1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Vážený pane Ludwik, jsem rád že jsme schopni diskutovat i najiné úrovni než za nadávek. Nejsem novým členem proto abych musel šplhat přes někoho nebo s někým. Jelikož celá situace v ODS není dokonalá je možno stím něco dělat? Ano je a to pouze za těch podmínek kdy se nebudeme bát vystupovat pod skutečnými jmény. Jelikož je u nás demokracie opravdu v uvozovkách pojďte a dělejte s tím něco. A to, že máte strach vystupovat pod vlastním jménm taky není úplně nejhorší, aspoň poznávám že vám na něčem záleží. a co se týká mých splněných či nesplněných tužeb dám Vám věďt.Ale co se týká této situace tak určitě spokojený nejsem. Situace uvnitř strany ODS je celkem stabilizovaná oproti jiným stranám, ale i uvnitř správné demokratické politické strany vždy musí být opozice a opozice je od toho, aby dělala změny navrhovala je prosazovala je. Popřípadě měnila průřez spektra uvnitř strany a proto se domnívám že i tuto úlohu opozice dobře plní pan poslanec Langer. Dělá dobrou opozoční politiku. Nebo chcete aby snad na vše kýval to přece nejde. V tom případě založme jednu starnu a všichni z donucení i bezdonucení do ní vstupme a říkejme pouze jeden názor. Ale já toto nechci a osobně i neosobně se mě některé Vaše názory dotýkají ale jou to Vaše názory a Já je budu respektovat a pokud budete chtít vést diskusi na této bázi čekám na Váš názor. Doby kdy prosazovali všichni stejné názory jsou dávno za námi. demokracije je daleko složitější než socialistická politika alespoň všichni nemlůví stejně a doba kdy se u nás demokracie vybuduje stejně jako v jiných zapadních zemích bude ještě chvíli trvat. demokracie je u Nás 15 let a to je opravdu dítě v pubertě, kdy ještě nepřichází zakladní uvědomění ale vše chce svůj čas a lidi co mají chuť tomu něco objetovat a něco stím dělat. S pozdravem a přáním pěkného dne Milan Vašek

Politická strana, která podle výsledku posledního výzkumu agentury STEM láme rekordy v popularitě, bojuje v první linii proti dodržení slibu, že zákonodárci při první příležitosti vrátí k ledu své platy, které si v prosinci »omylem« rozmrazili. Koncem minulého týdne poslanci ODS zabránili bleskovému projednání vládní předlohy zákona, který měl řečený »omyl« napravit, takže našim vyvoleným ještě minimálně několik měsíců poteče do peněženek o pěkných pár tisícovek navýšená mzda v příkrém rozporu s jejich ochotně zapomenutým závazkem podílet se alespoň symbolicky na ve všech pádech skloňované šetrnosti.

O víkendu se občanští demokraté Martin Říman a Petr Bendl pokoušeli v komerčních televizích vysvětlit veřejnosti, proč tak činí: hnusí se jim koaliční populismus, který brnká na strunu nízké podhradní závisti. Zkrácené řízení, v němž nelze podávat pozměňovací návrhy, je podle nich projevem ubohé politické podbízivosti, jelikož tak zásadní krok, jako je držet vrchnostenskou basu s redukční dietou naordinovanou těm dole, je nutno náležitě prodiskutovat. Nejvíc ale modré parlamentní šlechtě vadí, že zatímco ona by si musela až do roku 2007 při zmrazených ani ne padesátitisícových základních platech utrhovat od huby, ostatním zaměstnancům státu by mzda mohla vesele narůstat. Buď tedy půjdou do mrazáku výplatní pásky všech bílých límečků existenčně závislých na štědrém eráru, nebo se s nimi poměje i poslanectvo.

A to se podívejme na občanské demokraty! Až dosud jsme od nich slýchali, že státní administrativa je přemnožená parazitní pakáž, která tyje z krvavých daní tvůrců hodnot. Buzeruje a rdousí pracovité kapitalisty a ještě za to bere nekřesťanské prachy, které pranic neodpovídají jejímu přínosu pro obecné blaho. Teď najednou tito obhájci zbídačovaného podnikatelského stavu a stateční bojovníci s nestoudně přeplácenými byrokraty tvrdí, že jejich mzda by se měla odvíjet od toho, nač si za svou zbytečnost přijde státní úředník!

Budiž pánům Bendlům, Římanům a dalším toho druhu filutům přiznáno, že jejich nápad, jak zajistit rovnoměrné tloustnutí úředního šimla a politických elit, nepostrádá logiku. Užitečnost obojích vyžírků je si jako vejce vejci podobná; kdyby si v jejich řadách zařádila zhoubná epidemie, nikdo by nic nepoznal. A když přece někdo, tak leda státní pokladna, která by pookřála, a šikanovaní nevolníci, jimž by se ulevilo.

Kdyby hrozila vážná veřejná debata na téma, čí platy by měly být kritériem pro odměňování rovnějších, navrhl bych (měl-li bych komu), aby se v peněženkách zákonodárců odrážel v nějakém rozumném poměru průměrný výdělek všech Čechů. A to ještě se zvláštním přihlédnutím k faktu, že tento nejspravedlivější ukazatel by mohl mít o poznání sympatičtější podobu, nebýt u nás politických celebrit, jejichž zářný příklad ostatním vyžírkům tkví v tom, že nejvíc hrabou pod sebe.

Ptejme se teď tedy, je-li se nač těšit. Časopis Týden nabídl čtenářům v letošním druhém čísle výsledek představivosti svých redaktorů, kteří se rozhodli učinit z tohoto periodika příležitostnou prognostickou laboratoř. Osměluji se teď opsat z Týdne alespoň nejúžasnější plody úsilí jeho výzkumníků, totiž možné obsazení vysokých státních funkcí po zdrcujícím volebním vítězství po moci prahnoucích opravců socialistické ničemnosti. Dejte si, dobří lidé čeští:

Klause z Hradu nikdo nesestřelí, protože komunistů neubude, ba naopak ještě posílí o přeběhlíky ze sociální demokracie. Jakkoliv se nepředpokládá jejich účast ve vládě, »svého« prezidenta si udrží, jelikož všichni ti, kteří šli do minulých voleb se slibem prosadit přímou volbu hlavy státu, se ukázali být lháři a podvodníky. Přemysl Sobotka se pevněji uvelebí v křesle předsedy Senátu, takže modré straky budou mít občas vzdorovitou horní parlamentní komoru nadobro v suchu. Šéfem Poslanecké sněmovny se stane lidovec Jan Kasal, patrně aby si KDU-ČSL nepřipadala odstrčeně a vzpomněla si na občanskodemokratickou velkorysost pokaždé, kdyby se jí snad zachtělo zlobit ve vládě. Nejpevněji ale má být zavřena huba panu Kalouskovi. Tenhle od přírody kverulant bude podle Týdne opečovávat zbrusu nový resort pro venkov a rozvoj. Podivuhodné ministerstvo s mnohoslibným názvem je zajímavé tím, že jednak může strkat prsty do několika resortů jiných, jednak jím bude protékat veletok evropských peněz určených na kdeco. To by v tom byl čert, aby takto odměnění lidovci tu a tam nepřimhouřili oko alespoň nad některými experimenty tzv. modré šance, k nimž až dosud měli výhrady, začasté opodstatněné. Ostatně se zdá, že vstřícnost nechybí již dnes. Čím dál houšť a častěji prosakují z politického zákulisí zvěsti o intenzívních námluvách Kalouska s Topolánkem, třebaže KDU-ČSL stále je a ještě rok a půl má být koaličním partnerem socialistů. Předčasné strojení jejich funusu může za těchto okolností někomu připadat hnusné, ale já jsem to neřekl.

Dále už jen stručně: Ministr financí - fanatik rovné daně se zapíranými následky a někdejší bolševik Tlustý. Ministr zahraničí - zběsilý nacionalista a ostuda Česka v Evropském parlamentu Jan Zahradil. Ministr vnitra - Ivan Langer, pilný spisovatel černých knih a kašpar, z nějž ještě nevypadla rozumná myšlenka, zato je první všude tam, kde se nabízí šance znásilnit demokracii k prospěchu vládnoucí garnitury - viz jeho úsilí o podřízení veřejnoprávní televize stranám smluvněopozičního podrazu. Neskonale trapní žvanilové Nečas a Říman v čele resortů obrany a průmyslu, kde se žádá manažerská schopnost a uvážlivé rozhodování, což oba tlučhubové očividně postrádají. Konečně a především pak nejpravděpodobnější předseda onoho obskurního spolku, potenciální premiér Mirek Topolánek, jehož nekompetentnost bije do očí už dnes při každé televizní debatě. Až tak krutý má být trest Čechů za to, že si neumějí vybrat politické vůdce lepší jakosti než profláknuté a ničeho než babráctví schopné tlachaly?

Článek hodný k zamyšlení ale hlavně velmi varující!!!S drtivou převahou v krajích,v PSP i Senátu a s Klausem na hradě by po 17 letech vznikla vláda jedné strany- rekrutující se často z řad bývalých nomenklaturních bolševiků a nepoctivým způsobem zbohatnuvších vyčůránků,v minulosti přisluhovačů KSČ. Tedy jak je známe z komunální politiky,mnohdy fanatičtější a názorově netolerantnější nez bývalí kovaní komouši.Lidé by se měli probudit a přijít k volbám. Vždyť např. hejtman v našem kraji / za ODS/ byl zvolen pouhými zhruba 6000 hlasy! Kdyby přišla většina lidí volit,bylo by po slávě.Jenže k volbám chodí skalní komunisté a tvrdé jádro polofašistů z ODS. Běda nám,jestli se včas nezpamatujeme.

A to se vám současný stav pravo-levo-rudé vlády líbí? Není lepší pro budoucnost zavedení nutných reforem podle jasného principu - pravého? Už bylo dost různých kompromisů a středních cest. Dejte po skoro deseti letech levé vlády možnost ukázat pravici, co umí - nebo ať se znemožní jako ti současní. A že Týden napsal to co napsal, za to ODS nemůže, to je bohužel iniciativa novinářů. Pro ODS je to spíš medvědí služba.

Konečně někdo výstižně popsal pravou tvář politiky ODS a hlavně arogantnost takových neomylných jako je p. Langer. Ještě jsem od něj neslyšel žádné pozitivní hodnocení výsledků práce, mimo nejgeniálnější ODS, na jejíž vládu se už mnozí tuneláři,paraziti a "podnikatelé" těší. Jenže takové sousto jako po geniální privatizaci už nebude. Ale co! Hlavně že si pomůžem a občan, národ, čest - to je pro slabé a neschopné se prosadit,ať to stojí co to stojí, už aby to tady bylo.

Pane Kolář, perfektně jste to vystihnul. A potěš nás Pán Bůh za takovou vládu.

právě jste si prohrály volby v roce 2006,
chrocht chrocht koryto.

Pane Autrata pokud by jsete voli vy tak ano. Ale boužel volit sám nebudete takže se nedomnívám že by ODS prohrála a pokud ano tak to nechme na široké veřejnosti.

Pane místopředsedo,
mrzí mne, že se zastáváte zavedení zaměstnávání tzv. Schvarcsystémem. V praxi to vypadá jinak, než vysvětlujete. Například pokud chce jít automechanik pracovat do autoservisu, je mu řečeno, že jedině na živnostenský list. Tím se zbaví povinností zaměstnavatele, neodvádí žádné sociální aj. platby za zaměstnance, nemusí mu ani zajišťovat potřebné množství práce, naopak mu řekne aby šel domů a přišel např. až pozítří na tři hodiny, atd. atd. Tím si pracovník nic nevydělá, neodvede žádné daně a odčerpává vyrovnávací příspěvky ze státního rozpočtu. Zdá se Vám toto, pane místopředsedo, výhodné pro stát a nebo pro zaměstnance?
A jaký máte názor na jednání o činnosti policie ČR? Konkrétně co si myslíte o tom, že u PČR jsou ve služebním poměru policisty zaměstnány stovky policistů, kteří již dávno překročili důchodový věk stanovený jim platným zákonem o služebním poměru na 55 let a více dle odsloužených let v I. skupině. Pan policejní prezident Kolář veřejně prohlásil (viz časopis Policista č. 9/1999 – je na stránkách MV), že v roce, kdy policista dosáhne důchodový věk, musí odejít z funkce. Buď do důchodu a nebo na místo řadového policisty, kde může předávat své zkušenosti mladým policistům. To však fungovalo snad jen rok. Nyní jsou ve většině vrcholových funkcích zakonzervovaní policisté v důvodovém věku, kteří již nemají ani potřebnou výkonnost, rozhled, sebejistotu, schopnost pracovat na PC a další nezbytné managerské vlastnosti. Já jim to nemám za zlé, všichni zestárneme, ale proč tito lidé brzdí činnost PČR? Ještě horší je, že řada těchto přesluhujících si požádala o vyplácení důchodu, o čemž nejsou povinni svého zaměstnavatele ani informovat. Takže nadřízený ani neví kolik má na pracovišti policistů – důchodců pobírajících jak plný plat policisty, tak plný důchod, který jim je dopočítán i za několik let nazpět. Rovněž tak PČR již v minulosti nechala zcivilnit určitá privilegovaná místa a tito bývalý policisté berou příspěvek za službu a k tomu běžný plat. Je toto pane místopředsedo normální, to přece není možné v žádné jiné organizaci či firmě, takové mrhání financemi. Proč musí mít např. krajský ředitel k dispozici i tři služební vozidla. Proč se koncem roku vyloženě rozhazovaly peníze na účelové přesčasové hodiny a od nového roku není ani na uhrazení poctivě odpracovaného přesčasu. Co na toto ekonomika státu? Je toto možné a žádoucí v současné době, kdy se dělá restrikce pracovních míst u policie, kdy jsou slušní a poctiví policisté těmito důchodci stavěni do nejistoty, zda nepřijdou o práci? To opravdu mocní nahoře připustí, aby bylo různými intrikami docíleno propouštění policistů v produktivním věku a byli ponecháváni ve službě již opotřebovaní, přesluhující policisté? To opravdu v zájmu přesluhujících jedinců ve vrcholných funkcích se budou rušit i funkce, kde se opravdu musí dělat? Vypadá to tak, že penzisti shodně podají návrh v tom směru, že přece nezruší svou funkci, to raději funkci podřízeného,co na tom, že dělá práci i za ně.
Pane místopředsedo, jste schopen a ochoten mi k tomuto něco říci? Je možné tento stav nějak napravit? Uděláte pro to něco, a co? Děkuji.

Asi to zase zapadlo:
Pane Langer, zkuste nam to rict tu vec s SK Veska na ferovku. Reknete to proste vsecko a ne jen to co se Vam hodi. Nebojte se. Vy jste to tam prinesl, tak si muzete preci dat trochu prace a trochu zevrubne to popsat. A ne nam treba uvadet jen nejake utrzky Te veci, jako napriklad, ze nekdo s nekym neni personalne propojen. Treba na co presne ty penize budou a jak se to projevi pro obcany, napriklad levnejsim vstupnym, vstupnym zdarma pro postizene, vyraznymi slevami pro skoly atd. Verim, ze tu jiste bude dost duvodu, ktere Vas presvedcily, proc investovat ze statnich penez. A verim, ze jste to jako pravicovy politik peclive zvazoval. Rikam ano, chci vice informaci.

Vážený pane Schrottere, občanské sdružení SK Véska bylo založeno v červnu roku 2004 s cílem vybudovat a následně provozovat veřejný sportovní a kulturní areál v katastru obce na pozemku stávajícího areálu živočišné výroby. Občanské sdružení vybudováním sportovního areálu výrazně podpoří sportovní dění v tomto regionu, zvýší v oblasti turistický ruch a přiláká do této rekreační lokality větší počty návštěvníků. Sportovní areál bude moci využívat široká veřejnost. Své místo pro trávení volného času si zde najdou nejen dospělí návštěvníci, ale i dorostenci a děti. Pozemky, na kterých bude sportovní areál vybudován, se nacházejí v bývalém zemědělském objektu a patří obci Dolany. Pozemky jsou zdevastované a je zde ekologická zátěž. V první části výstavby nejprve dojde k sanaci celého území. Potom bude následovat zbourání všech devastovaných objektů a odstranění ekologické zátěže. V druhé části výstavby dojde k vybudování 4 venkovních tenisových kurtů 2 volejbalových hřišť a technického zázemí. Následně zde budou vybudovány drobnější víceúčelová sportoviště pro děti, mládež i dospělé návštěvníky (hřiště na malou kopanou, nohejbal, basketbal, petang atd.). Sportovní areál bude vybudován architektonicky i urbanisticky v souladu s místní krajinou a nenaruší přirozený vzhled krajiny a bude taktéž splňovat podmínky zabezpečení z hlediska požární i civilní ochrany. Domnívám se, že tato investiční akce bude mít pozitivní vliv na zvýšení zaměstnanosti v obci. Dalším pozitivním přínosem bude zvýšení turistického ruchu v obci převážně v jarních, letních ale i zimních měsících. Zdraví Vás Ivan Langer

Dekuji za odpoved pane Langer,
nerikam, ze jste me o necem presvedcil. Postavit si hriste by jiste chteli kdekoliv a dozajista by to zvedlo navstevnost onoho mista ci sportovni deni v nem dokonce i v jarnich a podzimnich mesicich. Obzvlaste me uklidnilo, ze stavba bude splnovat podminky pozarni a civilni ochrany, to je totiz vec nevidana. Moji pratele maji na Svatem Kopecku chalupu, takze budu bedlive sledovat jak cela vec dopadne.

Zkusím tedy zde.
Pane poslanče, četl jste třeba § 88 trestního řádu ? Nahledněte, prosím. Letmé nahlédnutí snad změní vaše vyjadřování se k této problematice. Děkuji.

Pan Langr je zřejmě rovněž rozpačitý. Že by přece jen nahlédl letmo do zákona ?To by taky mohla být odpověď.

je to

Pane poslanče, dostal jsem tento týden dopis od naší kabelové televize UPC, že mi opět zdražují své služby. Už nyní platím této kabelové televizi měsíčně 27 krát více, než České televizi, která narozdíl od UPC vyrábí televizní pořady. Mohl byste, prosím, projevit stejnou aktivitu vůči UPC, jakou projevujete proti České televizi? Nebo na UPC platí jiný metr? Proč?

Vážený pane Langer, Mé zkušenosti a poznání nad prácí soudů a policie je tvrdá, až nesmírně bolestná a nedůvěřivá. Tímto Vás prosím, žádáma a volám Dělejte stím něco. Jsou odsuzování lidé jen tak, trestáni bez věcí duležitých k temto právním krokum možná by se hodil další protest nejtvrdšího kalibru. Moje důvěra v tento stát, lidi kteří ho řídí není žádná až na pár lidí o kterých si mylsím že jsou na místě. Vy jste jeden z nich proto Vás podpořím jakým koliv způsobem, který je možný proto jsem vsoupil i do ODS koncem minulého roku. Ale jem pouze malá štika abych neco mohl ovlivnit. Proto Vás žádám o vyjádření na dnešní stav ČR. Udělali jste velký kus práce a proč by měli přetrvávat některé zviklosti a lidi jako za dob tvrdé totality. Budu křičet do celého světa co se kolem mě a všech lidí v této zemi děje. Ještě jednou prosím dělejme s tím něco.
S pozdravem a přáním pěkného dne
Milan Vašek.

Vážený pane Vašku, můj názor o současném stavu Policie ČR je velmi kritický. Policie ČR je zmítána nejen celou řadou profesionálních selhání, trestnou činností svých příslušníků, ale především špatnou a nesystémovou prací lidí, kteří stojí v jejím čele. Konkrétní připomínky, kritiku, ale i návrhy řešení si můžete přečíst v mých publikacích stínového ministra vnitra Černá kniha policejních hříchů, Černá kniha policejních hříchů II. či Modrá šance pro slušné lidi, které naleznete na těchto internetových stránkách. Ujišťuji Vás, že těmito knihami ale má práce stínového ministra nekončí a i nadále sleduji stav u Policie ČR a na ministerstvu vnitra a jsem připraven na půdě Poslanecké sněmovny upozorňovat a volat po nápravě a odpovědnosti konkrétních osob při jakýchkoli dalších závažných pochybeních. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer

Pane Langere, pokud se někde hovořilo o špatném chování některých politiků, tak to bylo smeteno názorem, že je to vlastně o skutečném stavu celé společnosti. A bylo ticho. Politici se totiž chovají dost uboze k celé společnosti (např. zvýšení svých platů) a proč bychom měli dělat nějaké ukvapené závěry s Policií. Vaše názory mi připadají zcela alibistické. Vyjadřujete se totiž, jako by jste nepůsobil v politice. To, že jste v opozici Vás neopravňuje jenom ukazovat na druhé. Myslím si, že kdyby jste měl opravdu dobrý návrh na řešení, tak by jste jistě dokázal i v současné době ve sněmovně přesvědčit převážnou většinu poslanců ke schválení. Jenže se zase vacím k úvodu. Asi ne, protože se politici nechovají odpovědně, protože nemusí. Víte, co bude po volbách? Nic. Jen se možná přetočíte v pozicích a budete se opět dál vymlouvat na konsensus. A mimo jiné. Neslibujte, že Modrá šance něco udělá se soudnictvím. Tak jak je to nastaveno, se změnit nedá, protože by Vás někteří označili za antidemokrata. A to Vy si dovolit nemůžete. Začněte nejdříve narovnávat chování poslanecké sněmovny a za nějaký čas si i ostatní lidé řeknou, že by se mohli chovat obstojně.

To je od Vás hezké, pane Vašku,že jste vstoupil do ODS.Když jdou teď jejich preference nahoru,mohlo by se to hodit,viďte.A co se týká těch lidí a "zviklostí! / správně má být zvyklostí/ jako za totality,tak s tím se už měly moznost vypořádat pravicové vlády již dávno před socany, ale neudělaly to.ODS, jestli se dostane k vládě, tak pomocí soudů a policie bude jenom zakrývat a ututlávat svoje bývalé i budoucí lumpárny a zlodějiny.Jestli doufáte v nápravu, tak to se tedy načekáte.To by musel přijít někdo,kdo nemá máslo na hlavě, ale takoví lidé se tam nedostanou. P.S.: Nebyl jste taky náhodou členem KSČ do prosince 1989 jako např.soudruh Vlastimil Tlustý a nevystoupil jste ,když už z toho členství nebyly žádné výhody? On to tak udělal a jaké má pěkné korýtko!

Jsem rád,že jste se ve svém dalším příspěvku tak hezky ukázal.Nevím sice jak můžete soudit moje vystupování z několika řádků ,ale přiznávám ,že v něčem máte pravdu.Pouze pud sebezáchovy mně v tomto ,,demokratickém,,státě nutí zůstat raději v anonymitě.Viděl jsem totiž reakci Vašeho milovaného pana Langra na nepřijemný dotaz v pořadu Kotel , zažil jsem reakci příznivců modrého ptactva před jejich sekretariátem při ,,Sarajevském atentu ,, na projevy Vašich odpůrců a další podobné připady. Nápadně připomínaly reakce příznivců republikánů. Jistě pochopíte , že o podobné projevy svobody projevu nestojím.O tom i svědčí Vaše reakce kdy se ihned oháníte veřejnou urážkou.Už aby to tadybylo ,každého kdo se dotkne Vašich spolupartajníků,tak ho pořádně skřípnout, že. Jen tak mimochodem ,tenhle slovník si člověk může lehce osvojit z vyjadřování čelných představitelů Vaší strany.
Ale i tak Vám přeji aby Vám nové členství v tomto roce přineslo splnění všech tužeb.