Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Dobrý den,

obracím se na Vás s otázkou a posuzením,zda je toto normální postup.Můj manžel se momentálně nachází od 11.5.2005
ve vazební věznici Brně-Bohunicích.Při přijetí jsme dostali poučení o jeho právech a povinnostech,kde jedním z jeho práv je,cituji:Obviněný má právo na přijetí návštěvy v počtu nejvýše 4 osob jednou za dva týdny v trvání jedné hodiny.V odůvodněných případech může ředitel věznice povolit přijetí návštěvy většího počtu osob nebo
za dobu kratší než dva týdny,případně na dobu delší než jedna hodina.
U obviněných,u nichž je důvodem vazby obava,že budou mařit objasňování skutečností,závažných pro trestní stíhání,
BEZ ZBYTEČNÉHO ODKLADU stanoví podmínky pro uskutečnění návštěvy,kterými jsou zejména termín návštěvy,okruh osob a přítomnost orgánu činného v trestním řízení,
v přípravném řízení státní zástupce,v řízení před soudem příslušný soudce.
Bohužel nám tyto návštěvy paní státní zástupkyně Holubová,působící
na městském st.zastupitelství v Brně zamítla.Když jsem chtěla znát důvod,sdělila mi jen,že to je v její kompetenci,termín další návštěvy mi nebyla ochotna říct a na můj dotaz,kdo je její nadřízený mi třikrát položila telefon.
Po čtvrté mi tuto informaci sdělila,ale vedoucí městského st.zastupitelství
v Brně se se mnou odmítla bavit o postupu své podřízené,nepříjmula mé námitky a odkázala mě zpátky na paní st. zástupkyni Holubovou,že rozhodnutí jsou plně v její kompetenci.Tak se ptám,pokud je důvodem vazby tzv. ovlivňování svědků,zda je možné,aby naše tři děti
ve věku 14 ,8 a půl roku mohly ovlivňovat nějaké svědky,nebo se tento postup běžně používá
k psychickému nátlaku na obviněného a jeho rodinu?Pokud se jedná
o psychický nátlak,tak se to neslučuje z listinou základních lidských práv a svobod a ani s principem práva v demokratickém státě.Navíc se
v demokratickém státě ctí presumpce neviny,tak proč lidé již odsouzení mají daleko víc práv,jak lidé,kterým nebyl zatím trestný čin dokázán soudem ani řádně tímto soudem potrestán.Vazební důvody přeci slouží k tomu,aby nebylo mařeno vyšetřování,nebo se nepokračovalo v trestné činnosti či se obviněný nepokusil o útěk.Nikde není psáno,že slouží k psychickému zlomení člověka a jeho rodiny.Proč je tedy bráněno návštěvám manželky a dětí?Nebo je běžný postup v České republice,že jsou upírány i práva,které se již schválily?Jestli ano,tak mám pocit,že jsme se vrátily do dob minulých-
do socialismu,kdy platilo,že právo se měnilo podle toho,jak se to komu hodilo.Předem Vám děkuji za Vaší odpověd.
S pozdravem

Eva

Milá Evo, osoby, které jsou v souladu se zákonem omezeni na své osobní svobodě, mají rovněž ze zákona méně práv než ostatní občané. To je dáno zejména smyslem trestu odnětí svobody a v případě vazby řádným průběhem vyšetřování. Ovšem i tato omezení osobní svobody musí být vždy v souladu se zákonem a rozhodnutí o nich jsou přezkoumatelná. Stejně tak si můžete stěžovat i na postup státní zástupkyně, a to nadřízenému státnímu zástupci. Konkrétní kroky Vám doporučuji řešit s pomocí advokáta. Zdraví Vás, Ivan Langer

Vážený pane poslanče, skutečně Vy a Vám podobní nosíte klapky na očích, nebo skutečnou situaci v této zemi nechcete vidět? Z vašich odpovědí je patrno, že nemáte tušení,proč policisté odcházejí . Možná, kdyby jste si s pár těmi, kteří odchází promluvil, ( a jsou to především lidé sloužící občanům této země tznm. lidé sloužící v uniformách na ulici - ne ti, kteří mají svá hřejivá křesla ) dozvěděl by jste se, že odchází díky vám všem politikům této země. Vždyť umíte házet jen špínu. Špatné se zdůrazní a to dobré se přejde. Používate PČR jako svou rukojmou. Samozřejmě , vždyť je to logické. Jde o represivní složku - tu nikdo nemá rád. Na nich se dají nahrabat hlasy voličů. A co na to občan ? Mnozí z nich se pak chovají stejně jako vy politici - arogantně a povýšeně. A proč tedy odchází ? Prostě jen přestalo policisty bavit pracovat v podmínkách, které jsou nedůstojné ( zajděte na nějakou z policiejních služeben ) za plat, který je uváděn v médiiích a který oni nikdy na výplatní pásce ani neviděli a při tom všem snášet " buzeraci " od svých nadřízených ,nechávat na sebe házet špínu z médií, od vás politiků a občanů.....Měla bych toho na srdci mnohem víc, ale již sem se poučila , že vše je jen mlácení prázdné slámy a že ten, kdo to myslí upřímě na to nakonec vždycky dojede.

Dobrý den, právě proto, že se s policisty pravidelně scházím (a zdaleka ne jen s těmi ve vedoucích funkcích) vím velmi dobře, jaké problémy je trápí a proč mají tendenci policejní sbory opouštět. Ano, jsou to v prvé řadě podmínky, za kterých vykonávají svou činnost počínaje těmi služebnami a konče prakticky neexistencí kariérního řádu či nejistotou o budoucích finančních podmínkách. Za tyto špatné podmínky je však odpovědna vláda v čele s ministrem vnitra. Jako stínový ministr vnitra se snažím upozorňovat na problémy, které v Policii ČR panují a předkládám i návrhy řešení těchto problémů. Každá má Černá kniha policejních hříchů začíná slovy, že kritizuji pouze ty, kteří svou neprofesionalitou kazí dobré jméno Policie ČR a vyzdvihuji a oceňuji práci všech těch policistů, kteří své zaměstnání vykonávají poctivě a kvalifikovaně a vzkazuji jim, že si jejich práce nesmírně vážím. Domnívám se, že takových policistů je většina. Před problémy, které v Policii ČR prokazatelně existují však nesmíme zavírat oči a musíme je řešit. Právě ku prospěchu dobrého jména Policie ČR. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer

Dobrý den,chtěl bych se zeptat,jestli když budete ministrem vnitra nebude vás zač kritizovat a co by se muselo stát aby jste s funkce sám odstoupil?Podle toho jak se chováte,tak mám dojem,že rád kritizujete a sám kritiku neumíte příjmout.P.H.

Dobrý den, pokud budu ministrem vnitra, budu se svou práci samozřejmě snažit vykonávat co nejlépe tak, aby mne nebylo zač kritizovat. Na otázku, co by se muselo stát, abych z funkce sám odstoupil, v tuto chvíli odpovědět neumím. Příčinou by mohlo být třeba osobní selhání, ale například i nedostatečná podpora k prosazení nezbytných kroků k nápravě problémů v resortu. K Vašemu současnému hodnocení chci říci, že jako stínový ministr vnitra kritizuji problémy a jejich neřešení v tomto resortu, ale činím tak nerad a hluboká krize například v Policii ČR mne opravdu netěší, protože má přímé dopady na životy všech občanů. Tyto problémy je nutné co nejrychleji řešit. Pokud je kritika na mou osobu oprávněná, dokáži ji přijmout a z chyb se i poučit. I proto jsem zřídil tyto webové stránky. Zdraví Vás a děkuje za Váš názor Ivan Langer.

Pane Langere, Vaše odpověď Tomášovi (19.5.) mě udivuje. Takže Vy vlastně porovnáváte především materiální hodnoty, které dnešní demokratický systém oproti komunistickému nabízí - auta, dovolená, a úplně vrcholný prvek - spokojený a naplněný život. Vy jste bývalý režim vzhledem k věku moc neužil, a tak těžko můžete tohle položit na misku vah. Jedno je jisté, stejně jako dříve, i nyní na materiální výdobytky mnoho lidí nedosáhne. Mají se zkrátka co otáčet. Dovolená pro celou rodinu? Utopie. Auto leda ojeté za poločasem rozpadu. Ale to hlavní - nedostatek pracovních míst, nedostupnost bydlení pro mladé, zdražující se nebezplatná lékařská péče ( kdo vymyslel bezplatnou ?! , když skoro všichni platíme do systému ), to jsou věci, které jsme dříve neznali! Pokud budu nezaměstnaný absolvent, možná se budu na svět taky dívat jinak, než ho vidíte vy v ODS. Zkuste si představit, že budete živit rodinu z průměrného platu, Vaše žena bude na mateřské a navíc budete bydlet v podnájmu za nehoráznou cenu. To Vy si ale představit nemůžete - nikdy jste se do takové situace nedostal. Já si naopak umím představit, že se ti mladí budou ohlížet po někom, kdo jim slíbí ( bohužel jen slíbí ) právě takovou vizi, jakou slibují komunisté - tedy sociálně spravedlivější stát. Pak se mnohým z nich moc nedivím. A zkuste si uvědomit jedno - pokud se tu časem najde strana s jiným názvem, ale stejným programem, strana, kterou nediskredituje právě ten název, najde tolik příznivců mezi mladými, že se budeme všichni divit. To si dovolím tvrdit, přestože nemám a neměla jsem s komunisty nic společného, mám práci i svůj byt a celkem slušný plat. Ale nežiji na samotě u lesa - žiji v Olomouci a vidím na sídlišti denně se poflakující skupiny odrostlých dětí, které bez práce po skončení učňáku nebo střední školy žijí na účet rodičů bez jakékoliv perspektivy. Až bude radní zajímat něco víc než tenis či aquapark ( kde by na to taky ti mladí vzali?), pak třeba získají i ty mladé. Takhle vám na to kašlou - buď vůbec nevolí, nebo natruc vykřikují, že budou volit komunisty.

Vážená paní Nováková, přirovnání pana Tomáše nespočívalo pouze v porovnání materiálních hodnot. Týkalo se z větší části svobody, volnosti, možnosti být sobě vlastním pánem a sám si rozhodovat o svém životě. Také nežiji v izolovaném světě a vím, jaké problémy občany této země a zvláště pak na Olomoucku trápí. Přes svou poslaneckou kancelář jsem s těmito lidmi neustále v kontaktu a snažím se jim dostupnými prostředky pomoci. Co se týče mládeže a problémů s naplněním volného času, založil jsem Nadaci Bezpečná Olomouc, která nejen finančně podporuje projekty, které jsou mj. zaměřeny i na volnočasové aktivity olomoucké mládeže, drogovou problematiku atd. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer

Kde je muj prispevek ze 17.5. ?

Pane Romane, Váš příspěvek je v části "Váš názor".

Jaký máte názor na nelogické – chorobné spojení Justiční stráže ČR ( a posléze vytvoření akce schopné složky pro potřeby justice – Justiční policie ) s Vězeňskou službou . Justiční stráž by se měla oddělit od VS ČR , která má plnit jiné úkoly než přísluší Justiční stráží potažmo např. nové Justiční policii ČR .

Pane poslanče, nevadí Vám, že na předním místě ODS stojí bývalý komanč, který dnes rozdává své rozumy, kde k nim přišel, na VUMLu se to asi neučilo. Kolik bývalých komančů je dnes v jediné pravicové straně, kterou nemohu volit právě z tohoto důvodu. Pokud se s tím ODS neumí vypořádat svědčí to o tom,že celý program jsou jenom kecy a jde tu hlavně o fleky, ne o morálku. Bývalý komanč, je pro mě navždy komanč, jako je zloděj zlodějem,i když už teď nekrade a vrah vrahem,i když už nikoho nevraždí. Členství v KSČ je cejch na celý život a nedá se ničím smazat ani členstvím v ODS.

Dobrý den, z téměř 25 tisíc členů ODS jich bylo před rokem 1989 členy KSČ přibližně 3%. Zkuste si udělat stejnou analýzu v řadách ČSSD. Ivan Langer

Pane poslanče, co ten zákon o nehorázných výhodách četníků, bachařů, hasičů a celníků? Takové platy a výhody máte jenom vy, poslanci a pak četníci. Takže toto téma dojde na pořad ne opět až před volbama, že je to tak!!!

Jaké výhody četníků, bachařů, hasičů a celníků máš na mysli

Dobrý den, nový zákon o služebním poměru příslušníků ozbrojených sborů nepřináší policistům, hasičům, celníkům apod. jen finanční výhody. Přináší zároveň podstatné zpřísnění podmínek pro výkon služebního poměru, zvyšuje nároky na vzdělání, stanoví více přesčasových hodin, které musí tito příslušníci odsloužit zdarma, umožňuje okamžité zrušení služebního poměru nejen v případě, že se dopustili trestného činu, ale i v případě porušení služební přísahy, zavádí kariérní řád atd. Z těchto důvodů se domnívám, že je tento zákon velmi potřebný a neustálé odkládání jeho účinnosti je chybou. Zároveň je nutné si uvědomit, že finanční výhody, které tento zákon přináší (vyšší platy, vyšší odchodné a výsluhy), by měly negativní dopad na již tak velmi děravý státní rozpočet a proto je nutné hledat přijatelný kompromis, jak motivovat příslušníky bezpečnostních sborů k profesionální službě, ale zároveň šetřit státní rozpočet. Zdraví Vás, Ivan Langer

Bohuzel ve svem okoli, mezi mladsimi rocniky, se setkavam velmi casto
s lidmi, kteri rikaji, ze by volili komunisti, jelikoz "za komunistu
to bylo dobry; nebyli bezdomovci; vsichni meli kde bydlet; vsichni meli praci".
Tato argumentace mnoha mladych lidi je preci velice zarazejici.
Verim, ze jejich nazory se utvari vlivem jejich rodiny, aniz by sami
onu dobu zazili.
Komunismus bych porovnal s kapitalismem na jednoduchem prikladu:
prirovnejme si komunismus k ZOO - lide jsou jakoby zvirata v klecich,
maji dostatek jidla, maji kde spat, maji velke vybehy, nic jim neschazi.
Problem nastava, jakmile takoveto zvire se zacne chovat jinak, nez
si chovatele predstavuji, jakmile se zacne schovavat, malo se vystavovat
na obdiv. To pak chovatele a vedeni ZOO takoveto zvire z expozice odstrani,
jelikoz nepusobi na navstevniky pozadovanym dojmem. Odstrani se z pohledu
ostatnich, izoluje se. Shrnu-li to, kdo bude ve vybehu delat to co
se od nej zada, je "za vodou". Bude mit dostatek vseho ...
Naopak kapitalismus bych prirovnal k volne prirode - zvire
zije volne, bez jakehokoli omezeni, a je jen na nem samotnem, zda
je natolik schopne, aby prezilo, aby se dokazalo uzivit.
A to je prave ono - dnes vam zadarmo nikdo nic neda a je jen na vas,
zda se dokazete svou praci a svymi schopnostmi uzivit, zda se dokazete
prosadit.
Model KSC je pro mnoho lidi jiste velice lakavy - s minimalni
namahou mit vse: zamestanni, byt, rodinu, auto, kazdy rok dovoulenou,
klidny a spokojeny zivot, ale za jakych podminek, za jakou cenu ...
Mnoho mladych lidi si bohuzel neuvedomuje dusledky komunistickeho rezimu,
vidi jen ony "socialni vyhody", ktere lze snadno ziskat bez vetsiho usili.
Je to zpusobeno jejich lenosti? Lenosti pracovat, prosadit se, bojovat?
Premyslejte o tom, zkousejte mladym lidem, kteri nevedi nebo nechteji
vedet o opravdovych dusledcich komunistickeho rezimu, kteri jen
znaji ze svych rodin klady a vyhody KSC, vysvetlit dusledky tohoto
usporadani, ukazte jim dostatecne mnozstvi argumentu a dejte
jim namety k zamysleni se.
Nebo KSC podstoupi svoji renezanci a ziska na svou stranu i mlade lidi,
kteri bohuzel nemohli poznat krutost a absurditutohoto systemu.
Dekuji vam, velmi rad uvitam vase reakce.
S pozdravem Tomas V., 22 let.

Milý Tomáši, velká podpora, která se dostává komunistické straně z řad občanů této země mne skutečně netěší a u mladých lidí je to ještě smutnější. Zvlášť pokud si tito mladí lidé nedokáží uvědomit to zlo a hrůzu, kterou v této zemi komunisté za 40 let své totalitní vlády napáchali. Vaše přirovnání se mi velmi líbí, nicméně, jelikož jsem tu dobu ještě zažil, musím připomenout, že ani ty všechny výhody, které podle Vás komunisté lidem nabízeli, nebyly zdaleka samozřejmostí a dnes jsou mnohem dostupnější (viz auta, každoroční dovolená, spokojený a naplněný život,…). Zároveň platí, že i ODS se dokáže postarat i ty spoluobčany, kteří se z objektivních důvodů sami o sebe postarat nemohou. Je naším velkým úkolem zamezit rostoucímu vlivu komunistů, nicméně je nutné tyto výtky směřovat i do řad politické strany, ze které voliči ve valné většině ke komunistům přecházejí, tj. do řad ČSSD. Děkuji Vám za názor a srdečně Vás touto cestou zdravím, Ivan Langer

Ano, jak řekl pan prezident Havel po svém zvolení: " Dávali Vám 2000.- na video, na které jste se stejně nemohli dívat, protože Vám tekl hnis z očí, bydleli jste v drahých králikárnách a prodávali Vám drahá auta, se kterými se nedalo jezdit. Dnes nám hnis z očí neteče ale slzy bezmocnosti, video je dostupné téměř všem, zato potraviny, školství a zdravotnictví podražilo, obilí se nabízí elektrárnám a auto- máš hned- na splátky, s nehorázným úrokem, drahým benzínem atd.

pane poslanče,nešlo by do volebního programu ODS zařadiz zrušeni tzv. koncesionářských poplastků za vlastnictví televizního a rozhlasového přijímače?Nejsem přece poddaným jeho veličenstva televizních odborů,kterým nechci nic platit.České televizi a rozhlasu navíc nevěřím ani slovo.

Dobrý den, i když já osobně mám celou řadu výtek k České televizi a zejména k jejímu hospodaření (především za bývalých vedení), musím zdůraznit, že veřejnoprávní televize i rozhlas mají v demokratické společnosti svou nezastupitelnou úlohu, kterou je třeba chránit. O způsobu a výši financování této veřejnoprávní role pak samozřejmě lze diskutovat. Ivan Langer