4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vážený pane poslanče
Předem mého mailu bych Vám chtěl sdělit jednu skutečnost a to , že do této doby jsem byl Vašim voličem a Vaší strany. K mojí osobě uvádím, že jsem policejní inspektor Obvodního oddělení Břeclav a jsem ve věku 32 let, který se snaží našim poctivým spoluobčanům již 11 let pomoci . Vaši stranu, kterou reprezentujete, jsem již mnohokráte volil a to jak v komunálních, senátních i poslaneckých volbách . Bohužel však musím konstatovat , že jsem asi udělal velikou chybu, že jsem Vám jako představiteli " Občanské " " Demokratické " strany svěřil svůj volební hlas. Doufal jsem ještě před týdnem, že jako stínový ministr vnitra dokážete konečně udělat pořádek v této zemi, které poctivě sloužím . Po Vašem vyhlášení ve věci napadení tzv. tancujících dětí na Tachovsku jsem si ovšem opravdu srovnal priority mého života a učinil následující rozhodnutí .
1. Vzhledem k tomu, že Policie České republiky je neustále skandalizována ze strany Vaší / a bohužel i mojí volební strany, za což se velice stydím / strany , rozhodl jsem se ukončit služební poměr u Policie České republiky , jelikož nemám zapotřebí, aby mě spoluobčané , příbuzní a známí , vyčítali, moji příslušnost k uvedené složce .
2. Již nikdy v životě nebudu volit Vaší stranu a rovněž mé příbuzné a známé / kteří s tzv. brutálním zásahem proti tancujícím dětem z 95 pct souhlasí / nabádám k tomu, aby v příštích volbách nevolili stranu, která se neumí zastát ochránců zákona tohoto rádoby demokratického státu .
K uvedeným skutečnostem kolem srazu technařů bych Vám chtěl uvést ještě následující . Jsem silně proti některým excesům brutálního napadení technařů ze strany policistů, tyto případy je nutné řádně prošetřit a vyvodit z nich příslušné zákonné opatření . Ovšem na druhou stranu bych chtěl uvést, že většiná hromada zasahujících policistů konala v mezích zákona a tím pádem i Ústavy České republiky . Nevím pane poslanče, jestli Jste viděl i záběry kamer i z druhé strany barikády, jestliže ne , tak se podívejte na stránku ministerstva vnitra , kde jsou záběry vystaveny . Mrzí mě , že jsem Vám jako svému idolu demokracia a spravedlonosti bezmezně důvěřoval, máte mé ujištění , že toto se již nebude opakovat . A mimochodem kdyby Vaše strana vyhrála ve volbách a Vy jste se stal ministrem vnitra, přeji Vám, aby jste se nikdy nedostal do takových medializovaných zákroků , kdy politici , kteří nebyli na místě a poslouchají pouze jednu stranu , učiňují výroky na lidech, kteří slouží , chrání a brání Policii České republiky a tudíž i Českou republiku.
S úctou dosud Policejní inspektor praporčík Damborský Martin , Obvodní oddělení Břeclav .

Pane Martina,tak přesně tohle chápu. A přála bych si,aby se takhle zachovala většina policistů. On pan stíňák možná bude velet MV,ale velitel bez posádky bude jenom pro smích. Doufám,že dostanete výslužné a že si najdete práci, v níž nebudete pasován za klauna našich politiků. Jeden se už třepe na post ministra. Třeba bude v Olmiku po těchto průserech jiná atmosféra,třeba zdejší malý Ivan pochopí,jaké blbosti natropil velký Ivan a nedá ho do čela kandidátky.

doufam ze pan stinak bude hodne dlouho ve stinu! MV potrebuje vedouciho ne populistu!

Martine.
Je škoda,že si celou situaci berete osobně.Nikde jsem nečetl,že řadoví policisté nesou zodpovědnost za tento zásah.Někdo přece musel vydat rozkaz.A ten kdo ho vydal,musel vědět,jak to dopadne.Řadoví policisté ten rozkaz jen plnili (a bylo by velmi špatné,kdyby ho plnit odmítli) a to,že jim v některých případech ujely nervy je ukázka toho,jaké napětí tam vládlo.Když se nedokázali ovládnout cvičení policisté,což teprv "technaři", kterým byl narušován mejdan,na který se delší dobu těšili a připravovali.Stejně tak jako když policisté někde na rakovnicku omylem obsadili jinej dům.Taky udělali svou práci perfektně,ale někdo jim dal špatnou adresu.
A právě toto kritizuje ODS.Vydávání špatných rozkazů a ne jejich plnění.A když si poslechnete,jak Kosinová v úterý 26.7. řekne ve zprávách na ČT,že policie Czechteku zabrání,ve svém tiskovém prohlášení ve stejný den označí celou akci předem za nelegální a Husák řekne že proti Czechteku nic namá,jen musí být dodržovány zákony.A pak je po zákroku vymýšleno,jaké zákony to vlasně byly porušeny.Je to celý divný a když do toho začne mluvit i Paroubek,tak se není co divit,že vznikne situace jako je teď po Czechteku.Ale tuto situaci přece nevyvolala ODS,naopak podle mě chce jen lepší organizaci ve vedení policie,aby dobrá práce řadových policistů netrpěla špatným vedením.
Proto také nechápu,že s touto činností ODS spojujete svůj odchod z řad policie.Když to trochu odlehčím.Vám toto chaotické vedení policie vyhovuje a máte strach z vedení po eventuálním vítěztví ODS ve volbách 2006.A teď vážně.Na lidi kolem sebe se vyprdněte a dělejte,co vás baví.A pokud chcete demokraci,tak se jí pod vedením ČSSD a KSČM nedočkáte.Vemte si jak se pomalu od demokracie v posledních letech vzdalujeme (Gross,Špidla,Zeman,Paroubek - jejich chování a výroky-to že někdo o sobě tvrdí že je demokrat ještě neznamená že demokrat skutečně je).
V posledním období se se dost lidí vyjadřuje,jak už nikdy nebudou volit ODS.Pokud je to proto,že jim vyhovuje vláda ČSSD a KSČM,tak proč ne.Pokud je to však proto,že ODS svobodně vyjadřuje své názory,tak je to špatné.
Na závěr něco pro zasmání.Majitel pozemku se v televizi divil,že má louku pokosenou.Pokud to dobře chápu,tak mu někdo z okolních zemědělců několikrát ročně seče louku a seno si nechává (z 13.5 ha je to hodně sena).Pokud si někdo takhle přilepšuje,tak by mu nemělo tolik vadit,že někdo občas šlápne na louku jeho (když on jezdí s těžkou technikou na CIZÍ pozemky).
Rudolf Š.

Opět rozumné slovo pana Rudolfa Š.Doporučuji vám ostatním si prěčíst jeho příspěvky několik stran zpět.Doufám, že vám blikne!

Sorry Langře, lžeš. Nejen o czechtecu, ale přímo systémově...no jo, svině se nikdy nečervená:-)

proto máš tak rád internet, co? Můžeš se vyřádit a nikdo tu červenou (až rudou) nevidí.

Poslanče Ivane Langře. Proč nereaguješ na příspěvky jenž jsou zde uveřejněny ? Máš strach ? Asi ano. Nebo se za svůj názor teď stadíš ? Měl bys. Je mi trapně, že Bůh stvořil takové politiky jako Ty. Bůh nás chraň pokud strana modrých ptáku se opět dostane k moci a Ty se staneš ministrem vnitra. V takovém případě raději budu emigrovat do Namimbie a požádám tam o politický azyl.

Už abys tam byl

Jasně novák a Tebe vemu sebou. Budeš mi tam dělat poskoka.

To je ale povídání. Skutek ale utek.

Né že bych si to přál, takovej blbec nejsem, ale to co se pěstuje za keci kolem techna mezi politiky a lidmi mě utvrzuje, že tenhle stát už dlouho nedostal pořádnou facku, aby si uvědomil, že nějakej pořádek tady musí být. Zatím jak sleduji je to cochcárna a docela se děsím jestli to není činěno za nějakým účelem, aby byla policie zalezlá. Byl jsem minulý týden v Londýně - vím o čem mluvím .

Vážený pane doktore, co říkáte na http://anti-czechtek.ic.cz/? Díky

kdyby byli vsichni schopni se zamyslet, nebyly by diskuze plne takovych prispevku jako tady a vsude jinde po internetu. opravdu me prechazeji veskere iluze o vysi inteligence v tomto narode, jedine co mne uklidnuje je to, ze do diskuzi neprispivaji lide, kterym to prijde jako ztrata casu, protoze oni vedi jak se veci maji.
ps. kdyby vsechny strany staly po boku vladnouci CSSD za kazdym jejim krokem, nestacila by nahodou jenom jedna strana? kdyby do vladnoucich nekdo poradne neryl, proc by se meli snazit neco menit a zlepsovat? kdyby lide neryli do vlady, musela by se starat o jejich nazory?

tomu se rika demagogie

Pane Langer, chytáte se vždy jakkékoli záminky, aby jste vystupoval proti policii. Pokud ODS vyhraje volby (v což nevěřím, protože to by jste snad museli toho prázdného Topola s gulema obětovat) a Vy budete ministrem vnitra, myslíte, že Vám budou po tom všem Vaši podřízení věřit a budou za Vámi stát (kromě Hujerů, ti určitě)? Pouštíte se do policie za jejich zákrok na CT2005 jménem strany, která tu samou policii kritizovala za loňský pozdní zákrok. Jak by jste zakročil Vy? Vy svým vystupováním spolu se svými kolegy stále znevažujete policii jako takovou, jaký má potom mít respekt, když i ústavní činitelé jdou proti ní? A to ve státě, ve kterém si řada lidí stále více plete demokracii s anarchií, kde nebývale roste agresivita lidí, což je vidět nejen na Czechtechu, ale i na silnicích s agresivními a bezohlednimi řidiči, na fotbalových stadionech, které se často vinou přiblblých "fandů" (kteří nemají se sportem nic společného) mění v bitevní pole, ale i v běžném životě (lidé pracující ve službách, včetně mne, by Vám mohli o agresivitě a hulvátství zákazníků vyprávět). Czechtek byl názornou ukázkou této agresivity, netolerance, bezohlednosti a žádného respektu před státními orgány. Jinak by si účastníci CT2005, po výzvách policie k opuštění prostoru, nemohli dovolit házet po policii všechno, co jim přijde pod ruku (láhve, kameny, klády) a ještě se přitom diví, když potom dostanou pendrekem. Jak je možné, že v tomto státě se organizují desítky koncertů bez nějakých problémů a problémy mají vždy jen technaři? Proč musí organizovat technopárty tak konspirativně, kdy se do poslední chvíle neví, kde technopárty bude a neuspořádají svoje orgie oficiálně se všemi náležitostmi, které každá taková akce musí splňovat? Vždyť to je v zájmu všech účastníků, aby koncert fungoval, aby byla zajištěna hygiena, zdravotníci, pořadatelství i bezpečnost účastníků. Proč to asi technaři nedělají? Není to snad proto, že nejsou schopni takový koncert zorganizovat nebo vědí, že koncert je především drogovým dostaveníčkem, které se státu nemusí líbit? Nebo se už předem počítá s bitkou s policií a proto se tak organizátoři chovají? V řadě evropských států mají technaři problémy s policií, řada demokratických států jim zakázala organizovat tyto technopárty na svém území a my si máme všechno nechat líbit? Jak je možné, že si technaři beztrestně dovolí dělat bordel (a to je ještě slušné slovo pro pojmenování jejich akcí) na Strahově, že si dovolí beztrestně ničit budovu MV na Letné? Proč se Vy, politici, kteří máte plná ústa demokracie, nepostavíte tvrdě proti těmto bezohledným lidem, kteří uznávají pouze svoji pravdu a jiná je nezajímá? To opravdu jste jako politici tak prázdní a tak mimo, že se chytáte všeho, co Vás aspoň trochu ukáže v médiích jinde než v parlamentu, kde jste jednotní pouze tehdy, kdy si zvyšujete platy a různé náhrady, o kterých se nám, daňovým poplatníkům, kteří to ze svých daní všechno platíme, ani nezdá. Slezte konečně z těch parlamentních výšin a Vy konkrétně se zamyslete nad tím, co jste udělal pro to, aby policie měla větší respekt. Bezzubou kritikou ničeho nedosáhnete. Také se podívejte vlevo na anketu o zásahu policie, aby jste byl v obraze, co si o tom myslí většina lidí. Howgh.

PRO LEFTYHO A LENKU. Doufám, že jste viděli ČT1 .uŽ SE VÁM ROSVÍTILO Co blábolila Kosinová před párty.Viděli jste přístupovou cestu. A co ten kašpar dívající se do dálky přes lány. Byl uplně někde jinde .At žije vláda prolhanců.Aspon at blábolej všichni stejně.

Milane, ty zarytej modrej ptáku, přestaň už tady lidi přesvědčovat, aby se přiklonili na tvou stranu. ODS staví jen na lžích, lžemi se chce dostat k moci, což se jí rozhodně nepovede.

Milane, Milane, ty neumíš nic jiného než nadávat, tvůj duševní rozhled je opravdy malinký

Nemá cenu reagovat na Milana - o jeho inteligenci jasně hovoří jeho gramatika (z počtu pravopisných chyb v jeho příspěvcích předpokládám, že základní školní docházku ukončil s předstihem).

Ale Milánku prober se, jak jinak se asi dostali účastníci Czechteku na louku než po cestě?? Poslouchal jsi Bublana?Jenže obsazovali i další místa, kde neměli co dělat a to by se jistě ani tobě, jako majiteli přilehlého pozemku nelíbilo.Jestli jsi si všiml, media stále omílají jednu a tu samou reportáž o brutalitě policie ( s takovou silou zákroku také nesouhlasím ). Zřejmě toho více nemají , ale na stránkách http://anti-czechtek.ic.cz/ uvidíš víc, tak otevři OČI. Jsem pro demokracii , ale nejsem pro anarchii, kterou se " naše děti " snaží prosazovat. Nechci se v této zemi bát toho, že až bude někdo napadat mě, policista raději odvrátí zrak, aby nebyl osočován za to že zasáhl. Jsou tu pro naši bezpečnost a já jsem za to ráda. Armáda ta jen leští Tatry, ta nám v ničem moc nepomůže a přesto je 2x lépe placená než oni a přesto na ně neustále někdo hází špínu. Chápu je to represivní složka, zřejmě je nikdo nebude mít příliš rád, ale s tím do toho asi šli ( což je svým způsobem obdivuhodné ). Měj hezký den :-)

Jo mimochodem ten slovník by chtělo opravdu o něco vylepšit, s vaší mluvou vypadáte jako ubožák a tak zřejmě své názory skutečně neprosadíte. Slušnost je základ a je mi líto nebyl-li nikdo, kdo by Vás ji naučil.....

Milý Milane,

původně jsem napsal několik odpovědí, s podrobnou analýzou právních norem a příkladů na modelových situacích. Ovšem vést nekonečné debaty o něčem naprosto zřejmém mne již unavuje, tudíž jsem vše smazal a řeknu ti pouze jediné. JSI VÁŽNĚ BLBEC.

Jo ještě jsem chtěl něco říci k té dupárně. Hele polišové jsou na tebe pěkně nasr.... Měl jsem se možnost podívat na nějaké jejich psané názory - a mejou ti tam pěkně zadek. Moc se jim nedivím, oni to nemají opravdu jednoduchý. Ze všech stran si na ně někdo otvírá hubu a zastání žádné. Bavili jsme se s parťákama u piva a padlo tam , že v těch černej hadrech v tom vedru se vedle kluků potily i holky - to je teda soda ! Klobou před nima dolů. Já jsem se v tom vedru válel ve stínu na plavečáku a div že jsem nezdechnul. Proto se nedívím, když ten driblující zhulenej pitomec hodil šutrem a dostal za to po držce, až slyšel dupot bosích žížal. Zdar jdu spát Marek.

Amo Železný neupsal jsem se! To jistě víš. Je to mazanej chlap bacha ! Ta Wolfová ? Nevím, je to Zemanova roztleskávačka, ale jinak nesmírně pracovitá ženská a správna sranda baba. Dokáže ukecat lidi. Podlé mě honí do kupy známé ksichty, aby bylo něco na volební tablo . A Prachy ? To zřejmě problém do začátku nebude. Něco jsem si už od nich přečetl. Zatím je to takové mlhavé. Zdar Marek !