Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Pane Miloši/borůvko/,já jsem naznačila,že by pan langer jako opoziční poslanec si mohl alespoň něco ověřit,a co by to mělo být,jsem napsala polopatě a v minulém příspěvku i se jménem policisty,odpověděl to,co jste si přečetl.Jsem potěšena,že alespoň zareagoval,ale s jeho odpovědí rovněž nejsemspokojena,mohl by z ¨titulu svojí funkce skutečně dělat více a hlavně si leccos ověřit,to je vše,jsem žena,nikoliv muž.

Paní Mílo, velmi se Vám, jako ženě, omlouvám. Váš příspěvek jsem pochopil tak, jak jsem napsal. Poslední Váš příspěvek je pro mě již zřejmý a plně s Vámi souhlasím.

Pane poslanče,
žádám Vás o iniciování usnesení, aby na netu byl přístupný seznam poslanců přítomných na zasedání sněmovny.Současně aby byla k dispozici statistika přítomnosti poslanců při zasedáních. Myslím, že při elektronické evidenci přítomných by to nebyl problém. Bylo by to v každém případě potřebné k tomu, abychom my voliči věděli, koho volit v příštích volbách . A pro jednání parlamentu by to asi byl taky přínos... nebo ne?
Děkuji za odpověď.
Glöckner

Vážený pane Glöcknere, osobně by mi taková evidence nevadila, protože se jednání sněmovny účastním a z titulu své funkce místopředsedy sněmovny jich dokonce velkou část i vedu. Účast při hlasování včetně toho, jak který poslanec hlasoval, můžete zjistit již dnes na internetových stránkách www.psp.cz, v sekci "dokumenty". Děkuji za Váš podnět, Ivan Langer.

Pane Langere. Pan Míla je s Vaší odpovědí potěšen. Já ale moc ne. Ukazuje se, jak to v politice opravdu chodí. Jste opoziční poslanec a prakticky nemůžete nic dělat jen upozorňovat. Nevím, zda jste si přečetl mé vyjádření k příspěvku pana Míly, proto připojuji závěr. "Z pohledu ODS jsou všechny tyto křiklavé případy v policejním sboru jen díky vládě ČSSD, která to neuměla včas podchytit. Oni tyto problémy za své vlády neměli. Oni snad ani nemuseli nic podchycovat, protože za jejich vlády by k takovýmto přečinům dojít ani nemohlo a až se vrátí do vlády, opět nebude." I ČSSD vlastně, stejně jako nechcete jednou Vy, jako případný budoucí ministr vnitra, rozhodně krýt špatnou práci či dokonce trestnou činnost policistů či úředníků ministerstva vnitra. Zdá se vám ale odpovídající Vaše několikeré vyjádření, že je to jasný důkaz jejich pracovního šlendriánství? Mě ne a proto jsem v úvodu mého předešlého vyjádření napsal: "Píchnete do vosího hnízda: 1. lze očekávat možná odvetná opatření ze strany "napadených", 2. resort se hodnotí jako velmi špatně řízený, protože je v něm tolik špíny. Nepíchnete do vosího hnízda: 1. mají pokoj nejen podřízení a některé osoby mimo resort s nimi spojené, ale hlavně Vy, 2. resort je velmi kladně hodnocen, neboť v něm pracují jen samí poctivci." Co Vy na to? Nebylo by výhodnější být další 4 roky opozičním poslancem? Nic nedělat a jen upozorňovat?

Vážený pane Borůvko, na Váš dotaz o zodpovědnosti předchozích vlád ODS za problémy na vnitru si Vám dovolím předložit odpověď, kterou jsem zaslal panu Rostislavovi jako reakci na příspěvek ze dne 2. 6.: „Dobrý den, jsem si velmi dobře vědom toho, že některé problémy u Policie ČR přetrvávají celou řadu let a existovaly i za vlády ODS, která měla těžký úkol vybudovat z totalitního aparátu demokratický a ne všechny problémy se podařilo vyřešit. Na základě dlouhodobého pozorování a analýz jsem však přesvědčen o tom, že za vlád sociální demokracie tyto problémy narůstají, dokonce se objevilo spousta problémů nových a sociálně demokratičtí ministři je vůbec neřeší. Nebudu se vyjadřovat ke kvalitám bývalých ministrů vnitra za ODS. Dnes před vámi stojím já, Ivan Langer, a mám jasnou vizi, jak problémy v resortu vnitra řešit. Tato moje vize je dostupná na tomto webu (Modrá šance pro slušné lidi, Černé knihy policejních hříchů apod.). Uvítám Váš názor na ni. Děkuji za Váš příspěvek, mějte se fajn, Ivan Langer.“ S pozdravem, Ivan Langer

Vážený pane Langer,děkuji za odpověď,ale myslím si,že v postavení,které zastáváte,máte možnost si leccos prověřit,ale i přesto mne Vaše odpověď potěšila.

Vážená paní Milo, pokud se stanu ministrem vnitra, ujišťuji Vás, že se na mne můžete se svými podněty obrátit a tyto budou řešeny. V současné době opravdu vůči zaměstnancům ministerstva či Policie ČR žádné pravomoci nemám. Těším se na naše budoucí setkání, Ivan Langer

Nemyslíte, že by bylo vhodné požádat protikorupční útvar policie,aby se začal zabývat vyšetřováním možné korupce v případu lobinku pro televizi Nova a začít u Vás? Kam až sahá Vaše drzost a arogance?

1. Dobrý den, máte-li pocit, že by se měl "protikorupční útvar policie" zabývat vyšetřováním možné korupce v případu lobingu pro televizi Nova, dejte mu podnět, ať začne pracovat.
2. Abych mohl reagovat na vaši druhou otázku, musíte upřesnit, co považujete v mém jednání a vystupování za drzé a arogantní. Na takto obecný dotaz nelze konkrétně a věcně odpovědět.

Vážený pane poslanče, nevím, na koho už se mám s mým problémem obrátit. přestěhovala jsem se z manželem z Olomouce do okr. Vyškov. později jsme zjistili, že naše obec je silně komunistická. Vzali jsme si hypotéku, začali rekonstruovat RD a od té doby jsou problémy se sousedy i se starostou. Sousedka pracuje na finančním úřadě ve Vyškově a jedna ruka se starostou. Píše na nás neustále nějaké udání, telefonuje na úřady a to vše dělá v pracovní době. Předseda místní stavební komise mě a manželovi řekl, po dotazu, kdy mu volá, minulý týden volala i 5 krát za den a samozřejmě, že z práce, to byla jeho slova. Posílá na manžela kontroly ze živnostenského úřadu, kdy úředník oznámil manželovi, kdybych Vás p. ... nekontroloval nedávno na Vaší pronajaté dílně, myslel bych si, po tom, co napsali Vaši sousedě, že jste ten největší darebák pod sluncem. Nemůžeme si ani nabrousit sekeru na poštípání dřeva. Starosta nás obtěžuje několikrát týdně i kvůli jedné věci, a po zdělení, že by se měl starat o polorozpadlou stavbu uprostřed obce, z které neustále vyháníme malé děti, protože pod ní jsou sklepení, řekl mi, že mi je po tom "h....", že si mají matky děcka hlídat a, že nám ještě ukáže, co umí. Po tom co jsme mu řekli, že si ona jeho známá vše vyřizuje v pracovní době řekl, že to není náš problém, že si může dělat co chce. Myslíte si pane poslanče, že je na tyto lidi možnost podat stížnost a Kam? Máme pocit, že je to tu jedna velká červená mafie na malé obci. Děkujeme za odpověď.

Vážená paní Bergerová, pokud by pan starosta i další úředníci porušovali svým jednáním zákony, je možné se ochrany domáhat u civilních soudů, případně i prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení. V případě nepravdivých udání je možné se domáhat nápravy například žalobou na ochranu osobnosti, případně i trestním oznámením pro podezření z trestného činu pomluvy. Jinak je zde také odpovědnost politická a pokud se starosta vůči občanům chová arogantně a neslušně, ti mu to vrátí v příštích komunálních volbách. Konkrétní kroky ve Vašem případě bych pak doporučoval konzultovat s právním zástupcem. Zdraví Vás Ivan Langer.

K tomu se asi nebudete chtít vyjádřit, nebo ano?


Ivan Langer koupil dům za 2,5 milionu
zastavil ho za 5 milionů
a pronajímá v něm kancelář
správci majetku obchodníka s LTO
obviněného z objednání dvou vražd

Za dva a půl milionu korun se stal místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ODS Ivan Langer jediným majitelem domu v centru Olomouce. O čtyři měsíce později přijala tentýž dům banka do zástavy za úvěr ve výši 5 milionů korun. Nebytové prostory v domě pak Langer pronajímá nejbližšímu spolupracovníkovi šumperského podnikatele Vratislava Kutala, obviněného z iniciování dvou vražd.


Pozemek a na něm stojící dům číslo 25/504 v olomoucké ulici 8. května koupil Ivan Langer v dubnu 1999. V srpnu 1999 uzavřel Langer smlouvu o zřízení zástavního práva na tyto nemovistosti pro Bank Austria Creditanstalt, a to za úvěr ve výši dvojnásobku ceny, kterou čtyři měsíce předtím zaplatil, tj. 5.000.000 korun.

Od 1. července 2000 v domě funguje zákaznické středisko pojišťovny Allianz. Právě Ivan Langer přitom navrhl zřízení parlamentní vyšetřovací komise, která prošetřuje okolnosti prodeje IPB, o niž původně usilovala kromě ČSOB také Allianz. Langer několikrát vystoupil na straně kritiků převzetí IPB Československou obchodní bankou, kteří tvrdí, že pro stát by bylo výhodnější prodat IPB pojišťovně Allianz.

Třetím nájemcem nebytových prostor v Langrově olomouckém objektu bydlení je kancelář Daňové poradenství Paclík. Jeho majitel Radomír Paclík bývá označován jako správce majetku šumperského podnikatele Vratislava Kutala, který je již rok vazebně stíhán pro podezření, že si společně s dalším obchodníkem s lehkými topnými oleji ze severu Moravy objednali v roce 1995 vraždu jiného významného obchodníka s LTO. Kutal je navíc podezřelý, že si objednal vraždu novináře zabývajícího se podvody s LTO, a podle policie byl zapojen i do někdejšího výbuchu bomby u olomouckého soudu. Jméno Langrova nájemníka Paclíka figuruje v internetovém obchodním rejstříku (www.justice.cz) v 9 firmách a z toho 8krát společně s Kutalovým.

Bývalý policista Vratislav Kutal ovládá desítky firem, které často vlastní jedna druhou. Řada z nich je přitom spojena se správou města Šumperk - Kutalovi například patří čtyřicetiprocentní podíl ve společnosti, která zásobuje Šumperk pitnou vodou, drží také významný balík akcií šumperské teplárenské firmy a působí v realitní společnosti, která spravuje nemovitosti v majetku města. Radomír Paclík vykonává v Kutalových firmách nejčastěji funkci předsedy dozorčí rady, v jiných zasedá v představenstvu. Celkové základní jmění osmi firem, v nichž vedle sebe figurují jména Vratislava Kutala a Radomíra Paclíka, přesahuje 635 mil. Kč.

Spojitost mezi Ivanem Langrem a vazebně stíhaným Kutalem dokládá fakt, že spolu absolvovali výlet na Kilimandžáro, nejvyšší horu Afriky. Mluvčí občanského sdružení Hnutí za spravedlnost, které vystupuje na Kutalovu obhajobu a prohlašuje ho za nevinného, dokonce uvedl, že Kutal Langrovi výlet na Kilimandžáro zaplatil. Ivan Langer ale toto tvrzení označil za sprostou lež a naprostý výmysl, ovšem přiznal, že byl na Kilimandžáru ve stejnou dobu jako Kutal.

Hnutí za spravedlnost tvrdí, že Kutalovo zatčení hraje do karet významným politikům, které neoficiálně sponzoroval. Kriminalisté, kteří Kutalův případ vyšetřují, však podle náměstka ředitele pražského úřadu vyšetřování Ivana Smékala neobjevili jediný náznak takového pozadí případu. Jsou ale přesvědčeni, že se v případu Kutal a spol. dostali zhruba do středního patra pyramidy mnohamiliardových podvodů s LTO. Dovozci a lidé, kteří mafii kryli, zatím stíháni nejsou, přiznávají policisté.

Dobrý den, velmi rád Vám, ale i Janě M. odpovím. Na úvod jen musím s lítostí konstatovat, že k uvedenému tématu jsem se již opakovaně (i na těchto stránkách) vyjadřoval. v této souvislosti mne jen mrzí, že přes má jasná vyjádření, přes zjevná fakta, někteří pisatelé opakovaně uvádějí nepravdivé informace, které kdysi jednou někdo vypustil. Nechci nikomu podsouvat nic zlého, ale občas mívám pocit, že se někdo snaží udělat ze stokrát opakované lži pravdu. Ale teď k podstatě problému:
1. Koupě domu a úvěr: Dům jsem koupil za své peníze a na jeho rekonstrukci jsem si vzal úvěr, který splácím z výnosů nájmů. Všechny peníze byly použity na rekonstrukci a na nic jiného. Hypotéční úvěr byl zcela standardní, z čehož plyne, že jsem musel jako protihodnotu zastavit bance zrekonstruovaný dům - tedy dům, který jsem já koupil za své a nainvestoval do něj peníze banky. V případě, kdybych úvěr nesplatil, přišel bych o vše, tedy i o mé vlastní peníze. Závěr k bodu 1: Jde o naprosto čistý, průhledný a standardní postup, běžný vztah mezi majitelem domu a hypoteční bankou.
2. Pronájem kanceláře: Nájemcem jednoho ze čtyř nebytových prostorů je pan RNDr. Tomáš Paclík, nikoliv pan Radomír Paclík. Jedná se tedy o úplně jinou osobu než píšete. Věřím, že toto vysvětlení stačí, já jen dodám, že je škoda, že se v tomto případě jen přebírá lež, kterou kdysi jeden prapodivné internetové periodikum uvedlo a poté, co se mělo za tuto prokazatelnou lež omluvit, raději zaniklo...
3. V mém domě již více než 2 až 3 roky (omlouvám se, ale nemám v tuto chvílik dispozici nájemní smlouvu) není žádné zákaznické středisko Allianz. I v době, kdy tam bylo, se jednalo o zcela standardní smluvní vztah nájemce - pronajímatel a mohu zcela jednoznačně prohlásit, že jsem nikdy nevystupoval ve prospěch pojišťovny Allianz v případě IPB. Ukončení nájmu souviselo se změnou obchodní strategie pojišťovny. A když už někdo hovoří o "převzetí" IPB jednou bankou za masivní asistence státu a ČSSD, doporučuji se seznámit se závěry parlamentní vyšetřovací komise k IPB a zejména s finanční bilancí vůči občanům ČR. S jistou dávkou nadsázky říkám, že za podmínek, za jakých ČSOB "získala" IPB, bych ji bral taky. :-)
4. Cesta na Kilimandžáro: Tuto cestu organizoval můj kamarád - architekt. Zbývající 4 účastníky jsem poznal až cca týden před odjezdem, do té doby jsem je neznal. Všechny náklady spojené s cestou jsem si hradil ze svého. S panem Kutalem jsem tedy žádné vztahy neudržoval ani před touto cestou a ani po ní!
Závěr: Věřím, že jsem Vám vyčerpávajícím způsobem objasnil skutečnou podstatu věcí a vyvrátil neuvěřitelné fámy, lži a z nich plynoucí spekulace.
Přeji vše dobré. IL

Pane poslanče, možná jste se opakovaně ke koupi domu v ulici 8. května vyjadřoval, ale já stále nerozumím jedné věci. Ten dům koupila vaše budoucí tchyně paní B. z Hradce. Kupní cena ve výši cca 2,3 milionu byla snížena na 1,8 milionu. Proč vlastně? A z jakého důvodu nebyly v domě zachovány bytové jednotky, proč museli nájemci oněch jednotek dům opustit a odejít mimo Olomouc? Divíte se, že se tento problém vrací jako bumerang, nicméně těch otázek kolem a hlavně postup oklikou přes paní B. se nejeví moc průhledný. Navíc jste osoba veřejně činná, takže počítat s podobnými dotazy zřejmě musíte. Mě zaujalo, když jste v souvislosti s golfem a Véskou prohlásil, že předsedu klubu neznáte. Tedy vám zřejmě nedělal pan M. nikdy asistenta v poslanecké kanceláři. Máte pocit, že všechno je jedna paní povídala?

Vážený pane, odhodlal jsem se Vám napsat jako velmi vytrvalý volič ODS a v poslední době jako šlen ODS Znojmo. Nevím do jaké míry jste informován o současné situaci ve Znojmě. Došlo zde k uchopení moci bývalými členy US DEU a jejich věrnými, Zejména se jedná o bývalého předsedu US DEU Znojmo a současného předsedu OR ODS Znojmo. Znojemská místní organizace byla pučem převzata a nyní se chystá převzetí celé oblasti, neboť obranné mechanizmy ve stanovách ODS jsou veškeré žádné. Vše nasvědčuje tomu, že se chystá další hromadný příjem členů z řad zaměstnanců firmy DELTA pekárny, ale zejména přijímání našich Vietnamských spoluobčanů jejichž nepsaný bos se již členem ODS stal. To co vám píši jsou pouze kusé informace z nichž je možno si utvořit názor. Firma Delta disponuje 2000 zaměstnanci a vietnamských spoluobčanů spadajících pod stánkařského bose je zhruba 1000. Myslím, že nějaké ty varovné signály již k Vám dorazily, ale bohužel vnitřní mechanizmus ODS je natolik těžkopádný, že se obávám reakce až po dvanácté hodině. Berte prosím mé upozornění vážně. Pro další informace je možno mi psát na mail jaromil.er.ben@seznam.cz. Není vhodné o těchto věcech komunikovat na otevřených stránkách, ale jinde se mi nikdo neozývá, takže to vidím jako poslední možnost jak varovat před unionizací ODS. Děkuji za pozornost a pochopení. Petr

Dobrý den, vím o tom a považuji tu situaci za nesmírně vážnou. jednala o ní i včera Výkonná rada ODS. Do měsíce budeme mít více informací a pokud by se potvrdilo to, co píšete, nebudu váhat ani minutu a budu prosazovat odebrání licence tomuto místnímu sdružení ODS!

Vážený pane poslanče,
na můj příspěvek ze dne 11.5. jste nereagoval,myslím,že je to ožehavé téma a Vám se tomu chce vyhnout,ale bylo by dle mého názoru rozhodně prospěšné nechat prozkoumat i ty nejvýše postavené osoby,poněvadž je již známo,že nejhorší zločiny vedou právě elitní policisté což se ukazuje na kauze Berdychův gang apod..Tito policisté znají dokonale policejní praktiky a takoví dělají všecko,aby se na ně nepřišlo. Pokud byste se stal ministrem vnitra,odpovězte mi,zda se nebudete bát píchnout do vosího hnízda,jsem přesvědčena,že rázem by bylo vyřešeno mnoho doposud nevyřešených kauz,nejsou,protože v nich právě figurují vysocí policejní důstojníci a tak je to dokolečka.
Děkuji za odpověď,doufám,že nyní snad budete reagovat.

Pane Mílo, promiňte, že se vkládám to Vašeho dotazu. Jistě Vám pan Langer sám odpoví. Mám na to, a nejen já, následný pohled. Píchnete do vosího hnízda: 1. lze očekávat možná odvetná opatření ze strany "napadených", 2. resort se hodnotí jako velmi špatně řízený, protože je v něm tolik špíny. Nepíchnete do vosího hnízda: 1. mají pokoj nejen podřízení a některé osoby mimo resort s nimi spojené, ale hlavně Vy, 2. resort je velmi kladně hodnocen, neboť v něm pracují jen samí poctivci. Z pohledu ODS jsou všechny tyto křiklavé případy v policejním sboru jen díky vládě ČSSD, která to neuměla včas podchytit. Oni tyto problémy za své vlády neměli. Oni snad ani nemuseli nic podchycovat, protože za jejich vlády by k takovýmto přečinům dojít ani nemohlo a až se vrátí do vlády, opět nebude. Nabo je to jinak?

Dobrý den, mohu Vás ujistit, že jako případný budoucí ministr vnitra rozhodně nehodlám krýt špatnou práci či dokonce trestnou činnost policistů či úředníků ministerstva vnitra. Důsledná očista Policie ČR je jednou z mých základních priorit. V dnešní situaci však bohužel nemám žádné pravomoci, jak takové nápravy dosáhnout, a proto se alespoň snažím nejen ministra vnitra, ale i širokou veřejnost upozornit na problémy, které v tomto resortu existují a nabízet alternativní řešení těchto problémů (viz Černá kniha policejních hříchů I, II, Modrá šance pro slušné lidi, atd.). Zdraví Vás, Ivan Langer

Vážený pane poslanče.
Líbí se mi část Vaší proklamace o vnitřní bezpečnosti, kde píšete, že: ...V policejní práci chci více posílit roli prevence trestné činnosti, zredukovat administrativní aparát a změnit strukturu řízení Policie ČR. Pokládám za nezbytné nasměrovat finanční prostředky do přímého výkonu policejní služby a nakládat s nimi hospodárně... . Ale to jsou přece staré známé věci, které se táhnou již řadu řadu let. Nebo za vlády ODS v nimulosti nebyly?? Proč je chcete řešit až ted, když jsou známy již z minulosti, proč toto neřešila ODS již v době, kdy byla ve vládě. Děkuji.

Dobrý den, Rostislave, jsem si velmi dobře vědom toho, že některé problémy u Policie ČR přetrvávají celou řadu let a existovaly i za vlády ODS, která měla těžký úkol vybudovat z totalitního aparátu demokratický a ne všechny problémy se podařilo vyřešit. Na základě dlouhodobého pozorování a analýz jsem však přesvědčen o tom, že za vlád sociální demokracie tyto problémy narůstají, dokonce se objevilo spousta problémů nových a sociálně demokratičtí ministři je vůbec neřeší. Nebudu se vyjadřovat ke kvalitám bývalých ministrů vnitra za ODS. Dnes před vámi stojím já, Ivan Langer, a mám jasnou vizi, jak problémy v resortu vnitra řešit. Tato moje vize je dostupná na tomto webu (Modrá šance pro slušné lidi, Černé knihy policejních hříchů apod.). Uvítám Váš názor na ni. Děkuji za Váš příspěvek, mějte se fajn, Ivan Langer