4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pro folkařku,Fredyho a Leftyho.B
1.Příklad s Rockfestem jsem neuvedl proto,že mě cokoliv z toho vadilo,ale proto,že to co je na městem povolené akci
normální,nemůže být důvod k zásahu na jiné akci (nechci polemizovat o legálnosti).
2.Nejsem zastáncem techna,ale snažím se být tolerantní k posluchačům všelijaké hudby právě proto,že mě stát za mlada přikazoval co smím poslouchat a co ne,a když jsem se chtěl zúčastnit nějakého tajného koncertu,tak tam poslal VB.
3.Nejsem právník a neumím rozpoznat,které zákony byly porušovány.Vím to pouze z úst představitelů policie a vlády a proto jsem uvedl srovnání s Rockfestem.Spousta zákonů,které uvádíte,byla asi porušována až v době zásahu policie.Ale při posuzování zkušeností z minulých technoparty jde spíše o nepořádek a hluk a to podle mě není důvod pro zásah s takovým množstvím zraněných.Jinak já také nosím hůl(hůře chodím),nůž(na chleba) a plyn(na obranu),ale zjistím si,zda neporušuji zákon.
4.Také bydlím v paneláku a neustále slyším,jak na nic nejsou peníze.Proto mě vadí,že vláda není ochotna veřejně tyto problémy řešit,ale umí vyhodit statisíce (možná miliony) Kč na policejní zásah,který je vidět a za který získá politické body(soudě podle vašich ohlasů je získává), ale přitom neřeší základní lidské potřeby(což vám asi nevadí).
5.Používá-li Paroubek taktiku,že se zviditelňuje akcemi, které možná zařídí klid na víkend pro pár lidí,ale neřeší problémy,které se týkají miliónů obyvatel,tak opravdu klobouk dolů.Pro mě např.by však bylo důležité,kdyby se trochu zajímal o nezaměstnanost,protože po novelách,které vytvořili ministři se mi nějak nedaří sehnat práci (mám změněnou prac.schopnost).

Rudolf Š.

Promiňte, jen kraťoučce, kolem tohoto se vše stále točí: Uvádíte, že "nepořádek a hluk podle mě není důvod pro zásah s takovým množstvím zraněných". Celou dobu jsem se nikde nedočetl, co by kritici zásahu podnikli: Vyzvali by technaře k pořádku a klidu, a když by "děti" neposlechly, policie by měla sklapnout a odjet domů ? Takové šašky opravdu nikdo nepotřebuje, to by mohli slavný sbor rozpustit.

Pane Rudolf máte jasně pravdu a od těch komoušů si nenechte kazit náladu.At jdou na Kubu tam se budou bát i upšouknout.

Novaku,Novaku, ty modrej curaku,nepojedu na Kubu, tobě fláknu přes hubu.

Pane Rudolfe,

píšete, že neznáte zákony a nejste schopen posoudit zda bylo, co a kdy porušováno. Osobně jsem velmi rozhořčen právě proto, že já jsem se zněním zákonů poměrně slušně obeznámen. Mohu Vás ubezpečit, že k velmi závažným deliktům docházelo mnohem dříve, než policie zasáhla. Ovšem nemám již chuti se o tomto rozepisovat. Faktem je ovšem jedno. Nejde jenom o hluk a nepořádek. Jde hlavně o principy demokracie. To jest, že každý je povinen řídit se platnými zákony a že menšina se musí podřídit většině. Pokud po policii požadujeme, aby tvrdě zasahovala proti skinheadům a fotbalovým či hokejovým fanouškům, nelze teknařům ulevovat jenom proto, že charakteristickým znakem nejednoho čecha je nadávat vždy a na všechno.

I o můj hlas ODS v příštích volbách rozhodně přišla. Hodili jste přes palubu policisty, kteří se s nasazením vlastních životů a zdraví snažili chránit majetek ostatních lidí. A to proti zdrogovaným, alkoholem nabuzeným agresivním rváčům. Jakpak by se líbilo Vám, kdyby si někdo uspořádal technopárty v blízkosti Vašeho domu a na Vašem pozemku? Díky podpoře TV Nova se snažíte ukázat jak byl zákrok PČR brutální a neoprávněný. Zřejmě tedy nemáte důležité informace. PČR vyzvala všechny v několika cizích jazycích, aby opustili místo až ve chvíli, kdy začali obsazovat ostatní pozemky ( parkováním vozidel, docházením na toaletu, kácením dřeva v přilehlém lese na zátop atd. ) a jejich majitelé žádali, aby PČR zakročila. Všichni, kteří místo chtěli opustit a něměli tohu se rvát měli dostatek času ( 1hodinu ) na to aby odešli. Dokonce hrdinsky odešlo i pár těch, kteří následně policisty napadli zezadu ( házeli po nich kameny , lahve od alkoholu, zapalovali balíky slámy a posílali je na ně). Na místě tedy zůstali pouze ti, kteří agresivními chtěli být. Mnozí z nich dokonce díky svému delíriu poškozovali sami sebe, kdy nebyli schopni ani dohodit do kordu policistů svou dopitou lahev a trefovali ostatní, což dnes s velkou slávou přičítají PČR.
Jenže pane Langre, lidé této země ( až na vyjímky ) nejsou hloupí, špinavá hra vaší strany k získaní volebních preferencí tentokrát opravdu nevyšla!

A proč obsazovali cizí pozemky, protože je na ten jejich nepustili a zašpérovali celou dálnici. No a pak měli důvod zasáhnout.Jak víte, že jsou to fetáci . Podle keců si myslím , že jste alkoholička a kouříte ,tak 40 denně Čau závisláku.

Milane, zamyslete už se nad sebou. Nenapadejte paní Lenku, která tady napsala oproti vašim blábolům, veliký kus pravdy. Je vidět, že se skvěle k ODS hodíte, ať tu napíše kdo chce co chce, nic vám nevoní.

Všichni co tu píšou ty bláboli ,tak se považujou za SLUŠNÝ A HLAVNĚ PRACUJÍCÍ LID. HA HA.CH těl bych vás vidět.CHlastate doma bijete děti a ženu .CHodíte do Kolbenky .Hákujete jak vsteklí . Jste zamindrákovaný socky.

Plně s Vaším názorem souhlasím. Slušní lidé mají právo poslouchat jakoukoli hudbu, pokud tím neobtěžují ostatní, zfetovaní toto právo ztrácejí, protože to nejsou lidé, ale ubohé trosky.

Pane Langere a spol.
naháníte voliče pro ČSSD a nebo děláte z lidí nevoliče.(což je můj případ).Proč se zastáváte pakáže?Vaše strana má stát na slušných,pracovitých a loajaálních občanech.

pane Langr, at udělá vláda cokoliv, hned jste proti, kdyby prohlásila, že máme čtvero ročních období, hned byste spustil Vy a Vaši kolegové - to je populismus
Technopárty je opravdu pokleslá kultura, vede k drogám, agresivitě, nehygieně, to snad musí uznat každý jen trochu slušný člověk, bez ohledu na věk

Pane Langere, od roku 1989 jsem byl zastáncem a podporovatelem nejprve OF a poté ODS. Ve všech volbách jem tyto organizace vždy nekompromisně volil. Jsem hluboce zklamán jak Vašimi vystoupeními na veřejnosti (TV, tisk ....), kde nehledáte a snad ani si nepřejete zlepšení čehokoli na naší politické scéně, ale jen cíleně napadáte opozici. Vrcholem je Vaše, a celé ODS (včetně prezidenta = čestného předsedu ODS), veřejná podpora porušovatelům zákona, feťákům atd. - CzekTeku 2005. Zatím jste jen "stínový", pokud by (nedej bože) vyhrála volby ODS, stal byste se zřejmě "opravdovým ministrem a pak bych rád vidě, jak budete tutéž situaci při CzekTeku 2006 řešit vy. Každopádně - můj hlas jste již ztratili.

Pane Janáčku,
bohužel musím to samé konstatovat.Jednání ODS je vrchol trapnosti.Zastává se spolu s blekotou Havlem,podporovatelem čečenských teroristů Štětinou,Stranou zelených-levičáků a anarchistickou zmetků,kteří své chováni kryjí technomuzikou.Můj hlas ODS také ztratila.Jsou stejní, jako všichni.

Pane Milane potrefená husa z ODS se vždy ozve.Jestli chcete vidět toho koho jste popisoval ve vašem příspěvku tak se podívejte do zrcadla a možna někoho konkretního uvidíte.

Vážený pane Langere,připojuji se k dotazu Lukáše Charváta ohledně kauzy Jiřího Kajínka.Rovněž bych velmi ráda znala Váš názor.Zde byla uvedena jména policistů jako vrahů,soudce s tím nic nedělá,to je známo z médií.V průběhu soudního líčení vyplynuly nové informace a to velmi závažné,přesto není snaha ke znovuotevření procesu.Nechci od Vás odpověď,že je to věcí soudů,to já vím,mne zajímá to propojení vysokých policistů v kauze a to samé se týká i případu Lízner,pokud se tam vyskytují jména policistů v těch nejvyšších funkcích,všecko se tzv.smete se stolu,to Vám nevadí? Vždyť takoví funkcionáři na prezidiu a nepotrestat je,zahlazovat stopy,to není nebezpečí? Proto zůstávají kauzy neobjasněné a nedošetřené.Takovéto situace již působí trapně a v občanech ČR vyvolávají pocit bezmoci.To byste jako opozice měli sledovat a interpelovat,hlavně Vy,jako budoucí ministr vnitra,měl byste být obklopen lidmi,kteří plní slib,který dali našim občanům,že budou pracovat tak,aby každá podezřelá činnost v jejich řadách byla řádně vyšetřena a potrestána,teprve potom se obnoví důvěra lidí,nyní se nevěří v policii téměř nikomu a to proto,že vládne mezi nimi falešná solidarita,která jejich trestné činy neprověří,např.inspekce MV,to již vím napřed,že tam,kde má něco vyšetřit,to dopadne tak,že nic nezjistila,jako v případě J.Kajínka a v mnohých jiných.Jsem zvědavá,co mi odepíšete,ale aby byla obnovena důvěra v policii,to je téměř nadlidský úkol.Za případnou odpověď Vám děkuji.

Ono v demokracii jde hlavně o princip. Jak brát to, že Policie za nejasných okolností brutálně vtrhne do davu lidí? Pokud někdo přestoupil zákon, měl být potrestán. Ale apriori všechny považovat za zločince, to je normální? Myslel jsem, že kolektivní vina se u nás neuplatňuje.
Můžu si o techno příznivcích myslet co chci, ale opravdu se bojím toho, že velitelé Policie budou jednat dříve než přemýšlet. Zejména pokud se Policie stane nástrojem těžení politických bodů, jako tentokrát.

Já se zase bojím, že příště nebudou raději jednat vůbec, jak to ostatně předvedli v Praze. Ani se nedivím, po té mediální sprše bych dala okamžitě výpověď a ještě si užívala výsluhy podle současného zákona. Než tam přijde stíňák, bude vymalováno!

Když policie někoho vyzve,aby opustil pozemek,tak ho zkrátka opustím.Měli na to dost času.Místo opouštění pozemku na polici zautočili.Proč měli připravené plynové masky?Kde vzali kameny?Ti byli štatstní,že se mohou rvát.Je do stejná pačíska,jako antiglobalisté.Myslíte,že by v Americe jednala policie jinak?Doufaám,že nepochybujete o demokracii v USA?

Připojuji se k táboru bývalých voličů ODS. A že jsem ji volil od roku 92 naprosto pravidelně!! Tupohlavec Topolánek a pokrytec Langr, to doopravdy nemusím. Modří ptáci vyděšení z růstu preferencí Paroubka jsou schopni udělat snad cokoliv, na své vlastní téměř skalní voliče ale jaksi pozapoměli. K příští volbám, pokud se vedení ODS zásadně nezmění, nejdu. Fuck Langr a Tupolávek .

Souhlasím. ODS je banda hajzlů. Již je nebudu volit,dokud nezmění své vedení.Topolánek,Langer,Tlustý weg!!!!! Nečas nějak mlčí?! Že by alespon on byl konzervativec?

Připojuji se též. ODS jde jen o jejich koryta a moc. Také je zřejmé, že chtějí paralysovat policii aby nebyla schopna odhalovat lumpárny a zlodějny zbohatlíků a pseudopodnikatelů. Sama ODS má největší podíl na tom, že slovo podnikatel se stalo synonymem slova zloděj. Svoji nulovou toleranci a tím, že jsou proti všemu a všem se u mě, a jsk tak čtu tak ne jenom u mě, naprosto odepsali. Od doby co odešel Klaus a převzal stranu primitiv, byť s VŠ vzděláním je ODS stranou sama pro sebe a pokud nezačnou pracovat v zájmu většiny lidí, tak budou stranou stále menší a ještě menší, až budou úplně nejmenší. Ten tah s inzeráty v novinách je stejně diletanský jako svého času stejný způsob Kalouska, namířený tehdy proti policii, když se snažil vsugerovat lidem, že bývalý esenbáci vyšetřovali loupeže, vraždy a ostatní trestné činy jinak než současní policisti a proto si nezaslouží žádné uznání. Myslím, že pan Langer už není tak nezkušený, aby nevěděl, že metody všech tajných služeb na světě jsou v podstatě stejné a těžko se na nich dá něco nového vynalést a je jedno jak se jmenují, jestli to je STB, KGB,CIA,Mosad či BIS. Mění se pouze prostředky, zatímco štěnice před 30lety byla velká jak balíček cigatert, tak ta dnešní už není pouhým okem skoro vidět, ale účel jejich použití je stále stejný. Takže pan Langer jen oblbuje lidi a na základě jejich neznalosti věci s nimi maipuluje.

Omlouvám se za překlep na posledním řádku svého předchozího příspěvku - ne politicých, ale politicích.

Humbuk okolo CT místo podpory PCR a naopak podpora pochybných existencí Vám jistě dostatečně vynahradí můj hlas.

Váš již bývalý volič.