4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

organizator cekteku je zprosten obzaloby( zpravy v tv ct 12.00h). konecne prvni spravedlnost v teto kauze. uvidime jak se to bude vyvijet dal

Jaká spravedlnost? Co to meleš? Logicky bude stíhán konkrétní člověk za konkrétní čin.A když jsme u spravedlnosti,tak potom odvozeno od výroku paní advokátky a státního zastupitelství ,nemůže Paroubek ani Bublan odpovídat za konkrétní činy jednotlivých poldů,protože je nespáchali.Politická odpovědnost,to je dost pofidérní. A jakou má potom pan Langer za rozeštvávání politické scény?

on je asi veliky rozdil mezi odpovednosti vedoucich politiku ve vlade a obcana jako takoveho. obcan je zodpovedny sam za sebe ( pokud nevychovava nezletile deti) , politik a vladni predstavitel je zodpovedny za svuj resort , tj i za sve podrizene.

Tys to ale ludku nedopsal do konce. Takze dale plati :

Politik a clen ODS (vcetne cestnych funkcionaru) je nezodpovedny.

"politik a vladni predstavitel je zodpovedny za svuj resort , tj i za sve podrizene"

Ano. Na tom něco je. Ale nesmí se to týkat ODS.
Vzpomínám si na jenoho šéfa strany, který když odhalili jeho sponzory ze záhrobí, nic nevědel, za nic nemohl a za nic neodpovídal. Nevím, možná mě paměť klame, nejsem nejmladší, ale byl to politik. A byl v té době i "vládní představitel". A přesto za nic nenesl odpovědnost.

Že by zase ta podivná ztáta paměti v ODS?

nevim, proc by se to nemelo tykat ODS, az budou ve vlade, budou mit odpovednost a budu je kritizovat za veci, ktere udelaji a ktere se me nelibi. jako stinova strana, ktera neni ve vedeni statu zatim zadnou odpovednost nema. to je rozdil. navic mam vuce ods podstatne min kritickych pripominek nez vuci vladni koalici.

4 Luděk

Trošičku jsme se nepochopili. To, že "nesmí se to týkat ODS" byla ironie.

Trošičku něco uberu z Vaší věty:
"politik a vladni predstavitel je zodpovedny za svuj resort , tj i za sve podrizene" a nechám z ní jen:

"politik ... je zodpovedny ... i za sve podrizene"

Jsem totiž přesvědčen, že i takto to platí.

Jistý předseda strany, usvědčené z podvodu se sponzorskými dary o ničem nevěděl, nic si nepamatoval a žádnou odpovědnost nechtěl nést (a nenesl). Tím, ale nejen tím, se pro mě stal nedůvěryhodným a s ním i jeho strana. Je také pravda, že v budování mé nedůvěry k této straně notně pomáhal i její korunní princ.

Pane Luďku!
Opět špatně. Stínový či celá opozice odpovědnost mají.Přinejmenším vůči svým voličům a občanům této země,tedy za předpokladu,že politiku berou jako službu občanům a ne pouze sobě a svým rodným stranám. Pokud mají jako cíl svého snažení pouze kritiku kohokoliv a čehokoliv,co nevyplodily vlastní řady,pak je to ostudné.Kdy už konečně tyto dámy a pánové pochopí,že nejsme zvědaví na jejich politické hrátky,ale na jasná a konkrétní řešení? Než celý Czech Tek,raději by měli začít na základě reálné situace řešit důchodovou reformu,stav zdravotnictví a sociálních služeb, školství, demografický vývoj. Zatím tyto problémy zlehka lechtají po nožičkách.

to hurvinci
reknete mi, prc se tady vsichni boji nastupu ods k moci a zevedeni modre sance ???
ja osobne jsem pro podstatnejsi uvolneni obcana z klepet statu, at ma obcan vetsi svobodu ve svem rozhodovani, ve svem zivote. nast stat je prebyrokratizovany. ods nabizi jen svobodu, nikomu nic neslibuje. nebo jste se nepoucili, ze sliby veskerych stran nikdy nikam nevedly a ani nepovedou. stat neni a nemuze byt zadna chuva. nikoho nesmi opatrovat. ma mit pouze kontrolni funkci v ramci zakona. nic vic. pak se budou obcane mit lip a stat bude "prosperovat"

Ty jsi trouba....

Styďte se, strano modrých tupých mozků. Tímhle způsobem by se tak dokázali bavit puberťáci. To jste se zase předvedli, předpokládám, že to zase vzešlo z vaší "chytré"hlavy, pane Langer. ČÍM VÍC ŠPÍNY A UBOHOSTÍ KYDÁTE NA SOCANY, TÍM VÍC ŠKODÍTE SAMI SOBĚ, JSTE VÁŽNĚ UBOŽÁCI. NA PRVNÍ POHLED JE PATRNÉ, ŽE SE CHCETE CHOPIT MOCI TŘEBA PŘES MRTVOLY JINÝCH.




Dálnice D1 se stává důležitým bitevním polem předvolební kampaně ODS. Topolánkova strana si totiž podél trasy z Prahy do Brna a zpět zaplatila deset billboardů, na nichž – ovšem anonymně – pod heslem "Humor proti násilí" vtipkuje na téma policejního zásahu proti technoparty CzechTek.

JDĚTE VÁŽNĚ DO HAJZLU A NEZAPOMEŇTE ZA SEBOU SPLÁCHNOUT. MYSLÍM TO UPŘÍMNĚ.....

a jste si jist , ze to platila ods ?? ja jsem zadnou zminku na na netu nikde nevidel.

Je to vlastně úplně stejně jako s ct04/ct05.
- 04 policie nezkročila - ODS křičí - v každém demokratickém státě by takovou akci policie do tří hodin rozehnala.
- 05 policie zakročila - ODS křičí - jak je to možné bít naše "tančící děti", které jen bez souhlasu vlastníků obsadily cizí pozemky a podobně.

Že jo?

Čas od času sleduji politické kroky ODS. Mám takový pocit, že politici, kteří je prosazují, trpí nezřídka trpí podivnou ztrátou paměti. Kdysi hovořili o všemocné ruce trhu a nedotknutelnosti majetku.

A hle. Dva pohledy ODS:

1. ODS souhlasí s vyvlastěním akcií drobných akcionářů (ale nevím, pokud někdo bude mít 9,99 % akci, jestli je drobný, ale prostě má smůlu) a pan prasident hbitě zákon podepisuje.
2. ODS nesouhlasí, jde-li o vyvlastnění pozemků pod dálnice.

Princip zákonů je stejný. V čem spočívá rozdíl pro ODS? V tom, že:

- v prvním případě (hle, najednou nemusí rozhodovat ona všemocná ruka trhu) jde o koncentraci majetku do jedněch rukou a užitek má jedinec nebo velmi (počtem) omezená skupina osob, samozřejmě majetný jedinec nebo skupina osob. Prostě potencionální Lájos Bácz či někdo podobný (čti sponzor ODS).
- ve druhém případě by byl prospěch všeobecný, tedy měl by jej kdokoli. A copak ODS bude pomáhat komukoli? To nemyslíte vážně, co by z toho měli?

Není to tak nějak, pane poslanče?

O panu Langrovi si myslím svoje,ale velmi mě pobavil jeho výrok o metodě cukru a biče na policisty,kdy by je za jakýkoliv prohřešek postavil mimo službu. S tím co ODS provedla s privatizací,nechápu,jak se mohl její tvůrce stát za mohutné podpory této strany prezidentem.Nejdřív by si p. Langr měl zamést pod svým prahem a pak teprve moralizovat. Ale co,blíží se volby a neustálé kritizování a navážení se do PČR je nejsnadnější způsob,jak si zajistit bodíky.Jen jsem od něho ještě neslyšel,jak by to udělal on. Jenom kritika a kritika.Ať žije populismus!!!

a jak se stavite k prubehu privatizace za vlady cssd ?? tam je taky spiny plnej nakladak. jmenujte konkretne co se za ods nepovedlo a jmena lidi. pak dame na stul jmena z cssd a jejich dluhy a prusery a uvidime, kdo " vede"

Cukr a bič?
Aha, to jako cukr pro poslance a bič pro policisty?

Vážně si, pane ABC myslíte, že požadavek, aby byl policista za prohřešek postaven mimo službu tak hrozný? Neměli by právě strážci zákona a pořádku jít příkladem? Nebo by podle vás bylo v pořádku, kdyby nějaký policista dejme tomu způsobil dopravní nehodu pod vlivem alkoholu, kradl v samoobsluze a podobně, a dál chodil v uniformě a hlídal opilé řidiče a zloděje v samoobsluhách? Rozhodně je to zajímavý názor, prosím, upřesněte ho. Děkuji

for ludek:
Nechci se v žádném případě zastávat ČSSD a jejich podivných privatizací,tyto dvě strany si nemají navzájem co vyčítat.Myslel jsem to pouze jako příklad toho, že když je pan Langr tak zásadový a apeluje na morálku,měl by s tím začít nejdříve u sebe.

for Michael Keller:
Rozhodně máte pravdu. Tito policisté nemají u PČR co dělat.I díky nim je pověst PČR taková jaká je.Může být např. dopr. nehoda bez alkoholu (zaviněná,bez zranění).U normálního člověka - pokuta,možná zákaz řízení, u policisty vyhazov?Nebo třeba za špatné parkování? Podle nového návrhu zákona o služebním poměru tomu tak je. A chápu tak i interpretace pana Langra. Nevím,nevím.Člověk si podá stížnost na policistu (byť neoprávněně) jenom proto,že se mu nechce platit pokutu a malér je na světě.Všude platí presumpce neviny,bohužel se s ní nepočítá u policistů.Snad Vám to tak stačí.

4: ABC

Považuji za oprávněné apelovat na to, že policisté dozorují nad dodržováním zákonů a mají je také dodržovat. Také si myslím, že existují prohřešky, které jsou neslučitelné s výkonem práce policisty. Ale říct, že obecně za jakýkoli přestupek bude policista postaven mimo službu, či dokonce vyhozen, to může jen demagog. Zejména takový, který je "obalen" do nebe sahající poslaneckou imunitou.

Považuji totiž také za oprávněný požadavek, že zákon musí znát a respektovat nejen policista, ale i tvůrce. Důsledky nerespektování zákona musí být pro obě tyto kategorie stejné!!!

for mput:

Naprosto souhlasím.Bohužel jsem se předtím nedokázal tak přesně vyjádřit.

for Michael Keller:

Nelze celkově paušalizovat, že za to jde a za to nejde někoho vyhodit.Měli by se posoudit veškeré okolnosti toho kterého případu.Jen mě ještě napadlo:kontrolní orgán nebo Inspekce MV může shledat nepřiměřený zákrok policisty nebo např. neoprávněné použití zbraně.Jenže tito mají na posouzení situace několik dnů nebo týdnů v pohodlí své kanceláře, s kávou na stole a nejsou vystaveni stresu.Narozdíl od zasahujícího policisty,který se musí rozhodnout během max několika sekund.

To ABC a mput: Je jisté, že jsme v zásadě zajedno. Debata se rozvinula kvůli údajnému Langerovu výroku o postavení policisty mimo službu za "jakýkoli" přestupek. Jednak si nejsem jistý, že to tak skutečně padlo (třeba mě vyvedete z omylu), ovšem čistě z právnického hlediska je "přestupek" v podstatě předstupeň zločinu, tedy porušení zákona s menší společenskou nebezpečností než zločin (omlouvám se za laickou formulaci, nejsem právník). Pakliže byl myšlen tento přestupek, tedy porušení zákona, pak je asi nutné zasáhnout, minimálně postavením mimo službu, které se ovšem nemusí rovnat vyhazovu. Bral bych to jako prevenci situace "hele, šéfe, mám průser, co mám dělat?" "Neboj, Lojzíku, dej výpověď, já ti to podepíšu, půjdeš do civilu a ta renta se ti šikne, co?" Toto by měl řešit nový služební zákon, který ovšem začne platit (snad) až od Nového roku, ale takových případů bylo určitě víc a obávám se, že jen máloco srazí renomé policie, jako tato záležitost.
Takže obyčejný kmán zaplatí přestupek pokutou, policista musí počítat s postihem horším, to ať se na mě nikdo nezlobí. O tom, že by pro zákonodárce mělo platit minimálně totéž, co pro neprivilegovaný lid, není nutné diskutovat, systém poslaneckých výhod a téměř neomezené (a hlavně doživotní) imunity je nemravnost.

Pane poslanče Langře!
Velmi by mě zajímalo, co to ODS provozuje za taktiku vůči Policii. Chápu, že máte výhrady vůči ČSSD a jejímu vedení státu, chápu že máte výhrady vůči jejich politice v oblasti vnitřní bezepčnosti, ale naprosto nechápu, jak může pravicová strana hlásící se k takové političce jako Margaret Theacherová, skandalizovat složku chránící vnitřní bezpečnost a pořádek státu? K čemu Vám je, když Vás nebude po Vašich zcela nesmyslných útocích na Policii z policistů nikdo volit? K čemu Vám je nahánět policisty jako voliče ČSSD? Volební preference Vám pomalu klesají, přemýšlí v ODS vůbec někdo? Vy si opravdu myslíte, že Policie slepě poslouchá nějakou politickou stranu? V tomto státě je smutnou pravdou, že jediná strana, která se k Policii chová slušně je strana bolševiků. Já se nedivím, když slyším kolegy mluvit, že půjdou volit bolševika. Já nejdu volit nikoho, moje strana je ODS co se týče hlásaných principů, ale to co předvádíte v praxi je šílené. Jsem velmi zvědav na to, jak budete reagovat na dosud připravené otázky na Vaši osobu na besedě s policisty ve Žďáru nad Sázavou dne 9. září. Z každé otázky co jsem tam četl, ční k Vaší osobě nenávist nebo alespoň zášť. Váš příchodf k Policii jako, nedejbože, ministra vnitra, by vedl k dalšímu stupni demoralizaci Policie.

Plně s Tebou souhlasím. Taky jsem Ty dotazy četl. Já osobně mám na pana Langra jen jeden dotaz.

Pane poslanče, kdy odejdete z politiky jako Váš bývalý " spolubojovník " pan MUDr. Macek ?

PS: Víte pane Langře, MUDr. Macek v minulosti aspoň lékařskou praxi ( konkrétně zubní lékařství ) vykonával, kdežto Vy jste MUDr jen na papíře a co se týče titulu Mgr. práv - právníkem jste také jen papírově a je mi záhadou, jak jako advokátní " čekatel " berete 85 tisíc měsíčně, když každý kdo v tomto oboru pracuje ví, že u těchto " čekatelů " je plat kolme 15-20 tisíc měsíčně a musí se této praxi věnovat každodenně. Pane MUDr. Mgr. od Vás bych si nenachal předepsat ani acylpirín a nedej bože abych se od Vás nechal zastupovat v nějaké právní věci. Stejně tak bych se nenechal zastupovat JUDr. Grossem. To jen na vysvětlenou.

Pane poslanče, můžete potvrdit či vyvrátit sdělení jistých policistů, že se Vaše manželka dopustila dopravního přestupku při řízení Vám přiděleného poslaneckého vozidla, přičemž při řešení dané situace se "oháněla" Vaší poslaneckou imunitou. Děkuji za Vaší odpověď.

Paní Kovářová, nevím o tom, že by Paroubek nechal někoho mlátit. To v zájmu objektivity. Píšu paní Kovářová i když se domnívám, že nejste paní Kovářová. Nemám rád takové tupé zkratky jaké jste předvedla. Ale pokud máte opravdu nějakou dceru a opravdu byla na té akci. Zajděte se prosím podívat kam vaše dcera chodí. Já sám jsem dcerám rozmlouval. Ale pak jsem se rozhodl, že se společně na takovou akci zajdeme podívat. Bylo to minulý rok a mohu říci ,že obě když viděly příkladně opřenou holku o nějakou bednu. Ze zadu na ní dováděli na střídačku čtyři dreďáci až jí sperma teklo po stehnech. Bylo toho k vidění mnohem více - ale od té doby u nás doma o podobné akci nepadlo ani slovo. A letos, když to propuklo znovu, byli obě holky na straně polišů. A řeči, že tam nejsou drogy je stejné jako když řekne, že v mateřské škole nepodávájí dětem svačiny!

Příspěvek paní Kovářové opravdu nebyl moc objevný, ale váš, s prominutím, je také lehce zavádějící. Ano, na takových akcích se jistě dějí věci, jaké jste popsal, co si vzpomínám, dělo se to vcelku běžně i na vesnických zábavách v osmdesátých letech, uvolněná šedesátá léta také jistě nezaostávala, oslava konce éry květin Woodstock také nebyl dýchánkem nedělní školy. Ale to jsou excesy, kterých se nevyarujete ani na školním výletu střední školy. Ve vašem postřehu jako byste naznačoval, že kdo se takové akce zůčastní, a zvlášť je-li to dívka, okamžitě po vstupu odhodí zábrany a svršky pustí se do díla. Tak to asi není, co říkáte? Abych použil váš příměr, je to stejné, jako když řeknete že v Dubí jsou jenom prostitutky.
Nevím, kdo říká, že tam nejsou drogy. Jsou. Jako všude, kde se sejde společnost a chce se odreagovat. Někdo dává přednost konopí, jiný tanečním drogám, jiný si prolévá hrdlo alkoholem, spousta jich kouří cigarety. Neříkejte, že jste si ještě nikdy s přáteli nedal skleničku.

Jestli nevíš o tom,že Paroubek nechal někoho zmlátit, tak jsi si ho měl poslechnout, ty bolševickej debílku. Jinak prej ty tvoje děvky šlapou v Dubí.

Přečet jsem si co psal Franta
hned poznáte buzeranta.
Jeteli, Jeteli,ty přemýšlíš prdelí.

drž pyču!!!

Panu Novákovi
Díky Bohu, že jste se rozhodl končit.
Jestli to nevíte, tak jste pěkný hulvát který ze sebe dělá chytrého, ale IQ máte velice nízké. Kozlová

Musím ještě reagovat. Přečtěte si řádky níže jak se vyjadřují vaši soukmenovci.Na takové už nebudu reagovat .Paní KOZLOVÁ JSTE V JEDNOM PYTLY!!!!!!

Paroubek nachal zmlátit moji holčičku, potlačuji touhu nakopnout jeho psa.
Doufám že uzná že nemůže být premierem

Paroubek nenechal zmlátit vaši holčičku, jeho pes by v tom byl nevinně. Spíš bych se styděla, být váma, že tam vaše"holčička" byla. Víme, jaké "holčičky" se tam slejzají.

vzkaz pro tuto pani
,vazena pani vase 30 leta holcicka mela reagovat na vyzvu policie a rozejit se , vsude v demokratickych zemich je nutne poslechnout vyzvy, kdyz to neudelam mohu pocitat s nasledky,vim,ze je to asi nad vasi moézkovou kapaciotu,ale kazdy mel uposlechnout vyzvy a potom si stezovat,jinak podobne veci neresi vlada ,ale souidy ,ani nen premier republiky , neste-li s necim spokojena podejte prislusnou zalubu u soudu a domahejte se svych prav ,ostatni jsou jenom plane reci politiku , ods i presidenta teto republiky, oni totiz o deemokracii nemaji ani paru a vy take ne ,dle vaseho prispevku.

Paní Kovářová. Pokud Vaše holčička dostala na Czechteku mlatu od Policie, musela: opakovaně neuposlechnout výzvy dávané podle zákona aby opustila nezákonně obsazené místo, útočit na policejní kordon velmi zblízka.
Jinak není možné, aby se dostala do fyzického styku s policisty. V tom případě tedy nezbývá než dodat, že to Vaší dceři snad stačilo k tomu, aby se jí příště nic takového nemohlo stát.
Každopádně velmi pochybuji o tom, že jediné slovo Vašeho příspěvku je pravdou.