Vyčuránci, nemakačenkové, uplakánci - něco jako chytrý z Nitry, tleskám Vám , ubožáci....

Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Místo iracionality potřebujeme návrat k racionalitě

četných debatách o problémech současné levice, těžce zasažené krachem prvního historického pokusu o vytvoření nekapitalistické společnosti (laskavý čtenář mi dovolí, abych tento pokus v souladu s Vojtěchem Menclem nazýval protosocialismem) i pseudomarxistické ideologie jeho vládnoucí třídy, jsem se nejednou setkával s názorem, že levice potřebuje nové paradigma, nový jednotící svorník, novou „metateorii“. Nositelé tohoto názoru, a musím se přiznat, že k nim patřím, v zápalu diskuse nejednou používali pro tento nový konstrukt termín „náboženství“. Ve jménu potřeby tohoto nového náboženství jsme přitom kritizovali ty z nás, kteří se sice snaží v rovině odborné či v rovině politické praxe prosazovat různé recepty na dílčí reformy soudobého kapitalismu (např. důchodovou, zdravotní, školskou apod.), nedovedou však tuto snahu propojit s konstrukcí modelu budoucí společnosti - řečeno otevřeně - s projektem nového socialismu.

Vzhledem k tomu jsem si s velkým zájmem přečetl článek Tomáše Stýbla „Ďáblův advokát: „ateistova“ úvaha o levici a náboženství“, který je této problematice věnován. Je to článek velmi zajímavý a v mnohém koresponduje s tím, čím jsem sám k výše zmíněným diskusím přispíval a o čem jsem se přel se svými pragmatičtěji založenými přáteli. Přesto mi po jeho přečtení vyvstala na těle „husí kůže“. Uvědomil jsem si totiž jasněji než dříve, jaká úskalí zmíněná problematika má a k jakým novým katastrofám by mohlo vést, kdyby náboženství, které projektuje autor, skutečně vzniklo. Stýblo přispěl odvážně k diskusi o zajímavém a vysoce aktuálním problému.

V mnohém mohou pomoci svého času hojně reprodukované a oficiální ideologií vládnoucí třídy protosocialismu až trapně obehrané a zneužívané poznatky klasiků marxismu o ideologii a náboženství a jeho kořenech. Stýblo má plnou pravdu, když ukazuje na složitost současného světa, na náročnost procesu zprostředkování vědeckého poznání širokým vrstvám občanů. V jeho přístupu však chybí konkrétní sociální analýza. Chybí tam konstatování, že složitost zprostředkování procesu racionálního poznání je dána především bariérami třídně vykořisťovatelské společnosti a manipulačními mechanismy, sloužícími vládnoucí třídě a poskytujícími ji nezanedbatelné výhody v zápase o vědomí lidí. Složitost zprostředkování vědy je však stále ještě dána i tak významným procesem, jako je stará společenská dělba práce. Stav, kdy jsou zásadně odlišné typy pracovní činnosti sociálně fixovány masami doživotních existencí lidí, kterým nutná práce pro obživu požírá podstatnou část jejich životního času. Na tyto problémy poukazovali již klasikové marxismu a viděli v nich významné sociální kořeny tak specifického způsobu odrazu světa ve vědomích a postojích lidí, jakým je náboženství. Samozřejmě, že tyto kořeny neabsolutizovali jako jediné. Poukazovali i na tak významné kořeny, jakými jsou složitý a rozporný vztah člověka k přírodě, jeho psychika, ve které se jen s obtížemi vyrovnává s mezemi své existence a snaží se je překračovat i nad rámec a mimo prostředky racionality, neřku-li vědy.

Je samozřejmé, že svět globalizovaného kapitalismu, opírající se o produkty vědecko-technického a informačního pokroku, činí všechny tyto závěry klasiků jen ještě naléhavějšími a akutnějšími, i když je vlastně již těhotný procesy, které daný stav překračují Mám na mysli především obrovské množství disponibilního času, skryté v produkčních prostředcích současnosti (jakkoli blokované kapitalismem v té absurdní podobě, že se musí prodlužovat pracovní den malé části pracovníků, aby se zvyšovala nezaměstnanost stále širších vrstev). Dále mám na mysli i pokračující prolamování a překonávání staré profesní dělby, při kterém je destruováno odvěké připoutání sociálních skupin k určitým průmyslovým či zemědělským odvětvím a druhům práce či ke konkrétním ekonomickým lokalitám. Těmi byly v éře industriálního kapitalismu i protosocialismu například podniky. Mám na mysli krizi sociálně fixovaných mechanismů profesionálního řízení (viz procesy samosprávy a participace) a mnoho jiného. Nicméně všechny tyto procesy, ve kterých se ohlašuje budoucnost, jsou dnes skutečně ještě v takovém stadiu a v takové antihumánní formě (vezměme si jen v současnosti zcela deformovanou podobu flexibilizace práce), kdy se negativní určení člověka v podmínkách kapitalistického soukromého vlastnictví a staré dělby naopak znásobují. Existuje stav, který je mimořádně nepřátelský vůči racionální a kultivované reakci širokých neprivilegovasných vrstev, na problémy, které je obklopují. Ať jsou to problémy ekologické, sociální, kulturní, psychické.

V této souvislosti mi dovolte první závažné vymezení se k autorovi analyzovaného článku. Nemohu souhlasit s jeho tezí, že levice vždy trpěla slepou vírou v etickou podstatu lidství, že nedokázala reflektovat „prvotní hřích člověka“ - skutečnost, že není nějakou ideální bytostí, ale že v něm pořád ještě zůstává příliš z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Toto tvrzení rozhodně neplatí o marxovském uvažování, které s žádným ideálním člověkem nepočítalo, které vidělo v člověku průsečík konkrétně historických vztahů a měnit člověka chtělo zcela logicky na základě zásadních změn těchto vztahů a jejich logiky, a to opět na základě rozvoje produkčních potencí lidstva. Na obligátní polemické výtky jako „zkrachovali jste s pokusem o socialismus a komunismus, protože jste si příliš idealizovali člověka“ existuje naprosto banální odpověď:

Ne, dámy a pánové, neidealizovali jsme si člověka. Člověk se v podmínkách protosocialismu choval zcela logicky a adekvátně k úrovni výrobních sil, o které se opíral. Choval se logicky i k charakteru společenských vztahů, které na této bazi vznikly a které zrodily existenci nové vládnoucí třídy, aniž by zrodily nové, společenštější mechanismy spravování živé a mrtvé práce. Naše chyba byla v tom, že jsme nedocenili, co dovedou ta různá mateřská znaménka starého na těle nově vznikající společnosti, na která nás dokonce klasikové v řadě svých prací upozorňovali. Jestliže se dnes toto zezvířečtění člověka v mnoha směrech prohloubilo (viz např. růst kriminality, proti kterému byla kriminalita éry protosocialismu jen dětskou hrou), nepromlouvá tu žádná abstraktní lidská přirozenost, ale hluboce dehumanizující podmínky kapitalistické společnosti, které v lidech otevírají nové a nové temné stránky, které se oficiální ideologie marně snaží vydávat za dědictví minulosti nebo, to už mnohem úspěšněji, za jakousi daň za individuální svobodu a civilizaci.

Případné projekty nové společnosti proto nemohou začít od rozboru nějakého abstraktního „prvotního hříchu“, nějaké jakoby „zvířecí“ psychické podstaty člověka, ale musí začít od kritického rozboru nedokonalostí protosocialismu, od rozboru limitů, za nichž působil, t.j. zejména od procesů zespolečenštění práce, výroby a staré společenské dělby práce. Musí pokračovat hlubokou analýzou kapitalismu. Hlubokou analýzou odcizení, ve kterém se v podmínkách kapitalismu ocitá člověk a které má tak katastrofální dopady na jeho psychiku i praktické jednání. Měnit tyto procesy je nutno s využitím té podstaty, kterou má člověk dnes, té logiky, ke které ho dovádějí vztahy, jichž je dnes průsečíkem. V této souvislosti má pravdu autor, když poukazuje na možnosti, které poskytuje trh, decentralizace, politické hodnoty levice (pod těmito hodnotami si já představuji využití plurality, demokracie a samosprávy, struktury občanské společnosti, výsledky dosažené v oblasti lidských práv, byť i deformovaných kapitalismem, multikulturalitu, internacionalitu apod.).

Ano, nepřehlížíme mechanismy, rozbíjející společenskou strukturu na atomy, které jsou sice objektivně vzájemně provázány daleko více, než kdykoli předtím, přesto se však cítí v současné realitě ztracené a izolované. Autor má pravdu, když upozorňuje na nutnost hledat cesty, jak upevnit soudržnost a dát lidem pocit zakotvení. Pocity atomizace a ztracenosti, ať už tak či onak reflektované vědomě, projevující se ve vypjatém, dravém, agresivním individualismu nebo se přetavující do podoby bezduchého konzumerismu a davové konformity, jsou zvláště charakteristické pro neprivilegované vrstvy.

Vzhledem k tomu by to měla být levice, která bude nové cesty hledat. Musí je však primárně hledat nikoli v náboženství, ale v realitě, v praktických aktivitách, které by právě příslušníky neprivilegovaných vrstev propojovaly a začleňovaly. Které by jim dávaly zakotvení a učily je být pánem svých věcí. Pak budou schopni orientovat se ve světě racionálněji a kultivovaněji, budou odolnější k mnohačetným a složitě strukturovaným manipulačním mechanismům vládnoucí třídy. Budou odolnější i vůči komplikovaným ideologiím, které je do odcizeného světa ještě více zaplétají, a také včetně velmi výrazné tendence k oživování a pěstování různých forem iracionality, kultu. Včetně kultu náboženského. Klíč k tomuto hledání je opět - jako vždycky v dějinách byl - v problematice vlastnického jednání ve vztahu k výrobním prostředkům. Po krachu pokusu o nahrazení kapitalistického vlastnictví vlastnictvím hierarchizovaného byrokratického aparátu protosocialismu, vyvstává nám světlo v tunelu v souvislosti s výše zmíněnými procesy rozvíjení samosprávného vlastnictví a participace zaměstnanců na zisku a řízení.

Samozřejmě, při tomto hledání můžeme využít i řady podnětů Tomáše Stýbla. Prosazení samosprávy jistě nemůže donekonečna probíhat ve víceméně živelné formě, která navíc je a dlouho ještě bude závislá především na tom, jak dalece se hodí do krámu současným kapitálovým a manažerským strukturám, případně státním expoziturám těchto struktur. Autor nemá pravdu, že není třeba revoluce, že stačí prostě nechat procesy soudobého kapitalismu zcela vyhnít, nechat je rozložit v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty. Takto dějiny nefungují a nikdy nefungovaly. Dějiny tvoří cílevědomá činnost lidí, velkých společenských skupin, revoluce nemusí být jen dobývání Tuilerií či Zimních paláců. Může proběhnout i jako stále mohutnější cílevědomé hnutí široké fronty levicových organizací za prosazení samosprávného vlastnického sektoru. Toto hnutí se může dokonce v určitém momentu vlamovat do dveří, které pootevřela sama logika globálního kapitalismu, který ve své honbě za ziskem už je a ještě více bude nucen samosprávné prvky zavádět a využívat. Pro organizaci a vývoj takovéhoto hnutí by jistě byl velmi potřebný určitý myšlenkový komplex, který by byl cílevědomě pěstován a kultivován. Jinými slovy, měl by i své struktury vědecké, popularizační, reklamní. Struktury, kde by se více pracovalo i s emocemi, probouzejícími se v těch sympatizantech, které by široké levicové hnutí dokázalo ovlivnit a získat, a to i ve fázi vývoje, kdy by ještě každodenní emiprické zkušenosti nemusely působit jednoznačně přesvědčivě.

Tento myšlenkový komplex by tedy byl podobný náboženství, ale současně by tímto náboženstvím rozhodně nemohl být. V každém případě nikoli v tom smyslu, jak ho na řadě míst charakterizuje Stýblo. Musel by stát na vědecké, objektivními poznávacími postupy ověřitelné bázi. Nesměl by být mýtem, lží, manipulací odtrženou od praktické zkušenosti lidí. Neměl by být naučeným souborem pouček, o nichž se nepochybuje, nediskutuje a nekonec ani nepřemýšlí. Stoupenci tohoto komplexu by museli mít možnost vstupovat do jeho tvorby, podle svých zatím ještě dělbou práce značně diferencovaných možností by museli formovat a ovlivňovat organizační struktury, důrazně kontrolovat své vůdce a aparáty (viz autorem prognózovaná „skupina ideologů“), museli by na své kůži pociťovat průběžné výsledky hnutí, a tedy i procesy zdokonalování myšlenkových struktur hnutí doprovázející. Občanská společnost či „třetí sektor“, prakticky však společnost emancipovaných občanů musí být částečně samoorganizovaná. Vůdci či výkonný aparát musí mít mandát, nikoliv absolutní moc.

Zastavme se ostatně krátce u autorovy představy o náboženství. Je jasné, že autorovy teze nemůžeme brát příliš doslova. Z jeho charakteristik vyplývá, že mu nejde o náboženství v pravém slova smyslu, t.j. o takový fantaskní výklad světa, ve kterém klíčovou roli hraje tak či onak cosi mimo hmotu, co je vůči hmotě (samozřejmě hmotě, která není chápána mechanisticky) prvotní a determinující. Jde mu spíše o určitý intenzivní vnitřní emoční prožitek širokých vrstev, o sdílení etických i jiných hodnot a ucelených představ o světě, které by dokonce měly být „upřímně“ prezentovány jako neověřitelné.

V tomto smyslu je svérázná i autorova představa o ateismu. V Stýblově intepretaci je ateista ten, koho autor označuje jako destruktivního nihilistu, t.j. zřejmě kdosi, kdo kolem sebe nevidí žádný řád a logiku, není k ničemu emočně vázán a zmítá se v křečích ničím neomezeného individualismu. Vržen do svobody, se kterou neví, co si počít. K této představě je nutno dodat, že právě takovéto“atheisty“ produkuje současná, iracionalitou prosycená vládnoucí ieologie a postmoderní filozofie se svou tezí o konci velkých příběhů. Skutečný ateista, který odmítá fantaskní, převrácený odraz světa a společenských poměrů v podobě boha, může zcela pozitivně a aktivně odrážet svět v rovině hlubokého emočního prožitku reflektujícího dialektiku objektivní determinace i subjektivní svobody člověka a celostně se angažovat ve směru progresivních společenských zákonitostí.

Zdá se, že autor pod pojmem náboženství rozumí spíše to, co se v marxistické literatuře vyjadřuje pojmem „ideologie“, což je odraz světa přes prisma intenzivně a komplexně prožívaného zájmu, odraz, ve kterém své místo mají jak přísně racionální, ba dokonce vědecké struktury, tak i další struktury lidského prožívání. Na rozdíl od marxistů však Stýblo není schopen vnímat spojení takovéhoto odrazu společenské, ale i přírodní reality s konkrétními velkými společenskými skupinami - třídami, případně útvary třídního typu. Když vyzývá k přijetí náboženství, jde mu vlastně o zformování jakéhosi spojujícího, komplexního (zdá se, že spíše iracionálního) prožitku nijak nedefinovaných entit. Prožitku, který nemá žádný vztah k skutečné společenské realitě, nemá ambice tuto realitu poznávat, rozhodovat o tom, co je a co není pravdivé.

Vraťme se však k těm pasážím Stýblova textu, kde se autor zabývá společenskými procesy. Zde se hluboce mýlí, když tvrdí, že je třeba nechat soudobý kapitalismus vyhnít a ve své víře, že „tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu komunismu“, prokazuje spíše duchovní pouto s těmi, kteří tuto moc v reálné historii převzali. Vždyť už sám protosocialismus názorně dokázal, že jestliže má být připravena jen nějaká elita, která v určité chvíli převezme moc, třeba i s pomocí manipulujícího náboženství, nic podstatného se nezmění. Jednoho pána nahradí pán druhý, který může být ještě horší. Naopak, již před kvalitativní změnou musí být připraveni ti, kteří převezmou vlastnické a regulační funkce a skutečně změní logiku systému. Právě v tomto smyslu se nejvíce mýlili klasikové marxismu, když věřili, že socialismus bude z kapitalismu vznikat , než vznikal kapitalismus z feudalismu. Že nejdříve proběhne politická revoluce a pak se teprve budou masy zapojovat do tvorby nového vlastnictví a ekonomiky… V případě „nové samosprávné revoluce“ musí být masy připravené již předem, svou dlouhodobě zaběhanou zkušeností s realizací samosprávných procesů (a to procesů nejen ekonomických, ale i procesů ve veřejné správě, důchodových či pojišťovacích fondech apod.), s výkonem vlastnických a regulačních funkcí. Jen v takovémto případě se aparáty a vůdcové nevymknou z ruky a nevytvoří jen zase nějakou jinou verzi protosocialismu, třeba i za pomoci manipulativního neostalinského náboženství.

Upřímně řečeno, právě možnost, že by se autorem předpokládaným typem náboženství, pro který, jak dokazuje, existuje půda nakypřená soudobým globálním kapitalismem, stala nějaká modernizovaná podoba stalinismu, to je to, z čeho mi při úvahách o levicovém náboženství naskakuje „husí kůže“. Mnohokrát jsem totiž měl možnost sledovat projevy „náboženství“ - ve skutečnosti ideologie, které vzniklo u řady členů a sympatizantů KSČM pod tlakem antikomunismu, negujícího veškeré pozitivní rysy protosocialismu. Toto „náboženství“ se vyznačuje především neschopností pochopit systémové vady protosocialismu. Pochopit to, že jeho sociální základnu tvořila nová třída řídícího aparátu. To, že systém zašel na úbytě především proto, že nedovedl racionálně slaďovat jednotlivé formy vynaložené živé i mrtvé společenské práce a hospodařit s nimi společenštěji než kapitalismus. To, že tudíž nedokázal vypěstovat v řadovém pracovníkovi psychologii racionálního vlastníka a hospodáře. „Náboženství“ neostalinistů se vyznačuje takovými absurditami, jako je přesvědčení, že právě za Stalina systém fungoval nejlépe a všechny poststalinské reformy byly už jen cestou do pekla, popíráním zločinů třicátých a padesátých let, přesvědčením, že procesy padesátých let stvořila americká CIA. Že systém padl vlastně jen proto, že zradil Gorbačov a že kapitalismus ho udusil embargy a zbrojením... „Náboženství“ (ideologie) se nachází v naprostém rozporu s logikou, v rozporu s realitou, v rozporu s elementárními prvky skutečného marxismu. Je však svým způsobem pochopitelné u generace, která odevzdala protosocialismu své nejlepší síly a prožila v něm celý svůj aktivní život. Jak navíc vysvětlit příslušníkům této generace, kteří svým způsobem patřili k jeho privilegovaným vrstvám (podtrhuji, že většinou k nižším vrstvám řídícího aparátu a inteligence), že prvky podobného uvažování nejsou jen generační výpovědí, ale objevují se i u dnešních mladých lidí z řad alterglobalistů či trockistů? Řada mladých lidí, která na své kůži protosocialismus nepoznala, je ještě dnes ovlivňována nostalgií jeho pohrobků a od nich získává pochopitelný a oprávněný odpor ke kapitalismu. CO když ale „zešílí z hrůz kapitalismu“ (jak kdysi napsal Lenin o maloburžoasii) a bude chtít opakovat staré chyby?

To všechno mne vede k vyhraněnému odporu k myšlence manipulativního náboženství, rozvíjeného nějakou osvícenou elitou, byť by i z počátku měla nejlepší úmysly. To všechno mne vede k vyhraněnému odporu ke kultu iracionality, který je konec konců především produktem neschopnosti současných globálních vlastníků obhájit své zájmy prostředky racionality a vědy, a tedy i k odporu k myšlence nějakého náboženství pro levici. V podmínkách současného světa je (každé) náboženství především ideologií a jako takové je převráceným, falešným odrazem světa, falešným vědomím a má těsný vztah k politice, jako prosazování zvláštního zájmu určité třídy. Současný svět, byť by to byl i svět kapitalistický, přitom v sobě obsahuje prvky, které paradoxně ukazují na nutnost odumření politiky jako vlády jedné třídy a tedy i vlády jedné ideologie.

Samosprávná revoluce nepotřebuje politiku ani ideologii. Potřebuje širokou základnu, ve které politika i ideologie odumírají, ve které se člověk pomocí produktů vědecko-technické a informační revoluce, vylaďující a optimalizující jeho vztah k přírodě, osvobozuje i z pout soukromého vlastnictví a staré společenské dělby práce. Ve které se osvobozuje od nerovnosti v procesu řízení a poznávání a učí se být spoluvlastníkem a spolusprávcem. Místo iracionality potřebuje návrat k racionalitě, obnovení víry ve své schopnosti a možnosti, v poznatelnost a přetvořitelnost světa. A právě kus téhle „uhlířské víry“ mu musí dát levice. A musí mu ji dát rychle, dříve než nás zaskočí výsledky biologické revoluce a než globální kapitalismus začne predestinovat lidi jako bety a gamy, jako méněcenné otroky úzké elity alfa samců. Dříve, než tak přehodí výhybku dějin lidstva na něco, o čem se ani nechce přemýšlet.

Pane Hellere i pane Stýblo.
Vaše filosofické úvahy jsou velice zajímavé, přečetla jsem si je několikrát.
Ráda bych řekla svůj názor.
Máte to všechno dobře promyšlené, ale pravda je velice jednoduchá.
Lidé zapomněli na svoji duchovní podstatu a duchovní rozměr všeho živého na zemi. Žádné náboženství, nebo dokonce církve ( jsou to vesměs mocenské organizace) neudělají ráj na zemi. Veškera náprava světa musí vyjít zevnitř každého z nás a to uvědoměním si, že nejsme jenom tělo, ale něco víc a že všichni jsme spojení něčím vyšším.
Lidstvo si musí uvědomit a začít myslet stylem " ne jenom " Já" , ale " My "
Každý musí nejdřív začít u sebe. Bohužel, dneska žijeme v době, kdy každý mysli jenom na sebe a urvi co můžeš, třeba přes mrtvoly.
Je to voda na mlýn naši mládeže. Proto tak horují pro ODS. Lidské hodnoty, pracovitost, morálka, kultura, poctivost, pomoc druhým, ohleduplnost, to jim nic neříká.
Všechno je jenom o majetku a penězích.
Jsme nepoučitelní. Kolik vyspělých civilizaci zaniklo jenom proto, že zapoměli pěstovat ve svých společnostech duchovní princip.
Obávám se, že i naše civilizace na to dojede, zanikne jako jiné, které byli na vrcholu technické revoluce.
Světu nepomůže ani kapitalismus, socialismus, žádné náboženství, ale práce na sobě. Všechno, co zasijeme, to i sklidíme, jak ve světě hmotném, tak i nehmotném.
Každé zlo je potrestáno, když ne hned tak po určité době. Každý dostane, co si zaslouží.
Jenom si vezměte, co se děje teď v Americe, ( můžete mít na to názor jaký chcete ) v Alabamě, Missisipi, New Orleans. V minulosti to byli silné otrokářské státy. Jak nakládali s otroky, jakým utrpením museli tito lidé projít.
Povraždili Indiány, přivlastnili si jejich zemi, Irák a další. Všechno zlo, které způsobili se jim začíná vracet a to ještě není konec, to je teprvé začátek. Je to takzvaná "karma národa". A že Amerika má velice špatnou karmu, která se jím vrací, teď vidíme na vlastní oči a ještě uvidíme.
Takže, každý bychom se měli snažit potlačit " zvíře " v sobě a uvědomovat si hodnoty na kterých vlastně záleží, abychom jako společnost přežili.

Milá paní Kozlová,
při pročítání této diskuze jsem si Vás vzledem k Vačim dřívějším příspěvkům v duchu zařadil k pánů BB, papnikulovi a několika dalším, kteří neváhají plivat jedovaté sliny jen tak, ze zlomyslnosti, mnohdy bez argumentů. Tímto se omlouvám. Váš názor, který šel od srdce, má hloubku, upřímnost i hlubokou myšlenku (věřte, že to říkám bez jakékoli ironie). Nemarněte čas zbytečnými přestřelkami s luďky a nováky, nestojí Vám to za to. Přeji Vám hezký den.

Vážený pane poslanče,
není to dlouho co jsem zde pochválil ODS za to, že si dokázala poradit s karieristy, kteří se do ní vetřeli z US.Dnes se dozvídám, že ODS v Praze se za tyto unionisty postavila a ti ovládli ODS na Znojemsku. Nestydíte se ani trochu? Jak chcete vládnout v zemi, když nemáte demokracii ani ve své straně? Myslíte si, že vyhráte volby ve městě, kde se lidé chlubí, kolik dostali za členství v ODS a kolik za účast na schůzích? To raději dám hlas skutečné US, než odpadlíkům¨a karieristům, kterých je dnes ODS plná! Chtěl bych vědět co je pravdy na tom, že za Znojemsko má být v parlamentu neúspěšný kandidát do senátu a politický turista pan Pařík, který zaplatil puč v ODS a nyní údajně v Praze zaplatí miliony za to, aby dostal vyjímku na členství v ODS (není 2 roky v ODS )a tak správně by neměl ani kandidovat. To se v ODS platí za politické funkce? kolik bude stát místo ministra? Ale na to asi neodpvíte a taky je to jedno, můj hlas nedostanete ani omylem.

Tak už Vám konečně dochází, co jsou ti modří ptáci za ksindl? Exkomunisty, tuneláři a karieristy nejhrubšího zrna se to tam jen hemží. A jestli snad vyhrají volby, tak budete mít za pár měsícu úplně jasno.

Martine, naprosto s Vámi souhlasím. Ten kdo pláče, jak je dneska zle, pozná, pokud by se ovšem stal ten zázrak a modrá banda lupičů se dostala k moci. To je strana nastavená pro podnikatele a zloděje, to musí být každému jasné. A komu ne, tak se mu rozbřeskne, až bude pozdě.

PRO BB. Ty musíš být hrozný nemakačeno.Ja bych tě odhad na celkem slušnýho parazita Tobě musel hrozně vyhovovat ten bolševickej systém.

novaku, v životě jsi neviděl tolika peněz pohromadě mnou poctivě vydělaných, blbečku. Myslím, že už ti tu někdo napsal před časem básničku, tak se toho drž.

nejak vam vsem uslo, ze nejvetsi korupce a tunely jsou za vlady cssd. ( viz posledni afera ) a to nemluvim o tom , co se tutla. treba kontroverzni zakon o advokacii a notarich ( povinnost predavat vysi majetku klientu financnim uraduma tedy pod statni kontrolu - jako za komousu) a jine spiny z dilny cssd. nez budete kritizovat, myslete. jste zakomplexovani jedinci, kteri potrebuji porad neco na nekoho svadet ( mimochodem bez dukazu, jsou to jen plane reci)

Jestli tvrdíš, že největší tunely a korupce je za vlády ČSSD, tak jsi tedy pěkný vůl.S první polovinou 90 let, kdy to měli pod palcem Klausboys se to nedá vůbec srovnat. Nebo myslíš, že se ty stovky miliard vypařily samy? Ani samotná ODS dodnes uspokojivě nevysvětlila daňové podvody a úniky a vůbec celé financování vlastní strany, včetně tajných černých kont v zahraničí atd.Takže nikoho neoznačuj za zakomplexované jedince, ale zjisti si fakta a pokus se myslet hlavou, jsi - li toho schopen.

Vážený pane Langer,

jsem fanda pravice a doufám, že vyhrajete příště volby. Právě jsem se vrátil z žejdlíku se svými kamarády. Jsem Brňák. Jak , tak usínám sleduji pořad Občanské Judo, kde byl uveřejněn pořad na téma dluhové služby obce Jindřichovicepod Smrkem.Fandím místnímu starostovi, kterého neznám. je z podivením, že pod slavnou vládou pana ministra Sobotky jeho lidé nepochopili význam dluhové služby. Jak řekl, reportét tohoto šotu, jak malý traktorista tak malé děcko pochopí , že celá matematika obce je příjmy minus výdaje. Doufám, že takové exoty ve vládě neuvidim , včetně byrokracie na ministerstvu a že pomůžete i lidem, kteří bojují za správnou věc az odpuštěním serou na pravici či levici. Panu starostovi fandím, jenom takovích více, kteří znají zákony matematiky a umějí hospodařit s majetkem obce a chovají se jako soukromá firma. Ahoj Ivane, rád s Vámi vypiju na toto téma hrnek bahna ( starobahno ) a doufá, že i takovéto maličkosti dnešního dne nezůstanou opemenuty, i když jsem si vědom, že šot je vyroben televizí NOVA.

Čus bus z BRNA.
Zdeněk Přichystal

jojo, škoda jenom, že takových starostů je tady pramálo, ovšem to, že Jindřichovicím to vychází a dluh vzorně platí neznamená, že to vychází všem obcím, které si berou takové úvěry, ony ty Jindřichovice taky můžou skončit dost bledě, kdyby jim ta plynárna bouchla a vrtule uletěly

nechápu, jak si někdo může udělat názor na Czechtek, potom co jsi přečte články od technařů....jsou všechny na jedno brdo, podle nich asi žijeme v nejkomunističtější zemi na světě, i Severní Korea by nám mohla závidět, všichni líčí policii jako rudé bolševiky apod. - co na tom, že máme nejvyšší stupeň globalizace v EU - jsme podle technařů bolševici, a vy odeesáci si moc starostí nedělejte, i kdyby byl ministrem vnitra Langer, schytal by to stejně jako Bublan a ještě víc, i Langer by musel zasáhnout a pochybuji, že by řekl čekejte a monitorujte .... doporučuji přečíst si taky názory policistů, kteří přece jenom mají inteligence trochu víc než technaři, kteří jedou proti policii od doby co vznikli, pro ně zůstane policie vždy špatná, i kdyby měla objasněnost trestných činů krádeží 100 % tak ono se na ni vždy něco najde, z čeho by se dala udělat aféra, jinak přeju ODS vítězství ve volbách, bude to totiž naposledy ...

Velice zajímavé by bylo, kdyby se změřil IQ příznivců pana Lagera a možná i celé ODS a ne-příznivců pana Langera (event. ODS). To mě jen tak napadlo, když tak pročítám příspěvky tady.

tak si zkuste tipnout , jak by to asi vyslo. ja davam tim 110 /85 procent priznivci/ nepriznivci

Příspěvek od pana Kysy je čítankovou ukázkou příznivců Langera. Myslím, že ani není třeba měři IQ....

a co takhle vase pane BB

Taky si myslím, že příspěvek pana Kysy vypovídá něco o těch skalních fandech ODS. Ono taky podle posledních trendů v ODS tato strana směřuje do oblasti hnutí "Nic než národ". Spousta členů této strany se na to už připravuje úpravou porostu na hlavě. Pak je už se od sebe neodlišíme.

Pane luděk, máte zbytečné starosti, hlavně neodpovídejte za každou cenu každému, jste trapný . Zřejmě jste mluvčím Langera. Vytvořit si úsudek o ODS dovede každý hlupák, na to nepotřebuje IQ 150.

Jestli soudíte IQ příznivců a nepříznivců Langera a potažmo ODS podle TÉHLE diskuze, musím, ač nerad, zapochybovat o tom vašem. Vzhledem k tomu, že se tady v poslední prezentuje asi tak deset lidí (soudě dle nicků, ale klidně to může být i míň), tak je ten vzorek dost malý, nezdá se vám. Když se podíváte na standardní agenturní průzkumy, zjistíte, že ODS volí víc lidí s vyšším vzděláním než soc. dem. Zkuste uvažovat, jak to asi bude s IQ doopravdy.

Zato váš příspěvek ze 24.8. mne opravdu přesvědčil, že vy jste ten pravý, který přebral chytrosti a intligence. Modrý ptáci asi nemohli po revoluci konat, že? Stejně nevyhrajou a tak vám a vám podobným třeba.

Pro BB: I kdyby nevyhráli, oběsit se nepůjdu. Ale na druhou stranu počítejte - senát, krajské volby, Evropské volby ... to všechno vyhráli, a poměrně přesvědčivě. A žádná katastrofa se nekonala. Možná voliči chtějí změnu, kdo ví? Ale ta vaše reakce byla bezak mírně mimo mísu - od IQ příznivců či nepříznivců ODS rychle útok na mě? Vadí vám, že poukazuji na fakta namísto demamogigckých výkřiků?

Ale pane Keller, podívejte se, kdo s tím IQ začal a hned náhodou tam je poblíž jeden krásný příspěvek, který opravdu po gramatické stránce stojí za to.
Jinak ani náhodou na vás neútočím.Já se zase nepůjdu oběsit, kdyby náhodou vyhráli modrý ptáci. Mně je to úplně šuma fuk, já jsem za vodou.
Co se IQ týká, není divu, že lidi s nižším vzděláním a tedy i nižším IQ nevolí ODS, protože ODS je strana podnikatelů a boháčů, ti na prostý, nechci říct, chudý lid, pěkně zvysoka.

Nejsem příznivcem ODS, IQ mám 144. Stačí ?

Vazení pane Langere:doufám,že moje nazory se plně ztotožňuji s Vašima nazory. oprvdu mě dnes pobouřil nazor ministra vnitfra p. Bublana,že neni problem zopakovat akci czech-tech a zasahu proti teto akci. Vite pane Ivane nikdy jsem se nezučastnil takové akce,ale strásne mě boly kdyz vidím jak někdo dělá pana odvážného a přitom používa jen svého postavení k Tomu ,aby mohl ukazat svou sílu, Važeny pane budoucí ministře moc si přeji, aby jste se stal příštím ministrem vnitra a všechny neduhy policie pomalu ale jasne řešil!!!!!!!!!!!!!!!!§ Víte p.Langere jsem člověk který nenavidí komunisty a jen s Vami a panem PREZIDENTEM mužeme proti takové havěti bojovat!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! jsem velmi rád, že jsem našel Vaše stránky a mohu aspon trochu reagovat na dnešní politickou scenu,přeji mnoho uspěchu a zdaru proti levicovím frakcím. Martin Kysa .

Doporučil bych Vám, dříve než odešlete další příspěvek, prostudovat učebnici pravopisu pro základní školy :-)))

martin kysa
Mám chuť napsat ---- ty ubožáčku, komunisté ti vadí a ti nadrogovaní grázly, kteří dělají bordel ti nevadí.
Je vidět, že jsi nějak v mimo. Slibuješ si, že Langer všechno spraví, všechno bude za vlády modrých ptáku oukej. Jenom pozor, aby jsi nakonec neplakal, až tady začne anarchie nadrogovaných a opilých přátel ODS a nebudeš si jistý životem. Jednu anarchii při privatizaci ODS už jsme zažili ale bohužel lidé brzo zapomínají.
Byla velká chyba pro českou republiku, že byl zvolen Klaus za prezidenta. Dělá nám ostudu po celém světě.
To jenom takovým blbečkům, kterým to moc nemyslí, lze nakecat všechno možné a ti jsou přesvědčení, že modří ptáci nám tady udělájí ráj na zemi.
Zlato, kopni se do hlavy a přečti si také jiné noviny než jenom Klausovi --- Mladá fronta a hlavně trochu myslí a nepapouškuj pravici

Ty chceš Kyso bojovat s p. Langeren a p.prezidentem pro ti komoušům a takové havěti. Oba dva mají s takovým bojem své zkušenosti- vždyť s komunisty Klaus začal bojovat už v roce 1990!! - v době nejhlubší totality.Jeho rodina musela lézt pěkně komoušům do řiti, když ho nechala koncem padesátých let studovat zahr. obchod na VŠE. A za to, jak s nimi nesmiřitelně bojuje ho komouši pomohli zvolit prezidentem. Probuď se ty vole!!!!

Pan langer rád říká, že voliči ODS jsou inteligentní lidé. Vy jste toho, pane Martine Kryso opravdu zářným příkladem. Takové lidi jako vy ODS moc potřebuje, ale jenom po ty dva dny , kdy probíhají volby.

Kozlová. Jedinej ,kdo škodí téhle republice jsi ty. Tenhle příspěvek, jsem tady četl několikrát. Snaž se vyplodit neco jiného a bud slušná.I když u socanů a komunistů to asi nejde

Jak můžete něco takového napsat vůbec nechápu ! Váš život je zřejmě plný nenávisti. Říci, že nenávidíte nějakou skupinu lidí pro jejich názor - v tomto případě komunisty je obludnost. Já nesjem a nikdy jsem nebyl komunistra , stejně jako nejsem žid, cikán, černoch a podobně. Koho budete nenávidět zítra? Pokud se lidé podobných názorů scházejí pod modrým křídlem je to varování pro demokracii.

Penc organizuje protestní koncerty a "shání řečníky".Pane poslanče,to je šance pro vás.Horlit na téma policejní stát,oklešťování svobod občanů,neschopnost vládní koalice. Vděčná témata. Já si jen myslím,že demokracie je forma,která nás nutí dodržovat zákonné normy,a ne bohapustá anarchie,kde si kdokoliv dělá cokoliv.Ten Penc patří k lidem,kteří budou protestovat proti všemu,jen když se bude něco dít.Nevěřím takovým lidem.Nechce-li někdo zároveň hledat řešení,navrhovat reálné postupy,dává mi to pocit,že mu jde o vlastní zviditelnění se,ne o pravdu,svobodu a jiné okázale proklamované demokratické přívlastky.

Stoprocentně s Vámi souhlasím. Jenže problém je v tom, že tihle političtí exhibicionisté si stejně budou dělat co chtějí pro vlastní prospěch a koryta bez ohledu na občany a jejich názor.
Někdy to ale může být i užitečné.Doporučuji přečíst si nějaké výroky Mirka Topolánka při otravě houbami.To v člověku stoprocentně vyvolá zvracení a největší nebezpečí pro organismus bude zažehnáno.

Nemám žádný dotaz. Jsem už nějaký ten pátek na světě a tudíž vím, že někteří lidé mají svůj charakter zapsaný ve tváři. Tady na těchto stránkách máte vybrané foto, které má prezentovat hodného Ivanka, který to s námi myslí dobře. Já znám ovšem Vaši tvář z jiných fotek a z televize a tam se nic vyretušovat nedá. Vaše tvář je prototypem jistého typu člověka. Hodnotit to nebudu, ani tak, ani tak. Můj příspěvek je určen pouze těm, kteří taky vědí, na co narážím.

4 Luděk

Také souhlasím s určitým "uvolněním občana z klepet státu", stát skutečně nemůže být chůva. Ale stát vždy bude mít určitou sociální úlohu. Ta se MUSÍ TÝKAT JEN TĚCH, KDO SI JI ZASLOUŽÍ. Toho, KDO JI NEZBYTNĚ POTŘEBUJE.
Problémem je pro mě pojetí svobody podle ODS. To jsem totiž dosud nepochopil. Nejasno mi v tomto chápání udělal i Czechtek. Porovnám-li loňský, kdy se konal na cizím pozemku, ODS (dle mého názoru správně) protestovala, že policie nezasáhla. Letos si sice organizátor pronajal nějaký pozemek, ale podstatná část Czechteku se konala na pozemcích sousedních. Takže stejně jako loni byla porušena vlastnická práva majitelů pozemků. Policie tentokrát zasáhla a ODS je proti (a to je dle mého názoru nesprávně). A sliby politických stran? Jsem poučen. Byli to i členové ODS, kteří slíbili návh zákona, aby k nečemu takovému nemohlo docházet. A skutek utek.
Navíc, tak podivně se ODS chová již velmi dlouho. Jestliže jednou něco kritizuje a podruhé jí vyjdou partneři vstříc a kitice vyhoví, je to podle ODS zase špatně. A to je ŠPATNÉ, protože pak se občané mit lip nemohou a stát také nemůže "prosperovat".

Dobrý den pane Langer , pokud ODS zvítězí ve volbách 2006 a Vy se stanete ministrem vnitra měl byhc na Vás několik dotazů.
Zajímalo by mě, jaké by byly Vaše první kroky na postu ministra vnitra.
Dále by mě zajímalo, zda si myslíte , že lepší finanční ohodnocení by do výběrových řízení ozbrojených složek přitáhlo větší množství uchazečů a tím pádem by vzrostla konkurence.
Dále by mě zajímalo , pokud by po Vašem jmenování utekl nějaký zadržený zločinec , zda by jste vyvodil osobní zodpovědnost a odstoupil.
Zda nechcete upravit zákon č. 200/1990 Sb. a jakékoliv porušování tohoto zákona skupin lidí, větší jak 100 lidí, učinit beztrestnými.
Dále zda neuvažujete o právní normě , která by upravovala organizaci jakýchkoliv akcí , kde hrozí určité bezpečnostní riziko. Např. fotbalová utkání, kde Policie ČR, je kvůli uzavřené skupině lidí spíše jako soukromá ochranka a pořadatele dbají tak maximálně o prodej občerstvení.

Dále bych se vyjádřil k akci Czechtek, kde jistě byl porušován zákon, lesní, o přestupcích a o ochraně přírody. To že organizátoři měli nájemní smlouvu je přece neopravňovalo konat takovou akci , nebo si myslíte že ano? Samozřejmě se nezastávám jednotlivých pochybení řadových policistů, kteří překročili svoji pravomoc a jistě by měli být kázeňsky potrestáni. Jen je smutné, že jeden protiprávní zákrok policistů vysílaný pořád dokola různými médii, přehlučí množství útoků, účastníků Czechteku, kameny na příslušníky , kde při takovémto útoku jim šlo doopravdy o život.

Nechce se mi věřit , že by v Čechách měl občan ctící zákony, méně práv než občan který porušuje zákony.

Děkuji za odpověď.

Nestraš člověče!

"Nechce se mi věřit , že by v Čechách měl občan ctící zákony, méně práv než občan který porušuje zákony."

Mě také ne, ale od r. 1990 mám takový pocit, že základním zájmem parlamentu jsou práva pachatelů. Mimo jiné práva pachatelů posiluje tím že nejraději přijímá zákony bez sankcí.
Ostatně není divu. Když, přes nebývale rozsáhlou imunitu, poslance náhodou hodí přes palubu (vydají k trestnímu stíhání), je na druhém břehu co by dup.
Můžete mi někdo připomenout, co parlament udělal pro zlepšení práv obětí trestných činů? Pro zlepšení vymahatelnosti práva? Pro to, aby se poškozený rychleji domohl náhrady škody? Úmyslně nepíšu práva na náhradu škody, toho mají soudy plná ústa, ale náhrady škody se nedomůžete.
Nějak mě nic nenapadá.

parlament nemuze udelat vubec nic, jelikoz soudci jsou nezavisli. maximalne muze ministr spravedlnosti poslat soudce pred karnou komoru a tam ho vyhodit ze statni sluzby pro prohresky. tot vse. ale tenhle soudce muze pracovat jinde nez ve statni sprave. takze se vlastne nic nezmeni. soudcum nemuzete nic narizovat nebo je nejak trestat.. jsou to soudci a ti jsou vys nez parlament ci vlada ci senat ci prezident. musi ale respektovat rozhodnuti soudu vyssi instance , ustavniho soudu nebo mezinarodniho soudniho dvora ve strassburgu., tot vse

4 Luděk

V tom, že soudci jsou kasta, souhlasím.
Ale zde se jich musím (nerad) zastat. Oni jen vykládají zákony, které tvoří parlament a podepisuje president. Je-li zákon děravý a bezzubý, je soudce v pasti. A tu může, ale nikoli retroaktivně, odstranit zase jen ten, kdo má zákonodárnou iniciativu, tedy vláda, poslanci a myslím, že za určitých podmínek i senátoří. Ale hlavní úlohu při tvorbě zákona mají poslanci. Ti dokáží svými pozměňovacími návrhy i kvalitní návrh minimálně zdržet, nebo i zmršit.

Aby jste mě neobviňoval, v žádném případě se zde nezastávám vlády, ať je z jakékoliv politické strany. Jen popisuji stav.

Pro hurvínky: Naprosto souhlasím. Žabomyší války, připomínající hašteření trucujících děcek skutečně nikam nevedou a určitě štvou nejen vás a mě, ale asi všechny potenciální voliče, a nemalou měrou přispívají ke všeobecnému znechucení politikou a politiky. Jen chci poukázat na to, že se to netýká výhradně opozice, která má na kritiku vlády ze svého postavení nárok, ale i vlády, která také šmahem zamítá návrhy opozice, ať se týkají čehhokoli, byť i rozumných věcí (typický a zářný příklad - paragony. Návrh ODS na jejich zrušení soc.dem. smetli, aby ten nesmysl o týden později sami zrušit). Trocha "státotvornosti" by hlavně u důležitých témat neškodila. Snad se trochu zablýsklo na lepší časy v důchodové reformě, kde (jak pevně doufám) dojde ke koordinaci vzájemných návrhů, vedoucí k řešení současné neudržitelné situace (ač se pan Paroubek ještě před nedávnem domníval jinak). Jinak o řešení všech hurvínky jmenovaných problémů hovoří celou dobu a v Modré šanci nastiňuje jejich řešení. Ano, Soc. dem. o tom hovoří rovněž, ale na rozdíl od ODS měli možnost již sedm let konat. Jenže ty kroky budou lidi bolet, a to si oni přece dovolit nemůžou, oni jsou ti hodní. Takže skutek utek.