4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vážený pane Ludwik, jsem rád že jsme schopni diskutovat i najiné úrovni než za nadávek. Nejsem novým členem proto abych musel šplhat přes někoho nebo s někým. Jelikož celá situace v ODS není dokonalá je možno stím něco dělat? Ano je a to pouze za těch podmínek kdy se nebudeme bát vystupovat pod skutečnými jmény. Jelikož je u nás demokracie opravdu v uvozovkách pojďte a dělejte s tím něco. A to, že máte strach vystupovat pod vlastním jménm taky není úplně nejhorší, aspoň poznávám že vám na něčem záleží. a co se týká mých splněných či nesplněných tužeb dám Vám věďt.Ale co se týká této situace tak určitě spokojený nejsem. Situace uvnitř strany ODS je celkem stabilizovaná oproti jiným stranám, ale i uvnitř správné demokratické politické strany vždy musí být opozice a opozice je od toho, aby dělala změny navrhovala je prosazovala je. Popřípadě měnila průřez spektra uvnitř strany a proto se domnívám že i tuto úlohu opozice dobře plní pan poslanec Langer. Dělá dobrou opozoční politiku. Nebo chcete aby snad na vše kýval to přece nejde. V tom případě založme jednu starnu a všichni z donucení i bezdonucení do ní vstupme a říkejme pouze jeden názor. Ale já toto nechci a osobně i neosobně se mě některé Vaše názory dotýkají ale jou to Vaše názory a Já je budu respektovat a pokud budete chtít vést diskusi na této bázi čekám na Váš názor. Doby kdy prosazovali všichni stejné názory jsou dávno za námi. demokracije je daleko složitější než socialistická politika alespoň všichni nemlůví stejně a doba kdy se u nás demokracie vybuduje stejně jako v jiných zapadních zemích bude ještě chvíli trvat. demokracie je u Nás 15 let a to je opravdu dítě v pubertě, kdy ještě nepřichází zakladní uvědomění ale vše chce svůj čas a lidi co mají chuť tomu něco objetovat a něco stím dělat. S pozdravem a přáním pěkného dne Milan Vašek

Politická strana, která podle výsledku posledního výzkumu agentury STEM láme rekordy v popularitě, bojuje v první linii proti dodržení slibu, že zákonodárci při první příležitosti vrátí k ledu své platy, které si v prosinci »omylem« rozmrazili. Koncem minulého týdne poslanci ODS zabránili bleskovému projednání vládní předlohy zákona, který měl řečený »omyl« napravit, takže našim vyvoleným ještě minimálně několik měsíců poteče do peněženek o pěkných pár tisícovek navýšená mzda v příkrém rozporu s jejich ochotně zapomenutým závazkem podílet se alespoň symbolicky na ve všech pádech skloňované šetrnosti.

O víkendu se občanští demokraté Martin Říman a Petr Bendl pokoušeli v komerčních televizích vysvětlit veřejnosti, proč tak činí: hnusí se jim koaliční populismus, který brnká na strunu nízké podhradní závisti. Zkrácené řízení, v němž nelze podávat pozměňovací návrhy, je podle nich projevem ubohé politické podbízivosti, jelikož tak zásadní krok, jako je držet vrchnostenskou basu s redukční dietou naordinovanou těm dole, je nutno náležitě prodiskutovat. Nejvíc ale modré parlamentní šlechtě vadí, že zatímco ona by si musela až do roku 2007 při zmrazených ani ne padesátitisícových základních platech utrhovat od huby, ostatním zaměstnancům státu by mzda mohla vesele narůstat. Buď tedy půjdou do mrazáku výplatní pásky všech bílých límečků existenčně závislých na štědrém eráru, nebo se s nimi poměje i poslanectvo.

A to se podívejme na občanské demokraty! Až dosud jsme od nich slýchali, že státní administrativa je přemnožená parazitní pakáž, která tyje z krvavých daní tvůrců hodnot. Buzeruje a rdousí pracovité kapitalisty a ještě za to bere nekřesťanské prachy, které pranic neodpovídají jejímu přínosu pro obecné blaho. Teď najednou tito obhájci zbídačovaného podnikatelského stavu a stateční bojovníci s nestoudně přeplácenými byrokraty tvrdí, že jejich mzda by se měla odvíjet od toho, nač si za svou zbytečnost přijde státní úředník!

Budiž pánům Bendlům, Římanům a dalším toho druhu filutům přiznáno, že jejich nápad, jak zajistit rovnoměrné tloustnutí úředního šimla a politických elit, nepostrádá logiku. Užitečnost obojích vyžírků je si jako vejce vejci podobná; kdyby si v jejich řadách zařádila zhoubná epidemie, nikdo by nic nepoznal. A když přece někdo, tak leda státní pokladna, která by pookřála, a šikanovaní nevolníci, jimž by se ulevilo.

Kdyby hrozila vážná veřejná debata na téma, čí platy by měly být kritériem pro odměňování rovnějších, navrhl bych (měl-li bych komu), aby se v peněženkách zákonodárců odrážel v nějakém rozumném poměru průměrný výdělek všech Čechů. A to ještě se zvláštním přihlédnutím k faktu, že tento nejspravedlivější ukazatel by mohl mít o poznání sympatičtější podobu, nebýt u nás politických celebrit, jejichž zářný příklad ostatním vyžírkům tkví v tom, že nejvíc hrabou pod sebe.

Ptejme se teď tedy, je-li se nač těšit. Časopis Týden nabídl čtenářům v letošním druhém čísle výsledek představivosti svých redaktorů, kteří se rozhodli učinit z tohoto periodika příležitostnou prognostickou laboratoř. Osměluji se teď opsat z Týdne alespoň nejúžasnější plody úsilí jeho výzkumníků, totiž možné obsazení vysokých státních funkcí po zdrcujícím volebním vítězství po moci prahnoucích opravců socialistické ničemnosti. Dejte si, dobří lidé čeští:

Klause z Hradu nikdo nesestřelí, protože komunistů neubude, ba naopak ještě posílí o přeběhlíky ze sociální demokracie. Jakkoliv se nepředpokládá jejich účast ve vládě, »svého« prezidenta si udrží, jelikož všichni ti, kteří šli do minulých voleb se slibem prosadit přímou volbu hlavy státu, se ukázali být lháři a podvodníky. Přemysl Sobotka se pevněji uvelebí v křesle předsedy Senátu, takže modré straky budou mít občas vzdorovitou horní parlamentní komoru nadobro v suchu. Šéfem Poslanecké sněmovny se stane lidovec Jan Kasal, patrně aby si KDU-ČSL nepřipadala odstrčeně a vzpomněla si na občanskodemokratickou velkorysost pokaždé, kdyby se jí snad zachtělo zlobit ve vládě. Nejpevněji ale má být zavřena huba panu Kalouskovi. Tenhle od přírody kverulant bude podle Týdne opečovávat zbrusu nový resort pro venkov a rozvoj. Podivuhodné ministerstvo s mnohoslibným názvem je zajímavé tím, že jednak může strkat prsty do několika resortů jiných, jednak jím bude protékat veletok evropských peněz určených na kdeco. To by v tom byl čert, aby takto odměnění lidovci tu a tam nepřimhouřili oko alespoň nad některými experimenty tzv. modré šance, k nimž až dosud měli výhrady, začasté opodstatněné. Ostatně se zdá, že vstřícnost nechybí již dnes. Čím dál houšť a častěji prosakují z politického zákulisí zvěsti o intenzívních námluvách Kalouska s Topolánkem, třebaže KDU-ČSL stále je a ještě rok a půl má být koaličním partnerem socialistů. Předčasné strojení jejich funusu může za těchto okolností někomu připadat hnusné, ale já jsem to neřekl.

Dále už jen stručně: Ministr financí - fanatik rovné daně se zapíranými následky a někdejší bolševik Tlustý. Ministr zahraničí - zběsilý nacionalista a ostuda Česka v Evropském parlamentu Jan Zahradil. Ministr vnitra - Ivan Langer, pilný spisovatel černých knih a kašpar, z nějž ještě nevypadla rozumná myšlenka, zato je první všude tam, kde se nabízí šance znásilnit demokracii k prospěchu vládnoucí garnitury - viz jeho úsilí o podřízení veřejnoprávní televize stranám smluvněopozičního podrazu. Neskonale trapní žvanilové Nečas a Říman v čele resortů obrany a průmyslu, kde se žádá manažerská schopnost a uvážlivé rozhodování, což oba tlučhubové očividně postrádají. Konečně a především pak nejpravděpodobnější předseda onoho obskurního spolku, potenciální premiér Mirek Topolánek, jehož nekompetentnost bije do očí už dnes při každé televizní debatě. Až tak krutý má být trest Čechů za to, že si neumějí vybrat politické vůdce lepší jakosti než profláknuté a ničeho než babráctví schopné tlachaly?

Článek hodný k zamyšlení ale hlavně velmi varující!!!S drtivou převahou v krajích,v PSP i Senátu a s Klausem na hradě by po 17 letech vznikla vláda jedné strany- rekrutující se často z řad bývalých nomenklaturních bolševiků a nepoctivým způsobem zbohatnuvších vyčůránků,v minulosti přisluhovačů KSČ. Tedy jak je známe z komunální politiky,mnohdy fanatičtější a názorově netolerantnější nez bývalí kovaní komouši.Lidé by se měli probudit a přijít k volbám. Vždyť např. hejtman v našem kraji / za ODS/ byl zvolen pouhými zhruba 6000 hlasy! Kdyby přišla většina lidí volit,bylo by po slávě.Jenže k volbám chodí skalní komunisté a tvrdé jádro polofašistů z ODS. Běda nám,jestli se včas nezpamatujeme.

A to se vám současný stav pravo-levo-rudé vlády líbí? Není lepší pro budoucnost zavedení nutných reforem podle jasného principu - pravého? Už bylo dost různých kompromisů a středních cest. Dejte po skoro deseti letech levé vlády možnost ukázat pravici, co umí - nebo ať se znemožní jako ti současní. A že Týden napsal to co napsal, za to ODS nemůže, to je bohužel iniciativa novinářů. Pro ODS je to spíš medvědí služba.

Konečně někdo výstižně popsal pravou tvář politiky ODS a hlavně arogantnost takových neomylných jako je p. Langer. Ještě jsem od něj neslyšel žádné pozitivní hodnocení výsledků práce, mimo nejgeniálnější ODS, na jejíž vládu se už mnozí tuneláři,paraziti a "podnikatelé" těší. Jenže takové sousto jako po geniální privatizaci už nebude. Ale co! Hlavně že si pomůžem a občan, národ, čest - to je pro slabé a neschopné se prosadit,ať to stojí co to stojí, už aby to tady bylo.

Pane Kolář, perfektně jste to vystihnul. A potěš nás Pán Bůh za takovou vládu.

právě jste si prohrály volby v roce 2006,
chrocht chrocht koryto.

Pane Autrata pokud by jsete voli vy tak ano. Ale boužel volit sám nebudete takže se nedomnívám že by ODS prohrála a pokud ano tak to nechme na široké veřejnosti.

Pane místopředsedo,
mrzí mne, že se zastáváte zavedení zaměstnávání tzv. Schvarcsystémem. V praxi to vypadá jinak, než vysvětlujete. Například pokud chce jít automechanik pracovat do autoservisu, je mu řečeno, že jedině na živnostenský list. Tím se zbaví povinností zaměstnavatele, neodvádí žádné sociální aj. platby za zaměstnance, nemusí mu ani zajišťovat potřebné množství práce, naopak mu řekne aby šel domů a přišel např. až pozítří na tři hodiny, atd. atd. Tím si pracovník nic nevydělá, neodvede žádné daně a odčerpává vyrovnávací příspěvky ze státního rozpočtu. Zdá se Vám toto, pane místopředsedo, výhodné pro stát a nebo pro zaměstnance?
A jaký máte názor na jednání o činnosti policie ČR? Konkrétně co si myslíte o tom, že u PČR jsou ve služebním poměru policisty zaměstnány stovky policistů, kteří již dávno překročili důchodový věk stanovený jim platným zákonem o služebním poměru na 55 let a více dle odsloužených let v I. skupině. Pan policejní prezident Kolář veřejně prohlásil (viz časopis Policista č. 9/1999 – je na stránkách MV), že v roce, kdy policista dosáhne důchodový věk, musí odejít z funkce. Buď do důchodu a nebo na místo řadového policisty, kde může předávat své zkušenosti mladým policistům. To však fungovalo snad jen rok. Nyní jsou ve většině vrcholových funkcích zakonzervovaní policisté v důvodovém věku, kteří již nemají ani potřebnou výkonnost, rozhled, sebejistotu, schopnost pracovat na PC a další nezbytné managerské vlastnosti. Já jim to nemám za zlé, všichni zestárneme, ale proč tito lidé brzdí činnost PČR? Ještě horší je, že řada těchto přesluhujících si požádala o vyplácení důchodu, o čemž nejsou povinni svého zaměstnavatele ani informovat. Takže nadřízený ani neví kolik má na pracovišti policistů – důchodců pobírajících jak plný plat policisty, tak plný důchod, který jim je dopočítán i za několik let nazpět. Rovněž tak PČR již v minulosti nechala zcivilnit určitá privilegovaná místa a tito bývalý policisté berou příspěvek za službu a k tomu běžný plat. Je toto pane místopředsedo normální, to přece není možné v žádné jiné organizaci či firmě, takové mrhání financemi. Proč musí mít např. krajský ředitel k dispozici i tři služební vozidla. Proč se koncem roku vyloženě rozhazovaly peníze na účelové přesčasové hodiny a od nového roku není ani na uhrazení poctivě odpracovaného přesčasu. Co na toto ekonomika státu? Je toto možné a žádoucí v současné době, kdy se dělá restrikce pracovních míst u policie, kdy jsou slušní a poctiví policisté těmito důchodci stavěni do nejistoty, zda nepřijdou o práci? To opravdu mocní nahoře připustí, aby bylo různými intrikami docíleno propouštění policistů v produktivním věku a byli ponecháváni ve službě již opotřebovaní, přesluhující policisté? To opravdu v zájmu přesluhujících jedinců ve vrcholných funkcích se budou rušit i funkce, kde se opravdu musí dělat? Vypadá to tak, že penzisti shodně podají návrh v tom směru, že přece nezruší svou funkci, to raději funkci podřízeného,co na tom, že dělá práci i za ně.
Pane místopředsedo, jste schopen a ochoten mi k tomuto něco říci? Je možné tento stav nějak napravit? Uděláte pro to něco, a co? Děkuji.

Asi to zase zapadlo:
Pane Langer, zkuste nam to rict tu vec s SK Veska na ferovku. Reknete to proste vsecko a ne jen to co se Vam hodi. Nebojte se. Vy jste to tam prinesl, tak si muzete preci dat trochu prace a trochu zevrubne to popsat. A ne nam treba uvadet jen nejake utrzky Te veci, jako napriklad, ze nekdo s nekym neni personalne propojen. Treba na co presne ty penize budou a jak se to projevi pro obcany, napriklad levnejsim vstupnym, vstupnym zdarma pro postizene, vyraznymi slevami pro skoly atd. Verim, ze tu jiste bude dost duvodu, ktere Vas presvedcily, proc investovat ze statnich penez. A verim, ze jste to jako pravicovy politik peclive zvazoval. Rikam ano, chci vice informaci.

Vážený pane Schrottere, občanské sdružení SK Véska bylo založeno v červnu roku 2004 s cílem vybudovat a následně provozovat veřejný sportovní a kulturní areál v katastru obce na pozemku stávajícího areálu živočišné výroby. Občanské sdružení vybudováním sportovního areálu výrazně podpoří sportovní dění v tomto regionu, zvýší v oblasti turistický ruch a přiláká do této rekreační lokality větší počty návštěvníků. Sportovní areál bude moci využívat široká veřejnost. Své místo pro trávení volného času si zde najdou nejen dospělí návštěvníci, ale i dorostenci a děti. Pozemky, na kterých bude sportovní areál vybudován, se nacházejí v bývalém zemědělském objektu a patří obci Dolany. Pozemky jsou zdevastované a je zde ekologická zátěž. V první části výstavby nejprve dojde k sanaci celého území. Potom bude následovat zbourání všech devastovaných objektů a odstranění ekologické zátěže. V druhé části výstavby dojde k vybudování 4 venkovních tenisových kurtů 2 volejbalových hřišť a technického zázemí. Následně zde budou vybudovány drobnější víceúčelová sportoviště pro děti, mládež i dospělé návštěvníky (hřiště na malou kopanou, nohejbal, basketbal, petang atd.). Sportovní areál bude vybudován architektonicky i urbanisticky v souladu s místní krajinou a nenaruší přirozený vzhled krajiny a bude taktéž splňovat podmínky zabezpečení z hlediska požární i civilní ochrany. Domnívám se, že tato investiční akce bude mít pozitivní vliv na zvýšení zaměstnanosti v obci. Dalším pozitivním přínosem bude zvýšení turistického ruchu v obci převážně v jarních, letních ale i zimních měsících. Zdraví Vás Ivan Langer

Dekuji za odpoved pane Langer,
nerikam, ze jste me o necem presvedcil. Postavit si hriste by jiste chteli kdekoliv a dozajista by to zvedlo navstevnost onoho mista ci sportovni deni v nem dokonce i v jarnich a podzimnich mesicich. Obzvlaste me uklidnilo, ze stavba bude splnovat podminky pozarni a civilni ochrany, to je totiz vec nevidana. Moji pratele maji na Svatem Kopecku chalupu, takze budu bedlive sledovat jak cela vec dopadne.

Zkusím tedy zde.
Pane poslanče, četl jste třeba § 88 trestního řádu ? Nahledněte, prosím. Letmé nahlédnutí snad změní vaše vyjadřování se k této problematice. Děkuji.

Pan Langr je zřejmě rovněž rozpačitý. Že by přece jen nahlédl letmo do zákona ?To by taky mohla být odpověď.

je to

Pane poslanče, dostal jsem tento týden dopis od naší kabelové televize UPC, že mi opět zdražují své služby. Už nyní platím této kabelové televizi měsíčně 27 krát více, než České televizi, která narozdíl od UPC vyrábí televizní pořady. Mohl byste, prosím, projevit stejnou aktivitu vůči UPC, jakou projevujete proti České televizi? Nebo na UPC platí jiný metr? Proč?

Vážený pane Langer, Mé zkušenosti a poznání nad prácí soudů a policie je tvrdá, až nesmírně bolestná a nedůvěřivá. Tímto Vás prosím, žádáma a volám Dělejte stím něco. Jsou odsuzování lidé jen tak, trestáni bez věcí duležitých k temto právním krokum možná by se hodil další protest nejtvrdšího kalibru. Moje důvěra v tento stát, lidi kteří ho řídí není žádná až na pár lidí o kterých si mylsím že jsou na místě. Vy jste jeden z nich proto Vás podpořím jakým koliv způsobem, který je možný proto jsem vsoupil i do ODS koncem minulého roku. Ale jem pouze malá štika abych neco mohl ovlivnit. Proto Vás žádám o vyjádření na dnešní stav ČR. Udělali jste velký kus práce a proč by měli přetrvávat některé zviklosti a lidi jako za dob tvrdé totality. Budu křičet do celého světa co se kolem mě a všech lidí v této zemi děje. Ještě jednou prosím dělejme s tím něco.
S pozdravem a přáním pěkného dne
Milan Vašek.

Vážený pane Vašku, můj názor o současném stavu Policie ČR je velmi kritický. Policie ČR je zmítána nejen celou řadou profesionálních selhání, trestnou činností svých příslušníků, ale především špatnou a nesystémovou prací lidí, kteří stojí v jejím čele. Konkrétní připomínky, kritiku, ale i návrhy řešení si můžete přečíst v mých publikacích stínového ministra vnitra Černá kniha policejních hříchů, Černá kniha policejních hříchů II. či Modrá šance pro slušné lidi, které naleznete na těchto internetových stránkách. Ujišťuji Vás, že těmito knihami ale má práce stínového ministra nekončí a i nadále sleduji stav u Policie ČR a na ministerstvu vnitra a jsem připraven na půdě Poslanecké sněmovny upozorňovat a volat po nápravě a odpovědnosti konkrétních osob při jakýchkoli dalších závažných pochybeních. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer

Pane Langere, pokud se někde hovořilo o špatném chování některých politiků, tak to bylo smeteno názorem, že je to vlastně o skutečném stavu celé společnosti. A bylo ticho. Politici se totiž chovají dost uboze k celé společnosti (např. zvýšení svých platů) a proč bychom měli dělat nějaké ukvapené závěry s Policií. Vaše názory mi připadají zcela alibistické. Vyjadřujete se totiž, jako by jste nepůsobil v politice. To, že jste v opozici Vás neopravňuje jenom ukazovat na druhé. Myslím si, že kdyby jste měl opravdu dobrý návrh na řešení, tak by jste jistě dokázal i v současné době ve sněmovně přesvědčit převážnou většinu poslanců ke schválení. Jenže se zase vacím k úvodu. Asi ne, protože se politici nechovají odpovědně, protože nemusí. Víte, co bude po volbách? Nic. Jen se možná přetočíte v pozicích a budete se opět dál vymlouvat na konsensus. A mimo jiné. Neslibujte, že Modrá šance něco udělá se soudnictvím. Tak jak je to nastaveno, se změnit nedá, protože by Vás někteří označili za antidemokrata. A to Vy si dovolit nemůžete. Začněte nejdříve narovnávat chování poslanecké sněmovny a za nějaký čas si i ostatní lidé řeknou, že by se mohli chovat obstojně.

To je od Vás hezké, pane Vašku,že jste vstoupil do ODS.Když jdou teď jejich preference nahoru,mohlo by se to hodit,viďte.A co se týká těch lidí a "zviklostí! / správně má být zvyklostí/ jako za totality,tak s tím se už měly moznost vypořádat pravicové vlády již dávno před socany, ale neudělaly to.ODS, jestli se dostane k vládě, tak pomocí soudů a policie bude jenom zakrývat a ututlávat svoje bývalé i budoucí lumpárny a zlodějiny.Jestli doufáte v nápravu, tak to se tedy načekáte.To by musel přijít někdo,kdo nemá máslo na hlavě, ale takoví lidé se tam nedostanou. P.S.: Nebyl jste taky náhodou členem KSČ do prosince 1989 jako např.soudruh Vlastimil Tlustý a nevystoupil jste ,když už z toho členství nebyly žádné výhody? On to tak udělal a jaké má pěkné korýtko!

Jsem rád,že jste se ve svém dalším příspěvku tak hezky ukázal.Nevím sice jak můžete soudit moje vystupování z několika řádků ,ale přiznávám ,že v něčem máte pravdu.Pouze pud sebezáchovy mně v tomto ,,demokratickém,,státě nutí zůstat raději v anonymitě.Viděl jsem totiž reakci Vašeho milovaného pana Langra na nepřijemný dotaz v pořadu Kotel , zažil jsem reakci příznivců modrého ptactva před jejich sekretariátem při ,,Sarajevském atentu ,, na projevy Vašich odpůrců a další podobné připady. Nápadně připomínaly reakce příznivců republikánů. Jistě pochopíte , že o podobné projevy svobody projevu nestojím.O tom i svědčí Vaše reakce kdy se ihned oháníte veřejnou urážkou.Už aby to tadybylo ,každého kdo se dotkne Vašich spolupartajníků,tak ho pořádně skřípnout, že. Jen tak mimochodem ,tenhle slovník si člověk může lehce osvojit z vyjadřování čelných představitelů Vaší strany.
Ale i tak Vám přeji aby Vám nové členství v tomto roce přineslo splnění všech tužeb.