Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  09.02.2007 18:27 dědek <dedek@dedkovo.com>
 
A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
„§ 156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
„§ 158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
„§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
„§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
„§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.
  29.08.2005 14:01 Tomáš Stýblo
 
Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.
  29.08.2005 14:02 Josef Heller
 
Místo iracionality potřebujeme návrat k racionalitě

četných debatách o problémech současné levice, těžce zasažené krachem prvního historického pokusu o vytvoření nekapitalistické společnosti (laskavý čtenář mi dovolí, abych tento pokus v souladu s Vojtěchem Menclem nazýval protosocialismem) i pseudomarxistické ideologie jeho vládnoucí třídy, jsem se nejednou setkával s názorem, že levice potřebuje nové paradigma, nový jednotící svorník, novou „metateorii“. Nositelé tohoto názoru, a musím se přiznat, že k nim patřím, v zápalu diskuse nejednou používali pro tento nový konstrukt termín „náboženství“. Ve jménu potřeby tohoto nového náboženství jsme přitom kritizovali ty z nás, kteří se sice snaží v rovině odborné či v rovině politické praxe prosazovat různé recepty na dílčí reformy soudobého kapitalismu (např. důchodovou, zdravotní, školskou apod.), nedovedou však tuto snahu propojit s konstrukcí modelu budoucí společnosti - řečeno otevřeně - s projektem nového socialismu.

Vzhledem k tomu jsem si s velkým zájmem přečetl článek Tomáše Stýbla „Ďáblův advokát: „ateistova“ úvaha o levici a náboženství“, který je této problematice věnován. Je to článek velmi zajímavý a v mnohém koresponduje s tím, čím jsem sám k výše zmíněným diskusím přispíval a o čem jsem se přel se svými pragmatičtěji založenými přáteli. Přesto mi po jeho přečtení vyvstala na těle „husí kůže“. Uvědomil jsem si totiž jasněji než dříve, jaká úskalí zmíněná problematika má a k jakým novým katastrofám by mohlo vést, kdyby náboženství, které projektuje autor, skutečně vzniklo. Stýblo přispěl odvážně k diskusi o zajímavém a vysoce aktuálním problému.

V mnohém mohou pomoci svého času hojně reprodukované a oficiální ideologií vládnoucí třídy protosocialismu až trapně obehrané a zneužívané poznatky klasiků marxismu o ideologii a náboženství a jeho kořenech. Stýblo má plnou pravdu, když ukazuje na složitost současného světa, na náročnost procesu zprostředkování vědeckého poznání širokým vrstvám občanů. V jeho přístupu však chybí konkrétní sociální analýza. Chybí tam konstatování, že složitost zprostředkování procesu racionálního poznání je dána především bariérami třídně vykořisťovatelské společnosti a manipulačními mechanismy, sloužícími vládnoucí třídě a poskytujícími ji nezanedbatelné výhody v zápase o vědomí lidí. Složitost zprostředkování vědy je však stále ještě dána i tak významným procesem, jako je stará společenská dělba práce. Stav, kdy jsou zásadně odlišné typy pracovní činnosti sociálně fixovány masami doživotních existencí lidí, kterým nutná práce pro obživu požírá podstatnou část jejich životního času. Na tyto problémy poukazovali již klasikové marxismu a viděli v nich významné sociální kořeny tak specifického způsobu odrazu světa ve vědomích a postojích lidí, jakým je náboženství. Samozřejmě, že tyto kořeny neabsolutizovali jako jediné. Poukazovali i na tak významné kořeny, jakými jsou složitý a rozporný vztah člověka k přírodě, jeho psychika, ve které se jen s obtížemi vyrovnává s mezemi své existence a snaží se je překračovat i nad rámec a mimo prostředky racionality, neřku-li vědy.

Je samozřejmé, že svět globalizovaného kapitalismu, opírající se o produkty vědecko-technického a informačního pokroku, činí všechny tyto závěry klasiků jen ještě naléhavějšími a akutnějšími, i když je vlastně již těhotný procesy, které daný stav překračují Mám na mysli především obrovské množství disponibilního času, skryté v produkčních prostředcích současnosti (jakkoli blokované kapitalismem v té absurdní podobě, že se musí prodlužovat pracovní den malé části pracovníků, aby se zvyšovala nezaměstnanost stále širších vrstev). Dále mám na mysli i pokračující prolamování a překonávání staré profesní dělby, při kterém je destruováno odvěké připoutání sociálních skupin k určitým průmyslovým či zemědělským odvětvím a druhům práce či ke konkrétním ekonomickým lokalitám. Těmi byly v éře industriálního kapitalismu i protosocialismu například podniky. Mám na mysli krizi sociálně fixovaných mechanismů profesionálního řízení (viz procesy samosprávy a participace) a mnoho jiného. Nicméně všechny tyto procesy, ve kterých se ohlašuje budoucnost, jsou dnes skutečně ještě v takovém stadiu a v takové antihumánní formě (vezměme si jen v současnosti zcela deformovanou podobu flexibilizace práce), kdy se negativní určení člověka v podmínkách kapitalistického soukromého vlastnictví a staré dělby naopak znásobují. Existuje stav, který je mimořádně nepřátelský vůči racionální a kultivované reakci širokých neprivilegovasných vrstev, na problémy, které je obklopují. Ať jsou to problémy ekologické, sociální, kulturní, psychické.

V této souvislosti mi dovolte první závažné vymezení se k autorovi analyzovaného článku. Nemohu souhlasit s jeho tezí, že levice vždy trpěla slepou vírou v etickou podstatu lidství, že nedokázala reflektovat „prvotní hřích člověka“ - skutečnost, že není nějakou ideální bytostí, ale že v něm pořád ještě zůstává příliš z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Toto tvrzení rozhodně neplatí o marxovském uvažování, které s žádným ideálním člověkem nepočítalo, které vidělo v člověku průsečík konkrétně historických vztahů a měnit člověka chtělo zcela logicky na základě zásadních změn těchto vztahů a jejich logiky, a to opět na základě rozvoje produkčních potencí lidstva. Na obligátní polemické výtky jako „zkrachovali jste s pokusem o socialismus a komunismus, protože jste si příliš idealizovali člověka“ existuje naprosto banální odpověď:

Ne, dámy a pánové, neidealizovali jsme si člověka. Člověk se v podmínkách protosocialismu choval zcela logicky a adekvátně k úrovni výrobních sil, o které se opíral. Choval se logicky i k charakteru společenských vztahů, které na této bazi vznikly a které zrodily existenci nové vládnoucí třídy, aniž by zrodily nové, společenštější mechanismy spravování živé a mrtvé práce. Naše chyba byla v tom, že jsme nedocenili, co dovedou ta různá mateřská znaménka starého na těle nově vznikající společnosti, na která nás dokonce klasikové v řadě svých prací upozorňovali. Jestliže se dnes toto zezvířečtění člověka v mnoha směrech prohloubilo (viz např. růst kriminality, proti kterému byla kriminalita éry protosocialismu jen dětskou hrou), nepromlouvá tu žádná abstraktní lidská přirozenost, ale hluboce dehumanizující podmínky kapitalistické společnosti, které v lidech otevírají nové a nové temné stránky, které se oficiální ideologie marně snaží vydávat za dědictví minulosti nebo, to už mnohem úspěšněji, za jakousi daň za individuální svobodu a civilizaci.

Případné projekty nové společnosti proto nemohou začít od rozboru nějakého abstraktního „prvotního hříchu“, nějaké jakoby „zvířecí“ psychické podstaty člověka, ale musí začít od kritického rozboru nedokonalostí protosocialismu, od rozboru limitů, za nichž působil, t.j. zejména od procesů zespolečenštění práce, výroby a staré společenské dělby práce. Musí pokračovat hlubokou analýzou kapitalismu. Hlubokou analýzou odcizení, ve kterém se v podmínkách kapitalismu ocitá člověk a které má tak katastrofální dopady na jeho psychiku i praktické jednání. Měnit tyto procesy je nutno s využitím té podstaty, kterou má člověk dnes, té logiky, ke které ho dovádějí vztahy, jichž je dnes průsečíkem. V této souvislosti má pravdu autor, když poukazuje na možnosti, které poskytuje trh, decentralizace, politické hodnoty levice (pod těmito hodnotami si já představuji využití plurality, demokracie a samosprávy, struktury občanské společnosti, výsledky dosažené v oblasti lidských práv, byť i deformovaných kapitalismem, multikulturalitu, internacionalitu apod.).

Ano, nepřehlížíme mechanismy, rozbíjející společenskou strukturu na atomy, které jsou sice objektivně vzájemně provázány daleko více, než kdykoli předtím, přesto se však cítí v současné realitě ztracené a izolované. Autor má pravdu, když upozorňuje na nutnost hledat cesty, jak upevnit soudržnost a dát lidem pocit zakotvení. Pocity atomizace a ztracenosti, ať už tak či onak reflektované vědomě, projevující se ve vypjatém, dravém, agresivním individualismu nebo se přetavující do podoby bezduchého konzumerismu a davové konformity, jsou zvláště charakteristické pro neprivilegované vrstvy.

Vzhledem k tomu by to měla být levice, která bude nové cesty hledat. Musí je však primárně hledat nikoli v náboženství, ale v realitě, v praktických aktivitách, které by právě příslušníky neprivilegovaných vrstev propojovaly a začleňovaly. Které by jim dávaly zakotvení a učily je být pánem svých věcí. Pak budou schopni orientovat se ve světě racionálněji a kultivovaněji, budou odolnější k mnohačetným a složitě strukturovaným manipulačním mechanismům vládnoucí třídy. Budou odolnější i vůči komplikovaným ideologiím, které je do odcizeného světa ještě více zaplétají, a také včetně velmi výrazné tendence k oživování a pěstování různých forem iracionality, kultu. Včetně kultu náboženského. Klíč k tomuto hledání je opět - jako vždycky v dějinách byl - v problematice vlastnického jednání ve vztahu k výrobním prostředkům. Po krachu pokusu o nahrazení kapitalistického vlastnictví vlastnictvím hierarchizovaného byrokratického aparátu protosocialismu, vyvstává nám světlo v tunelu v souvislosti s výše zmíněnými procesy rozvíjení samosprávného vlastnictví a participace zaměstnanců na zisku a řízení.

Samozřejmě, při tomto hledání můžeme využít i řady podnětů Tomáše Stýbla. Prosazení samosprávy jistě nemůže donekonečna probíhat ve víceméně živelné formě, která navíc je a dlouho ještě bude závislá především na tom, jak dalece se hodí do krámu současným kapitálovým a manažerským strukturám, případně státním expoziturám těchto struktur. Autor nemá pravdu, že není třeba revoluce, že stačí prostě nechat procesy soudobého kapitalismu zcela vyhnít, nechat je rozložit v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty. Takto dějiny nefungují a nikdy nefungovaly. Dějiny tvoří cílevědomá činnost lidí, velkých společenských skupin, revoluce nemusí být jen dobývání Tuilerií či Zimních paláců. Může proběhnout i jako stále mohutnější cílevědomé hnutí široké fronty levicových organizací za prosazení samosprávného vlastnického sektoru. Toto hnutí se může dokonce v určitém momentu vlamovat do dveří, které pootevřela sama logika globálního kapitalismu, který ve své honbě za ziskem už je a ještě více bude nucen samosprávné prvky zavádět a využívat. Pro organizaci a vývoj takovéhoto hnutí by jistě byl velmi potřebný určitý myšlenkový komplex, který by byl cílevědomě pěstován a kultivován. Jinými slovy, měl by i své struktury vědecké, popularizační, reklamní. Struktury, kde by se více pracovalo i s emocemi, probouzejícími se v těch sympatizantech, které by široké levicové hnutí dokázalo ovlivnit a získat, a to i ve fázi vývoje, kdy by ještě každodenní emiprické zkušenosti nemusely působit jednoznačně přesvědčivě.

Tento myšlenkový komplex by tedy byl podobný náboženství, ale současně by tímto náboženstvím rozhodně nemohl být. V každém případě nikoli v tom smyslu, jak ho na řadě míst charakterizuje Stýblo. Musel by stát na vědecké, objektivními poznávacími postupy ověřitelné bázi. Nesměl by být mýtem, lží, manipulací odtrženou od praktické zkušenosti lidí. Neměl by být naučeným souborem pouček, o nichž se nepochybuje, nediskutuje a nekonec ani nepřemýšlí. Stoupenci tohoto komplexu by museli mít možnost vstupovat do jeho tvorby, podle svých zatím ještě dělbou práce značně diferencovaných možností by museli formovat a ovlivňovat organizační struktury, důrazně kontrolovat své vůdce a aparáty (viz autorem prognózovaná „skupina ideologů“), museli by na své kůži pociťovat průběžné výsledky hnutí, a tedy i procesy zdokonalování myšlenkových struktur hnutí doprovázející. Občanská společnost či „třetí sektor“, prakticky však společnost emancipovaných občanů musí být částečně samoorganizovaná. Vůdci či výkonný aparát musí mít mandát, nikoliv absolutní moc.

Zastavme se ostatně krátce u autorovy představy o náboženství. Je jasné, že autorovy teze nemůžeme brát příliš doslova. Z jeho charakteristik vyplývá, že mu nejde o náboženství v pravém slova smyslu, t.j. o takový fantaskní výklad světa, ve kterém klíčovou roli hraje tak či onak cosi mimo hmotu, co je vůči hmotě (samozřejmě hmotě, která není chápána mechanisticky) prvotní a determinující. Jde mu spíše o určitý intenzivní vnitřní emoční prožitek širokých vrstev, o sdílení etických i jiných hodnot a ucelených představ o světě, které by dokonce měly být „upřímně“ prezentovány jako neověřitelné.

V tomto smyslu je svérázná i autorova představa o ateismu. V Stýblově intepretaci je ateista ten, koho autor označuje jako destruktivního nihilistu, t.j. zřejmě kdosi, kdo kolem sebe nevidí žádný řád a logiku, není k ničemu emočně vázán a zmítá se v křečích ničím neomezeného individualismu. Vržen do svobody, se kterou neví, co si počít. K této představě je nutno dodat, že právě takovéto“atheisty“ produkuje současná, iracionalitou prosycená vládnoucí ieologie a postmoderní filozofie se svou tezí o konci velkých příběhů. Skutečný ateista, který odmítá fantaskní, převrácený odraz světa a společenských poměrů v podobě boha, může zcela pozitivně a aktivně odrážet svět v rovině hlubokého emočního prožitku reflektujícího dialektiku objektivní determinace i subjektivní svobody člověka a celostně se angažovat ve směru progresivních společenských zákonitostí.

Zdá se, že autor pod pojmem náboženství rozumí spíše to, co se v marxistické literatuře vyjadřuje pojmem „ideologie“, což je odraz světa přes prisma intenzivně a komplexně prožívaného zájmu, odraz, ve kterém své místo mají jak přísně racionální, ba dokonce vědecké struktury, tak i další struktury lidského prožívání. Na rozdíl od marxistů však Stýblo není schopen vnímat spojení takovéhoto odrazu společenské, ale i přírodní reality s konkrétními velkými společenskými skupinami - třídami, případně útvary třídního typu. Když vyzývá k přijetí náboženství, jde mu vlastně o zformování jakéhosi spojujícího, komplexního (zdá se, že spíše iracionálního) prožitku nijak nedefinovaných entit. Prožitku, který nemá žádný vztah k skutečné společenské realitě, nemá ambice tuto realitu poznávat, rozhodovat o tom, co je a co není pravdivé.

Vraťme se však k těm pasážím Stýblova textu, kde se autor zabývá společenskými procesy. Zde se hluboce mýlí, když tvrdí, že je třeba nechat soudobý kapitalismus vyhnít a ve své víře, že „tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu komunismu“, prokazuje spíše duchovní pouto s těmi, kteří tuto moc v reálné historii převzali. Vždyť už sám protosocialismus názorně dokázal, že jestliže má být připravena jen nějaká elita, která v určité chvíli převezme moc, třeba i s pomocí manipulujícího náboženství, nic podstatného se nezmění. Jednoho pána nahradí pán druhý, který může být ještě horší. Naopak, již před kvalitativní změnou musí být připraveni ti, kteří převezmou vlastnické a regulační funkce a skutečně změní logiku systému. Právě v tomto smyslu se nejvíce mýlili klasikové marxismu, když věřili, že socialismus bude z kapitalismu vznikat , než vznikal kapitalismus z feudalismu. Že nejdříve proběhne politická revoluce a pak se teprve budou masy zapojovat do tvorby nového vlastnictví a ekonomiky… V případě „nové samosprávné revoluce“ musí být masy připravené již předem, svou dlouhodobě zaběhanou zkušeností s realizací samosprávných procesů (a to procesů nejen ekonomických, ale i procesů ve veřejné správě, důchodových či pojišťovacích fondech apod.), s výkonem vlastnických a regulačních funkcí. Jen v takovémto případě se aparáty a vůdcové nevymknou z ruky a nevytvoří jen zase nějakou jinou verzi protosocialismu, třeba i za pomoci manipulativního neostalinského náboženství.

Upřímně řečeno, právě možnost, že by se autorem předpokládaným typem náboženství, pro který, jak dokazuje, existuje půda nakypřená soudobým globálním kapitalismem, stala nějaká modernizovaná podoba stalinismu, to je to, z čeho mi při úvahách o levicovém náboženství naskakuje „husí kůže“. Mnohokrát jsem totiž měl možnost sledovat projevy „náboženství“ - ve skutečnosti ideologie, které vzniklo u řady členů a sympatizantů KSČM pod tlakem antikomunismu, negujícího veškeré pozitivní rysy protosocialismu. Toto „náboženství“ se vyznačuje především neschopností pochopit systémové vady protosocialismu. Pochopit to, že jeho sociální základnu tvořila nová třída řídícího aparátu. To, že systém zašel na úbytě především proto, že nedovedl racionálně slaďovat jednotlivé formy vynaložené živé i mrtvé společenské práce a hospodařit s nimi společenštěji než kapitalismus. To, že tudíž nedokázal vypěstovat v řadovém pracovníkovi psychologii racionálního vlastníka a hospodáře. „Náboženství“ neostalinistů se vyznačuje takovými absurditami, jako je přesvědčení, že právě za Stalina systém fungoval nejlépe a všechny poststalinské reformy byly už jen cestou do pekla, popíráním zločinů třicátých a padesátých let, přesvědčením, že procesy padesátých let stvořila americká CIA. Že systém padl vlastně jen proto, že zradil Gorbačov a že kapitalismus ho udusil embargy a zbrojením... „Náboženství“ (ideologie) se nachází v naprostém rozporu s logikou, v rozporu s realitou, v rozporu s elementárními prvky skutečného marxismu. Je však svým způsobem pochopitelné u generace, která odevzdala protosocialismu své nejlepší síly a prožila v něm celý svůj aktivní život. Jak navíc vysvětlit příslušníkům této generace, kteří svým způsobem patřili k jeho privilegovaným vrstvám (podtrhuji, že většinou k nižším vrstvám řídícího aparátu a inteligence), že prvky podobného uvažování nejsou jen generační výpovědí, ale objevují se i u dnešních mladých lidí z řad alterglobalistů či trockistů? Řada mladých lidí, která na své kůži protosocialismus nepoznala, je ještě dnes ovlivňována nostalgií jeho pohrobků a od nich získává pochopitelný a oprávněný odpor ke kapitalismu. CO když ale „zešílí z hrůz kapitalismu“ (jak kdysi napsal Lenin o maloburžoasii) a bude chtít opakovat staré chyby?

To všechno mne vede k vyhraněnému odporu k myšlence manipulativního náboženství, rozvíjeného nějakou osvícenou elitou, byť by i z počátku měla nejlepší úmysly. To všechno mne vede k vyhraněnému odporu ke kultu iracionality, který je konec konců především produktem neschopnosti současných globálních vlastníků obhájit své zájmy prostředky racionality a vědy, a tedy i k odporu k myšlence nějakého náboženství pro levici. V podmínkách současného světa je (každé) náboženství především ideologií a jako takové je převráceným, falešným odrazem světa, falešným vědomím a má těsný vztah k politice, jako prosazování zvláštního zájmu určité třídy. Současný svět, byť by to byl i svět kapitalistický, přitom v sobě obsahuje prvky, které paradoxně ukazují na nutnost odumření politiky jako vlády jedné třídy a tedy i vlády jedné ideologie.

Samosprávná revoluce nepotřebuje politiku ani ideologii. Potřebuje širokou základnu, ve které politika i ideologie odumírají, ve které se člověk pomocí produktů vědecko-technické a informační revoluce, vylaďující a optimalizující jeho vztah k přírodě, osvobozuje i z pout soukromého vlastnictví a staré společenské dělby práce. Ve které se osvobozuje od nerovnosti v procesu řízení a poznávání a učí se být spoluvlastníkem a spolusprávcem. Místo iracionality potřebuje návrat k racionalitě, obnovení víry ve své schopnosti a možnosti, v poznatelnost a přetvořitelnost světa. A právě kus téhle „uhlířské víry“ mu musí dát levice. A musí mu ji dát rychle, dříve než nás zaskočí výsledky biologické revoluce a než globální kapitalismus začne predestinovat lidi jako bety a gamy, jako méněcenné otroky úzké elity alfa samců. Dříve, než tak přehodí výhybku dějin lidstva na něco, o čem se ani nechce přemýšlet.
  03.09.2005 18:41 Anna Kozlová
 
Pane Hellere i pane Stýblo.
Vaše filosofické úvahy jsou velice zajímavé, přečetla jsem si je několikrát.
Ráda bych řekla svůj názor.
Máte to všechno dobře promyšlené, ale pravda je velice jednoduchá.
Lidé zapomněli na svoji duchovní podstatu a duchovní rozměr všeho živého na zemi. Žádné náboženství, nebo dokonce církve ( jsou to vesměs mocenské organizace) neudělají ráj na zemi. Veškera náprava světa musí vyjít zevnitř každého z nás a to uvědoměním si, že nejsme jenom tělo, ale něco víc a že všichni jsme spojení něčím vyšším.
Lidstvo si musí uvědomit a začít myslet stylem " ne jenom " Já" , ale " My "
Každý musí nejdřív začít u sebe. Bohužel, dneska žijeme v době, kdy každý mysli jenom na sebe a urvi co můžeš, třeba přes mrtvoly.
Je to voda na mlýn naši mládeže. Proto tak horují pro ODS. Lidské hodnoty, pracovitost, morálka, kultura, poctivost, pomoc druhým, ohleduplnost, to jim nic neříká.
Všechno je jenom o majetku a penězích.
Jsme nepoučitelní. Kolik vyspělých civilizaci zaniklo jenom proto, že zapoměli pěstovat ve svých společnostech duchovní princip.
Obávám se, že i naše civilizace na to dojede, zanikne jako jiné, které byli na vrcholu technické revoluce.
Světu nepomůže ani kapitalismus, socialismus, žádné náboženství, ale práce na sobě. Všechno, co zasijeme, to i sklidíme, jak ve světě hmotném, tak i nehmotném.
Každé zlo je potrestáno, když ne hned tak po určité době. Každý dostane, co si zaslouží.
Jenom si vezměte, co se děje teď v Americe, ( můžete mít na to názor jaký chcete ) v Alabamě, Missisipi, New Orleans. V minulosti to byli silné otrokářské státy. Jak nakládali s otroky, jakým utrpením museli tito lidé projít.
Povraždili Indiány, přivlastnili si jejich zemi, Irák a další. Všechno zlo, které způsobili se jim začíná vracet a to ještě není konec, to je teprvé začátek. Je to takzvaná "karma národa". A že Amerika má velice špatnou karmu, která se jím vrací, teď vidíme na vlastní oči a ještě uvidíme.
Takže, každý bychom se měli snažit potlačit " zvíře " v sobě a uvědomovat si hodnoty na kterých vlastně záleží, abychom jako společnost přežili.
  05.09.2005 22:23 Keller
 
Milá paní Kozlová,
při pročítání této diskuze jsem si Vás vzledem k Vačim dřívějším příspěvkům v duchu zařadil k pánů BB, papnikulovi a několika dalším, kteří neváhají plivat jedovaté sliny jen tak, ze zlomyslnosti, mnohdy bez argumentů. Tímto se omlouvám. Váš názor, který šel od srdce, má hloubku, upřímnost i hlubokou myšlenku (věřte, že to říkám bez jakékoli ironie). Nemarněte čas zbytečnými přestřelkami s luďky a nováky, nestojí Vám to za to. Přeji Vám hezký den.
  27.08.2005 16:56 pravicový volič ze Znojma <nezbeda@ardona.cz>
 
Vážený pane poslanče,
není to dlouho co jsem zde pochválil ODS za to, že si dokázala poradit s karieristy, kteří se do ní vetřeli z US.Dnes se dozvídám, že ODS v Praze se za tyto unionisty postavila a ti ovládli ODS na Znojemsku. Nestydíte se ani trochu? Jak chcete vládnout v zemi, když nemáte demokracii ani ve své straně? Myslíte si, že vyhráte volby ve městě, kde se lidé chlubí, kolik dostali za členství v ODS a kolik za účast na schůzích? To raději dám hlas skutečné US, než odpadlíkům¨a karieristům, kterých je dnes ODS plná! Chtěl bych vědět co je pravdy na tom, že za Znojemsko má být v parlamentu neúspěšný kandidát do senátu a politický turista pan Pařík, který zaplatil puč v ODS a nyní údajně v Praze zaplatí miliony za to, aby dostal vyjímku na členství v ODS (není 2 roky v ODS )a tak správně by neměl ani kandidovat. To se v ODS platí za politické funkce? kolik bude stát místo ministra? Ale na to asi neodpvíte a taky je to jedno, můj hlas nedostanete ani omylem.
  27.08.2005 21:44 Martin
 
Tak už Vám konečně dochází, co jsou ti modří ptáci za ksindl? Exkomunisty, tuneláři a karieristy nejhrubšího zrna se to tam jen hemží. A jestli snad vyhrají volby, tak budete mít za pár měsícu úplně jasno.
  28.08.2005 09:26 BB
 
Martine, naprosto s Vámi souhlasím. Ten kdo pláče, jak je dneska zle, pozná, pokud by se ovšem stal ten zázrak a modrá banda lupičů se dostala k moci. To je strana nastavená pro podnikatele a zloděje, to musí být každému jasné. A komu ne, tak se mu rozbřeskne, až bude pozdě.
  28.08.2005 13:52 novak
 
PRO BB. Ty musíš být hrozný nemakačeno.Ja bych tě odhad na celkem slušnýho parazita Tobě musel hrozně vyhovovat ten bolševickej systém.
  28.08.2005 15:01 BB
 
novaku, v životě jsi neviděl tolika peněz pohromadě mnou poctivě vydělaných, blbečku. Myslím, že už ti tu někdo napsal před časem básničku, tak se toho drž.
  03.09.2005 11:42 ludek
 
nejak vam vsem uslo, ze nejvetsi korupce a tunely jsou za vlady cssd. ( viz posledni afera ) a to nemluvim o tom , co se tutla. treba kontroverzni zakon o advokacii a notarich ( povinnost predavat vysi majetku klientu financnim uraduma tedy pod statni kontrolu - jako za komousu) a jine spiny z dilny cssd. nez budete kritizovat, myslete. jste zakomplexovani jedinci, kteri potrebuji porad neco na nekoho svadet ( mimochodem bez dukazu, jsou to jen plane reci)
  05.09.2005 23:52 Pro ludka
 
Jestli tvrdíš, že největší tunely a korupce je za vlády ČSSD, tak jsi tedy pěkný vůl.S první polovinou 90 let, kdy to měli pod palcem Klausboys se to nedá vůbec srovnat. Nebo myslíš, že se ty stovky miliard vypařily samy? Ani samotná ODS dodnes uspokojivě nevysvětlila daňové podvody a úniky a vůbec celé financování vlastní strany, včetně tajných černých kont v zahraničí atd.Takže nikoho neoznačuj za zakomplexované jedince, ale zjisti si fakta a pokus se myslet hlavou, jsi - li toho schopen.
  27.08.2005 03:54 Ing.Zdeněk Přichystal <z.prichystal@seznam.cu>
 
Vážený pane Langer,

jsem fanda pravice a doufám, že vyhrajete příště volby. Právě jsem se vrátil z žejdlíku se svými kamarády. Jsem Brňák. Jak , tak usínám sleduji pořad Občanské Judo, kde byl uveřejněn pořad na téma dluhové služby obce Jindřichovicepod Smrkem.Fandím místnímu starostovi, kterého neznám. je z podivením, že pod slavnou vládou pana ministra Sobotky jeho lidé nepochopili význam dluhové služby. Jak řekl, reportét tohoto šotu, jak malý traktorista tak malé děcko pochopí , že celá matematika obce je příjmy minus výdaje. Doufám, že takové exoty ve vládě neuvidim , včetně byrokracie na ministerstvu a že pomůžete i lidem, kteří bojují za správnou věc az odpuštěním serou na pravici či levici. Panu starostovi fandím, jenom takovích více, kteří znají zákony matematiky a umějí hospodařit s majetkem obce a chovají se jako soukromá firma. Ahoj Ivane, rád s Vámi vypiju na toto téma hrnek bahna ( starobahno ) a doufá, že i takovéto maličkosti dnešního dne nezůstanou opemenuty, i když jsem si vědom, že šot je vyroben televizí NOVA.

Čus bus z BRNA.
Zdeněk Přichystal
  27.08.2005 15:52 kilopond
 
jojo, škoda jenom, že takových starostů je tady pramálo, ovšem to, že Jindřichovicím to vychází a dluh vzorně platí neznamená, že to vychází všem obcím, které si berou takové úvěry, ony ty Jindřichovice taky můžou skončit dost bledě, kdyby jim ta plynárna bouchla a vrtule uletěly
  26.08.2005 21:03 viandista
 
nechápu, jak si někdo může udělat názor na Czechtek, potom co jsi přečte články od technařů....jsou všechny na jedno brdo, podle nich asi žijeme v nejkomunističtější zemi na světě, i Severní Korea by nám mohla závidět, všichni líčí policii jako rudé bolševiky apod. - co na tom, že máme nejvyšší stupeň globalizace v EU - jsme podle technařů bolševici, a vy odeesáci si moc starostí nedělejte, i kdyby byl ministrem vnitra Langer, schytal by to stejně jako Bublan a ještě víc, i Langer by musel zasáhnout a pochybuji, že by řekl čekejte a monitorujte .... doporučuji přečíst si taky názory policistů, kteří přece jenom mají inteligence trochu víc než technaři, kteří jedou proti policii od doby co vznikli, pro ně zůstane policie vždy špatná, i kdyby měla objasněnost trestných činů krádeží 100 % tak ono se na ni vždy něco najde, z čeho by se dala udělat aféra, jinak přeju ODS vítězství ve volbách, bude to totiž naposledy ...
  26.08.2005 17:48 Petr.Pavel
 
Velice zajímavé by bylo, kdyby se změřil IQ příznivců pana Lagera a možná i celé ODS a ne-příznivců pana Langera (event. ODS). To mě jen tak napadlo, když tak pročítám příspěvky tady.
  26.08.2005 18:43 ludek
 
tak si zkuste tipnout , jak by to asi vyslo. ja davam tim 110 /85 procent priznivci/ nepriznivci
  26.08.2005 19:02 BB
 
Příspěvek od pana Kysy je čítankovou ukázkou příznivců Langera. Myslím, že ani není třeba měři IQ....
  27.08.2005 07:39 ludek
 
a co takhle vase pane BB
  27.08.2005 09:11 Petr.Pavel
 
Taky si myslím, že příspěvek pana Kysy vypovídá něco o těch skalních fandech ODS. Ono taky podle posledních trendů v ODS tato strana směřuje do oblasti hnutí "Nic než národ". Spousta členů této strany se na to už připravuje úpravou porostu na hlavě. Pak je už se od sebe neodlišíme.
  27.08.2005 09:16 BB
 
Pane luděk, máte zbytečné starosti, hlavně neodpovídejte za každou cenu každému, jste trapný . Zřejmě jste mluvčím Langera. Vytvořit si úsudek o ODS dovede každý hlupák, na to nepotřebuje IQ 150.
  29.08.2005 12:42 Keller
 
Jestli soudíte IQ příznivců a nepříznivců Langera a potažmo ODS podle TÉHLE diskuze, musím, ač nerad, zapochybovat o tom vašem. Vzhledem k tomu, že se tady v poslední prezentuje asi tak deset lidí (soudě dle nicků, ale klidně to může být i míň), tak je ten vzorek dost malý, nezdá se vám. Když se podíváte na standardní agenturní průzkumy, zjistíte, že ODS volí víc lidí s vyšším vzděláním než soc. dem. Zkuste uvažovat, jak to asi bude s IQ doopravdy.
  30.08.2005 08:36 BB
 
Zato váš příspěvek ze 24.8. mne opravdu přesvědčil, že vy jste ten pravý, který přebral chytrosti a intligence. Modrý ptáci asi nemohli po revoluci konat, že? Stejně nevyhrajou a tak vám a vám podobným třeba.
  30.08.2005 11:17 Keller
 
Pro BB: I kdyby nevyhráli, oběsit se nepůjdu. Ale na druhou stranu počítejte - senát, krajské volby, Evropské volby ... to všechno vyhráli, a poměrně přesvědčivě. A žádná katastrofa se nekonala. Možná voliči chtějí změnu, kdo ví? Ale ta vaše reakce byla bezak mírně mimo mísu - od IQ příznivců či nepříznivců ODS rychle útok na mě? Vadí vám, že poukazuji na fakta namísto demamogigckých výkřiků?
  30.08.2005 15:41 BB
 
Ale pane Keller, podívejte se, kdo s tím IQ začal a hned náhodou tam je poblíž jeden krásný příspěvek, který opravdu po gramatické stránce stojí za to.
Jinak ani náhodou na vás neútočím.Já se zase nepůjdu oběsit, kdyby náhodou vyhráli modrý ptáci. Mně je to úplně šuma fuk, já jsem za vodou.
Co se IQ týká, není divu, že lidi s nižším vzděláním a tedy i nižším IQ nevolí ODS, protože ODS je strana podnikatelů a boháčů, ti na prostý, nechci říct, chudý lid, pěkně zvysoka.
  02.09.2005 15:17 Antinovák
 
Nejsem příznivcem ODS, IQ mám 144. Stačí ?
  26.08.2005 17:37 martin kysa <kysa.martin@seznam.cz>
 
Vazení pane Langere:doufám,že moje nazory se plně ztotožňuji s Vašima nazory. oprvdu mě dnes pobouřil nazor ministra vnitfra p. Bublana,že neni problem zopakovat akci czech-tech a zasahu proti teto akci. Vite pane Ivane nikdy jsem se nezučastnil takové akce,ale strásne mě boly kdyz vidím jak někdo dělá pana odvážného a přitom používa jen svého postavení k Tomu ,aby mohl ukazat svou sílu, Važeny pane budoucí ministře moc si přeji, aby jste se stal příštím ministrem vnitra a všechny neduhy policie pomalu ale jasne řešil!!!!!!!!!!!!!!!!§ Víte p.Langere jsem člověk který nenavidí komunisty a jen s Vami a panem PREZIDENTEM mužeme proti takové havěti bojovat!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! jsem velmi rád, že jsem našel Vaše stránky a mohu aspon trochu reagovat na dnešní politickou scenu,přeji mnoho uspěchu a zdaru proti levicovím frakcím. Martin Kysa .
  26.08.2005 20:17 mifi
 
Doporučil bych Vám, dříve než odešlete další příspěvek, prostudovat učebnici pravopisu pro základní školy :-)))
  27.08.2005 16:24 Anna Kozlová
 
martin kysa
Mám chuť napsat ---- ty ubožáčku, komunisté ti vadí a ti nadrogovaní grázly, kteří dělají bordel ti nevadí.
Je vidět, že jsi nějak v mimo. Slibuješ si, že Langer všechno spraví, všechno bude za vlády modrých ptáku oukej. Jenom pozor, aby jsi nakonec neplakal, až tady začne anarchie nadrogovaných a opilých přátel ODS a nebudeš si jistý životem. Jednu anarchii při privatizaci ODS už jsme zažili ale bohužel lidé brzo zapomínají.
Byla velká chyba pro českou republiku, že byl zvolen Klaus za prezidenta. Dělá nám ostudu po celém světě.
To jenom takovým blbečkům, kterým to moc nemyslí, lze nakecat všechno možné a ti jsou přesvědčení, že modří ptáci nám tady udělájí ráj na zemi.
Zlato, kopni se do hlavy a přečti si také jiné noviny než jenom Klausovi --- Mladá fronta a hlavně trochu myslí a nepapouškuj pravici
  27.08.2005 21:53 007
 
Ty chceš Kyso bojovat s p. Langeren a p.prezidentem pro ti komoušům a takové havěti. Oba dva mají s takovým bojem své zkušenosti- vždyť s komunisty Klaus začal bojovat už v roce 1990!! - v době nejhlubší totality.Jeho rodina musela lézt pěkně komoušům do řiti, když ho nechala koncem padesátých let studovat zahr. obchod na VŠE. A za to, jak s nimi nesmiřitelně bojuje ho komouši pomohli zvolit prezidentem. Probuď se ty vole!!!!
  27.08.2005 22:11 Franta Novák
 
Pan langer rád říká, že voliči ODS jsou inteligentní lidé. Vy jste toho, pane Martine Kryso opravdu zářným příkladem. Takové lidi jako vy ODS moc potřebuje, ale jenom po ty dva dny , kdy probíhají volby.
  28.08.2005 13:42 novak
 
Kozlová. Jedinej ,kdo škodí téhle republice jsi ty. Tenhle příspěvek, jsem tady četl několikrát. Snaž se vyplodit neco jiného a bud slušná.I když u socanů a komunistů to asi nejde
  02.09.2005 07:33 Petr SOUKUP ml.
 
Jak můžete něco takového napsat vůbec nechápu ! Váš život je zřejmě plný nenávisti. Říci, že nenávidíte nějakou skupinu lidí pro jejich názor - v tomto případě komunisty je obludnost. Já nesjem a nikdy jsem nebyl komunistra , stejně jako nejsem žid, cikán, černoch a podobně. Koho budete nenávidět zítra? Pokud se lidé podobných názorů scházejí pod modrým křídlem je to varování pro demokracii.
  26.08.2005 09:48 pete
 
Penc organizuje protestní koncerty a "shání řečníky".Pane poslanče,to je šance pro vás.Horlit na téma policejní stát,oklešťování svobod občanů,neschopnost vládní koalice. Vděčná témata. Já si jen myslím,že demokracie je forma,která nás nutí dodržovat zákonné normy,a ne bohapustá anarchie,kde si kdokoliv dělá cokoliv.Ten Penc patří k lidem,kteří budou protestovat proti všemu,jen když se bude něco dít.Nevěřím takovým lidem.Nechce-li někdo zároveň hledat řešení,navrhovat reálné postupy,dává mi to pocit,že mu jde o vlastní zviditelnění se,ne o pravdu,svobodu a jiné okázale proklamované demokratické přívlastky.
  26.08.2005 13:29 M.H.
 
Stoprocentně s Vámi souhlasím. Jenže problém je v tom, že tihle političtí exhibicionisté si stejně budou dělat co chtějí pro vlastní prospěch a koryta bez ohledu na občany a jejich názor.
Někdy to ale může být i užitečné.Doporučuji přečíst si nějaké výroky Mirka Topolánka při otravě houbami.To v člověku stoprocentně vyvolá zvracení a největší nebezpečí pro organismus bude zažehnáno.
  25.08.2005 17:56 Petr.Pavel
 
Nemám žádný dotaz. Jsem už nějaký ten pátek na světě a tudíž vím, že někteří lidé mají svůj charakter zapsaný ve tváři. Tady na těchto stránkách máte vybrané foto, které má prezentovat hodného Ivanka, který to s námi myslí dobře. Já znám ovšem Vaši tvář z jiných fotek a z televize a tam se nic vyretušovat nedá. Vaše tvář je prototypem jistého typu člověka. Hodnotit to nebudu, ani tak, ani tak. Můj příspěvek je určen pouze těm, kteří taky vědí, na co narážím.
  24.08.2005 16:47 mput
 
4 Luděk

Také souhlasím s určitým "uvolněním občana z klepet státu", stát skutečně nemůže být chůva. Ale stát vždy bude mít určitou sociální úlohu. Ta se MUSÍ TÝKAT JEN TĚCH, KDO SI JI ZASLOUŽÍ. Toho, KDO JI NEZBYTNĚ POTŘEBUJE.
Problémem je pro mě pojetí svobody podle ODS. To jsem totiž dosud nepochopil. Nejasno mi v tomto chápání udělal i Czechtek. Porovnám-li loňský, kdy se konal na cizím pozemku, ODS (dle mého názoru správně) protestovala, že policie nezasáhla. Letos si sice organizátor pronajal nějaký pozemek, ale podstatná část Czechteku se konala na pozemcích sousedních. Takže stejně jako loni byla porušena vlastnická práva majitelů pozemků. Policie tentokrát zasáhla a ODS je proti (a to je dle mého názoru nesprávně). A sliby politických stran? Jsem poučen. Byli to i členové ODS, kteří slíbili návh zákona, aby k nečemu takovému nemohlo docházet. A skutek utek.
Navíc, tak podivně se ODS chová již velmi dlouho. Jestliže jednou něco kritizuje a podruhé jí vyjdou partneři vstříc a kitice vyhoví, je to podle ODS zase špatně. A to je ŠPATNÉ, protože pak se občané mit lip nemohou a stát také nemůže "prosperovat".
  23.08.2005 13:27 Michal Kreš <michalbis@atlas.cz>
 
Dobrý den pane Langer , pokud ODS zvítězí ve volbách 2006 a Vy se stanete ministrem vnitra měl byhc na Vás několik dotazů.
Zajímalo by mě, jaké by byly Vaše první kroky na postu ministra vnitra.
Dále by mě zajímalo, zda si myslíte , že lepší finanční ohodnocení by do výběrových řízení ozbrojených složek přitáhlo větší množství uchazečů a tím pádem by vzrostla konkurence.
Dále by mě zajímalo , pokud by po Vašem jmenování utekl nějaký zadržený zločinec , zda by jste vyvodil osobní zodpovědnost a odstoupil.
Zda nechcete upravit zákon č. 200/1990 Sb. a jakékoliv porušování tohoto zákona skupin lidí, větší jak 100 lidí, učinit beztrestnými.
Dále zda neuvažujete o právní normě , která by upravovala organizaci jakýchkoliv akcí , kde hrozí určité bezpečnostní riziko. Např. fotbalová utkání, kde Policie ČR, je kvůli uzavřené skupině lidí spíše jako soukromá ochranka a pořadatele dbají tak maximálně o prodej občerstvení.

Dále bych se vyjádřil k akci Czechtek, kde jistě byl porušován zákon, lesní, o přestupcích a o ochraně přírody. To že organizátoři měli nájemní smlouvu je přece neopravňovalo konat takovou akci , nebo si myslíte že ano? Samozřejmě se nezastávám jednotlivých pochybení řadových policistů, kteří překročili svoji pravomoc a jistě by měli být kázeňsky potrestáni. Jen je smutné, že jeden protiprávní zákrok policistů vysílaný pořád dokola různými médii, přehlučí množství útoků, účastníků Czechteku, kameny na příslušníky , kde při takovémto útoku jim šlo doopravdy o život.

Nechce se mi věřit , že by v Čechách měl občan ctící zákony, méně práv než občan který porušuje zákony.

Děkuji za odpověď.
  23.08.2005 14:34 lundra
 
Nestraš člověče!
  23.08.2005 15:56 mput
 
"Nechce se mi věřit , že by v Čechách měl občan ctící zákony, méně práv než občan který porušuje zákony."

Mě také ne, ale od r. 1990 mám takový pocit, že základním zájmem parlamentu jsou práva pachatelů. Mimo jiné práva pachatelů posiluje tím že nejraději přijímá zákony bez sankcí.
Ostatně není divu. Když, přes nebývale rozsáhlou imunitu, poslance náhodou hodí přes palubu (vydají k trestnímu stíhání), je na druhém břehu co by dup.
Můžete mi někdo připomenout, co parlament udělal pro zlepšení práv obětí trestných činů? Pro zlepšení vymahatelnosti práva? Pro to, aby se poškozený rychleji domohl náhrady škody? Úmyslně nepíšu práva na náhradu škody, toho mají soudy plná ústa, ale náhrady škody se nedomůžete.
Nějak mě nic nenapadá.
  23.08.2005 20:10 ludek
 
parlament nemuze udelat vubec nic, jelikoz soudci jsou nezavisli. maximalne muze ministr spravedlnosti poslat soudce pred karnou komoru a tam ho vyhodit ze statni sluzby pro prohresky. tot vse. ale tenhle soudce muze pracovat jinde nez ve statni sprave. takze se vlastne nic nezmeni. soudcum nemuzete nic narizovat nebo je nejak trestat.. jsou to soudci a ti jsou vys nez parlament ci vlada ci senat ci prezident. musi ale respektovat rozhodnuti soudu vyssi instance , ustavniho soudu nebo mezinarodniho soudniho dvora ve strassburgu., tot vse
  23.08.2005 21:04 mput
 
4 Luděk

V tom, že soudci jsou kasta, souhlasím.
Ale zde se jich musím (nerad) zastat. Oni jen vykládají zákony, které tvoří parlament a podepisuje president. Je-li zákon děravý a bezzubý, je soudce v pasti. A tu může, ale nikoli retroaktivně, odstranit zase jen ten, kdo má zákonodárnou iniciativu, tedy vláda, poslanci a myslím, že za určitých podmínek i senátoří. Ale hlavní úlohu při tvorbě zákona mají poslanci. Ti dokáží svými pozměňovacími návrhy i kvalitní návrh minimálně zdržet, nebo i zmršit.

Aby jste mě neobviňoval, v žádném případě se zde nezastávám vlády, ať je z jakékoliv politické strany. Jen popisuji stav.
  24.08.2005 11:55 Michael Keller
 
Pro hurvínky: Naprosto souhlasím. Žabomyší války, připomínající hašteření trucujících děcek skutečně nikam nevedou a určitě štvou nejen vás a mě, ale asi všechny potenciální voliče, a nemalou měrou přispívají ke všeobecnému znechucení politikou a politiky. Jen chci poukázat na to, že se to netýká výhradně opozice, která má na kritiku vlády ze svého postavení nárok, ale i vlády, která také šmahem zamítá návrhy opozice, ať se týkají čehhokoli, byť i rozumných věcí (typický a zářný příklad - paragony. Návrh ODS na jejich zrušení soc.dem. smetli, aby ten nesmysl o týden později sami zrušit). Trocha "státotvornosti" by hlavně u důležitých témat neškodila. Snad se trochu zablýsklo na lepší časy v důchodové reformě, kde (jak pevně doufám) dojde ke koordinaci vzájemných návrhů, vedoucí k řešení současné neudržitelné situace (ač se pan Paroubek ještě před nedávnem domníval jinak). Jinak o řešení všech hurvínky jmenovaných problémů hovoří celou dobu a v Modré šanci nastiňuje jejich řešení. Ano, Soc. dem. o tom hovoří rovněž, ale na rozdíl od ODS měli možnost již sedm let konat. Jenže ty kroky budou lidi bolet, a to si oni přece dovolit nemůžou, oni jsou ti hodní. Takže skutek utek.