A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

organizator cekteku je zprosten obzaloby( zpravy v tv ct 12.00h). konecne prvni spravedlnost v teto kauze. uvidime jak se to bude vyvijet dal

Jaká spravedlnost? Co to meleš? Logicky bude stíhán konkrétní člověk za konkrétní čin.A když jsme u spravedlnosti,tak potom odvozeno od výroku paní advokátky a státního zastupitelství ,nemůže Paroubek ani Bublan odpovídat za konkrétní činy jednotlivých poldů,protože je nespáchali.Politická odpovědnost,to je dost pofidérní. A jakou má potom pan Langer za rozeštvávání politické scény?

on je asi veliky rozdil mezi odpovednosti vedoucich politiku ve vlade a obcana jako takoveho. obcan je zodpovedny sam za sebe ( pokud nevychovava nezletile deti) , politik a vladni predstavitel je zodpovedny za svuj resort , tj i za sve podrizene.

Tys to ale ludku nedopsal do konce. Takze dale plati :

Politik a clen ODS (vcetne cestnych funkcionaru) je nezodpovedny.

"politik a vladni predstavitel je zodpovedny za svuj resort , tj i za sve podrizene"

Ano. Na tom něco je. Ale nesmí se to týkat ODS.
Vzpomínám si na jenoho šéfa strany, který když odhalili jeho sponzory ze záhrobí, nic nevědel, za nic nemohl a za nic neodpovídal. Nevím, možná mě paměť klame, nejsem nejmladší, ale byl to politik. A byl v té době i "vládní představitel". A přesto za nic nenesl odpovědnost.

Že by zase ta podivná ztáta paměti v ODS?

nevim, proc by se to nemelo tykat ODS, az budou ve vlade, budou mit odpovednost a budu je kritizovat za veci, ktere udelaji a ktere se me nelibi. jako stinova strana, ktera neni ve vedeni statu zatim zadnou odpovednost nema. to je rozdil. navic mam vuce ods podstatne min kritickych pripominek nez vuci vladni koalici.

4 Luděk

Trošičku jsme se nepochopili. To, že "nesmí se to týkat ODS" byla ironie.

Trošičku něco uberu z Vaší věty:
"politik a vladni predstavitel je zodpovedny za svuj resort , tj i za sve podrizene" a nechám z ní jen:

"politik ... je zodpovedny ... i za sve podrizene"

Jsem totiž přesvědčen, že i takto to platí.

Jistý předseda strany, usvědčené z podvodu se sponzorskými dary o ničem nevěděl, nic si nepamatoval a žádnou odpovědnost nechtěl nést (a nenesl). Tím, ale nejen tím, se pro mě stal nedůvěryhodným a s ním i jeho strana. Je také pravda, že v budování mé nedůvěry k této straně notně pomáhal i její korunní princ.

Pane Luďku!
Opět špatně. Stínový či celá opozice odpovědnost mají.Přinejmenším vůči svým voličům a občanům této země,tedy za předpokladu,že politiku berou jako službu občanům a ne pouze sobě a svým rodným stranám. Pokud mají jako cíl svého snažení pouze kritiku kohokoliv a čehokoliv,co nevyplodily vlastní řady,pak je to ostudné.Kdy už konečně tyto dámy a pánové pochopí,že nejsme zvědaví na jejich politické hrátky,ale na jasná a konkrétní řešení? Než celý Czech Tek,raději by měli začít na základě reálné situace řešit důchodovou reformu,stav zdravotnictví a sociálních služeb, školství, demografický vývoj. Zatím tyto problémy zlehka lechtají po nožičkách.

to hurvinci
reknete mi, prc se tady vsichni boji nastupu ods k moci a zevedeni modre sance ???
ja osobne jsem pro podstatnejsi uvolneni obcana z klepet statu, at ma obcan vetsi svobodu ve svem rozhodovani, ve svem zivote. nast stat je prebyrokratizovany. ods nabizi jen svobodu, nikomu nic neslibuje. nebo jste se nepoucili, ze sliby veskerych stran nikdy nikam nevedly a ani nepovedou. stat neni a nemuze byt zadna chuva. nikoho nesmi opatrovat. ma mit pouze kontrolni funkci v ramci zakona. nic vic. pak se budou obcane mit lip a stat bude "prosperovat"

Ty jsi trouba....

Styďte se, strano modrých tupých mozků. Tímhle způsobem by se tak dokázali bavit puberťáci. To jste se zase předvedli, předpokládám, že to zase vzešlo z vaší "chytré"hlavy, pane Langer. ČÍM VÍC ŠPÍNY A UBOHOSTÍ KYDÁTE NA SOCANY, TÍM VÍC ŠKODÍTE SAMI SOBĚ, JSTE VÁŽNĚ UBOŽÁCI. NA PRVNÍ POHLED JE PATRNÉ, ŽE SE CHCETE CHOPIT MOCI TŘEBA PŘES MRTVOLY JINÝCH.




Dálnice D1 se stává důležitým bitevním polem předvolební kampaně ODS. Topolánkova strana si totiž podél trasy z Prahy do Brna a zpět zaplatila deset billboardů, na nichž – ovšem anonymně – pod heslem "Humor proti násilí" vtipkuje na téma policejního zásahu proti technoparty CzechTek.

JDĚTE VÁŽNĚ DO HAJZLU A NEZAPOMEŇTE ZA SEBOU SPLÁCHNOUT. MYSLÍM TO UPŘÍMNĚ.....

a jste si jist , ze to platila ods ?? ja jsem zadnou zminku na na netu nikde nevidel.

Je to vlastně úplně stejně jako s ct04/ct05.
- 04 policie nezkročila - ODS křičí - v každém demokratickém státě by takovou akci policie do tří hodin rozehnala.
- 05 policie zakročila - ODS křičí - jak je to možné bít naše "tančící děti", které jen bez souhlasu vlastníků obsadily cizí pozemky a podobně.

Že jo?

Čas od času sleduji politické kroky ODS. Mám takový pocit, že politici, kteří je prosazují, trpí nezřídka trpí podivnou ztrátou paměti. Kdysi hovořili o všemocné ruce trhu a nedotknutelnosti majetku.

A hle. Dva pohledy ODS:

1. ODS souhlasí s vyvlastěním akcií drobných akcionářů (ale nevím, pokud někdo bude mít 9,99 % akci, jestli je drobný, ale prostě má smůlu) a pan prasident hbitě zákon podepisuje.
2. ODS nesouhlasí, jde-li o vyvlastnění pozemků pod dálnice.

Princip zákonů je stejný. V čem spočívá rozdíl pro ODS? V tom, že:

- v prvním případě (hle, najednou nemusí rozhodovat ona všemocná ruka trhu) jde o koncentraci majetku do jedněch rukou a užitek má jedinec nebo velmi (počtem) omezená skupina osob, samozřejmě majetný jedinec nebo skupina osob. Prostě potencionální Lájos Bácz či někdo podobný (čti sponzor ODS).
- ve druhém případě by byl prospěch všeobecný, tedy měl by jej kdokoli. A copak ODS bude pomáhat komukoli? To nemyslíte vážně, co by z toho měli?

Není to tak nějak, pane poslanče?

O panu Langrovi si myslím svoje,ale velmi mě pobavil jeho výrok o metodě cukru a biče na policisty,kdy by je za jakýkoliv prohřešek postavil mimo službu. S tím co ODS provedla s privatizací,nechápu,jak se mohl její tvůrce stát za mohutné podpory této strany prezidentem.Nejdřív by si p. Langr měl zamést pod svým prahem a pak teprve moralizovat. Ale co,blíží se volby a neustálé kritizování a navážení se do PČR je nejsnadnější způsob,jak si zajistit bodíky.Jen jsem od něho ještě neslyšel,jak by to udělal on. Jenom kritika a kritika.Ať žije populismus!!!

a jak se stavite k prubehu privatizace za vlady cssd ?? tam je taky spiny plnej nakladak. jmenujte konkretne co se za ods nepovedlo a jmena lidi. pak dame na stul jmena z cssd a jejich dluhy a prusery a uvidime, kdo " vede"

Cukr a bič?
Aha, to jako cukr pro poslance a bič pro policisty?

Vážně si, pane ABC myslíte, že požadavek, aby byl policista za prohřešek postaven mimo službu tak hrozný? Neměli by právě strážci zákona a pořádku jít příkladem? Nebo by podle vás bylo v pořádku, kdyby nějaký policista dejme tomu způsobil dopravní nehodu pod vlivem alkoholu, kradl v samoobsluze a podobně, a dál chodil v uniformě a hlídal opilé řidiče a zloděje v samoobsluhách? Rozhodně je to zajímavý názor, prosím, upřesněte ho. Děkuji

for ludek:
Nechci se v žádném případě zastávat ČSSD a jejich podivných privatizací,tyto dvě strany si nemají navzájem co vyčítat.Myslel jsem to pouze jako příklad toho, že když je pan Langr tak zásadový a apeluje na morálku,měl by s tím začít nejdříve u sebe.

for Michael Keller:
Rozhodně máte pravdu. Tito policisté nemají u PČR co dělat.I díky nim je pověst PČR taková jaká je.Může být např. dopr. nehoda bez alkoholu (zaviněná,bez zranění).U normálního člověka - pokuta,možná zákaz řízení, u policisty vyhazov?Nebo třeba za špatné parkování? Podle nového návrhu zákona o služebním poměru tomu tak je. A chápu tak i interpretace pana Langra. Nevím,nevím.Člověk si podá stížnost na policistu (byť neoprávněně) jenom proto,že se mu nechce platit pokutu a malér je na světě.Všude platí presumpce neviny,bohužel se s ní nepočítá u policistů.Snad Vám to tak stačí.

4: ABC

Považuji za oprávněné apelovat na to, že policisté dozorují nad dodržováním zákonů a mají je také dodržovat. Také si myslím, že existují prohřešky, které jsou neslučitelné s výkonem práce policisty. Ale říct, že obecně za jakýkoli přestupek bude policista postaven mimo službu, či dokonce vyhozen, to může jen demagog. Zejména takový, který je "obalen" do nebe sahající poslaneckou imunitou.

Považuji totiž také za oprávněný požadavek, že zákon musí znát a respektovat nejen policista, ale i tvůrce. Důsledky nerespektování zákona musí být pro obě tyto kategorie stejné!!!

for mput:

Naprosto souhlasím.Bohužel jsem se předtím nedokázal tak přesně vyjádřit.

for Michael Keller:

Nelze celkově paušalizovat, že za to jde a za to nejde někoho vyhodit.Měli by se posoudit veškeré okolnosti toho kterého případu.Jen mě ještě napadlo:kontrolní orgán nebo Inspekce MV může shledat nepřiměřený zákrok policisty nebo např. neoprávněné použití zbraně.Jenže tito mají na posouzení situace několik dnů nebo týdnů v pohodlí své kanceláře, s kávou na stole a nejsou vystaveni stresu.Narozdíl od zasahujícího policisty,který se musí rozhodnout během max několika sekund.

To ABC a mput: Je jisté, že jsme v zásadě zajedno. Debata se rozvinula kvůli údajnému Langerovu výroku o postavení policisty mimo službu za "jakýkoli" přestupek. Jednak si nejsem jistý, že to tak skutečně padlo (třeba mě vyvedete z omylu), ovšem čistě z právnického hlediska je "přestupek" v podstatě předstupeň zločinu, tedy porušení zákona s menší společenskou nebezpečností než zločin (omlouvám se za laickou formulaci, nejsem právník). Pakliže byl myšlen tento přestupek, tedy porušení zákona, pak je asi nutné zasáhnout, minimálně postavením mimo službu, které se ovšem nemusí rovnat vyhazovu. Bral bych to jako prevenci situace "hele, šéfe, mám průser, co mám dělat?" "Neboj, Lojzíku, dej výpověď, já ti to podepíšu, půjdeš do civilu a ta renta se ti šikne, co?" Toto by měl řešit nový služební zákon, který ovšem začne platit (snad) až od Nového roku, ale takových případů bylo určitě víc a obávám se, že jen máloco srazí renomé policie, jako tato záležitost.
Takže obyčejný kmán zaplatí přestupek pokutou, policista musí počítat s postihem horším, to ať se na mě nikdo nezlobí. O tom, že by pro zákonodárce mělo platit minimálně totéž, co pro neprivilegovaný lid, není nutné diskutovat, systém poslaneckých výhod a téměř neomezené (a hlavně doživotní) imunity je nemravnost.

Pane poslanče Langře!
Velmi by mě zajímalo, co to ODS provozuje za taktiku vůči Policii. Chápu, že máte výhrady vůči ČSSD a jejímu vedení státu, chápu že máte výhrady vůči jejich politice v oblasti vnitřní bezepčnosti, ale naprosto nechápu, jak může pravicová strana hlásící se k takové političce jako Margaret Theacherová, skandalizovat složku chránící vnitřní bezpečnost a pořádek státu? K čemu Vám je, když Vás nebude po Vašich zcela nesmyslných útocích na Policii z policistů nikdo volit? K čemu Vám je nahánět policisty jako voliče ČSSD? Volební preference Vám pomalu klesají, přemýšlí v ODS vůbec někdo? Vy si opravdu myslíte, že Policie slepě poslouchá nějakou politickou stranu? V tomto státě je smutnou pravdou, že jediná strana, která se k Policii chová slušně je strana bolševiků. Já se nedivím, když slyším kolegy mluvit, že půjdou volit bolševika. Já nejdu volit nikoho, moje strana je ODS co se týče hlásaných principů, ale to co předvádíte v praxi je šílené. Jsem velmi zvědav na to, jak budete reagovat na dosud připravené otázky na Vaši osobu na besedě s policisty ve Žďáru nad Sázavou dne 9. září. Z každé otázky co jsem tam četl, ční k Vaší osobě nenávist nebo alespoň zášť. Váš příchodf k Policii jako, nedejbože, ministra vnitra, by vedl k dalšímu stupni demoralizaci Policie.

Plně s Tebou souhlasím. Taky jsem Ty dotazy četl. Já osobně mám na pana Langra jen jeden dotaz.

Pane poslanče, kdy odejdete z politiky jako Váš bývalý " spolubojovník " pan MUDr. Macek ?

PS: Víte pane Langře, MUDr. Macek v minulosti aspoň lékařskou praxi ( konkrétně zubní lékařství ) vykonával, kdežto Vy jste MUDr jen na papíře a co se týče titulu Mgr. práv - právníkem jste také jen papírově a je mi záhadou, jak jako advokátní " čekatel " berete 85 tisíc měsíčně, když každý kdo v tomto oboru pracuje ví, že u těchto " čekatelů " je plat kolme 15-20 tisíc měsíčně a musí se této praxi věnovat každodenně. Pane MUDr. Mgr. od Vás bych si nenachal předepsat ani acylpirín a nedej bože abych se od Vás nechal zastupovat v nějaké právní věci. Stejně tak bych se nenechal zastupovat JUDr. Grossem. To jen na vysvětlenou.

Pane poslanče, můžete potvrdit či vyvrátit sdělení jistých policistů, že se Vaše manželka dopustila dopravního přestupku při řízení Vám přiděleného poslaneckého vozidla, přičemž při řešení dané situace se "oháněla" Vaší poslaneckou imunitou. Děkuji za Vaší odpověď.

Paní Kovářová, nevím o tom, že by Paroubek nechal někoho mlátit. To v zájmu objektivity. Píšu paní Kovářová i když se domnívám, že nejste paní Kovářová. Nemám rád takové tupé zkratky jaké jste předvedla. Ale pokud máte opravdu nějakou dceru a opravdu byla na té akci. Zajděte se prosím podívat kam vaše dcera chodí. Já sám jsem dcerám rozmlouval. Ale pak jsem se rozhodl, že se společně na takovou akci zajdeme podívat. Bylo to minulý rok a mohu říci ,že obě když viděly příkladně opřenou holku o nějakou bednu. Ze zadu na ní dováděli na střídačku čtyři dreďáci až jí sperma teklo po stehnech. Bylo toho k vidění mnohem více - ale od té doby u nás doma o podobné akci nepadlo ani slovo. A letos, když to propuklo znovu, byli obě holky na straně polišů. A řeči, že tam nejsou drogy je stejné jako když řekne, že v mateřské škole nepodávájí dětem svačiny!

Příspěvek paní Kovářové opravdu nebyl moc objevný, ale váš, s prominutím, je také lehce zavádějící. Ano, na takových akcích se jistě dějí věci, jaké jste popsal, co si vzpomínám, dělo se to vcelku běžně i na vesnických zábavách v osmdesátých letech, uvolněná šedesátá léta také jistě nezaostávala, oslava konce éry květin Woodstock také nebyl dýchánkem nedělní školy. Ale to jsou excesy, kterých se nevyarujete ani na školním výletu střední školy. Ve vašem postřehu jako byste naznačoval, že kdo se takové akce zůčastní, a zvlášť je-li to dívka, okamžitě po vstupu odhodí zábrany a svršky pustí se do díla. Tak to asi není, co říkáte? Abych použil váš příměr, je to stejné, jako když řeknete že v Dubí jsou jenom prostitutky.
Nevím, kdo říká, že tam nejsou drogy. Jsou. Jako všude, kde se sejde společnost a chce se odreagovat. Někdo dává přednost konopí, jiný tanečním drogám, jiný si prolévá hrdlo alkoholem, spousta jich kouří cigarety. Neříkejte, že jste si ještě nikdy s přáteli nedal skleničku.

Jestli nevíš o tom,že Paroubek nechal někoho zmlátit, tak jsi si ho měl poslechnout, ty bolševickej debílku. Jinak prej ty tvoje děvky šlapou v Dubí.

Přečet jsem si co psal Franta
hned poznáte buzeranta.
Jeteli, Jeteli,ty přemýšlíš prdelí.

drž pyču!!!

Panu Novákovi
Díky Bohu, že jste se rozhodl končit.
Jestli to nevíte, tak jste pěkný hulvát který ze sebe dělá chytrého, ale IQ máte velice nízké. Kozlová

Musím ještě reagovat. Přečtěte si řádky níže jak se vyjadřují vaši soukmenovci.Na takové už nebudu reagovat .Paní KOZLOVÁ JSTE V JEDNOM PYTLY!!!!!!

Paroubek nachal zmlátit moji holčičku, potlačuji touhu nakopnout jeho psa.
Doufám že uzná že nemůže být premierem

Paroubek nenechal zmlátit vaši holčičku, jeho pes by v tom byl nevinně. Spíš bych se styděla, být váma, že tam vaše"holčička" byla. Víme, jaké "holčičky" se tam slejzají.

vzkaz pro tuto pani
,vazena pani vase 30 leta holcicka mela reagovat na vyzvu policie a rozejit se , vsude v demokratickych zemich je nutne poslechnout vyzvy, kdyz to neudelam mohu pocitat s nasledky,vim,ze je to asi nad vasi moézkovou kapaciotu,ale kazdy mel uposlechnout vyzvy a potom si stezovat,jinak podobne veci neresi vlada ,ale souidy ,ani nen premier republiky , neste-li s necim spokojena podejte prislusnou zalubu u soudu a domahejte se svych prav ,ostatni jsou jenom plane reci politiku , ods i presidenta teto republiky, oni totiz o deemokracii nemaji ani paru a vy take ne ,dle vaseho prispevku.

Paní Kovářová. Pokud Vaše holčička dostala na Czechteku mlatu od Policie, musela: opakovaně neuposlechnout výzvy dávané podle zákona aby opustila nezákonně obsazené místo, útočit na policejní kordon velmi zblízka.
Jinak není možné, aby se dostala do fyzického styku s policisty. V tom případě tedy nezbývá než dodat, že to Vaší dceři snad stačilo k tomu, aby se jí příště nic takového nemohlo stát.
Každopádně velmi pochybuji o tom, že jediné slovo Vašeho příspěvku je pravdou.