4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Co mělo znamenat to panáčkování
na Železného narozeninách? Jestli Vám to ušlo, tak je trestně stíhán, pane stínový ministře vnitra! To je zřejmě pod Vaší rozlišovací schopnost.

Ještě si itziku zapoměl na estébáka Hušáka , opravdu povedená partička :o(

Co mělo znamenat to panáčkování
na Železného narozeninách? Jestli Vám to ušlo, tak je trestně stíhán, pane stínový ministře vnitra! To je zřejmě pod Vaší rozlišovací schopnost.

No to si snad dělaj kozy pane poslanec? Voni byli taky na oslavě narozenin Vovky Železnejch? Zrovna voni! Voni a ještě klaus , ransdorf, remek ,jéžiš asi podle rčení padouch nebo hrdina - všichni jedna rodina.

Pro ty co mi odpovídali::: Já sjem nenapadal vás, ale to jak to zaškatulkovali. Neboj se že nevím co znamená administrativa, vím že pokud máš na vše dost času, tak pak si to hážeš, ale vysvětli mi v čem je kancelářská práce nebezpečnější, než ta hlídkařů na ulici. To je to co mi vadí!!! Jako psal asi před třemi dny jeden kolega, měli by nám dát 30tisíc, ale za nějaké úmyslné provinění pořádně trestat.

PRO Poldu Dana:
Já se do spisáku nemontuju, ty jsi nečetl co mi předtím napsal. Každý ma svoje, jen nechápu v čem je práce spisáka nebezpečnější než práce hlídkaře. O to jde, o nic více. Jinak at má každý třídu jakou chce, já mám trojku, ale peníze budu mít stejné jako nějaký spisák v šestce.

mám jednu otázku..kolik toho mí drazí kolegové ve 3 a 4 "cenové" skupině ještě snesete??? co si k nám budou moct ještě dovolit a kolik nám ještě vezmou peněz a přidají práce a papírů?? mě už trpělivost došla!! Bylo by supr, kdyby jsme se toho 26.1.2007 sešli a ukázali, že si na hlavu sr*t nenencháme!!

Lovu zdar: v níže uvedeném článku se píše, že v drtivé většině si polepšíme a to celkově v ročním součtu platů, ale je tam dodatek, že někteří si nepolepší, protože v roce 2006 oddělali hodně sobot a nedělí, nočních služeb, svátků a taky pobrali nějaké odměny. Tak kde to KURVA jsme, když neděláš nic tak tě pojebou, když makáš jak debil tak jsi na tom bit opět. By mě zajímalo kdo jim bude dělat ty služby které jsou navíc. V Praze např. koncerty, sportovní akce a další nesmysly. Když to nezaplatí tak tam bude stát Langer a jeho náměstci a další přicmrdové.
Každá odpracovaná hodina by měla být zaplacená. Představte si že by železničáři, prodavači, doktoři, řidiči MHD měli taky tzv. ZELENÉ HODINY, to by asi neprošlo, byl by tady chaos a anarchie.
Jinak jim musím dát za pravdu, že hrubý příjem za rok 2007 bude asi o něco vyšší než ten za rok 2006, protože když odečteme všechny příplatky z loňska, které letos zrušili tak by jim to mělo vyjít. Jen tak pro příklad, pokud někdo potřeboval peníze tak obětoval svátky 24.12,25.12,26.12 a šel do práce, ale zajímá mě kdo tam půjde letos, když to bude zaplacené jako jakékoli tři dny v týdnu. Těm co vytvořili tento zákon bych dal odměnu, každému tak 500 000,- kč, samozřejmě nezdaněnou.

Vážený čtu zde Vaše poznatky.Jsou mezi nimi názora s kterými lze souhlasit , ale i dost hloupostí. Mimo toho,že na útvarech nadřízení, kteří nás zařazovali do TT nadělali dost hloupostí na které doplatili kolegové na tákladním výkonu je ostuda. Co se týká označení souhlasím s tím ,že došlo k tvrdé degradaci i když se to snaží vymluvit. Sloužím 35 let, ale takovou diskreditaci v policiji nepamatuji. Vždý když došlo k nejaké změně dosažené hodnosti výkonam služby zůstali. Když je chtěli pánové politici zrušit tak jež neměli vojenské označení k jednotlivým pracovním zařazením dávat a ozančení místo prap, kpt a podobně nezývat např.inspektor, komisař, rada . To jest když se opičit po Anglánech a pod. tak ze vším všudy. aky ze mne udělali z kapitána - praporčíka. Tím jsem byl před 25 léty. Bylo zděleno,že stím něco udělají no jsem na to zvědavý. Naschle.

Už nejsem sice Policista,na vlastní žádost jsem ukončil služební pomě po 16 letech,vzhledem k novému zákonu 361,ale držím vám všem kolegové palce a tu stovku posílám samozřejmě také, protože to co provedl Langer,Kalousek a jim podobní obyčejným policistům na ulici,nemá v tomhle světě obdobu.

Dobrý den,

Proč jsem se rozhodl zde reagovat je zde fakt, že jsem se setkal s člověkem, kterému jsem věřil. Ne jen jako příteli ale i jako kolegovi z jedné olomoucké (prý)reklamní agentury Refam. Jde o pana Milana Vaška, jenž reaguje na články které jsou níže. Nejde oo někoho pomlouvat ale o to ukázat kdo se chce dostat do této strany
Tento člověk nemá mezi lidmi v politice co dělat. Ne jen že využívá lidské důvěřivosti ku vlastnímu prospěchu ale není ani schopen plnit své závazky které je jako podnikatel povinen plnit. Nebudu jej zde osočovat. Ale aby každý věděl s kým má tu čest a udělá si vlastní obrázek o člověku který za 5 let vedl nebo figuroval v mnoha firmách kde ne jen že zaměstnával načerno lidi, ale poté jim ani nezaplatil za provedenou práci. Já jsem jedním z nich a bohužel nemohu ělat nic. Na advokáta nemám, a stejně je to marné a co s takovým člověkem který jen využije někoho ku vlastnímu prospěchu.
Po 1/2 roce od doby kdy jsem pomáhal rozjíždět tuto reklamní agenturu jsem pochopil, že víše zmiňpvaný pán má úmysl nacpat si vlastní kapsu a nebrere ohled na ty druhé. Je pro mě zarážející, že je mu zde povoleno podnikat ačkoli má nemalé dluhy a pohledávky které z něj není nikdo normální cestou vymoci.
Přeji si aby se s takovými lidmi pro jednou zatočilo.
S pozdravem
Roman Klíma

Poslední věc na závěr.

Vážený pane Klímo, pána, o kterém se zmiňujete neznám a proto se ani nemohu vyjádřit k jeho osobě. Pokud se však domníváte, že jste se stal obětí trestné činu, můžete podat trestní oznámení, které přijímá policejní orgán nebo státní zástupce. Náhrady škody se rovněž můžete domáhat v civilním řízení, a to i bez pomoci advokáta. Zastupování advokátem však plně doporučuji. Ivan Langer

Je zvláštní číst něco podobného. Nejprve by si měl človek zamést před svým vlastním prahem. A pak teprve osočovat druhé pane Klímo. A pokud si myslíte, že jsem Vás nějakým způsobem poškodil doporučuji Vám využít veškeré dostupné právní prostředky k vymožení Vašeho práva. A ne nezákoné a jiné donucovací prostředky jako je vydírání a hraní si na toho největšího chudáčka na světě. Ja jsem Vám také věřil! Vaše drzost je jen těžko uvěřitelná.

Pane Vašek,
myslím že pan Klíma má 100% pravdu.. Měl by jste se nad sebou zamyslet a ne všechny kolem sebe podvádět a využívat. Tak jako své zaměstnance zneužíváte i firmy. Jste prachsprostý podvodník a kriminálník. Dlužíte na koho se podíváte a skováváte se za svou ženu...

Vážený pane Langře, zajímalo by mě, proč poslanci ODS v souvislosti s osobními problémy manželů Grossových raději nezůstali stranou.Takto se přece nebojuje s politickým protivníkem, stačilo přece jenom čekat.

Vážený pane Brokeši, ODS zpočátku vyčkávala a nechala panu premiérovi dostatečný prostor k tomu, aby své záležitosti jednoznačně a nezpochybnitelně objasnil. K tomu však nedošlo a celá situace začala negativně ovlivňovat důvěryhodnost a pověst celé České republiky. Proto jsme na půdě Parlamentu ČR vystoupili s požadavkem na rychlé a transparentní vyjasnění spekulací kolem financování bytu pana premiéra a podnikání jeho manželky. Bohužel jsme se dodnes nedočkali… Ivan Langer

Pane Langře, děkuji za odpověď, ale dle mého by se frakce v ČSSD dokázaly mezi sebou vykousat samotné.Slabé interpelace poslanců za ODS v PS jim ale pomohly jedině se seskupit kolem vůdce.

vazeny pane langere.
po afere s bytem pana premiera, mam stejné obavy o stejny problem u pana Tlusteho stinoveho ministra vnitra, jeho pujcka je 4miliony na dum a neochota sdelit darce, /Pepa z Ciny /,coz muze vyvolavat stejne spekulace jako u pana Grosse, darce treba neexistuje, je fiktivni, penize jsou spinavé a podobne , to same u mozna budouciho koalicniho partnera pana Kalouska , ten nikomu nic nedluzi , ale pujcil si od pribuznych, kterí jsou ale chudi,takze zadnou pujcku asi neposkytli:Otazka V pripade,ze by jste byl premier, mohl by pan Tlusty zastavat funkci ministra financi?Kdyz verejnosti nepredlozil dukazy o puvodu penez na svuj dum ve vysi 4miliony korun? Udajne darce nechce byt zverejnen, to muzeme respektovat , ale potom pan Tlusty nemuze byt ve vlade.podle mne nikoliv, paklize mame merit stejnym metrem dekuji za odpoved volic ods

Dobrý den, pokud vím, tak pan kolega Tlustý, stínový ministr financí za ODS, se rozhodl, že učiní stejný krok jako pan Kalousek, tedy oznámí jména svých věřitelů předsedům obou komor Parlamentu. Blíže Vám k této věci může odpovědět jen on sám. Domnívám se, že premiér musí mít ve své ministry naprostou důvěru a k ní samozřejmě patří i vysvětlení všech pochybností a nesrovnalostí, které se kolem této osoby objeví. Zdraví Vás Ivan Langer.

Vážený pane Toušo, pan Kalousek již jméno svého věřitele sdělil. Co se týče pana Tlustého, musíte se na jeho další postup v této věci zeptat jeho. S pozdravem, Ivan Langer.

Pane Langere, zkuste nám jednoduše říci, pokud jste stínový ministr vnitra, o co Vám opravdu jde. Ale opravdu. To co se tu objevuje, je tak strohé a nicneříkající, že jsou z toho "diskutující" (uvozovky jsou dány proto, že Vy s námi nějak moc nediskutujete) docela zmatení. Pokud Vám opravdu záleží na skutečném zjednodušení administrativy a tudíž odstranění těch starých struktůr, pak nebudete jen plkat a navrhntete již v soušasné době určitá opatření, které jistě prosadíte i u vládnoucí strany, jako je KDÚ či US. Pak-li, že ne, myslíte, že něco dokážete po volbách v roce ... a teď si datum dosaďte podle toho, jak přistupujete k různým otázkám současnosti?
Abych Vám pravdu napsal. Jsem také člověk, který se v současné době může usmívat jako Vy (i když ne tak bohatě), ale nechtěl bych se nikdy dostat do pozice, aby to vypadalo, že se vysmivám.

Vážený pane Borůvko, na těchto řádcích není prostor k tomu, abych zde dopodrobna uváděl všechny svoje připomínky a návrhy ke zlepšení současného stavu v působnosti ministerstva vnitra. A věřte, že je jich hodně. Pokud o ně máte skutečně zájem, jsou Vám (ale samozřejmě, že i všem ostatním zájemcům) k dispozici na těchto internetových stránkách v publikacích „Modrá šance pro slušné lidi – Moderní a bezpečný stát“ a „Černá kniha policejních hříchů I, II“. S jejich prováděním jsme připraveni začít ihned poté, co v parlamentních volbách dostane od občanů dostatečnou podporu vládnutí v této zemi. Za současného stavu, kdy Poslanecká sněmovna je ovládána levicovými poslanci nenacházíme pro své názory dostatečnou podporu. Zdraví Vás, Ivan Langer.

Pane Langere, děkuji za odpověď. Nejsem si jistý, zda by nebylo vhodné se určitými odpověďmi zabývat trochu detailněji, ale Váš názor Vám jistě nevyvrátím. Jen se mi prostě nelíbí, že se na naší politické scéně hraje tvrdé pro a proti, které naší společnosti vůbec neslouží. Myslím si totiž, že jste tu pro nás, myslím tím všechny poslance, a ne jen pro sebe. Je několik důvodů, proč takto uvažuji, ale podle mě je, aniž bych byl vyložený pesimista, docela zřejmé, že tzv. nadvládu ODS nezíská a bude se muset spokojit s koalicí, která, jak je do dnešních dnů "novodobých" dějin patrné, neumožňuje plné prosazování stranických zájmů. A nemusíme si snad vysvětlovat, že "polovláda" ODS a nebo ČSSD byla lepší nebo horší. Věřte mi, že jakékoliv srovnávání minulosti či vytahování nechutných kauz zajímá velmi malé procento občanů, i když to diskuzi nezatracuje. Většina občanů se zajímá o zcela jiné a podstatné záležitosti, týkající se jejich života. Záležitosti, které jsou obsaženy i v jednotlivých dotazech přispěvovatelů. I já Vás zdravím a přeji Vám více elánu k práci v současné době a ne pouhé přežívání v očekávání na možné úspěchy ve vládní straně.

Vážený pane Borůvko, plně si uvědomuji skutečnost, že získat takovou podporu, abychom nemuseli vládnout v koalici, bude velmi složité. Nicméně jsme odhodláni se o to pokusit. Avšak i v případě, že budeme vládnout v koalici, budeme trvat na co nejširším uplatnění našeho programu a našich tezí tak, abychom dosáhli cílů, které jsme si stanovili. Věřte, že ani ODS nemá radost z kauzy financování premiérova bytu a podnikání jeho manželky. Tuto kauzu jsme nevytáhli my, ale protože tato kauza může velmi poškodit dobré jméno České republiky, musíme trvat na tom, aby všechny spekulace a všechna podezření byla věrohodně vyvrácena. Ivan Langer

Pane Langere,
přesto, že Vám chci uvěřit, že budete mít, jako ODS, snahu se prosadit, mě zatím neopravňuje k vyjádření, že to tak bude a hlavně, že to bude jednoznačně dobré. Proto určitý pesimismus. Co se týká kauzy "premiér", věřím, že jste ji nemuseli vytahovat, ale zase zcela bezpečně vím, že jste ji plně podpořili. A to rozbouření asi může poškodit jméno ČR. Nejsem si ale jistý, že dobré, protože se tu zatím vyskytuje spousta dalších kauz, které se táhnou již od porevolučních dob. Sám jistě víte, že právní a ekonomické prostředí státu určuje ten pravý pohled na stát. Ne nějaká jediná kauza, která vyjde do prázdna, stejně jako kauza Kořistka. I když je tu spousta otázek (podmínky podnikání, špatně fungující soudy, právní "ne"vymahatelnost,...), připadá mi, že je tu tzv. okurková sezona, která se musí vyplňovat podobnými kauzami. A protože uvažuji právě takhle, musím konstatovat, že je tu spoustu práce, která se nedá dělat způsobem, který naše politická reprezantace prezentuje. Nějak nerozumím tomu, že na obecní nebo v současné době i krajské úrovni může (dokonce musí) docházet k dohodám prakticky všech politických stran a na státní úrovni to nejde. Slyšel jsem jednou vyjádřením, že to je právě proto, že si to na státní úrovni nemohou politici dovolit. Opravdu nevím proč, když by měly všechny strany mít zájem o prosperitu země, stejně jako obecní či krajská zastupitelstva o prosperitu regionu. Není to samozřejmě jednoduché, ale pokud přemůže rozum stranickou ješitnost, pak to lze hodnotit jen pozitivně, neboť jsou dlouhodobé výsledky. A o ty snad jde. Nebo máte pocit, že by druhá strana chtěla sociální stát v tom zlém slova smyslu? Já ne. Pokud budete slyšet názory velké části společnosti a soustředíte se na ně, pak si nemyslím, že by jste nemohli najít společnou řeč v průřezu jednotlivých stran. Sice drobné, ale asi dobré, ústupky ČSSD jsou na stole a, pokud bych byl politikem, uvítal bych to a podpořil a ne ještě napadl (označujete je jako vykrádání Vašich návrhů). Přeji Vám hodně úspěchů hlavně v politickém jednání na opravdu státní a ne pavlačové úrovni.

Občas sem (na tuto diskusi) zabrousím a přečtu si pár příspěvků. Většinou žasnu, co zloby, nenávisti a žluči je v "obyčejných" lidech nastřádáno. Jen pár náznaků bylo na opravdovou diskusi, jen občas se vynoří slušný příspěvek.
Nikdo z nás není "obyčejný", každý jsme jiný a každý může být svůj. Obyčejné z nás chtěli udělat komunisti, takové primitivní stádo se lépe ovládá. Jak to tady (ale i na jiných serverech) čtu, v hodně případech se jim to podařilo. ČSSD na tuto primitivní strunu "obyčejných" lidí hraje taky, vzhledem k výsledkům všech loňských voleb hraje asi falešně.
Beru tuto možnost od pana Lagra jako takové poskytnutí duté vrby, kde se můžou lidi vypovídat (v některých zdejších případech spíš vyzvracet). Když se vám pánové uleví, poslužte si, ale kdo se má na ty vaše výlevy dívat?
Dá se to brát také jako potěšitelná zpráva pro ministerstvo informatiky - internet zvládají už i "obyčejní" lidé!!! Bohužel ne ke svému prospěchu a k vzdělávání.

Pane Horkirku 12/02 20:40
Nemám rád příspěvky typu "Jiříček" nebo "Menhir", ale co chcete dokázat vaším příspěvkem? Pokud se tu ocitnou slušné příspwěvky, myslíte si, že lze od pana Langera očekávat slušnou odpověď? Já se nebudu zastávat zlých příspěvků, ale víte zcela bezpěčně, že to není reakce na nereakci pana Langera na slušný a několikrát opakovaný a nezodpovězený dotaz? Já ne. Brouzdám po několka stránkách a mohu potvrdit, že jsou na tom politici zhruba stejně. Prostě na odpovědi kašlou. Někoho to asi naštve a potom reaguje jak reaguje. Byl bych spíše proto, aby se politik, pokud nechce na svých stránkách hrubé příspěvky, snažil alespoň solidně komunikovat. Nechce-li, ať si stránky nezařizuje. Vše je totiž obousečné.

S tou hranatou palicí je to dobrý:o))
Jinak ivánku měl bys jít na mateřskou,alespoň na 10 let za 3000Kč/měs.