4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

For Ivan Langer
Policisté nechtějí výhody na úkor obyčejných občanů, chtějí kompenzaci za nevýhody, se kterými se obyčejný občan nesetkává a chtějí konečně jistotu, ne 3 leté přešlapování na místě a pořád jenom sliby. Mimochodem nový služební zákon je vládou slibován již deset let, takže ještě z doby kdy ministerstvo vnitra podléhalo Vašemu ministru.
Myslím si, že jasné slovo by resortu jenom prospělo - Buď řekněte Ano Vážíme si vaší práce a bude oceněna tak a tak anebo řekněte - NE nevážíme si vás jste lotři a budižkničemu, a proto si nic nezasloužíte. Slibování je k ničemu a vede pouze k nejistotě a špatné činnosti uvnitř bezpečnostních složek.

Dobrý den, pane Pechu, ANO, velmi si vážím těch policistů, kteří svou práci vykonávají profesionálně a kvalitně. A také si myslím, že takoví policisté by měly být kvalitně odměněni. S tehdejším ministrem vnitra Stanislavem Grossem jsem úzce spolupracoval na novém služebním zákoně a podařilo se mi do něj prosadit řadu ustanovení, která by zlepšila práci policie a zlepšila podmínky pro policisty, kteří na sobě chtějí pracovat a chtějí se vzdělávat. Také jsem navrhoval, aby tento zákon nabyl účinnosti již od roku 2004. Tento návrh vláda nepodpořila, místo toho prosadila neustálé odkládání účinnosti tohoto zákona, což považuji za největší chybu. Vláda pak zavedla nesmyslný demotivují 16ti třídní platový systém, padaly návrhy na zrušení odchodného a výsluh, policejní prezídium připravilo plán propouštění až 2000 policistů atd. To vedlo k velké nejistotě, která dnes policisty trápí a kvůli které jich řada chce Policii ČR opustit. Proto se domnívám, že současnou prioritou musí být co nejvčasnější účinnost nového služebního zákona č. 361/2003 Sb. Je nutné přijmout takovou podobu, která bude pro policisty dostatečně motivační, ale zároveň bude respektovat možnosti státního rozpočtu. Pro potvrzení toho, jak si práce policistů velmi vážím, chci dodat, že Nadace Bezpečná Olomouc, kterou jsem založil, každoročně finančně odměňuje mj. policisty, kteří svým mimořádným činem přispěli k ochraně lidského života, zdraví či majetku. Děkuji za Váš názor a srdečně Vás zdravím, Ivan Langer

Pane Coufal, prosím Vás nechte si Vaše nicneříkající, obecné věty pro sebe. Ony výsluhy schválila vláda již v roce 1991, takže se nejedná o populistický krok ČSSD. To, že se nyní jedná o jejich navýšení a úpravě je spojeno s tolika nevýhodami pro příslušníky bezpečnostních složek (mimo vojáky) o jakých se Vám ani nezdá.

Vážený pane, je ošidné reagovat na příspěvek někoho, o kom nic nevím. Člověk může lehce "šlápnout vedle". Vám se to povedlo v plném rozsahu. Možná, že o PČR a bezpečnostních složkách v ČR vím minimálně tolik, co Vy, ne-li víc. To "prostředí" totiž dosti důvěrně znám. Ale tyto stránky patří především panu Dr. Langerovi. Tak ať se Vám daří.

Vážený pane Langere,přečetla jsem některé příspěvky od řadových policistů,mají pravdu.Měli byste se zamyslet nad tím,kdože to má dostat přidáno na platě?Jsou to nejvyšší funkcionáři,kteří zastávají nejvyšší funkce,mají obrovskou moc a jsou to právě ti,kteří jsou zapleteni v různých zločineckých gangech,neboť mi není známo,že by některý řadový policista spolupracoval s podsvětím atd...Veškeré kriminální kauzy mají jméno nějakého vysokého důstojníka,hlavně na policejním prezidiu a tito funkcionáři by měli být ještě více honorováni?Vůbec se nedivím,že slušní a pracovití policisté budou odcházet a ti nejhorší a zkorumpovaní tam zůstanou,proto vázne vyšetřování některých kauz,již jsem to dříve zmínila ve svých příspěvcích,zamyslete se nad tím i celá ODS a včas.

Naprostý souhlas s Milou.

Hezký den, za dobrou práci by měli dostat dobře zaplaceno všichni policisté. Naopak ti, kteří se dopustili spáchání trestného činu, či jen porušení služební přísahy, musí být od policie na minutu propuštěni, a to bez nároků na jakékoli výsluhy apod. Zároveň také platí, že policistům, kteří svou práci vykonávají profesionálně a mají chuť na sobě pracovat a vzdělávat se, musí být kariérním řádem umožněno stoupat na služebním žebříčku a tím pádem i na žebříčku odměn. Na tyto policisty pak jsou kladeny mnohem vyšší nároky a mnohem vyšší odpovědnost za jejich funkci, a proto u těchto funkcionářů, tak jako v jiných profesích, musí platit dvojnásob, že za dobrou práci budou dobře odměněni, za špatnou práci pak rychle sesazeni. S pozdravem, Ivan Langer

Vážený pane poslanče právě jsem se v jednom vašem příspěvku dočetl, že policisté dostanou přidáno s novým policejním zákonem. Nemohl byste mi to přepočítat vzhledem k tomu, že nejsem poslanec tak mi to nevychází. Po zrušení příplatků za soboty neděle, hodnostní a jiné mi podle nových tabulek vychází , že budu brát v průměru o 1.000-1.500,-Kč méně. A to jen v případě, že mi zůstane osobní příplatek, který mohu a také v případě nedostatku financí nemusím dostat. Podobně jako učitelé. Podle všech zhovadilostí co jste vymysleli v parlamentu zase dostali přidáno jen ti, kteří sedí na tabulkávch v kancelářích a vymejšlej nařízen,í předpisy k předpisům atd.- pro ty po kterých nejraději plivete. K těm odchodům policistů Vám mohu říci, že také končím. Než čekat co si zase vymyslíte za zhovadilosti. Hlavně, že máte vždy pravdu.

Dobrý den, v prvé řadě musím podotknout, že tu nejistotu kterou pociťujete, způsobila již na počátku projednávání nového služebního zákona vláda, když její poslanci zamítli můj návrh, aby tento zákon byl účinný již od roku 2004. Pro odložení jeho účinnosti jsem pak hlasovat nemohl, protože jsem dobře věděl, jaké zmatky poté nastanou. Jen pro zmínku – demotivující 16ti třídní platový systém, další odkládání účinnosti zákona, návrhy na zvýšení platů, na snížení platů, na propouštění policistů – to vše z dílny vládních poslanců. Jsem proto rád, že ministr vnitra předložil Poslanecké sněmovně konečně návrh, který by tuto nejistotu odstranil. Ač s jeho zněním nesouhlasím ve všech bodech, tento návrh jsem i svým hlasem propustil do jednání Výboru pro obranu a bezpečnost, kde budou předloženy takové pozměňovací návrhy, které povedou k zavedení systému odměňování, který bude pro policisty dostatečně motivující, aby řady Policie ČR neopouštěli, ale zároveň bude přijatelný i pro státní rozpočet. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer

Domníváte se, že pořízení "vyPečeného strýčka Vika" bude dobrým krycím manévrem na pochybné příjmy, nebo považujete potencinální voliče vaší strany za hlupáky? Možná by bylo vhodnější, kdyby jste všechny své rady ostatním uplatňoval ve svém vlastním chování, jednání a vystupování.

Vážený pane Dušku, voliče ODS považuji za rozumné, inteligentní občany, kteří se nebojí sami rozhodovat o svém vlastním životě. A právě proto včas a v plné výši zveřejňuji všechny mé vedlejší příjmy tak, jak mi to nařizuje zákon. Možná, že by se daly najít cesty, jak některé příjmy nezveřejnit, ale to není můj styl. A i když chápu, že mezi lidmi může takové přiznání příjmů vyvolat řadu otázek, jsem připraven na ně kdykoli odpověď a veškeré pochybnosti vyvrátit. Tak se také děje na těchto webových stránkách. S pozdravem, Ivan Langer

Tak mám takový dojem, že svým včerejším vystoupení při projednávání návrhu zákona, kterýn se mění zákon č. 361/2003, jste připravil ODS o několik tisíc hlasů od příslušníků bezpečnostních sborů. Je vidět, že jste malinko mimo mísu. Ale jen tak dál. :-(

Vážený pane,
nesdílím Váš názor. Myslíte si snad, že by ODS měla populisticky prosazovat takové znění služebního zákona, který by současným policistům, případně jiným příslušníkům ozbrojených sborů, garantoval zákonem výrazný, mnohdy dokonce nezasloužený, nadstandard na úkor ostatních občanů? Návrhy ODS v této oblasti a podoba navrhovaného zákona "o služebním poměru" se totiž prokazatelně nelíbí zejména těm jedincům, případně skupině, jež čekají na co největší luxus a podmínky, za nichž by bezprostředně NYNÍ (!) ze šlužby odešli! Jaká asi může být motivace pro jejich vlastní práci? Zřejmě pouze vyčkávají! Dovoluji si tvrdit, že se jedná o skupinu, zejména policistů, kteří svou neschopnost například systematicky se nadále vzdělávat a být skutečnou službou veřejnosti zakrývají naučenou frází: "..my za nic nemůžeme...no jo, to je váš problém, když máme(te) tu demokracii..". Paušalizace je sice ošidná věc, ale tak to prostě je. Každý člověk chce být za svou práci odměňován a pokud možno co nejvíc. Můžete mi ale říct jeden jediný důvod z jakého titulu by měli být současní páni "vysloužilí" praporčíci a plukovníci doživotně dotováni v takovém rozsahu, jak to populisticky navrhla ČSSD? Jo, leda, že máte v úmyslu to dotovat ze své vlastní kapsy!

Pane poslanače, jsem řadový policista(PPO MŘ PČR Brno), který má rodinu ( jedno dítě, druhé na cestě). Také jsem občan, který má práva a povinnosti. Sloužím soboty, neděle, noci, jsem v první linii( na ulici). Proč jsem ten nejhorší a přoč mám mít méně za to, že nasazuji život a zdraví, a za to, že musím honit čárky( čárka za pachatele TČ, za pokutu, za podnapilého řidiče apod.). Proč mám nasazovat svůj život a zdravý, když za to dostanu( podle novely zákona 361/20003 ) ještě míň peněz než mám teď! Myslíte si, že se po ulici budu honit, tak jak sem to činil a budu činit do 1.1.2006 dál. Omyl, budu to švejkovat. Za míň peněz míň muziky. A ty řeči( co poslouchám od nadřízených), jestli se mi to nelíbí, že můžu jít pracovat třeba do pekárny nebo do Zetoru, že na můj flek čeká dalších deset, to taky nemám zaplacený. Ale celá ta vaše sněmovna( neberte to na sebe, ale nás a cikány taky hážou do jednoho pytle) nemá o policejní práci ani páru a chce o ní rozhodovat. My odvádíme peníze do státního rozpočtu( z čárek). Armádě nezeberete. Ti taky bojují, ale s mnohem vyššími platy uvnitř kasáren než my. Tam se má brát. Zamyslete se kdo Vás chrání páni poslanci! Nechte zákon tak jak je a nebude problém. Tím nechci vyhrožovat, ale poprosil bych Vás pene Langr o tlumočení tohoto vzkazu ve sněmovně a o Vaše vyjádření o celé této věci na mou e-mailovou adresu. Děkuji za pochopení pprap. Černý

Vážený pane Tomáši, zásadní pochybení ve věci nového služebního zákona nastalo již při jeho prvním projednávání, kdy vládní poslanci nepodpořili můj návrh, aby tento zákon nabyl účinnosti již od roku 2004. Místo toho docházelo k neustálému odkládání jeho účinnosti, byl zaveden demotivační 16ti třídní platový systém, padaly návrhy na rušení výsluh, policejní prezídium začalo připravovat propouštění policistů a další věci, které nutně vzbudily pocit nejistoty v řadách Policie ČR. Tuto chybu vlády a ministerstva vnitra bylo nutné co nejrychleji řešit. Proto jsem v prvním čtení podpořil vládní novelu služebního zákona, která by mohla celou situaci stabilizovat. Při projednávání návrhu ve Výboru pro obranu a bezpečnost však hodláme předložit pozměňovací návrhy tak, aby systém odměňování byl pro policisty dostatečně motivační (aby nemuseli opouštět řady policie) a na druhou stranu, aby respektoval i možnosti státního rozpočtu. S pozdravem, Ivan Langer.

Reakce na dotaz z 2.7.2005 15:04

Vážený pane Tomáši, zásadní pochybení ve věci nového služebního zákona nastalo již při jeho prvním projednávání, kdy vládní poslanci nepodpořili můj návrh, aby tento zákon nabyl účinnosti již od roku 2004. Místo toho docházelo k neustálému odkládání jeho účinnosti, byl zaveden demotivační 16ti třídní platový systém, padaly návrhy na rušení výsluh, policejní prezídium začalo připravovat propouštění policistů a další věci, které nutně vzbudily pocit nejistoty v řadách Policie ČR. Tuto chybu vlády a ministerstva vnitra bylo nutné co nejrychleji řešit. Proto jsem v prvním čtení podpořil vládní novelu služebního zákona, která by mohla celou situaci stabilizovat. Při projednávání návrhu ve Výboru pro obranu a bezpečnost však hodláme předložit pozměňovací návrhy tak, aby systém odměňování byl pro policisty dostatečně motivační (aby nemuseli opouštět řady policie) a na druhou stranu, aby respektoval i možnosti státního rozpočtu. Ivan Langer

Reakce na dotaz ze 6.7.2005 1:33

Vážený pane Tomáši, výše platů a zejména pak odchodného a výsluhových příspěvků tak, jak jej napoprvé schválila vláda, byla vzhledem ke stavu státního rozpočtu nereálná. To si brzo uvědomila i sama vláda a prosadila odložení účinnosti zákona (podle mého názoru špatně, neboť nový služební zákon obsahuje řadu prvků, které by pomohly řešit současné problémy v Policii ČR a vedly by ke zkvalitnění policejní práce a větší motivaci policistů na sobě pracovat). Vláda pak zavedla nesmyslný demotivační 16ti třídní platový systém, který do značné míry stírá rozdíly mezi řadovými policisty a služebními funkcionáři. Vzhledem k namáhavosti policejní práce, vzhledem k tomu, že policisté denně nasazují své životy, musí být dobře odměněn každý policista, který svou práci odvádí kvalitně. Ti policisté, kteří budou svou práci odvádět nejlépe a budou se dále vzdělávat, dostávají podle kariérného řádu (který je rovněž součástí dosud neúčinného zákona) možnost služebního postupu a tím i vyššího platu, ale zároveň i větší odpovědnosti za výsledky své práce a práce svých podřízených. Toto je podle mého názoru správný systém, který však bohužel kvůli odkládání účinnosti nového služebního zákona zatím nemůže fungovat. Způsob práce, kdy policisté pouze sbírají čárky a jsou pak odměňováni za jejich počet, považuji za nadále neudržitelný. Práce každého policisty musí v prvé řadě spočívat v ochraně zdraví a majetku občanů. Represe je sice podstatná složka této ochrany, ale nesmí stát na prvním místě. Jako stínový ministr vnitra od počátku prosazuji větší rovnost mezi výhodami policistů a vojáků, neboť policisté nasazují své životy ve prospěch občanů stejně často a možná i častěji, než vojáci. S pozdravem, Ivan Langer

K Info informaci není téměř co dodat. Myslím si, pane místopředsedo, že v tuto chvíli zpytujete své svědomí, neboť jste se dostal do podobné situace, jako expremiér Gross. Příjem, získaný za něco, co je nevysvětlitelné nebo spíše nepublikovatelné. Můj závěr je jednoduchý. Nevěřím, že přiznaný příjem (předpokládám, že jste jej přiznal celý) je odměnou za jinou než koncipientskou práci, kterou jste již pro p. Pečeného provedl nebo provedete.

Dobrý den, pane Meixnere, pokud vím, my dva jsme se nikdy neviděli, v naší kanceláři jste nikdy nebyl, takže nemůžete vědět, co a jak v ní dělám. Přesto všechno máte ve věci jasno… Já bych si Vás takto kategoricky soudit netroufl. Ivan Langer

Známý bonmot říká: zatímco se Evropa pře o pětatřicetihodinový pracovní týden, spousta Indů je už dnes ochotna pracovat 35 hodin denně. Příklad "indické pracovitosti" najdeme už i v české politice. Jejím průkopníkem je sám místopředseda Sněmovny Ivan Langer.

Ten totiž - jak napsal ve svém majetkovém přiznání - dokázal loni "bokem" vydělat 996 tisíc korun jako koncipient v advokátní kanceláři známého pražského právníka Petra Pečeného.

Přepočteno to dělá velmi pěkných 83 tisíc za měsíc. Taková částka ovšem nutně vzbuzuje otázky.

Především: Langerův koncipientský plat je zcela výjimečný - oslovení advokáti se shodují, že běžný plat koncipienta je dnes v Praze kolem 15 tisíc - třiaosmdesátitisícová mzda je zcela nepředstavitelná.

Langer je výjimečně vytížený muž: kromě práce "na plný úvazek" ve Sněmovně je také místopředsedou ODS, stínovým ministrem vnitra, předsedou liberálně konzervativní akademie CEVRO, členem dalších tří nadací a společností a přednáší na olomoucké právnické fakultě. Kde tedy bere čas na tak dobře honorovanou práci pro Pečeného?

"Podstatou této práce není být v kanceláři," vysvětluje Ivan Langer, který se u Pečeného věnuje trestnímu a obchodnímu právu.

"Celou řadu věcí si beru domů, zejména přípravu smluvních dokumentů. Věřím, že na mně můj zaměstnavatel oceňuje pracovitost, dobré nápady a schopnost nacházet ve složitých situacích dobrá řešení výhodná pro klienty. V této kanceláři pracuji už šest let a můj plat za tu dobu postupně rostl," dodává.

Dobré nápady Langer prozrazovat nechce
Prozradit některý ze svých dobrých nápadů Langer nechce. "To je tajné," usmívá se.
Ani jeho šéf Petr Pečený neoplývá ochotou rozpovídat se o přednostech svého prominentního koncipienta: "To je moje věc, kolik mu platím. Jaké platy jsou v jiných kancelářích, opravdu netuším," říká Pečený. "Kolik tu tráví času? Asi hodně, jako ostatní koncipienti. Prostě kolik potřebuji," dodává.

Pečený i Langer svorně odmítají myšlenku, která nad jejich spoluprací napadne asi ledaskoho - že totiž vrcholný politik ODS může být advokátovi užitečný hlavně svými politickými kontakty třeba při sjednávání zakázek.

Anebo že může být velmi výhodné zavázat si takovým způsobem člověka, který se už za rok může stát jedním z nejmocnějších politiků v zemi. Pokud ODS převezme moc, je Langer jejím hlavním adeptem na post ministra vnitra.

"Chápu, že se na to ptáte," říká Langer. "Ale pro mě jsou právě proto důležitá pravidla hry. Můj zaměstnavatel akceptuje, že nemůžeme zastupovat klienty, kteří jsou ve sporu se státem nebo státem vlastněnou firmou. Možnost střetu zájmů je tak zcela minimalizovaná."

Po šesti letech práce koncipienta by už měl Ivan Langer nejvyšší čas složit advokátní zkoušky a otevřít si vlastní praxi nebo začít pracovat jako plnohodnotný advokát. V nejbližší době se však k tomu nechystá. "Jestli na něco opravdu není čas, tak právě na zkoušky," říká Langer.

Pane místopředsedo,
pravda je prostá. V řádné normální demokratické zemi by Vám tohle nemohlo projít.
Máme se na co těšit....až vyhrajete ty volby...

Dobrý den, v tomto příspěvku jsou obsaženy i odpovědi na mnohé Vaše pochybnosti. Kdo tyto odpovědi vidět nechce, ten je asi nevidí a tomu je zbytečné je znovu opakovat. Snad jen zbývá dodat, že práci na právnické fakultě a praxi z advokátní kanceláře považuji za velmi dobrý doplněk k legislativní práci poslance a doporučoval bych ji i ostatním kolegům. S pozdravem, Ivan Langer.

Reakce na dotaz z 1.7.2005 16:34

Dobrý den, Pavle, demokratické země mají nastaveny systém kontroly, aby nemohlo docházet ke střetu zájmů. Do tohoto systému patří i povinnost poslanců přiznávat své vedlejší příjmy. Tuto povinnost každoročně plním a každý si tak může ověřit, jakými činnostmi se vedle práce poslance zabývám. Každý pak může vznášet své dotazy k mým příjmům a činnostem, na které Vám rád odpovím. Své chování považuji za transparentní a správné. Ivan Langer

Zdravím,není mi jasné,proč jsou Vám podsouvány názory na zrušení reklamy ve tzv.veřejnoprávní TV a naopak zvýšení konces.poplatků.Nebylo by pro občany lepší
ČT i ČRo zprivatizovat a veškeré poplatky zrušit?Přece nejsou všichni stejně bohatí-zejména důchodci-platí stejně jako milionáři.
Dále mi naprosto není jasné,jak je možné,že na ČT běží seriál"Sex ve městě",kde se propaguje promiskuita,kouření,alkohol a drogy.Proč se za tyto zrůdnosti má ještě platit?
Nebyla by lepší ryze česká nekomerční státní TV,placená z daní?Daně jsou svým způsobem spravedlivější než rovný poplatek,protože nevýděleční občané,těm kterým se zrovna nedaří by nic neplatili....

Pane Pavle, nechci se moc motat do Vašeho dotazu na pana Langera, ale jen drobnost. Ono to je vlastně jedno, jaká ta ČT bude. Stejně jejich provoz zaplatíme. V ČT v současné době poplatky a částečnou platbou v cenách propagovaných výrobků (reklama) a v soukromých TV pak plnou měrou v cenách propagovaných výrobků. A pokud si všimnete, jakých velkých příjmů docílil sám velký vzorový podnikatel pan Železný, pak je jasné, že kolik musí peněz na reklamu obsahovat propagovaný výrobek.

Dobrý den, Pavle, jsem již dlouhodobě zastáncem tzv. „metody čistého financování“, kdy veřejnoprávní televize je financování jen z veřejnoprávních zdrojů, zatímco komerční televize pouze ze zdrojů komerčních. Domnívám se, že veřejnoprávní média mají v demokratické společnosti svůj nepostradatelný význam. Proto nejsem zastáncem myšlenky, aby v ČR působily jen televize a rádia komerční. Pokud však veřejnoprávní média mají plnit svůj účel, musí rovněž poskytovat veřejnoprávní služby. Ke kontrole plnění těchto funkcí jsou zde příslušné rady – Rada České televize, Rada Českého rozhlasu a tzv. „velká“ Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Zdravím, Ivan Langer.

Ahoj kolegové současní i minulí. Tak už 7 dní jedeme podle nového zákona a myslím si, že moc prospěšných věcí nepřinesl. Jen pro zajímavost sloužím sedmý rok, zatím budu mít asi o dva, tři tisíce méně. Samozřejmě pokud dostanu osobní příplatek 60% z tarifu, tak neřeknu ani popel.Mimo jiné jsem přišel o hodnost, jsem zpět NSTRŽM, ale to je skoro fuk, ale zamyslel se někdo nad tím, že i kolegové sloužící např. 38 let spadli s hodnosti MJR na NSTRŽM a to jen proto, že vykonává službu, která je ohodnocená 3tí plat. tř. Já si myslím to je na mašli, ztráta důstojnosti. Představte si jak budeme vypadat v očích veřejnosti, již nyní to není nějak růžové, když vedle sebe bude stát kolega 30 let u sboru a na ramenou bude mít NSTRŽM a vedle něj 20 letý zobák, jeden měsíc po škole a na ramenou bude mít NPRAP. Koho myslíte že se ten občan zeptá, starého chlapa s minimální hodností, řekne si to je nějaký trouba. Tak se zeptám toho mladého s velkou hodností, a co nastane? Mladý řekne nějakou kravinu a občan si řekne, TOTO PLATÍM SE SVÝCH DANÍ, HRŮZA. Co vy na to, nemám alespoň trochu pravdu??? Ahoj a pevné nervy s naším vedením, jinak pro vaši informacíi, 10 let stihnu a začínám o tom uvažovat, tak čau.

Pane Langer, pane Langer !! Abyste se pak tomu "Brouku pytlíkovi" nedivil a zase abyste utřeli !! Už se vám to stalo 2x...tak proč ne do třetice??? Myslíte si, že ja ta Vaše arogance někomu příjemná ?? Škoda, že už nežije Ondřej Sekora docela by mi zajímalo jakou by tu "funkci" dal Vám !! Moc zvědavý je Jan Bostl senior z Písku

Dobrý den, asi máme poněkud odlišný pohled na to, co je a co není projevem arogance. Pro mne osobně není přirovnání k Brouku Pytlíkovi nic jiného než jak se lehce humornou formou vyrovnat s prohlášeními pana Paroubka o tom, že v České republice lidem "nikdy nebylo líp", že naše země má za sebou "šest tučných let" pod vládou sociální demokracie a že naše ekonomika bude bez reforem růst o 8 procent. Jak jinak mám na něj reagovat vidím-li že zadlužení každého jednoho občana (včetně kojenců) vzrostlo ze 17 tisíc v roce 1997 na 50 tisíc letos a na 60 tisíc v příštím roce? Jak jinak mám na něj reagovat, když počet lidí bez práce byl v roce 1997 zhruba 220 000 a teď, po šetsi tučných letech, jich je půl milionu? Opravdu mi připadne brouk pytlík vhodnější než lhář či hlupák. Ale respektuji, že na věc můžete mít jiný názor.

Pane Langere, předpokládám, že jste přeskočil můj příspěvek z důvodu, že se musíte poradit s nějakým ekonomickým poradcem. Jinak si to nedovedu představit. Ještě k tomu přidám další dotazy. Víte, proč se tu tak výrazně zvyšuje zadluženost občanů? Že by to bylo tím, že to projedí? Komu myslíte, že tyto půjčky nejvíce pomohou? Co se týká nezaměstnanosti, pak se ptám, víte hlavní důvod nezaměstnanosti, která je pomalu stejná např. i v Německu? Je to tím, že se lidem nechce pracovat či pracovat za směšné platy a nebo tím, že má podnikatel malý odbyt práce firmy a proto ji buď nerozšiřuje či dokonce ruší? Zdá se vám důstojné, že Vy berete 83 000,- za částečný úvazek v advokátní kanceláři a mnoho jiných bere např. 8 000,- za úvazek plný, který je mnohdy, jak fyzicky i duševně, obtížnější?

Jděte už s plkama o aroganci někam.