A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

For Ivan Langer
Policisté nechtějí výhody na úkor obyčejných občanů, chtějí kompenzaci za nevýhody, se kterými se obyčejný občan nesetkává a chtějí konečně jistotu, ne 3 leté přešlapování na místě a pořád jenom sliby. Mimochodem nový služební zákon je vládou slibován již deset let, takže ještě z doby kdy ministerstvo vnitra podléhalo Vašemu ministru.
Myslím si, že jasné slovo by resortu jenom prospělo - Buď řekněte Ano Vážíme si vaší práce a bude oceněna tak a tak anebo řekněte - NE nevážíme si vás jste lotři a budižkničemu, a proto si nic nezasloužíte. Slibování je k ničemu a vede pouze k nejistotě a špatné činnosti uvnitř bezpečnostních složek.

Dobrý den, pane Pechu, ANO, velmi si vážím těch policistů, kteří svou práci vykonávají profesionálně a kvalitně. A také si myslím, že takoví policisté by měly být kvalitně odměněni. S tehdejším ministrem vnitra Stanislavem Grossem jsem úzce spolupracoval na novém služebním zákoně a podařilo se mi do něj prosadit řadu ustanovení, která by zlepšila práci policie a zlepšila podmínky pro policisty, kteří na sobě chtějí pracovat a chtějí se vzdělávat. Také jsem navrhoval, aby tento zákon nabyl účinnosti již od roku 2004. Tento návrh vláda nepodpořila, místo toho prosadila neustálé odkládání účinnosti tohoto zákona, což považuji za největší chybu. Vláda pak zavedla nesmyslný demotivují 16ti třídní platový systém, padaly návrhy na zrušení odchodného a výsluh, policejní prezídium připravilo plán propouštění až 2000 policistů atd. To vedlo k velké nejistotě, která dnes policisty trápí a kvůli které jich řada chce Policii ČR opustit. Proto se domnívám, že současnou prioritou musí být co nejvčasnější účinnost nového služebního zákona č. 361/2003 Sb. Je nutné přijmout takovou podobu, která bude pro policisty dostatečně motivační, ale zároveň bude respektovat možnosti státního rozpočtu. Pro potvrzení toho, jak si práce policistů velmi vážím, chci dodat, že Nadace Bezpečná Olomouc, kterou jsem založil, každoročně finančně odměňuje mj. policisty, kteří svým mimořádným činem přispěli k ochraně lidského života, zdraví či majetku. Děkuji za Váš názor a srdečně Vás zdravím, Ivan Langer

Pane Coufal, prosím Vás nechte si Vaše nicneříkající, obecné věty pro sebe. Ony výsluhy schválila vláda již v roce 1991, takže se nejedná o populistický krok ČSSD. To, že se nyní jedná o jejich navýšení a úpravě je spojeno s tolika nevýhodami pro příslušníky bezpečnostních složek (mimo vojáky) o jakých se Vám ani nezdá.

Vážený pane, je ošidné reagovat na příspěvek někoho, o kom nic nevím. Člověk může lehce "šlápnout vedle". Vám se to povedlo v plném rozsahu. Možná, že o PČR a bezpečnostních složkách v ČR vím minimálně tolik, co Vy, ne-li víc. To "prostředí" totiž dosti důvěrně znám. Ale tyto stránky patří především panu Dr. Langerovi. Tak ať se Vám daří.

Vážený pane Langere,přečetla jsem některé příspěvky od řadových policistů,mají pravdu.Měli byste se zamyslet nad tím,kdože to má dostat přidáno na platě?Jsou to nejvyšší funkcionáři,kteří zastávají nejvyšší funkce,mají obrovskou moc a jsou to právě ti,kteří jsou zapleteni v různých zločineckých gangech,neboť mi není známo,že by některý řadový policista spolupracoval s podsvětím atd...Veškeré kriminální kauzy mají jméno nějakého vysokého důstojníka,hlavně na policejním prezidiu a tito funkcionáři by měli být ještě více honorováni?Vůbec se nedivím,že slušní a pracovití policisté budou odcházet a ti nejhorší a zkorumpovaní tam zůstanou,proto vázne vyšetřování některých kauz,již jsem to dříve zmínila ve svých příspěvcích,zamyslete se nad tím i celá ODS a včas.

Naprostý souhlas s Milou.

Hezký den, za dobrou práci by měli dostat dobře zaplaceno všichni policisté. Naopak ti, kteří se dopustili spáchání trestného činu, či jen porušení služební přísahy, musí být od policie na minutu propuštěni, a to bez nároků na jakékoli výsluhy apod. Zároveň také platí, že policistům, kteří svou práci vykonávají profesionálně a mají chuť na sobě pracovat a vzdělávat se, musí být kariérním řádem umožněno stoupat na služebním žebříčku a tím pádem i na žebříčku odměn. Na tyto policisty pak jsou kladeny mnohem vyšší nároky a mnohem vyšší odpovědnost za jejich funkci, a proto u těchto funkcionářů, tak jako v jiných profesích, musí platit dvojnásob, že za dobrou práci budou dobře odměněni, za špatnou práci pak rychle sesazeni. S pozdravem, Ivan Langer

Vážený pane poslanče právě jsem se v jednom vašem příspěvku dočetl, že policisté dostanou přidáno s novým policejním zákonem. Nemohl byste mi to přepočítat vzhledem k tomu, že nejsem poslanec tak mi to nevychází. Po zrušení příplatků za soboty neděle, hodnostní a jiné mi podle nových tabulek vychází , že budu brát v průměru o 1.000-1.500,-Kč méně. A to jen v případě, že mi zůstane osobní příplatek, který mohu a také v případě nedostatku financí nemusím dostat. Podobně jako učitelé. Podle všech zhovadilostí co jste vymysleli v parlamentu zase dostali přidáno jen ti, kteří sedí na tabulkávch v kancelářích a vymejšlej nařízen,í předpisy k předpisům atd.- pro ty po kterých nejraději plivete. K těm odchodům policistů Vám mohu říci, že také končím. Než čekat co si zase vymyslíte za zhovadilosti. Hlavně, že máte vždy pravdu.

Dobrý den, v prvé řadě musím podotknout, že tu nejistotu kterou pociťujete, způsobila již na počátku projednávání nového služebního zákona vláda, když její poslanci zamítli můj návrh, aby tento zákon byl účinný již od roku 2004. Pro odložení jeho účinnosti jsem pak hlasovat nemohl, protože jsem dobře věděl, jaké zmatky poté nastanou. Jen pro zmínku – demotivující 16ti třídní platový systém, další odkládání účinnosti zákona, návrhy na zvýšení platů, na snížení platů, na propouštění policistů – to vše z dílny vládních poslanců. Jsem proto rád, že ministr vnitra předložil Poslanecké sněmovně konečně návrh, který by tuto nejistotu odstranil. Ač s jeho zněním nesouhlasím ve všech bodech, tento návrh jsem i svým hlasem propustil do jednání Výboru pro obranu a bezpečnost, kde budou předloženy takové pozměňovací návrhy, které povedou k zavedení systému odměňování, který bude pro policisty dostatečně motivující, aby řady Policie ČR neopouštěli, ale zároveň bude přijatelný i pro státní rozpočet. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer

Domníváte se, že pořízení "vyPečeného strýčka Vika" bude dobrým krycím manévrem na pochybné příjmy, nebo považujete potencinální voliče vaší strany za hlupáky? Možná by bylo vhodnější, kdyby jste všechny své rady ostatním uplatňoval ve svém vlastním chování, jednání a vystupování.

Vážený pane Dušku, voliče ODS považuji za rozumné, inteligentní občany, kteří se nebojí sami rozhodovat o svém vlastním životě. A právě proto včas a v plné výši zveřejňuji všechny mé vedlejší příjmy tak, jak mi to nařizuje zákon. Možná, že by se daly najít cesty, jak některé příjmy nezveřejnit, ale to není můj styl. A i když chápu, že mezi lidmi může takové přiznání příjmů vyvolat řadu otázek, jsem připraven na ně kdykoli odpověď a veškeré pochybnosti vyvrátit. Tak se také děje na těchto webových stránkách. S pozdravem, Ivan Langer

Tak mám takový dojem, že svým včerejším vystoupení při projednávání návrhu zákona, kterýn se mění zákon č. 361/2003, jste připravil ODS o několik tisíc hlasů od příslušníků bezpečnostních sborů. Je vidět, že jste malinko mimo mísu. Ale jen tak dál. :-(

Vážený pane,
nesdílím Váš názor. Myslíte si snad, že by ODS měla populisticky prosazovat takové znění služebního zákona, který by současným policistům, případně jiným příslušníkům ozbrojených sborů, garantoval zákonem výrazný, mnohdy dokonce nezasloužený, nadstandard na úkor ostatních občanů? Návrhy ODS v této oblasti a podoba navrhovaného zákona "o služebním poměru" se totiž prokazatelně nelíbí zejména těm jedincům, případně skupině, jež čekají na co největší luxus a podmínky, za nichž by bezprostředně NYNÍ (!) ze šlužby odešli! Jaká asi může být motivace pro jejich vlastní práci? Zřejmě pouze vyčkávají! Dovoluji si tvrdit, že se jedná o skupinu, zejména policistů, kteří svou neschopnost například systematicky se nadále vzdělávat a být skutečnou službou veřejnosti zakrývají naučenou frází: "..my za nic nemůžeme...no jo, to je váš problém, když máme(te) tu demokracii..". Paušalizace je sice ošidná věc, ale tak to prostě je. Každý člověk chce být za svou práci odměňován a pokud možno co nejvíc. Můžete mi ale říct jeden jediný důvod z jakého titulu by měli být současní páni "vysloužilí" praporčíci a plukovníci doživotně dotováni v takovém rozsahu, jak to populisticky navrhla ČSSD? Jo, leda, že máte v úmyslu to dotovat ze své vlastní kapsy!

Pane poslanače, jsem řadový policista(PPO MŘ PČR Brno), který má rodinu ( jedno dítě, druhé na cestě). Také jsem občan, který má práva a povinnosti. Sloužím soboty, neděle, noci, jsem v první linii( na ulici). Proč jsem ten nejhorší a přoč mám mít méně za to, že nasazuji život a zdraví, a za to, že musím honit čárky( čárka za pachatele TČ, za pokutu, za podnapilého řidiče apod.). Proč mám nasazovat svůj život a zdravý, když za to dostanu( podle novely zákona 361/20003 ) ještě míň peněz než mám teď! Myslíte si, že se po ulici budu honit, tak jak sem to činil a budu činit do 1.1.2006 dál. Omyl, budu to švejkovat. Za míň peněz míň muziky. A ty řeči( co poslouchám od nadřízených), jestli se mi to nelíbí, že můžu jít pracovat třeba do pekárny nebo do Zetoru, že na můj flek čeká dalších deset, to taky nemám zaplacený. Ale celá ta vaše sněmovna( neberte to na sebe, ale nás a cikány taky hážou do jednoho pytle) nemá o policejní práci ani páru a chce o ní rozhodovat. My odvádíme peníze do státního rozpočtu( z čárek). Armádě nezeberete. Ti taky bojují, ale s mnohem vyššími platy uvnitř kasáren než my. Tam se má brát. Zamyslete se kdo Vás chrání páni poslanci! Nechte zákon tak jak je a nebude problém. Tím nechci vyhrožovat, ale poprosil bych Vás pene Langr o tlumočení tohoto vzkazu ve sněmovně a o Vaše vyjádření o celé této věci na mou e-mailovou adresu. Děkuji za pochopení pprap. Černý

Vážený pane Tomáši, zásadní pochybení ve věci nového služebního zákona nastalo již při jeho prvním projednávání, kdy vládní poslanci nepodpořili můj návrh, aby tento zákon nabyl účinnosti již od roku 2004. Místo toho docházelo k neustálému odkládání jeho účinnosti, byl zaveden demotivační 16ti třídní platový systém, padaly návrhy na rušení výsluh, policejní prezídium začalo připravovat propouštění policistů a další věci, které nutně vzbudily pocit nejistoty v řadách Policie ČR. Tuto chybu vlády a ministerstva vnitra bylo nutné co nejrychleji řešit. Proto jsem v prvním čtení podpořil vládní novelu služebního zákona, která by mohla celou situaci stabilizovat. Při projednávání návrhu ve Výboru pro obranu a bezpečnost však hodláme předložit pozměňovací návrhy tak, aby systém odměňování byl pro policisty dostatečně motivační (aby nemuseli opouštět řady policie) a na druhou stranu, aby respektoval i možnosti státního rozpočtu. S pozdravem, Ivan Langer.

Reakce na dotaz z 2.7.2005 15:04

Vážený pane Tomáši, zásadní pochybení ve věci nového služebního zákona nastalo již při jeho prvním projednávání, kdy vládní poslanci nepodpořili můj návrh, aby tento zákon nabyl účinnosti již od roku 2004. Místo toho docházelo k neustálému odkládání jeho účinnosti, byl zaveden demotivační 16ti třídní platový systém, padaly návrhy na rušení výsluh, policejní prezídium začalo připravovat propouštění policistů a další věci, které nutně vzbudily pocit nejistoty v řadách Policie ČR. Tuto chybu vlády a ministerstva vnitra bylo nutné co nejrychleji řešit. Proto jsem v prvním čtení podpořil vládní novelu služebního zákona, která by mohla celou situaci stabilizovat. Při projednávání návrhu ve Výboru pro obranu a bezpečnost však hodláme předložit pozměňovací návrhy tak, aby systém odměňování byl pro policisty dostatečně motivační (aby nemuseli opouštět řady policie) a na druhou stranu, aby respektoval i možnosti státního rozpočtu. Ivan Langer

Reakce na dotaz ze 6.7.2005 1:33

Vážený pane Tomáši, výše platů a zejména pak odchodného a výsluhových příspěvků tak, jak jej napoprvé schválila vláda, byla vzhledem ke stavu státního rozpočtu nereálná. To si brzo uvědomila i sama vláda a prosadila odložení účinnosti zákona (podle mého názoru špatně, neboť nový služební zákon obsahuje řadu prvků, které by pomohly řešit současné problémy v Policii ČR a vedly by ke zkvalitnění policejní práce a větší motivaci policistů na sobě pracovat). Vláda pak zavedla nesmyslný demotivační 16ti třídní platový systém, který do značné míry stírá rozdíly mezi řadovými policisty a služebními funkcionáři. Vzhledem k namáhavosti policejní práce, vzhledem k tomu, že policisté denně nasazují své životy, musí být dobře odměněn každý policista, který svou práci odvádí kvalitně. Ti policisté, kteří budou svou práci odvádět nejlépe a budou se dále vzdělávat, dostávají podle kariérného řádu (který je rovněž součástí dosud neúčinného zákona) možnost služebního postupu a tím i vyššího platu, ale zároveň i větší odpovědnosti za výsledky své práce a práce svých podřízených. Toto je podle mého názoru správný systém, který však bohužel kvůli odkládání účinnosti nového služebního zákona zatím nemůže fungovat. Způsob práce, kdy policisté pouze sbírají čárky a jsou pak odměňováni za jejich počet, považuji za nadále neudržitelný. Práce každého policisty musí v prvé řadě spočívat v ochraně zdraví a majetku občanů. Represe je sice podstatná složka této ochrany, ale nesmí stát na prvním místě. Jako stínový ministr vnitra od počátku prosazuji větší rovnost mezi výhodami policistů a vojáků, neboť policisté nasazují své životy ve prospěch občanů stejně často a možná i častěji, než vojáci. S pozdravem, Ivan Langer

K Info informaci není téměř co dodat. Myslím si, pane místopředsedo, že v tuto chvíli zpytujete své svědomí, neboť jste se dostal do podobné situace, jako expremiér Gross. Příjem, získaný za něco, co je nevysvětlitelné nebo spíše nepublikovatelné. Můj závěr je jednoduchý. Nevěřím, že přiznaný příjem (předpokládám, že jste jej přiznal celý) je odměnou za jinou než koncipientskou práci, kterou jste již pro p. Pečeného provedl nebo provedete.

Dobrý den, pane Meixnere, pokud vím, my dva jsme se nikdy neviděli, v naší kanceláři jste nikdy nebyl, takže nemůžete vědět, co a jak v ní dělám. Přesto všechno máte ve věci jasno… Já bych si Vás takto kategoricky soudit netroufl. Ivan Langer

Známý bonmot říká: zatímco se Evropa pře o pětatřicetihodinový pracovní týden, spousta Indů je už dnes ochotna pracovat 35 hodin denně. Příklad "indické pracovitosti" najdeme už i v české politice. Jejím průkopníkem je sám místopředseda Sněmovny Ivan Langer.

Ten totiž - jak napsal ve svém majetkovém přiznání - dokázal loni "bokem" vydělat 996 tisíc korun jako koncipient v advokátní kanceláři známého pražského právníka Petra Pečeného.

Přepočteno to dělá velmi pěkných 83 tisíc za měsíc. Taková částka ovšem nutně vzbuzuje otázky.

Především: Langerův koncipientský plat je zcela výjimečný - oslovení advokáti se shodují, že běžný plat koncipienta je dnes v Praze kolem 15 tisíc - třiaosmdesátitisícová mzda je zcela nepředstavitelná.

Langer je výjimečně vytížený muž: kromě práce "na plný úvazek" ve Sněmovně je také místopředsedou ODS, stínovým ministrem vnitra, předsedou liberálně konzervativní akademie CEVRO, členem dalších tří nadací a společností a přednáší na olomoucké právnické fakultě. Kde tedy bere čas na tak dobře honorovanou práci pro Pečeného?

"Podstatou této práce není být v kanceláři," vysvětluje Ivan Langer, který se u Pečeného věnuje trestnímu a obchodnímu právu.

"Celou řadu věcí si beru domů, zejména přípravu smluvních dokumentů. Věřím, že na mně můj zaměstnavatel oceňuje pracovitost, dobré nápady a schopnost nacházet ve složitých situacích dobrá řešení výhodná pro klienty. V této kanceláři pracuji už šest let a můj plat za tu dobu postupně rostl," dodává.

Dobré nápady Langer prozrazovat nechce
Prozradit některý ze svých dobrých nápadů Langer nechce. "To je tajné," usmívá se.
Ani jeho šéf Petr Pečený neoplývá ochotou rozpovídat se o přednostech svého prominentního koncipienta: "To je moje věc, kolik mu platím. Jaké platy jsou v jiných kancelářích, opravdu netuším," říká Pečený. "Kolik tu tráví času? Asi hodně, jako ostatní koncipienti. Prostě kolik potřebuji," dodává.

Pečený i Langer svorně odmítají myšlenku, která nad jejich spoluprací napadne asi ledaskoho - že totiž vrcholný politik ODS může být advokátovi užitečný hlavně svými politickými kontakty třeba při sjednávání zakázek.

Anebo že může být velmi výhodné zavázat si takovým způsobem člověka, který se už za rok může stát jedním z nejmocnějších politiků v zemi. Pokud ODS převezme moc, je Langer jejím hlavním adeptem na post ministra vnitra.

"Chápu, že se na to ptáte," říká Langer. "Ale pro mě jsou právě proto důležitá pravidla hry. Můj zaměstnavatel akceptuje, že nemůžeme zastupovat klienty, kteří jsou ve sporu se státem nebo státem vlastněnou firmou. Možnost střetu zájmů je tak zcela minimalizovaná."

Po šesti letech práce koncipienta by už měl Ivan Langer nejvyšší čas složit advokátní zkoušky a otevřít si vlastní praxi nebo začít pracovat jako plnohodnotný advokát. V nejbližší době se však k tomu nechystá. "Jestli na něco opravdu není čas, tak právě na zkoušky," říká Langer.

Pane místopředsedo,
pravda je prostá. V řádné normální demokratické zemi by Vám tohle nemohlo projít.
Máme se na co těšit....až vyhrajete ty volby...

Dobrý den, v tomto příspěvku jsou obsaženy i odpovědi na mnohé Vaše pochybnosti. Kdo tyto odpovědi vidět nechce, ten je asi nevidí a tomu je zbytečné je znovu opakovat. Snad jen zbývá dodat, že práci na právnické fakultě a praxi z advokátní kanceláře považuji za velmi dobrý doplněk k legislativní práci poslance a doporučoval bych ji i ostatním kolegům. S pozdravem, Ivan Langer.

Reakce na dotaz z 1.7.2005 16:34

Dobrý den, Pavle, demokratické země mají nastaveny systém kontroly, aby nemohlo docházet ke střetu zájmů. Do tohoto systému patří i povinnost poslanců přiznávat své vedlejší příjmy. Tuto povinnost každoročně plním a každý si tak může ověřit, jakými činnostmi se vedle práce poslance zabývám. Každý pak může vznášet své dotazy k mým příjmům a činnostem, na které Vám rád odpovím. Své chování považuji za transparentní a správné. Ivan Langer

Zdravím,není mi jasné,proč jsou Vám podsouvány názory na zrušení reklamy ve tzv.veřejnoprávní TV a naopak zvýšení konces.poplatků.Nebylo by pro občany lepší
ČT i ČRo zprivatizovat a veškeré poplatky zrušit?Přece nejsou všichni stejně bohatí-zejména důchodci-platí stejně jako milionáři.
Dále mi naprosto není jasné,jak je možné,že na ČT běží seriál"Sex ve městě",kde se propaguje promiskuita,kouření,alkohol a drogy.Proč se za tyto zrůdnosti má ještě platit?
Nebyla by lepší ryze česká nekomerční státní TV,placená z daní?Daně jsou svým způsobem spravedlivější než rovný poplatek,protože nevýděleční občané,těm kterým se zrovna nedaří by nic neplatili....

Pane Pavle, nechci se moc motat do Vašeho dotazu na pana Langera, ale jen drobnost. Ono to je vlastně jedno, jaká ta ČT bude. Stejně jejich provoz zaplatíme. V ČT v současné době poplatky a částečnou platbou v cenách propagovaných výrobků (reklama) a v soukromých TV pak plnou měrou v cenách propagovaných výrobků. A pokud si všimnete, jakých velkých příjmů docílil sám velký vzorový podnikatel pan Železný, pak je jasné, že kolik musí peněz na reklamu obsahovat propagovaný výrobek.

Dobrý den, Pavle, jsem již dlouhodobě zastáncem tzv. „metody čistého financování“, kdy veřejnoprávní televize je financování jen z veřejnoprávních zdrojů, zatímco komerční televize pouze ze zdrojů komerčních. Domnívám se, že veřejnoprávní média mají v demokratické společnosti svůj nepostradatelný význam. Proto nejsem zastáncem myšlenky, aby v ČR působily jen televize a rádia komerční. Pokud však veřejnoprávní média mají plnit svůj účel, musí rovněž poskytovat veřejnoprávní služby. Ke kontrole plnění těchto funkcí jsou zde příslušné rady – Rada České televize, Rada Českého rozhlasu a tzv. „velká“ Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Zdravím, Ivan Langer.

Ahoj kolegové současní i minulí. Tak už 7 dní jedeme podle nového zákona a myslím si, že moc prospěšných věcí nepřinesl. Jen pro zajímavost sloužím sedmý rok, zatím budu mít asi o dva, tři tisíce méně. Samozřejmě pokud dostanu osobní příplatek 60% z tarifu, tak neřeknu ani popel.Mimo jiné jsem přišel o hodnost, jsem zpět NSTRŽM, ale to je skoro fuk, ale zamyslel se někdo nad tím, že i kolegové sloužící např. 38 let spadli s hodnosti MJR na NSTRŽM a to jen proto, že vykonává službu, která je ohodnocená 3tí plat. tř. Já si myslím to je na mašli, ztráta důstojnosti. Představte si jak budeme vypadat v očích veřejnosti, již nyní to není nějak růžové, když vedle sebe bude stát kolega 30 let u sboru a na ramenou bude mít NSTRŽM a vedle něj 20 letý zobák, jeden měsíc po škole a na ramenou bude mít NPRAP. Koho myslíte že se ten občan zeptá, starého chlapa s minimální hodností, řekne si to je nějaký trouba. Tak se zeptám toho mladého s velkou hodností, a co nastane? Mladý řekne nějakou kravinu a občan si řekne, TOTO PLATÍM SE SVÝCH DANÍ, HRŮZA. Co vy na to, nemám alespoň trochu pravdu??? Ahoj a pevné nervy s naším vedením, jinak pro vaši informacíi, 10 let stihnu a začínám o tom uvažovat, tak čau.

Pane Langer, pane Langer !! Abyste se pak tomu "Brouku pytlíkovi" nedivil a zase abyste utřeli !! Už se vám to stalo 2x...tak proč ne do třetice??? Myslíte si, že ja ta Vaše arogance někomu příjemná ?? Škoda, že už nežije Ondřej Sekora docela by mi zajímalo jakou by tu "funkci" dal Vám !! Moc zvědavý je Jan Bostl senior z Písku

Dobrý den, asi máme poněkud odlišný pohled na to, co je a co není projevem arogance. Pro mne osobně není přirovnání k Brouku Pytlíkovi nic jiného než jak se lehce humornou formou vyrovnat s prohlášeními pana Paroubka o tom, že v České republice lidem "nikdy nebylo líp", že naše země má za sebou "šest tučných let" pod vládou sociální demokracie a že naše ekonomika bude bez reforem růst o 8 procent. Jak jinak mám na něj reagovat vidím-li že zadlužení každého jednoho občana (včetně kojenců) vzrostlo ze 17 tisíc v roce 1997 na 50 tisíc letos a na 60 tisíc v příštím roce? Jak jinak mám na něj reagovat, když počet lidí bez práce byl v roce 1997 zhruba 220 000 a teď, po šetsi tučných letech, jich je půl milionu? Opravdu mi připadne brouk pytlík vhodnější než lhář či hlupák. Ale respektuji, že na věc můžete mít jiný názor.

Pane Langere, předpokládám, že jste přeskočil můj příspěvek z důvodu, že se musíte poradit s nějakým ekonomickým poradcem. Jinak si to nedovedu představit. Ještě k tomu přidám další dotazy. Víte, proč se tu tak výrazně zvyšuje zadluženost občanů? Že by to bylo tím, že to projedí? Komu myslíte, že tyto půjčky nejvíce pomohou? Co se týká nezaměstnanosti, pak se ptám, víte hlavní důvod nezaměstnanosti, která je pomalu stejná např. i v Německu? Je to tím, že se lidem nechce pracovat či pracovat za směšné platy a nebo tím, že má podnikatel malý odbyt práce firmy a proto ji buď nerozšiřuje či dokonce ruší? Zdá se vám důstojné, že Vy berete 83 000,- za částečný úvazek v advokátní kanceláři a mnoho jiných bere např. 8 000,- za úvazek plný, který je mnohdy, jak fyzicky i duševně, obtížnější?

Jděte už s plkama o aroganci někam.