4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

V souvislosti s diskuzí o CzechTeku padl dotaz, proč se tato akce nekoná každý rok v jiné zemi. Odpověď je prostá: protože by jim tam pšenka nekvetla. I když legislativa a praxe jednotlivých západních zemí nejsou totožné, platí v těchto liberálních zemích obecně odmítavé stanovisko k pořádání nelegálních technoparty. Konkrétně ve Velké Británii je skutečně tento zákaz ošetřen konkrétním zákonem.

V diskuzi na Britských listech padla slova o snobství Angličanů či netoleranci. V této věci existují dvě zásadní nedorozumění. Prvním je, že zákaz se vztahuje na produkci technohudby a pořádání technoparty. To je nesmysl, kterým by liberální stát popíral sám sebe. Je to stejně nesmyslné, jako bojovat proti vyznavačům rocku, posluchačům opery nebo čtenářům detektivek. Liberálnímu státu je zcela lhostejné, jakou hudbu posloucháte, za předpokladu, že dodržujete pravidla. Určitý druh společenské smlouvy, který v praxi znamená, že akce bude mít pořadatele, bude známo její místo, dodrženy hygienické normy, bude zajištěna požární a ekologická bezpečnost a zajištěny jasné právní vztahy v případě škod.

Legální technoparty lze samozřejmě pořádat nejen ve Velké Británii, ale i kdekoli jinde v západní Evropě. Problém je právě v divokých raveparty pod širým nebem, která se nechtějí pravidlům podřídit. V západní Evropě se bohužel subkultura technařů nevyhnula velmi podobným výstřelkům, které provázely konání CzechTeku v minulých letech. „Válka“, kterou vedou úřady s technaři, je samozřejmě velmi nedůsledná, protože liberální stát skutečně není ze své podstaty represivní a velmi dobře ví, že pouhé zákazy k ničemu nevedou. Daleko výhodnější je osvědčená integrace do systému a o této snaze koneckonců svědčí dokument francouzského ministra, který byl v Britských listech rovněž zveřejněn.

Liberálnímu státu, ať už ve Velké Británii či kdekoli jinde, nejde o nic jiného, než dostat technařské hnutí pod určitou kontrolu společnosti. Zdůrazňuji „společnosti“, nikoliv státu nebo nějaké jeho represivní složky. Problém je v tom, že tvrdě konzumní technařské hnutí se takové kontrole brání a svobodu si vykládá po svém.

S tím souvisí druhý problém, který v souvislosti s diskuzí o CzechTeku nastal – samotné pojetí svobody. Mám pocit, že mnozí si u nás vykládají onu svobodu v liberální společnosti jako ničím neomezovanou a neomezitelnou. Jenže je to naopak. Liberální společnost v sobě spojuje tisíce často protichůdných zájmů, a aby vůbec mohla fungovat, vytváří pravidla, která se snaží efektivně prosazovat. Měl jsem kamaráda, který po řadu let pěstoval zvláštního koníčka – jízdu načerno v městské dopravě. Tu a tam ho přistihl revizor a nastala zvláštní hra zasílání složenek a upomínek, které kamarád s roztomilostí sobě vlastní zahazoval a počítal s tím, že malou pohledávku se příslušnému úřadu nevyplatí vymáhat. Několik let mu to k mému údivu vycházelo.

Poté se rozhodl vycestovat na návštěvu do USA, kde se v newyorském metru pokusil aplikovat stejné chování, které mu u nás tak hezky procházelo. Jenže tvrdě narazil a poněkud odlišný přístup místních úřadů ho stál 48 hodin ve vězení. Po návratu nazval Spojené státy fašistickým státem. Jestli je západní liberální stát na něco skutečně citlivý, pak je to skutečně právě dodržování pravidel a pokud si někteří technaři základní liberální poučku „Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného“ upravili svérázným způsobem na „Vaše svoboda končí tam, kde začíná naše zábava“, zákonitě narážejí.

Případ podobný letošnímu CzechTeku by ve Velké Británii pravděpodobně nenastal už proto, že tamní technoscéna zná pravidla hry a ví, kde by mohla narazit. Je lepší a bezpečnější se přesunout tam, kde jsou úřady méně profesionální a více laxní. Problém s CzechTekem nepřišel v letošním roce, ale česká policie a státní správa obecně na něm pracovaly už řadu let, kdy celý problém nechávaly „vyhnívat“ v době, kdy celá akce měla jen omezený charakter a malý ohlas. Měly zakročit už při prvních stížnostech a konkrétních přestupcích, které technoparty provázely.

Když už by v Británii k podobné události přece jen došlo, jen stěží si dovedu představit, že by britská média zpochybnila legitimitu policejního zásahu, protože mají obecně jasno ve fungování liberální společnosti. Zcela určitě by ale tvrdě odsoudila nekompetentnost policie v případě konkrétních přehmatů a porušení zákona. Stejně tak nepředpokládám, že by konzervativní strana využila podobné události stejně účelově k útoku proti labouristům jako to u nás udělala ODS a prezident republiky vůči současné vládě.

Důvěra mladých je ohrožena, říká Stanislav Penc
* Pane Penci, vám je 35 let, před revolucí jste působil v nezávislých iniciativách, posledních 16 let se věnujete hlavně obraně lidských práv; nefungujete ale v tomto okamžiku spíš jako mluvčí "technařů"?

Ne. Pokud tak usuzujete z toho, že se beru za lidi, které považuju za nespravedlivě postižené, pak bych v případě rasových útoků byl mluvčím Romů a v případě diskriminace cizinců mluvčím cizinců. A to rozhodně nejsem.

* Snažím se ujasnit si, jestli tenhle rozhovor dělám s obhájcem lidských práv, nebo s představitelem jedné strany v tom aktuálním sporu.já nejsem technař.

* Ten spor je veden o dvě věci: zda policejní zásah proti CzechTeku byl oprávněný a zda byl přiměřený. Ministr vnitra nyní říká, že oprávněný byl, ale že o jeho přiměřenosti lze diskutovat. Jak to vidíte vy?

Pan ministr Bublan zřejmě zapomněl, že nejvyšším zákonem tohoto státu je Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod. Já jsem přesvědčen, že zákrok proti CzechTeku byl od počátku nezákonný a že o jeho přiměřenosti vůbec nemůže být řeč. A když vidím, jak se k tomu vyjadřují odpovědní státní činitelé, tak mám pocit, že už nevedeme spor pouze o ten jeden zákrok, ale o demokracii v této zemi.

* Pojďme nejprve mluvit o té oprávněnosti. Policie uvádí, že k tomu zásahu musela přistoupit na základě pěti trestních oznámení majitelů sousedních pozemků.

To je nesmysl, vždycky přece záleží na konkrétní situaci. Když policii někdo oznámí, že jeho soused právě mlátí manželku, tak by jistě měla zakročit. Tohle byl ale úplně jiný případ. Jestliže policie došla k závěru, že někteří lidé jsou na cizích pozemcích, tak je měla prostě vyzvat, aby ty pozemky opustili a aby se přesunuli na pozemek, který mají pronajatý. A vlastně to ani neměla udělat policie, ale nějaký představitel té příslušné obce. Policie udělala pravý opak: nezákonně technařům zabránila, aby se na ten pronajatý pozemek mohli dostat po veřejné komunikaci. Myslím, že to udělala záměrně proto, aby proti nim mohla zasáhnout.

* Ospravedlňuje to ten přesun přes cizí pozemky? Když se někdo zachová nezákonně vůči mně, můžu se já pro změnu zachovat nezákonně vůči někomu jinému? Třeba když mi někdo ukradne stěrače u auta, mám právo ukrást je zase jinému řidiči?

Tohle srovnání silně kulhá. Ti lidé přece nešli přes nějaké zahrady, nevlezli nikomu na dvorek za barákem. Šli či jeli přes souvislou louku, jejíž polovinu měli pronajatou. Druhá polovina je ve vlastnictví státu, kromě toho jsou tam dva malé kousky, které patří soukromým vlastníkům. Ale hranice mezi těmi dvěma polovinami není nijak viditelně vymezená.

* Nebylo předem jasné, že se CzechTek na tu pronajatou louku nevměstná?

Proč by se tam neměl vměstnat? Je to 13 hektarů, takže na každého účastníka připadalo 23 metrů čtverečních. Já si myslím, že organizátoři letos ten pozemek vybrali velice dobře a zodpovědně: daleko od obce a co nejblíž k dálnici a k hranicím.

* Byl jste jedním z těch účastníků?

Nebyl, já poslouchám jinou muziku.

* Z čeho tedy ve svých závěrech vycházíte?

Z informací, které mám. V době toho zákroku jsem byl v telefonickém kontaktu s řadou lidí, kteří tam byli - až do okamžiku, kdy tam policie vypojila mobilní sítě. Potom jsem se tam jel podívat a prohlédl jsem si taky letecké snímky a katastrální mapy. Vyslechl jsem minimálně dvě stě osobních svědectví, viděl jsem kolem tři a půl tisíce fotografií a zhruba 15 hodin videozáznamu. Samozřejmě jsem se seznámil i s informacemi a argumenty druhé strany: policejního prezidia, ministra vnitra a předsedy vlády. A zjistil jsem, že spousta zodpovědných činitelů tohoto státu jsou lháři a lidé, kteří porušují lidská práva a ohrožují demokratický systém.

* Patří k lidským právům, která hájíte, také právo na klidný spánek?

Ten vybraný pozemek je čtyři kilometry vzdálený od první vesnice a je krytý lesem. Nevím o žádné oficiální zprávě o tom, že by tentokrát došlo k porušení nějaké hlukové normy. Ale vemte si to: my teď spolu děláme rozhovor v baráku v pražské ulici, po které i v noci jezdí auta - já bych se tady nevyspal ani náhodou. Přes Český ráj se staví dálnice a česká společnost se pře o to, zda pár tisíc mladých lidí má nebo nemá právo bavit se někde na louce za lesem. A jestli je nebo není v pořádku, když proti nim vyrukuje 1200 těžkooděných policajtů s vodními děly a s granáty se slzným plynem a zmlátí je. To mně připadá prostě neskutečné. Myslím, že to svědčí o tom, že pořád žijeme v postkomunismu -že spousta lidí se pořád nezbavila mindráků, které jim cpali do hlav bolševici.

* K obecným úvahám se doufám dostaneme později, ale teď bych ještě rád probral několik "přízemních" otázek. Například proč technaři místo konání CzechTeku do poslední chvíle tajili? Nemyslíte, že tu akci měli ohlásit a dohodnout si podmínky jejího zajištění včetně hygienických?

Dobře, začnu tou hygienou. Vůz firmy, která na tu akci vezla 40 mobilních WC, byl policisty zastaven a odehnán. Stejně tak to bylo s vodou a se svozem odpadu. A není pochyb o tom, že většinu nepořádku na té louce nezpůsobili účastníci CzechTeku, ale policie. A teď k tomu utajování. Pokud je mi známo, CzechTek je jeden z mála nekomerčních hudebních festivalů, jichž se v téhle republice každoročně koná kolem 300. Lidi, kteří mají tuhle muziku rádi, se prostě jenom chtějí bavit, a netouží po tom, aby se jim tam nahrnul byznys, který se točí kolem těch jiných festivalů. To za prvé. Za druhé: mám informace, že policie už několik měsíců předem řadu lidí z té technoscény vyslýchala a chtěla vědět, kde letošní CzechTech bude. A ti lidé si dobře pamatovali, jak to dopadlo loni. Za třetí: žádná povinnost ohlašovat hudební produkce neexistuje, stejně jako neexistuje povinnost ohlašovat oslavy narozenin nebo svatební hostiny. Pouze když vybíráte vstupné, musíte z toho obci zaplatit určitý poplatek.

* Premiér Paroubek v článku v Právu vyjádřil jiný právní názor, cituji:

"Obecně přístupný pozemek, byť soukromý, na němž jsou náhle rozmístěny tisíce osob, se samozřejmě stává veřejným prostranstvím se všemi z toho vyplývajícími důsledky včetně ohlašovacího režimu akcí a podobně."

Podle mne premiér téhle republiky žádný právní názor nemá. To je člověk z Národní fronty a také se tak chová. Pokud je mi známo, ombudsman Motejl už před dvěma roky, po prvním sporu kolem technoparty, vypracoval a předložil vládě právní expertizu, v níž se říká, že pro kulturní akce, na rozdíl od akcí politických, ohlašovací povinnost neplatí.

* Vy sám jste ovšem nejednou protestoval, když policie nezasáhla proti skinheadským koncertům, které se konaly jako soukromé akce v uzavřených hospodách...

To je přece o něčem úplně jiném: o porušování zákonů a ústavy této země. V okamžiku, když někdo propaguje neonacismus a rasismus, když je z nějakého sálu zřetelně slyšet ven skandování Sieg Heil!, je povinností policie zasáhnout! A já se ptám: proč v těchto případech nezasahuje?!

* Pojďme dál. Účastníci CzechTeku neuposlechli výzev policie, aby se rozešli. Řada právníků říká, že občan je povinen se pokynům policie podřídit, teprve pak si na ni může stěžovat. Vy si to nemyslíte?

Já jsem přesvědčen, že to platí jen v případě, kdy policie postupuje zákonně. Představte si takovou modelovou situaci, že k vám policajti vtrhnou násilím do bytu a řeknou: koukejte odsud vypadnout! A že když se jich zeptáte proč, což by udělal každý normální člověk, tak místo odpovědi začnou tlouct vaši ženu a vaše děti. Co uděláte? Já bych v takové situaci jako zákonů dbalý občan nejspíš popadl koště a flákl je po hlavě! V Listině základních práv a svobod se říká, že občan má právo postavit se na odpor proti všem, kteří narušují demokratický systém. A já jsem přesvědčen, že to, co policie dělala na CechTeku, bylo narušení demokratického systému.

* Kdo podle vašich informací s tím násilím začal - policie, nebo technaři?

Jisté je, že kdyby tam ta policie nenapochodovala, tak by vůbec k žádnému násilí nedošlo.

* Na kdyby se neptám - ptám se jak to bylo?Já se na základě informací, které mám, domnívám, že si začala policie; s jistotou to samozřejmě nevím. Najisto to zřejmě ví pouze Ondřej Neff, kterému je jasné, že si začali opilí a zfetovaní technaři. A to kdyby říkat musím. Jsem pevně přesvědčen, že kdyby policie zvolila jiný druh taktiky, kdyby jí opravdu šlo jen o to, aby ti technaři nebyli jinde než na tom pronajatém pozemku, kdyby s nimi o tom vyjednávala, tak by se všechno odbylo v klidu, bez toho násilí, bez těch desítek a možná stovek zraněných a hlavně bez té morální újmy na mladé generaci, která je horší než ty utržené rány.

* Co říkáte těm zraněným na straně policie, těm vrhaným lahvím a kamenům, tomu, že technaři se evidentně nejen bránili postupujícímu policejnímu kordonu, ale také na něj útočili zezadu? Bylo tohle přiměřené chování?

Říkám, že to všechno je samozřejmě třeba vyšetřit, že je třeba zveřejnit všechny materiály a svědectví včetně těch, které má k dispozici policie... K mé důvěře, že to bude skutečně poctivě vyšetřeno, ale rozhodně nemůže přispět, když inspekce ministra vnitra ústy svého šéfa už dva dny po těch událostech oznámí, že policie nic špatného neudělala... A když vím, že tím šéfem je policista, který před listopadem 1989 vedl výslechy protirežimních demonstrantů.

* To mluvíte o panu Borníkovi, že?

Mluvím o panu Borníkovi.

* Mýlí se podle vás pan Bublan, když tvrdí, že tvrdé jádro technařů tam už přišlo s úmyslem vyvolat konflikt s policií? Že ta bitka pro ně byla součástí "šťávy" toho podniku?

Premiér zašel tímhle směrem ještě dál a pravil, že tady jde o mezinárodně propojené anarchistické skupiny. Jenže představitelé zpravodajských služeb pak na jednání branněbezpečnostního výboru Sněmovny sdělili, že jejich služby se technaři a jejich srazy nikdy nezabývaly, protože v nich neviděly žádné ohrožení státu. Takže by bylo velice zajímavé vědět, kam pan premiér na ty své informace chodí. Podle mého názoru - a nic víc než názor vám k tomu říct nemůžu - se tam ti lidé nepřišli prát, ale tančit. A nebýt policajtů, tak by přesně to dělali: pět šest dnů by tančili a pak by se bez problémů rozjeli zpátky domů.

* Mýlí se i Lubomír Zaorálek, jenž ve svém článku v Právu napsal, že "podniky podobné tomu Mlýnci nejsou jinou kulturou, ale spíše vpádem barbarství, které útočí na všechny kolem"?

Ten článek jsem nečetl. U Paroubka mě takové výroky už neudivují, ale musím říct, že jestli se takhle vyjadřuje i Zaorálek, tak mě to trochu překvapuje. Ale asi by mě to překvapovat nemělo, protože je jasné, že většina sociálních demokratů si říká, že prostě musí držet basu se svým premiérem. Pak by ale naopak je nemělo překvapit, když ti mladí budou ČSSD říkat Česká strana soustavně demagogická. A když jim ty "živly" a "barbary" vrátí při volbách.

* Do třetice: zmýlila se Mladá fronta Dnes - která jinak ve většině svých komentářů ten policejní zákrok ostře kritizovala -když uvedla, že na tom CzechTeku byly "snadno k mání lehké drogy všeho druhu"?

Pokud je mi známo, na loňském CzechTeku protidrogová centrála žádnou distribuci drog nezaznamenala. A ani letos zatím nevím o tom, že by byl některý z jeho účastníků zatčen za tento trestný čin. (Šéf Národní protidrogové centrály Jiří Komorous tento týden sdělil ČTK: "Pokud si vzpomínám na minulý CzechTek, tak jsme přímo v souvislosti s touto akcí drogy zadrželi a také zatkli pachatele." Pozn. red.)

* Vraťme se od technařů k policistům. Co na základě svých poznatků říkáte tvrzení ministra Bublana, že výjevy policejní brutality, jako ten, který jsme už mnohokrát viděli v televizi, byly při tom zásahu zcela výjimečné, že to byly jen excesy?

Otevřete si internetovou stránku www.policejnistat.cz, tam je zhruba 15 hodin videozáznamu, kde takových materiálů najdete desítky. Česká televize odvysílala pouze to, co bylo nahráno na DVD.

* Tu stránku jsem si otevřel, to video zatím ne, ale kolegové, kteří ho viděli, říkají, že na něm žádná srovnatelně drsná scéna není.Tak já vím o dalších docela určitě. Je potřeba se na to podívat, podívat se na ty fotografie, mluvit s lidmi, kteří tam byli... Jsem si jist, že až se to začne skutečně nezávisle vyšetřovat, tak se ukáže, jak ti policisté byli instruováni a jaký tam byl v těch povelech chaos. A že se oficiálně potvrdí, co už teď víme neoficiálně: že někteří ti policisté vůbec nechtěli do toho zákroku jít, protože jim připadalo nesmyslné mlátit někoho za to, že tancuje na louce.

* Proč se tedy podle vás někteří policisté chovali tak surově - byla to odveta za ty lahve, které na ně létaly?

To je otázka pro ně. Ale podívejte se: když od středy do soboty nejste doma a když pak skoro celý den nedostanete najíst ani napít..., když jste někde v nějakých antonech a vaši velitelé vám říkají tak teď jim pudeme rozbít držky, těm feťákům..., když jste v nějaké jednotce, kde vás vlastně celou dobu cvičí, jakým způsobem mlátit lidi, a přitom si furt nemáte do koho bouchnout...a když pak najednou tu příležitost máte... Tak to myslím leccos vysvětluje.

* To "teď jim pudeme rozbít držky" je vaše domněnka, nebo víte, že to ti

velitelé říkali?

Mluvil jsem s několika policisty, kteří mi to řekli.

* Myslíte si, že k tomu policejnímu zákroku došlo na politickou objednávku?

O tom jsem pevně přesvědčen. Ze strany premiéra to podle mne byl jednoznačný kalkul na hlasy konzervativně smýšlejících voličů. A policie měla zřejmě pocit, že technaři budou snadný terč, že se jich nikdo nezastane, stejně jako loni. Víte, já jsem se v tomhle týdnu zúčastnil několika jednání na různých politických úrovních a setkal jsem se tam s věcmi, ze kterých je mi na zvracení.

* Můžete být konkrétní?

Je mi na zvracení z toho, že většina lidí, kteří by k tak vážné záležitosti měli přistupovat zodpovědně a čestně, k ní přistupuje podle své příslušnosti k té nebo oné politické partaji. Například v branněbezpečnostním výboru Sněmovny neprošlo usnesení požadující, aby mu policie předala veškeré materiály k tomu zákroku - poslanci vládní koalice to zablokovali. Čili oni pět hodin jednají o nějakém tématu a potom řeknou, že k němu nechtějí další informace! Není to absurdní? A v Senátu, který schválil rezoluci kritizující nepřiměřený postup policie, nám někteří sociální demokrati a lidovci v kuloárech úplně klidně řekli: my jsme pro to nehlasovali, protože bychom tím podpořili ODS.

* Chápu, že se vám to nelíbí, ale zároveň se ptám: vy a vaši přátelé nemáte pocit, že jste ódeeskou používáni a zneužíváni?

Tuhle optiku odmítám. To jsou právě ty neskutečné poměry, které v téhle zemi panují! Zodpovědní funkcionáři státního aparátu, místo aby konali, co mají, špicují uši, co tomu říká ta nebo ona politická klika. A politici přemítají, jaký postoj jim vynese víc preferencí. Došlo k policejnímu zákroku proti tisícovkám lidí, spousta jich byla zraněna, důvěra mladé generace v demokratický systém je ohrožena - a oni pokračují v těch svých hrátkách! To je přece úplně scestné politické myšlení!

* Pokud to ze strany premiéra skutečně byl kalkul, jak se domníváte, myslíte, že mu vyjde?

Já v téhle rovině nejsem schopen uvažovat, protože takhle ten svět nesmí fungovat. Myslím, že politika by se měla dělat úplně jinak, než jak ji těch posledních třináct let dělali všichni tihle soudruzi. Tohle přece vůbec není o věcech veřejných, není to o lidech, ale jenom o různých partičkách, o tom, jak si namastit vlastní kapsu!

* Já jsem se vás tou poslední otázkou ale neptal, co si myslíte o politicích; ptal jsem se, co si myslíte o svých řadových spoluobčanech.

Vaše noviny si objednaly průzkum veřejného mínění, který ukázal, že naprostá většina mladých lidí ten policejní zásah odsuzuje, protože si uvědomuje, že to není o technu, ale o svobodě. A zároveň se ukázalo, že pro většinu příslušníků starší generace je zřejmě nejvyšší hodnotou řád a pořádek... Jenže to, co v tomto případě podporují, je ve skutečnosti neřád a nepořádek.

* Mně je 59 let - a cítím potřebu na tomto místě uvést, že ten zásah velmi odsuzuju!

To je dobře - protože já jsem přesvědčen, že pokud tohle projde bez následků, jako už prošla spousta jiných věcí, tak můžeme hovořit o tom, že to je náběh na policejní stát. A znovu opakuju: to nejhorší, co ten zákrok a hlavně lži o něm mohou způsobit, je otřesení důvěry mladých lidí v demokracii.

Alexandr Kramer
www.blisty :
Aby se zabránilo spekulativnímu zabírání veřejných prostranství, novela stanoví pro oznámení šestiměsíční lhůtu před konáním akce.

Rovněž se zvyšuje maximální výše pokuty, která dosud činila ve všech případech 1.000,- Kč. Pokuty jsou nyní diferencovány podle druhu přestupku, maximální výše má být 5, 7 nebo 10 tisíc korun (původní návrh počítal s pokutami až padesátitisícovými).

Bohužel, v zákoně zůstalo prakticky neaplikovatelné ustanovení, které dovoluje uložit pokutu (nově až 10.000,- Kč) tomu účastníku shromáždění , který "má u sebe střelnou zbraň nebo výbušninu anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, a lze-li z okolností nebo z jeho chování usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím." Z ustanovení předně není patrné, má-li se poslední věta vztáhnout pouze na "jiné předměty" nebo i na střelné zbraně a výbušniny, a je sporné, zda lze pokutovat tak nejasně popsaný delikt; zejména jde-li o dedukci nikoli z chování účastníka, ale z okolností, zde totiž chybí složka zavinění a přestupková odpovědnost je tím vyloučena. Právě toto ustanovení po zpřesňující rekodifikaci volalo, novela je však opomněla.

Splnění základní politické objednávky a raison d'être novely, zákaz maskování, dostal lehce pozměněnou podobu, podle níž jsou účastníci - pod pokutou až 10.000,- Kč - povinni odmaskovat se, pokud je proti shromáždění prováděn zákrok policie. Problém však nastává s tím, že policie není za zákona zakročovat proti shromáždění jako takovému vůbec oprávněna. Další otázkou je, jak má účastník poznat, kdy je prováděn zákrok - je zákrokem (jenž pojmově vyžaduje, na rozdíl od služebního úkonu, použití násilí) až to, že kordon policistů demonstranty bije, nebo je jím už pouhé vytlačování nebo použití vodního děla? A jak to má účastník poznat v případě zcela nepřehledných, několikatisícových shromáždění nebo pochodů? Bylo-li cílem umožnit odmaskování na výzvu, touto legislativní cestou se toho dosáhnout nepodařilo: výzva policie k odmaskování by byla nezákonná.

Lze tedy uzavřít, že ačkoli novela již nepředstavuje nepřípustný zásah do ústavních práv a většinu navrhovaných změn lze pokládat za přínos, nejasnosti kolem zákazu maskování přece jen brání tomu, abychom mohli nové znění jinak rozumné předlohy jako celek označit za krok vpřed.



Ne. Pokud tak usuzujete z toho, že se beru za lidi, které považuju za nespravedlivě postižené, pak bych v případě rasových útoků byl mluvčím Romů a v případě diskriminace cizinců mluvčím cizinců. A to rozhodně nejsem.

* Snažím se ujasnit si, jestli tenhle rozhovor dělám s obhájcem lidských práv, nebo s představitelem jedné strany v tom aktuálním sporu.já nejsem technař.

* Ten spor je veden o dvě věci: zda policejní zásah proti CzechTeku byl oprávněný a zda byl přiměřený. Ministr vnitra nyní říká, že oprávněný byl, ale že o jeho přiměřenosti lze diskutovat. Jak to vidíte vy?

Pan ministr Bublan zřejmě zapomněl, že nejvyšším zákonem tohoto státu je Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod. Já jsem přesvědčen, že zákrok proti CzechTeku byl od počátku nezákonný a že o jeho přiměřenosti vůbec nemůže být řeč. A když vidím, jak se k tomu vyjadřují odpovědní státní činitelé, tak mám pocit, že už nevedeme spor pouze o ten jeden zákrok, ale o demokracii v této zemi.

* Pojďme nejprve mluvit o té oprávněnosti. Policie uvádí, že k tomu zásahu musela přistoupit na základě pěti trestních oznámení majitelů sousedních pozemků.

To je nesmysl, vždycky přece záleží na konkrétní situaci. Když policii někdo oznámí, že jeho soused právě mlátí manželku, tak by jistě měla zakročit. Tohle byl ale úplně jiný případ. Jestliže policie došla k závěru, že někteří lidé jsou na cizích pozemcích, tak je měla prostě vyzvat, aby ty pozemky opustili a aby se přesunuli na pozemek, který mají pronajatý. A vlastně to ani neměla udělat policie, ale nějaký představitel té příslušné obce. Policie udělala pravý opak: nezákonně technařům zabránila, aby se na ten pronajatý pozemek mohli dostat po veřejné komunikaci. Myslím, že to udělala záměrně proto, aby proti nim mohla zasáhnout.

* Ospravedlňuje to ten přesun přes cizí pozemky? Když se někdo zachová nezákonně vůči mně, můžu se já pro změnu zachovat nezákonně vůči někomu jinému? Třeba když mi někdo ukradne stěrače u auta, mám právo ukrást je zase jinému řidiči?

Tohle srovnání silně kulhá. Ti lidé přece nešli přes nějaké zahrady, nevlezli nikomu na dvorek za barákem. Šli či jeli přes souvislou louku, jejíž polovinu měli pronajatou. Druhá polovina je ve vlastnictví státu, kromě toho jsou tam dva malé kousky, které patří soukromým vlastníkům. Ale hranice mezi těmi dvěma polovinami není nijak viditelně vymezená.

* Nebylo předem jasné, že se CzechTek na tu pronajatou louku nevměstná?

Proč by se tam neměl vměstnat? Je to 13 hektarů, takže na každého účastníka připadalo 23 metrů čtverečních. Já si myslím, že organizátoři letos ten pozemek vybrali velice dobře a zodpovědně: daleko od obce a co nejblíž k dálnici a k hranicím.

* Byl jste jedním z těch účastníků?

Nebyl, já poslouchám jinou muziku.

* Z čeho tedy ve svých závěrech vycházíte?

Z informací, které mám. V době toho zákroku jsem byl v telefonickém kontaktu s řadou lidí, kteří tam byli - až do okamžiku, kdy tam policie vypojila mobilní sítě. Potom jsem se tam jel podívat a prohlédl jsem si taky letecké snímky a katastrální mapy. Vyslechl jsem minimálně dvě stě osobních svědectví, viděl jsem kolem tři a půl tisíce fotografií a zhruba 15 hodin videozáznamu. Samozřejmě jsem se seznámil i s informacemi a argumenty druhé strany: policejního prezidia, ministra vnitra a předsedy vlády. A zjistil jsem, že spousta zodpovědných činitelů tohoto státu jsou lháři a lidé, kteří porušují lidská práva a ohrožují demokratický systém.

* Patří k lidským právům, která hájíte, také právo na klidný spánek?

Ten vybraný pozemek je čtyři kilometry vzdálený od první vesnice a je krytý lesem. Nevím o žádné oficiální zprávě o tom, že by tentokrát došlo k porušení nějaké hlukové normy. Ale vemte si to: my teď spolu děláme rozhovor v baráku v pražské ulici, po které i v noci jezdí auta - já bych se tady nevyspal ani náhodou. Přes Český ráj se staví dálnice a česká společnost se pře o to, zda pár tisíc mladých lidí má nebo nemá právo bavit se někde na louce za lesem. A jestli je nebo není v pořádku, když proti nim vyrukuje 1200 těžkooděných policajtů s vodními děly a s granáty se slzným plynem a zmlátí je. To mně připadá prostě neskutečné. Myslím, že to svědčí o tom, že pořád žijeme v postkomunismu -že spousta lidí se pořád nezbavila mindráků, které jim cpali do hlav bolševici.

* K obecným úvahám se doufám dostaneme později, ale teď bych ještě rád probral několik "přízemních" otázek. Například proč technaři místo konání CzechTeku do poslední chvíle tajili? Nemyslíte, že tu akci měli ohlásit a dohodnout si podmínky jejího zajištění včetně hygienických?

Dobře, začnu tou hygienou. Vůz firmy, která na tu akci vezla 40 mobilních WC, byl policisty zastaven a odehnán. Stejně tak to bylo s vodou a se svozem odpadu. A není pochyb o tom, že většinu nepořádku na té louce nezpůsobili účastníci CzechTeku, ale policie. A teď k tomu utajování. Pokud je mi známo, CzechTek je jeden z mála nekomerčních hudebních festivalů, jichž se v téhle republice každoročně koná kolem 300. Lidi, kteří mají tuhle muziku rádi, se prostě jenom chtějí bavit, a netouží po tom, aby se jim tam nahrnul byznys, který se točí kolem těch jiných festivalů. To za prvé. Za druhé: mám informace, že policie už několik měsíců předem řadu lidí z té technoscény vyslýchala a chtěla vědět, kde letošní CzechTech bude. A ti lidé si dobře pamatovali, jak to dopadlo loni. Za třetí: žádná povinnost ohlašovat hudební produkce neexistuje, stejně jako neexistuje povinnost ohlašovat oslavy narozenin nebo svatební hostiny. Pouze když vybíráte vstupné, musíte z toho obci zaplatit určitý poplatek.

* Premiér Paroubek v článku v Právu vyjádřil jiný právní názor, cituji:

"Obecně přístupný pozemek, byť soukromý, na němž jsou náhle rozmístěny tisíce osob, se samozřejmě stává veřejným prostranstvím se všemi z toho vyplývajícími důsledky včetně ohlašovacího režimu akcí a podobně."

Podle mne premiér téhle republiky žádný právní názor nemá. To je člověk z Národní fronty a také se tak chová. Pokud je mi známo, ombudsman Motejl už před dvěma roky, po prvním sporu kolem technoparty, vypracoval a předložil vládě právní expertizu, v níž se říká, že pro kulturní akce, na rozdíl od akcí politických, ohlašovací povinnost neplatí.

* Vy sám jste ovšem nejednou protestoval, když policie nezasáhla proti skinheadským koncertům, které se konaly jako soukromé akce v uzavřených hospodách...

To je přece o něčem úplně jiném: o porušování zákonů a ústavy této země. V okamžiku, když někdo propaguje neonacismus a rasismus, když je z nějakého sálu zřetelně slyšet ven skandování Sieg Heil!, je povinností policie zasáhnout! A já se ptám: proč v těchto případech nezasahuje?!

* Pojďme dál. Účastníci CzechTeku neuposlechli výzev policie, aby se rozešli. Řada právníků říká, že občan je povinen se pokynům policie podřídit, teprve pak si na ni může stěžovat. Vy si to nemyslíte?

Já jsem přesvědčen, že to platí jen v případě, kdy policie postupuje zákonně. Představte si takovou modelovou situaci, že k vám policajti vtrhnou násilím do bytu a řeknou: koukejte odsud vypadnout! A že když se jich zeptáte proč, což by udělal každý normální člověk, tak místo odpovědi začnou tlouct vaši ženu a vaše děti. Co uděláte? Já bych v takové situaci jako zákonů dbalý občan nejspíš popadl koště a flákl je po hlavě! V Listině základních práv a svobod se říká, že občan má právo postavit se na odpor proti všem, kteří narušují demokratický systém. A já jsem přesvědčen, že to, co policie dělala na CechTeku, bylo narušení demokratického systému.

* Kdo podle vašich informací s tím násilím začal - policie, nebo technaři?

Jisté je, že kdyby tam ta policie nenapochodovala, tak by vůbec k žádnému násilí nedošlo.

* Na kdyby se neptám - ptám se jak to bylo?Já se na základě informací, které mám, domnívám, že si začala policie; s jistotou to samozřejmě nevím. Najisto to zřejmě ví pouze Ondřej Neff, kterému je jasné, že si začali opilí a zfetovaní technaři. A to kdyby říkat musím. Jsem pevně přesvědčen, že kdyby policie zvolila jiný druh taktiky, kdyby jí opravdu šlo jen o to, aby ti technaři nebyli jinde než na tom pronajatém pozemku, kdyby s nimi o tom vyjednávala, tak by se všechno odbylo v klidu, bez toho násilí, bez těch desítek a možná stovek zraněných a hlavně bez té morální újmy na mladé generaci, která je horší než ty utržené rány.

* Co říkáte těm zraněným na straně policie, těm vrhaným lahvím a kamenům, tomu, že technaři se evidentně nejen bránili postupujícímu policejnímu kordonu, ale také na něj útočili zezadu? Bylo tohle přiměřené chování?

Říkám, že to všechno je samozřejmě třeba vyšetřit, že je třeba zveřejnit všechny materiály a svědectví včetně těch, které má k dispozici policie... K mé důvěře, že to bude skutečně poctivě vyšetřeno, ale rozhodně nemůže přispět, když inspekce ministra vnitra ústy svého šéfa už dva dny po těch událostech oznámí, že policie nic špatného neudělala... A když vím, že tím šéfem je policista, který před listopadem 1989 vedl výslechy protirežimních demonstrantů.

* To mluvíte o panu Borníkovi, že?

Mluvím o panu Borníkovi.

* Mýlí se podle vás pan Bublan, když tvrdí, že tvrdé jádro technařů tam už přišlo s úmyslem vyvolat konflikt s policií? Že ta bitka pro ně byla součástí "šťávy" toho podniku?

Premiér zašel tímhle směrem ještě dál a pravil, že tady jde o mezinárodně propojené anarchistické skupiny. Jenže představitelé zpravodajských služeb pak na jednání branněbezpečnostního výboru Sněmovny sdělili, že jejich služby se technaři a jejich srazy nikdy nezabývaly, protože v nich neviděly žádné ohrožení státu. Takže by bylo velice zajímavé vědět, kam pan premiér na ty své informace chodí. Podle mého názoru - a nic víc než názor vám k tomu říct nemůžu - se tam ti lidé nepřišli prát, ale tančit. A nebýt policajtů, tak by přesně to dělali: pět šest dnů by tančili a pak by se bez problémů rozjeli zpátky domů.

* Mýlí se i Lubomír Zaorálek, jenž ve svém článku v Právu napsal, že "podniky podobné tomu Mlýnci nejsou jinou kulturou, ale spíše vpádem barbarství, které útočí na všechny kolem"?

Ten článek jsem nečetl. U Paroubka mě takové výroky už neudivují, ale musím říct, že jestli se takhle vyjadřuje i Zaorálek, tak mě to trochu překvapuje. Ale asi by mě to překvapovat nemělo, protože je jasné, že většina sociálních demokratů si říká, že prostě musí držet basu se svým premiérem. Pak by ale naopak je nemělo překvapit, když ti mladí budou ČSSD říkat Česká strana soustavně demagogická. A když jim ty "živly" a "barbary" vrátí při volbách.

* Do třetice: zmýlila se Mladá fronta Dnes - která jinak ve většině svých komentářů ten policejní zákrok ostře kritizovala -když uvedla, že na tom CzechTeku byly "snadno k mání lehké drogy všeho druhu"?

Pokud je mi známo, na loňském CzechTeku protidrogová centrála žádnou distribuci drog nezaznamenala. A ani letos zatím nevím o tom, že by byl některý z jeho účastníků zatčen za tento trestný čin. (Šéf Národní protidrogové centrály Jiří Komorous tento týden sdělil ČTK: "Pokud si vzpomínám na minulý CzechTek, tak jsme přímo v souvislosti s touto akcí drogy zadrželi a také zatkli pachatele." Pozn. red.)

* Vraťme se od technařů k policistům. Co na základě svých poznatků říkáte tvrzení ministra Bublana, že výjevy policejní brutality, jako ten, který jsme už mnohokrát viděli v televizi, byly při tom zásahu zcela výjimečné, že to byly jen excesy?

Otevřete si internetovou stránku www.policejnistat.cz, tam je zhruba 15 hodin videozáznamu, kde takových materiálů najdete desítky. Česká televize odvysílala pouze to, co bylo nahráno na DVD.

* Tu stránku jsem si otevřel, to video zatím ne, ale kolegové, kteří ho viděli, říkají, že na něm žádná srovnatelně drsná scéna není.Tak já vím o dalších docela určitě. Je potřeba se na to podívat, podívat se na ty fotografie, mluvit s lidmi, kteří tam byli... Jsem si jist, že až se to začne skutečně nezávisle vyšetřovat, tak se ukáže, jak ti policisté byli instruováni a jaký tam byl v těch povelech chaos. A že se oficiálně potvrdí, co už teď víme neoficiálně: že někteří ti policisté vůbec nechtěli do toho zákroku jít, protože jim připadalo nesmyslné mlátit někoho za to, že tancuje na louce.

* Proč se tedy podle vás někteří policisté chovali tak surově - byla to odveta za ty lahve, které na ně létaly?

To je otázka pro ně. Ale podívejte se: když od středy do soboty nejste doma a když pak skoro celý den nedostanete najíst ani napít..., když jste někde v nějakých antonech a vaši velitelé vám říkají tak teď jim pudeme rozbít držky, těm feťákům..., když jste v nějaké jednotce, kde vás vlastně celou dobu cvičí, jakým způsobem mlátit lidi, a přitom si furt nemáte do koho bouchnout...a když pak najednou tu příležitost máte... Tak to myslím leccos vysvětluje.

* To "teď jim pudeme rozbít držky" je vaše domněnka, nebo víte, že to ti

velitelé říkali?

Mluvil jsem s několika policisty, kteří mi to řekli.

* Myslíte si, že k tomu policejnímu zákroku došlo na politickou objednávku?

O tom jsem pevně přesvědčen. Ze strany premiéra to podle mne byl jednoznačný kalkul na hlasy konzervativně smýšlejících voličů. A policie měla zřejmě pocit, že technaři budou snadný terč, že se jich nikdo nezastane, stejně jako loni. Víte, já jsem se v tomhle týdnu zúčastnil několika jednání na různých politických úrovních a setkal jsem se tam s věcmi, ze kterých je mi na zvracení.

* Můžete být konkrétní?

Je mi na zvracení z toho, že většina lidí, kteří by k tak vážné záležitosti měli přistupovat zodpovědně a čestně, k ní přistupuje podle své příslušnosti k té nebo oné politické partaji. Například v branněbezpečnostním výboru Sněmovny neprošlo usnesení požadující, aby mu policie předala veškeré materiály k tomu zákroku - poslanci vládní koalice to zablokovali. Čili oni pět hodin jednají o nějakém tématu a potom řeknou, že k němu nechtějí další informace! Není to absurdní? A v Senátu, který schválil rezoluci kritizující nepřiměřený postup policie, nám někteří sociální demokrati a lidovci v kuloárech úplně klidně řekli: my jsme pro to nehlasovali, protože bychom tím podpořili ODS.

* Chápu, že se vám to nelíbí, ale zároveň se ptám: vy a vaši přátelé nemáte pocit, že jste ódeeskou používáni a zneužíváni?

Tuhle optiku odmítám. To jsou právě ty neskutečné poměry, které v téhle zemi panují! Zodpovědní funkcionáři státního aparátu, místo aby konali, co mají, špicují uši, co tomu říká ta nebo ona politická klika. A politici přemítají, jaký postoj jim vynese víc preferencí. Došlo k policejnímu zákroku proti tisícovkám lidí, spousta jich byla zraněna, důvěra mladé generace v demokratický systém je ohrožena - a oni pokračují v těch svých hrátkách! To je přece úplně scestné politické myšlení!

* Pokud to ze strany premiéra skutečně byl kalkul, jak se domníváte, myslíte, že mu vyjde?

Já v téhle rovině nejsem schopen uvažovat, protože takhle ten svět nesmí fungovat. Myslím, že politika by se měla dělat úplně jinak, než jak ji těch posledních třináct let dělali všichni tihle soudruzi. Tohle přece vůbec není o věcech veřejných, není to o lidech, ale jenom o různých partičkách, o tom, jak si namastit vlastní kapsu!

* Já jsem se vás tou poslední otázkou ale neptal, co si myslíte o politicích; ptal jsem se, co si myslíte o svých řadových spoluobčanech.

Vaše noviny si objednaly průzkum veřejného mínění, který ukázal, že naprostá většina mladých lidí ten policejní zásah odsuzuje, protože si uvědomuje, že to není o technu, ale o svobodě. A zároveň se ukázalo, že pro většinu příslušníků starší generace je zřejmě nejvyšší hodnotou řád a pořádek... Jenže to, co v tomto případě podporují, je ve skutečnosti neřád a nepořádek.

* Mně je 59 let - a cítím potřebu na tomto místě uvést, že ten zásah velmi odsuzuju!

To je dobře - protože já jsem přesvědčen, že pokud tohle projde bez následků, jako už prošla spousta jiných věcí, tak můžeme hovořit o tom, že to je náběh na policejní stát. A znovu opakuju: to nejhorší, co ten zákrok a hlavně lži o něm mohou způsobit, je otřesení důvěry mladých lidí v demokracii.

Alexandr Kramer

a jeste k zakonu o shromazdovani cit:
84/1990 Sb.
ZÁKON
ze dne 27. března 1990
o právu shromažďovacím
Změna: 175/1990 Sb.

Federální shromáždění Československé socialistické republiky
se usneslo na tomto zákoně:

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Občané mají právo pokojně se shromažďovat.

(2) Výkon tohoto práva slouží občanům k využívání svobody
projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a
názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných
záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek.

(3) Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též
pouliční průvody a manifestace.

(4) Ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního
orgánu.

(5) Jsou zakázána shromáždění v okruhu 100 m od budov
zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají.



odst 4 hovori jasne, neni treba povoleni statniho organu tj i obecniho uradu. veskere dalsi polemiky nemaji smysl.

podle ,mne z pana Pence ciši absolutni nenavista, jedna se mozna o nemocneho cloveka ,jinak opet doporucuji clanek viz vyse z Britskych listu, kde demokracii uz nejaky ten rok maji.
je povinnosti organizatora vyznacit pronajaty pozemek, to neni povinnosti obce ci policie, osobne doufam, ze pan Sroub bude veden k trestni odpovednosti, jiz za minuly rok zpusobila techno party skodu 750.000,- kc a senatoři ODS napr. pan Soboétka interpeloval o nutnosti zakonne regulaci techto setkani,tak ,jak je to v demokraciich vsude okolo nas , aly ty zrejme pan Penc nezna nebo nechce znat.

občane maji moznost pokojne se shromaždovat,zaroven nesmeji nicit soukromý majetek a timto shromazdováním omezovat ustavni prava svych spoluobcanu,necht rozhodnou soudy teto republiky a na pan president ,ods,ci pan langr ani jeden z nich k tomu neni kompetentni ,takto liberalni demokraticka zeme nefunguje , viz. cl. britske listy

svele papanikulko
tak mi tedy rekni, kdyz se muzou obcane pokojne shromazdovat , proc je tam policie nepustila, kdyz mali lejstro na pronajem pozemku , proc tam byli uz driv nez technari a vubec je nepustili tam,kam meli legitimni pristup, cimz policie zpusobila zacpu na dalnici a pote svym zasahem skody na majetku. proc jim neukazala ( jak je v modernich zemich smoderni policii zvykem) kam az muzou jit a kam ne, kdyz jim jse o ochranu majetku. kdyz jde kordon neofasistu prahou, jsou z policistu udelane ulicky, aby nekdo nenicil soukromy majetek ( auta, domy , vitriny obchodu) tam je ukazka presne toho , co maji policajti ze zakona delat. chranit majetek a zdravi obcanu. ale co na technoparty , tam to bylo taky tak ?? v souladu se sluzebnim zakonem a zakony teto zeme ??

pro LUDKA,
mily ludku jeste tedy jednou ,policie nema povinnost vyznacovat organizatorovi pronajaty pozemek,to je povinnosti organizatora a najemce pana Srouba , protoze najemni smlouva byla uzavrena 2 dny pred konanim Techna ,mel pan Sroub dostatek casu pozemek vyznacit a nikdo by mu v tom nebranil,veskerou odpovednost nese organizator a to i trestni,paklize byl porusen zakon, o tom ale v demokratickych zemich nerozhoduji politicke strany ,presidenti ,vy ci ja, ale soud,jinak jsme bananovou republikou.

no jo, ale policie ma ze zakona chranit zdarvi a majetek obcanu, vsech obcanu, tedy i tech, kteri se proti zakou prohresi. i jejich majetek, dokud nerozhodne soud. takze ne dva tabory- policie a technari , ne dva tabory pilicie a technari kteri se provinili a neprovinili. je jen jeden zakon policie versus obcan a jeho zdravi a majetek. o tom, ze policie muze byt pri zakroku zranena se v zakone nepise ani slovo, tzn ze policista muze byt zranen , ale nic s tim nenadela. vyplyva to z jeho prace. nevim, asi se neshodnem.

mily ludku kazdy mame sve povinnosti a to urcite i pan Sroub,ktery nevyznacil pronajaty prostor,jeste drobnost ,ucastnici meli ze zakona uposlechnout vyzvy policie a ne po ni hazet kameny,teprve po te si mohli stezovat ,ale uposlechnout se musi, ale znovu o tom v demokraticke zemi rozhoduji soudy,zda-li byl porisen zakon ,ale vubec ne politicke strany.

policista muze byt zranen, ale nesmi byt napaden, potom je to utok na verejneho cinitele a pachatel se dopousti trestneho cinu

no jo, asi se fakt neshodnem. i v pripade napadeni pilicisty musi tento chranit majetek i zdravi dotycneho, teprve potom je zdravi jeho.

V souvislosti s diskuzí o CzechTeku padl dotaz, proč se tato akce nekoná každý rok v jiné zemi. Odpověď je prostá: protože by jim tam pšenka nekvetla. I když legislativa a praxe jednotlivých západních zemí nejsou totožné, platí v těchto liberálních zemích obecně odmítavé stanovisko k pořádání nelegálních technoparty. Konkrétně ve Velké Británii je skutečně tento zákaz ošetřen konkrétním zákonem.

V diskuzi na Britských listech padla slova o snobství Angličanů či netoleranci. V této věci existují dvě zásadní nedorozumění. Prvním je, že zákaz se vztahuje na produkci technohudby a pořádání technoparty. To je nesmysl, kterým by liberální stát popíral sám sebe. Je to stejně nesmyslné, jako bojovat proti vyznavačům rocku, posluchačům opery nebo čtenářům detektivek. Liberálnímu státu je zcela lhostejné, jakou hudbu posloucháte, za předpokladu, že dodržujete pravidla. Určitý druh společenské smlouvy, který v praxi znamená, že akce bude mít pořadatele, bude známo její místo, dodrženy hygienické normy, bude zajištěna požární a ekologická bezpečnost a zajištěny jasné právní vztahy v případě škod.

Legální technoparty lze samozřejmě pořádat nejen ve Velké Británii, ale i kdekoli jinde v západní Evropě. Problém je právě v divokých raveparty pod širým nebem, která se nechtějí pravidlům podřídit. V západní Evropě se bohužel subkultura technařů nevyhnula velmi podobným výstřelkům, které provázely konání CzechTeku v minulých letech. „Válka“, kterou vedou úřady s technaři, je samozřejmě velmi nedůsledná, protože liberální stát skutečně není ze své podstaty represivní a velmi dobře ví, že pouhé zákazy k ničemu nevedou. Daleko výhodnější je osvědčená integrace do systému a o této snaze koneckonců svědčí dokument francouzského ministra, který byl v Britských listech rovněž zveřejněn.

Liberálnímu státu, ať už ve Velké Británii či kdekoli jinde, nejde o nic jiného, než dostat technařské hnutí pod určitou kontrolu společnosti. Zdůrazňuji „společnosti“, nikoliv státu nebo nějaké jeho represivní složky. Problém je v tom, že tvrdě konzumní technařské hnutí se takové kontrole brání a svobodu si vykládá po svém.

S tím souvisí druhý problém, který v souvislosti s diskuzí o CzechTeku nastal – samotné pojetí svobody. Mám pocit, že mnozí si u nás vykládají onu svobodu v liberální společnosti jako ničím neomezovanou a neomezitelnou. Jenže je to naopak. Liberální společnost v sobě spojuje tisíce často protichůdných zájmů, a aby vůbec mohla fungovat, vytváří pravidla, která se snaží efektivně prosazovat. Měl jsem kamaráda, který po řadu let pěstoval zvláštního koníčka – jízdu načerno v městské dopravě. Tu a tam ho přistihl revizor a nastala zvláštní hra zasílání složenek a upomínek, které kamarád s roztomilostí sobě vlastní zahazoval a počítal s tím, že malou pohledávku se příslušnému úřadu nevyplatí vymáhat. Několik let mu to k mému údivu vycházelo.

Poté se rozhodl vycestovat na návštěvu do USA, kde se v newyorském metru pokusil aplikovat stejné chování, které mu u nás tak hezky procházelo. Jenže tvrdě narazil a poněkud odlišný přístup místních úřadů ho stál 48 hodin ve vězení. Po návratu nazval Spojené státy fašistickým státem. Jestli je západní liberální stát na něco skutečně citlivý, pak je to skutečně právě dodržování pravidel a pokud si někteří technaři základní liberální poučku „Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného“ upravili svérázným způsobem na „Vaše svoboda končí tam, kde začíná naše zábava“, zákonitě narážejí.

Případ podobný letošnímu CzechTeku by ve Velké Británii pravděpodobně nenastal už proto, že tamní technoscéna zná pravidla hry a ví, kde by mohla narazit. Je lepší a bezpečnější se přesunout tam, kde jsou úřady méně profesionální a více laxní. Problém s CzechTekem nepřišel v letošním roce, ale česká policie a státní správa obecně na něm pracovaly už řadu let, kdy celý problém nechávaly „vyhnívat“ v době, kdy celá akce měla jen omezený charakter a malý ohlas. Měly zakročit už při prvních stížnostech a konkrétních přestupcích, které technoparty provázely.

Když už by v Británii k podobné události přece jen došlo, jen stěží si dovedu představit, že by britská média zpochybnila legitimitu policejního zásahu, protože mají obecně jasno ve fungování liberální společnosti. Zcela určitě by ale tvrdě odsoudila nekompetentnost policie v případě konkrétních přehmatů a porušení zákona. Stejně tak nepředpokládám, že by konzervativní strana využila podobné události stejně účelově k útoku proti labouristům jako to u nás udělala ODS a prezident republiky vůči současné vládě.

V souvislosti s diskuzí o CzechTeku padl dotaz, proč se tato akce nekoná každý rok v jiné zemi. Odpověď je prostá: protože by jim tam pšenka nekvetla. I když legislativa a praxe jednotlivých západních zemí nejsou totožné, platí v těchto liberálních zemích obecně odmítavé stanovisko k pořádání nelegálních technoparty. Konkrétně ve Velké Británii je skutečně tento zákaz ošetřen konkrétním zákonem.

V diskuzi na Britských listech padla slova o snobství Angličanů či netoleranci. V této věci existují dvě zásadní nedorozumění. Prvním je, že zákaz se vztahuje na produkci technohudby a pořádání technoparty. To je nesmysl, kterým by liberální stát popíral sám sebe. Je to stejně nesmyslné, jako bojovat proti vyznavačům rocku, posluchačům opery nebo čtenářům detektivek. Liberálnímu státu je zcela lhostejné, jakou hudbu posloucháte, za předpokladu, že dodržujete pravidla. Určitý druh společenské smlouvy, který v praxi znamená, že akce bude mít pořadatele, bude známo její místo, dodrženy hygienické normy, bude zajištěna požární a ekologická bezpečnost a zajištěny jasné právní vztahy v případě škod.

Legální technoparty lze samozřejmě pořádat nejen ve Velké Británii, ale i kdekoli jinde v západní Evropě. Problém je právě v divokých raveparty pod širým nebem, která se nechtějí pravidlům podřídit. V západní Evropě se bohužel subkultura technařů nevyhnula velmi podobným výstřelkům, které provázely konání CzechTeku v minulých letech. „Válka“, kterou vedou úřady s technaři, je samozřejmě velmi nedůsledná, protože liberální stát skutečně není ze své podstaty represivní a velmi dobře ví, že pouhé zákazy k ničemu nevedou. Daleko výhodnější je osvědčená integrace do systému a o této snaze koneckonců svědčí dokument francouzského ministra, který byl v Britských listech rovněž zveřejněn.

Liberálnímu státu, ať už ve Velké Británii či kdekoli jinde, nejde o nic jiného, než dostat technařské hnutí pod určitou kontrolu společnosti. Zdůrazňuji „společnosti“, nikoliv státu nebo nějaké jeho represivní složky. Problém je v tom, že tvrdě konzumní technařské hnutí se takové kontrole brání a svobodu si vykládá po svém.

S tím souvisí druhý problém, který v souvislosti s diskuzí o CzechTeku nastal – samotné pojetí svobody. Mám pocit, že mnozí si u nás vykládají onu svobodu v liberální společnosti jako ničím neomezovanou a neomezitelnou. Jenže je to naopak. Liberální společnost v sobě spojuje tisíce často protichůdných zájmů, a aby vůbec mohla fungovat, vytváří pravidla, která se snaží efektivně prosazovat. Měl jsem kamaráda, který po řadu let pěstoval zvláštního koníčka – jízdu načerno v městské dopravě. Tu a tam ho přistihl revizor a nastala zvláštní hra zasílání složenek a upomínek, které kamarád s roztomilostí sobě vlastní zahazoval a počítal s tím, že malou pohledávku se příslušnému úřadu nevyplatí vymáhat. Několik let mu to k mému údivu vycházelo.

Poté se rozhodl vycestovat na návštěvu do USA, kde se v newyorském metru pokusil aplikovat stejné chování, které mu u nás tak hezky procházelo. Jenže tvrdě narazil a poněkud odlišný přístup místních úřadů ho stál 48 hodin ve vězení. Po návratu nazval Spojené státy fašistickým státem. Jestli je západní liberální stát na něco skutečně citlivý, pak je to skutečně právě dodržování pravidel a pokud si někteří technaři základní liberální poučku „Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného“ upravili svérázným způsobem na „Vaše svoboda končí tam, kde začíná naše zábava“, zákonitě narážejí.

Případ podobný letošnímu CzechTeku by ve Velké Británii pravděpodobně nenastal už proto, že tamní technoscéna zná pravidla hry a ví, kde by mohla narazit. Je lepší a bezpečnější se přesunout tam, kde jsou úřady méně profesionální a více laxní. Problém s CzechTekem nepřišel v letošním roce, ale česká policie a státní správa obecně na něm pracovaly už řadu let, kdy celý problém nechávaly „vyhnívat“ v době, kdy celá akce měla jen omezený charakter a malý ohlas. Měly zakročit už při prvních stížnostech a konkrétních přestupcích, které technoparty provázely.

Když už by v Británii k podobné události přece jen došlo, jen stěží si dovedu představit, že by britská média zpochybnila legitimitu policejního zásahu, protože mají obecně jasno ve fungování liberální společnosti. Zcela určitě by ale tvrdě odsoudila nekompetentnost policie v případě konkrétních přehmatů a porušení zákona. Stejně tak nepředpokládám, že by konzervativní strana využila podobné události stejně účelově k útoku proti labouristům jako to u nás udělala ODS a prezident republiky vůči současné vládě.

V souvislosti s diskuzí o CzechTeku padl dotaz, proč se tato akce nekoná každý rok v jiné zemi. Odpověď je prostá: protože by jim tam pšenka nekvetla. I když legislativa a praxe jednotlivých západních zemí nejsou totožné, platí v těchto liberálních zemích obecně odmítavé stanovisko k pořádání nelegálních technoparty. Konkrétně ve Velké Británii je skutečně tento zákaz ošetřen konkrétním zákonem.

V diskuzi na Britských listech padla slova o snobství Angličanů či netoleranci. V této věci existují dvě zásadní nedorozumění. Prvním je, že zákaz se vztahuje na produkci technohudby a pořádání technoparty. To je nesmysl, kterým by liberální stát popíral sám sebe. Je to stejně nesmyslné, jako bojovat proti vyznavačům rocku, posluchačům opery nebo čtenářům detektivek. Liberálnímu státu je zcela lhostejné, jakou hudbu posloucháte, za předpokladu, že dodržujete pravidla. Určitý druh společenské smlouvy, který v praxi znamená, že akce bude mít pořadatele, bude známo její místo, dodrženy hygienické normy, bude zajištěna požární a ekologická bezpečnost a zajištěny jasné právní vztahy v případě škod.

Legální technoparty lze samozřejmě pořádat nejen ve Velké Británii, ale i kdekoli jinde v západní Evropě. Problém je právě v divokých raveparty pod širým nebem, která se nechtějí pravidlům podřídit. V západní Evropě se bohužel subkultura technařů nevyhnula velmi podobným výstřelkům, které provázely konání CzechTeku v minulých letech. „Válka“, kterou vedou úřady s technaři, je samozřejmě velmi nedůsledná, protože liberální stát skutečně není ze své podstaty represivní a velmi dobře ví, že pouhé zákazy k ničemu nevedou. Daleko výhodnější je osvědčená integrace do systému a o této snaze koneckonců svědčí dokument francouzského ministra, který byl v Britských listech rovněž zveřejněn.

Liberálnímu státu, ať už ve Velké Británii či kdekoli jinde, nejde o nic jiného, než dostat technařské hnutí pod určitou kontrolu společnosti. Zdůrazňuji „společnosti“, nikoliv státu nebo nějaké jeho represivní složky. Problém je v tom, že tvrdě konzumní technařské hnutí se takové kontrole brání a svobodu si vykládá po svém.

S tím souvisí druhý problém, který v souvislosti s diskuzí o CzechTeku nastal – samotné pojetí svobody. Mám pocit, že mnozí si u nás vykládají onu svobodu v liberální společnosti jako ničím neomezovanou a neomezitelnou. Jenže je to naopak. Liberální společnost v sobě spojuje tisíce často protichůdných zájmů, a aby vůbec mohla fungovat, vytváří pravidla, která se snaží efektivně prosazovat. Měl jsem kamaráda, který po řadu let pěstoval zvláštního koníčka – jízdu načerno v městské dopravě. Tu a tam ho přistihl revizor a nastala zvláštní hra zasílání složenek a upomínek, které kamarád s roztomilostí sobě vlastní zahazoval a počítal s tím, že malou pohledávku se příslušnému úřadu nevyplatí vymáhat. Několik let mu to k mému údivu vycházelo.

Poté se rozhodl vycestovat na návštěvu do USA, kde se v newyorském metru pokusil aplikovat stejné chování, které mu u nás tak hezky procházelo. Jenže tvrdě narazil a poněkud odlišný přístup místních úřadů ho stál 48 hodin ve vězení. Po návratu nazval Spojené státy fašistickým státem. Jestli je západní liberální stát na něco skutečně citlivý, pak je to skutečně právě dodržování pravidel a pokud si někteří technaři základní liberální poučku „Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného“ upravili svérázným způsobem na „Vaše svoboda končí tam, kde začíná naše zábava“, zákonitě narážejí.

Případ podobný letošnímu CzechTeku by ve Velké Británii pravděpodobně nenastal už proto, že tamní technoscéna zná pravidla hry a ví, kde by mohla narazit. Je lepší a bezpečnější se přesunout tam, kde jsou úřady méně profesionální a více laxní. Problém s CzechTekem nepřišel v letošním roce, ale česká policie a státní správa obecně na něm pracovaly už řadu let, kdy celý problém nechávaly „vyhnívat“ v době, kdy celá akce měla jen omezený charakter a malý ohlas. Měly zakročit už při prvních stížnostech a konkrétních přestupcích, které technoparty provázely.

Když už by v Británii k podobné události přece jen došlo, jen stěží si dovedu představit, že by britská média zpochybnila legitimitu policejního zásahu, protože mají obecně jasno ve fungování liberální společnosti. Zcela určitě by ale tvrdě odsoudila nekompetentnost policie v případě konkrétních přehmatů a porušení zákona. Stejně tak nepředpokládám, že by konzervativní strana využila podobné události stejně účelově k útoku proti labouristům jako to u nás udělala ODS a prezident republiky vůči současné vládě.

V souvislosti s diskuzí o CzechTeku padl dotaz, proč se tato akce nekoná každý rok v jiné zemi. Odpověď je prostá: protože by jim tam pšenka nekvetla. I když legislativa a praxe jednotlivých západních zemí nejsou totožné, platí v těchto liberálních zemích obecně odmítavé stanovisko k pořádání nelegálních technoparty. Konkrétně ve Velké Británii je skutečně tento zákaz ošetřen konkrétním zákonem.

V diskuzi na Britských listech padla slova o snobství Angličanů či netoleranci. V této věci existují dvě zásadní nedorozumění. Prvním je, že zákaz se vztahuje na produkci technohudby a pořádání technoparty. To je nesmysl, kterým by liberální stát popíral sám sebe. Je to stejně nesmyslné, jako bojovat proti vyznavačům rocku, posluchačům opery nebo čtenářům detektivek. Liberálnímu státu je zcela lhostejné, jakou hudbu posloucháte, za předpokladu, že dodržujete pravidla. Určitý druh společenské smlouvy, který v praxi znamená, že akce bude mít pořadatele, bude známo její místo, dodrženy hygienické normy, bude zajištěna požární a ekologická bezpečnost a zajištěny jasné právní vztahy v případě škod.

Legální technoparty lze samozřejmě pořádat nejen ve Velké Británii, ale i kdekoli jinde v západní Evropě. Problém je právě v divokých raveparty pod širým nebem, která se nechtějí pravidlům podřídit. V západní Evropě se bohužel subkultura technařů nevyhnula velmi podobným výstřelkům, které provázely konání CzechTeku v minulých letech. „Válka“, kterou vedou úřady s technaři, je samozřejmě velmi nedůsledná, protože liberální stát skutečně není ze své podstaty represivní a velmi dobře ví, že pouhé zákazy k ničemu nevedou. Daleko výhodnější je osvědčená integrace do systému a o této snaze koneckonců svědčí dokument francouzského ministra, který byl v Britských listech rovněž zveřejněn.

Liberálnímu státu, ať už ve Velké Británii či kdekoli jinde, nejde o nic jiného, než dostat technařské hnutí pod určitou kontrolu společnosti. Zdůrazňuji „společnosti“, nikoliv státu nebo nějaké jeho represivní složky. Problém je v tom, že tvrdě konzumní technařské hnutí se takové kontrole brání a svobodu si vykládá po svém.

S tím souvisí druhý problém, který v souvislosti s diskuzí o CzechTeku nastal – samotné pojetí svobody. Mám pocit, že mnozí si u nás vykládají onu svobodu v liberální společnosti jako ničím neomezovanou a neomezitelnou. Jenže je to naopak. Liberální společnost v sobě spojuje tisíce často protichůdných zájmů, a aby vůbec mohla fungovat, vytváří pravidla, která se snaží efektivně prosazovat. Měl jsem kamaráda, který po řadu let pěstoval zvláštního koníčka – jízdu načerno v městské dopravě. Tu a tam ho přistihl revizor a nastala zvláštní hra zasílání složenek a upomínek, které kamarád s roztomilostí sobě vlastní zahazoval a počítal s tím, že malou pohledávku se příslušnému úřadu nevyplatí vymáhat. Několik let mu to k mému údivu vycházelo.

Poté se rozhodl vycestovat na návštěvu do USA, kde se v newyorském metru pokusil aplikovat stejné chování, které mu u nás tak hezky procházelo. Jenže tvrdě narazil a poněkud odlišný přístup místních úřadů ho stál 48 hodin ve vězení. Po návratu nazval Spojené státy fašistickým státem. Jestli je západní liberální stát na něco skutečně citlivý, pak je to skutečně právě dodržování pravidel a pokud si někteří technaři základní liberální poučku „Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného“ upravili svérázným způsobem na „Vaše svoboda končí tam, kde začíná naše zábava“, zákonitě narážejí.

Případ podobný letošnímu CzechTeku by ve Velké Británii pravděpodobně nenastal už proto, že tamní technoscéna zná pravidla hry a ví, kde by mohla narazit. Je lepší a bezpečnější se přesunout tam, kde jsou úřady méně profesionální a více laxní. Problém s CzechTekem nepřišel v letošním roce, ale česká policie a státní správa obecně na něm pracovaly už řadu let, kdy celý problém nechávaly „vyhnívat“ v době, kdy celá akce měla jen omezený charakter a malý ohlas. Měly zakročit už při prvních stížnostech a konkrétních přestupcích, které technoparty provázely.

Když už by v Británii k podobné události přece jen došlo, jen stěží si dovedu představit, že by britská média zpochybnila legitimitu policejního zásahu, protože mají obecně jasno ve fungování liberální společnosti. Zcela určitě by ale tvrdě odsoudila nekompetentnost policie v případě konkrétních přehmatů a porušení zákona. Stejně tak nepředpokládám, že by konzervativní strana využila podobné události stejně účelově k útoku proti labouristům jako to u nás udělala ODS a prezident republiky vůči současné vládě.

CSSD nevladne spatne,
HDP roste nejrychleji v evrope,
posiluje koruna,
klesa nezamestnanost,
klesl statni dluh o 30mld,
mame nizkou inflaci,
to vse hovori pro to, ze se nam ekonomicky dari a to zajima mne jako volice a obcana ,za posledni vlady ODS byl růst minus 2,2%HDP,meli jsme balickova opatreni ,restriktivni vladni a menovoupolitiku,ale ekonomika byla v hluboke depresi ani Klausova slibovana vyse prumerne mzdy se nenaplnila ,ve vedeni ODS nevidim ani jednu osobnost,/posledni byl V.Klaus/ktera by veci zmenila k lepsimu,ale ja nevim, proc neco menit,kdyz to tak dobre funguje, ODS vystupuje jako populisticka strana,a kdyz dochazeji argumenty sklouzne vas pan predseda k vulgarizmum ,jako jsou noce dlouhych nozu,k parodickym vyrazum na gestapo,ci vykriky o libidu, v posledni dobe se ODS chopila pripadu technaru a to dosti trapnym zpusobem,nezbyva ,nez poprat ODS lepsi lidi a dalsi volebni obdobi v opozici,snad se jako strana srovna, jak myslenkove ,tak hlavne charakterove a v neposledni rade personalne.
hezkou sobotu

Nedá se nereagovat. Koruna posiluje díky stoupajícímu vývozu, a ten roste hlavně díky otevření hranic s EU, ten trend je naprosto jasný, s tím nemá ČSSD nic společného, leda že náhodou byla ve vládě v okamžiku vstupu,ale ten by přišel za jakékoli vlády, proti otevření hranic ODS nic nenamítala, pouze brojí proti instituci EU v té formě, v jaké (ne)funguje. Argument o klesání nezaměstnanosti je poněkud mimo, protože v roce 1998 byla nezaměstnanost asi 7%, za působení dvojky Š+Š poměrně prudce vyletěla přes 10%, kde se držela až donedávna, takže ano, klesá, ale mezitím MPSV sežralo asi tak 500 mld na opatření pro posílení zaměstnanosti, které se celou dobu míjela účinkem. Klesání státního dluhu je další blud. Stát utrácí (hýří) pořád stejně, jenom zvýšil spotřební daň, dokud se nesníží výdaje státního aparátu, dá se dluh snižovat pouze dalšími daněmi. Inflace je nízká co se pamatuju, ta na nějakou vládu nehledí, a to hlavně proto, že se o ni stará ČNB, která nemá s vládou naprosto nic společného, guvernéra jmenuje prezident, který v historii ČR nebyl ani jednou na jedné lodi s vládnoucí stranou.
Pokud jde o ten HDP, ona ekonomika se totiž na stranickou příslušnost moc neohlíží, té se daří tehdy, když se daří ekonomice v dané oblasti, což dnes v éře globalizace znamená v podstatě všude. Když byl Západ (a hlavně Německo) v útlumu, což bylo naposledy cca 2-3 roky zpátky. Jakmile se z toho vyhrabali, bylo najednou kam vyvážet, do toho přišlo uvolnění celních bariér s EU a výsledky na sebe nedaly dlouho čekat. Že by vláda vytvářela nějaké výjimečné podmínky pro podnikání a přišla s nějakými proexportními opatřeními - já o žádných nevím, vy ano?
Růst HDP nebyl nikdy záporný, dokonce ani za Klause ne, jen se zpomalovalo tempo růstu, ona totiž dobíhala transformace ekonomiky, na to se taky zapomíná, a to se někde podepsat muselo. Balíčková opatření se týkala hlavně vládních výdajů, aby se Klaus mohl chlubit vyrovnaným rozpočtem. Nevím, jestli to bylo to pravé, ale prostě to tak bylo. Takže prosím, neargumentujte účelově po vzoru našeho ministra financí, který přesně tyto údaje už někde prezentoval, zkuste myslet vlastní hlavou, tak špatné to s vámi není.
Jinak mě některé výroky nejen p. Topolánka taky nejdou pod vousy, ale jak říkám, opozice musí být trochu velkohubá (ač to vůbec není můj styl) aby ji partaj u vlády a hlavně média aspoň trochu vnímala. Jen tak je v demokracii možné korigovat případné výstřelky, kterých má KAŽDÁ strana v rukáv neurekom. A to platí obecně.
Taky hezkou sobotu.

nezamestnanosti, ktera uzce souvisi s inflaci Philipsova krivka,za vlady Klause byla nizka nezamestnanost ,ale vyssi inflace, nyni je vyssi nezamestnanost a inflace je nizsi, co se tyce HDP tak ta prave na politice vlady do jiste miry zalezi a to formou pobidek, proexportni politiky a celkove hospodarske politiky,tento vyvoj se pak neprimo odrazi v posilovani koruny,i kdyz menovou politiku provadi samozrejme CNB,vlada muze ovlivnovat aktivne hospodarskou politiku , coz se v pripade soc.demokracie deje,ale to jsme se dostali ke dvema ekonomickym skolam a ruznym pohledum na vec,jinak ve Vlke Britanii,nejsou konzervativci jiz delsi dobu u moci a hospodarsky se VB slusne daři,u nas zatim neni duvod k cyklickemu vystřidání vlady a tedy zmeny hospodarske politiky , protoze ODS nam zatim prosterdnictvim zemedelskeho experta pana Tlusteho nic,krome sance nenabidla

Nechci z toho dělat ekonomické fórum, ale jen na upřesnění, Phillipsova křivka má určovat poměr mězi mírou nezaměstnanosti a mírou nárůstu mezd, které s inflací samozřejmě souvisí, ale inflace ja zároveň ovlivňována mnoha dalšími faktory, a vysvětlují ji minimálně čtyři jen okrajově kompatibilní teorie. Napasovat na to argument - vyšší inflace, nižší nezaměstnanost a naopak je dost hrubé zjednodušení.
No nic, hezky jsme si popovídali. Víkend (a práce) volá.

Jo, abych nezapomněl,omlouvám se za nesprávný údaj o míře nezaměstnanosti v období do r. 1998. Napsal jsem 7%, což je samozřejmě nesmysl, byla mezi 4 - 5%.

pravda o nezaměstnanosti:1993-4,3 1994-4,3 1995-4,0 1996-3,9 1997-4.8 1998-6,5!!(ODS) 1999-8,7 2000-8,8 2001-8,1 2002-7.3 2003-7.8 2004-8.3(ČSSD)

http://www.sweb.cz/unimatrix325/lordoftechno.htm

Podotek k pravdě o nezaměstnanosti - 1998 nikoli ODS (bez vykřičníku), ale úřednická vláda p. Tošovského (vykřičník :-)

úřednická vláda byla cca půl roku. a jenom vedla zemi k předčasním volbám. nedělej tady ze sebe hlupáka. rok 1998 jasně patří ODS. ekonomika má nějakou setrvačnost bud rád , že jim nepřipíšu i rok 1999.

Pro petra: Nevím, kdo tu ze sebe dělá hlupáka řka, že rok 1998 patří jasně ODS. V roce 1998 nevládla ODS, nepočítám-li Nový rok, ani hodinu. Úřednická vláda nastoupila 2.1.1998 a odstoupila v červenci, kdy do Strakovky vešel hlavním vchodem Zeman. Jsem skutečně rád, že jim něpřipíšeš i rok 1999, 2000-2005 a tsunami v Indickém oceánu.

Tvoje hloupost se projevuje kazdým příspěvkem. Podle tvé filosofie a ted budem trochu spekulovat! V cca červnu 2006vyhraje ods a sestaví vládu a na konci roku 2006 bude nezaměstananost 10% to znamená, že budem tvrdit, že to je nezaměstnanost ods budem říkat rok 2006 za ods byla nezaměstanost 10%. Nezapomeň, že na konci roku 1997 byli přijati tzv balíčky, které odstartovali polit. krizy. ty si opravdu myslíš, že kdyby ods spolu oda a kdu-čsl. dovládli až do konce tak by údaj v roce 1998 byl podstatně menší ?Reagovat na ten konec nebudu to je pod mojí úroveň

Balíčky "krizy neodstartovali," byly reakcí na zpomalení tempa růstu HDP a celkově se zhoršující ekonomickou situaci. Klaus reagoval omezením státních výdajů, což bylo (čistě) teoreticky jedno z možných řešení, druhým byl naopak deficitní rozpočet, čímž by se do systému dostalo víc peněz. To Klaus nechtěl, zvolil cestu balíčků, už se nikdy nedozvíme, jak by to dopadlo celkově. ČSSD se útlum skutečně podařilo zastavit a obrátit, nicméně za tu cenu, že nyní každý občan dluží 65 000 Kč.
Ale k té nezaměstnanosti, já jsem pouze uváděl na pravou míru tvůj údaj o roce 1998, jemuž jsi přiřkl vládu ODS, byť to není pravda (čímž se tvůj titulek lehce znehodnocuje). Setrvačnost ekonomiky pochopitelně uznávám, i když tahle je kapku dlouhá. Léta 99 - 05 jsem uvedl záměrně, protože ODS tu nezaměstnanost musela v roce 98 rozjet fakt šíleně, když se ji ČSSD do dneška nepodařilo zkrotit, i když pro to dělá (jak aspoň sama tvrdí) první poslední. Ale raději na to ani nereaguj, stejně jsem tímhle opět projevil svou hloupost, byl bych nerad, kdybys kvůli mě musel jít pod svou úroveň.

Pardon, kvůli mně.

podle mě rok 1998 patří ODS , ale nechme to bejt Tak podle tebe ODS je zodpovědno.1993-1997 je to tak ? a ČSSD ?

Papanikula o cosi níže argumentuje tím, že skóre zadlužení ODS vs. ČSSD je 500 mld : 500 mld, tedy 1:1.
Za prvé, (Koaliční!) vláda ODS "končila" v roce 1998 s konsolidovaným státním dluhem 240 mld. Jistě, nic extra, ale má to dost daleko do oněch 500 mld.
Za druhé: i kdyby to nakrásně byla pravda (a papanikula to jistě doloží svými prokazatelnými důkazy, jako ostatně všechno ve svých příspěvcích) a skóre bylo skutečně 1:1, pak nevím, proč preferovat jedny hýřily před druhými. Je-li ODS populistická (ano, co jiného jsou výroky o tom, že si budeme muset připlácet u lékaře, že se některé nájmy po liberalizaci trhu s byty zvednou, že se budou propouštět státní úředníci, že sociální přízpěvky zbydou na ty, kdo na ně budou mít oprávněný nárok atp - nejryzejší populismus), pak je ČSSD populistická tuplem (netřeba dokládat, že?). Jestli se snaží někdo dokázat, že ODS má na triku stejný dluh jako ČSSD a proto je ji nutné nevolit, pak mi podstata tohoto sdělení uniká. Logické by spíš bylo nevolit žádnou ... nebo se pletu?

souhlasim,
jedna drobnost v bilanci dluhu nebyly uctovany debety,ty se objevily v konsol b.,takze fakticky byl dluh vyssi,ale jinak ano.Treba nejsem uz objektivni,ale ODS mi pripada populistictejsi.

nemyslim si, tentokrat je to podle me skutecne 1:1

Jakkoli je to neměřitelná veličina, přeci jen bych obvinil z většího populismu ČSSD, protože ODS aspoň říká nahlas i ty nelíbivé změny, které chystá (viz můj nekompletní výčet v závorce původního příspěvku, a to jsem ještě zapomněl na školné). ČSSD naslibuje všechno všem a pak se diví, že na to nemá fondy. Bohužel, ač je mi to nepříjemné, v případě CzechTeku se ze strany ODS jedná o stejně závažný faul jako je populismus, a to oportunismus. Osobně mi nevadí, když kritizují všechno, co vládní koalice prosazuje, ani to, že "hlasují s komunisty," prostě to jsou dvě opoziční strany, které, jak už z jejich názvu vyplývá, jsou v opozici. Přisuzovat tomu nějakou hlubší spolupráci, je nesmysl. Jsem strana v opozici, hlasuju proti vládě. Jestli je v parlamentu ještě jiná opoziční strana, ta hlasuje taky proti, nezávisle na mně. Ale je nutné dodržovat mnou již dříve formulované zásady.
Nicméně - jak se zde vyjadřují téměř všichni, dostane-li se ODS k vládnutí, bude následovat okamžité rozprodání, rozkradení a spálení naší krásné vlasti a proto je nutné zabránit tomu za každou cenu - neblázněte. Pakliže ODS vyhraje volby (v což jako pravicově orientovaný volič doufám, vzhledem ke katastrofálnímu nedostatku jiných pravicových stran), bude mít proti sobě, jak to vypadá podle preferencí, silnou opozici, média jí taky nedají nic zadarmo, takže se žádné excesy ani konat nemůžou. A nevolit nikoho, sorry, to je odevzdání hlasu komošům, to si každý spočítá sám, a to po mně nechtějte.

Jedu takhle tábořit
Škodou 100 na Oravu
Spěchám, proto riskuji,
projíždím přes Moravu.
Řádí tam to strašidlo,
vystupuje z bažin,
žere hlavně Pražáky,
jmenuje se Jožin

Jožin z bažin
močálem se plíží,
Jožin z bažin
k vesnici se blíží
Jožin z bažin
už si zuby brousí
Jožin z bažin
kouše, saje, rdousí
Na Jožina z bažin,
koho by to napadlo,
platí jen a pouze
práškovací letadlo

Projížděl jsem dědinou
cestou na Vizovice,
přivítal mě předseda,
řek' mi u slivovice:
Živého či mrtvého
Jožina kdo přivede,
tomu já dám za ženu
dcéru a půl JZD

Jožin z bažin
močálem se plíží
Jožin z bažin
k vesnici se blíží
Jožin z bažin
už si zuby brousí
Jožin z bažin
kouše, saje, rdousí
Na Jožina z bažin,
koho by to napadlo,
platí jen a pouze
práškovací letadlo

Říkám: Dej mi, předsedo,
letadlo a prášek,
Jožina ti přivedu,
nevidím v tom háček
Předseda mi vyhověl,
ráno jsem se vznesl,
na Jožina z letadla
prášek pěkně klesl

Jožin z bažin
už je celý bílý
Jožin z bažin
z močálu ven pílí
Jožin z bažin,
dostal se na kámen
Jožin z bažin,
tady je s ním ámen
Jožina jsem dohnal,
už ho držím, johoho,
dobré každé love,
prodám já ho do ZOO

CSSD nevladne spatne HDP roste nejrychleji v evrope,posiluje koruna,klesa nezamestnanost,klesl statni dluh o 30mld,mame nizkou inflaci,to vse hovori pro to, ze se nam ekonomicky dari a to zajima mne jako volice a obcana ,za posledni vlady ODS byl růst minus 2,2%HDP,meli jsme balickova opatreni ,restriktivni vladni a menovoupolitiku,ale ekonomika byla v hluboke depresi ani Klausova slibovana vyse prumerne mzdy se nenaplnila ,ve vedeni ODS nevidim ani jednu osobnost,/posledni byl V.Klaus/ktera by veci zmenila k lepsimu,ale ja nevim, proc neco menit,kdyz to tak dobre funguje, ODS vystupuje jako populisticka strana,a kdyz dochazeji argumenty sklouzne vas pan predseda k vulgarizmum ,jako jsou noce dlouhych nozu,k parodickym vyrazum na gestapo,ci vykriky o libidu, v posledni dobe se ODS chopila pripadu technaru a to dosti trapnym zpusobem,nezbyva ,nez poprat ODS lepsi lidi a dalsi volebni obdobi v opozici,snad se jako strana srovna, jak myslenkove ,tak hlavne charakterove a v neposledni rade personalne. hezkou sobotu

p. Kellere souhlasím, že nejlépe by bylo přijít k volbám, zaregistrovat se a odejít s tím, že bych ráda volila, kdyby bylo koho. Jenže i to by byla chyba, neboť to nic neřeší a každý by měl zvolit stranu, která je pro něj tím nejmenším zlem. Pro mne to bude ČSSD, myslí totiž na nás obyčejné lidi více, než ODS ( viz. Modrá šance ). Zároveň se mi i mnohem více líbí vystupování jejích členůba ačkoli je jistě také do jisté míry populistické, není hrubé a vulgární. Když se dívám na některé pořady s pány politiky v TV p. Topolánek chytne na první našlápnutí. Oč vznětlivější mi připadá on o to klidnější jsou jeho oponenti. ODS nemá v současné době žádnou osobnost, která by ji vynesla vzhůru a mnohé jejich výroky jsou pro mne naprosto nepřijatelné. Ale jek jsem řekla v počátku, každý nechť zvolí pro něj to nejmenší zlo.....

Děkuji Lence za klidný a jasně formulovaný příspěvek. (To zní, jako bych to tady vlastnil, co? Nevlastním, jen diskuzi poměrně často navštěvuji a teprve nedávno mě ta záplava vulgarit, polopravd a urážek přiměla k tomu, abych se také připojil). Po tom, co se na těchto stránkách vyskytuje, je to skoro balzám. když někdo řekne, vy máte takový názor, já zase takový, proto a proto. Bez invektiv a podpásovek. Já váš postoj, Lenko, dokážu pochopit, byť se dost výrazně liší od mého, ale respektuji ho. A nakonec účet vystavují politikům voliči. Pakliže sem někdo do diskuze napíše "seš parchant a volit tě nebudu," zbytečně plýtvá časem a obtěžuje. Tohle vyjádří nejlépe za plentou u urny. Ať raději přijde s nějakým argumentem, o kterém se dá bavit.

vy jste opravdu mimo,pouzivejte prosim mozkovou hmotu ,oganizator nevyznacil,kde ta pronajata zemedelska puda je , ja mam 100 ha a kdyz nekomu pronajmu na plose 5 ha a ty nebudou vyznaceny jak poznam,ze mi nehospodaři jinde,az bude pozde,organizator mel v ruce nejaky papir o pranajmu ,ale nevedel presne kde,jinak jako pravicovy volic souhlasim se zasahem policie a nechapu postoj ODS,podle mne se musela zblaznit,treba nejaky vir,nevim

Jsem člen ODS a známí se na mne obrací s otázkou, proč ODS brání ty feťáky z technoparty. Tato otázka je ústředním tématem i mnoha příspěvků na tomto webu. Lidi, proboha, otevřete oči! Vždyť ODS se těchto lidí vůbec nezastává, neschvaluje porušování zákonů, drogy, alkoholismus a podobné jevy, se kterými jsou technaři spojováni. Vždyť i pan Langer jednoznačně říká, že porušování zákonů je třeba zabránit. ODS si jen myslí, že policie měla zasáhnout jiným způsobem, který by byl adekvátní a profesionální. Pokud měla policie podklady, že akce (CzechTek) je nezákonná, neměli vůbec připustit její konání. Pokud už konání akce nezabránili (ať už proto, že selhali v prvním bodě nebo proto, že konání akce bylo legální), měli dohlížet na pořádek a přísně trestat každé individuální porušení zákona. Také ze strany ODS nejde o kritiku těch policistů, co zasahovali (s výjimkou těch, kteří se dopustili nepřiměřeného násilí), ale těch, co zákrok nařídili (velitel zásahu, ministr vnitra, premiér). Jako vzorný postup je uváděn příklad z minulých let z Liberecka, kdy za asistence starostky a policie proběhla akce bez jakýchkoli problémů, porušování předpisů a po skončení akce byl proveden vzorný úklid. Nám všem přece musí jít o to, aby policie na vzniklé problémy reagovala profesionálně a adekvátně.

že ODS je nejlepší. Otevřené oči máme. Zásah byl přiměřený, spíš mohl být razantnější. Kdyby se modrý ptáci na hlavu stavěli, svoje předvědli. Děkujeme, NECHCEME.

to mluvite za sebe nebo za vsechny v tomto state ??

pro pana clena ODS , vazeny pane ,p. sobotka predseda senatu,vloni prohlasil , ze to byla hruza ,ze bude navrhovat zakon, ktery by podobne srazy reguloval,to se nestalo,jako clena ODS vas tedy vyzyvam,aby jste otevrel oci Vy ,kdyz vase strana toho neni schopna,jinak pan premier zasah nenaridil.

pan Kocab vytuneloval fond Trend,kde je spousta okradenych lidi ,divim se,jak muze vystupovat na verejnosti.O tom , zda byl zasah tvrdy nebo ne musi rozhodnout soud ,do pripadu by se podobni exoti jako p. Kocab a jemu podobni vcetne ODS nemeli vubec poustet,kdyz to delaji ,tak prave tu demokracii narusuji.

opravdu na vasem pripadu je videt ,jak mate oci zavrene,zeptejte se lidi na lonskou party ,jaky to byl bordel, a jak byla policie interpelovana za necinnost pri teto akci vasimi spolustraniky ,nechci vas urazit ,ale vas postoj je schizofenni,co nechci videt to nevidim, pritom tato zalezitost by se mela resit bez stranickych nalepek a vec by se vubec nemela politizovat,melo by se hledat reseni, a jestli nekdo porusil zakon ze strany technaru,ci policie at nese odpovednost,ale soudy at netlumoci politicke strany nebo demonstrujici kteri nici fasady ministerstva vnitra v demokraciich tyto spory resi soudy,je myslel ze ji tu uz davno mame

Co si představujete pod pojmem reagovat profesionálně a adekvátně? Měli se policisté také ozbrojit oštěpy (ovšem profesionální výroby), lahvemi a šutry a vrhat je profesionálně na zdivočelý dav? Televize nám neustále opakují pouze část videonahrávky, kdy policisté údajně bijí "nebránícího" se technistu. Proč neuvedou TV stanice celou tu nahrávku, aby bylo vidět, jak onen "nevinný" technař mlátí a bodá oštěpy zblízka do policistů? Vy, kdyby jste byl na místě toho policisty by jste odhodil štít, rozhrnul košili a volal - jen bodej? Adekvátní by podle Vás k této situaci by bylo oštěpem bodat do toho technomagora nebo ne? Pokud ODS vyhraje volby (což se doufám nestane), bude se moci ukázat pan stínový na dalším technopárty. Pochybuji totiž, že poslanci vytvoří za toho třičtvrtě roku zákon, který by podobné úlety nějak reguloval.

Vážený pane, jako mnoho jiných stále žijete v omylu. Dle zákona má policie přímo povinnost zasáhnout, pokud je porušován zákon. Pokud je to nutné, může ze zákona zakázat vstup, nebo přikázat komukoliv aby nějaký prostor opustil. Každý je povinen uposlechnout. Pokud se to někomu nelíbí, může podat stížnost - ale až po tom co uposlechl příkaz. Neuposlechnutí je hodnoceno zákonem jako maření výkonu. Neobhajuji pochybení jednotlivých policistů, je to neomluvitelné, ale hodnotit celý zásah jako nezákonný a brutální je nesmysl. Troufám si tvrdit, že pokud by nebyla "okurková sezóna" ani novináři by tomuto nevěnovali takovou pozornost - vždyť to potvrdil jeden novinář v rozhovoru v rozhlase, že jim tato situace "spadla z nebe". Dále by to nebylo tak diskutováno, pokud by bylo půl roku po volbách. Vždyť, kde se najde tak báječná situace jak to konkurenční straně "pořádně osladit" ? V zájmu co nejrychlejšího uklidnění situace by mělo být na světě rozhodnutí soudu o legálnosti, nebo nelegálnosti - jak konání akce, tak i o oprávněnosti, či neoprávněnosti policejního zákroku. A teprve až následně by měl soud rozhodovat o porušení zákona jednotlivců - na obou stranách. Dokumentů k tomuto je natočeno dost. Váš názor, že policie měla tvrdě postihovat individuální porušení zákona místo zákroku pod jednotným velením je velice naivní, prosím zkuste se nad tím ještě zamyslet. Dovedete si představit dvou, tří, či desettičlennou hlídku policie jak tam řeší přestupky, nebo trestné činy ? Bylo by víc postižených - ale bylo by to v pořádku, byli by postižení policisté a ti jsou za to přece placeni, nebo né ? Argument, že když po nezákonné akci se louka uklidí, že je vše v pořádku je taktéž zcestné. To máte jako kdyby Vám někdo odvezl automobil, jen pro to, že se chtěl povozit, dva, nebo tři dny jej používal. Potom dotankuje benzín a postaví auto na místo a tvrdil vám, že se vlastně nic nestalo. Myslím si, že by jste byl první, který by ihned běžel na Policii ohlásit krádež, nebo se mýlím ?

Když čtu některé názory, tak se opravdu nedivím, že máme tak špatnou vládu. Jaký volič...