4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

primat nedrzi CSSD, verejny dluh je cca k 1 bil. kc,pricemz ODS nadelala 500 mld.ludku,kdyz budeme spravedlivi, tak je to
1:1,

ale k tomu dluhu jeste male doplneni, uz jsem to jednou psal, prevod dluhu z dob pred89 je cca 160 mld, za to ods nemuze, dale upadek a krachy podniku zpusobila ČNB svym razantnim zvednutim urokovych sazeb z uveru za vlady klause. a vlada nemuze a nemohla ridit ČNB. takze za to vlada ods nemohla, jak vy pisete. samozrejme ne vsechno ovlivnila cnb, troufam si rict tak 60procent padu podniku. takze nam zbylo ( potitejte se mnou 500 mld minus 160 mld za ksc x .4 tj 136 mld kc) 136 milard, ktere ma na svedomi ods. co je to procentuelne proti cssd si vypoctete sami

jetse jednou za socialistickeho bankovnictvi vlada ods priopravila tento stat o 500mld,nemluvim o dalsim majetku vyvedenemm do zahranici,krachu kampelicek,absence jake hokoliv zakona. I pan prof. Vaclav Klaus konstatoval , ze neprivatizace bankovniho sektoru byla chybou,naklady na sanaci a rozkradeni techto bank nese ODS,afera lehkych topnych oleju za vlady experta z ODS p. Kocarnika jako ministra financi,takze porad 1:1,lukasi priznej si to , ja vim, je to tezke ,ale jeto pravda.Budme soudni.

v cem je vina ods u krachu kampelicek ?? to mi chcete namluvit, ze je stat ma ridit a kontrolovat ??? co se tyce vyvozu majetku, pokud neco vlstnim , muzu si s tim delat co chci, treba vyvezt za hranice. to je obchod. je pravdou, ze banky mely byt privatizovany okamzite po prevratu. pak by nikdo nikoho nemohl odsuzovat, kdyz banka padne a jde do konkursu. je to opet otazka obchodu. do toho stat nesmi zasahovat. kdyz padne forma, propusti lidi a akcie spadnou treba na nulu. a akcionar si taky nemuze stezovat, ze prodelal, ze ma penize pryc, to je obcho a rizika s nim spojena. zadnym zakonem toto nelze osetrit, maximalne pojistenim vkladu. to ale enorme zatezuje banky a podle toho to pak vypada. mame skoro nejvetsi poplatky za nbankovni sluzby v evrope. a kdyz banka nevydela na uverech, zdrazi sluzby. jinak to asi nejde.

samozrejme dozoruje ministerstvo financi,ktere udeluje licence ,odpovednost je na min. financi

Škromachova taktika při snižování nezaměstnanosti začíná vycházet najevo.
Přepisuji z dnešní relace ČRO1 ve 13:00
(Celé dostupné ve zvukové podobě na http://www.rozhlas.cz/portal/portal/v přehrání zpravodajských relací).

"Za arogantní pokládají lidé z jesenicka postup úřadu práce při sankčním vyřazování z evidence...
Podle zástupce ředitele jesenického úřadu práce Josefa Vyroubal je to politický manévr ke snížení míry nezaměstnanosti. Takový postup se nezamlouvá ani jemu..."
obrazek o vlade si udelejte sami

Luďku, najal si vás Langer, abyste tady hustil do lidí, to, co je nezajímá? Mimochodem, mám přítelkyni v Jeseníku, která léta byla nucena chodit na pracák, znám všechny praktiky, co tam s lidma provádějí, neshazujte nic na Škromacha! Škromach nikoho na úřadech práce nenabádá, aby si na teplý a krásný místečka posílali svoje lidi.

je mi lito ,ale pan Schvarz nema pravdu, vetsina dluhu 500mld kc vznikla za vlady tve ODS a jejiho socialistickeho bankovnictvi, kdy diky teto politice kazdy obcan bude splacet cca 80 tis.Pan profesor ale do bilancni rovnice tento dlu na strane pasiv nezahrnul, v bilanci se objevil az za vladyCSSD v konsolidacni bance.
Ludku jeste jednou,vim, ze je to pro tebe neprijemne zjisteni ,ale za vlady ODS doslo k nejvetsimu zadluzeni tohoto statu-socialisticke bankovnictvi, krachy bank,sanace bank,uverove podvody,vyvoz kapitalu do zahranici,neexistence zakonu.Tak si to hochu taky priznej:Tva ODS totiz neni neposkvrnena ,ale v aferach a korupcnim jednani zmitajici se strana.

to bb , co vas teda vlasne zajima na techto strankach??
to papa , jeste zapomel zapocist dluh republiky z lat pred 89, to bylo asi 160 mld. kc. ja netvrdim, ze ods nenadelal dluhy. cssd ale v tomto drzi primat.

ajeste ke korupci, spoctete, kolik jich mela vlada ods a jaka " vaha" byla u jednotlivych afer. a porovnejte to s vladou cssd. obe vladly cca 7-8 let, takze na cas je to 1:1, pak budeme hodnotit, kde byla vetsi korupce za stejne casove obdobi.

nejvetsi korupcni jednani bylo za ODS,kdy uvery dostavaly za socialistickeho bankovnictvi lide blizci ODS,i kdyz vedeli,ze nic splacet nebudou , to byly afery hlavne kolem p.Judr .Salzmana,clena ODS a red. KB,Topne oleje a aferap min. financi Kocarnika, kdy manzelky techto politiku nosily v igelitkack milionove obnosy,tajna konta ,mrtvi madarsti darci tzv. sponzori a sposty dalsich afer, smutne je , ze vlada ODS koncila v hluboke hospodarske depresi balickovych opatreni a rustu HDP -2,2%, v soucasne dobe roste HDP nejvice v Evrope prave v Ceske republice, takze to nemuze byt zase tak spatna vlada,zadluzeni se podarilo snizit 0 30mld.

to papa, jake zadluzeni? to, co si vlada soustavne pujcuje od obcanu ?? to je teda uspech. reknete mi , proc vlada jednoduse neseskrta vydajovou cast rozpoctu a ty dluhy se zastavi ??? driv mela penize z privatizace svych podniku, telecomu atd atd. dnes, kdy je uz v podstate vse prodano a privat.prijmy do rozpoctu uz v budoucnu nebudou, reknete mi, cim se tento vypadek nahradi, kdyz uz tak je rozpocet silne deficitni ?

vlada si nepujcuje od obcanu ,vlade pujcuje banka,deficit je finacovan pomoci statnich dluhopisu,zalezi na strukture dluhu,jelikoz roste HDP,pujcene penize vydelavaji,nejsou projedeny,dochazi k oziveni ekonomiky,coz za Klause nebylo -balicky a HDP -2,2%,dluh se snizil 0 30mld,ale to jsou nazory dvou ekonomickych koncepci jedna chce skrtat ,druha ozivit ekonomiku a kdyz budeme spravedlivi ,tak to, se vlade CSSD podarilo,roste HDP nejvice v Evrope , posiluje koruna,klesa zadluzeni,dokonce klesla nezamestnanost z makroekonomickeho hlediska se jedna o usoesnou vladu,mame nizkou inflaci.

jeste bych snizil zdaneni pravnickych i fyzickych osob,zrusil bych zdaneni zivnostniku tzv. minimalni dan,nebo-li dan za podnikání.

to papanikula
Dluh roste každý rok o cca sto miliard korun Vždy, když jsou vládní dluhopisy splatné, vydává vláda nové na pokrytí splátek a půjčuje si i na úroky. Jen úroky ze státního dluhu představují ročně už 50 miliard korun! I kdyby se příští vládě ODS podařilo snížit nezaměstnanost a rozpočtové deficity přiblížit k nule, státní dluh zde již zůstane a s ním povinnost platit každý rok z daní občanů 50 miliard na úroky z dluhu, který zde nadělala Sociální demokracie v letech 1998-2005. neni to z moji hlavy, ale souhlasim s tim

to p: ja bych zrusil vsechny dane amoralniho charakteru tj, dedickou dan , dan z prevodu nemovitosti , dan z nemovitosti apod. tyto dane me nuti k nesvobode v sprave sveho vlastniho majetku .vsechny ostatni dane ( prijem ,dph atd) je nejlepsi sjednotit na nejakou vysi , cca 15-18 procent podle potreby statniho rozpoctu. nadale ponechat spotrebni dane z benzinu, cigaret a alkoholu, pripadne korigovat jejich vysi dle potreby.
je to jednoduche a ve spouste zemi to v podobne verzi funguje.

To: Ludek
Pozitivní demografický vývoj je ohrožen hlavně díky konzumnímu pojetí života, a teď ještě díky technařům - tvrdý policejní zásah jim zmasíroval koule. Myslím samozřejmě hlavy,takže tady prudí stále stejnými nesmysly. Jdeme makat,vážení,ať si naše děti mohou stále hrát! Taky jedna přes - sát. Ještě mrknu,jestli svítí u Langerů,jestli se politik nefláka.

tak bezte makat, ja to mam dnes az do rana , zitra rano se premistuju jinam a tam makam az do vecera. o vikendu snad bude klid.

Ludek.
Poslouchej ty Ludku, nepraštil tě někdo po hlavě ? ? ?
Číst ty tvoje chytré rozumy a zůstat u toho klidná tak to dá fušku.
Jen tak mimochodem, kdyby ne komunisté, tak Klaus není na hradě.
Místo těch tvých radobýchytrých řečí, jdi radši makat, ať já stará bába nemusím na takové jak jsi ty, ještě dneska v 60 dřít.
Tak mi to zařídili modří ptáci.

tak ti to zaridi vsichni bez rozdilu, treba az na 70 let. je to otazka demografickeho vyvoje. kdyz nebudou deti, tim padem pracujici, nebude kdo platit prubezny duchodovy system. to si nevyberes. a je to vec apoliticka, zadny politik nikomu uz z principu neslibi duchod.

prevzato

V období 1999-2004 vzrostl veřejný konsolidovaný dluh z 240 mld. na 659 mld. Kč. Tím měl každý obyvatel České republiky na konci minulého roku dluh ve výši téměř 65 tisíc korun, zatímco před šesti lety o více než 40 tisíc méně. Na splacení tohoto dluhu by každý pracující v naší zemi musel pracovat tři čtvrtě roku a celou svou čistou mzdu odevzdávat eráru. V letech 2001-2004 konsolidované deficity veřejných rozpočtů (v miliardách korun) činily 48,8; 11,5; 129,4 a 90,4, přestože v jednotlivých letech byl vykazován ekonomický růst ve výši 2,6 procenta; 1,5 procenta; 3,7 procenta a 4 procenta. Je smutné, že se ani v letech hospodářského rozmachu nepodařilo dosáhnout vyrovnání rozpočtových výdajů s příjmy. O rozpočtových přebytcích a splácení veřejných dluhů v období hospodářského rozmachu, což doporučuje keynesovská hospodářská politika, jíž se sociálnědemokratické vlády tak rády ohánějí, se nám může jen zdát.
Kdo si dovolí takový vývoj a stav veřejných rozpočtů nazvat stabilizovanými veřejnými financemi? Každý odpovědný ekonom by takovou situaci vyhodnotil jako stav hluboké fiskální nerovnováhy, deficitních veřejných rozpočtů, pokračování negativních vývojových trendů a destabilizace veřejných rozpočtů.
3. „Mluvil jsem ve svém projevu - v duchu Strategie - o hospodářském růstu země v letech 2007 až 2013 v každoročním průměru o 7,8 procenta.“
Pomocí tohoto ekonomického růstu bychom v roce 2013 měli v České republice dosáhnout průměrné úrovně HDP na jednoho obyvatele v EU.

Strategie hospodářského růstu

K tomu je však nezbytné vytvořit podmínky a přijmout opatření, která následují za první stranou celkem 136stránkového textu Strategie hospodářského růstu. [b]Ten byl vypracován pod vedením místopředsedy vlády Martina Jahna.
K nim mimo jiné patří: snížení sazeb příspěvků na sociální a zdravotní pojištění, zavedení dobrovolného soukromého zdravotního pojištění a zvýšení spoluúčasti pacientů, urychlené vytvoření vícepilířového penzijního systému s limitem pro povinnou účast, sdílení nákladů na studium neboli spoluúčast na financování studia, okamžitá a úplná deregulace nájemného, privatizace bytového fondu, snížení složené daňové kvóty, změna rozpočtového určení daní na základě prohloubení vztahu mezi místem vzniku daně a její spotřebou neboli posilování rozpočtové nezávislosti obcí a krajů na státu, privatizace majoritních státních účastí v monopolních firmách, privatizace, demonopolizace a liberalizace služeb v telekomunikacích, energetice, dopravě a vodním hospodářství, zpružnění pracovního práva cestou snadnějšího propouštění z pracovního poměru a jednoduššího najímání pracovních sil.

O těchto opatřeních pan premiér už nehovoří. Bez jejich uskutečnění však nelze dosáhnout kýženého, téměř osmiprocentního ročního ekonomického růstu a vysněné průměrné úrovně HDP 25 členských zemí EU v roce 2013.
Naopak výroky zpochybňující aktuálnost penzijní reformy, jasné odmítnutí transformace zdravotnictví, zrušení převodu financování školství zministerstva na kraje, probíhající zestátňování a postupující monopolizace energetiky a nečinnost v dalších oblastech nazrálých pro razantní reformy zpochybňují politickou věrohodnost premiéra samého.
JIŘÍ SCHWARZ, Autor je děkanem Fakulty národohospodářské VŠE

Jiří Schwarz byl 7 let v KSČ!!!! Navíc, jak sám přiznal, pouze z kariérních důvodů! A takový nás bude poučovat o ekonomii a poučovat člověka, který měl to svědomí a do KSČ nikdy nevstoupil!

to neni odpoved, ma podle vas pravdu nebo ne ???

On si pan Jahn může s modrými ptáky podat ruku. Mě vždycky překvapuje, jak mohou dělat poradce (a tím nemyslím jenom Jahna) a ministry lidé, kteří v životě neřídili ani trafiku a nyní dělají ekonomické výhledy na sto let dopředu. Co by se stalo, kdyby se to, co Jahn a někteří další tzv. "ekonomové" navrhují? Deregulace nájemného - představa, že se tím vytvoří trh s byty je jaksi mimo. Ten trh s byty tady už dávno je, ovšem jaksi řada lidí nemá prostředky (při průměrném výdělku cca 14 000,- Kč), aby si mohla byt koupit a se svým platem na to nedosáhne ani s hypotékou. Deregulace nájemného dosáhne pouze toho, že nájmy se pouze zvýší na úroveň současných spekulačných nájmů (u nás nazývaných tržní nájmy). Bez dalších opatření (jako např. zvýšení daně z nemovitosti těm majitelům domů, kteří mají delší dobu prázdné byty z důvodu vysokého nájmu atd.) půjde o pouhé zdražování. Vícepilířový důchodový systém - je směšné, když nás zastánci důchodové reformy přesvědčují, že v roce 2050 nebude na důchody. V tomto státě nikdo neví, co bude za rok a tady se dělají výhledy na 50 až 100 let dopředu. Jako kdyby v roce 1905 někdo připravoval důchodovou reformu na rok 2005. Argumentuje se demografickým vývojem a malým počtem dětí a najednou jsou všichni zaskočeni, že porodnice jsou přeplněné. S tím se jaksi nepočítalo. Kdo má největší zájem a připojištění v soukromých penzijních fondech? Jsou to finanční skupiny, které se už třesou na ty naspořené miliardy a řada politiků se už vidí ve správních radách těchto fondů. Já osobně nevěřím tomu, že současní politici jsou schopni připravit takové zákony, aby spoření v těchto fondech bylo bezpečné. Zkušenosti s krachem 20 bank, desítek kampeliček a fondů jsou ještě v živé paměti. Odhadované ztráty jsou ve stovkách miliard. Kdo zajistí, že po 30-40 letech spoření nebude Váš účet vytunelován? Pan Kožený je zářným příkladem. Pokud budou zákony připravovat lidé jako např. pan Železný (který se už vidí v příští vládě), tak se můžeme připravit na ztrátu dalších desítek miliard. A jakou částku po těch 30 letech vůbec dostanu - nebude to třeba tak na jeden měsíční nájem? Transformace zdravotnictví - nejde o nic jiného, než jak dostat z lidí další peníze. Do zdravotnictví totiž můžete nasypat stovky miliard a stejně budou peníze stále chybět. Ve zdravotnictví se totiž neumí šetřit. Myslíte si, že největší zisky dosahuje ropný průmysl? Chyba - největších zisků dosahuje farmaceutický průmysl - proč asi? A takto by se mohlo pokračovat donekonečna. Pokud v politice nebudou schopní (ne všehoschopní) politici se zkušenostmi z praktického života, tak nic pořádného nedokáží, spíše zbabrají. Oni totiž politici jsou jaksi pořád mimo realitu života běžného člověka. Ostatně je to vidět na zákonech, které se už v okamžiku vzniku musí novelizovat, protože jde většinou o nefunkční paskvil.

Pro Huberta:
Takže podle tebe je asi fakt nejlepší nedělat nic, jak navrhuje p. Paroubek, důchodovou reformu není třeba provádět, současný systém vydrží ještě 20 let. To už bude Paroubkovi asi jedno, po nás potopa, kdo nic nedělá, nic nezkazí, heslo ČSSD. ODS aspoň jasně deklaruje vůli reformu zdravotnictví a důchového systému provést, na rozdíl od vládních stran, které už sedmým rokem hovoří o tom, že by jednou snad, možná, v dohledné době, máme již téměř připraveno ... kdyby (nedej Bože) měli příští volby vyhrát, říkali by to opět celé volební období, k čemuž by jim svorně notovali komouši, kteří by se díky ČSSD dostali do vlády a konečně bychom byli pěkně levicoví, jak si asi většina zde přispívajících kritiků z hloubi duše přeje. Proč všichni vykřikují o zajišťování teplých místeček, klientelismu a karérismu jen v souvislosti c ODS? Děláte, jako by to v jiných stranách nekvetlo v naprosto stejné míře - mám jmenovat nejkřiklavější příklady z velmi nedávné minulosti?

pro Annu Kozlovou
Máte pravdu, Klause volili i komunisté, i ČSSD i US DEU - tudíž podpora napříč politickým spektrem - co víc si můžete přát? Václav Havel byl pro první volební období zvolen výhradně komunistitckým parlamentem.
A co mají modří ptáci společného s odchodem do důchodu po 60., to opravdu netuším.

Pro Kellera:
Pokud umíte číst, tak jste si mohl všimnout, že jsem o nic nedělání nepsal. Samozřejmě že jsou nutné reformy, je ovšem otázka, jestli toho tito politici jsou vůbec schopni a jestli pod záminkou reforem nejsou pouze jejich sobecké zájmy. To nám ostatně předvedli v minulosti mnohokrát. Já jen tvrdím, že reformy by měli připravovat lidé se zkušenostmi a ne partajní břídilové, jejichž jedinou devizou je členství v nějaké straně a v životě neřídili ani tu pověstnou trafiku. To jsme tady už měli a zřejmě se toho nedokážeme zbavit. Můžete si přečíst na stránkách www.duchodovareforma.cz, co jednotlivé partaje připravují a pro mnoho lidí by to byl po x-letech pád do chudoby. Nikde se ovšem nedočtete, jaké důsledky přináší např. tolik vychvalovaná chilská důchodová reforma. Tady ovšem řada politiků právě tento systém prosazuje. Totéž se týká zdravotnictví - realizace plánů některých politiků by vedla k tomu, že cena života by byla úměrná stavu konta pacienta. Takže ještě jednou pro nechápavé - reformy ano, ale musí být za nimi vidět člověk. Ideologii nechte pánové a dámy stranou.

pro kellera,vis vetsina prispevovatelu se domniva,ze ODS je stranou populistu a sanci,kteři kritizuji uplne vsechno, ve snemovne hlasuji s komunisty a jejich pohunky jmenuji do ustavnich funkci,kdyby jsi poradne poslouchal,tak Paroubek nerekl , ze duchodova reforma neni nutna,jen to ze 20 let se system jeste udrzi,coz neznamena nepracovat na zmene koncepce,ja kdyz si predstavim jako predsedu vlady prazdneho a falesneho tOPOLANKA /CIT. vACLAv kLAUS/ MANAZER , KTERY neuridil ani malou firmu dluh 16 mil. a chtel by ridit stat,komunistu Tlusteho a jeho sanci,hysterickou Nemcovou,Katerina Dostalova ,ktera do vseho medialniho mluvi,ale nicemu nerozumi,vhodny kand. na min. kultury,europesimistu Zahradila , protigripenovskeho Necase a ferdu mravence , neustale se usmivajiciho I.Langra,tak nevim, ale nejsou lidi,chce to uplne nove tvare v ODS.

Pro Kellera:
ODS měla řadu let na to, aby reformy připravila i realizovala, místo toho nechala rozkrást bankovní sektor, zkrachovat na 70 kampeliček a řadu fondů. Odhady ztrát způsobených neexistencí zákonů, které by to znemožnily, se pohybují kolem 650 miliard, podle některých údajů až 1 bilion korun (1 000 000 000 000,- Kč). Jak chce strana, jako ODS, nyní připravovat reformy, když nedokázala za doby svého vládnutí prosadit takové zákony, aby k tomu "zhasnutí" nedošlo? To jí máme nyní věřit, že zákony touto stranou připravované, neumožní tunelování důchodových fondů a že nebudou noví Kožení?

pro kellera
jinak zdrav.chtela ODS reformovat 8 let za obdobi svych vlad,ale sliby chyby,tech ministru mela jako maku a skute utek

to hubert
jak chcete politicky ridit bankovni sektor . banky jsou nezavisle subjekty a komu pujci penize o tom nerozhoduje nikdo z politiku, ale bankovni urednici.

Pane Luďku, jak politicky? Zákonem a velmi tvrdým. Myslíte si, že by kdekdo nechtěl pracovat v takovém prostředí, kde by mu lidé dali své peníze a on je hravě půjčil svým kamarádům a sobě, pak to prohlásil za neúspěšné, ale nevědomé, investování a odešel ještě na nějaký vlivný post, protože půjčil (či spíše dal) i těm, kteří mají na obsazování vlivných míst velký vliv? A bez možnosti jakéhokoliv trestu. Tvrdé zákony nemusí být jen v zemi, kde si podnikatelé s penězi a i ostatní uvědomují, že jen další jejich činnost a prosperita okolí není jen o tom, aby si sami nacpali prachama kapsy a na ostatní kašlali. A jen země s tvrdými zákony jsou prosperujícími.

to milos, tak mi nejakou formu zakona tady nadneste. treba kdyz banka prosustruje penize klientu i sve , napr 100 miliard. a padne. co dal ??? nebo jinak, komu muze banka pujcit a kdo je duveryhodny, aby penize splatil. nejaky zakon na to. nebo dal, rucit majetkem, ale v jake vysi , ve vysi pujcky ?? dobra pujcim, ale kdyz nevratim prijdu omajetek. pak by ale banky vlastnily spousty fabrik k nicemu , protoze majitele nemeli na splaceni a firmy se jim zabavily. majitel ale timto zpusobem muze vyprat prachy pres banku , protoze fabriku defacto bance proda a ma ciste penize. samotneho clovaka honit k zodpovednosti je nesmysl, peniza vam nikdy nevrati, a kdyz jej zavrete, zadny ucinek ve forme narovnani majtku uz nikdy nedosahnete. tak jak to teda udelat ??? ja osobne nevim, jak to udelat, aby vas nikdo neokradl timto zpusobem. jedine penize nepujcovat. to ale banka zkrachuje, protoze na tom je zalozeno jeji podnikani. tak neco navrhnete.

Jedině Ludek tady má rozum. ODS je perspektivní strana s velkou budoucností. Jsou tam politici kteří mají přehled, jsou v obraze a mají na všechno účinné řešení. Příští Tekček bude na Hradě a policajti budou za bránou. A ještě to přiláká zahraniční turisty. President bude mávat z okna. Nakonec se to spláchne hadicí a je uklízeno.

na Hradě nebo na Hrádečku

Jste nějak mimo, vidím, že vše co udělá opozice je úplně špatně, jen ODS je strana plná odborníků - úplně na všechno. Volil jsem ODS, už nebudu. Kde jsou Vaše pravicové zásady, zdraví osob, ochrana majetku a dodržování zákonů této země.

Čerpací stanice nebyla jediným místem, které technaři nedaleko Kladrub obsadili. "Vedle je makové pole. Tam chodili sbírat mák, který převařovali a například míchali s energetickými nápoji. Běžně si také aplikovali drogy injekčními stříkačkami," říká Hájek.

Velké problémy prý měli zaměstnanci s volně pobíhajícími psy.

"Většina z nich patřila mezi bojová plemena. Psi se pohybovali bez náhubku po celém areálu, vbíhali i do kanceláři nebo kuchyně. Několikrát jsem lidi žádal, aby si je zabezpečili, ale bohužel, vůbec nereagovali," říká nájemce pumpy.

v tom pripade meli policii pozadat o ochranu zdravi a majetku.

Bylo jich tu plno. Češi se snažili chovat poměrně solidně, ale cizinci se tu pohybovali, jako by jim tady vše patřilo, byli drzí a arogantní," vzpomíná nájemce stanice Josef Hájek.

Škodu v řádu desítek tisíc korun způsobili účastníci CzechTeku benzinové pumpě na dálnici D5 u Kladrub. Odcizili pohonné hmoty téměř za 20 tisíc, 240 kusů plechovek s nápoji, jídlo a různé motoristické doplňky. Na parkovišti u pumpy strávili dva dny.