4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

pane langer, do czech teku jsem byl priznivce vasi strany, ale ted, bohuzel.... vy budete kritizovot vzdy a vse. cela ods se predvedla jako zdimacka na hlasy, ktera prestala fungovat. s potesenim ted budu sledovat klesajici preference vasi strany. neni to jen muj nazor, ale mnoha byvalych priznivcu ods.
otevrte oci. kouknete nekdy na verejne diskuse, tam neni videt tech 5000 prazskych demonstrantu, kteri nemaji co delat, tak se ted flakaj po praze. nejsou tam obrazky mladych neobjektivních reporteru z novy a ct. tam je hlas naroda, ktery z 90% pevne stoji za zasahem policie a rozhodnutim premiera a ministra vnitra.

Milý Petře, možná Vám uniká podstata problému, který jste tak hezky shrnul do formulace "90% národa pevně stojí za zásahem policie a rozhodnutí premiéra a ministra vnitra." Vždyť tam dostali přes hubu feťáci, anarchisti, svoloč, která se fláká a rozvrací republiku. Je to nevítaná menšina, raus! Dokud bude, jak Vy tvrdíte, 90% národa (byť nevím, kde jste to číslo vzal. ale budiž) stát pevně za rozhodnutím vypráskat nepohodlné menšiny, bude tato společnost nebezpečně blízko fašizujícím tendencím, které se navíc dnes s takovou oblibou vnucují ODS.

ODS=Občanská anarchistická strana podporující všechny feťaky a nepoctivé lidi, kteří zahadně přišli k milionovým majetkům. Doufám, že volby nevyhrajete, protože to by byl konec pro tento kdysi slavný a uznávaný národ. Na co jste sáhli v minulosti to zhořelo ( banky, privatizace, atd.) a zůstala měsíční krajina. Jako strana jste u mě na úrovni KSČ, kteří se za 40 let ukázali v plné sile a bohužel jsou ve vysokých kruzích i dnes, ale to vám nevadí, i když tom dobře víte. Kritizujete v tomto státě jen to co se vám zrovna hodí a na toto právě doplatíte, že vás zachvílí nebude volit nikdo a to vám přeju, protože poté se snad nad sebou zamyslíte a budete plnohodnotná ODS, kdy budu i já s radostí váš oddaný volič a ne jak tomu je teď , kdy jste strana chaosu, zmatků a tvůrců nesmyslných a účelových právních norem ne pro lidí, kteří vám dali svoji důvěru, ale pro svou potřebu a prospěch.

pane nebo paní P.S. pěkně jste se tady vybrečel a doufám, že Vaše slzy závisti byly dodtatečně upřímné. Bohužel jsem nenašel konkrétní příklad. Jmenoval by jste prosím nějakého nepoctivého milionáře, který záhadně přišel ke svým penězům? Jmenoval by jste někoho kdo stál za krachem bank? No a kté privatizaci? Měl jste kuponovou knížku? Kolik Vás stála a kolik jste za ni dostal?

Milane, vaše reakce je typickápro ODS. Jestli se někdo zmíní o lumpárnách, tak je to závist. Chcete snad tvrdit, že u nás není spousta lidí, kteří přišli nepoctivě k obrovským majetkům- i díky úmyslně děravým zákonům, které vznikly v době vlády ODS. Ti tvoří její tvrdé jádro a nejštědřejší sponzory.Dobře vědí, že ODS zmaří veškeré pokusy tyto zlodějiny odhalit a potrestat.Co se týče těch milionářů, kteří získali pníze pochybným způsobem, tak jen namátkou několik jmen spjatých úzce s ODS./Ta pochybnost je jednoznačná z morálního hlediska, z pohledu zákonů, které vytvořili zloději a podvodníci pro sebe, to ovšem lze zdůvodnit./ : Petr Čermák, Miroslav Macek- bylo mu prokázáno, že za 10 mil.kč poskytl důležité informace hosp. charakteru, pak se stáhl z politiky a teď, když doufá, že lidé už zapomněli začíná vystrkovat hlavu. Dále Lívie Klausová - sedící v mnoha správních radách najednou ne pro svoji vysokou odbornost, ale jen díky tomu, že manžel byl tehdy premiérem - on tehdy tvrdil, že o jejích aktivitách nic neví, cha cha. Myslíte že by v těch správních radách někdo takovou odbornici jinak chtěl ? Dále již bez komentáře: Richard Salzmann-senátor za ODS, Karel Dyba - topné oleje, Kočárník- ministr financí za ODS, Vl. Železný atd atd,o bývalých komunist.prominentech a současných politicých ani nemluvě. Stačí vám to jako příklad?

Pane Miroslave, samozřejmě, že to jsou příklady které je možno uvést, je samozřejmé, že tito lidé využili možnost získat lacino peníze. Bohužel, jste na jejich místě nebyl Vy ani já a v tom je ten zakopaný pes. Nicméně je možno se podívat i na ty lidumily z ČSSD, kauza IPB, státní zakázky bez výběrových řízení, D47 a mohl bych jmenovat spoustu příkladů. Bohužel tyto již nejsou tak transparentní apeníze jdou trošku jinou cestou nez přes daňovépřiznání. To víte, poučili se a dnes se papá ještě s větší chutí, jen se u toho tak nemlaská.

Dobrý den pane Langer, má podle vás Jiří Kajínek dostat šanci na nový proces? V minulosti v pořadu Kotel na TV NOVA jste se vyjádřil v tom smyslu, že jste na přesvědčený, že v borských serpentinách Jiří Kajínek vraždil. Svůj názor jste údajně získal po prostudování celého spisu. Když tedy pomineme účast či neúčast Jiřího Kajínka, tak by mě tedy zajímal váš názor na roli plzeňské policie v celém případu. Prokazatelné propojení celého případu s policií podle vás není důvod k otevření nového procesu? Věřím, že jako stínový ministr vnitra nějaký názor jistě máte a budu se těšit na vaši odpověď.

Vážený pane Langr.
Je mi 47 let a snažím se pochopit,co se vlastně nyní děje kolem Czech Teku 2005 a nenapadá mě nic jiného,než to,že se jedná o jednu z posledních bitev o voličské hlasy.
A ač nerad,musím říct,že Paroubek získává,protože si jako nástroj zvolil technaře,kteří jsou vnímáni velkou částí naší společnosti jako vyvrhelové,narkomani a pod.A policejní zásah proti nim je podle těchto občanů jen to jediné správné.A snaha ODS,jiných politiků a občanů kritizovat princip policejního zásahu je okamžitě převrácena do polohy schvalování ničení soukromého majetku a podpory těch feťáků.A to je,bohužel, ze strany Paroubka velmi dobrá taktika.Toto tvrzení si mohu dovolit proto,že sleduji TV,prohlížím internet,přečetl jsem si diskusi na vašich stránkách a navštívil jsem hospodu,kde se mladí lidé na dané téma dohadovali.Uvedu podrobněji.
6 chlapců (20-25let)diskutovalo.5 zákrok obhajovalo,1 jim oponoval.Argumenty těch pěti:Technaři byly násilníci, neměli povolení od hygienika,souhlas starosty,souhlas obyvatel,užívali drogy,konzumovali alkohol,souložili ve vesnici,ničili cizí pozemky,pouštěli ZAKÁZANOU hudbu a ještě k tomu nahlas a další(vše si nepamatuji).A ten oponent se zeptal,co z toho bylo důvodem k masakru a dozvěděl se,že všecho.Jestli takhle uvažují mladí lidé,tak co teprve ti starší.
A teď moje osobní zkušenost.Byl jsem nedávno jako milovník rockové hudby s dcerou na jednom Rockfestu.Bylo
tam podle tisku 6 000 lidí.Koncert trval 15 hodin.Na záchod jsem chodil mimo areál(byly tam jen dvě suchá WC).Pitnou vodu jsem tam nesehnal(mohl jsem pít colu,pivo nebo tvrdej alkohol).Hudba hrála nahlas(chudáci lidé v těch panelácích okolo).Někteří lidé tam asi kouřili marjánku.
V okolí jsem viděl tak 2-3 osobní auta s policí.Dcera mě ujistila,že takhle je to na Rockfestech normální.Nic z toho,co jsem uvedl,mě ten den jako divákovi nevadilo.Až nyní si však uvědomuji,že přesto že jsem si koupil vstupenku za 300,-Kč na Městském úřadě daného města, který akci spolupořádal,tak pořadatel nezajistil všechna potřebná povolení a akce vlastně nebyla legální.Příště si dám pozor.
Tuto osobní zkušenost jsem uvedl proto,abych zdůraznil nesmyslnost argumentů používaných na obhajobu policejního masakru na Czech teku 2005.
A můj názor na celou akci je zhruba takový jako ODS. Ten,kdo dal rozkaz,aby policie zaútočila proti lidem, kteří chtěli poslouchat muziku,musel vědět,jak to dopadne.Vím co je to napětí davu,protože jsem v roce 1989 stál na Národní třídě a příjemné to nebylo.
Akorát si myslím,že by představitelé ODS měli zvážit,jak postupovat,protože stávající rétorika podle mě moc úspěšná není.
Přeji hodně úspěchů a ať už konečně rozum zvítězí nad nabubřelostí a blbostí.
S pozdravem Rudolf Š.

Jistě můžete mít pravdu,že Rock Fest takto vypadal, ale pak záleží na lidech, zda si to nechají líbit. Podal někdo z účastníků nebo obyvatel trestní oznámení? Ne ? Tak teď nechápu vaše argumenty. Jezdím každoročně na Zahradu do Náměště. Pan Langer bude určitě znát. Starostka i místní dokonce chystají předem areál a jsou rádi, že obec má takovou popularitu. Jezdí tam cca 30 tisíc ( letos kvůli počasí 26 000) lidí. Možná je tam pár feťáků taky, alkoholu se lidi taky nevyhýbají, ale .... Areál stranou obce, záchody v hojném počtu, tekoucí voda. A hlavně žádná trestní oznámení! Takže chápete?

Pane Charváte, stejný názor jako ODS můžete mít jen proto, že jste asi nikdy nebyl v kůži oněch "chudáků v paneláku" či jiných podobně postižených. My ostatní, kteří se strachujeme o svůj klopotně vydobytý majeteček a nechceme nic víc, než nebýt obtěžováni a mít garantovaná práva, s ODS souhlasit nemůžeme. V tomto státě chybí skutečně konzervativní politika, ať už pravicová, nebo levicová.

Pardon, výše uvedené pro p. Rudolfa, ne pro p. Charváta, omlouvám se

Pane Rudolfe,

rozdíl mezi Rockfestem a Czechtekem je v tom že:
1. akce typu rockfest jsou ohlašovány i půl roku předem, takže všechny složky státní správy a územní samosprávy mají možnost se podle toho zařídit. Rovněž lidé si mohou naplánovat třeba dovolenopu a odjet.

2. účastníci rockfestů s sebou na koncert nenosí vlastní plynové masky, slzný plyn, nože a hole, neboť žádnou bitku s policií neplánují.

3. v roce 1989 nikdo proti policii aktivně nebojoval, a nenapadal policisty ze zálohy po té, co mu bylo umožněno v průběhu zákroku odejít.

4. jednalo-li se ze strany premiera o politickou taktiku, pak navzdory své chorobné nesnášenlivosti ČSSD musím říci : klobouk dolů. Konečně někdo prosadil svůj politický cíl na základě užitečné věci.

5. přesto, že rockfesty jsou pro obyvatele nepříjemné jsou tolerovány. Města z nich totiž profitují, ať už jde o zisky na poplatcích, pronájmech atd., tak pokud jde o tržby živnostníků. Czechtek není užitečný nikomu. Výjma dealerů fetu, a o zviditelnění se snažících politických mrtvol.

6. za mladých let, ještě za bolševika, jsem se účastnil mnoha rockových fesťáků, které tenkrát také nikdo nechtěl povolit. A když nás policie zrušila, rozešli jsme se.

7. důvody k policejnímu zákroku ? Porušení hned několika zákonů a paragrafů najednou. Ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, poškozování cizí věci, útok na veřejného činitele, pokus o vraždu, neuposlechnutí výzvy veřejného činitele, obecné ohrožení, výtržnictví. To vše ještě před samotným policejním zásahem. To snad stačí, ne ?

8. pokud k tomuto budeme tolerantní, pak se demokracie změní v bordel. Sami jsme si zvolili zákonodárce, kteří sestavili sbírku zákonů, a tou je třeba se řídit. Pokud je zákon špatný, je třeba bojovat změnou zákona či zákonodárců a ne obcházením zákonů, jejich porušováním a aktivním odporem proti státní moci, která se musí řídit zněním zákona a ne politologicko-sociologickým názorem nějakého tajtrlíka, který počínání smažek na Czechteku obhajuje tím, že se jedná o svébytné společenství lidí. Ale to Al-kajdá taky, ne :-)

Pane Rudolfe,

rozdíl mezi Rockfestem a Czechtekem je v tom že:
1. akce typu rockfest jsou ohlašovány i půl roku předem, takže všechny složky státní správy a územní samosprávy mají možnost se podle toho zařídit. Rovněž lidé si mohou naplánovat třeba dovolenopu a odjet.

2. účastníci rockfestů s sebou na koncert nenosí vlastní plynové masky, slzný plyn, nože a hole, neboť žádnou bitku s policií neplánují.

3. v roce 1989 nikdo proti policii aktivně nebojoval, a nenapadal policisty ze zálohy po té, co mu bylo umožněno v průběhu zákroku odejít.

4. jednalo-li se ze strany premiera o politickou taktiku, pak navzdory své chorobné nesnášenlivosti ČSSD musím říci : klobouk dolů. Konečně někdo prosadil svůj politický cíl na základě užitečné věci.

5. přesto, že rockfesty jsou pro obyvatele nepříjemné jsou tolerovány. Města z nich totiž profitují, ať už jde o zisky na poplatcích, pronájmech atd., tak pokud jde o tržby živnostníků. Czechtek není užitečný nikomu. Výjma dealerů fetu, a o zviditelnění se snažících politických mrtvol.

6. za mladých let, ještě za bolševika, jsem se účastnil mnoha rockových fesťáků, které tenkrát také nikdo nechtěl povolit. A když nás policie zrušila, rozešli jsme se.

7. důvody k policejnímu zákroku ? Porušení hned několika zákonů a paragrafů najednou. Ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, poškozování cizí věci, útok na veřejného činitele, pokus o vraždu, neuposlechnutí výzvy veřejného činitele, obecné ohrožení, výtržnictví. To vše ještě před samotným policejním zásahem. To snad stačí, ne ?

8. pokud k tomuto budeme tolerantní, pak se demokracie změní v bordel. Sami jsme si zvolili zákonodárce, kteří sestavili sbírku zákonů, a tou je třeba se řídit. Pokud je zákon špatný, je třeba bojovat změnou zákona či zákonodárců a ne obcházením zákonů, jejich porušováním a aktivním odporem proti státní moci, která se musí řídit zněním zákona a ne politologicko-sociologickým názorem nějakého tajtrlíka, který počínání smažek na Czechteku obhajuje tím, že se jedná o svébytné společenství lidí. Ale to Al-kajdá taky, ne :-)

Pane Rudolfe,

rozdíl mezi Rockfestem a Czechtekem je v tom že:
1. akce typu rockfest jsou ohlašovány i půl roku předem, takže všechny složky státní správy a územní samosprávy mají možnost se podle toho zařídit. Rovněž lidé si mohou naplánovat třeba dovolenopu a odjet.

2. účastníci rockfestů s sebou na koncert nenosí vlastní plynové masky, slzný plyn, nože a hole, neboť žádnou bitku s policií neplánují.

3. v roce 1989 nikdo proti policii aktivně nebojoval, a nenapadal policisty ze zálohy po té, co mu bylo umožněno v průběhu zákroku odejít.

4. jednalo-li se ze strany premiera o politickou taktiku, pak navzdory své chorobné nesnášenlivosti ČSSD musím říci : klobouk dolů. Konečně někdo prosadil svůj politický cíl na základě užitečné věci.

5. přesto, že rockfesty jsou pro obyvatele nepříjemné jsou tolerovány. Města z nich totiž profitují, ať už jde o zisky na poplatcích, pronájmech atd., tak pokud jde o tržby živnostníků. Czechtek není užitečný nikomu. Výjma dealerů fetu, a o zviditelnění se snažících politických mrtvol.

6. za mladých let, ještě za bolševika, jsem se účastnil mnoha rockových fesťáků, které tenkrát také nikdo nechtěl povolit. A když nás policie zrušila, rozešli jsme se.

7. důvody k policejnímu zákroku ? Porušení hned několika zákonů a paragrafů najednou. Ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, poškozování cizí věci, útok na veřejného činitele, pokus o vraždu, neuposlechnutí výzvy veřejného činitele, obecné ohrožení, výtržnictví. To vše ještě před samotným policejním zásahem. To snad stačí, ne ?

8. pokud k tomuto budeme tolerantní, pak se demokracie změní v bordel. Sami jsme si zvolili zákonodárce, kteří sestavili sbírku zákonů, a tou je třeba se řídit. Pokud je zákon špatný, je třeba bojovat změnou zákona či zákonodárců a ne obcházením zákonů, jejich porušováním a aktivním odporem proti státní moci, která se musí řídit zněním zákona a ne politologicko-sociologickým názorem nějakého tajtrlíka, který počínání smažek na Czechteku obhajuje tím, že se jedná o svébytné společenství lidí. Ale to Al-kajdá taky, ne :-)

Pane Rudolf mate zase pravdu. To je ten problém ,nikdo stoho nic neměl .Žádné vstupenky ,žádný alkohol, cigarety pouze to si sami přinesou. Žádný byznys,žádná reklama. To je to co nechtějí a všichni jim to vnucujou.

P.S. Pane Rudolf Lefty B to nemá v hlavě v pořádku. Ten píše všude. Už jednou jsem napsal ,že je debil.

Dobrý den.
Můžete mi pane Langer odpověďet na následující politický příklad?
Je 27. července 2006. Volby do PS PČR vyhrála ODS a s KDU-ČSL sestavila pohodlně většinovou vládu. Jste ministrem vnitra. Ráno ve 4 hodiny vám policejní prezident oznámí, že na jedné louce v jižních Čechách se rozjíždí CzechTek 2006. Obyvatelé okolních obcí si stěžují na hluk, znečištěné životní prostředí, dopravní situaci. Majitelé pozemků na kterých se Czechtek 2006 koná nesouhlasí s jeho pořádáním. Na Czehteku se konzumují drogy, podává se alkohol nezletilým. Jak jako ministr vnitra zareagujete?
Předem děkuji za vaši případnou odpověď.

PS. Vynechte prosím politickou omáčku.

Dobrý den, pane Langer, po přečtení žádosti o případnou odpověď se přidávám také já, jako matka, která má za sebou pěkně tvrdá léta puberty své jedinné, dnes již na stejném břehu stojící dcery. Vy máte, pokud se nemýlím dvě děti, proto se zkuste vcítit do problému tak, jakoby se v současné době jednalo právě o Vaše děti! Pravdou je, že represí nic nikdo nezíská, ale určitým vztahem k autoritě, ať rodičovské, policejní, státní se dá mnohé řešit! Ovšem chybí-li autorita jakékoliv, řešení bude nulové, tak jak je patrné z jiných podobných akcí.
Vážený pane Langer, byla bych skutečně velice ráda, kdybych jako volička Vaší strany, dostala odpověď na výše uvedenou otázku.
Upřímně Vás zdravím a věřím v selský rozum, který stále častěji postrádám. Hezký den.....

Pane, stínový ministře vnitra, otázka "Voliče" je dostatečně srozumitelná všem obyčejným lidem a věřím, že snad i vám. Také bych chtěl vědět jak byste postupoval v daném případě, ale prosím bez přirovnávání a ironie vám vlastní. Jaký scénář či krizový plán má ODS? Pokud někdo kritizuje, tak určitě ví jak by to sám v dané chvíli vyřešil.
Vaše odpověď bude určitě zajímat více než zatím 3 diskutující.

Pane Langere, děkuji že jste mi vy a vámi podobní otevřeli oči. V příštích volbách budu volit komunisty, už jen protože skutečně věřím, že to je strana která nepodporuje lidi zcela nepochybně porušující zákon, feťáky a podobnou lúzu společnosti. Přemýšlel jsem, kdy v této zemi budou zákony chránící slušné občany, ale nebudou nikdy. Připadáte mi jako zoufalec, který loví už i v kalných vodách. I feťák má přece volební právo, že? Ještě nezačal platit bodový systém a už vymýšlíte vy politici něco jak piráty silnic omlouvat. Vždyť přece stačí přestupky nedělat, ne? Ale proč, radši posuneme hranici bodů a zkrátíme dobu odnětí řidičského oprávnění. Chce se mi z vás zvracet. Zástupci nás obyčejných lidí, styďte se.

Dobrý den pane Langere, myslel jsem, že už nebudu muset psát, ale po přesčtení vaší společné odpovědi, kde nacházíte selhání policie a politiků mi to nedalo.
To, že téměř všichni političtí odpůrci zákroku PČR srovnávají zásah s přecházením chodce na červenou, to už jsem si zvykl, ale od Vás, jako inteligentního muže s právnickým vzděláním, bych to nečekal. Přece sám dobře víte, že žádná taková situace nejde srovnávat s ničím jiným, než s takovouto obdobnou akcí. Proč to nesrovnáte se zásahem PČR proti odpůrciMMF v Praze. Vždyť ti také jen projevovali svůj názor a působili drobnější škody!! Mě tedy osobně rozčílilo to, že z úst některých polituiků zaznělo, že "technaři", kteří jsou obviněni z t.č. útoku na veř. činitele se jen bránili, resp. napadali policisty v sebeobraně. No to snad nemůže z úst vypustit ani ratardovaný jedinec v celoživotní ústavní léčbě. To potom nemusíme mít policii, ale bandu samozvanců a domobranu, či jiné spolky, které nemají oporu v zákoně. Ale budu přesnější a zareaguji na vaše body 1 až..
Selhání č.1/- jaký jeden mrtvý?? Vy máte k dispozici materiály, ze kterých je toto zřejmé? Já mám pocit, že taky lžete, vždyť není věc vyšetřena a podle dosavadního šetření vše nasvědčuje tomu, že byl sražen nájkladním vozidlem u silnice! Ctěte tedy presumpci neviny a nepřikládejte si toto !k dobrému". A ti ranění?? Je mi jich upřímě líto, ale kdyby pokynů policie uposlechly, nebyl by ani jeden raněný.

selhání č.2/ - zkušenosti z předešlých let právě PČR velely zasáhnout radikálně, copak si již nevzpomínáte na slova politiků /nevím jestli i Vaše/, že policie měla zasáhnout, že jen bezmocně přihlížela viz technopárty z předchozích let/. A toto se děje neustále, využíváte PČR k politikaření, nejen vy, ale i ostatní politici. Kdyby jste se o práci policie více zajímal, nemohl by jste říct, že PČR věděla o akci a nepřipravila se. Copak nevíte, že místo konání je do spol. chvíle tajné?? A proč asi, že?? Proč nevyzvete veřejně tuto skupinu lidí, aby si např. pronajala Strahov apod. Vše by bylo v poklidu.

selhání č.3/ Vážně si myslíte, že kdyby PČR zabránila vstupu na pozemek, že by se nic nedělo?? Máte dojem, že ty tisíce lidí by se otočilo a v klidu odešlo?? Nejste přece tak hloupý, došlo by k mnoha lokálním potyčkám na různ. místech, střety by se rozmělnili a akce by měla daleko horší kontrolu a tedy i následky.

selhání č.4/ - zde se sice nechá spekulovat o vhodnosti tohoto zásahu z hlediska jeho zvládnutelnosti, ale přece - v demokratickém státě je třeba vůli st. orgánů respektovat a až poté si stěžovat na nezákonnost apod. Jenže, zkuste se na setkání s aktivisti CzechTeck zeptat, jestli znají význam slova demokracie, nejspíš si ji pletou s anarchií. Tedy abych byl přesný, organizátoři asi ne, ale 95% účastníků. Vysvětlete jim tedy, že osobní svoboda jednoho končí tam, kde začíná osobní svoboda druhého!!!

selhání č.5/ a6./ - v tomhle jste přeci všichni stejní, doufám, že naleznete společnou řeč a přijmete třeba nový, nebo novelizujete stávající zákon tak, aby k těmto věcem již nedocházelo. Udivuji se tomu že spousta "tanečníků" se rozčiluje nad tím, že někteří policisté nemají identifikační číslo apod., ale proč nemáme zákon, který by trestal ty, kteří mají na těchto a podobných akcích zahalené tváře, proč asi?? Aby je snad policie nemohla identifikovat??? Vždyť přece jen "PŘECHÁZÍ NA ČERVENOU"!!!!

Pane Langer,
od malého kluka jsem chtěl být u Policie ČR. Nyní u této složky jsem 2 roky. Když poslouchám vaše názory, vstávají mi hrůzou vlasy na hlavě. Protože kdyby se realizovaly, tak já i desítky dalších policistů by dalo okamžitou výpověď. Uvedu zde jeden příklad. Prohlásil jste, že základní plat policisty by činil 8 tisíc a pak by dostával příplatky za práci, kterou vykoná. Je to pěkná představa, ale nedořešená. Představte si policistu, který má průměrný plat 16.000,- měsíčně, ale z toho základní mzda činí oněch 8.000,-. Když tento policista půjde žádat do banky o hypoteční úvěr, tak se mu tam vysmějou. Žádná banka nedá hypotéku na 8.000,- Kč, i když měsíční příplatky dělají bůhví kolik. Takových nedořešených názorů máte hodně, pane poslanče. Měl by jste se nad nimi ještě jednou pořádně zamyslet, projít si všechny fakta a teprve potom o nich kvalifikovaně promluvit.

Black

Pane Langře, poslanče.
Předpokládal jsem, že s koncem éry nadvlády KSČ končí také doba, kdy v TV budu vidět pořád stále stejné "ksichty" přesluhujících politiků. Jak jsem byl naivní. Už zase bych tam některé viděl víc jak patnáct let, kdybych se na TV vůbec díval. A Vy patříte mezi ně. Ne však proto, že by jste byl nějaký úspěšný politik. Ale spíše proto že ODS je absolutně bez schopných lidí.
Ovšem čím jste Vy i ODS neschopnější, tím jste drzejší. Jako učebnicový příklad stupidního chování je pak Vaše osobní veřejné vyjadřování se ve věci CzechTek.
1. V prvé řadě vědomě opomíjíte kdo celou problematiku spustil, kdo je tedy sice poškozeným, ale jediným viníkem.
2. Idiotsky se podílíte na zpolitizování vůči nezúčastněném okolí násilného chování.
3. Nepředloženě se zastáváte bezohlednosti, nedodržování zákonů, nerespektování svobody jiných a především prvního stupně terorizování nezúčastněných.
4. Zhovadile kritizujete člověka, který je v nejvyšší politice pár týdnů za to, co Vy a Vaše strana jste neuměli vyřešit již za své vlády.
5. Pokud i nadále hodláte svou aktivitou podporovat mládež v novém adrenalinovém "sportu", pak vězte, že se může přihodit, že slušní v ohrožených obcích vezmou svou ochranu do vlastních rukou. A já jim jenom poradím, ať začnou u všech zákonodárců, kteří neudělali za 15 let nic proto, aby jejich bezpečí, svoboda a klidný spánek nebyly ohrožovány.
6. Jako zákonodárce jezdíte do cizích zemí, ale jak je vidět, nic se tam nenaučíte, takže to vypadá, že si tam jezdí válet zadek. Kdyby tomu tak nebylo, již dávno by měla naše zem jasná pravidla pro chování obcí, policie a státní správy pro případy, kdy tlupy pro své povyražení terorizují okolí.
7. Nepochybuji o tom, že kdyby se podobně jako mládež, zachovali třeba protestující dělníci, tak by jste byl první, kdo by ve zkráceném řízení navrhoval zákon zajišťující státní správě jak s nimi zatočit. K tomuto tvrzení mne opravňuje fakt, že jsem od Vás v předešlém týdnu neslyšel odsouzení hrubého zákroku policie proti protestujícím horníkům ve Warszawě.

Pane Langere, ten jeden mrtvý rozhodně nezemřel kvůli policejnímu zákroku. Vy jste tuto informaci stejně jako někteří další politici zneužil pro své výlevy. Těším se, až budete ministrem vnitra vy: To bude panečku pořádek!

Pane Langer, ODS vyhraje volby a zdědíte, promiňte ten výraz, nasranou policii. Díky ODS, která prostřednictvím policie útoči na ČSSD. Dejte konečně policistům pokoj. Ti kluci co zakročovali, mají také rádi hudbu, tančí apd.. Je mezi nimi jeden základní rozdíl. Oni bránili s nasazením zdraví zákon.

Stále se mluví o porušení ZÁKONA. Ani jeden z vas nenapsal o jaký zakonse jedná.Když mě někdo vleze na zahradu a já mu zlamu nohy tak mě odsoudí za nepřiměřenou obranu a ublížení na zdraví. Tady vlezla policie na soukromý pozemek a ještě je zmlátila. tak o jakých to zákonech mluvíte . může to někdo vysvětlit.

Pokud by se stal ten šašek Langr ministrem vnitra, budu mezi prvními policajty co odevzdají služební průkaz. Pod tím blbem bych nesloužil.