaci něčeho, co není nezbytné, na městském pozemku tím, že změnili územní plán. To ODSce zkrátka stačí, aby si kdokoliv z podnikatelů písknul a jde mu na ruku ? U vás jde o golf, v Gemu o tenis, protože ho hraje ředitel firmy. Co bude dál? Já mám rád hory, nemůže někdo zalobovat, aby Jeseníky stály třeba na Kopečku? Stačí menší dotace, pár stoveček milionů.

He he, je to tezke. Nemam jak si vase vysvetleni overit, takze se logicky nemohu priklonit ani na jednu stranu. Vzhledem k tomu, ze znam zpusoby sireni pomluv a lzi, ze vim ze ani novinari, natoz lide se nenamahaji ani zdaleka zjistovanim skutecnosti ( stoji to cas a penize, ze ) priklonil bych se na stranu pana Langera. trosku mi v tom nehraje reakce pana Pokorneho, ktereho povazuji za cloveka, ktery se fakty zaobira a obvykle si je overuje. No nevim co si o tom myslet. Pane Pokorny, k cemu jste dosel ? Mate nejaka jina fakta nez prednesl pan Langer ? Nebo je to obdoba diskuse o TATRE s panem Boruvkou ?
Prominte pane Langer, ze nesmeruju doplnujici otazku primo a jen na vas. Dekuju.

Pane Langer,

proc se chovate stejne jako Ti ostatni gauneri, myslim tim samozrejme onu malou domu - 9 milionovou dotaci.
Delate pravici ostudu a mel by jste uz konecne zkusit jine povolani.
Tesim se na na to, az zase tu bude poradna vlada - pravicova - a doufam, ze by v ni NIKDY nebudete.

Přečtěte sio prosím moji reakci na předcházející příspěvky. Budete-li mít pocit, že ji mám ještě rozšířit o další informace, budu rád reagovat.

Občané by měly být zpraveni o tom,co je čeká a nemine
okamžikem vstupu Topolánkova týmu do Strakovky.Proto
si dovolím položit vám pár otázek.
Jak je to z blízkostí ODS slovenským reformám,když nechcete slyšet chválu tamního ministra financí na zavedení
registračních pokladen?
Jak funguje vnitrostranická prevence před klientelistickými
bossy,hlavně na místní úrovni?
O čem a za koho hovořil Topolánkův tajemník Marek Dalík
v kauze s poslancem Kořistkou?
Bude ODS v případném referendu o evropské ústavní smlouvě držet basu se svými druhy v Evropském parlamentu?
Veřejnost zná rovnou dan,leckomu se líbí pro svoji jednoduchost.Co až si,ale lechce průměrná rodina se dvěma
dětmi spočítá její konkrétní dopad na rozpočet domácnosti?
Také Tlustého rovná sociální dávka je fajn.Jenže pouze do doby,než koruny v kasičkách dolních deseti milionů dojdou.

Vážený pane Autrato, děkuji za Vaše otázky. Rád Vám na ně odpovím. Věřím ve zdravý rozum členů ODS a jsem si jistý, že nejen na celostátní úrovni, ale i na úrovni místní volí členové do čela svých organizací zástupce, jejichž snahou a cílem je především pomáhat lidem, prosazovat program ODS a získávat pro něj co nejširší podporu. ODS jsou některé slovenské reformy velmi blízké, často například poukazujeme na efektivní zavedení rovné daně na Slovensku. ODS má však svůj vlastní program a ten není s reformami prováděnými na Slovensku zcela totožný. O čem a za koho hovořil pan Dalík s panem Kořistkou nevím, ujišťuji Vás však, že od ODS neměl žádné pověření činit panu Kořistkovi jakékoli nabídky. ODS prosazuje referendum v otázce evropské ústavy a doporučuje občanům evropskou ústavu v referendu odmítnout. Jednoduchost daňového systému je nezbytným předpokladem pro jeho efektivnost. Zavedení rovné daně bude výhodné pro všechny skupiny obyvatel. S přátelským pozdravem, Ivan Langer.

Nemám dobrých slov pro nikoho z ODS.Pracuji poctivě 40 let ve zdravotnicví, dluhy nemám, ale ani nic našetřeno,z čeho? V soukromém zdrav,zařízení si po tolika letech donese zravotní registrovaná sestra v portmonce čistého 10.000.To je PAPU CO?

ppppp

K dotazu p.Kučery se připojuji. Musím upřímně říct, že bylo hodně příznivců pravice smutných, když Vás zvolili. A jak je vidět, právem. Naprosto to nelze odůvodnit, že když někdo krade, tak Langer a Dostálová musí také. A já to jako nic jiného než krádež nevidím. Je zde tolik sociálně nešťastných lidí, kteří si svůj handicap naprosto nezavinili a přesto s ním poctivě bojují. Pokud jste se Vy a Dostálová chtěli tolik zviditelnit, mohl jste na tomto poli skoro neoraném ukázat svoji osobnost. Pokud někdo z občanů, kteří pracují a poctivě žijí zjistí tyto poslanecké podvody, zákonitě Vás a Vám podobné musí nenávidět. Je naší českou tragédií, že zde nedokáže fungovat slušná a čestná pravice, která by lidem ukázala, jak má stát a trh skutečně fungovat. Pane Langere, je to od Vás špína a tak budete nejenom ode mě nadále takto hodnocen.Nejenom že poškozujete sám sebe (což je váš problém), ale těžce poškozujete nás, kteří zde chceme slušný, pravicový stát. Vzhledem k tomu, že tyto Vaše podvody (není jiného názvu, jako občan to nemusím kamuflovat) už jsou po několikáté, jsem přesvědčen, že nejlepším řešením by bylo odstoupení z Vaší nové funkce! ODS chce vyhrát volby a Vy, jako představitel, jste opět těžce poškodil tuto stranu a s tím i nás, pravicové občany! Ale myslím, že Vaše čest je pro Vás naprosto něco imaginárního a tak vzdáleného, že se tím určitě nebudete zabývat, že? Doufám, že jako občan od Vás už neuslyším další napadání levice v kritizování dotací! Nemáte na to už žádné morální právo!
www.parat.webzdarma.cz

Ja o tom nic nevim, ale takto postavene se mi to zda jako nesmysl. Jak je vubec mozne, aby socialni stat dotoval neco takoveho, jako je Golfove hriste ? Symbol toliko nejvyssiho luxusu ? Proc by mel pan Langer platit za clenstvi, kdyby prinesl tolik penez do spolecnosti ? Kdyby ta spolecnost byla moje a pan Langer mi prinesl 9 milionu, byl by nejmene po dobu 10 let cetsnym clenem bez poplatku ! A jeste mi nesedi jedna malickost. Jak lze do rozpoctu neco "propasovat" ? Netvrdim ze to nejde, jen mne zajima zpusob, jakym se to da udelat, aniz by si toho bdely vladni aparat nevsiml ?

Takze, pane Langer, moc vas prosim, vysvetlete nam to.
Dekuji.

Přečtěte si prosím moji reakci na příspěvek pana Kučery. Dodávám jen, že jsem nic nikam nepašoval, že jsem předsedu SK Véska informoval, jaký je možný způsob získání dotace ze státního rozpočtu a stejně jako v dalších případech jsem požádal členy rozpočtového výboru o podporu. Tu jsem někde získal a někde ne. Budete-li mít pocit, že jsem nerozptýlil vaše pochybnosti o tom, zda jsem jednal či nejednal v souladu se zákonem či čestně nebo nečestně, ozvěte se prosím v čem. Rád budu znovu reagovat.

Vazeny pane poslance, muzete vysvetlit nesledujici zpravu, kterou dnes prinesla MF Dnes? Poslanec Langer jezdi hrat golf do male vsi u OL, kde ma moderni hriste spolecnost Golf Area, za clenstvi v jejichz radach zaplatil 50.000 Kc. Jeste nez navrh rozpoctu na rok 2005 dorazil do Snemovny, propasoval do nej devitimilionovou dotaci na rozsireni tohoto arealu. Otazka: Podilel jste se, byt i neprimo, jakymkoli zpusobem na prosazeni zminovane dotace? Urcite by to zajimalo nejen me, ale i Vase dalsi volice. Dekuji.

Děkuji za váš dotaz. Článek poublikovaný v MFD považuji za vrchol manipulace s informacemi. Skutečnost je zcela jiná. Občanské sružení SK Véska nemá nic společného s golfem. není personálně ani vlastnicky projena s akciovou společností Golf Area, která je vlastníkem golfového areálu. Jediná komunikace s touto společností je postavena na jejím souhlasu, aby budovy kravína a další, které ji patří, které neužívá a které stojí na pozemcích obce Dolany, byly zbourány. Občanské sdružení SK Véska totiž předložilo projekt rekonverze zdevastovaného areálu bývalého JZD, který stojí na pozemcích obce Dolany, a to na víceúčelový sportovní areál (volejbal, kopaná, tenis,...) sloužící široké veřejnosti, nikoliv úzké skupině členů. Dodávám, že nejsem členem SK Véska - není to tedy "můj" klub, jak tvrdí MFDnes. Věřím, že tento popis skutečnosti vám napomůže udělat si svůj vlastní názor na způsob, jak o světě kolem nás píší někteří novináři. Ivan Langer
P.S. Přemýšlím, že o vánocích napíší esej s názvem "jak se šíří lež", neboť na základě článku v MFD, hrubě zkreslujícího skutečnost, již píší další noviny - že jsem zajistil dotaci golfistům. A to je lež.

Dobry den, musim Vam pochvalit Vase stranky, ktere jsou orpavdu zajimave. Jen si tak myslim, ze je jiz na case vymenit vstupni fotografii za solidnejsi. Chtela jsem se Vas jen zeptat, jak hodlate travit letosni zimni radovanky.
Dekuji

jak to bude s pridavky na deti jak se vlada dusovala, nez to zapadlo, ze je bude do konce roku prepocitavat. Tedy tem, kteri maji cinnost jako vedlejsi, napr. zena na materske dovolene, ktera ma jen ziv.list a v soucasne dobe se venuje decku a ne praci a kolecku na uradech!!!

nechcete to nejak pronest pri diskuzich nad ziv.minimem?

dekuji Lang

Dobrý den, stejně jako Vy jsem rozhořčen tím, jak sociální demokracie před volbami i ve vládě slibuje občanům různé nereálné kroky, jimiž si chce získat jejich podporu a své sliby nakonec neplní. Občané jim svůj postoj k takovému kupování voličů vyjádřili dostatečně v posledních třech volbách (do Evropského parlamentu, krajských zastupitelstev a do Senátu). S konkrétním dotazem na sociální dávky Vám doporučuji obrátit se přímo na ministerstvo práce a sociálních věcí. Srdečně zdraví, Ivan Langer.