4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vážený pane, dlouho jsem zvažoval, zda-li Vám napsat. Myslím si totiž, že to ve finále nemá žádný smysl. Možná by se to snad dalo přirovnat k boji s větrnými mlýny... Ale nakonec jsem se rozhodl sdělit Vám můj názor. Nevím, jestli vy poslanci žijete v naprosto jiném světě, nebo vás realita prostě nezajímá! Nejsem fandou sociální demokracie, ale ani s vámi není možné sympatizovat. Zatím jsem neslyšel jediný pozitivní krok, který hodláte učinit v následném volebním období v případě, že vyhrajete volby. Jediné na čem si stavíte předvolební kampaň je házení špíny na sociální demokracii a na policii jako celek! Je mi jasné, že policie je díky represi pro občany nepopulární, ale pokud ji považujete za zbytečnou, dejte policistům "celozávodní dovolenou" na 14 dní a podívejte se pak následně, jak to v této zemi bude vypadat! Víte, že sociální demokracie převzala vládu v zemi, kterou do krize přivedla vláda vaše? Byla to právě vaše vláda ODS která se položila a za kterou musela do voleb "došlapat" úřednická vláda tehdejšího premiéra Tošovského! Není divu, že dluhy ČR se neustále zvyšují, když vláda ČSSD musí žehlit to, co vaše vláda natropila! Ono totiž dnes již není moc co prodat ( a kolikrát za to nedostat zaplaceno ) jako tomu bylo v porevoluční době. Proč se nejvíce vaše strana brání čemukoli, co se týká snižování výhod pro ústavní činitele? Připadá Vám výho málo? Není pro Vás alarmující, že v demokratických volbách jsou třetí nejsilnější stranou komunisté? Pokud Vám to nedochází, nevolí je již jen důchodci v případě že mají 20% hlasů! Lidé je volí, protože jsou nespokojeni! Zajímá Vás to vůbec, nebo se jen snažíte urvat pro sebe co možná nejvíce a "po nás potopa"? Dále bych se Vás chtěl zeptat, jak si představujete "rovný důchod"? Dnes se hovoří o 4.000,- Kč a to ať daný jednotlivec vydělává měs. 7.000,- anebo třeba 300.000,-, jakou bude mít podle Vás motivaci zaměstnaný nechávat si vyplácet vyšší mzdu na výplatní pásku? Vždyť již dnes spousty lidí berou oficiálně min.mzdu a zbytek mají tzv. "na ruku" aby nemuseli odvádět daně. Myslíte si, že to dopadne jinak v případě že každy bude vědět, že ať přispěje do státní kasy jakoukoli částkou, dostane 4.000,-? Proč ODS je proti zavedení registračních pokladen a proč to zdůvodňuje tím, že podnikatelé budou muset zakoupit pokladnu za 20 až 40.000,-? Nezlobte se na mne, ale pokud podnikatel nevydělá 20.000,- za 3 roky aby investoval do zařízení, které si odečte z daní, pak je to asi neprosperující podnikatel a měl by svou živnost zrušit. Na Slovensku jsem dostal pokladní lístek z registrační pokladny i při nákupu zmrzliny!!! Nechápu, proč by z mého kopečku zmrzliny neměl podnikatel odvézt daň z příjmu? Jak jinak chcete aby přiznal, že ho prodal??? Jak jinak ve státě, kde podnikatelé mají domy a auta za miliony přestože nevykazují zisk??? Další věcí je hospodaření v ČR. Nerozumím spoustě věcí a už vůbec ne tomu, že s tím nikdo nic nedělá. Proč mají hejtmani krajů luxusnější a dražší vozy než prezident ČR? Proč ředitel státního podniku Českých drah, podniku který prodělává, má vyšší mzdu než premiér ČR? Proč z peněz daňových poplatníků stát platí kapesné, zdravotní a soc. pojištění osobám které si žádají o politický azyl, ačkoli pocházejí z demokratické země? Proč takový azyl není zamítnut ihned při žádosti, ale řízení o něm trvá i 2 roky ( vícekrát ), které samozřejmě dotyčný na černo pracuje? Jak je možné, že osoby které nepracují a ani nikdy nepracovali mají na sociálních dávkách a všech příplatcích vyšší příjem než dva dospělí v rodině, kde oba pracují? Proč se ze státní pokladny platí vysoké školy lidem, kteří nejsou nijak motivováni zůstat v oboru? Začínám mít pocit, že to zde nejde jen proto, že není vůle něco měnit. Pokud parlament není schopen vytvořit za 15 let legislativu, která by fungovala, pak ji zcela zjevně vytvořit nechce, nebo jsou páni poslanci neschopní a asi by si měli hledat práci jinou! Poslední samostatnou kapitolou mých dotazů je policie a zákon o služebním poměru. Abych to uvedl na pravou míru. Jsem osmým rokem policista v přímém výkonu služby. Policistou jsem chtěl být od 11 let věku a vše jsem tomu podřizoval. Byl to můj životní sen a nastupoval jsem plný elánu a chuti, taky s vírou že je to poslání a na celý život. Praxe mě však velmi rychle vyvedla z omylu. Zjistil jsem, že můj sen byl spíše horrorový. Neustále mě uráží media a potažmo jejich prostřednictvím i ústavní činitelé, kteří neustále hovoří o korupci. Nikdy jsem nevzal žádný úplatek a těžko ho vzal i jakýkoli jiný policista který svou práci bere jako poslání. Jestli máte pocit, že korupce v řadách policie jen bují, proč neschválíte "cílené provokace"? My, poctiví policisté se toho nebojíme, nemáme proč. Vy snad ANO? Není to proto, že by se vám provokatéři nemohli hodit, protože by snad přistihli při něčem vás? Myslíte si že je zkorumpovaná policie? Běžte se zeptat mezi lidi, kteří chtějí umístit dítě do lepší školky! Běžte se zeptat lidí, kteří chtějí babičku do domova seniorů! Sežeňte městký byt! A pak přijdete na to, kde je korupce! Jakoby by nestačilo, že policisté na ulici již nemají žádné společenské postavení, protože na ně "plivete" stále špínu! A proč tedy vůbec policie vybírá hotovost? Protože nepracuje finanční úřad? Myslíte, že je úžasné mít v kapse pokutové bloky v hodnotě dvou výplat a být hmotně odpovědný? Víte, že v dobách kdy policie nabírala, musela sahat do řad uchazečů o zaměstnání úřadů práce? Kam to chcete tímhle tempem dotáhnout, když už ani lidé nechodí dobrovolně ze své vůle? Proč neřeknete lidem pravdu jak je to s výplatami řadových policistů? Víte, že policista který má ženu na mateřské, chodí žádat o sociální dávky a frontu stojí s těmi, které den předtím chytil jak něco vykrádají? To je podle Vás společenská váha a prestiž? Dívíte se pak, že policisté odcházejí po odsloužených letech pracovat raději jako vrátní? Divíte se, když každého pořádného policistu dokážete jen otrávit? A divíte se, když neexistuje žádný služ. postup? Pro mne není životní krédo, vyrazit v 62 letech na ovál a běhat 12 min ke splnění fyzických prověrek proto abych mohl v mínus 10 stupních vypisovat blokovou pokutu! Je pro vás řešením, když se budeme snažit odcházet k armádě, která nikomu není trnem v oku a budeme za 23.000,- čistého leštit Tatru? A když pojedeme někam do boje, tak ačkoli je to naše práce, budeme mít výplatu několikráte vyšší? Víte, moc ani nevěřím, že mi budete ochoten odpovědět a pokud ano, jistě od Vás obdržím jen obecnou odpověď se kterou odpovíte univerzálně všem. Já bych byl jen rád, kdybyste se alespoň trochu zamyslel nad tím, co jsem Vám sdělil. S pozdravem, jeden z mála poctivých blbů v této zemi

Vážený pane R.H. napsal jste to perfektně. Mluvíte z duše nejenom mi, ale více lidem, hlavně těm dole.
Už vidím, jak to pan Langer okomentuje tím svým papouškováním, anebo bude dělat mrtvého brouka.
Tohle by si měli přečíst všichni odesáci, ale bohužel tyhle to nepáli, ti si hledí jenom svých koryt.

Pane R.H.
Děkuji,problémy,které jste tu uvedl,jsou natolik závažné,že místo politických předváděček a trapných výpadů by si dámy a pánové štědře placení z našich daní měli sednout a napříč politickým spektrem hledat to,co je prospěšné ne jim,ale lidem tady u nás! Politici za 1,5 miliardy (tolik nás podle tisku stojí parlament = obě komory) jsou špatnými reprezentanty země, šaškují na billboardech a neřeší, k čemu se zavázali podle Ústavy ČR. Jako kdyby usednutím do lavic zapomněli na poslanecký slib! Ať jdou k čertu včetně zde Martinem oceňovaného charakteru pana poslance. My ho v Olomouci vidíme opravdu jinak!!!

Pane R.H.,
plně se ztotožňuji s Vašimi názory. Když chce někdo být lepší, má to dokazovat skutky, nikoliv špiněním druhých a tvrdohlavým odpíráním čehokoliv, co nynější vláda navrhne. Dělá se mi zle z celé ODS, která staví svoji image na pomlouvání, napadání socdem a neustálého vychvalování sebe sama. Nejvíce ze všeho mi vadí, že oni to právě jsou, kdo brání pravomocím policistů na silnicích, Martin Říman se nestydí v televizi veřejně říct, že jsou zásadně proti tomu, aby se řidičům"brali" papíry. Jak dlouho ještě budeme nuceni jezdit se strachem, který opilec nás zabije? Poukazovat na stav dálnic a silnic je trapné, situace se rapidně zhoršovala průběžně po 89 roce, kdy začaly naše komunikace zahlcovat kvanta aut. Svalovat vinu na druhé, to je jednoduché.
Pane Langer, jak vy to všechno stíháte. Práci koncipienta, kdoví co ještě. To se nestydíte před obyčejnými a prostými lidmi takhle hrabat a ještě nám chystat budoucnost o žebrácké holi? Dobře napsal pan R.H.,že jsme nezapomněli, jak to všechno bylo a s jak velkým průšvihem jste to vaše slavné vládnutí ukončili. Styděla bych se na vašem místě podívat se svým voličům do očí. Vaše prázdné tlachání o ničem vás vzdaluje od vašeho snu, že se stane ten zázrak a volby vyhrajete. Věřte, že s takovou tedy NE.

Jak správně napsal(a) B.B., svalovat vinu na druhé je jednoduché. Jak to vypadá, za celkovou situaci u nás může Langer. Valná většina problémů, o nichž se zmiňuje R.H. padají na vrub exekutivy, tak ať mi někdo vysvětlí, proč se s tím obrací na poslance nota bene opoziční strany. Jestli vás to pálí, poptejte se v Lidovém domě nebo tam, kde sedí KDU a US. Pokud ODS kritizuje vládnoucí koalici, tak je to proto, že to mají v popisu práce. Zeman šel taky vládě ODS po krku a nenechal na nich nit suchou. Za sedm (!) let ve Strakově akademii toho ČSSD udělala fakt hodně. Hlavně ty dluhy, které R.H. připisuje žehlení toho, co ODS natropila. Bodejˇ, kvůli tomu bylo přece nutné nafouknout ministerstva a zřídit nová, a pak se zadlužovat, aby ty úředníky bylo z čeho platit. Když mluvíte o krizi, za které ODS skončila s vládou, dodejte, že to byla politická, a ne ekonomická krize, do té bylo vskutku daleko, zalistujte v hospodářských ročenkách.
Je moc hezké, jak si tady každý chladí žáhu na jednom poslanci ze dvou set (Senát nepočítaje), člověk si připadá jako v hospodě 4. cenové skupiny, silná slova, argumentů málo. Mimochodem, kolik z politiků má vůbec odvahu nechat po sobě plivat na fóru na vlastním webu? A ještě na to odpovídat?
Aby bylo jasno, nejsem fanatický obdivovatel p. Langera, jen shrnuju fakta a vadí mi, když někdo na někoho dští síru, přestože by měl dštít zcela jiným směrem. O sprosťárnách nemluvím, ty za pisatele hovoří samy.

Langer zapomnel nastavit zrcadlo sam sobe. Kdokoliv z ODS jah hubu otevre, tak to stoji za to. Zast, nenavist, touha po moci a nesouhlas se vsim, co sami nenavrhnou. Podle nich je den v noci a noc ve dne. Mame se na co tesit, jestli se nejakym nedopatrenim nebo omylem dostanou k moci.

http://lidovky.centrum.cz/domov/clanek.phtml?id=376768 Tak Langer, přečtou si pár příspěvků na svou činnost. Co na to říkaj Langer? Už mu došlo, že jsou škodná pro celou ČR (včetně ODS)? Už se zamyslej Langer, jestli se na to plácání nevykašlou a nejdou trochu do sebe. Jinak půjdou do prdele Langer!!!

Dobrý den pane LangošiPakoši, zkuste, prosím, být ve své kritice trochu více konkrétní, abych na ni mohl reagovat a zkuste se příště alespoň podepsat, ať vím, s kým mluvím. Ivan Langer. P.S. Tyto webové stránky jsou jedny z mála, ne-li jediné, kde můžete diskutovat s politikem. Mou snahou je, aby diskuse na těchto stránkách byla věcná a slušná, bez sprostých výrazů. Proto prosím i Vás, abyste se držel v tomto rámci. Děkuji.

Vážený pane Langere, to si opravdu myslíte že by měl Karel Gott dostat od prezidenta medaili Za zásluhy? A já Vás doposud považoval za jednoho z mála charakterních lidí "Ódéesky". Že takovou hloupost podpořil poslanec Tlustý mne nepřekvapilo, ale Vás jsem měl za jiného borce. Tuším, že jste to byl Vy, koho jsem v jednom dokumentu o Listopadu 89 viděl jako jednoho ze studentských vůdců při plamenné řeči na půdě lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci . To jste tak rychle zapomněl?

Martine, jak jste si mohl myslet,že Langer je charakter? Zkuste se poptat lidí z Olomouce a okolí, ať si uděláte obrázek. Zjistíte brzy, že s takovým charakterem jako mají Langer a spol. byste se zdráhal si i vytřít prdel.

Vážený Martine, máte pravdu, v roce 1989 jsem byl členem univerzitního i celostátního stávkového výboru studentů a v celé své politické kariéře se snažím udělat vše proto, aby tato společnost dokázala ocenit ty, kteří proti komunismu aktivně vystupovali a za tento svůj postoj trpěli. Chápu, že na pana Gotta je možné se dívat více pohledy. Pro mne představuje Karel Gott profesionála, který si dokázal získat své příznivce jak v době před listopadem 1989, ale i poté, dokázal oslovit snad téměř všechny generace posluchačů a jako jeden z mála českých zpěváků i posluchače v zahraničí. Váš názor plně respektuji. Při rozhodování u mne převážila ta profesionální stránka osobnosti Karla Gotta. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer.

Já náhodou panu poslancovi moc věřím. Věřím, že ho napadnou ještě dvě, tři podobné myšlénky- potenciál na to má rozhodně obrovský a všichni chlapci od modré šance půjdou díky tomu tam kam patří - k brdíčkům. Ještě k panu Langrovi - z korunního prince své strany (to už je dávno) se stal bezkonkurenčním šaškem své strany a nejen jí...

Dobrý den, paní Andulo, rád bych reagoval na Váš příspěvek. Bohužel však nepíšete žádnou konkrétní věc, kterou mi vytýkáte a tak mohu reagovat jen ztěží. Své návrhy vždy dokáži rozumně obhájit, tak možná proto zde žádný konkrétní nepíšete. Zdravím, Ivan Langer

P.S. Anonymně někoho urážet je velmi snadné, že ano? Proto příště prosím o více odvahy a o podpis, ať vím, s kým mám tu čest diskutovat.

Naprosto souhlasím s panem ministrem ve věci odposlechů. Nekontrolované odposlouchávání telefonů je velmi závažný problémem a nepřípustný zásah do soukromí občanů. Týká se to nejen politiků a novinářů, ale všech občanů. Jsem ochoten dát panu ministrovi k dispozici svůj životní příběh, který ukáže jak je možno zneužít informací a odposlouchávání k manipulaci s osudy lidí. Potom by si asi všichni uvědomili obludnost toho, že Vás někdo oposlouchává, manipuluje s Vaším osudem a Vy nemáte šanci se bránit.

To je, ale náhodička! Pro agenturu, která zařídila Langrovy billboardy pracuje Klausův poradce Martin Daneš,který též prispívá do proódeesáckých webů Virtually, e-portal a Politikon a byl nebo je šéfredaktorem pornografického Hustleru. To kam přispívá ma svou logiku. Je zvyklý psát o k..vách.

Dobrý den, billboardy na D1, které upozorňují na kritický stav této nejdelší a nejstarší české dálnice, byly mým nápadem. Konkrétní realizaci včetně výběru agentury jsem ale již neprováděl a tak se k těmto skutečnostem nemohu vyjádřit. Pana Daneše osobně neznám a o jeho aktivitách nejsem srozuměn. Zdravím, Ivan Langer

Pokud bude za volební kampaň ODS v parlamentních volbách 2006 zodpovědný Ivan Langer, nebude třeba složitě tvořit koalici, protože sociální demokracie bude mít jasnou nadpoloviční většinu v poslanecké sněmovně :o((

Dobrý den, chápu, že v Mongolsku nemusíte být natolik informován o dění v této zemi. Za předvolební kampaň ODS bude zodpovědný její předseda, pan Topolánek, ovšem jako místopředseda strany se na této kampani budu rovněž podílet. Jsem přesvědčen, že to bude kampaň úspěšná a předpokládám, že po volbách na těchto stránkách svůj omyl přiznáte, třeba i pod svým pravým jménem. S pozdravem, Ivan Langer.

Pane poslanče Langere. Původně jsem si myslel, že provokativní billboardy na D1 nechal umístit některý z naštvaných řidičů na okraji své příčetnosti, který musí dálnici D1 pravidelně používat. Docela mě překvapilo, když jste se přihlásil k jejich autorství. Obvinit totiž současnou vládu za stav D1 je směšné, dětinské a vést takto předvolební kampaň je ubohé.

Nejsmutnější je,že ty billboardy jsou jedna z mála věcí,která je za Langerem vidět....pokud teda nepočítám jeho vedlejšák koncipienta v advokátní kanceláři a občasné tajtrlíkování na nově.

Kazdopadne musite uznat, ze svuj vysledek (a to pozitivni) tato akce mela a ze prospela hlavne nam ... "volicum".
Cim vice akci s podobnym vysledkem, tim lepe.

Pane Langre, tohle už není vtipné, to je skoro na hranici tajtrlíkování. Vážně nemáte v parlamentu jiné starosti ? Pak se nedivím zdrbaným zákonům a jedinému zájmu tam sedících - jak si prebendy udržet co nejdéle, jak je co nejvíce rozšířit a jak si tu "pracovní dobu" co nejlépe zpříjemnit. Kdybyste raději ty peníze věnoval centru v Topolanech či jiné živořící neziskovce!

Dobrý den, billboardy na D1 opravdu vymyslel naštvaný řidič, a to naštvaný řidič Ivan Langer, který v době svého nápadu právě stál na této dálnici v zácpě. Jsem přesvědčen, že za kritický stav dálnice D1 opravdu mohou vlády sociální demokracie. Pokud na této dálnici jezdíte delší dobu, zkuste porovnat, jaká byla situace před rokem 1997 a jaká je nyní. Nebyla to ODS, kdo svou nečinností umožnil, že české silnice a dálnice jsou zaplaveny kamiony z celé Evropy, protože se jedná o nejlevnější dopravní síť ve střední Evropě. Není to ODS, kdo vynakládá státní prostředky na spotřebu společnosti místo užitečných a potřebných investic do infrastruktury. Účelem billboardů z D1 je upozornit na současnou kritickou situaci na této dálnici a přimět odpovědné osoby k jejímu řešení. Proto výzva k premiéru Paroubkovi a ministru dopravy Šimonovskému. To se podle mého názoru skutečně alespoň částečně podařilo, neboť ministr dopravy Milan Šimonovský i ministr vnitra František Bublan začínají tuto situaci brát vážně a navrhují již první opatření, jak situaci zlepšit. Opravdové zlepšení ale mohou přinést jen vyšší investice do dopravní infrastruktury. Těch se ale od vlády sociální demokracie asi nedočkáme. S pozdravem, Ivan Langer

Reakce na podnět od Johany z 15.07.2005, 15:11

Vážená paní Johano, dovoluji si Vás upozornit na obsah těchto webových stránek, ze kterých se můžete přesvědčit, že výsledky mé práce jsou daleko výraznější, než tyto billboardy. Především Vás pak odkazuji na mé práce stínového ministra vnitra (Černá kniha policejních hříchů I,II, Modrá šance pro slušné lidi), na návrhy zákonů a interpelace, na mou práci v několika nadacích a občanských sdruženích a na mnoho dalšího. Prosím o jejich shlédnutí, než se příště pustíte do kritiky člověka, o jehož práci toho víte (obávám se) velmi málo. Zdravím Vás, Ivan Langer

Reakce na podnět od Gortha z 15.07.2005 14.00

Dobrý den, účelem billboardů z D1 je upozornit na současnou kritickou situaci na této dálnici a přimět odpovědné osoby k jejímu řešení. To se podle mého názoru skutečně alespoň částečně podařilo, neboť ministr dopravy Milan Šimonovský i ministr vnitra František Bublan začínají tuto situaci brát vážně a navrhují již první opatření, jak situaci zlepšit. Jen doufejme, že nezůstane jen u návrhů a dálnice D1 bude brzy bezpečnější. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer.

Reakce na podnět od Boženy, 16.7.2005, 00:11

Dobrý den, Dětské centrum v Topolanech podporuji již řadu let a pokud byste se s lidmi z tohoto centra znala, nemohla byste takové závěry nikdy učinit. Stejně tak svými aktivitami, ale i finančně podporuji řadu dalších neziskových organizacích, které pomáhají dětem nebo slouží jiným obecně prospěšným účelům. Zdraví, Ivan Langer

P.S. Dříve, než budete někoho kritizovat, zkuste si o tom člověku něco zjistit. Můžete si třeba pečlivěji prohlédnout mé webové stránky.

Vážený pane poslanče, čím více sleduji práci politiků , tím více mám pocit, že tomu o čem rozhodují příliš nerozumí. Mám odslouženo 12 let v přímém výkonu u PČR na dopravních nehodách. Není to práce nijak snadná a když jsem četla Vaše interpelace k zákonu č. 361/2003 Sb. překvapilo mne, že i Vy jako stínový ministr vnitra jste zcela mimo realitu. Pozastavujete se nad 150 hodinami nezaplacených přesčasů a divíte se, pročpak jich není 300 h, když tito policisté mají navýšený plat o 10%. Možná jste přehlédl, že jsou to právě ti policisté, kteří budou bez příplatků pracovat v noci, o sobotách , nedělích a ve svátek. A k tomu by jste jim ještě chtěl přidat dalších 150 hodin navrch? Jsou to právě ti policisté, kteří dle navrhovaného služebního zákona ( ačkoli vykonávají nejvíce práce pro občany ) budou od nového roku ( bude-li zákon v platnosti ) na tom ponejvíce biti a naopak , jejich plat bude snížen. Jaký bude následek ? Tito policisté ( s tak důležitou praxí 10-15 let ) budou od PČR odcházet. A na koho to bude mít největší dopad ? Na poctivého občana respektujícího zákony, požadujícího pro všechny stejného metru. Ráda bych žila a věřím, že nejen já v zemi bezpečné, kde se nemusím obávat vyjít na ulici, ale tím co předvádíte mi zjevně bezpečí nezajistíte.
Také mi nejí dost jasný v zákoně uváděný karierní řád. V současné době je při nástupu k PČR požadováno minimálně středoškolské vzdělání, dále je nutno projít psychotesty, fyzickými testy a celkově dobrým zdravotním stavem. Už to je víc, než požadují jiní zaměstnavatelé. Bude nějakým způsobem zajištěno, aby každý policista " prošel " praxí ( popř. jak dlouhou ) a následně jako vysokoškolák usedl na místo určující mu karierním řádem? Řeknu Vám, že mě jako případnému poškozenému by bylo jedno, jestli protokol se mnou bude sepisovat středoškolák, nebo vysokoškolák, ale rozhodně bych chtěla, aby to byl policista, který bude své práci rozumět. A k tomu pouhá teorie skutečně nepostačí.

Dobrý den, Vaše znepokojení nad současným stavem plně chápu.

1. Tento stav je zapříčiněn tím, že vláda nepodpořila můj návrh na zavedení účinnosti nového služebního zákona již od roku 2004 a účinnost neustále odkládá. Mezitím zavedla nesmyslný a demotivující 16ti třídní platový systém, slíbila policistům peníze, teď jim je chce naopak brát, policejní prezídium uvažuje o propouštění až 2000 policistů,… Není divu, že v takové situaci množství policistů uvažuje, že řady policie ČR opustí. Proto jsem uvítal návrh novely služebního zákona od ministra vnitra Františka Bublana, který umožní současnou situaci řešit. S navrhovaným zněním pana ministra sice nesouhlasím, ale návrh jsem nechal v prvním čtení projít k projednání výborům, kde hodlám předložit své vlastní návrhy tak, aby platy byly pro policisty dostatečně motivační a policisté nemuseli od policie odcházet.

2. Koncepce nového služebního zákona byla v době svého přijímání, tedy v roce 2003 postavena tak, že policistům se výrazně zvedne základní složka platu, na druhé straně budou omezeny příplatky. V tomto kontextu bylo zavedeno i 300 přesčasových hodin místo současných 150. To vše mělo být vykompenzováno již zmiňovaným výrazným zvýšením platů. Vzhledem k tomu, že účinnost tohoto zákona byla již 2x odložena a byly učiněny některé další kroky, celá tato filosofie byla mezitím narušena.

3. Kariérní řád považuji za správný, neboť na volná místa u policie se budou vypisovat výběrová řízená a při těchto řízeních budou mít přednost osoby, které u policie již delší dobu působí a mají větší zkušenosti. Nebude tak již nadále možné, aby se místa obsazovala podle známosti s okresním ředitelem a podobně. Ve výběrovém řízení se bude přihlížet k mnoha faktorům, např. k dosaženému vzdělání, ale i k délce praxe. To bude policisty motivovat k tomu, aby u policie setrvávali a navíc se i průběžně vzdělávali.

Děkuji za Váš názor, Ivan Langer

Dobrý den, pane poslanče jaký je postoj senátorů ODS k schválené novele, která řeší poplatky veřejnoprávní televizi a rozhlasu?Je šance k zamítnutí? Jak je možné, že poslanci jedním rozhodnutím darovali komerčním televizím miliardu, aniž by tyto subjekty vyvinuly jakoukoliv činnost, kromě lobinku?Jaká je dnes motivace ČT v tvorbě digitálních programů, když opět bude za dva roky až tři roky živořit ?Již před dvěma lety teorii o odebrání reklamy Čt přednesla v divadle Archa na panelové diskusi i pani Bobošíková.Jí tehdy uvedená a podle jejích informací odvozená částka činila 180 Kč. Děláte to schválně, nebo Vás to škodolibě těší, likvidovat jeden z pilířů české kultůry?

Dobrý den, již dlouhou dobu zastávám tzv. model čistého financování. Tento model počítá s tím, že veřejnoprávní televize bude financována jen z veřejnoprávních prostředků (tedy koncesionářských poplatků), zatímco soukromé televize budou financovány čistě ze soukromých prostředků (tedy z reklamy). Toto řešení nakonec našlo podporu i u vedení České televize, které zvýšení poplatků zabezpečí její další fungování. Schválená výše těchto poplatků i podle vedení ČT je dostatečná. Jejich rozborům věřím více, než paní Bobošíkové. ODS dlouho nechtěla zvednout ruku pro zvýšení televizních poplatků a požadovala zlepšení hospodaření v České televizi. Domnívám se, že pod vedením panů Janečka a Lamberta k tomuto zlepšení došlo a že peníze z poplatků jsou používány efektivněji než dříve. Jsem přesvědčen, že Česká televize bude mít podle nového znění zákona dostatek prostředků ke své další činnosti a ke svému rozvoji. V žádném případě tedy nejde o „likvidaci jednoho z pilířů české kultury“, jak píšete. Pravý opak je pravdou, ČT bude mít více finančních prostředků, bude méně pod komerčním vlivem, bude moci lépe naplňovat svoji veřejnoprávní roli. Na názor senátorů za ODS se můžete zeptat předsedy senátního klubu ODS pana Tomáše Julínka. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer.