A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Pane Miloši/borůvko/,já jsem naznačila,že by pan langer jako opoziční poslanec si mohl alespoň něco ověřit,a co by to mělo být,jsem napsala polopatě a v minulém příspěvku i se jménem policisty,odpověděl to,co jste si přečetl.Jsem potěšena,že alespoň zareagoval,ale s jeho odpovědí rovněž nejsemspokojena,mohl by z ¨titulu svojí funkce skutečně dělat více a hlavně si leccos ověřit,to je vše,jsem žena,nikoliv muž.

Paní Mílo, velmi se Vám, jako ženě, omlouvám. Váš příspěvek jsem pochopil tak, jak jsem napsal. Poslední Váš příspěvek je pro mě již zřejmý a plně s Vámi souhlasím.

Pane poslanče,
žádám Vás o iniciování usnesení, aby na netu byl přístupný seznam poslanců přítomných na zasedání sněmovny.Současně aby byla k dispozici statistika přítomnosti poslanců při zasedáních. Myslím, že při elektronické evidenci přítomných by to nebyl problém. Bylo by to v každém případě potřebné k tomu, abychom my voliči věděli, koho volit v příštích volbách . A pro jednání parlamentu by to asi byl taky přínos... nebo ne?
Děkuji za odpověď.
Glöckner

Vážený pane Glöcknere, osobně by mi taková evidence nevadila, protože se jednání sněmovny účastním a z titulu své funkce místopředsedy sněmovny jich dokonce velkou část i vedu. Účast při hlasování včetně toho, jak který poslanec hlasoval, můžete zjistit již dnes na internetových stránkách www.psp.cz, v sekci "dokumenty". Děkuji za Váš podnět, Ivan Langer.

Pane Langere. Pan Míla je s Vaší odpovědí potěšen. Já ale moc ne. Ukazuje se, jak to v politice opravdu chodí. Jste opoziční poslanec a prakticky nemůžete nic dělat jen upozorňovat. Nevím, zda jste si přečetl mé vyjádření k příspěvku pana Míly, proto připojuji závěr. "Z pohledu ODS jsou všechny tyto křiklavé případy v policejním sboru jen díky vládě ČSSD, která to neuměla včas podchytit. Oni tyto problémy za své vlády neměli. Oni snad ani nemuseli nic podchycovat, protože za jejich vlády by k takovýmto přečinům dojít ani nemohlo a až se vrátí do vlády, opět nebude." I ČSSD vlastně, stejně jako nechcete jednou Vy, jako případný budoucí ministr vnitra, rozhodně krýt špatnou práci či dokonce trestnou činnost policistů či úředníků ministerstva vnitra. Zdá se vám ale odpovídající Vaše několikeré vyjádření, že je to jasný důkaz jejich pracovního šlendriánství? Mě ne a proto jsem v úvodu mého předešlého vyjádření napsal: "Píchnete do vosího hnízda: 1. lze očekávat možná odvetná opatření ze strany "napadených", 2. resort se hodnotí jako velmi špatně řízený, protože je v něm tolik špíny. Nepíchnete do vosího hnízda: 1. mají pokoj nejen podřízení a některé osoby mimo resort s nimi spojené, ale hlavně Vy, 2. resort je velmi kladně hodnocen, neboť v něm pracují jen samí poctivci." Co Vy na to? Nebylo by výhodnější být další 4 roky opozičním poslancem? Nic nedělat a jen upozorňovat?

Vážený pane Borůvko, na Váš dotaz o zodpovědnosti předchozích vlád ODS za problémy na vnitru si Vám dovolím předložit odpověď, kterou jsem zaslal panu Rostislavovi jako reakci na příspěvek ze dne 2. 6.: „Dobrý den, jsem si velmi dobře vědom toho, že některé problémy u Policie ČR přetrvávají celou řadu let a existovaly i za vlády ODS, která měla těžký úkol vybudovat z totalitního aparátu demokratický a ne všechny problémy se podařilo vyřešit. Na základě dlouhodobého pozorování a analýz jsem však přesvědčen o tom, že za vlád sociální demokracie tyto problémy narůstají, dokonce se objevilo spousta problémů nových a sociálně demokratičtí ministři je vůbec neřeší. Nebudu se vyjadřovat ke kvalitám bývalých ministrů vnitra za ODS. Dnes před vámi stojím já, Ivan Langer, a mám jasnou vizi, jak problémy v resortu vnitra řešit. Tato moje vize je dostupná na tomto webu (Modrá šance pro slušné lidi, Černé knihy policejních hříchů apod.). Uvítám Váš názor na ni. Děkuji za Váš příspěvek, mějte se fajn, Ivan Langer.“ S pozdravem, Ivan Langer

Vážený pane Langer,děkuji za odpověď,ale myslím si,že v postavení,které zastáváte,máte možnost si leccos prověřit,ale i přesto mne Vaše odpověď potěšila.

Vážená paní Milo, pokud se stanu ministrem vnitra, ujišťuji Vás, že se na mne můžete se svými podněty obrátit a tyto budou řešeny. V současné době opravdu vůči zaměstnancům ministerstva či Policie ČR žádné pravomoci nemám. Těším se na naše budoucí setkání, Ivan Langer

Nemyslíte, že by bylo vhodné požádat protikorupční útvar policie,aby se začal zabývat vyšetřováním možné korupce v případu lobinku pro televizi Nova a začít u Vás? Kam až sahá Vaše drzost a arogance?

1. Dobrý den, máte-li pocit, že by se měl "protikorupční útvar policie" zabývat vyšetřováním možné korupce v případu lobingu pro televizi Nova, dejte mu podnět, ať začne pracovat.
2. Abych mohl reagovat na vaši druhou otázku, musíte upřesnit, co považujete v mém jednání a vystupování za drzé a arogantní. Na takto obecný dotaz nelze konkrétně a věcně odpovědět.

Vážený pane poslanče, nevím, na koho už se mám s mým problémem obrátit. přestěhovala jsem se z manželem z Olomouce do okr. Vyškov. později jsme zjistili, že naše obec je silně komunistická. Vzali jsme si hypotéku, začali rekonstruovat RD a od té doby jsou problémy se sousedy i se starostou. Sousedka pracuje na finančním úřadě ve Vyškově a jedna ruka se starostou. Píše na nás neustále nějaké udání, telefonuje na úřady a to vše dělá v pracovní době. Předseda místní stavební komise mě a manželovi řekl, po dotazu, kdy mu volá, minulý týden volala i 5 krát za den a samozřejmě, že z práce, to byla jeho slova. Posílá na manžela kontroly ze živnostenského úřadu, kdy úředník oznámil manželovi, kdybych Vás p. ... nekontroloval nedávno na Vaší pronajaté dílně, myslel bych si, po tom, co napsali Vaši sousedě, že jste ten největší darebák pod sluncem. Nemůžeme si ani nabrousit sekeru na poštípání dřeva. Starosta nás obtěžuje několikrát týdně i kvůli jedné věci, a po zdělení, že by se měl starat o polorozpadlou stavbu uprostřed obce, z které neustále vyháníme malé děti, protože pod ní jsou sklepení, řekl mi, že mi je po tom "h....", že si mají matky děcka hlídat a, že nám ještě ukáže, co umí. Po tom co jsme mu řekli, že si ona jeho známá vše vyřizuje v pracovní době řekl, že to není náš problém, že si může dělat co chce. Myslíte si pane poslanče, že je na tyto lidi možnost podat stížnost a Kam? Máme pocit, že je to tu jedna velká červená mafie na malé obci. Děkujeme za odpověď.

Vážená paní Bergerová, pokud by pan starosta i další úředníci porušovali svým jednáním zákony, je možné se ochrany domáhat u civilních soudů, případně i prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení. V případě nepravdivých udání je možné se domáhat nápravy například žalobou na ochranu osobnosti, případně i trestním oznámením pro podezření z trestného činu pomluvy. Jinak je zde také odpovědnost politická a pokud se starosta vůči občanům chová arogantně a neslušně, ti mu to vrátí v příštích komunálních volbách. Konkrétní kroky ve Vašem případě bych pak doporučoval konzultovat s právním zástupcem. Zdraví Vás Ivan Langer.

K tomu se asi nebudete chtít vyjádřit, nebo ano?


Ivan Langer koupil dům za 2,5 milionu
zastavil ho za 5 milionů
a pronajímá v něm kancelář
správci majetku obchodníka s LTO
obviněného z objednání dvou vražd

Za dva a půl milionu korun se stal místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ODS Ivan Langer jediným majitelem domu v centru Olomouce. O čtyři měsíce později přijala tentýž dům banka do zástavy za úvěr ve výši 5 milionů korun. Nebytové prostory v domě pak Langer pronajímá nejbližšímu spolupracovníkovi šumperského podnikatele Vratislava Kutala, obviněného z iniciování dvou vražd.


Pozemek a na něm stojící dům číslo 25/504 v olomoucké ulici 8. května koupil Ivan Langer v dubnu 1999. V srpnu 1999 uzavřel Langer smlouvu o zřízení zástavního práva na tyto nemovistosti pro Bank Austria Creditanstalt, a to za úvěr ve výši dvojnásobku ceny, kterou čtyři měsíce předtím zaplatil, tj. 5.000.000 korun.

Od 1. července 2000 v domě funguje zákaznické středisko pojišťovny Allianz. Právě Ivan Langer přitom navrhl zřízení parlamentní vyšetřovací komise, která prošetřuje okolnosti prodeje IPB, o niž původně usilovala kromě ČSOB také Allianz. Langer několikrát vystoupil na straně kritiků převzetí IPB Československou obchodní bankou, kteří tvrdí, že pro stát by bylo výhodnější prodat IPB pojišťovně Allianz.

Třetím nájemcem nebytových prostor v Langrově olomouckém objektu bydlení je kancelář Daňové poradenství Paclík. Jeho majitel Radomír Paclík bývá označován jako správce majetku šumperského podnikatele Vratislava Kutala, který je již rok vazebně stíhán pro podezření, že si společně s dalším obchodníkem s lehkými topnými oleji ze severu Moravy objednali v roce 1995 vraždu jiného významného obchodníka s LTO. Kutal je navíc podezřelý, že si objednal vraždu novináře zabývajícího se podvody s LTO, a podle policie byl zapojen i do někdejšího výbuchu bomby u olomouckého soudu. Jméno Langrova nájemníka Paclíka figuruje v internetovém obchodním rejstříku (www.justice.cz) v 9 firmách a z toho 8krát společně s Kutalovým.

Bývalý policista Vratislav Kutal ovládá desítky firem, které často vlastní jedna druhou. Řada z nich je přitom spojena se správou města Šumperk - Kutalovi například patří čtyřicetiprocentní podíl ve společnosti, která zásobuje Šumperk pitnou vodou, drží také významný balík akcií šumperské teplárenské firmy a působí v realitní společnosti, která spravuje nemovitosti v majetku města. Radomír Paclík vykonává v Kutalových firmách nejčastěji funkci předsedy dozorčí rady, v jiných zasedá v představenstvu. Celkové základní jmění osmi firem, v nichž vedle sebe figurují jména Vratislava Kutala a Radomíra Paclíka, přesahuje 635 mil. Kč.

Spojitost mezi Ivanem Langrem a vazebně stíhaným Kutalem dokládá fakt, že spolu absolvovali výlet na Kilimandžáro, nejvyšší horu Afriky. Mluvčí občanského sdružení Hnutí za spravedlnost, které vystupuje na Kutalovu obhajobu a prohlašuje ho za nevinného, dokonce uvedl, že Kutal Langrovi výlet na Kilimandžáro zaplatil. Ivan Langer ale toto tvrzení označil za sprostou lež a naprostý výmysl, ovšem přiznal, že byl na Kilimandžáru ve stejnou dobu jako Kutal.

Hnutí za spravedlnost tvrdí, že Kutalovo zatčení hraje do karet významným politikům, které neoficiálně sponzoroval. Kriminalisté, kteří Kutalův případ vyšetřují, však podle náměstka ředitele pražského úřadu vyšetřování Ivana Smékala neobjevili jediný náznak takového pozadí případu. Jsou ale přesvědčeni, že se v případu Kutal a spol. dostali zhruba do středního patra pyramidy mnohamiliardových podvodů s LTO. Dovozci a lidé, kteří mafii kryli, zatím stíháni nejsou, přiznávají policisté.

Dobrý den, velmi rád Vám, ale i Janě M. odpovím. Na úvod jen musím s lítostí konstatovat, že k uvedenému tématu jsem se již opakovaně (i na těchto stránkách) vyjadřoval. v této souvislosti mne jen mrzí, že přes má jasná vyjádření, přes zjevná fakta, někteří pisatelé opakovaně uvádějí nepravdivé informace, které kdysi jednou někdo vypustil. Nechci nikomu podsouvat nic zlého, ale občas mívám pocit, že se někdo snaží udělat ze stokrát opakované lži pravdu. Ale teď k podstatě problému:
1. Koupě domu a úvěr: Dům jsem koupil za své peníze a na jeho rekonstrukci jsem si vzal úvěr, který splácím z výnosů nájmů. Všechny peníze byly použity na rekonstrukci a na nic jiného. Hypotéční úvěr byl zcela standardní, z čehož plyne, že jsem musel jako protihodnotu zastavit bance zrekonstruovaný dům - tedy dům, který jsem já koupil za své a nainvestoval do něj peníze banky. V případě, kdybych úvěr nesplatil, přišel bych o vše, tedy i o mé vlastní peníze. Závěr k bodu 1: Jde o naprosto čistý, průhledný a standardní postup, běžný vztah mezi majitelem domu a hypoteční bankou.
2. Pronájem kanceláře: Nájemcem jednoho ze čtyř nebytových prostorů je pan RNDr. Tomáš Paclík, nikoliv pan Radomír Paclík. Jedná se tedy o úplně jinou osobu než píšete. Věřím, že toto vysvětlení stačí, já jen dodám, že je škoda, že se v tomto případě jen přebírá lež, kterou kdysi jeden prapodivné internetové periodikum uvedlo a poté, co se mělo za tuto prokazatelnou lež omluvit, raději zaniklo...
3. V mém domě již více než 2 až 3 roky (omlouvám se, ale nemám v tuto chvílik dispozici nájemní smlouvu) není žádné zákaznické středisko Allianz. I v době, kdy tam bylo, se jednalo o zcela standardní smluvní vztah nájemce - pronajímatel a mohu zcela jednoznačně prohlásit, že jsem nikdy nevystupoval ve prospěch pojišťovny Allianz v případě IPB. Ukončení nájmu souviselo se změnou obchodní strategie pojišťovny. A když už někdo hovoří o "převzetí" IPB jednou bankou za masivní asistence státu a ČSSD, doporučuji se seznámit se závěry parlamentní vyšetřovací komise k IPB a zejména s finanční bilancí vůči občanům ČR. S jistou dávkou nadsázky říkám, že za podmínek, za jakých ČSOB "získala" IPB, bych ji bral taky. :-)
4. Cesta na Kilimandžáro: Tuto cestu organizoval můj kamarád - architekt. Zbývající 4 účastníky jsem poznal až cca týden před odjezdem, do té doby jsem je neznal. Všechny náklady spojené s cestou jsem si hradil ze svého. S panem Kutalem jsem tedy žádné vztahy neudržoval ani před touto cestou a ani po ní!
Závěr: Věřím, že jsem Vám vyčerpávajícím způsobem objasnil skutečnou podstatu věcí a vyvrátil neuvěřitelné fámy, lži a z nich plynoucí spekulace.
Přeji vše dobré. IL

Pane poslanče, možná jste se opakovaně ke koupi domu v ulici 8. května vyjadřoval, ale já stále nerozumím jedné věci. Ten dům koupila vaše budoucí tchyně paní B. z Hradce. Kupní cena ve výši cca 2,3 milionu byla snížena na 1,8 milionu. Proč vlastně? A z jakého důvodu nebyly v domě zachovány bytové jednotky, proč museli nájemci oněch jednotek dům opustit a odejít mimo Olomouc? Divíte se, že se tento problém vrací jako bumerang, nicméně těch otázek kolem a hlavně postup oklikou přes paní B. se nejeví moc průhledný. Navíc jste osoba veřejně činná, takže počítat s podobnými dotazy zřejmě musíte. Mě zaujalo, když jste v souvislosti s golfem a Véskou prohlásil, že předsedu klubu neznáte. Tedy vám zřejmě nedělal pan M. nikdy asistenta v poslanecké kanceláři. Máte pocit, že všechno je jedna paní povídala?

Vážený pane, odhodlal jsem se Vám napsat jako velmi vytrvalý volič ODS a v poslední době jako šlen ODS Znojmo. Nevím do jaké míry jste informován o současné situaci ve Znojmě. Došlo zde k uchopení moci bývalými členy US DEU a jejich věrnými, Zejména se jedná o bývalého předsedu US DEU Znojmo a současného předsedu OR ODS Znojmo. Znojemská místní organizace byla pučem převzata a nyní se chystá převzetí celé oblasti, neboť obranné mechanizmy ve stanovách ODS jsou veškeré žádné. Vše nasvědčuje tomu, že se chystá další hromadný příjem členů z řad zaměstnanců firmy DELTA pekárny, ale zejména přijímání našich Vietnamských spoluobčanů jejichž nepsaný bos se již členem ODS stal. To co vám píši jsou pouze kusé informace z nichž je možno si utvořit názor. Firma Delta disponuje 2000 zaměstnanci a vietnamských spoluobčanů spadajících pod stánkařského bose je zhruba 1000. Myslím, že nějaké ty varovné signály již k Vám dorazily, ale bohužel vnitřní mechanizmus ODS je natolik těžkopádný, že se obávám reakce až po dvanácté hodině. Berte prosím mé upozornění vážně. Pro další informace je možno mi psát na mail jaromil.er.ben@seznam.cz. Není vhodné o těchto věcech komunikovat na otevřených stránkách, ale jinde se mi nikdo neozývá, takže to vidím jako poslední možnost jak varovat před unionizací ODS. Děkuji za pozornost a pochopení. Petr

Dobrý den, vím o tom a považuji tu situaci za nesmírně vážnou. jednala o ní i včera Výkonná rada ODS. Do měsíce budeme mít více informací a pokud by se potvrdilo to, co píšete, nebudu váhat ani minutu a budu prosazovat odebrání licence tomuto místnímu sdružení ODS!

Vážený pane poslanče,
na můj příspěvek ze dne 11.5. jste nereagoval,myslím,že je to ožehavé téma a Vám se tomu chce vyhnout,ale bylo by dle mého názoru rozhodně prospěšné nechat prozkoumat i ty nejvýše postavené osoby,poněvadž je již známo,že nejhorší zločiny vedou právě elitní policisté což se ukazuje na kauze Berdychův gang apod..Tito policisté znají dokonale policejní praktiky a takoví dělají všecko,aby se na ně nepřišlo. Pokud byste se stal ministrem vnitra,odpovězte mi,zda se nebudete bát píchnout do vosího hnízda,jsem přesvědčena,že rázem by bylo vyřešeno mnoho doposud nevyřešených kauz,nejsou,protože v nich právě figurují vysocí policejní důstojníci a tak je to dokolečka.
Děkuji za odpověď,doufám,že nyní snad budete reagovat.

Pane Mílo, promiňte, že se vkládám to Vašeho dotazu. Jistě Vám pan Langer sám odpoví. Mám na to, a nejen já, následný pohled. Píchnete do vosího hnízda: 1. lze očekávat možná odvetná opatření ze strany "napadených", 2. resort se hodnotí jako velmi špatně řízený, protože je v něm tolik špíny. Nepíchnete do vosího hnízda: 1. mají pokoj nejen podřízení a některé osoby mimo resort s nimi spojené, ale hlavně Vy, 2. resort je velmi kladně hodnocen, neboť v něm pracují jen samí poctivci. Z pohledu ODS jsou všechny tyto křiklavé případy v policejním sboru jen díky vládě ČSSD, která to neuměla včas podchytit. Oni tyto problémy za své vlády neměli. Oni snad ani nemuseli nic podchycovat, protože za jejich vlády by k takovýmto přečinům dojít ani nemohlo a až se vrátí do vlády, opět nebude. Nabo je to jinak?

Dobrý den, mohu Vás ujistit, že jako případný budoucí ministr vnitra rozhodně nehodlám krýt špatnou práci či dokonce trestnou činnost policistů či úředníků ministerstva vnitra. Důsledná očista Policie ČR je jednou z mých základních priorit. V dnešní situaci však bohužel nemám žádné pravomoci, jak takové nápravy dosáhnout, a proto se alespoň snažím nejen ministra vnitra, ale i širokou veřejnost upozornit na problémy, které v tomto resortu existují a nabízet alternativní řešení těchto problémů (viz Černá kniha policejních hříchů I, II, Modrá šance pro slušné lidi, atd.). Zdraví Vás, Ivan Langer

Vážený pane poslanče.
Líbí se mi část Vaší proklamace o vnitřní bezpečnosti, kde píšete, že: ...V policejní práci chci více posílit roli prevence trestné činnosti, zredukovat administrativní aparát a změnit strukturu řízení Policie ČR. Pokládám za nezbytné nasměrovat finanční prostředky do přímého výkonu policejní služby a nakládat s nimi hospodárně... . Ale to jsou přece staré známé věci, které se táhnou již řadu řadu let. Nebo za vlády ODS v nimulosti nebyly?? Proč je chcete řešit až ted, když jsou známy již z minulosti, proč toto neřešila ODS již v době, kdy byla ve vládě. Děkuji.

Dobrý den, Rostislave, jsem si velmi dobře vědom toho, že některé problémy u Policie ČR přetrvávají celou řadu let a existovaly i za vlády ODS, která měla těžký úkol vybudovat z totalitního aparátu demokratický a ne všechny problémy se podařilo vyřešit. Na základě dlouhodobého pozorování a analýz jsem však přesvědčen o tom, že za vlád sociální demokracie tyto problémy narůstají, dokonce se objevilo spousta problémů nových a sociálně demokratičtí ministři je vůbec neřeší. Nebudu se vyjadřovat ke kvalitám bývalých ministrů vnitra za ODS. Dnes před vámi stojím já, Ivan Langer, a mám jasnou vizi, jak problémy v resortu vnitra řešit. Tato moje vize je dostupná na tomto webu (Modrá šance pro slušné lidi, Černé knihy policejních hříchů apod.). Uvítám Váš názor na ni. Děkuji za Váš příspěvek, mějte se fajn, Ivan Langer