4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pane Langere, take by me zajimal Vas nazor. Podle me co predvedla je nejen nezakonne ale zavani to diskriminaci. A vubec se mi nelibi ze komunista Paroubek pouziva policejni nasili proti skupine obcanu u kterych je velmi sporne zda se dopustili vubec nejakeho trestneho cinu. Prosil bych abyste v parlamentu zadal rezignaci ministra Bublana a rovnou cele vlady. Ono nestaci ze nas zadluzej oni jeste budou mlatit obcany pendrekama. Chtel bych jen rici ze nejsem zadny zastance CzechTeku, v minulosti kdyz tyto lide obsadili cizi louku meli policiste zasahovat, ale ted kdyz ji maji pronajatou zasahnou??

No tak fajn.A když při vstupu na najatou louku jezdí přes cizí nepronajaté pozemky, je to O.K.? Pokud vím, dali ostatní vlastníci trestní oznámení. A jak jeden loňský účastník přiznal,sice uklidili,ale venčit se chodili do lesa. Na záběrech byly vidět sound systémy,ale žádné zařízení TOI TOI. Pendreky a slzák fakt nemusím,stačí si představit,že bych tam měla svoje děti,ale sakra práce, přece jde stanovit nějaká pravidla pro obě strany. Není třeba hned mlet nesmysly o policejním státě, i jinde ve světě mají policajti nějaké pravomoci - jen naši drazí politici neumějí připravit zákony tak, aby neměly dvojí výklad či se nemohly obcházet. A ve sněmovně sedí i pan Langer,nemýlím-li se ?:

Ty blbečku, jaké pak policejni násili, to si máme my ostatní občané nechat všechno od sfetovaných rozežranců líbit.
Anarchii pod vládou modrých ptáku jsme už zažili, když se tunelovali banky, továrny a další majetek.
Je vidět, že tvoje iq moc velké nebude. Radši žádej ať se Langer a další odesáci vrátí do hrobu. Měl bys také dostat pendrekem přes hlavu, ať se vzpamatuješ.

Pane Langere, docela by mně zajímal Váš názor na začátek letošního CzechTeku, tedy záměr naších špiček překazit párty ještě dříve, než začala.
Osobně so domnívám, že technopárty jsou jakýmsi projevem demeokracie a svobody ve společnoti a proto by se proti tomu nemělo zasahovat silou. Samozřejmě, splní li organizátoři a účastníci pravidla.

potrebuju vjedet informaci o amestiji v ceske republice.
muj email adresa je pavman123@hotmail.com. dekuji a kontaktujte se my nejdrive.
dekuju pavel horvath

Dobrý den, podle článku 63 odst. 1 písm. j) má právo udělovat amnestii prezident republiky. Toto rozhodnutí vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Za takto kontrasignované rozhodnutí prezidenta republiky pak odpovídá vláda. Musím Vás však upozornit, že amnestie je prostředkem, který se vždy vztahuje na předem neurčený počet případů určitého druhu. Pokud by Vám šlo o rozhodnutí ve Vašem konkrétním případě, může prezident republiky využít svého práva udělit milost. Proto se obraťte se svým případem na Kancelář Prezidenta republiky, kde Vám jistě poskytnou konkrétnější informace. S pozdravem, Ivan Langer

Vážený pane Langere,
od zveřejnění informace o přijmech politiků mi nedá spát myšlenka, kolik vy, politici, pracujete. Musíte stihat práci ve sněmovně, práci v arvokátní kanceláří, práci v politické straně, milované děti a manželku, fotbal v Olomoucí (mj. proti Borucii dost dobrý), atd.
Mohl byste prosím popsat Váš pracovní den? Děkuji za odpověď.
PS: Věřte prosím tomu, že nikomu nic nezávidím.

go home

Vážený pane Modříne, děkuji za Váš zájem. Na úvod musím konstatovat, že obecný program na každý den poskytnout nemohu, neboť režim v poslanecké sněmovně je odlišný podle toho, zda se jedná o týden, ve kterém probíhají jednání sněmovny, jednání sněmovních výborů či poslanecký týden. Můj pracovní den obvykle začíná v 7 hodin ráno schůzkami s různými lidmi ohledně projednávaných návrhů zákonů, interpelací a jiných vystoupení na půdě PS. Jednání PS zpravidla probíhají od 9 do 18 hodin, program jednání je zase různý podle jednotlivých dnů (např. třetí člení se projednávají ve středu a v pátek, interpelace ve čtvrtek apod.) Po skončení jednání na mne čekají opět další schůzky. Jako místopředseda PS přijímám i řadu zahraničních návštěv a delegací na půdě PS, účastním se jednání na velvyslanectvích apod., při jednáních PS se pak s ostatními místopředsedy střídám v jejich vedení. Pokud není jednání PS, jezdím na diskuse s občany po celé republice, přijímám návštěvy ve své olomoucké kanceláři, kde se snažím řešit i problémy a stížnosti občanů. Další závazky se týkají mé funkce místopředsedy ODS. Jak jste již zmínil, pracuji rovněž jako koncipient v advokátní kanceláři a jsem členem řady občanských sdružení a nadací, jejichž předmětem činnosti je charitativní a jiná obecně prospěšná činnost. Podle záznamů z hlasování PS, účasti na jednáních, podaných interpelacích a dalších, se můžete ujistit, že práci poslance rozhodně nezanedbávám a patřím k těm nejpilnějším. To vše zvládám i pomocí mých spolupracovníků, se kterými tvořím dobře fungující tým. S pozdravem, Ivan Langer.

Tak pan Langer se účastní meziparlamentního tenisového turnaje ve Finsku.Kolik to nás, daňové poplatníky bude stát? Nepředpokládám, že by si náklady platili ze svého.Soudím tak z toho, že před časem si nejvyšší papaláši našeho kraje uspořádali zájezd pro sebe a rodinné příslušníky do Strassbourgu - oficiálně do EP.Samozřejmě že veškeré náklady hradil kraj.Na zasedání zastupitelstva požádali ještě navíc město, aby jim přispělo na občerstvení v autobusu!! Oni totiž ty kurvy nenažraný nemají ani na svačinu a kafe z automatu.Jen pro pořádek: Krajským hejtmanem je u nás člen ODS, která má v zastupitelstvu většinu.
Pene Langere, můžete se k tomu vyjádřit?

Milý Harry,
Vláďa Železný nikdy nebyl žádným nezávislým kandidátem za ODS a za ODS nikdy nekandidoval. I když chápu, že Tobě by se asi víc líbil ten kandidát co skončil za Železným. To byl aktivní agent StB a práskal i vlastní rodinu. O tom ale ti co o tom nejvíc kecají pěkně mlčí.

Pravicový voliči,
já jsem nikdy neřekl, že Železný kandidoval za ODS.Jenom že se mu říká "nezávislý ODSák".Nemůžete ale popřít,že mu ODS kandidaturu umožnila jako odměnu za to, co pro ODS jako ředitel Novy udělal.O tom,že za ním skončila nějaká StBácká svině, o tom jsem fakt nevěděl- až teď od Vás.A tak mě napadá otázka: To tam u Vás na Znojemsku nejsou slušní a čestní lidé, když při volbách nejlepších výsledků dosahují zloději, gauneři, prospěcháři a estébácké svině?

Milý Harry,
tak jako jinde i u nás na Znojemsku se najdou slušní a čestní lidé. Jen to mají poněkud těžší v této bolševické baště, než jinde v ČR. Jinak na senátora může kandidovat skoro každý, ať už ho ODS chce či nikoliv. Kandidát ODS odstoupil, protože si uvědomil, že jeho šance se rovnají nule a zvolil tak menší zlo, jednalo se v podstatě o jeho osobní rozhodnutí.

Reakce na clanek o bilboardech:

Pan Langer se projevoval uz od mladi

Pokud si dobre pamatuji, tak pan Langer se projevoval jako prospechar uz od mladi, behem clenstvi v SSM i v ochotnickem divadelnim spolku. Jeho touha po moci, majetku je podle vseho neutuchajici a on sam by mohl reprezentovat republiku mozna snad jedine v kategorii "rektalni atlet".

Co se tyka dalnice tak jsem mel tu cest po ni jezdit poslednich cca 8 let v prumeru 4.000km mesicne (a nebylo to vozem BMW) a musim uznat ze kvalita nic moc, ale pokud se zacalo opraovat tak vznikaly zacpy, takze vlastne porad je co kritizovat (a snadny cil ze) - podle meho nazoru je ale duvodem castych nehod spis neukaznenost ridicu a neprimerena rychlost nez spatny stav dalnice. Vzdyt kdyz pojedete celou cestu 130km/h tak budete jedno z nejpomalejsich aut, ktere budou predjizdet i nektere kamiony.

Moje preference ma ODS, ale myslim ze kvuli panu Langerovi i castecne i kvuli nasemu paaanu prezidentovi (ktery sice nekrade, ale trpi predstavou vsevedomosti a vsechny o tom presvedcuje) si nejspis letosni volby odpustim... A ze jsem mel i nasilna nutkani kdyz jsem pana Langra v Olomouci potkal, a to jsem pacifista ;)

Mimo jine i proto, ze jsem uz od zacatku roku v dalekem zahranici, kde se silnice casto opravuje (stejne jako treba v sousednim Nemecku) a tu a tam vznikaji i zacpy (holt opravy jsou tu a tam potrebne a havarie se take stavaji vsude), ale kdyz tady jedu po dalnici povolenych 100km/h (coz se nejednomu nejdriv zda strasne malo) predjizdi me nekdo jen vyjimecne. Jo jiny kraj jiny

Pane Křečku, je vidět, že jste již dlouhodobě mimo (republiku). Pokud byste sledoval aspoň zprávy, věděl byste, že příčinou kritického stavu na D1 nejsou zdaleka opravy, ale přetíženost kamiony (v důsledku zaspání vlády ohledně mýtného), jejich časté havárie, uzavření řady odpočívadel, neschopnost policie reagovat na vzniklé situace. Možná jsem měl dříve více štěstí než Vy, ale dnes je jízda po D1 mnohem horší, i když uznávám, že ani předtím to nebylo ideální. A za posledních 8 let je u vlády ČSSD. To tak na okraj. Nápad pana Langera oceňuji a považuji za vtipný a trefný.

Pane řidič,
nepoovažuji nic vtipného na nápadu s bilboardy, ubohé a naivní. Spíš si počkáme, jestli se zázrakem ODS nedostane k moci, jak to všechno vyřeší a kde vezme na všechno peníze. A hlavně zarazí průjezd kamionů. Šílené.
Kecat umí každý blb.

Vážený pane místopředsedo,
jsem velmi rád, že jste už vyřešili ten problém v ODS ve Znojmě. Mohu tak zase volit bez problémů ODS. Toho unionistu Nezbedu a ostatní vychcánky by stejně nikdo ve znojmě nevolil.

Nojo, vy Znojemáci jste na ty různé vychcánky velice háklivý.U vás by se rozhodně nemohlo stát, abyste zvolili takovýho gaunera a vychcánka jako Vláďa Železný - tzv.nezávislého ODSáka.Pan Langer a pan Klaus mu byli na oslavě narozenin.Inu, vrána k vráně sedá...

Naprosto a bez výhrad souhlasím s názorem pana R.H.

L.S.: líbí se mi na něm, že se jako jeden z mála nebojí říkat nepopulární věci - tzv. nejde lidem na ruku (nepodbízí se) - říká co si myslí. Viděl jsem s ním několik televizních debat a četl pár rozhovorů v novinách. Osobně ho neznám. Dlouhodobě mám názor, že by právníků mělo být v parlamentu co nejvíc. Nic proti Karáskovi nebo Fišerový a vůbec gynekologům a hercům v politice, ale copak tito lidé můžou rozumět zákonodárství? Ale zpátky k Langrovi. S tím Gottem mě překvapil. Vůbec bych to od něj nečekal. Třeba to ještě vezme zpátky až s přečte naše příspěvky :-))

Martine, to co píšete, je Váš názor, máte na něj plné právo a já to respektuji.Na rozdíl od Vás si já vytvářím názor na lidi ne podle toho, co kde říkají v TV besedách a rozhovorech pro tisk, ale podle jejich činů.Nepochybuji o tom, že jste slušný a inteligentní člověk a že to také respektujete.
Jen mám obavy, jak to bude s respektováním odlišných názorů,pokud ODS vyhraje příští volby.Pan Topolánek se nechal slyšet, že proběhnou razantní čistky ve státní správě a jinde a přijde tzv."Noc dlouhých nožů"!!! Pro Vaši informaci: Noc dlouhých nožů vyhlásil v r.1934 Adolf Hitler a této noci nechal povraždit své politické odpůrce.Právník pan Langer se na tom jistě bude se svým resortem vnitra velmi aktivně podílet a pak Vám tuhle nepopulární věc /o kterých,jak píšete, se jako jeden z mála nebojí mluvit /v nějaké té televizní debatě jistě z právního hlediska zdůvodní.Potěš nás všechny pánbůh.

L.S.: ale to já se taky snažím hodnotit politiky podle činů. Pokud je ale pan Langer už několik let opoziční politik a nemá přímý vliv na řízení státu (a svého resortu), tak jaképak asi činy chcete hodnotit? Že neustále kritizuje práci policistů - podívejte se, jaká minela se stala elitním policistům v Krejčířově vile. A jaká tedy může být úroveň těch neelitních, řadových?
Prostořeký pan Topolánek někde něco mezi řečí plácnul, všem se to náramně hodilo do krámu, tak si na něm po právu smlsli. Drama bych z toho nedělal. Komunisti měli noci dlouhých nožů celá padesátá léta a dneska jsou legální politickou stranou (to Vám nevadí?).

To Matrin:
Prostořeký pan Topolánek někde něco mezi řečí plácnul....
Ja si myslim, ze politik jeho formatu/aspon si to mysli/, si nemuze dovolit "placat" kraviny, jako stamgasti u piva. To co podle vas placnul, to je otresna drzost a oprsklost. Co si o sobe mysli, buran jeden.

Omlouvam se, Martin.

To pozorovatel:
nejsem volič ODS, rozhodně nechci Topolánka obhajovat. Máte pravdu - taková věta mu z úst vypadnout neměla. Taky to pěkně schytal od médií a svých oponentů a koneckonců i my voliči jsme si o něm tak trochu udělali obrázek.

Pane Martine, napsal jste: "L.S.: ale to já se taky snažím hodnotit politiky podle činů. Pokud je ale pan Langer už několik let opoziční politik a nemá přímý vliv na řízení státu (a svého resortu), tak jaképak asi činy chcete hodnotit?" V případě, že tu je opoziční politika k ničemu (není co hodnotit), opoziční politik také. Já si ale nemyslím, že by měla být opozice v tak rázném střetu ke straně vládní. A to si myslím o jakékoliv straně, ne jen o ODS, která je v opozici nyní. Jsou zcela jistě témata, na kterých se dá stavět určitá spolupráce, protože by měl být výsledek působení člověka (i přes to, že je politik), s ohledem na nutnost hospodářského růstu společnosti, ku prospěchu celku. Neustálé ukazování, kdo něco udělá lépe než druhý, se dá přirovnat pouze k zaslepenému egoismu, natož když výsledky vedení, do této doby, vládnoucích stran jsou dost těžko stravitelné pro většinu populace. A je mi opravdu fuk, která strana z čeho vycházela a jak to či ono měla složité. Jsou tam všechny, a zdůrazňuji, že všechny, od toho, aby něco dělaly a ne aby se předháněly, kdo je větší blbec (promiňte mi to slovo, ale vhodnější jsem nenašel. Navhoval-li jsem panu Langerovi zmenšení parlamentu na 81 poslanců, volených vobou přímou, a zrušení senátu, nenavrhoval jsem to bezdůvodně. Druhá varianta je zrušení parlamentu a zachování senátu, který převezme úlohu parlamentu. Což sice výjde na stejno, ale v ústavě by se změnil současný stav jednou větou.

To Miloš: "...Já si ale nemyslím, že by měla být opozice v tak rázném střetu ke straně vládní..." - rozumím. Co na to říct...asi to k politice patří. Představy levice a pravice, jak vládnout jsou natolik odlišné, že jakákoliv spolupráce není možná (v zásadních a důležitých otázkách). Vidíte ale, že např Gott našel zastání napříč všemi stranami:-) To je ale dobrý příklad, možná že tak by to podle Vás mělo vypadat. Jeden poslanec (skupina poslanců) předloží návrh zákona a ostatní bez ohledu na stranickou příslušnost hlasují podle svého svědomí - jako v případě Karla Gotta. Ne vážně...ODS kritizuje za každou cenu vždy a vše - vadí mi to. Ministr Bublan se nedávno nechal slyšet, že kdyby ČSSD prohrála volby a on tím pádem přišel o místo, asi by se věnoval nadále tomuto resortu jako opoziční politik. Důvod? Možná ani tak ne že by sám chtěl, ale kvůli osobě Ivana Langera!!! Ten mu nyní tak zatápí, že v Bublanovi se "ozval chlap" a chtěl by si ho taky jako ministra párkrát "povodit" (a příležitosti jistě budou). Bublanovi jako člověku věřím (přečtěte si jeho životopis, vnímejte jeho nehysterické a věcné vystupování v médiích) - ale bohužel výsledky práce policie vnímám velmi kriticky.

Martine,já bych ty Topolánkovy výroky nezlehčoval, ale bral bych je smrtelně vážně.Jestliže předseda nějaké politické strany používá nacistickou terminologii / zřejmě jiný výstižnější termín nenašel /, tak to o něm a jeho straně lecos vypovídá. Ostatně belgické noviny La libre Belgique už před delší dobou označily ODS za fašizující pravici.
Koneckonců ve 30.letech v Německu většinou považovali Hitlera taky jen za prostořekého tlučhubu, až bylo najednou pozdě.
Co se týče činů pana Langera, znovu Vás odkazuji na lidi z Olomoucka- dozvíte se o jeho stycích se "zajímavými lidmi", jeho obchodních a jiných aktivitách./ od koho si např. nechal zaplatit výlet na Kilimanžáro a s kým se tam "náhodou setkal/.. a pak zvažujte,jestli někdo takový by měl být ministrem čehokoliv, natož vnitra.
Mě také štve, že komunisté nebyli zakázáni jako třeba v Pobaltí, ale mnohem víc mě štve, že nomenklaturní komunisté,důstojníci StB, rodinní příslušníci bývalých komunist.ministrů atd. zprivatizovali nebo rozkradli státní podniky a majetek Svazarmu, SSM apod., jsou teď v balíku a mnozí se prezentují jako nejtvrdší pravičáci...Že komunističtí věrní přisluhovači z kulturní sféry - třeba Gott a zasouložilá umělkyně Helenka si válejí šunky na Seychelách ,Maledivách a jinde, zatímco mnoho slušných lidí, kteří tvrdě a poctivě každý den pracují, nemají za svoji dřinu ani na dovolenou na Lipně./ to není o závisti, ale o spravedlnosti/. Tak tyto věci mě vadí víc než ti důchodci ,kteří platí členské příspěvky KSČM. Oni ti vychcánkové v produktivním věku už dávno z KSČ vystoupili,protože už jim z toho výhody neplynou, a vetřeli se do všech parlamentních stran kde je ke korytu rozhodně blíž.

L.S.: 1. Ve věci Topolánek se neshodneme. On to plácnul...připadá mi absurdní že by ODS chtěla po vyhraných volbách povraždit své odpůrce (o tom noc dlouhých nožů je, jak píšete a je všeobecně známo). Myslel tím patrně to, že ministři ODS nahrdí klíčové osobností svých resortů svými lidmi. Toť vše. Topolánek dostal za uši a už si dá na takové výroky určitě pozor (každopádně by se měl omluvit, udělal to? - fakt nevím)
2. Já nemůžu pitvat Ivana Langera a ostatní politiky, shánět jestli ho někdo nezná osobně atd. Nemám na to čas ani chuť. Důležité pro mne je: je neopotřebovaný, má koncepci, nebojí se jí prosazovat, problémy policie zná a umí je pojmenovat. Zatím ho nemohu hodnotit podle činů - nenesl za nic odpovědnost, tak si o něm vytvářím obrázek prostřednictvím TV besed a rozhovorů v tisku (nestydím se za to). To také hodně prozradí (třeba že Vlastimil Tlustý je křivý člověk)
3. Pod to, co jste napsal o komunistech bych se mohl podepsat. Souhlasím s Vámi naprosto ve všem.

Pane Matrine. Nedá se říci, že pan Langer za nic nezodpovídal. Zodpovídal vždy, když byl v sedadle poslance. A pokud si budou poslanci na opoziční neodpovědné a vládní odpovědné, pak to je zlé. A nesedí pan Langer v bezpečnostní komisi? Víte, já nehci házet špínu na pana Langera, a myslím si, že to ani nedělám, ale ptát se musím. Např. na to, jak je to možné, že prorůstání s podsvětím je hlavně v centrech a zasahuje se proti tomu většinou tak laxně. Sám jistě ví, jak volně tu byla nastavena pravidla, ať ekonomická, tak i právnická. Volně díky chaosu zákonů. Jak louho trvá poslanecké sněmovně jakákoliv náprava a jen třeba proto, že sloučí dva či tři návrhy změn do jednoho projednávacího bodu. Na to jsem se ho ptal a bohužel jsem nedostal uspokojivou odpověď. Ta by zněla. Do jednacího řádu navrhuji zákaz slučování různých témat do jednoho projednávacího bodu a mám za povinnost to prosadit. Tímto způsobem byly zvednuty poslanecké platy a jeho vyjádření bylo, že v nejbližší době tento stav bude vrácen zpět k původnímu. Nic se do dneška nestalo. Vážím si pana Langera proto, že má otevřenou diskuzi a občas i reaguje (samozřejmě, jeho vytíženost mu jistě dává málo času, což také není moc příznivé), ale pokud chce získat pro sebe a pro svou stranu volební body, musí se snažit podstatně více. Určitě má podporovatelné návrhy, ale bojím se, že ostatní činností si na sebe váže negativní profil, což se může velmi vymstít. Bohužel mám také pocit, že čím více do něho lidé šijí, tím více dělá bot. Stejně jako Gross, který na to nakonec dojel. A tak nevím, zda mu snaha lidí, kteří si myslí, že mu mohou alepsoň trochu poradit (a myslím, že kolikrát i ano), nevytváří spíše slalomovou dráhu, kterou musí, stůj co stůj, projet bez doteku.

Pane Miloši, původně jsem sem napsal příspěvek, jehož prostřednictvím jsem se chtěl od pana poslance Langera dozvědět, proč navrhuje na státní vyznamenání Karla Gotta. Až teď (díky své lajdáckosti) jsem zjistil, že na toto téma reagoval v sekci "Váš názor" 18.7.05 :
"......chápu, že na pana Gotta je možné se dívat více pohledy. Pro mne představuje Karel Gott profesionála, který si dokázal získat své příznivce jak v době před listopadem 1989, ale i poté, dokázal oslovit snad téměř všechny generace posluchačů a jako jeden z mála českých zpěváků i posluchače v zahraničí. Váš názor plně respektuji. Při rozhodování u mne převážila ta profesionální stránka osobnosti Karla Gotta. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer".
Nezlobte se Miloši, ale na Váš příspěvek, už reagovat nebudu. To bychom zde mohli prudit týdny a měsíce...určitě máte i Vy důležitější věci na práci, nežli každodenní pobyt na fóru Ivana Langera. Přitom nevidím, že zrovna mezi Vámi a mnou je nějaký zásadní názorový střet. Můj závěr: Langer u mě prohrál na plné čáře. Mějte se hezky Miloši.
P.S: Kdyby nám tady Ivan na naši debatu nějak zareagoval, byla by to pěkná tečka - co myslíte? :-))

Plně souhlasím, pane Martine. Byla.