A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Co mělo znamenat to panáčkování
na Železného narozeninách? Jestli Vám to ušlo, tak je trestně stíhán, pane stínový ministře vnitra! To je zřejmě pod Vaší rozlišovací schopnost.

Ještě si itziku zapoměl na estébáka Hušáka , opravdu povedená partička :o(

Co mělo znamenat to panáčkování
na Železného narozeninách? Jestli Vám to ušlo, tak je trestně stíhán, pane stínový ministře vnitra! To je zřejmě pod Vaší rozlišovací schopnost.

No to si snad dělaj kozy pane poslanec? Voni byli taky na oslavě narozenin Vovky Železnejch? Zrovna voni! Voni a ještě klaus , ransdorf, remek ,jéžiš asi podle rčení padouch nebo hrdina - všichni jedna rodina.

Pro ty co mi odpovídali::: Já sjem nenapadal vás, ale to jak to zaškatulkovali. Neboj se že nevím co znamená administrativa, vím že pokud máš na vše dost času, tak pak si to hážeš, ale vysvětli mi v čem je kancelářská práce nebezpečnější, než ta hlídkařů na ulici. To je to co mi vadí!!! Jako psal asi před třemi dny jeden kolega, měli by nám dát 30tisíc, ale za nějaké úmyslné provinění pořádně trestat.

PRO Poldu Dana:
Já se do spisáku nemontuju, ty jsi nečetl co mi předtím napsal. Každý ma svoje, jen nechápu v čem je práce spisáka nebezpečnější než práce hlídkaře. O to jde, o nic více. Jinak at má každý třídu jakou chce, já mám trojku, ale peníze budu mít stejné jako nějaký spisák v šestce.

mám jednu otázku..kolik toho mí drazí kolegové ve 3 a 4 "cenové" skupině ještě snesete??? co si k nám budou moct ještě dovolit a kolik nám ještě vezmou peněz a přidají práce a papírů?? mě už trpělivost došla!! Bylo by supr, kdyby jsme se toho 26.1.2007 sešli a ukázali, že si na hlavu sr*t nenencháme!!

Lovu zdar: v níže uvedeném článku se píše, že v drtivé většině si polepšíme a to celkově v ročním součtu platů, ale je tam dodatek, že někteří si nepolepší, protože v roce 2006 oddělali hodně sobot a nedělí, nočních služeb, svátků a taky pobrali nějaké odměny. Tak kde to KURVA jsme, když neděláš nic tak tě pojebou, když makáš jak debil tak jsi na tom bit opět. By mě zajímalo kdo jim bude dělat ty služby které jsou navíc. V Praze např. koncerty, sportovní akce a další nesmysly. Když to nezaplatí tak tam bude stát Langer a jeho náměstci a další přicmrdové.
Každá odpracovaná hodina by měla být zaplacená. Představte si že by železničáři, prodavači, doktoři, řidiči MHD měli taky tzv. ZELENÉ HODINY, to by asi neprošlo, byl by tady chaos a anarchie.
Jinak jim musím dát za pravdu, že hrubý příjem za rok 2007 bude asi o něco vyšší než ten za rok 2006, protože když odečteme všechny příplatky z loňska, které letos zrušili tak by jim to mělo vyjít. Jen tak pro příklad, pokud někdo potřeboval peníze tak obětoval svátky 24.12,25.12,26.12 a šel do práce, ale zajímá mě kdo tam půjde letos, když to bude zaplacené jako jakékoli tři dny v týdnu. Těm co vytvořili tento zákon bych dal odměnu, každému tak 500 000,- kč, samozřejmě nezdaněnou.

Vážený čtu zde Vaše poznatky.Jsou mezi nimi názora s kterými lze souhlasit , ale i dost hloupostí. Mimo toho,že na útvarech nadřízení, kteří nás zařazovali do TT nadělali dost hloupostí na které doplatili kolegové na tákladním výkonu je ostuda. Co se týká označení souhlasím s tím ,že došlo k tvrdé degradaci i když se to snaží vymluvit. Sloužím 35 let, ale takovou diskreditaci v policiji nepamatuji. Vždý když došlo k nejaké změně dosažené hodnosti výkonam služby zůstali. Když je chtěli pánové politici zrušit tak jež neměli vojenské označení k jednotlivým pracovním zařazením dávat a ozančení místo prap, kpt a podobně nezývat např.inspektor, komisař, rada . To jest když se opičit po Anglánech a pod. tak ze vším všudy. aky ze mne udělali z kapitána - praporčíka. Tím jsem byl před 25 léty. Bylo zděleno,že stím něco udělají no jsem na to zvědavý. Naschle.

Už nejsem sice Policista,na vlastní žádost jsem ukončil služební pomě po 16 letech,vzhledem k novému zákonu 361,ale držím vám všem kolegové palce a tu stovku posílám samozřejmě také, protože to co provedl Langer,Kalousek a jim podobní obyčejným policistům na ulici,nemá v tomhle světě obdobu.

Dobrý den,

Proč jsem se rozhodl zde reagovat je zde fakt, že jsem se setkal s člověkem, kterému jsem věřil. Ne jen jako příteli ale i jako kolegovi z jedné olomoucké (prý)reklamní agentury Refam. Jde o pana Milana Vaška, jenž reaguje na články které jsou níže. Nejde oo někoho pomlouvat ale o to ukázat kdo se chce dostat do této strany
Tento člověk nemá mezi lidmi v politice co dělat. Ne jen že využívá lidské důvěřivosti ku vlastnímu prospěchu ale není ani schopen plnit své závazky které je jako podnikatel povinen plnit. Nebudu jej zde osočovat. Ale aby každý věděl s kým má tu čest a udělá si vlastní obrázek o člověku který za 5 let vedl nebo figuroval v mnoha firmách kde ne jen že zaměstnával načerno lidi, ale poté jim ani nezaplatil za provedenou práci. Já jsem jedním z nich a bohužel nemohu ělat nic. Na advokáta nemám, a stejně je to marné a co s takovým člověkem který jen využije někoho ku vlastnímu prospěchu.
Po 1/2 roce od doby kdy jsem pomáhal rozjíždět tuto reklamní agenturu jsem pochopil, že víše zmiňpvaný pán má úmysl nacpat si vlastní kapsu a nebrere ohled na ty druhé. Je pro mě zarážející, že je mu zde povoleno podnikat ačkoli má nemalé dluhy a pohledávky které z něj není nikdo normální cestou vymoci.
Přeji si aby se s takovými lidmi pro jednou zatočilo.
S pozdravem
Roman Klíma

Poslední věc na závěr.

Vážený pane Klímo, pána, o kterém se zmiňujete neznám a proto se ani nemohu vyjádřit k jeho osobě. Pokud se však domníváte, že jste se stal obětí trestné činu, můžete podat trestní oznámení, které přijímá policejní orgán nebo státní zástupce. Náhrady škody se rovněž můžete domáhat v civilním řízení, a to i bez pomoci advokáta. Zastupování advokátem však plně doporučuji. Ivan Langer

Je zvláštní číst něco podobného. Nejprve by si měl človek zamést před svým vlastním prahem. A pak teprve osočovat druhé pane Klímo. A pokud si myslíte, že jsem Vás nějakým způsobem poškodil doporučuji Vám využít veškeré dostupné právní prostředky k vymožení Vašeho práva. A ne nezákoné a jiné donucovací prostředky jako je vydírání a hraní si na toho největšího chudáčka na světě. Ja jsem Vám také věřil! Vaše drzost je jen těžko uvěřitelná.

Pane Vašek,
myslím že pan Klíma má 100% pravdu.. Měl by jste se nad sebou zamyslet a ne všechny kolem sebe podvádět a využívat. Tak jako své zaměstnance zneužíváte i firmy. Jste prachsprostý podvodník a kriminálník. Dlužíte na koho se podíváte a skováváte se za svou ženu...

Vážený pane Langře, zajímalo by mě, proč poslanci ODS v souvislosti s osobními problémy manželů Grossových raději nezůstali stranou.Takto se přece nebojuje s politickým protivníkem, stačilo přece jenom čekat.

Vážený pane Brokeši, ODS zpočátku vyčkávala a nechala panu premiérovi dostatečný prostor k tomu, aby své záležitosti jednoznačně a nezpochybnitelně objasnil. K tomu však nedošlo a celá situace začala negativně ovlivňovat důvěryhodnost a pověst celé České republiky. Proto jsme na půdě Parlamentu ČR vystoupili s požadavkem na rychlé a transparentní vyjasnění spekulací kolem financování bytu pana premiéra a podnikání jeho manželky. Bohužel jsme se dodnes nedočkali… Ivan Langer

Pane Langře, děkuji za odpověď, ale dle mého by se frakce v ČSSD dokázaly mezi sebou vykousat samotné.Slabé interpelace poslanců za ODS v PS jim ale pomohly jedině se seskupit kolem vůdce.

vazeny pane langere.
po afere s bytem pana premiera, mam stejné obavy o stejny problem u pana Tlusteho stinoveho ministra vnitra, jeho pujcka je 4miliony na dum a neochota sdelit darce, /Pepa z Ciny /,coz muze vyvolavat stejne spekulace jako u pana Grosse, darce treba neexistuje, je fiktivni, penize jsou spinavé a podobne , to same u mozna budouciho koalicniho partnera pana Kalouska , ten nikomu nic nedluzi , ale pujcil si od pribuznych, kterí jsou ale chudi,takze zadnou pujcku asi neposkytli:Otazka V pripade,ze by jste byl premier, mohl by pan Tlusty zastavat funkci ministra financi?Kdyz verejnosti nepredlozil dukazy o puvodu penez na svuj dum ve vysi 4miliony korun? Udajne darce nechce byt zverejnen, to muzeme respektovat , ale potom pan Tlusty nemuze byt ve vlade.podle mne nikoliv, paklize mame merit stejnym metrem dekuji za odpoved volic ods

Dobrý den, pokud vím, tak pan kolega Tlustý, stínový ministr financí za ODS, se rozhodl, že učiní stejný krok jako pan Kalousek, tedy oznámí jména svých věřitelů předsedům obou komor Parlamentu. Blíže Vám k této věci může odpovědět jen on sám. Domnívám se, že premiér musí mít ve své ministry naprostou důvěru a k ní samozřejmě patří i vysvětlení všech pochybností a nesrovnalostí, které se kolem této osoby objeví. Zdraví Vás Ivan Langer.

Vážený pane Toušo, pan Kalousek již jméno svého věřitele sdělil. Co se týče pana Tlustého, musíte se na jeho další postup v této věci zeptat jeho. S pozdravem, Ivan Langer.

Pane Langere, zkuste nám jednoduše říci, pokud jste stínový ministr vnitra, o co Vám opravdu jde. Ale opravdu. To co se tu objevuje, je tak strohé a nicneříkající, že jsou z toho "diskutující" (uvozovky jsou dány proto, že Vy s námi nějak moc nediskutujete) docela zmatení. Pokud Vám opravdu záleží na skutečném zjednodušení administrativy a tudíž odstranění těch starých struktůr, pak nebudete jen plkat a navrhntete již v soušasné době určitá opatření, které jistě prosadíte i u vládnoucí strany, jako je KDÚ či US. Pak-li, že ne, myslíte, že něco dokážete po volbách v roce ... a teď si datum dosaďte podle toho, jak přistupujete k různým otázkám současnosti?
Abych Vám pravdu napsal. Jsem také člověk, který se v současné době může usmívat jako Vy (i když ne tak bohatě), ale nechtěl bych se nikdy dostat do pozice, aby to vypadalo, že se vysmivám.

Vážený pane Borůvko, na těchto řádcích není prostor k tomu, abych zde dopodrobna uváděl všechny svoje připomínky a návrhy ke zlepšení současného stavu v působnosti ministerstva vnitra. A věřte, že je jich hodně. Pokud o ně máte skutečně zájem, jsou Vám (ale samozřejmě, že i všem ostatním zájemcům) k dispozici na těchto internetových stránkách v publikacích „Modrá šance pro slušné lidi – Moderní a bezpečný stát“ a „Černá kniha policejních hříchů I, II“. S jejich prováděním jsme připraveni začít ihned poté, co v parlamentních volbách dostane od občanů dostatečnou podporu vládnutí v této zemi. Za současného stavu, kdy Poslanecká sněmovna je ovládána levicovými poslanci nenacházíme pro své názory dostatečnou podporu. Zdraví Vás, Ivan Langer.

Pane Langere, děkuji za odpověď. Nejsem si jistý, zda by nebylo vhodné se určitými odpověďmi zabývat trochu detailněji, ale Váš názor Vám jistě nevyvrátím. Jen se mi prostě nelíbí, že se na naší politické scéně hraje tvrdé pro a proti, které naší společnosti vůbec neslouží. Myslím si totiž, že jste tu pro nás, myslím tím všechny poslance, a ne jen pro sebe. Je několik důvodů, proč takto uvažuji, ale podle mě je, aniž bych byl vyložený pesimista, docela zřejmé, že tzv. nadvládu ODS nezíská a bude se muset spokojit s koalicí, která, jak je do dnešních dnů "novodobých" dějin patrné, neumožňuje plné prosazování stranických zájmů. A nemusíme si snad vysvětlovat, že "polovláda" ODS a nebo ČSSD byla lepší nebo horší. Věřte mi, že jakékoliv srovnávání minulosti či vytahování nechutných kauz zajímá velmi malé procento občanů, i když to diskuzi nezatracuje. Většina občanů se zajímá o zcela jiné a podstatné záležitosti, týkající se jejich života. Záležitosti, které jsou obsaženy i v jednotlivých dotazech přispěvovatelů. I já Vás zdravím a přeji Vám více elánu k práci v současné době a ne pouhé přežívání v očekávání na možné úspěchy ve vládní straně.

Vážený pane Borůvko, plně si uvědomuji skutečnost, že získat takovou podporu, abychom nemuseli vládnout v koalici, bude velmi složité. Nicméně jsme odhodláni se o to pokusit. Avšak i v případě, že budeme vládnout v koalici, budeme trvat na co nejširším uplatnění našeho programu a našich tezí tak, abychom dosáhli cílů, které jsme si stanovili. Věřte, že ani ODS nemá radost z kauzy financování premiérova bytu a podnikání jeho manželky. Tuto kauzu jsme nevytáhli my, ale protože tato kauza může velmi poškodit dobré jméno České republiky, musíme trvat na tom, aby všechny spekulace a všechna podezření byla věrohodně vyvrácena. Ivan Langer

Pane Langere,
přesto, že Vám chci uvěřit, že budete mít, jako ODS, snahu se prosadit, mě zatím neopravňuje k vyjádření, že to tak bude a hlavně, že to bude jednoznačně dobré. Proto určitý pesimismus. Co se týká kauzy "premiér", věřím, že jste ji nemuseli vytahovat, ale zase zcela bezpečně vím, že jste ji plně podpořili. A to rozbouření asi může poškodit jméno ČR. Nejsem si ale jistý, že dobré, protože se tu zatím vyskytuje spousta dalších kauz, které se táhnou již od porevolučních dob. Sám jistě víte, že právní a ekonomické prostředí státu určuje ten pravý pohled na stát. Ne nějaká jediná kauza, která vyjde do prázdna, stejně jako kauza Kořistka. I když je tu spousta otázek (podmínky podnikání, špatně fungující soudy, právní "ne"vymahatelnost,...), připadá mi, že je tu tzv. okurková sezona, která se musí vyplňovat podobnými kauzami. A protože uvažuji právě takhle, musím konstatovat, že je tu spoustu práce, která se nedá dělat způsobem, který naše politická reprezantace prezentuje. Nějak nerozumím tomu, že na obecní nebo v současné době i krajské úrovni může (dokonce musí) docházet k dohodám prakticky všech politických stran a na státní úrovni to nejde. Slyšel jsem jednou vyjádřením, že to je právě proto, že si to na státní úrovni nemohou politici dovolit. Opravdu nevím proč, když by měly všechny strany mít zájem o prosperitu země, stejně jako obecní či krajská zastupitelstva o prosperitu regionu. Není to samozřejmě jednoduché, ale pokud přemůže rozum stranickou ješitnost, pak to lze hodnotit jen pozitivně, neboť jsou dlouhodobé výsledky. A o ty snad jde. Nebo máte pocit, že by druhá strana chtěla sociální stát v tom zlém slova smyslu? Já ne. Pokud budete slyšet názory velké části společnosti a soustředíte se na ně, pak si nemyslím, že by jste nemohli najít společnou řeč v průřezu jednotlivých stran. Sice drobné, ale asi dobré, ústupky ČSSD jsou na stole a, pokud bych byl politikem, uvítal bych to a podpořil a ne ještě napadl (označujete je jako vykrádání Vašich návrhů). Přeji Vám hodně úspěchů hlavně v politickém jednání na opravdu státní a ne pavlačové úrovni.

Občas sem (na tuto diskusi) zabrousím a přečtu si pár příspěvků. Většinou žasnu, co zloby, nenávisti a žluči je v "obyčejných" lidech nastřádáno. Jen pár náznaků bylo na opravdovou diskusi, jen občas se vynoří slušný příspěvek.
Nikdo z nás není "obyčejný", každý jsme jiný a každý může být svůj. Obyčejné z nás chtěli udělat komunisti, takové primitivní stádo se lépe ovládá. Jak to tady (ale i na jiných serverech) čtu, v hodně případech se jim to podařilo. ČSSD na tuto primitivní strunu "obyčejných" lidí hraje taky, vzhledem k výsledkům všech loňských voleb hraje asi falešně.
Beru tuto možnost od pana Lagra jako takové poskytnutí duté vrby, kde se můžou lidi vypovídat (v některých zdejších případech spíš vyzvracet). Když se vám pánové uleví, poslužte si, ale kdo se má na ty vaše výlevy dívat?
Dá se to brát také jako potěšitelná zpráva pro ministerstvo informatiky - internet zvládají už i "obyčejní" lidé!!! Bohužel ne ke svému prospěchu a k vzdělávání.

Pane Horkirku 12/02 20:40
Nemám rád příspěvky typu "Jiříček" nebo "Menhir", ale co chcete dokázat vaším příspěvkem? Pokud se tu ocitnou slušné příspwěvky, myslíte si, že lze od pana Langera očekávat slušnou odpověď? Já se nebudu zastávat zlých příspěvků, ale víte zcela bezpěčně, že to není reakce na nereakci pana Langera na slušný a několikrát opakovaný a nezodpovězený dotaz? Já ne. Brouzdám po několka stránkách a mohu potvrdit, že jsou na tom politici zhruba stejně. Prostě na odpovědi kašlou. Někoho to asi naštve a potom reaguje jak reaguje. Byl bych spíše proto, aby se politik, pokud nechce na svých stránkách hrubé příspěvky, snažil alespoň solidně komunikovat. Nechce-li, ať si stránky nezařizuje. Vše je totiž obousečné.

S tou hranatou palicí je to dobrý:o))
Jinak ivánku měl bys jít na mateřskou,alespoň na 10 let za 3000Kč/měs.