A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Vážený pane Ludwik, jsem rád že jsme schopni diskutovat i najiné úrovni než za nadávek. Nejsem novým členem proto abych musel šplhat přes někoho nebo s někým. Jelikož celá situace v ODS není dokonalá je možno stím něco dělat? Ano je a to pouze za těch podmínek kdy se nebudeme bát vystupovat pod skutečnými jmény. Jelikož je u nás demokracie opravdu v uvozovkách pojďte a dělejte s tím něco. A to, že máte strach vystupovat pod vlastním jménm taky není úplně nejhorší, aspoň poznávám že vám na něčem záleží. a co se týká mých splněných či nesplněných tužeb dám Vám věďt.Ale co se týká této situace tak určitě spokojený nejsem. Situace uvnitř strany ODS je celkem stabilizovaná oproti jiným stranám, ale i uvnitř správné demokratické politické strany vždy musí být opozice a opozice je od toho, aby dělala změny navrhovala je prosazovala je. Popřípadě měnila průřez spektra uvnitř strany a proto se domnívám že i tuto úlohu opozice dobře plní pan poslanec Langer. Dělá dobrou opozoční politiku. Nebo chcete aby snad na vše kýval to přece nejde. V tom případě založme jednu starnu a všichni z donucení i bezdonucení do ní vstupme a říkejme pouze jeden názor. Ale já toto nechci a osobně i neosobně se mě některé Vaše názory dotýkají ale jou to Vaše názory a Já je budu respektovat a pokud budete chtít vést diskusi na této bázi čekám na Váš názor. Doby kdy prosazovali všichni stejné názory jsou dávno za námi. demokracije je daleko složitější než socialistická politika alespoň všichni nemlůví stejně a doba kdy se u nás demokracie vybuduje stejně jako v jiných zapadních zemích bude ještě chvíli trvat. demokracie je u Nás 15 let a to je opravdu dítě v pubertě, kdy ještě nepřichází zakladní uvědomění ale vše chce svůj čas a lidi co mají chuť tomu něco objetovat a něco stím dělat. S pozdravem a přáním pěkného dne Milan Vašek

Politická strana, která podle výsledku posledního výzkumu agentury STEM láme rekordy v popularitě, bojuje v první linii proti dodržení slibu, že zákonodárci při první příležitosti vrátí k ledu své platy, které si v prosinci »omylem« rozmrazili. Koncem minulého týdne poslanci ODS zabránili bleskovému projednání vládní předlohy zákona, který měl řečený »omyl« napravit, takže našim vyvoleným ještě minimálně několik měsíců poteče do peněženek o pěkných pár tisícovek navýšená mzda v příkrém rozporu s jejich ochotně zapomenutým závazkem podílet se alespoň symbolicky na ve všech pádech skloňované šetrnosti.

O víkendu se občanští demokraté Martin Říman a Petr Bendl pokoušeli v komerčních televizích vysvětlit veřejnosti, proč tak činí: hnusí se jim koaliční populismus, který brnká na strunu nízké podhradní závisti. Zkrácené řízení, v němž nelze podávat pozměňovací návrhy, je podle nich projevem ubohé politické podbízivosti, jelikož tak zásadní krok, jako je držet vrchnostenskou basu s redukční dietou naordinovanou těm dole, je nutno náležitě prodiskutovat. Nejvíc ale modré parlamentní šlechtě vadí, že zatímco ona by si musela až do roku 2007 při zmrazených ani ne padesátitisícových základních platech utrhovat od huby, ostatním zaměstnancům státu by mzda mohla vesele narůstat. Buď tedy půjdou do mrazáku výplatní pásky všech bílých límečků existenčně závislých na štědrém eráru, nebo se s nimi poměje i poslanectvo.

A to se podívejme na občanské demokraty! Až dosud jsme od nich slýchali, že státní administrativa je přemnožená parazitní pakáž, která tyje z krvavých daní tvůrců hodnot. Buzeruje a rdousí pracovité kapitalisty a ještě za to bere nekřesťanské prachy, které pranic neodpovídají jejímu přínosu pro obecné blaho. Teď najednou tito obhájci zbídačovaného podnikatelského stavu a stateční bojovníci s nestoudně přeplácenými byrokraty tvrdí, že jejich mzda by se měla odvíjet od toho, nač si za svou zbytečnost přijde státní úředník!

Budiž pánům Bendlům, Římanům a dalším toho druhu filutům přiznáno, že jejich nápad, jak zajistit rovnoměrné tloustnutí úředního šimla a politických elit, nepostrádá logiku. Užitečnost obojích vyžírků je si jako vejce vejci podobná; kdyby si v jejich řadách zařádila zhoubná epidemie, nikdo by nic nepoznal. A když přece někdo, tak leda státní pokladna, která by pookřála, a šikanovaní nevolníci, jimž by se ulevilo.

Kdyby hrozila vážná veřejná debata na téma, čí platy by měly být kritériem pro odměňování rovnějších, navrhl bych (měl-li bych komu), aby se v peněženkách zákonodárců odrážel v nějakém rozumném poměru průměrný výdělek všech Čechů. A to ještě se zvláštním přihlédnutím k faktu, že tento nejspravedlivější ukazatel by mohl mít o poznání sympatičtější podobu, nebýt u nás politických celebrit, jejichž zářný příklad ostatním vyžírkům tkví v tom, že nejvíc hrabou pod sebe.

Ptejme se teď tedy, je-li se nač těšit. Časopis Týden nabídl čtenářům v letošním druhém čísle výsledek představivosti svých redaktorů, kteří se rozhodli učinit z tohoto periodika příležitostnou prognostickou laboratoř. Osměluji se teď opsat z Týdne alespoň nejúžasnější plody úsilí jeho výzkumníků, totiž možné obsazení vysokých státních funkcí po zdrcujícím volebním vítězství po moci prahnoucích opravců socialistické ničemnosti. Dejte si, dobří lidé čeští:

Klause z Hradu nikdo nesestřelí, protože komunistů neubude, ba naopak ještě posílí o přeběhlíky ze sociální demokracie. Jakkoliv se nepředpokládá jejich účast ve vládě, »svého« prezidenta si udrží, jelikož všichni ti, kteří šli do minulých voleb se slibem prosadit přímou volbu hlavy státu, se ukázali být lháři a podvodníky. Přemysl Sobotka se pevněji uvelebí v křesle předsedy Senátu, takže modré straky budou mít občas vzdorovitou horní parlamentní komoru nadobro v suchu. Šéfem Poslanecké sněmovny se stane lidovec Jan Kasal, patrně aby si KDU-ČSL nepřipadala odstrčeně a vzpomněla si na občanskodemokratickou velkorysost pokaždé, kdyby se jí snad zachtělo zlobit ve vládě. Nejpevněji ale má být zavřena huba panu Kalouskovi. Tenhle od přírody kverulant bude podle Týdne opečovávat zbrusu nový resort pro venkov a rozvoj. Podivuhodné ministerstvo s mnohoslibným názvem je zajímavé tím, že jednak může strkat prsty do několika resortů jiných, jednak jím bude protékat veletok evropských peněz určených na kdeco. To by v tom byl čert, aby takto odměnění lidovci tu a tam nepřimhouřili oko alespoň nad některými experimenty tzv. modré šance, k nimž až dosud měli výhrady, začasté opodstatněné. Ostatně se zdá, že vstřícnost nechybí již dnes. Čím dál houšť a častěji prosakují z politického zákulisí zvěsti o intenzívních námluvách Kalouska s Topolánkem, třebaže KDU-ČSL stále je a ještě rok a půl má být koaličním partnerem socialistů. Předčasné strojení jejich funusu může za těchto okolností někomu připadat hnusné, ale já jsem to neřekl.

Dále už jen stručně: Ministr financí - fanatik rovné daně se zapíranými následky a někdejší bolševik Tlustý. Ministr zahraničí - zběsilý nacionalista a ostuda Česka v Evropském parlamentu Jan Zahradil. Ministr vnitra - Ivan Langer, pilný spisovatel černých knih a kašpar, z nějž ještě nevypadla rozumná myšlenka, zato je první všude tam, kde se nabízí šance znásilnit demokracii k prospěchu vládnoucí garnitury - viz jeho úsilí o podřízení veřejnoprávní televize stranám smluvněopozičního podrazu. Neskonale trapní žvanilové Nečas a Říman v čele resortů obrany a průmyslu, kde se žádá manažerská schopnost a uvážlivé rozhodování, což oba tlučhubové očividně postrádají. Konečně a především pak nejpravděpodobnější předseda onoho obskurního spolku, potenciální premiér Mirek Topolánek, jehož nekompetentnost bije do očí už dnes při každé televizní debatě. Až tak krutý má být trest Čechů za to, že si neumějí vybrat politické vůdce lepší jakosti než profláknuté a ničeho než babráctví schopné tlachaly?

Článek hodný k zamyšlení ale hlavně velmi varující!!!S drtivou převahou v krajích,v PSP i Senátu a s Klausem na hradě by po 17 letech vznikla vláda jedné strany- rekrutující se často z řad bývalých nomenklaturních bolševiků a nepoctivým způsobem zbohatnuvších vyčůránků,v minulosti přisluhovačů KSČ. Tedy jak je známe z komunální politiky,mnohdy fanatičtější a názorově netolerantnější nez bývalí kovaní komouši.Lidé by se měli probudit a přijít k volbám. Vždyť např. hejtman v našem kraji / za ODS/ byl zvolen pouhými zhruba 6000 hlasy! Kdyby přišla většina lidí volit,bylo by po slávě.Jenže k volbám chodí skalní komunisté a tvrdé jádro polofašistů z ODS. Běda nám,jestli se včas nezpamatujeme.

A to se vám současný stav pravo-levo-rudé vlády líbí? Není lepší pro budoucnost zavedení nutných reforem podle jasného principu - pravého? Už bylo dost různých kompromisů a středních cest. Dejte po skoro deseti letech levé vlády možnost ukázat pravici, co umí - nebo ať se znemožní jako ti současní. A že Týden napsal to co napsal, za to ODS nemůže, to je bohužel iniciativa novinářů. Pro ODS je to spíš medvědí služba.

Konečně někdo výstižně popsal pravou tvář politiky ODS a hlavně arogantnost takových neomylných jako je p. Langer. Ještě jsem od něj neslyšel žádné pozitivní hodnocení výsledků práce, mimo nejgeniálnější ODS, na jejíž vládu se už mnozí tuneláři,paraziti a "podnikatelé" těší. Jenže takové sousto jako po geniální privatizaci už nebude. Ale co! Hlavně že si pomůžem a občan, národ, čest - to je pro slabé a neschopné se prosadit,ať to stojí co to stojí, už aby to tady bylo.

Pane Kolář, perfektně jste to vystihnul. A potěš nás Pán Bůh za takovou vládu.

právě jste si prohrály volby v roce 2006,
chrocht chrocht koryto.

Pane Autrata pokud by jsete voli vy tak ano. Ale boužel volit sám nebudete takže se nedomnívám že by ODS prohrála a pokud ano tak to nechme na široké veřejnosti.

Pane místopředsedo,
mrzí mne, že se zastáváte zavedení zaměstnávání tzv. Schvarcsystémem. V praxi to vypadá jinak, než vysvětlujete. Například pokud chce jít automechanik pracovat do autoservisu, je mu řečeno, že jedině na živnostenský list. Tím se zbaví povinností zaměstnavatele, neodvádí žádné sociální aj. platby za zaměstnance, nemusí mu ani zajišťovat potřebné množství práce, naopak mu řekne aby šel domů a přišel např. až pozítří na tři hodiny, atd. atd. Tím si pracovník nic nevydělá, neodvede žádné daně a odčerpává vyrovnávací příspěvky ze státního rozpočtu. Zdá se Vám toto, pane místopředsedo, výhodné pro stát a nebo pro zaměstnance?
A jaký máte názor na jednání o činnosti policie ČR? Konkrétně co si myslíte o tom, že u PČR jsou ve služebním poměru policisty zaměstnány stovky policistů, kteří již dávno překročili důchodový věk stanovený jim platným zákonem o služebním poměru na 55 let a více dle odsloužených let v I. skupině. Pan policejní prezident Kolář veřejně prohlásil (viz časopis Policista č. 9/1999 – je na stránkách MV), že v roce, kdy policista dosáhne důchodový věk, musí odejít z funkce. Buď do důchodu a nebo na místo řadového policisty, kde může předávat své zkušenosti mladým policistům. To však fungovalo snad jen rok. Nyní jsou ve většině vrcholových funkcích zakonzervovaní policisté v důvodovém věku, kteří již nemají ani potřebnou výkonnost, rozhled, sebejistotu, schopnost pracovat na PC a další nezbytné managerské vlastnosti. Já jim to nemám za zlé, všichni zestárneme, ale proč tito lidé brzdí činnost PČR? Ještě horší je, že řada těchto přesluhujících si požádala o vyplácení důchodu, o čemž nejsou povinni svého zaměstnavatele ani informovat. Takže nadřízený ani neví kolik má na pracovišti policistů – důchodců pobírajících jak plný plat policisty, tak plný důchod, který jim je dopočítán i za několik let nazpět. Rovněž tak PČR již v minulosti nechala zcivilnit určitá privilegovaná místa a tito bývalý policisté berou příspěvek za službu a k tomu běžný plat. Je toto pane místopředsedo normální, to přece není možné v žádné jiné organizaci či firmě, takové mrhání financemi. Proč musí mít např. krajský ředitel k dispozici i tři služební vozidla. Proč se koncem roku vyloženě rozhazovaly peníze na účelové přesčasové hodiny a od nového roku není ani na uhrazení poctivě odpracovaného přesčasu. Co na toto ekonomika státu? Je toto možné a žádoucí v současné době, kdy se dělá restrikce pracovních míst u policie, kdy jsou slušní a poctiví policisté těmito důchodci stavěni do nejistoty, zda nepřijdou o práci? To opravdu mocní nahoře připustí, aby bylo různými intrikami docíleno propouštění policistů v produktivním věku a byli ponecháváni ve službě již opotřebovaní, přesluhující policisté? To opravdu v zájmu přesluhujících jedinců ve vrcholných funkcích se budou rušit i funkce, kde se opravdu musí dělat? Vypadá to tak, že penzisti shodně podají návrh v tom směru, že přece nezruší svou funkci, to raději funkci podřízeného,co na tom, že dělá práci i za ně.
Pane místopředsedo, jste schopen a ochoten mi k tomuto něco říci? Je možné tento stav nějak napravit? Uděláte pro to něco, a co? Děkuji.

Asi to zase zapadlo:
Pane Langer, zkuste nam to rict tu vec s SK Veska na ferovku. Reknete to proste vsecko a ne jen to co se Vam hodi. Nebojte se. Vy jste to tam prinesl, tak si muzete preci dat trochu prace a trochu zevrubne to popsat. A ne nam treba uvadet jen nejake utrzky Te veci, jako napriklad, ze nekdo s nekym neni personalne propojen. Treba na co presne ty penize budou a jak se to projevi pro obcany, napriklad levnejsim vstupnym, vstupnym zdarma pro postizene, vyraznymi slevami pro skoly atd. Verim, ze tu jiste bude dost duvodu, ktere Vas presvedcily, proc investovat ze statnich penez. A verim, ze jste to jako pravicovy politik peclive zvazoval. Rikam ano, chci vice informaci.

Vážený pane Schrottere, občanské sdružení SK Véska bylo založeno v červnu roku 2004 s cílem vybudovat a následně provozovat veřejný sportovní a kulturní areál v katastru obce na pozemku stávajícího areálu živočišné výroby. Občanské sdružení vybudováním sportovního areálu výrazně podpoří sportovní dění v tomto regionu, zvýší v oblasti turistický ruch a přiláká do této rekreační lokality větší počty návštěvníků. Sportovní areál bude moci využívat široká veřejnost. Své místo pro trávení volného času si zde najdou nejen dospělí návštěvníci, ale i dorostenci a děti. Pozemky, na kterých bude sportovní areál vybudován, se nacházejí v bývalém zemědělském objektu a patří obci Dolany. Pozemky jsou zdevastované a je zde ekologická zátěž. V první části výstavby nejprve dojde k sanaci celého území. Potom bude následovat zbourání všech devastovaných objektů a odstranění ekologické zátěže. V druhé části výstavby dojde k vybudování 4 venkovních tenisových kurtů 2 volejbalových hřišť a technického zázemí. Následně zde budou vybudovány drobnější víceúčelová sportoviště pro děti, mládež i dospělé návštěvníky (hřiště na malou kopanou, nohejbal, basketbal, petang atd.). Sportovní areál bude vybudován architektonicky i urbanisticky v souladu s místní krajinou a nenaruší přirozený vzhled krajiny a bude taktéž splňovat podmínky zabezpečení z hlediska požární i civilní ochrany. Domnívám se, že tato investiční akce bude mít pozitivní vliv na zvýšení zaměstnanosti v obci. Dalším pozitivním přínosem bude zvýšení turistického ruchu v obci převážně v jarních, letních ale i zimních měsících. Zdraví Vás Ivan Langer

Dekuji za odpoved pane Langer,
nerikam, ze jste me o necem presvedcil. Postavit si hriste by jiste chteli kdekoliv a dozajista by to zvedlo navstevnost onoho mista ci sportovni deni v nem dokonce i v jarnich a podzimnich mesicich. Obzvlaste me uklidnilo, ze stavba bude splnovat podminky pozarni a civilni ochrany, to je totiz vec nevidana. Moji pratele maji na Svatem Kopecku chalupu, takze budu bedlive sledovat jak cela vec dopadne.

Zkusím tedy zde.
Pane poslanče, četl jste třeba § 88 trestního řádu ? Nahledněte, prosím. Letmé nahlédnutí snad změní vaše vyjadřování se k této problematice. Děkuji.

Pan Langr je zřejmě rovněž rozpačitý. Že by přece jen nahlédl letmo do zákona ?To by taky mohla být odpověď.

je to

Pane poslanče, dostal jsem tento týden dopis od naší kabelové televize UPC, že mi opět zdražují své služby. Už nyní platím této kabelové televizi měsíčně 27 krát více, než České televizi, která narozdíl od UPC vyrábí televizní pořady. Mohl byste, prosím, projevit stejnou aktivitu vůči UPC, jakou projevujete proti České televizi? Nebo na UPC platí jiný metr? Proč?

Vážený pane Langer, Mé zkušenosti a poznání nad prácí soudů a policie je tvrdá, až nesmírně bolestná a nedůvěřivá. Tímto Vás prosím, žádáma a volám Dělejte stím něco. Jsou odsuzování lidé jen tak, trestáni bez věcí duležitých k temto právním krokum možná by se hodil další protest nejtvrdšího kalibru. Moje důvěra v tento stát, lidi kteří ho řídí není žádná až na pár lidí o kterých si mylsím že jsou na místě. Vy jste jeden z nich proto Vás podpořím jakým koliv způsobem, který je možný proto jsem vsoupil i do ODS koncem minulého roku. Ale jem pouze malá štika abych neco mohl ovlivnit. Proto Vás žádám o vyjádření na dnešní stav ČR. Udělali jste velký kus práce a proč by měli přetrvávat některé zviklosti a lidi jako za dob tvrdé totality. Budu křičet do celého světa co se kolem mě a všech lidí v této zemi děje. Ještě jednou prosím dělejme s tím něco.
S pozdravem a přáním pěkného dne
Milan Vašek.

Vážený pane Vašku, můj názor o současném stavu Policie ČR je velmi kritický. Policie ČR je zmítána nejen celou řadou profesionálních selhání, trestnou činností svých příslušníků, ale především špatnou a nesystémovou prací lidí, kteří stojí v jejím čele. Konkrétní připomínky, kritiku, ale i návrhy řešení si můžete přečíst v mých publikacích stínového ministra vnitra Černá kniha policejních hříchů, Černá kniha policejních hříchů II. či Modrá šance pro slušné lidi, které naleznete na těchto internetových stránkách. Ujišťuji Vás, že těmito knihami ale má práce stínového ministra nekončí a i nadále sleduji stav u Policie ČR a na ministerstvu vnitra a jsem připraven na půdě Poslanecké sněmovny upozorňovat a volat po nápravě a odpovědnosti konkrétních osob při jakýchkoli dalších závažných pochybeních. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer

Pane Langere, pokud se někde hovořilo o špatném chování některých politiků, tak to bylo smeteno názorem, že je to vlastně o skutečném stavu celé společnosti. A bylo ticho. Politici se totiž chovají dost uboze k celé společnosti (např. zvýšení svých platů) a proč bychom měli dělat nějaké ukvapené závěry s Policií. Vaše názory mi připadají zcela alibistické. Vyjadřujete se totiž, jako by jste nepůsobil v politice. To, že jste v opozici Vás neopravňuje jenom ukazovat na druhé. Myslím si, že kdyby jste měl opravdu dobrý návrh na řešení, tak by jste jistě dokázal i v současné době ve sněmovně přesvědčit převážnou většinu poslanců ke schválení. Jenže se zase vacím k úvodu. Asi ne, protože se politici nechovají odpovědně, protože nemusí. Víte, co bude po volbách? Nic. Jen se možná přetočíte v pozicích a budete se opět dál vymlouvat na konsensus. A mimo jiné. Neslibujte, že Modrá šance něco udělá se soudnictvím. Tak jak je to nastaveno, se změnit nedá, protože by Vás někteří označili za antidemokrata. A to Vy si dovolit nemůžete. Začněte nejdříve narovnávat chování poslanecké sněmovny a za nějaký čas si i ostatní lidé řeknou, že by se mohli chovat obstojně.

To je od Vás hezké, pane Vašku,že jste vstoupil do ODS.Když jdou teď jejich preference nahoru,mohlo by se to hodit,viďte.A co se týká těch lidí a "zviklostí! / správně má být zvyklostí/ jako za totality,tak s tím se už měly moznost vypořádat pravicové vlády již dávno před socany, ale neudělaly to.ODS, jestli se dostane k vládě, tak pomocí soudů a policie bude jenom zakrývat a ututlávat svoje bývalé i budoucí lumpárny a zlodějiny.Jestli doufáte v nápravu, tak to se tedy načekáte.To by musel přijít někdo,kdo nemá máslo na hlavě, ale takoví lidé se tam nedostanou. P.S.: Nebyl jste taky náhodou členem KSČ do prosince 1989 jako např.soudruh Vlastimil Tlustý a nevystoupil jste ,když už z toho členství nebyly žádné výhody? On to tak udělal a jaké má pěkné korýtko!

Jsem rád,že jste se ve svém dalším příspěvku tak hezky ukázal.Nevím sice jak můžete soudit moje vystupování z několika řádků ,ale přiznávám ,že v něčem máte pravdu.Pouze pud sebezáchovy mně v tomto ,,demokratickém,,státě nutí zůstat raději v anonymitě.Viděl jsem totiž reakci Vašeho milovaného pana Langra na nepřijemný dotaz v pořadu Kotel , zažil jsem reakci příznivců modrého ptactva před jejich sekretariátem při ,,Sarajevském atentu ,, na projevy Vašich odpůrců a další podobné připady. Nápadně připomínaly reakce příznivců republikánů. Jistě pochopíte , že o podobné projevy svobody projevu nestojím.O tom i svědčí Vaše reakce kdy se ihned oháníte veřejnou urážkou.Už aby to tadybylo ,každého kdo se dotkne Vašich spolupartajníků,tak ho pořádně skřípnout, že. Jen tak mimochodem ,tenhle slovník si člověk může lehce osvojit z vyjadřování čelných představitelů Vaší strany.
Ale i tak Vám přeji aby Vám nové členství v tomto roce přineslo splnění všech tužeb.