A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Vážený pane stínový ministře,
jsem policistou a v současné době jsem zmítán kampaní, která se již delší dobu vede ohledně služebního zákona. Nechci v současé době polemizovat a stavu zákona před a po schválení. Jen jednoduchý dotaz. Podle zákona je přípustné, že policista odpracuje 150 hodin přesčas a to bez nároku na odměnu. Jak je toto v souladu se základním ustanovením Ústavy ČR, jako základního kamene právního řádu republiky, když je zde uvedeno, že každý má právo být za svou odvedenou práci řádně odměněn. Doufám, že jako zastánce pořádku v řadách Policie ČR mi budete schopen k tomuto reagovat. Nebo snad je zákon v rozporu s Ústavou ČR a tedy protizákonný ? Předem děkuji za přímou odpověď, o spekulace typu -- výkon služby u policie = poslání , nemám zájem . S pozdravem Průcha

Vážený pane Průcho,

je mou prioritou přispět jako poslanec k tomu, aby nejistota policistů a kampaň související s neustálým oddalováním účinnosti nového služebního zákona, co nejdříve skončila a policisté se mohli v klidu plně věnovat své práci.

Již při schvalování nového služebního zákona jsem prosazoval jeho účinnost od roku 2004, bohužel byl můj návrh vládou zamítnut. Místo toho vláda zavedla nesmyslný demotivační 16ti třídní platový systém, nařídila škrty v rozpočtu Policie ČR, která se je rozhodla řešit propouštěním až 2.000 policistů, nebyla schopna policistům zajistit základní prostředky (uniformy, fungující zbraně, zimní pneumatik), neustále mění pravidla výsluh a odchodného,…

To vše vede k nejistotě, kterou policisté právem pociťují a která je vede k myšlenkám na všechno se vykašlat a jít pracovat někam, kde jim dovedou zajistit základní podmínky k práci.

K Vaší konkrétní otázce jako právník uvádím následující. Policista při výkonu své povolání není ke státu v poměru zaměstnaneckém, ale v poměru služebním. Nevztahuje se na něj tedy zákoník práce, ale služební zákon. Vzhledem ke zvláštnostem tohoto pěkného a prospěšného, ale zároveň i velmi náročného povolání, vykazuje i služební zákon četné zvláštnosti. Jednou z nich je i povinnost policisty odpracovat zákonem stanovený počet přesčasových hodin bez nároku na příplatek. Není však pravdou, že za tuto práci není odměněn, neboť tato skutečnost, stejně jako rizika a omezení vyplývající z práce policisty jsou již zahrnuty v základním platu, který je vyšší než u většiny dalších státních zaměstnanců.

Děkuji za Váš dotaz, Ivan Langer

Vážený pane Langer,
Znovu raguji na tomto diskusním serveru zdůvodu toho že přestávám věřit ve spravedlnost. Ta buď není nebo má slepé oči možná i je má vydloubnuté jak řekl jeden z našich právních zástupcu. A však se pořád sanžím věřit, že existuje správná Policie, Justice.Mmísto toho, aby se zabývala tím čím má tak to řeší vždy od konce. V jednom konkrétním případě policie měla za ukol vyřešit krádež pc v naší firmě ale místo toho na základě zloděje nás obvinila z používání nelegálních softvéru. Uplně ty samé stejné osoby jak můžou vyšetřovat tyto dvě rozdílné věci, domnívám se že jde o střet zájmu nebo o akci "Z" ze strany policie čím to žeby snad že zloděj bal bývalí policista? Zabavili Nám počítače takže nás odřízli od normálního fungování zabavili nám zálohy cd takže ze dne na den jsme byly bez práce a tři měsíce nám trvalo než jsme vš vybudovali znovu narostli nám dluhy před některými klienty jsme vypadali jako neprosperující a neduvěryhodná firma. A největší paradox je ten, že tento člověk který nám vykradl firmu tak byl správce pc takže je to opět a zase v jeho rukou? Proto Vás žádám o radu jakým způsobem mám pokračovat popřípadě jsetli mám podat někam a na někoho stížnost. spíše konkrtétněji a jestli máte zájem se do této věci po prostudování konkrétni záležitosti za nás postavit. A však máte všechny práva se teto situaci vyhnout. Dodávám že právní poradu nepotřebujem spíše kontrolu fungování sátních orgánů v Olomouckém kraji.

Možná je to již všude že se upláci a řeší se Vše pouze za body. V olomouckém kraji je to běžné!!!!
S pozdravem a přáním pěkného dne

Milan Vašek

1/ Policie má za povinnost zadokumentovat každý tr.čin. zdůrazňuji KAŽDÝ a né te, který se vám hodí.To, že vaše firma jela na kradených programech je malér vaší firmy. Je to stejné, jako kdyby vaše firma kradla druhé firmě benzín z jejich aut.
2/ Píšete , že policie měla zjistit krádež PC na vašem pracovišti - to zřejmě splnila. Protože pachatele znáte !
3/ Podjatost policistů na což narážíte je v tomto případě asi vedle. Nad policistou je vedoucí skupiny, oddělení dále je zde státní zástupce a pak ještě soudce. Vzájemně se tito lidé neznají a všichni budou celou kauzu posuzovat podle vlastního pohledu. Pokud si chcete stěžovat zajeďte si na státní zastupitelství, ale nejezděte tam kradeným autem bylo by to stejné jako s programy ve vaší firmě. Na takovou hloupost se neptejte Langgera na to vám stačí selskej rozum ! A dejte stranou tu stálou českou ukřivděnost.

Snad ti to JUDr. Krejčí dobře vysvětlil. Na tebe se hodí krásné přísloví, kdy zloděj křičí chyťte zloděje. A v poslední řadě policista, který prověřoval krádež Vašeho PC a zjistí další trestnou činnost musí ve věci konat, jinak porušuje zákon on sám. Takže až budeš zas někam psát, tak se s někým nejdříve poraď, ať nemáš ostudu.

Tak vám včera ta diskuze na TV Nova tak krásně začala, věřilo vám kolem 70% diváků. A jak jste kecal a chvajdal, tak vám té podpory jaksi ubývalo, až jste se dostal na 48%. Vy jste vlastně v určitých věcech stejný, jak váš loutkový předseda Mirek Tupohlávek. Pěkně kecáte, jenom kritizujete a v hlavě to stejně nemáte v pořádku. Bůh nás ochraňuj od takových lidí ve vládě!!!!!

Hlavně, že Vy se zřejmě cítíte duševně zcela "zdráv". Pokud to tedy není pouze Váš subjektivní dojem!

Kubo, máte pravdu.

Pan nejstínovější ministr se na konci pořadu zachoval jako malý kluk, který se s kamarádem hádá, jestli škodovka jeden nejvíc 140 nebo 180 km/h. Po uveřejnění hlasování řekl něco o "neobjektivnosti" či "zkreslení." Kdyby vyhrál, jistě by bylo všechno v pořádku.

Nesklamal - je to prázdný!

Zá 10 minut se jdeme dívat na to naše prázdný střevo !!!

Jojo, už se těšíme na vzteklouna.

Stínový ministr je vzteky bez sebe, že pan ministr Bublan dostal skvělý nápad, poučit se odjinud, kde věci dobře fungují. Ono někdy je lepší přijmout nápad a praxi jiných zemí, než machrovat a hrát si na chytrého a ještě blbě kecat, že se někdo dívá místo práce na kriminálky. Jste trapnej, pane stínový. Doufám, že stínem i zůstanete, že na pana Bublana nemáte, to námm dokážete zítra v televizi, vztekloune.

Co jsem všude možně četl,tak od policajtů u nás je takový odliv cajtů a nikdo se tam nežene,že příští rok je ČR jedno velké New Orleans v rabování a nejen to!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Jsem podnikatel a toto mi není jedno! Co s tím chcete dělat?Technaři Vám s tím nepomůžou!

Karle,ty jsi docela naivní chlap! Co s tím asi bude dělat,když má SVÍ JISTÝ! A zatím ještě mu neteče do bot.A když začne,tak na 100% už slyším jeho odpověď,že za to může Paroubkova vláda.Toto je typická odpověď našich stínových ministrů ODS.Zatím jim ale asi nikdo neřekl,že zájem státu je nad jejich žabomyšími politickými válkami.

Karle, ptáte se na špatné adrese, ministr vnitra je zatím pořád ještě pan Bublan, jeho se ptejte. Své jisté, abych navázal na Jindru, mají zatím spíš policisté, kteří, když je přestane bavit uniforma, dají výpověď, dostanou odchodné!! (to by se mi taky líbilo, odejít ze zaměstnání a ještě za to dostat prachy) a výslužné. Co si o takových policistech lze myslet - že by byli u policie jen pro peníze? Pokud je to tak, žádná škoda, že odejdou, zůstanou ti poctiví, které k policejní práci váže víc než výplatní páska.

for Michael Keller

Vážím si celkem Vašeho přístupu v tomto diskusním fóru. Dotkl jste se výhod policistů. Odchodné a výslužné pro členy ozbrojených sborů existuje ve většině demokratických zemí. U nás se stalo předmětem politického boje. Možná, že ODS chce tyto výhody zrušit, udělat takový nový, úspěšný, experiment, jako byla třeba kupónová privatizace. Třeba chce ODS na chvíli zhasnout a zprivatizovat policii. Ale až se k policii budou hrnout takoví Kožení, pak skutečně Pánbůh chraň slušné občany této země.

Když se začalo hovořit o novém zákoně o služebním poměru, bylo naznačováno, že dojde k vyrovnání s nároky vyplývajícími vojákům Armády ČR. Možná by bylo dobré, kdyby jste se seznámil s rozsahem těchto výhod u armády a porovnal je s policií.
Víte, on služební poměr policisty nekončí vždy jen odchodným. jsou i policisté, které naši spoluobčané připravili o život. Zkuste si nároky z těchto dvou zákonů porovnat i v této souvislosti.
Myslím, že i toto hraje roli v rozhodování odcházejících policistů.

for Michael Keller
Dnes máte jedinečnou možnost se nechat znáborovat k POLICII (pak budete mít taky "sví jistý").U nás na okrese už je situace taková,že berou do 45 let a bez maturity!!!!Tak je do toho pane Keller,pak už nebudete mít komu závidět budete mít ty samé výhody.Jo, dejte nám tady vědět jak jste dopadl.

for Michael Keller

Zajímalo by mě pane Keller,proč si myslíte,že se k Policii nehrnou davy vzdělaných mladíků (k náboru),když mají podle Vás takové "výhody".No ono to vypadá,že každá mince má dvě strany ! Vy můžete dělat od hodiny redaktora v naši nejmenované "objektivní" TV.

for Keller

Vaše věta "Pokud je to tak, žádná škoda, že odejdou, zůstanou ti poctiví, které k policejní práci váže víc než výplatní páska" patří do jiného století nebo státu na východ od nás. Podle vašich slov určitě nechodíte do práce pro peníze.Docela by mě zajímalo co říkáte plynařům,v supermarketu,atd,atd......když chtějí po vás peníze.

Jen pro pořádek: policistům nezávidím, nechápu, z čeho jste Ivane, Dušane a Milane D. tak usoudili. Že jsem se pozastavil nad odchodným? Ze zkušenosti v soukromém sektoru vím, že jistý druh odchodného (odškodnění) se dává propuštěnému zaměstnanci, jehož místo bylo zrušeno. Na druhou stranu chápu, že práce u policie je natolik specifická, že si jisté nadstandardy vyžaduje, a já jejich finanční vyjádření rozhodně nepovažuji za nadsazené. Jádro mého argumentu je v tom, že pokud se práce policisty dělá výhradně pro peníze, nakolik může být kvalitní? A že tomu tak je, ukazuje příklad policistů odcházejících včas, aby ještě ze státu vyrazili, co se dá.

for Keller

Pokud z Vašeho textu:
"Své jisté, abych navázal na Jindru, mají zatím spíš policisté, kteří, když je přestane bavit uniforma, dají výpověď, dostanou odchodné!! (to by se mi taky líbilo, odejít ze zaměstnání a ještě za to dostat prachy) a výslužné. Co si o takových policistech lze myslet - že by byli u policie jen pro peníze? Pokud je to tak, žádná škoda, že odejdou, zůstanou ti poctiví, které k policejní práci váže víc než výplatní páska. ... Jádro mého argumentu je v tom, že pokud se práce policisty dělá výhradně pro peníze, nakolik může být kvalitní? A že tomu tak je, ukazuje příklad policistů odcházejících včas, aby ještě ze státu vyrazili, co se dá."
nečiší závist, měl bych roztrhat svůj index se zkouškou z psychologie. A nebuďte naivní. Ti kvalitní a poctiví se v jiném sektoru uživí ještě spíše, než ti, co to dělaj jen pro peníze.

Ano, je určitě část policistů, kteří práci policisty dělají výhradně pro peníze, ...
... stejně tak, jako je to u učitelů, lékařů, novinářů. I u těchto povolání se často hovoří o poslání.
... stejně tak, jako je to u většiny podnikatelů, zlodějů, podvodníků.

Teď Vás možná napadá, že většinu podnikatelů považuji za zloděje a podvodníky. Nikoliv. Jen jsem, jak to někteří novináři dělají, spojil různé kategorie do jedné věty. A to jsem ani nezobecnil, řekněme jednoho nepoctivého podnikatele jako příklad, jak píší novináři o policii. Jeden policista bere úplatky - bere je celá policie. Není to pravda, ale ... co kdyby...
Stejně tak najdete úplatného lékaře, učitele, novináře. Znamená to, že všichni berou?
Přesto trvám na tom, že část podnikatelů ale nepochybně zloději a podvodníky je. Neříkám většina, říkám část. Ano, část může být i většina.

V čem spočívá problém odcházejících policistů a hlavně policie? Zůstávají ti staří (přesluhující přes důchodový věk - kteří zpravidla neslouží na ulici - a ketří změnou zákona nemohou ztratit) a mladí (kteří toho ještě dost neumí). Odchází "zlato" policie, lidé, kteří jsou znalí, v dobrém zdravotním stavu, fyzicky zdatní a perspektivní. Jenže, právě tu perspektivu čím dál tím více ztrácejí.

Kdo za to může? Poslanci. Mezi nim nemalou měrou MUDr. Mgr. Ivan Langer. Jeslliže se během tří let zákon několikrát odloží a mezi tím ještě navíc několikrát změní (a to vždy na poslední chvíli) před začátkem účinnosti, něco není dobře. Někdo svou úlohu při schvalování zákona nezvládl. Poslanci. Samozřejmě i vláda, resp. příslušné ministerstvo, které má zákon v gesci. Ale zejména poslalnci. Ti mají při schvalování vždy konečné slovo. Ti mohou do návrhu zákona při projednávání vnést svými pozměňovacími návhy pořádek, nebo pořádný zmatek. Ti způsobili pocit nejistoty. Ti svým rozhodnutím zablokovali generační změny v policii. Ti způsobili ztrátu perspektivy střední generace policistů. Ti mají nemalou zásluhu na tom, že někteří policisté, ač to dříve nedělali, se začali dívat na to, (Vašimi slovy:) "aby ještě ze státu vyrazili, co se dá".

Ano, poslanci. Způsobili to nejen zákonem o služebním poměru policistů. Pomáhají tomu i přijímáním špatných a bezzubých zákonů. Nejde jen o zákony z "legislativní smrště". Jde i o hospodářské a další zákony z předchozího období.

A nesvádějte všechnu vinu na vládu. Politickou zodpovědnost mají všichni poslanci. A také předsedové stran. Vzpomínám si na jednoho předsedu strany (ne poslance), která je v opozici a "jde vládě po krku". Ten v jedné televizní debatě řekl premiérovi na to (není to přená citace):
Premiér: Kdyby vláda navrhla, že zítra vyjde slunce, tak Vy budete proti?
Předseda opoziční starny: Samozřejmě!

I opozice musí mít inteligenci, rozum a odpovědnost.. Je průšvih, chce-li popírat přírodní zákony. Trošku nás to vrací do středověku.
I opozice má poslance a tito mají zákonodárnou iniciativu. Ale je lépe ze státu "vyrazit co se dá" (hele, nepřipomíná Vám to něco - mě ano) a přitom státu čtyři roky škodit.

To se nám to hezky rozproudilo. Nicméně pořád nechápu, co má kdo proti myšlence, že práce policisty, konaná výhradně pro peníze, není kvalitní, v porovnání s policistou, který v tom vidí něco víc (viz případ, kdy dva strážníci odmítli pronásledovat zloděje, protože jim zrovna padla). Ano, já si uvědomuji, že je to idealistický, neřkuli snad i naivní názor, ale stojím si za ním. Realita je jistě někde jinde, já ji nepopírám. (Mimochodem dovolím se pozastavit nad Vašim příkladem, kdy mezi ty, kdo pracují výhradně pro peníze, řadíte i učitele. Zkuste se mezi nimi poptat.)
Nechci se přít o míru odpovědnosti těch či oněch poslanců na neutěšeném stavu (takřka veškeré) legislativy, tam není o čem diskutovat, jací zákonodárci, takové zákony. Jen pokud jde o služební zákon, není mi moc jasné, proč ho předkladatel, tedy vláda, nenechala jednoduše a střelhbitě schválit sněmovnou, když v ní má 101 hlasů. Pokud by byl ten zákon natolik kvalitní, aby nevadil koaličním partnerům (o opozici nemluvě), byl již dávno účinný.
A propos opozice - beru to tak, že je to její právo a ctižádost, bouřit se proti vládě. Od toho tu jsou a jak jsem již kdesi psal, je to, ať chceme nebo ne, jeden z pilířů demokracie. O tom, že by mohli mít trochu rozum a a priori necupovat vše, co jim padne na lavici z vlády či vládní koalice, o to se také přít nehodlám a leckdy mi to už leze krkem, ale v tom si mohou s koalicí podat ruce - ta valnou většinu opozičních návrhů také zavraždí již v kolébce, bez ohledu na to, je-li to návrh rozumný či ne (opět již zmiňovaný příklad tragikomických tanečků kolem paragonů).
Jo, a ten index netrhejte, byla by ho škoda. Známka z psychologie ještě z člověka psychologa nedělá - policistům nezávidím ani pětník a vůbec by mi nevadilo, kdyby dostali přidáno - a pracovali o to usilovněji.

Udělal jste přesně to, o čem jsem psal, zobecnil jste selhání jednoho kolečka v soustrojí a nazval jste ho selháním celého systému. Nikde jsem nenapsal, že "mezi ty, kdo pracují výhradně pro peníze", řadím obecně všechny učitele. Myslel jsem, že z textu vyplývá že mám na mysli část učitelů, část lékařů, část policistů, část novinářů...

K učitelům:
S učiteli občas hovořím, někteří (starší) říkají že tak, jak se mají dnes se nikdy neměli. Znám i učitele, starší člověk (neučí příliš dlouho, přešel ze soukromého). Říká, že nemá cenu se snažit žáky něco učit, neb nemaj zájem. Začínal s iluzemi a dnes známkuje velmi mírně (propdající žák je přeci jeho negativní vizitkou, jak mu sdělil ředitel). A že kdyby o tom, jak se bude mít ve školství, věděl dříve, byl by tam o dvacet let dříve. Ano, dělá to pro peníze a chce mít svůj klid.
Zrovna tak, s iluzemi nastupovali k policii mnozí ti, kteří dnes odcházejí.

To že učitelské odobory křičí že májí málo, neznamená, že to je pravda absolutní. Může to také znamenat jen to, že se umí organizovat, stmelit a jít za svým cílem hlava nehlava (ano, není na tom nic špatného) - mají mimo jiné, na rozdíl od policistů právo na stávku a toto k nátlaku využívají (a není to jediný rozdíl v omezení práv policistů). Jedno české přísloví ale říká něco o tom, že kdo má moc, chce ještě více. Učitelům nezávidím, nechtěl bych dnes stát za katedrou, ač jsem o tom kdysi uvažoval.

To co jste zmínil o opozici, je pravda. Já jí její "právo a ctižádost, bouřit se proti vládě" neupírám. Měl jsem na mysli, že tak má činit s rozumem a nebouřit se proti přírodním zákonům, aby za každou cenu vládě jen škodila.

for Keller

Jen taková malá otázka k těm učitelům,kterých se tak zastáváte.V ZŠ učí průměrný učitel 12 hodin týdně (zdroj není JPP,jedna paní povídala,ale tarif v ASPI).Kolik má podle Vás v průměru za hodinu učení,když má plat 20.000 Kč hrubého?

Ad mput: Svým příkladem se známým učitelem jste v podstatě potvrdil mé tvrzení. Tedy: netvrdil jsem, že (v kterékoli profesi) nejsou lidé, kteří ji vykonávají pouze pro peníze. Jde o to, že existují povolání, která jste již částečně vyjmenoval - policie, lékaři, učitelé, dovolím si jen tak spatra přihodit např. soudce - která od lidí vyžadují o cosi víc, než pouhé splnění úkolu, odfajfkování a píchnutí na bráně. Pro úspěšné vykonávání těchto profesí s "posláním" - jakkoli zprofanovaně to zní - je třeba vlastního zájmu, osobní iniciativy a určité duševní nadhodnoty. Viz váš přítel - skoro se zdráhám označit ho jako učitele. Ten je ve škole zbytečný. Odsedět si tu pětačtyřicetiminutovku, odmumlat látku, rozdat pár známek - dovolil byste si takového člověka označit za dobrého učitele? Že žáci dnes nemají zájem se učit se? A kdy ho měli? Je na učiteli, jestli dokáže žáky zaujmout. Když to neumí, tak ať jde někam k pásu, tam může pracovat jen pro peníze. Teď si prosím přeneste vše výše zmíněné například na policisty. Je dobrý ten policista, který si pouze odškrtá seznam úkolů, jež obdržel od svého nadřízeného, a navíc neudělá ani čárku? Dalo by se argumentovat, že v současném systému neexistuje nic, co by ho k tomu motivovalo, naopak jsou mu házeny klacky pod nohy. Ale to je každý systém. Systém sám o sobě není motivační, systém naplňují a oživují lidi. Systém se nezmění, pokud se o to lidi uvnitř nezasadí. A abych nemluvil jen o policistech - totéž platí i o parlamentu. Bez osobní (zákonodárné) iniciativy je to prázdná slupka, mašina na hlasování. Poslanec, který pouze chodí na schůze (když má náhodou čas) a tam zvedá ruku podle toho, jak mu nařídili v klubu, je zbytečný, dělá to jen pro peníze a měl by jít někam jinam.
Než mě začnete zasypávat konkrétními případy, dokazujícími, že se hluboce mýlím, podotýkám, že výše řečené se týká výhradně obecné roviny problému.

Hele, kde jste přišel na to, že je to můj přítel? Je to jen jedna z osob, se kterými se občas potkávám.

V obecné rovině jsme naprosto zajedno, takže se nebudete divit, že Vás nebudu zasypávat žádnou řadou konkrétních případů. Jen jeden příklad, opět z učitelského prostředí. Jedno děvče, čerstvá absolventka nastoupila do školy. Samozřejmě dostala prvňáčky. Po příchodu ze školy se nezřídka dále věnovala svým žáčkům, přípravám, aby měli třídu útulnou, aby se nenudili, ... Často do toho investovala i své finance. Nechť jí to vydrží co nejdéle.

Napsal jste: "Systém se nezmění, pokud se o to lidi uvnitř nezasadí. A abych nemluvil jen o policistech - totéž platí i o parlamentu. Bez osobní (zákonodárné) iniciativy je to prázdná slupka, mašina na hlasování. Poslanec, který pouze chodí na schůze (když má náhodou čas) a tam zvedá ruku podle toho, jak mu nařídili v klubu, je zbytečný, dělá to jen pro peníze a měl by jít někam jinam."
Nepůjde. Takovýto poslanec se jen snaží "vyrazit ze státu co se dá". Jen hledí na imunitu a své další výhody. A že takových v obou komorách parlamentu je. Za pár měsíců budou volby. Přeji všem voličům "šťastnou ruku". Někdy se totiž musí zasadit i lidé z venku.

Ano. Nechť je to taková pěkná tečka za tím naším případem.

Sezájmem jsem si přečetl diskusi k tomuto tématu. Bohužel si myslím, že páni (i dámy) poslanci porušují permanentně svůj poslanecký slib. Slibovali, že budou jednat, tak aby co nejvíc prospěli této republice. Skutečnost je taková, že "kopou" pouze za své partaje, potažmo i za svou budoucnost. Protože post poslance a s tím související hmotné zajištění je pouze směšná částka oproti tomu, co získají z toho jaké naváží "styky". Pokud se na problémy společnosti podíváte z tohoto hlediska, zjistíte, že nikdo z poslanců nemá zájem na tom, aby se řešily problémy (samozřejmě, pokud nepálí některého zákonodárce osobně). V žádném případě se nemůže stát, že páni poslanci z koalice a opozice dají hlavy dohromady a budou dumat, jak posunout celou republiku dopředu. Je přece všeobecně známé, že tam kde je chaos se nejlépe vládne a tam se i nejlépe schovají různé "úlety". Pan Langer sám potvrdil, že jej nezajímá řešení problémů zákonnou formou, ale že je jeho záměrem destabilizovat společnost a začal policií. Jsem sám zvědavý, jak odpoví na otázky, které jsem mu položil těsně po jeho kritice zákroku policie proti účastníkům nepovolené akce CT. Doopravdy s napětím očekávám, jak bude ODS postupovat a zaujímat stanoviska k problémům v případě, že zvítězí v příštích volbách.

Celá dovednost politiků záleží na tom, že dovedou zaslepit oči těch, které potřebují a lidé se pak domnívají , že pracují v jejich zájmu, ale oni ve skutečnosti pracují pro sebe.

Proto Vám nevěřím !

Pane Langere, hluboce jste mě zklamal Vašimi proklamacemi a kritikou policejního zásahu proti bandě asociálů na CzechTek 2005. Jak jste i Vy sám řekl, právo jednoho končí tam, kde začíná právo druhého. O tom demokracie je. Prosazujte ji prosím. Vždy jsem byl příznivcem ODS. Pokud nebudete hájit demokracii, patrně nebudu v budoucnu volit nikoho.
Stějně jako mě jste nepříjemně překvapil nezanedbatelné množství ostatních příznivců ODS.

P.S.: Pro mě není podstatné, jestli pan Paroubek chtěl zásahem sbírat politické body. Je pro mě významné, že po letech nečinnosti bylo konečně hájeno právo občanů, které bylo EVIDENTNĚ účastníky Techno párty porušeno. O ekologických a jiných škodách nemluvě.

S pozdravem Jiří Sedláček.

Novák
Poslouchej ty frajere, co si vůbec o sobě myslíš. Všechny urážíš, slibuješ, že s námi blbci končíš a přitom se pořad ozýváš.
Zajímalo by mě, co jsi udělal pro republiku ty ? ? ? Kromě blbého chválení modrých ptáků.
Já, na rozdil od tebe už 45 roků tvrdě pracuji, mám nějaké životní zkušeností a vím o čem život je.
Slušnosti se nauč hlavně ty a ti tví modří ptáci.
Podle tebe, kdo nesouhlasí s ODS je parazit a nemakačenko a vyhovuje mu bolševický systém. Z toho je vidět na jaké úrovní je tvůj intelekt.
Mimochodem, kam jsi to dotáhl ty ? ?
Řekla bych, že jsi na pracaku a nechávaš se živit rodiči, anebo sis pěkně natuneloval, když vládli tvoji milováni ptáci a proto je teď chválíš.
Každopádně, v myšlení jsi omezený chudáček... To tě ještě nazývám pěkně.