4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vážený pane, jak se stavíte ke kauze střílení G.Berdára po nevinných? Vše se chystá zamést pod koberec, alespoň tak to veřejnost vnímá, a bere to zároveň jako zkoušku nezávislosti naší policie a soudů, a také toho, že zákony platí pro všechny, ne že bohatí mají jiné. Vazba na Groosse je zde známá, i to, jaké jsou penězovody mezi ČT a ČSSD. /přes PR agentury atd./.

Dobrý den, musím trvat na tom, aby Policie ČR přistupovala ke všem lidem a ke všem případům stejně, aby ve všech případech postupovala tak, jak podle zákona musí a aby všechny případy porušení práva byly vyšetřeny a řádně a spravedlivě potrestány. To platí i tomto případu. O rovném přístupu policejních orgánů mám však zejména po zkušenostech z poslední doby určité pochybnosti. Ivan Langer

Česká televize chystá politické procesy s tzv. neplatiči. Údajně má být těchto neplatičů 800000. A 80 % těchto lidí (rodin) nesouhlasí s podporováním socialisticko-odborářského molochu ČT, které v době velké socialisticko-odborářské televizní revoluce ukázalo, komu vlastně patří ČT a komu se musí platit tzv. koncesionářské poplatky. Chtěl bych vás upozornit, že 800000 až 1600000 hlasů těchto tzv. neplatičů získá strana, která si do svého volebního programu přidá závazek privatizace ČT, zrušení tzv. koncesionářských poplatků a depolitizace ČT.

Na to samé téma jsem již také poslala otázku. Hned,jak to začalo,ptala jsem se ministra Škromacha.Co odpověděl, stojí za přečtení na jeho stránkách.Tak nevím......

Vážený pane poslanče,na policejním prezidiu sedí plk.Kadeřábek Ladislav.Jeho jméno se objevilo i ve zprávě MARI ,otištěné v Právu dne 22.l2.2OO4,nyní je o něm zpráva,že kryje vraždy v Kajínkově kauze.Je to vysoce postavená osoba,která zná dokonale policejní praktiky,sedí v radě vydávající kriminalistický sborník,Vy jako stínový ministr vnitra zda máte možnost si o něm leccos ověřit,ovšem nikoli od policejního prezidenta ,ten není člověkem na svém místě. Děkuji.

Vážený pane poslanče, jak se Vám líbí skutečnost, že ODS v Brně a ve Znojmě získává stovky lidí , kteří nemají o politiku ani zájem, do ODS? Považujete za normální vyhrožování několika podnikatelů, buď vstoupíš do ODS, nebo přijdeš o práci? Kája

Dobrý den, jsem rád, když do ODS vstupují noví členové a jejich podpory si velmi vážím. Jako místopředseda strany však usiluji zejména o ty členy, kteří do strany vstupují proto, aby hájili její program a pravicové myšlenky a s jejich pomocí se snažili udělat něco prospěšného pro tuto zemi, a to jak na úrovni komunální, tak i na úrovni celostátní či dokonce celoevropské. Nejsem však příznivcem situace, kdy do ODS vstupují noví členové, kteří účast ve straně chápou jen jako prostředek ke svému kariérnímu růstu. Proto jsem byl i zastáncem rozhodnutí, které nedávno vedení ODS učinilo a které vyžaduje, aby za ODS mohli na různé posty kandidovat jen ti členové, kteří si to svou poctivou a dlouhodobou prací v ODS zasloužili. Tak, jak považuji za nepřijatelné, aby účast v politické straně byla někomu na újmu, tak považuji rovněž za nepřijatelné, aby byl někdo k účasti v politické straně nucen. Pokud víte o konkrétním případu, kdy vedení místních či oblastních sdružení nutí někoho k členství v ODS, obraťte se, prosím, na předsedu strany nebo kteréhokoli z jejích místopředsedů (tedy i na mne). S pozdravem, Ivan Langer

Pane Langere,jako Vy jsem na Letné nebyl a sledoval jsem vše jenom na obrazovce TV.Jako důchodce už dosti pamatuji a Vy jste mě připomněl kamaráda z naší party za mlada, který byl stejný jako Vy. Ke všemu měl připomínky, nic nebylo dobré,nejdříve jsme mu fandili, pak jsme se mu smáli a když nepřestával,tak jsme ho okřikovali že na něj nikdo není zvědavý. Myslím,že lidé to vnímají podobně. Očekávají od Vás, že budete řešit důležitější věci v parlamentě a ne to neustálé handrkování, jaké provádíte Vy. Když jsem sledoval v TV toho pána jak tam řve, dával jsem za pravdu panu Grebeníčkovi, že je to nějaký opilý primitiv. A druhý den se na obrazovce objevil inteligentní pán, slušně oblečený a bylo mě hned jasné, že se jednalo pouze o předem připravenou provokaci. Policejní zásah byl dle mého názoru přiměřený a korektní a kdyby policie nezasáhla a došlo k fyzickému napadání, začal byste křičet, že tam byli a nic nedělali. Prostě podle Vás je vždy všechno špatně. Rád bych Vás viděl jak byste komentoval stejný incident, kdyby zasahovali američtí policajti, nebo třeba němečtí,rakouští a jiní. Všade totiž je zásah policie nejdříve verbální a pokud ten člověk nereaguje, tak se zasahuje razantně a to je v pořádku. Asi si neuvědomujete,že právě takovéto jednání nahrává komunistům další příznivce. V důsledku škodíte ODS a vůbec si Vás nedovedu představit jako ministra vnitra. Spíš mám pocit, že ti policisté chtějí odejít od policie dříve, než jím budete. J.D.

Dobrý den, pokud jsem přesvědčen o tom, že něco není v pořádku, neváhám na tyto věci upozornit. V prvé řadě vždy žádám, aby věc byla řádně prošetřena, a když se na základě této řádné prověrky zjistí, že vše bylo v pořádku, jsem s tímto vysvětlením spokojen. Pokud se ale zjistí, že v dané věci existují nedostatky, žádám odpovědné osoby o odstranění těchto nedostatků. Tak tomu je i v případě zásahu policistů na Letné. Někdy ale bohužel dochází k situacím, že odpovědné osoby nedostatky neřeší a pak se již musí zvažovat, zda by tito lidé neměli být nahrazení někým kompetentnějším. To je úkol opozičního politika a já se tento úkol snažím plnit co nejlépe. Zároveň ale předkládám množství návrhů, jak situaci řešit. Jedná se nejen o návrhy publikované v různých materiálech stínové vlády, ale i v podobě návrhů zákonů a jejich novel. Více se o nich můžete dovědět na těchto internetových stránkách. Děkuji za Váš názor a srdečně Vás zdravím, Ivan Langer.

P.S. Pokud policisté chtějí odejít, jsem přesvědčen, že je to kvůli ministrům vnitra minulým a ne těm budoucím

Vážený pane poslanče,

nedávno projevila pochbybnosti o úrovni studia pana Grosse Vaše kolegyně. Nyní vyslovuji pochbnosti o tom, jak jste získal titul Mgr.(že by jste tam pouze nosil index ?). Vy sám. Jak jste mohl osobně složit zkoušky z Práva, když veřejně hlásáte, aniž by jste byl na místě - zato máte dle vlastních slov plno e-mailů od účastníků z Letné, že zásah policistů byl neoprávněný, neadekvátní apod., stejně tak zákrok vůči tomu, kdo poškodil služební vozidlo PČR. Buď máte pochybnosti, vyplyvající z neznalosti zákona č. 84/1990 Sb. nebo a to je mnohem horší, je Vaše vyjádření motivováno pouze snahou o ovládnutí PČR politiky , kteří jako jediní jsou oprávněni rozhodovat o tom, co je či není zákonné a kdy policisté mají zasahovat, bez ohledu na zákonnou úpravu. Vy přece na rozdíl od policisty jste schopen určit, že když se jedná o shromáždění KSČM, tak nikdo nemusí dodržovat § 14 odst. 2) zákona č. 84/1990 Sb. a v návaznosti PČR nesmí konat dle příslušných ustanovení z.č. 283/1991 Sb.. Až budete mít shromáždění Vy a nějaký pošuk typu pana Š. tam bude vyvřvávat AŤ žije KSČ, tak policisté nebudou mít oprávnění zasáhnout, dokud jim neuděláte přednášku o tom, že ODS je ta správná strana a proto mají zasáhnout. Až bude shromáždění Švejkovy strany, asi se budou muset spojit s Tupolánkem
či Kalouskem, aby je poučili. To vše jsme už zažívali 40 let - Vy to chcete vrátit zpět !!!??? Jak poučné - a to Váš kolega Vidím, který ví stejně jako Vy všechno předem bez znalosti OBJEKTIVNÍCH SKUTEČNOSTÍ a navíc má tu drzost tvrdit, že odchody policistů jsou výsledkem špatné činnosti Policejního prezídia - omyl, odchody policistů jsou způsobeny takovými lidmi, jako jste Vy a pan Vidím, kteří "od boku pálí" špínu na jejich činnost a když se jednoznačně prokáže lživost těchto vyjádření, necítí žádnou povinnost stejně veřejně vystoupit a policistům se omluvit. NESTYDÍTE SE???!!!! Vám nastačí kritizovat policisty až po prošetření věci !!!!!!!

Dobrý den, Vámi uváděné zákony samozřejmě znám a nikdy jsem se nevyjadřoval k oprávněnosti zásahu. Na to nemám dostatek informací. Z uvedených televizních záběrů a dopisů, které mi zaslali účastníci demonstrace mám však velké pochybnosti o způsobu zásahu policistů a o jeho přiměřenosti. Proto jsem požádal formou interpelace ministra vnitra Františka Bublana, aby celá záležitost byla řádně prošetřena a pochybnosti vyvráceny. V opačném případě by musela být vyvozena odpovědnost konkrétních osob. V nedělních Otázkách Václava Moravce i pan ministr Bublan připustil, že taktika zásahu nebyla zřejmě správná. Opravdu se nestydím za to, že požaduji, aby Policie ČR za každých okolností jednala v souladu se zákony a v případě pochybení vyvodila odpovědnost vůči konkrétním lidem. Takový přístup považuji za správný a v demokratické společnosti jediný možný. Zdravím Vás, Ivan Langer

Pane Langere,

Dekuji ze jste hlasoval nedavno proti zmenam OZ zajistujici mimo jine i vyvlastneni minorit. vlastniku

MJ

Dobrý den pane Langere.

Na internetu jsem narazil na diskuzi ohledně zatčení jistého pana Jana Šinágla, který byl zatčen 1. května 2005, při demonstraci KSČM. Četl jsem rovněž v článku, že jste byl silně proti tomuto zatčení. Jelikož jsem dost mladý na to, abych onu internetovou diskuzi "pochopil" chtěl bych se zeptat na tyto věci:

1) četl jsem, pro mne nepodloženou zprávu, že v řadách ODS je několik členů bývalé předlistopadové KSČ, chtěl bych znát co je na tomto pravdy

2) chtěl bych vědět jaké máme jistoty, že u nás nezvítězí komunistická strana, jak jsem již psal jsem sice mladý, ale ještě jsem nepochopil proč se tedy strana, která měla na svědomí několik tisíců mrtvých, drží stále v parlamentu, to není možné je společnou dohodou ODS a nynější koalice vyřadit z vlády???

Děkuji vám za váš drahý čas, který jste ztrávil přečtením mého asi jednoduchého, ale pro mne velmi přínosného příspěvku.
Děkuji vám

J Z

Dobrý den, věřte, že současná podpora občanů této země komunistické straně mne netěší o nic více než Vás. Zároveň mne netěší přístup Policie ČR, který je podle mého názoru nerovný v tom, že pravicový extremismus pečlivě monitoruje a zasahuje proti němu (což je samozřejmě správné), ale na druhé straně nechává bez povšimnutí akce a výroky levicových extremistů.
Z téměř 25.000 členů ODS zhruba 3 % z nich dříve působilo v KSČ. Zkuste si toto procento porovnat například se sociální demokracií.
ODS již několikrát dala jasně najevo, že s komunisty spolupracovat nebude a také prosadila několik zákonů směřujících k odškodnění obětí komunistického režimu. Takový přístup bohužel neprosazují všechny parlamentní strany a tak se nemůžeme divit vzrůstajícímu vlivu komunistů na vládnutí v této zemi. Velmi mne pak znepokojila slova současného premiéra Paroubka o tom, že ODS je větší nebezpečí než KSČM a že si dovede představit do tří až pěti let vládu ČSSD a KSČM. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer.

Hele Ty A.B. Ty pako vylízaný asi tomu moc nerozumíš.CHudáčku ubohej

Karle, jako vylízaný pako ses předvedl ty.S tím dorážením.A že tomu nerozumím? Tak od takového inteligenta jako ty se rád nechám poučit ty modrá svině fašistická.

POCTETE SI JAK PRACOVAL PAROUBEK!

http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn2200/obsah/09.htm

Veselé hospodaření Rady Zastupitelstva h. m. Prahy

aneb senátorské volby o ty nejlepší

Senátní kandidát - náměstek ing. Jiří Paroubek



Motto:

Velký a neohrožený bojovník

za práva Pražanů,

pokud to ovšem je

v jeho prospěch?



A/ Morální profil

Ing. Jiřího Paroubka:

l/ Ve svém oficiálním senátorském životopise ing. Jiří Paroubek píše, že od roku 1976 ? 90 pracoval jako ekonom v manažérských funkcích. Pokud je mi známo, žádné ?manažérské funkce? za bolševika neexistovaly. To by to soudruzi našemu ?managerovi? hned hezky vysvětlili a určitě by na to dlouho nezapomněl. Byly jen nomenklaturní funkce, spadající do kádrové nomenklatury výborů KSČ různých stupňů, na které mohl dle kádrového klíče, tedy ne podle vzdělání, osobních vlastností, pracovních výsledků a zkušeností, ale na základě politické spolehlivosti, dosazovat příslušný výbor KSČ pracovníky podle svých představ. Pro malé funkce ? místní výbor KSČ, pro důležitější funkce okresní, krajský nebo celostátní ÚV KSČ. Pokud je dnes známo, ing. Jiří Paroubek dělal hlavního ekonoma v ústředí pražského podniku Restaurace a jídelny (RAJ). Pak je skoro úplně vyloučeno, že by tuto významnou nomenklaturní funkci, spadající pod Okresní výbor KSČ, mohl zastávat nestraník !?? Čím pak by si asi takový nestranník mohl získat takovou důvěru KSČ, že ho OV KSČ dosadil do takové funkce?! Takže kandidát ČSSD na senátora ing. Jiří Paroubek nám něco ve svém životopise opomněl říci, anebo měl napsat ? já, hrdina, jsem nikdy nevstoupil do KSČ (nebo StB). Byl jsem doma ve vnitřní oposici, tak, aby to o mně nikdo nevěděl. Navenek jsem předstíral svůj souhlas s komunistickou diktaturou a sovětskou okupací, Antichartou, prvomájovými průvody, Vzornými vojáky, Brigádami socialistické práce a podařilo se mně takhle soudruhy oblafnout a dostat se už roku 1976 do vedoucích funkcí, které jsem už po celou dobu neopustil. Domnívám se však, že ani takhle to s největší pravděpodobností nebylo, a to především vzhledem k jeho dalšímu racionálnímu a vysoce oportunistickému, nebo chcete-li pragmatickému, chování.



B/ Jednání ing. Jiřího Paroubka, v roce 1990 zakladatele ČSSD(b), jako oposičního poslance v zastupitelstvu hlavního města Prahy -

Jeho vystupování a jednání bylo vždy velmi uvážlivé, aby si moc nerozhněval vládnoucí stranu ODS a ODA na velké radnici - avšak také ? aby si na druhé straně nerozhněval spoluoposičníky. Ve všech větších kauzách, které propukly díky oposicí předpokládaným a odhaleným zlodějnám a zločinnému jednání vedení pražské radnice /ODS + ODA/ - se držel hrdinně stranou. // Toto zločinné jednání, vyloženě nevýhodné pro Prahu a její občany, ovšem zákonně nepostižitelné, bylo umožněno předchozím zrušením nebo neexistencí zákonů popřípadě naprosto špatnými zákony, často dokonce přijatých bez jakýchkoli sankcí za jejich porušení, které zase dodala a obhospodařuje vyšší parlamentní složka, která u nás schvalování zákonů ovládá. Totiž ODS a její geniální vůdce a největší ekonom světa všech dob. Od r. 1992-2000 ovlivňuje cca z 95 % schvalování všech zákonů. Nyní prostřednictvím oposičně-koaliční smlouvy, dříve v koalici s ODA a ČSL.

Nejdůležitější špatné zákony: Zákon o obcích, Obchodní zákoník, zrušení nedbalostního trestného činu v Trestním zákoníku, neexistence Správních soudů - vše zcela záměrně.

Zákon o obcích ? podle něho smlouvy za obec uzavírá pouze Rada zastupitelstva ? TAJNĚ A NEKONTROLOVATELNĚ (!!!), ne celé zastupitelstvo, demokraticky volené, a to veřejně a před zraky všech občanů, které to zajímá a kteří si všechno a všechny ze svých daní platí!!! Správa města a hospodaření v městských akciových společnostech je plně v moci Rady zastupitelstva a jí dosazených ? opět bez souhlasu demokraticky voleného zastupitelstva a možnosti jakékoliv kontroly z jeho strany ? jejich lidí. Opět tajná jednání. Tyto a. s. pak mohou uzavírat pro město naprosto nevýhodné smlouvy s podezřelými partnery a za podezřelých okolností, které pak v plném rozsahu zaplatí občané ze svých daní ? viz níže.

Nedbalost, dokonce ani tu zcela vědomou a zřejmou, poškozující zájmy města a jeho občanů, nelze dle stávajících zákonů trestat a rozhodnutím Správního soudu špatné smlouvy zrušit ? když tento Správní soud ještě není ani zřízen ? již l0 let!!! Všichni to vědí a dle toho se ing. Jiří Paroubek a jeho lidé tiše a ?pragmaticky? chovají.



Pokud však šlo o prokazatelně nepodstatné věci

Paroubek hřímal z tribun jako Robespierre?



Ukážeme na příkladech, jak vypadalo jednání ing. Paroubka v pro město a jeho občany nejdůležitějších záležitostech, kde šlo o stamiliony a miliardy z kapes daňových poplatníků.

Byli jsme spolu v dozorčí radě Dopravního Podniku h. m. Prahy, když vypukl finanční skandál ? nákup nových vozů pro pražské Metro, bez výběrového řízení, protokolárně uzavřeného původní výběrovou komisí. Toto výběrové řízení se táhlo 3-4 roky. Najednou RADA zastupitelstva h. m. Prahy a vedení Dopravního podniku h. m. Prahy vytáhlo z klobouku vítěze - Konsorcium ČKD soudruha ing. Jiřího Marouška ? byli spolu v jednom baráku. Stalo se to l2. července 1995 na Valné hromadě ? tvořené právě Radou zastupitelstva h. m. Prahy a jí podřízeným vedením Dopravního podniku h. m. Prahy... Navíc zvolili datum prázdninové, aby nemohla na př. dozorčí rada Dopravního podniku protestovat ? protože ta o prázdninách nezasedá. Rozhodli smlouvu podepsat do měsíce, tedy daleko před koncem prázdnin (!!!). Cena 8-9 miliard. Platby předem!!! Zuřil jsem, že to je banánová republika a PODVOD NA OBČANECH ZA 8 MILIARD!!! //Ekonomický dopad viz dále v textu //



Kandidát na senátora ing. Jiří Paroubek, hlavní ekonom a komunistický ?manager?, OPOSIČNÍ POSLANEC, člen dozorčí rady Dopravního podniku, přitom ani nehlesl ? jako by byl s nimi domluven. Nebo si jenom náš hrdina nechtěl pro své voliče-daňové poplatníky pálit prsty? Pro Prahu a její obyvatele to však byl bohužel poslední hřebík do finanční rakve?

Když však chlapci z vedení Dopravního podniku, bez výběrového řízení, zvýšili odměnu smutně proslulému advokátu JUDr. Tomáši Sokolovi za vybírání pokut od neplatičů jízdného v MHD ? ze 4 milionů na l6 mil. ročně ? řval jako lev, že to je předem dohodnutý podvod ? což opravdu byl (Dopravní podnik i Magistrát mají přitom svá vlastní velká právní oddělení!!!) ? ale hospodaření Prahy tato částka ani v nejmenším neohrozila. Ani Radu zastupitelstva si tímhle gestem rozhněvat nemohl?



Můžeme dále pokračovat s přehledem vysoce výběrového mlčení ing. Jiřího Paroubka, vedoucího ekonoma, komunistického ?managera?, opozičního zastupitele a senátorského kandidáta ČSSD



Matra ? zabezpečovací zařízení na Metro. Původní smlouva, dle výsledků výběrového řízení, které Matra vyhrála, na cca 800 milionů. Doplňky ke smlouvě cena zvýšena, už mimo jakékoliv výběrové řízení, na tisíc sedm set milionů. Rozdíl 900 milionů z peněz daňových poplatníků, více jak 100% původní ceny? Smlouva to tajná (!!!) a hodně vypečená. Vše platit předem(!!!). Penále maximálně 5 % z ceny(!!!). Možnost reklamovat pouze do 4/98, ale zkušební provoz přitom skončil až 6/98(!!!). Tohle uzavřel buď naprostý šílenec nebo to spíše bylo velmi dobře podplaceno. Jenom maličkost. Jeden čas bylo dokonce zakázáno tuto zabezpečovací automatiku používat a dělalo se to ručně // viz důkazy //. A senátor, opoziční zastupitel, člen dozorčí rady? Mlčel vždy jako ryba?



PRVNÍ MĚSTSKÁ BANKA - ztráta města z podvodných úvěrů ? cca l,5 ? 2 mld. Možná i víc, kdo ví a hlavně, kdo má zájem to vyšetřit? Zde má dnes ing. Jiří Paroubek, hlavní ekonom, komunistický ?manager?, senátor a náměstek primátora pro finanční politiku města životní šanci prokázat, na čí straně stojí.



Privatisace podniku Pražské vodárny a kanalisace a. s. ? podvod století. ? Ztráta města a tedy jedině a pouze občanů je v tomto případě cca 5 mld. Hlavní zásady úspěšného podvodu: Vzniknou 2, někdy i 3 akciové společnosti. Jedna městská a té zůstanou trubky a druhá soukromá, vlastnící 66% akcií a ta bude vodu od občanů kasírovat. Městu zůstane jen 34 % . Mezi společnostmi uzavřená smlouva je samozřejmě jako obvykle tajná. Mají ji hlídat lidé, určení ? jak jinak ? RADOU. Po zkušenostech, co umějí, hlavně tajně, tito lidé provádět a co se dnes děje na podobném principu například v SAZCE ? tak tihle to opravdu budou za nás dobře hlídat, kontrolujíce sami sebe!!! Nejdříve si rozdají všichni l00 ? 500 tisícové platy a co zbude, půjde možná do oprav vodovodních a kanalisačních rozvodů!!! (Podrobnosti viz. N.N. 18/2000).



Použití 700 milionů na 5. a 6. jízdní pruh pod Strahovským tunelem ? místo, aby se daly na Metro, či hlavně na stavbu mostu u Bohnic pro Prahu 8, aby tamní obyvatelé konečně nemuseli přes střed města !!! Podle mne to byl jen fakturační podvod a práce neodvedena. Nebo úplná hloupost, protože tyhle pruhy budou třeba tak za 20-30 let. Senátor, komunistický ?manager? a ekonom k tomu mlčí?



Židovské hřbitovy ? versus garáže pro mocipány podvodně privatisované České pojišťovny ex soudruhem a ex ministrem financí Ivanem Kočárníkem (ODS). Další podvod a 400 aut v centru Prahy pro zhoršení životního prostředí. Zároveň zničení unikátního hřbitova z ll. století. Senátor - ticho.



Smlouva na reklamu - s J.C. Decaux ? podvod na Prahu a občany od Rady vedené primátorem Koukalem (ODS) a spol. Smlouva na 25 let ? bezplatná !!! Město přitom ještě platí proud!!! Postaveno cca l.800 reklamních poutačů, některé bez stavebního povolení. Nic se neděje, vše ohlídáno. Pokuty žádné. Zkuste si to občánkové Vy !! Ztráta města na nájemném cca 7,5 miliardy !!! Ing. Jiří Paroubek, senátor, hlavní ekonom, komunistický ?manager?, oposiční zastupitel za ČSSD ? ticho po pěšině.



Smlouva na parkování, opět jak jinak, s francouzskou firmou ? Evropark Praha a.s. Ti Francouzi musí mít zřejmě zvláštní kouzla ? že ano pane Koukale a Šveci. Investice nikoliv přinesená do podniku francouzskou firmou, ale placená ze zdejší půjčky a z pražských tržeb. Kdo této soukromé firmě hlídá neplatiče? Přece Městská policie!!! Pozemky poskytlo město zdarma - Tržby vybírá Europark a až uplatní své luxusní potřeby, tak něco dá i městu. To se to podniká Frantíci ? což. Zkuste tohle někdo udělat jako Čecháček ve středu Paříže ? to byste pane letěli!!! A co na to všechno hlavní ekonom, komunistický ?manager?, opoziční zastupitel ČSSD a senátor? Senátor TICHO. Možná dobře zaplacené?



Tak to bylo páni Občané několik ukázek toho, jak ve městě hospodařila a hospodaří ODS pod vedením primátora Koukala a jeho náměstků ? Volte je dál, bude Vám prima!!! A jim taky. Ale hlavně pan Velký manažér ekonomiky, opoziční poslanec za ČSSD, člen dozorčí rady a kandidát na senátora tohle všechno neviděl, nepostřehl, neslyšel - ale hlavně, nikdy proti těmto lumpárnám nic neudělal!!!

To je opravdu ten pravý muž, který bude tvrdě neohroženě a zásadově hájit zájmy občanů-daňových poplatníků před zlodějnami a okrádáním?



C/ Činnost ing. Jiřího Paroubka jako Náměstka primátora pro finanční politiku města:

Hned na počátku jeho působení došlo ke ztrátě l40 milionů pro městskou pokladnu. Dal totiž pozdě příkaz k nákupu // o cca 2 dny // 72 milionů EUR, a ty zdražily o 2 Kč ? takže ztráta l40 milionů. Uvádíme neověřenou zprávu a teorii ? dobře informovaní zlí jazykové tehdy tvrdili ? vzhledem k tomu, že má velké známosti v bankovních kruzích, předem věděl, že kurs koruny vůči EUR výrazně klesne. Po dohodě jako náměstek primátora pro finanční politiku města pozdržel nákup 72 milionů EUR, nechal ?bokem? nakoupit EUR před devalvací koruny a městu byly prodány po devalvaci o l40 mil. dráž. (Technologie této ekonomicko-politické operace, provedené Českou národní bankou (ČNB) pod vedením Josefa Tošovského, je podrobně popsána v NN 21/2000, strana 09). Vzhledem k úspěšnému a beztrestnému vytunelování nejméně 17 bank, dozorovaných bankovním dohledem ČNB a celé řady fondů v téhle republice podnikajících ? viz např. poslední známý případ Komerční banky, vytunelované ruskou státní mafií o 8 miliard Kč, to zase tak špatná teorie nebyla. Ovšem dokázat by ji musela policie, nejsou-li stopy po l8 měsících už odborně zameteny. A také zda by chtěla a uměla to, neboť jak známo, u nás žádný bankéř už 10 let moc pevně ve svém křesle nesedí a přesto ani jeden z nich není ve vězení. Aspoň já o žádném nevím!!!

Jinak - tím, že si otevřel vrátka svým mlčením a jednáním ve výše uvedených kauzách, byl přijatelný pro ODS ? i když ta právě proti socanům MOBILISOVALA. Proč ovšem proti takovým ? to opravdu nemusela.

Stal se tedy za odměnu z poslušného oposičního poslance ČSSD náměstkem primátora, zvoleného za ODS. Navíc náměstkem pro finanční politiku města!!! A z titulu své nové funkce potom bezpochyby, jak veřejně slíbil svým voličům, velmi rázně vystupoval proti největším radničním lumpárnám, na kterých se předtím sám přímo nebo nepřímo podílel... Uvedeme zde několik ukázek jeho rázného a nekompromisního postupu proti podvodníkům na ochranu zájmů prostého občana-daňového poplatníka:

l/ Vozy Metra ? z městské pokladny zaplaceno cca 2 mld. předem (!!!). Město za to dostalo pouze ? slyšíte dobře ? jednu pětivozovou soupravu, navíc od dobře vytunelovaného ČKD. To se to pane TUNELOVALO za peníze pražských občanů, že, soudruhu Maroušku??? Vzhledem ke všem těmto souvislostem pak vůbec nepřekvapuje podivná úloha superkomunisty a superkapitalisty Jiřího Marouška a jeho ?protikomunistického exilového? bratra Miloslava Marouška, blízkého spolupracovníka prvního předsedy ČSSD(b) profesora Horáka, připraveného a importovaného z USA, v naší polistopadové politicko-ekonomické historii. Budeme citovat z materiálu, věnovaném původně ministrovi vnitra Mgr. Stanislavu Grosovi a jeho kolegyni a spojenkyni z pražské organisace ČSSD poslankyni JUDr. Petře Buzkové, evidované jako spolupracovnice StB, zveřejněném v NN 19/2000, strana 02: ?Dva krásní lidé, Stanislav Gross, stejně jako jeho kolegyně Petra Buzková (naši nejpopulárnější politici, které podle svých vlastních slov ?udělal politiky? už koncem roku 1989 kalifornský velkoobchodník se sovětskými diamanty Miloslav Maroušek, shodou okolností poctivý bratr privatisátora a exmajitele ČKD Jiřího Marouška, jenž svým hospodařením způsobil dluh, převyšující údajně 24 miliard Kč, které zmizely Bůh ví kam?), v začátku své poslanecké kariéry dostali, jako svobodní, přednostně přidělené luxusní velkoplošné byty na pražském sídlišti Barrandov. Smlouvy zněly na dobu neurčitou a jen tvrdý nátlak médií je oba přinutil ke změně na dobu mandátu?. Jak je vidět, stále neomylně platí ?rovný rovného si hledá??

Proti tomuto podvodnému nákupu jsem tvrdě vystupoval a jednal. Důvody : V současné době jezdí v pražském metru celkem 504 ruských vagónů ? jiné nejsou a tyhle budou jezdit po renovaci ještě dalších 30 let!!! V té době se nabízela možnost koupit cca l00 stejných vagónů za 350 milionů. Oproti 8,5 miliardám směšná částka. Vzhledem k tomu, že by byly stejné ? stejné by byly i jejich opravy, modernizace a náhradní díly atd. A když nemáte na mercedes, musíte také jezdit ve Favoritu!!! Ale to by tam nesměli mít ředitelství ve stejném baráku a ČKD vést soudruh Jiří Maroušek!!! Kam pak asi ty své 2 miliardy od města všude dával ?? Do jakých asi kapsiček???

Touhle transakcí se dostala Praha do počínající spirály zadluženosti, která se pod vedením zkušeného komunistického ?managera? a dnešního náměstka pro finanční politiku města ing. Jiřího Paroubka pořád prohlubuje a on ji řeší stále narůstajícími půjčkami, které mají dosáhnout ve finále l7-l8 miliard ? čili skoro celý rozpočet Prahy. Díky této politice je už dnes Praha v situaci, kdy není schopna svoje půjčky, nabízené jejímu vedení bankami ze všech stran a možná vůbec ne nezjištně, průběžně splácet. S velkými potížemi se zatím snaží splácet alespoň úroky z těchto půjček. Bankéři nic neriskují. Praha má tolik majetku v budovách a pozemcích, že za babku získají cokoli, o co projeví, v případě neschopnosti města své dluhy splatit, zájem.

Kdyby měl náměstek a senátor trochu více zájmu a možná i odvahy, měl by z titulu své funkce náměstka primátora pro finanční politiku města navrhnout potrestání aktérů této kauzy!!! Odvolat je z funkcí. Tohle se přeci ve slušných státech dělá a tady je podezření hodně silné. To by však senátorský kandidát musel mít sám čisté ruce a svědomí? Trestněprávní Imunita, spojená s funkcí senátora, má v tomto případě zřejmě cenu zlata?



2/ Městská banka. V ní vládli od roku 1995 dva šibalové. Jeden se jmenoval Vlastimil Hadraba (1951) a byl gen. ředitelem a předsedou představenstva. Zároveň však, což velmi tajil ? byl ve vedení dalších l7 firem (!!!). Povedené, což?! To se to pak poskytovaly úvěry!!! Další dobrák a předseda dozorčí rady - byl primátor Jan Koukal (1951). Jinak z demokraticky zvolených zastupitelů, s výjimkou ODS, nebyl ve statutárních orgánech Městské banky nikdo (!!!), dokonce ani nikdo z koaliční ODA. Až na jaře 97 ? asi jako skrytý začátek oposičně ? koaliční smlouvy ? ex ministryně kontroly, několikrát podezíraná ze spolupráce s komunistickou StB, která v letech 1990-92 neukontrolovala rozkradení majetku komunistické strany a jejího Socialistického svazu mládeže, ing. Květoslava Kořínková, dohodla /zpráva kuloárů/, že do Městské banky byl RADOU dosazen prof. Věnek Šilhán, původně z Obrody socialismu, pak z ČSSD. Objektivně však musíme říci, že nejhorší úvěry a šibalské kšefty už byly v té době dávno hotové. Měli ho tam tedy spíš jako rukojmí, že to vedli dobře, zejména pro jeho autoritu. Na druhé straně i on si tam taky pěkně zobnul. Pro bývalý n. p. Preciosa, kde byli v dobách komunistické diktatury a sovětské okupace vězněni političtí vězni a nuceni v otrockých podmínkách vyrábět pro komunisty broušené sklo pro vývoz na Západ, kde byl po 17. listopadu předsedou představenstva, zajistil úvěr l00 milionů, což moc košér taky nebylo. Těžko jim tedy mohl cokoli vyčítat. Choval se v principu stejně jako oni. Působením prvních dvou výtečníků přišlo město o cca l,5-2 mld., které musí zaplatit a splácet z daní, které vybírá od občanů Prahy na úplně jiné věci. A co proti tomu všemu podnikl náš komunistický ?manager?, náměstek primátora pro finanční politiku města a senátorský kandidát za ČSSD? Vůbec nic!!! Místo veřejné potupy viníků či podání trestních oznámení za tunelování majetku města na adresu zodpovědných politiků a ?managerů? ing. Jiří Paroubek prohlásil: ?Ta ztráta ? to byla taková doba?? Volte ho občané!!! Není věc, kterou by vám nedokázal zdůvodnit?



3/ Prověřit, kam se podělo 700 milionů na 5. a 6. jízdní pruh Strahovského tunelu: Kdo ty práce zadával, kdo je přebíral, kdo podepisoval faktury(!!!). Co se tam vůbec dělalo??? To ovšem našeho senátora, náměstka primátora pro finanční politiku města, absolutně nezajímá. Takovými drobnostmi se zabývat nehodlá?



4/ Při rozhodování o každé investici, hrazené z rozpočtu města, zajistit ? když ?otcové města? odmítnou udělat veřejné a veřejně kontrolovatelné výběrové řízení a zašmudlí to, pak alespoň nechat udělat nejméně dva nezávislé posudky, co by měl připravovaný projekt skutečně stát. Ne, jak je tomu dosud, aby si firmy ceny samy diktovaly. Na to náš senátor a náměstek primátora pro finanční politiku města rezolutně: Tohle se dělat nebude!!! Ostatní socani s ním souhlasili. Asi věděli dobře proč? Tito lidé opravdu pečují o město a jeho občany, své voliče, radost se podívat, což?? Poslední výběrové řízení na dostavbu města se zdá být podezřelé dokonce už i radniční oposici a ta je chce konečně nechat prověřit ? nejlépe přímo policií. Tak, to je zatím poslední zpráva. O výsledku vás budeme informovat.



Čili shrnuto: Ztráty města, způsobené zvýšením nákladů v důsledku zločinného jednání RADY zastupitelstva h. m. Prahy, které jsme zde uvedli a ještě další, o kterém jsme vás zatím ještě neinformovali plus špatné smlouvy, jsou cca 5-6 miliard Kč. Ztráty v neuskutečněných tržbách, utrpěné v důsledku špatných smluv, jsou vyčíslitelné částkou cca 8 miliard Kč. Tedy celkové škody, způsobené městu a jeho obyvatelům RADOU h. m. Prahy, dosahují částky l3-l4 miliard Kč, což je v současné době právě o 3 mld více, než nyní činí půjčky, přijaté RADOU od bank na zakrytí jejího špatného a zločinného hospodaření. Je nutné vyšetřit, kam a na čí konta zmizely tyto miliardy. V každém případě tohle všechno už dnes musí splácet obyvatelé Prahy ze svých daní, které jsou vybírány na zlepšení života obyvatel města?

Proto si musí město pořád půjčovat(!!!) - pane primátore KASLE (ODS). To si račte ověřit. A pane náměstku primátora pro finanční politiku města Paroubku (ČSSD) ? s čím vy vlastně kandidáte do senátu, Vy chlapci koaliční???!



Nejhorší ze všeho je však parazitní finanční strategie finančního náměstka Paroubka, kterou uplatňuje pro Prahu na základě analogie s některými jinými městy. Zde tuto finanční strategii máte: Vídeň, Mnichov, Praha a další města provádějí audit kategorie A. Pak si mohou na svůj obrovský městský majetek (pozemky, budovy) půjčit cokoliv a kdykoliv. Avšak tato města půjčky nesplácí a na splátky si zase půjčují. Takže prakticky nesplácí nic ? jen úroky. Je to takové Paroubkovo ? PERPETUM MOBILE. Půjčka se tedy vlastně nesplatí nikdy. A tohle má být pro Prahu nejlepší řešení. Je tohle uvažování ekonoma, podnikatele a správce svěřeného obecního majetku nebo příživníka a podvodníka??? I kdyby se však půjčka postupně splácela, vyplývají z této půjčky, ostatně jako z jakékoliv jiné půjčky, velice negativní záležitosti.

Tato finanční strategie a z ní vyplývající nesplácené a zřejmě už nesplatitelné půjčky je velice špatná cesta. Je špatná v tom, že jenom úroky z tak velikých půjček činí l,5 mld. ročně. I se splácením této částky má Praha potíže. Tyto peníze padnou, bez užitku pro město a jeho občany, do zisku bank, aniž banky hnou prstem a aniž cokoli riskují. Majetku, kterým za poskytnuté půjčky bankám ručí, mají města zatím většinou dost? Z těchto peněz, vynaložených na nekonečné splácení naprosto zbytečných úvěrů, vybraných z daní daňových poplatníků, se tedy ve městě nic nepostaví a nikomu z občanů se nepomůže. Jen BANKÉŘI dále ztloustnou ? ti mají vždycky málo! Kdo jim ovšem zajišťuje bezrizikový příjem 1,5 miliardy Kč. ročně, na úkor města a jeho občanů, ten může být naopak velmi dobře odměněn ? kdo ví ?? Pro občany jsou to peníze vyhozené do vzduchu a místo POTRESTÁNÍ VINÍKŮ a HLEDÁNÍ RESERV ? jenom další půjčky. Velmi nevýhodné pro město a jeho obyvatele, velmi výhodné pro banky a ty, kteří s nimi tuhle hru hrají?

Zatím je zadlužení města 11. mld., naprosto zbytečně, jenom díky vytunelování Prahy její RADOU, o kterém jsme psali výše a toto zničující zadlužení má vzrůst o dalších 6 na l7 mld., což je prakticky rozpočet Prahy na celý rok. Těchto dalších 6 miliard má údajně být právě na nákup vozů Metra, které se daly koupit za 300 milionů(!!!). Teď zdůvodňuje náměstek Hejl, že musí dostat odměny, neboť jezdí po Evropě kupovat vagóny. I do Ruska chytrák nakonec jel, i tam vagóny nakupoval. Kdyby mě tenkrát poslouchal a nezesměšňoval stávající vagóny, nemusel cestovat. To by si ovšem nemohl procestovat Evropu, nedostal by odměny a cesťáky. Možná od někoho i lecos jiného!!! Nejlepší na celé kauze s vagóny byla skutečnost, že se tehdy ODS a její náměstek Hejl tak báli pravdy, že hlasovali proti vystoupení ing. Kaliny, ředitele Škody Plzeň, na zasedání zastupitelstva h. m. Prahy, aby tam za žádnou cenu nemohl před poslanci nepromluvit. Opravdoví demokraté, jednak k pohledání, jednak za všechny naše peníze!!!



Z Á V Ě R



Když jsem kandidátovi ? finančnímu náměstkovi Paroubkovi říkal, že další půjčka 2 mld. pro město, ve skutečnosti pro teď už soukromou společnost Pražské vodovody a kanalizace je naprosto zbytečná vzhledem k tomu, že voda, která se při dobrém hospodaření a se ziskem dodávala po mnoho let za 2,5 Kč/m2, byla během 2 let zdražena z cca 20 na 30 Kč/m2 ? tedy o 50 %, ačkoliv inflace činila za tutéž dobu jen 8 % a tedy tržby vzrostly bez jakýchkoliv tomu odpovídajících investic o l,3 mld. a nejdou z kapacitních důvodů proinvestovat (jak vidno z uzavřeného mostu Čechova, nelze rozkopanou Prahou už teď projet) a že tyhle peníze se ve vodárnách ztratí jako v černé díře vesmíru //Kontroluje to naše známá ex ministryně kontroly ing. Kořínková !!!// - řekl mi:





?LIDI TO ZAPLATÍ?.



TAK HO VŠICHNI VOLTE

JE TO URČITĚ VÁŠ ČLOVĚK . . .



Aleš Moravec

privatizační komisař

člen Zastupitelstva 94-98

e-mail: alesmor@post.cz

Pane Moravec, nejenže to je uboze dlouhé, ale ještě v závěrečném odstavci velmi gradující skutečně kompetentní informací, že se voda prodává v plošných metrech a ne v metrech kubických. Kolik u Vás musí stát kubík vody, když za metr čtverečný dáte 30 Kč? Rád bych se dopočítal, ale nevím zatím v jaké výši se udrží voda v ploše jednoho metru čtverečného.