4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pane Miloši/borůvko/,já jsem naznačila,že by pan langer jako opoziční poslanec si mohl alespoň něco ověřit,a co by to mělo být,jsem napsala polopatě a v minulém příspěvku i se jménem policisty,odpověděl to,co jste si přečetl.Jsem potěšena,že alespoň zareagoval,ale s jeho odpovědí rovněž nejsemspokojena,mohl by z ¨titulu svojí funkce skutečně dělat více a hlavně si leccos ověřit,to je vše,jsem žena,nikoliv muž.

Paní Mílo, velmi se Vám, jako ženě, omlouvám. Váš příspěvek jsem pochopil tak, jak jsem napsal. Poslední Váš příspěvek je pro mě již zřejmý a plně s Vámi souhlasím.

Pane poslanče,
žádám Vás o iniciování usnesení, aby na netu byl přístupný seznam poslanců přítomných na zasedání sněmovny.Současně aby byla k dispozici statistika přítomnosti poslanců při zasedáních. Myslím, že při elektronické evidenci přítomných by to nebyl problém. Bylo by to v každém případě potřebné k tomu, abychom my voliči věděli, koho volit v příštích volbách . A pro jednání parlamentu by to asi byl taky přínos... nebo ne?
Děkuji za odpověď.
Glöckner

Vážený pane Glöcknere, osobně by mi taková evidence nevadila, protože se jednání sněmovny účastním a z titulu své funkce místopředsedy sněmovny jich dokonce velkou část i vedu. Účast při hlasování včetně toho, jak který poslanec hlasoval, můžete zjistit již dnes na internetových stránkách www.psp.cz, v sekci "dokumenty". Děkuji za Váš podnět, Ivan Langer.

Pane Langere. Pan Míla je s Vaší odpovědí potěšen. Já ale moc ne. Ukazuje se, jak to v politice opravdu chodí. Jste opoziční poslanec a prakticky nemůžete nic dělat jen upozorňovat. Nevím, zda jste si přečetl mé vyjádření k příspěvku pana Míly, proto připojuji závěr. "Z pohledu ODS jsou všechny tyto křiklavé případy v policejním sboru jen díky vládě ČSSD, která to neuměla včas podchytit. Oni tyto problémy za své vlády neměli. Oni snad ani nemuseli nic podchycovat, protože za jejich vlády by k takovýmto přečinům dojít ani nemohlo a až se vrátí do vlády, opět nebude." I ČSSD vlastně, stejně jako nechcete jednou Vy, jako případný budoucí ministr vnitra, rozhodně krýt špatnou práci či dokonce trestnou činnost policistů či úředníků ministerstva vnitra. Zdá se vám ale odpovídající Vaše několikeré vyjádření, že je to jasný důkaz jejich pracovního šlendriánství? Mě ne a proto jsem v úvodu mého předešlého vyjádření napsal: "Píchnete do vosího hnízda: 1. lze očekávat možná odvetná opatření ze strany "napadených", 2. resort se hodnotí jako velmi špatně řízený, protože je v něm tolik špíny. Nepíchnete do vosího hnízda: 1. mají pokoj nejen podřízení a některé osoby mimo resort s nimi spojené, ale hlavně Vy, 2. resort je velmi kladně hodnocen, neboť v něm pracují jen samí poctivci." Co Vy na to? Nebylo by výhodnější být další 4 roky opozičním poslancem? Nic nedělat a jen upozorňovat?

Vážený pane Borůvko, na Váš dotaz o zodpovědnosti předchozích vlád ODS za problémy na vnitru si Vám dovolím předložit odpověď, kterou jsem zaslal panu Rostislavovi jako reakci na příspěvek ze dne 2. 6.: „Dobrý den, jsem si velmi dobře vědom toho, že některé problémy u Policie ČR přetrvávají celou řadu let a existovaly i za vlády ODS, která měla těžký úkol vybudovat z totalitního aparátu demokratický a ne všechny problémy se podařilo vyřešit. Na základě dlouhodobého pozorování a analýz jsem však přesvědčen o tom, že za vlád sociální demokracie tyto problémy narůstají, dokonce se objevilo spousta problémů nových a sociálně demokratičtí ministři je vůbec neřeší. Nebudu se vyjadřovat ke kvalitám bývalých ministrů vnitra za ODS. Dnes před vámi stojím já, Ivan Langer, a mám jasnou vizi, jak problémy v resortu vnitra řešit. Tato moje vize je dostupná na tomto webu (Modrá šance pro slušné lidi, Černé knihy policejních hříchů apod.). Uvítám Váš názor na ni. Děkuji za Váš příspěvek, mějte se fajn, Ivan Langer.“ S pozdravem, Ivan Langer

Vážený pane Langer,děkuji za odpověď,ale myslím si,že v postavení,které zastáváte,máte možnost si leccos prověřit,ale i přesto mne Vaše odpověď potěšila.

Vážená paní Milo, pokud se stanu ministrem vnitra, ujišťuji Vás, že se na mne můžete se svými podněty obrátit a tyto budou řešeny. V současné době opravdu vůči zaměstnancům ministerstva či Policie ČR žádné pravomoci nemám. Těším se na naše budoucí setkání, Ivan Langer

Nemyslíte, že by bylo vhodné požádat protikorupční útvar policie,aby se začal zabývat vyšetřováním možné korupce v případu lobinku pro televizi Nova a začít u Vás? Kam až sahá Vaše drzost a arogance?

1. Dobrý den, máte-li pocit, že by se měl "protikorupční útvar policie" zabývat vyšetřováním možné korupce v případu lobingu pro televizi Nova, dejte mu podnět, ať začne pracovat.
2. Abych mohl reagovat na vaši druhou otázku, musíte upřesnit, co považujete v mém jednání a vystupování za drzé a arogantní. Na takto obecný dotaz nelze konkrétně a věcně odpovědět.

Vážený pane poslanče, nevím, na koho už se mám s mým problémem obrátit. přestěhovala jsem se z manželem z Olomouce do okr. Vyškov. později jsme zjistili, že naše obec je silně komunistická. Vzali jsme si hypotéku, začali rekonstruovat RD a od té doby jsou problémy se sousedy i se starostou. Sousedka pracuje na finančním úřadě ve Vyškově a jedna ruka se starostou. Píše na nás neustále nějaké udání, telefonuje na úřady a to vše dělá v pracovní době. Předseda místní stavební komise mě a manželovi řekl, po dotazu, kdy mu volá, minulý týden volala i 5 krát za den a samozřejmě, že z práce, to byla jeho slova. Posílá na manžela kontroly ze živnostenského úřadu, kdy úředník oznámil manželovi, kdybych Vás p. ... nekontroloval nedávno na Vaší pronajaté dílně, myslel bych si, po tom, co napsali Vaši sousedě, že jste ten největší darebák pod sluncem. Nemůžeme si ani nabrousit sekeru na poštípání dřeva. Starosta nás obtěžuje několikrát týdně i kvůli jedné věci, a po zdělení, že by se měl starat o polorozpadlou stavbu uprostřed obce, z které neustále vyháníme malé děti, protože pod ní jsou sklepení, řekl mi, že mi je po tom "h....", že si mají matky děcka hlídat a, že nám ještě ukáže, co umí. Po tom co jsme mu řekli, že si ona jeho známá vše vyřizuje v pracovní době řekl, že to není náš problém, že si může dělat co chce. Myslíte si pane poslanče, že je na tyto lidi možnost podat stížnost a Kam? Máme pocit, že je to tu jedna velká červená mafie na malé obci. Děkujeme za odpověď.

Vážená paní Bergerová, pokud by pan starosta i další úředníci porušovali svým jednáním zákony, je možné se ochrany domáhat u civilních soudů, případně i prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení. V případě nepravdivých udání je možné se domáhat nápravy například žalobou na ochranu osobnosti, případně i trestním oznámením pro podezření z trestného činu pomluvy. Jinak je zde také odpovědnost politická a pokud se starosta vůči občanům chová arogantně a neslušně, ti mu to vrátí v příštích komunálních volbách. Konkrétní kroky ve Vašem případě bych pak doporučoval konzultovat s právním zástupcem. Zdraví Vás Ivan Langer.

K tomu se asi nebudete chtít vyjádřit, nebo ano?


Ivan Langer koupil dům za 2,5 milionu
zastavil ho za 5 milionů
a pronajímá v něm kancelář
správci majetku obchodníka s LTO
obviněného z objednání dvou vražd

Za dva a půl milionu korun se stal místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ODS Ivan Langer jediným majitelem domu v centru Olomouce. O čtyři měsíce později přijala tentýž dům banka do zástavy za úvěr ve výši 5 milionů korun. Nebytové prostory v domě pak Langer pronajímá nejbližšímu spolupracovníkovi šumperského podnikatele Vratislava Kutala, obviněného z iniciování dvou vražd.


Pozemek a na něm stojící dům číslo 25/504 v olomoucké ulici 8. května koupil Ivan Langer v dubnu 1999. V srpnu 1999 uzavřel Langer smlouvu o zřízení zástavního práva na tyto nemovistosti pro Bank Austria Creditanstalt, a to za úvěr ve výši dvojnásobku ceny, kterou čtyři měsíce předtím zaplatil, tj. 5.000.000 korun.

Od 1. července 2000 v domě funguje zákaznické středisko pojišťovny Allianz. Právě Ivan Langer přitom navrhl zřízení parlamentní vyšetřovací komise, která prošetřuje okolnosti prodeje IPB, o niž původně usilovala kromě ČSOB také Allianz. Langer několikrát vystoupil na straně kritiků převzetí IPB Československou obchodní bankou, kteří tvrdí, že pro stát by bylo výhodnější prodat IPB pojišťovně Allianz.

Třetím nájemcem nebytových prostor v Langrově olomouckém objektu bydlení je kancelář Daňové poradenství Paclík. Jeho majitel Radomír Paclík bývá označován jako správce majetku šumperského podnikatele Vratislava Kutala, který je již rok vazebně stíhán pro podezření, že si společně s dalším obchodníkem s lehkými topnými oleji ze severu Moravy objednali v roce 1995 vraždu jiného významného obchodníka s LTO. Kutal je navíc podezřelý, že si objednal vraždu novináře zabývajícího se podvody s LTO, a podle policie byl zapojen i do někdejšího výbuchu bomby u olomouckého soudu. Jméno Langrova nájemníka Paclíka figuruje v internetovém obchodním rejstříku (www.justice.cz) v 9 firmách a z toho 8krát společně s Kutalovým.

Bývalý policista Vratislav Kutal ovládá desítky firem, které často vlastní jedna druhou. Řada z nich je přitom spojena se správou města Šumperk - Kutalovi například patří čtyřicetiprocentní podíl ve společnosti, která zásobuje Šumperk pitnou vodou, drží také významný balík akcií šumperské teplárenské firmy a působí v realitní společnosti, která spravuje nemovitosti v majetku města. Radomír Paclík vykonává v Kutalových firmách nejčastěji funkci předsedy dozorčí rady, v jiných zasedá v představenstvu. Celkové základní jmění osmi firem, v nichž vedle sebe figurují jména Vratislava Kutala a Radomíra Paclíka, přesahuje 635 mil. Kč.

Spojitost mezi Ivanem Langrem a vazebně stíhaným Kutalem dokládá fakt, že spolu absolvovali výlet na Kilimandžáro, nejvyšší horu Afriky. Mluvčí občanského sdružení Hnutí za spravedlnost, které vystupuje na Kutalovu obhajobu a prohlašuje ho za nevinného, dokonce uvedl, že Kutal Langrovi výlet na Kilimandžáro zaplatil. Ivan Langer ale toto tvrzení označil za sprostou lež a naprostý výmysl, ovšem přiznal, že byl na Kilimandžáru ve stejnou dobu jako Kutal.

Hnutí za spravedlnost tvrdí, že Kutalovo zatčení hraje do karet významným politikům, které neoficiálně sponzoroval. Kriminalisté, kteří Kutalův případ vyšetřují, však podle náměstka ředitele pražského úřadu vyšetřování Ivana Smékala neobjevili jediný náznak takového pozadí případu. Jsou ale přesvědčeni, že se v případu Kutal a spol. dostali zhruba do středního patra pyramidy mnohamiliardových podvodů s LTO. Dovozci a lidé, kteří mafii kryli, zatím stíháni nejsou, přiznávají policisté.

Dobrý den, velmi rád Vám, ale i Janě M. odpovím. Na úvod jen musím s lítostí konstatovat, že k uvedenému tématu jsem se již opakovaně (i na těchto stránkách) vyjadřoval. v této souvislosti mne jen mrzí, že přes má jasná vyjádření, přes zjevná fakta, někteří pisatelé opakovaně uvádějí nepravdivé informace, které kdysi jednou někdo vypustil. Nechci nikomu podsouvat nic zlého, ale občas mívám pocit, že se někdo snaží udělat ze stokrát opakované lži pravdu. Ale teď k podstatě problému:
1. Koupě domu a úvěr: Dům jsem koupil za své peníze a na jeho rekonstrukci jsem si vzal úvěr, který splácím z výnosů nájmů. Všechny peníze byly použity na rekonstrukci a na nic jiného. Hypotéční úvěr byl zcela standardní, z čehož plyne, že jsem musel jako protihodnotu zastavit bance zrekonstruovaný dům - tedy dům, který jsem já koupil za své a nainvestoval do něj peníze banky. V případě, kdybych úvěr nesplatil, přišel bych o vše, tedy i o mé vlastní peníze. Závěr k bodu 1: Jde o naprosto čistý, průhledný a standardní postup, běžný vztah mezi majitelem domu a hypoteční bankou.
2. Pronájem kanceláře: Nájemcem jednoho ze čtyř nebytových prostorů je pan RNDr. Tomáš Paclík, nikoliv pan Radomír Paclík. Jedná se tedy o úplně jinou osobu než píšete. Věřím, že toto vysvětlení stačí, já jen dodám, že je škoda, že se v tomto případě jen přebírá lež, kterou kdysi jeden prapodivné internetové periodikum uvedlo a poté, co se mělo za tuto prokazatelnou lež omluvit, raději zaniklo...
3. V mém domě již více než 2 až 3 roky (omlouvám se, ale nemám v tuto chvílik dispozici nájemní smlouvu) není žádné zákaznické středisko Allianz. I v době, kdy tam bylo, se jednalo o zcela standardní smluvní vztah nájemce - pronajímatel a mohu zcela jednoznačně prohlásit, že jsem nikdy nevystupoval ve prospěch pojišťovny Allianz v případě IPB. Ukončení nájmu souviselo se změnou obchodní strategie pojišťovny. A když už někdo hovoří o "převzetí" IPB jednou bankou za masivní asistence státu a ČSSD, doporučuji se seznámit se závěry parlamentní vyšetřovací komise k IPB a zejména s finanční bilancí vůči občanům ČR. S jistou dávkou nadsázky říkám, že za podmínek, za jakých ČSOB "získala" IPB, bych ji bral taky. :-)
4. Cesta na Kilimandžáro: Tuto cestu organizoval můj kamarád - architekt. Zbývající 4 účastníky jsem poznal až cca týden před odjezdem, do té doby jsem je neznal. Všechny náklady spojené s cestou jsem si hradil ze svého. S panem Kutalem jsem tedy žádné vztahy neudržoval ani před touto cestou a ani po ní!
Závěr: Věřím, že jsem Vám vyčerpávajícím způsobem objasnil skutečnou podstatu věcí a vyvrátil neuvěřitelné fámy, lži a z nich plynoucí spekulace.
Přeji vše dobré. IL

Pane poslanče, možná jste se opakovaně ke koupi domu v ulici 8. května vyjadřoval, ale já stále nerozumím jedné věci. Ten dům koupila vaše budoucí tchyně paní B. z Hradce. Kupní cena ve výši cca 2,3 milionu byla snížena na 1,8 milionu. Proč vlastně? A z jakého důvodu nebyly v domě zachovány bytové jednotky, proč museli nájemci oněch jednotek dům opustit a odejít mimo Olomouc? Divíte se, že se tento problém vrací jako bumerang, nicméně těch otázek kolem a hlavně postup oklikou přes paní B. se nejeví moc průhledný. Navíc jste osoba veřejně činná, takže počítat s podobnými dotazy zřejmě musíte. Mě zaujalo, když jste v souvislosti s golfem a Véskou prohlásil, že předsedu klubu neznáte. Tedy vám zřejmě nedělal pan M. nikdy asistenta v poslanecké kanceláři. Máte pocit, že všechno je jedna paní povídala?

Vážený pane, odhodlal jsem se Vám napsat jako velmi vytrvalý volič ODS a v poslední době jako šlen ODS Znojmo. Nevím do jaké míry jste informován o současné situaci ve Znojmě. Došlo zde k uchopení moci bývalými členy US DEU a jejich věrnými, Zejména se jedná o bývalého předsedu US DEU Znojmo a současného předsedu OR ODS Znojmo. Znojemská místní organizace byla pučem převzata a nyní se chystá převzetí celé oblasti, neboť obranné mechanizmy ve stanovách ODS jsou veškeré žádné. Vše nasvědčuje tomu, že se chystá další hromadný příjem členů z řad zaměstnanců firmy DELTA pekárny, ale zejména přijímání našich Vietnamských spoluobčanů jejichž nepsaný bos se již členem ODS stal. To co vám píši jsou pouze kusé informace z nichž je možno si utvořit názor. Firma Delta disponuje 2000 zaměstnanci a vietnamských spoluobčanů spadajících pod stánkařského bose je zhruba 1000. Myslím, že nějaké ty varovné signály již k Vám dorazily, ale bohužel vnitřní mechanizmus ODS je natolik těžkopádný, že se obávám reakce až po dvanácté hodině. Berte prosím mé upozornění vážně. Pro další informace je možno mi psát na mail jaromil.er.ben@seznam.cz. Není vhodné o těchto věcech komunikovat na otevřených stránkách, ale jinde se mi nikdo neozývá, takže to vidím jako poslední možnost jak varovat před unionizací ODS. Děkuji za pozornost a pochopení. Petr

Dobrý den, vím o tom a považuji tu situaci za nesmírně vážnou. jednala o ní i včera Výkonná rada ODS. Do měsíce budeme mít více informací a pokud by se potvrdilo to, co píšete, nebudu váhat ani minutu a budu prosazovat odebrání licence tomuto místnímu sdružení ODS!

Vážený pane poslanče,
na můj příspěvek ze dne 11.5. jste nereagoval,myslím,že je to ožehavé téma a Vám se tomu chce vyhnout,ale bylo by dle mého názoru rozhodně prospěšné nechat prozkoumat i ty nejvýše postavené osoby,poněvadž je již známo,že nejhorší zločiny vedou právě elitní policisté což se ukazuje na kauze Berdychův gang apod..Tito policisté znají dokonale policejní praktiky a takoví dělají všecko,aby se na ně nepřišlo. Pokud byste se stal ministrem vnitra,odpovězte mi,zda se nebudete bát píchnout do vosího hnízda,jsem přesvědčena,že rázem by bylo vyřešeno mnoho doposud nevyřešených kauz,nejsou,protože v nich právě figurují vysocí policejní důstojníci a tak je to dokolečka.
Děkuji za odpověď,doufám,že nyní snad budete reagovat.

Pane Mílo, promiňte, že se vkládám to Vašeho dotazu. Jistě Vám pan Langer sám odpoví. Mám na to, a nejen já, následný pohled. Píchnete do vosího hnízda: 1. lze očekávat možná odvetná opatření ze strany "napadených", 2. resort se hodnotí jako velmi špatně řízený, protože je v něm tolik špíny. Nepíchnete do vosího hnízda: 1. mají pokoj nejen podřízení a některé osoby mimo resort s nimi spojené, ale hlavně Vy, 2. resort je velmi kladně hodnocen, neboť v něm pracují jen samí poctivci. Z pohledu ODS jsou všechny tyto křiklavé případy v policejním sboru jen díky vládě ČSSD, která to neuměla včas podchytit. Oni tyto problémy za své vlády neměli. Oni snad ani nemuseli nic podchycovat, protože za jejich vlády by k takovýmto přečinům dojít ani nemohlo a až se vrátí do vlády, opět nebude. Nabo je to jinak?

Dobrý den, mohu Vás ujistit, že jako případný budoucí ministr vnitra rozhodně nehodlám krýt špatnou práci či dokonce trestnou činnost policistů či úředníků ministerstva vnitra. Důsledná očista Policie ČR je jednou z mých základních priorit. V dnešní situaci však bohužel nemám žádné pravomoci, jak takové nápravy dosáhnout, a proto se alespoň snažím nejen ministra vnitra, ale i širokou veřejnost upozornit na problémy, které v tomto resortu existují a nabízet alternativní řešení těchto problémů (viz Černá kniha policejních hříchů I, II, Modrá šance pro slušné lidi, atd.). Zdraví Vás, Ivan Langer

Vážený pane poslanče.
Líbí se mi část Vaší proklamace o vnitřní bezpečnosti, kde píšete, že: ...V policejní práci chci více posílit roli prevence trestné činnosti, zredukovat administrativní aparát a změnit strukturu řízení Policie ČR. Pokládám za nezbytné nasměrovat finanční prostředky do přímého výkonu policejní služby a nakládat s nimi hospodárně... . Ale to jsou přece staré známé věci, které se táhnou již řadu řadu let. Nebo za vlády ODS v nimulosti nebyly?? Proč je chcete řešit až ted, když jsou známy již z minulosti, proč toto neřešila ODS již v době, kdy byla ve vládě. Děkuji.

Dobrý den, Rostislave, jsem si velmi dobře vědom toho, že některé problémy u Policie ČR přetrvávají celou řadu let a existovaly i za vlády ODS, která měla těžký úkol vybudovat z totalitního aparátu demokratický a ne všechny problémy se podařilo vyřešit. Na základě dlouhodobého pozorování a analýz jsem však přesvědčen o tom, že za vlád sociální demokracie tyto problémy narůstají, dokonce se objevilo spousta problémů nových a sociálně demokratičtí ministři je vůbec neřeší. Nebudu se vyjadřovat ke kvalitám bývalých ministrů vnitra za ODS. Dnes před vámi stojím já, Ivan Langer, a mám jasnou vizi, jak problémy v resortu vnitra řešit. Tato moje vize je dostupná na tomto webu (Modrá šance pro slušné lidi, Černé knihy policejních hříchů apod.). Uvítám Váš názor na ni. Děkuji za Váš příspěvek, mějte se fajn, Ivan Langer