A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Dlouho jsem v novém roce netrpělivě čekal kdy už opět vyzvete k odstoupení některého z členů vlády.Konečně jsem se dočkal.Příležitost jste si našel při Grosově vyšetřovacím týmu. Moc se mi ulevilo že jste i nadále stejnej debil jako loni kdy jste patřil mezi nedostižitelné požadovače odstoupení kdekoho.Ale není se co divit -starého psa novým kouskům nenaučíš.Pochybuji,že z vás vypadne někdy něco jiného a nedej bože přínosného.

Pane Ludwig je zvláštní že jste schopen označit někoho za debila. Jednak jste se dopustil veřejné urážky a za druhé psát v anonymite je vždy lepši co? Aby jste se neřídil náhodou heslem podle sebe soudím tebe. A co se týká vašeho chování a vystupování asi Vás doma neučili co je názor a co dizkuse. A ten Váš slovník. Pokud projevujete nesouhlas tak se dá podat i jinak a nejsem zase zarputělí Langrovec abych musel nekoho obhajovat. Ale bude lepši když pan langr Vás bude ignorovat. Protože tohle není z vaší strany korektní. Byl bych zvědav jestli by jste tohle řekl panu Langerovi osobně asi ne co?

Vážený pane Ludwigu, po odstoupení bývalého ministra vnitra a současného premiéra Stanislava Grosse a policejního prezidenta Jiřího Koláře volám již delší dobu a můte si být jistý, že mne to vůbec netěší a nijak se v tom nevyžívám. Mé výzvy jsou vždy podpořeny jasnými a průkaznými argumenty o tom, že tito pánové dělají svou práci špatně a jsou odpovědni za současný kritický stav, který v Policii ČR vládne. Byl bych velmi rád, kdyby si i oni své chyby uvědomili a své funkce dobrovolně opustili. Jinak jsem bohužel i nadále nucen na ně naléhou touto cestou a své výzvy opakovat kdykoli, kdy vyjde najevo další ze série jejich závažných pochybení. S pozdravem, Ivan Langer

Taky Hrdina Milan Vašek, by také do očí soudruha Biľaka vyznal svůj negativní, tehdy asi kladný postoj, k politice UV KSČ. V dnešní době se vyplácí lézt mocným do zadku a p. Vašek toho výrazně využívá, je vidět, že to nedělá poprvé v životě.Tady nejde o slovník, ten si nastudujete, ale se slušností se musíte narodit a to není ani Váš případ ani p. Langera, toho o kterém je řeč, protože znám i slušné lidi stejného příjmení.Znám lidi co byli za totáče za své názory v kriminále, ale z takových p. Langerů se jim dneska zvedá žaludek.

Že se evropská integrace nelíbí dědicům Gottwaldova odkazu, tomu se není co divit. V civilizovaném prostředí, v němž bruselská administrativa dbá na zákonnost a respektování lidských práv, se vskutku obtížně pořádají všelijaké vítězné únory, znárodňuje soukromý majetek a budují pracovní lágry či kriminály pro politické vězně. Dokonce bývá nostalgikům po totalitě zpravidla houby platné i to, že je jim demokratickým zřízením dopřáváno strašit v národních parlamentech, protože ani tak nemají šanci škodit jinak než pouze hulákáním. Jsou-li už tedy k sabotážím všeho druhu zplozeni a vycvičeni a nic jiného než škodit neumějí, zkoušejí to všude tam, kde k tomu dostanou příležitost, třeba i v Bruselu nebo ve Štrasburku. Nu což, můžeme si říci, ani zběhlým Staroevropanům neuškodí užít si trochu legrace.

S cháskou, která si říká občanští demokraté, je to už o chlup složitější. Hlavně proto, že tato politická síla si svého času získala občanskou přízeň právě tím, že byla první na startovní čáře českého pochodu do Evropy. Zde se chtě nechtě musíme ptát, co se přihodilo tak zásadního, že se od těch časů otočila o 180 stupňů a dnes funguje jako polorudá a polohnědá tlupa, která čím dál častěji nachází s bolševikem společnou řeč. No - vlastně se ani ptát nemusíme. Po památné velkoprivatizační zlodějně, jež porodila srovnatelný počet lumpů s lupičskou érou raného komunismu, je nabíledni, že i modré straky mají tisíc a jeden důvod bránit se evropskému »superstátu«, jehož již fungující instituce dokázaly, že mají pro postkomunistický šlendrián pramálo pochopení. To už se vyplatí oblbovat veřejnost bubákem bruselské diktatury a ohrožení národního zájmu, vždyť kdyby tahle v podstatě komunistická agitka nezabrala ... hrůza pomyslet, co ještě by mohlo vyjít najevo, kdyby se naplno dostalo ke slovu evropské právo!

Tahle partaj švindlu ale teď může mít doma jeden drobný problém. Zatím ji podporuje početná množina lidí, kteří na rozdíl od jejího vedení nespatřují v tzv. euroústavě nebezpečí, nýbrž naopak přínos. Vědí, že řečený dokument nezakládá žádnou mocnost se vším všudy, ale že pouze slaďuje normy dávno již platné, smyslem čehož je udělat v tom administrativním chaosu pořádek a vytvořit v Evropské unii podmínky pro to, aby mohla sílit a nabídnout pomocnou ruku dalším komunismem zuboženým zemím. Tito lidé, vesměs vzdělaní a inteligentní, si teď mohou klást řadu nepříjemných otázek. Co je to za partaj, jíž byla Evropa dobrá, když nabízela výživnou rozvojovou pomoc, a která zařadila zpátečku ve chvíli, kdy zjistila, že právo a pořádek není nic pro ni? Je v pořádku ono protibruselské víření bubnů od lidí, kteří nás straší eurosocialismem, ale sami nemají potíž spolčovat se v mocenském zájmu se socialisty a komunisty českými? Jak se to jejich bubáctví slučuje s opoziční smlouvou, například, nebo s tím, že se otec-zakladatel domnělých pravičáků nechal skalními bolševiky instalovat do prezidentského úřadu? Proč občanští (polo)demokraté najednou přirovnávají »podřízenost« Bruselu k předlistopadové podřízenosti Moskvě, když mezi jejich čelnými tlučhuby není ani jediný, kdo se v období totalitního temna opovážil proti tehdejší pendrekové vrchnosti byť jen pípnout, aby neohrozil svoji kariéru - není-liž pravda, pánové Tlustý a Klausi? Takové roduvěrné »vlastence« máme poslechnout a ukázat v referendu červenou kartu projektu společného evropského domu?

Vážený pane Koláři, je sice pravda, že v otázce "evropské ústavy" jsme v názoru na její odmítnutí na stejné lodi s komunisty, každý však pro to máme jiné důvody. Toto členství má své nesporné výhody, ale také své nevýhody, kterých, bohužel, není málo. Při rozhodování občanů v referendu o vstupu do EU Občanská demokratická strana nakonec usoudila, že pro ČR bude lepší být členem EU a občanům proto doporučila hlasovat pro vstup do EU (na mých osobních miskách vah však převážily argumenty proti vstupu a podle toho jsem rovněž hlasoval). V otázce "evropské ústavy" se však ODS domnívá, že tento dokument je oproti současnému stavu pro ČR nevýhodný a doporučuje jej tedy odmítnout. Není totiž pravdou, že "evropská ústava" prakticky nic nemění a je jen shrnutím dosavadních předpisů. Platí totiž, že tento dokument dává orgánům EU pravomoc rozhodovat o některých otázkách, o kterých dosud rozhodovaly jednotlivé členské země, a v některých otázkách, kde orgány EU dosud hlasovaly jednomyslně, zavádí rozhodování kvalifikovanou většinou. Může se tudíž stát, že ČR bude muset přijmout předpisy, se kterými zásadně nesouhlasí. Navíc celý dokument je extrémně dlouhý, nepřehledný a nesplňuje požadavky, které na něj byly kladeny. Děkuji za Vaše názory, Ivan Langer

Pan Langer své důvody popsal velmi stručně a jasně. Jen bych doplnil - nová ústava dělá z EU něco jiného, než do čeho jsme chtěli vstoupit a vstoupili. Dále si myslím, že náš úřednický aparát je dostatečně přebujelý a není nutno živit další (ještě přebujelejší) v Bruselu.
A neposlouchejte rudověrné vlastence, ani hnědé bratry. Pokuste si udělat svůj vlastní názor (rozumem, pokud nějaký máte)! Např. pojem "společný evropský dům" je fráze určená právě lidem, kteří si svůj názor utváří povrchně nebo čtením Blesku.
Pouze jednomyslné hlasování nám zaručí, že naše potřeby nebudou přehlasovány "kvalifikovanou většinou". Vždyť zájmy mnohem lidnatějších přímořských států se nemohou shodovat s našimi. Severské státy budou mít jiné priority než státy z jihu Evropy. A opravdový "společný dům" může fungovat pouze ve společenství lidí se stejnými zájmy a potřebami. Proto nemůže integrace Evropy pokračovat do nekonečna !!!

Skupina Mlýn a ticho po pěšině - kde jsou hlídací psi demokracie?

Skupina Mlýn fungovala dva roky v naprostém utajení.
Ta situace je tak závažná, že se domnívám, že Gross by měl být urychleně zatčen a vzat do vazby, aby nemařil vyšetřování. A věc vyšetřena být musí. Pokud nebude vyšetřena a spiklenci nebudou postaveni před soud a potrestání, čeká nás v nejbližší době také či podobné spiknutí znovu a znovu a zase dokud nebude zrušena demokracie.

Vážený pane místopředsedo, předem děkuji za Váš názor.

Pane Langere, Vaše prvotní reakce na můj dotaz, mi (nejenom) jako voliči ODS vyrazila dech. Budiž Vám přičteno k dobru, že jste ji smazal.

P.S. Doporučuji též přečíst si stanovisko JUDr. Sokola, advokáta a druhdy ministra vnitra, který rozhodně není členem či přívržencem ODS či pana Klause: http://ihned.cz//index.php?p=002000_d&article[id]=15488220

Dobrý den, zřejmě máte na mysli ten sprostý příspěvek, který někdo pod mým jménem napsal jako reakci na váš. Věřím, že věříte, že něco takového jsem nemohl napsat a ani nenapsal. To jen jakýsi rádoby vtipálek, ve skutečnosti vulgární primitiv nenašel odvahu se podepsat svým skutečným jménem. Ale k věci. Považuji tento případ za velice závažný, proto se také k němu vyjádřilo i Grémium ODS. V příštím týdnu se k tomuto tématu sejde i Výbor pro obranu a bezpečnost. Osobně jsem přesvědčen, že věc si zaslouží důkladné vyšetření, a že, nemá-li Stanislav Gross co skrývat, bude on sám iniciovat zřízení parlamentní vyšetřovací komise.

Pane Langere,
co vy považujete za případ velice závažný? Už jich tu bylo několik, byla ustavena vyšetřovací komise a ta skončila bez výsledků. Nebo máte jediný důkaz, kdy vyšetřovací komise doznala někajého pozitivního výsledku? Pane Langere. Strach je hrozně ubíjející. Pokud Vy strach nemáte, nemáte-li co špatného skrývat, pak bych Vám dopourčil od této věci ustoupit a nechat to na lidech, které to "zasáhlo". Když víte již některá jména, jste jistě v obraze i o všech ostatních, kterých se to týká. Ať oni dokáží, že je akce tohoto týmu protiprávní a že je dokonce nesmyslná, protože na ně nic nemá. Nebo jste mezi těmi jmény?

Asi to zapadlo:
Pane Langer, zkuste nam to rict tu vec s SK Veska na ferovku. Reknete to proste vsecko a ne jen to co se Vam hodi. Nebojte se. Vy jste to tam prinesl, tak si muzete preci dat trochu prace a trochu zevrubne to popsat. A ne nam treba uvadet jen nejake utrzky Te veci, jako napriklad, ze nekdo s nekym neni personalne propojen. Treba na co presne ty penize budou a jak se to projevi pro obcany, napriklad levnejsim vstupnym, vstupnym zdarma pro postizene, vyraznymi slevami pro skoly atd. Verim, ze tu jiste bude dost duvodu, ktere Vas presvedcily, proc investovat ze statnich penez. A verim, ze jste to jako pravicovy politik peclive zvazoval. Rikam ano, chci vice informaci.

Dobrý den,
Nevím kam přesně mám svůj dotaz ohledně nešťastných vln tsunami v Asii směrovat, ale vzhledem k tomu, že ODS je mou preferovanou stranou a pocházím z Olomoucka, za které jste kandidoval, dovoluji si svůj dotaz položit zde.
V různých diskuzích na internetu, které se týkají finanční pomoci České republiky postiženým zemím, se lze dočíst vět typu: „Pošlete jim vše, ať nám nezůstane nic. Jsem zvědavý, kdo nám pomůže při dalších povodních“, „Z čeho stát ty peníze posílá? Z deficitu rozpočtu?“…
Tyto poznámky, ač pomohou působit nehumánně, v sobě skrývají docela zajímavou otázku, na kterou já – jako prostý občan – jen občas používající Google, nenašel na internetu odpověď. Zajímalo by mě, jaké byly finanční škody po povodních v roce 1997 a jakou částkou peněz nám pomohly zahraniční státy. Vím, že rozsah katastrofy, která v roce 1997 postihla ČR lze jen těžko srovnávat s tím co postihlo Thajsko, Indonésii atp. Ale i přesto bych rád vědět jak byly ostatní státy solidární vůči České republice. Někdo kdysi řekl, že „Solidarita často bývá určitým druhem politiky a je velmi těžko definovat chvíli, kdy se solidarita stává politikou“. A proto bych se též chtěl zeptat, zda zasláním peněz celý proces pomoci postiženým zemím končí, anebo bude pokračovat v jiné formě tak, aby v konečném důsledku z tragédie získaly všechny strany.

Děkuji za odpověď

Vážený Jakube, děkuji za důvěru, se kterou jste se se svým problémem obrátil právě na mne. Peníze na pomoc obětem takovýchto tragédií jdou ze zvláštních kapitol rozpočtu, které jsou pro tyto účely zřízeny, často pak z různých rezerv. Nikdo však nepochybuje o tom, že jsou-li tyto peníze vynaloženy na vhodné účely a projekty, je jejich poskytnutí správné, a to i v případě, že je poskytujeme oblastem, které třeba pro svou chudobu takovou pomoc nám poskytnout nemohou. Zasláním peněžních prostředků však pomoc poskytovaná Českou republikou nekončí. Bez ohledu na politickou příslušnost je zde zájem na tom, aby tato pomoc byla poskytována i dalšími formami (např. lékařská pomoc, zapojení do obnovy zničené země atd.). Na otázku, kolik jiné státy poskytly České republice po povodních v roce 1997 Vám odpovědět nedokáži, zkuste se informovat na ministerstvu zahraničních věci. Domnívám se, že ale v tomto případě nemůžeme věc posuzovat "něco za něco". S přáním všeho dobrého Vás srdečně zdraví Ivan Langer.

Děkuji za odpověď a nasměrování na MZV

Pane Langer, obracim se na Vas jako na poslance za nasi oblast. Prave jsem se dozvedel, ze tesne pred Vanoci byla prijata novela zakona, podle ktere musi vlastnici pozemku podat danove priznani a platit z dan i z tech pozemku, ktere jsou v pronajmu zemedelskych druzstev. Zajimalo by me zda jste tuto novelu podporil a Vase stanovisko (por. stranovisko Vasi strany) k teto novele proto, abych se mohl kvalifikovane rozhodnout, koho podporovat v pristich volbach.
Zdravi
Zdenek Hradil

Vážený pane Hradile, koncem minulého roku Parlament České republiky přijal novelu, která měnila několik daňových předpisů, mezi nimi i zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Podle této novely je poplatníkem nájemce už jen v případě, jde-li o pozemky evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem. V ostatních případech, kdy byl doposud poplatníkem pronajatých pozemků nájemce, je jím nyní (s účinností od 1.1.2005) vlastník pozemků. Ten je pak povinen tyto pozemky přiznat již v daňovém přiznání k dani z nemovitostí v roce 2005, které se podává do 31.1.1005. Bližší podrobnosti k této novele Vám zajisté sdělí pracovníci příslušných finančních úřadů. Co se týče hlasování o této novele, která měnila několik daňových předpisů, někteří poslanci ODS se při hlasování zdrželi, jiný byli proti. Zdraví Vás Ivan Langer

Chceme napsat poprvé veřejně co se stalo v našem družstvu. V období 2001-2004 bývylý vedení vytáhlo z družstva něco přes 25 milinů korun a nikoho to nezajímá.
V roce 2005 jsme podali trestní oznámení a nic, ticho po pěšině. A to prosím za vlády červenejch, přesnějí růžovejch soudruhů. My druřstevníci, když se ozveme tak nynější vedení nás vyhodí - fakt si někdo myslí, že za to může ODS ?
Lidi myslete, družstevníci a znechucení zaměstnanci DETECHA

Chceme napsat poprvé veřejně co se stalo v našem družstvu. V období 2001-2004 bývylý vedení vytáhlo z družstva něco přes 25 milinů korun a nikoho to nezajímá.
V roce 2005 jsme podali trestní oznámení a nic, ticho po pěšině. A to prosím za vlády červenejch, přesnějí růžovejch soudruhů. My druřstevníci, když se ozveme tak nynější vedení nás vyhodí - fakt si někdo myslí, že za to může ODS ?
Lidi myslete, družstevníci a znechucení zaměstnanci DETECHA

Chceme napsat poprvé veřejně co se stalo v našem družstvu. V období 2001-2004 bývylý vedení vytáhlo z družstva něco přes 25 milinů korun a nikoho to nezajímá.
V roce 2005 jsme podali trestní oznámení a nic, ticho po pěšině. A to prosím za vlády červenejch, přesnějí růžovejch soudruhů. My druřstevníci, když se ozveme tak nynější vedení nás vyhodí - fakt si někdo myslí, že za to může ODS ?
Lidi myslete, družstevníci a znechucení zaměstnanci DETECHA

Pane Langere, děkuji za odpověď na můj dotaz ohledně slučování dvou různých bodů do jednoho jednacího bodu sněmovny. Jenže mi Vaše odpověď připadá jen alibistická. Čekal jsem, že mi napíšete o Vašem nesouhlasu s touto praktikou, ale víte jistě sám, že tímo způsobem pracují i poslanci ODS. Očekávál bych spíše, že budete iniciátorem změny jednacího řádu (je-li toho příčinou) a zasadíte se o zákaz tohoto zdvojování.

Pane poslanče, rád bych jen pár slov k diskusi o smysluplnosti "Úřadu pro mimořádné události". Můj názor je, že jde o zcela zbytečnou instituci. Vždyť například u hasičského záchranného sboru již v současné době existuje velmi dobře placených úředníků, kteří mají řešení mimořádných událostí v náplni práce. Navíc na každém stupni samosprávy (kraj, obec s rozšířenou působností) jsou další orgány, které se zabývají touto problematikou. Jde o to jim účelně rozdělit kompetence. Zdá se mi, že jde opět jen o "trafiky" pro pár vyvolených.

Vážený pane Langere. Jsem Vašim příznivcem a obdivuji Váš věčný nadhled, elán a vitalitu. Zajímalo by mě jak to děláte, že jste tak optimistický a cílevědomý? Já osobně takovou vitalitu a vůli nemám, ikdyž se o to snažím..S přáním všeho dobrého Petr Soukup

Božíčku,božíčku,Péťo,ty jsi ale sladký a rozkošný chlapec.Napiš,nebo zavolej a pošli foto.

Aby ses z toho Langera neposral Soukupe.Píšeš,že nemáš takovou vůli,ale vůl seš teda pořádnej!

Pane Langere, dám Vám pár hraběcích rad:
1. Tři náměstci (bezpečnost, ekonomika, civilní správa) bohatě stačí. 7 náměstků+7 obludných aparátů je šílenost.
2. Vyhrabejte zasuté a zastrašované polistopadové poldy a dejte jim šanci. Někteří z nich jsou špičkoví machři a věřte, že nekradou.
3. Zeštíhlete personální obsazení resortu v první fázi o třetinu. Věřte, že 8 hod. denně nikdo nepracuje (a podíváte li se po čtvrté hodině odpolední z pláně na barák, už tam obvykle není noha). Zrušte obludný systém vrchních řediteů, ředitelů, zástupců ředitelů... Váš vlastní sekretariát by mohl mít jen cca 8 mladých, vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tedy pracovitých!
4. Inspekce by měla být mimo resort, ale to je asi i na Vás silný kafe.
5. Odstraňte šílený systém, kdy stížnost na policajta prošetřuje jeho kámoš z odd.stížností.
6. Na policejní akademii zavďte povinný předmět zásad slušného chování policistů k občanům. Snažte se studentům vtlouci do hlav, že jsou služba občanům, nic víc.
No a ještě asi 100 bodů a Augiášův chlév bude vyčištěn. Držím Vám palce!

Vážený Petře, děkuji Vám za Vaše názory, které mi promlouvají přímo z duše (či přesněji řečeno z „Modré šance pro slušné lidi“). Naprosto s Vámi souhlasím a jsem přesvědčen, že se jedná o kroky správným směrem. Jak ale sám naznačujete, je to jen malá část toho, co je v resortu vnitra a u Policie ČR ještě potřeba udělat. Pokud ODS i já dostaneme potřebnou důvěru občanů, jsem připraven tyto nezbytné kroky učinit. S přáním mnoha úspěchů v novém roce Vás srdečně zdraví, Ivan Langer.