Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Vážený pane stínový ministře,
jsem policistou a v současné době jsem zmítán kampaní, která se již delší dobu vede ohledně služebního zákona. Nechci v současé době polemizovat a stavu zákona před a po schválení. Jen jednoduchý dotaz. Podle zákona je přípustné, že policista odpracuje 150 hodin přesčas a to bez nároku na odměnu. Jak je toto v souladu se základním ustanovením Ústavy ČR, jako základního kamene právního řádu republiky, když je zde uvedeno, že každý má právo být za svou odvedenou práci řádně odměněn. Doufám, že jako zastánce pořádku v řadách Policie ČR mi budete schopen k tomuto reagovat. Nebo snad je zákon v rozporu s Ústavou ČR a tedy protizákonný ? Předem děkuji za přímou odpověď, o spekulace typu -- výkon služby u policie = poslání , nemám zájem . S pozdravem Průcha

Vážený pane Průcho,

je mou prioritou přispět jako poslanec k tomu, aby nejistota policistů a kampaň související s neustálým oddalováním účinnosti nového služebního zákona, co nejdříve skončila a policisté se mohli v klidu plně věnovat své práci.

Již při schvalování nového služebního zákona jsem prosazoval jeho účinnost od roku 2004, bohužel byl můj návrh vládou zamítnut. Místo toho vláda zavedla nesmyslný demotivační 16ti třídní platový systém, nařídila škrty v rozpočtu Policie ČR, která se je rozhodla řešit propouštěním až 2.000 policistů, nebyla schopna policistům zajistit základní prostředky (uniformy, fungující zbraně, zimní pneumatik), neustále mění pravidla výsluh a odchodného,…

To vše vede k nejistotě, kterou policisté právem pociťují a která je vede k myšlenkám na všechno se vykašlat a jít pracovat někam, kde jim dovedou zajistit základní podmínky k práci.

K Vaší konkrétní otázce jako právník uvádím následující. Policista při výkonu své povolání není ke státu v poměru zaměstnaneckém, ale v poměru služebním. Nevztahuje se na něj tedy zákoník práce, ale služební zákon. Vzhledem ke zvláštnostem tohoto pěkného a prospěšného, ale zároveň i velmi náročného povolání, vykazuje i služební zákon četné zvláštnosti. Jednou z nich je i povinnost policisty odpracovat zákonem stanovený počet přesčasových hodin bez nároku na příplatek. Není však pravdou, že za tuto práci není odměněn, neboť tato skutečnost, stejně jako rizika a omezení vyplývající z práce policisty jsou již zahrnuty v základním platu, který je vyšší než u většiny dalších státních zaměstnanců.

Děkuji za Váš dotaz, Ivan Langer

Vážený pane Langer,
Znovu raguji na tomto diskusním serveru zdůvodu toho že přestávám věřit ve spravedlnost. Ta buď není nebo má slepé oči možná i je má vydloubnuté jak řekl jeden z našich právních zástupcu. A však se pořád sanžím věřit, že existuje správná Policie, Justice.Mmísto toho, aby se zabývala tím čím má tak to řeší vždy od konce. V jednom konkrétním případě policie měla za ukol vyřešit krádež pc v naší firmě ale místo toho na základě zloděje nás obvinila z používání nelegálních softvéru. Uplně ty samé stejné osoby jak můžou vyšetřovat tyto dvě rozdílné věci, domnívám se že jde o střet zájmu nebo o akci "Z" ze strany policie čím to žeby snad že zloděj bal bývalí policista? Zabavili Nám počítače takže nás odřízli od normálního fungování zabavili nám zálohy cd takže ze dne na den jsme byly bez práce a tři měsíce nám trvalo než jsme vš vybudovali znovu narostli nám dluhy před některými klienty jsme vypadali jako neprosperující a neduvěryhodná firma. A největší paradox je ten, že tento člověk který nám vykradl firmu tak byl správce pc takže je to opět a zase v jeho rukou? Proto Vás žádám o radu jakým způsobem mám pokračovat popřípadě jsetli mám podat někam a na někoho stížnost. spíše konkrtétněji a jestli máte zájem se do této věci po prostudování konkrétni záležitosti za nás postavit. A však máte všechny práva se teto situaci vyhnout. Dodávám že právní poradu nepotřebujem spíše kontrolu fungování sátních orgánů v Olomouckém kraji.

Možná je to již všude že se upláci a řeší se Vše pouze za body. V olomouckém kraji je to běžné!!!!
S pozdravem a přáním pěkného dne

Milan Vašek

1/ Policie má za povinnost zadokumentovat každý tr.čin. zdůrazňuji KAŽDÝ a né te, který se vám hodí.To, že vaše firma jela na kradených programech je malér vaší firmy. Je to stejné, jako kdyby vaše firma kradla druhé firmě benzín z jejich aut.
2/ Píšete , že policie měla zjistit krádež PC na vašem pracovišti - to zřejmě splnila. Protože pachatele znáte !
3/ Podjatost policistů na což narážíte je v tomto případě asi vedle. Nad policistou je vedoucí skupiny, oddělení dále je zde státní zástupce a pak ještě soudce. Vzájemně se tito lidé neznají a všichni budou celou kauzu posuzovat podle vlastního pohledu. Pokud si chcete stěžovat zajeďte si na státní zastupitelství, ale nejezděte tam kradeným autem bylo by to stejné jako s programy ve vaší firmě. Na takovou hloupost se neptejte Langgera na to vám stačí selskej rozum ! A dejte stranou tu stálou českou ukřivděnost.

Snad ti to JUDr. Krejčí dobře vysvětlil. Na tebe se hodí krásné přísloví, kdy zloděj křičí chyťte zloděje. A v poslední řadě policista, který prověřoval krádež Vašeho PC a zjistí další trestnou činnost musí ve věci konat, jinak porušuje zákon on sám. Takže až budeš zas někam psát, tak se s někým nejdříve poraď, ať nemáš ostudu.

Tak vám včera ta diskuze na TV Nova tak krásně začala, věřilo vám kolem 70% diváků. A jak jste kecal a chvajdal, tak vám té podpory jaksi ubývalo, až jste se dostal na 48%. Vy jste vlastně v určitých věcech stejný, jak váš loutkový předseda Mirek Tupohlávek. Pěkně kecáte, jenom kritizujete a v hlavě to stejně nemáte v pořádku. Bůh nás ochraňuj od takových lidí ve vládě!!!!!

Hlavně, že Vy se zřejmě cítíte duševně zcela "zdráv". Pokud to tedy není pouze Váš subjektivní dojem!

Kubo, máte pravdu.

Pan nejstínovější ministr se na konci pořadu zachoval jako malý kluk, který se s kamarádem hádá, jestli škodovka jeden nejvíc 140 nebo 180 km/h. Po uveřejnění hlasování řekl něco o "neobjektivnosti" či "zkreslení." Kdyby vyhrál, jistě by bylo všechno v pořádku.

Nesklamal - je to prázdný!

Zá 10 minut se jdeme dívat na to naše prázdný střevo !!!

Jojo, už se těšíme na vzteklouna.

Stínový ministr je vzteky bez sebe, že pan ministr Bublan dostal skvělý nápad, poučit se odjinud, kde věci dobře fungují. Ono někdy je lepší přijmout nápad a praxi jiných zemí, než machrovat a hrát si na chytrého a ještě blbě kecat, že se někdo dívá místo práce na kriminálky. Jste trapnej, pane stínový. Doufám, že stínem i zůstanete, že na pana Bublana nemáte, to námm dokážete zítra v televizi, vztekloune.

Co jsem všude možně četl,tak od policajtů u nás je takový odliv cajtů a nikdo se tam nežene,že příští rok je ČR jedno velké New Orleans v rabování a nejen to!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Jsem podnikatel a toto mi není jedno! Co s tím chcete dělat?Technaři Vám s tím nepomůžou!

Karle,ty jsi docela naivní chlap! Co s tím asi bude dělat,když má SVÍ JISTÝ! A zatím ještě mu neteče do bot.A když začne,tak na 100% už slyším jeho odpověď,že za to může Paroubkova vláda.Toto je typická odpověď našich stínových ministrů ODS.Zatím jim ale asi nikdo neřekl,že zájem státu je nad jejich žabomyšími politickými válkami.

Karle, ptáte se na špatné adrese, ministr vnitra je zatím pořád ještě pan Bublan, jeho se ptejte. Své jisté, abych navázal na Jindru, mají zatím spíš policisté, kteří, když je přestane bavit uniforma, dají výpověď, dostanou odchodné!! (to by se mi taky líbilo, odejít ze zaměstnání a ještě za to dostat prachy) a výslužné. Co si o takových policistech lze myslet - že by byli u policie jen pro peníze? Pokud je to tak, žádná škoda, že odejdou, zůstanou ti poctiví, které k policejní práci váže víc než výplatní páska.

for Michael Keller

Vážím si celkem Vašeho přístupu v tomto diskusním fóru. Dotkl jste se výhod policistů. Odchodné a výslužné pro členy ozbrojených sborů existuje ve většině demokratických zemí. U nás se stalo předmětem politického boje. Možná, že ODS chce tyto výhody zrušit, udělat takový nový, úspěšný, experiment, jako byla třeba kupónová privatizace. Třeba chce ODS na chvíli zhasnout a zprivatizovat policii. Ale až se k policii budou hrnout takoví Kožení, pak skutečně Pánbůh chraň slušné občany této země.

Když se začalo hovořit o novém zákoně o služebním poměru, bylo naznačováno, že dojde k vyrovnání s nároky vyplývajícími vojákům Armády ČR. Možná by bylo dobré, kdyby jste se seznámil s rozsahem těchto výhod u armády a porovnal je s policií.
Víte, on služební poměr policisty nekončí vždy jen odchodným. jsou i policisté, které naši spoluobčané připravili o život. Zkuste si nároky z těchto dvou zákonů porovnat i v této souvislosti.
Myslím, že i toto hraje roli v rozhodování odcházejících policistů.

for Michael Keller
Dnes máte jedinečnou možnost se nechat znáborovat k POLICII (pak budete mít taky "sví jistý").U nás na okrese už je situace taková,že berou do 45 let a bez maturity!!!!Tak je do toho pane Keller,pak už nebudete mít komu závidět budete mít ty samé výhody.Jo, dejte nám tady vědět jak jste dopadl.

for Michael Keller

Zajímalo by mě pane Keller,proč si myslíte,že se k Policii nehrnou davy vzdělaných mladíků (k náboru),když mají podle Vás takové "výhody".No ono to vypadá,že každá mince má dvě strany ! Vy můžete dělat od hodiny redaktora v naši nejmenované "objektivní" TV.

for Keller

Vaše věta "Pokud je to tak, žádná škoda, že odejdou, zůstanou ti poctiví, které k policejní práci váže víc než výplatní páska" patří do jiného století nebo státu na východ od nás. Podle vašich slov určitě nechodíte do práce pro peníze.Docela by mě zajímalo co říkáte plynařům,v supermarketu,atd,atd......když chtějí po vás peníze.

Jen pro pořádek: policistům nezávidím, nechápu, z čeho jste Ivane, Dušane a Milane D. tak usoudili. Že jsem se pozastavil nad odchodným? Ze zkušenosti v soukromém sektoru vím, že jistý druh odchodného (odškodnění) se dává propuštěnému zaměstnanci, jehož místo bylo zrušeno. Na druhou stranu chápu, že práce u policie je natolik specifická, že si jisté nadstandardy vyžaduje, a já jejich finanční vyjádření rozhodně nepovažuji za nadsazené. Jádro mého argumentu je v tom, že pokud se práce policisty dělá výhradně pro peníze, nakolik může být kvalitní? A že tomu tak je, ukazuje příklad policistů odcházejících včas, aby ještě ze státu vyrazili, co se dá.

for Keller

Pokud z Vašeho textu:
"Své jisté, abych navázal na Jindru, mají zatím spíš policisté, kteří, když je přestane bavit uniforma, dají výpověď, dostanou odchodné!! (to by se mi taky líbilo, odejít ze zaměstnání a ještě za to dostat prachy) a výslužné. Co si o takových policistech lze myslet - že by byli u policie jen pro peníze? Pokud je to tak, žádná škoda, že odejdou, zůstanou ti poctiví, které k policejní práci váže víc než výplatní páska. ... Jádro mého argumentu je v tom, že pokud se práce policisty dělá výhradně pro peníze, nakolik může být kvalitní? A že tomu tak je, ukazuje příklad policistů odcházejících včas, aby ještě ze státu vyrazili, co se dá."
nečiší závist, měl bych roztrhat svůj index se zkouškou z psychologie. A nebuďte naivní. Ti kvalitní a poctiví se v jiném sektoru uživí ještě spíše, než ti, co to dělaj jen pro peníze.

Ano, je určitě část policistů, kteří práci policisty dělají výhradně pro peníze, ...
... stejně tak, jako je to u učitelů, lékařů, novinářů. I u těchto povolání se často hovoří o poslání.
... stejně tak, jako je to u většiny podnikatelů, zlodějů, podvodníků.

Teď Vás možná napadá, že většinu podnikatelů považuji za zloděje a podvodníky. Nikoliv. Jen jsem, jak to někteří novináři dělají, spojil různé kategorie do jedné věty. A to jsem ani nezobecnil, řekněme jednoho nepoctivého podnikatele jako příklad, jak píší novináři o policii. Jeden policista bere úplatky - bere je celá policie. Není to pravda, ale ... co kdyby...
Stejně tak najdete úplatného lékaře, učitele, novináře. Znamená to, že všichni berou?
Přesto trvám na tom, že část podnikatelů ale nepochybně zloději a podvodníky je. Neříkám většina, říkám část. Ano, část může být i většina.

V čem spočívá problém odcházejících policistů a hlavně policie? Zůstávají ti staří (přesluhující přes důchodový věk - kteří zpravidla neslouží na ulici - a ketří změnou zákona nemohou ztratit) a mladí (kteří toho ještě dost neumí). Odchází "zlato" policie, lidé, kteří jsou znalí, v dobrém zdravotním stavu, fyzicky zdatní a perspektivní. Jenže, právě tu perspektivu čím dál tím více ztrácejí.

Kdo za to může? Poslanci. Mezi nim nemalou měrou MUDr. Mgr. Ivan Langer. Jeslliže se během tří let zákon několikrát odloží a mezi tím ještě navíc několikrát změní (a to vždy na poslední chvíli) před začátkem účinnosti, něco není dobře. Někdo svou úlohu při schvalování zákona nezvládl. Poslanci. Samozřejmě i vláda, resp. příslušné ministerstvo, které má zákon v gesci. Ale zejména poslalnci. Ti mají při schvalování vždy konečné slovo. Ti mohou do návrhu zákona při projednávání vnést svými pozměňovacími návhy pořádek, nebo pořádný zmatek. Ti způsobili pocit nejistoty. Ti svým rozhodnutím zablokovali generační změny v policii. Ti způsobili ztrátu perspektivy střední generace policistů. Ti mají nemalou zásluhu na tom, že někteří policisté, ač to dříve nedělali, se začali dívat na to, (Vašimi slovy:) "aby ještě ze státu vyrazili, co se dá".

Ano, poslanci. Způsobili to nejen zákonem o služebním poměru policistů. Pomáhají tomu i přijímáním špatných a bezzubých zákonů. Nejde jen o zákony z "legislativní smrště". Jde i o hospodářské a další zákony z předchozího období.

A nesvádějte všechnu vinu na vládu. Politickou zodpovědnost mají všichni poslanci. A také předsedové stran. Vzpomínám si na jednoho předsedu strany (ne poslance), která je v opozici a "jde vládě po krku". Ten v jedné televizní debatě řekl premiérovi na to (není to přená citace):
Premiér: Kdyby vláda navrhla, že zítra vyjde slunce, tak Vy budete proti?
Předseda opoziční starny: Samozřejmě!

I opozice musí mít inteligenci, rozum a odpovědnost.. Je průšvih, chce-li popírat přírodní zákony. Trošku nás to vrací do středověku.
I opozice má poslance a tito mají zákonodárnou iniciativu. Ale je lépe ze státu "vyrazit co se dá" (hele, nepřipomíná Vám to něco - mě ano) a přitom státu čtyři roky škodit.

To se nám to hezky rozproudilo. Nicméně pořád nechápu, co má kdo proti myšlence, že práce policisty, konaná výhradně pro peníze, není kvalitní, v porovnání s policistou, který v tom vidí něco víc (viz případ, kdy dva strážníci odmítli pronásledovat zloděje, protože jim zrovna padla). Ano, já si uvědomuji, že je to idealistický, neřkuli snad i naivní názor, ale stojím si za ním. Realita je jistě někde jinde, já ji nepopírám. (Mimochodem dovolím se pozastavit nad Vašim příkladem, kdy mezi ty, kdo pracují výhradně pro peníze, řadíte i učitele. Zkuste se mezi nimi poptat.)
Nechci se přít o míru odpovědnosti těch či oněch poslanců na neutěšeném stavu (takřka veškeré) legislativy, tam není o čem diskutovat, jací zákonodárci, takové zákony. Jen pokud jde o služební zákon, není mi moc jasné, proč ho předkladatel, tedy vláda, nenechala jednoduše a střelhbitě schválit sněmovnou, když v ní má 101 hlasů. Pokud by byl ten zákon natolik kvalitní, aby nevadil koaličním partnerům (o opozici nemluvě), byl již dávno účinný.
A propos opozice - beru to tak, že je to její právo a ctižádost, bouřit se proti vládě. Od toho tu jsou a jak jsem již kdesi psal, je to, ať chceme nebo ne, jeden z pilířů demokracie. O tom, že by mohli mít trochu rozum a a priori necupovat vše, co jim padne na lavici z vlády či vládní koalice, o to se také přít nehodlám a leckdy mi to už leze krkem, ale v tom si mohou s koalicí podat ruce - ta valnou většinu opozičních návrhů také zavraždí již v kolébce, bez ohledu na to, je-li to návrh rozumný či ne (opět již zmiňovaný příklad tragikomických tanečků kolem paragonů).
Jo, a ten index netrhejte, byla by ho škoda. Známka z psychologie ještě z člověka psychologa nedělá - policistům nezávidím ani pětník a vůbec by mi nevadilo, kdyby dostali přidáno - a pracovali o to usilovněji.

Udělal jste přesně to, o čem jsem psal, zobecnil jste selhání jednoho kolečka v soustrojí a nazval jste ho selháním celého systému. Nikde jsem nenapsal, že "mezi ty, kdo pracují výhradně pro peníze", řadím obecně všechny učitele. Myslel jsem, že z textu vyplývá že mám na mysli část učitelů, část lékařů, část policistů, část novinářů...

K učitelům:
S učiteli občas hovořím, někteří (starší) říkají že tak, jak se mají dnes se nikdy neměli. Znám i učitele, starší člověk (neučí příliš dlouho, přešel ze soukromého). Říká, že nemá cenu se snažit žáky něco učit, neb nemaj zájem. Začínal s iluzemi a dnes známkuje velmi mírně (propdající žák je přeci jeho negativní vizitkou, jak mu sdělil ředitel). A že kdyby o tom, jak se bude mít ve školství, věděl dříve, byl by tam o dvacet let dříve. Ano, dělá to pro peníze a chce mít svůj klid.
Zrovna tak, s iluzemi nastupovali k policii mnozí ti, kteří dnes odcházejí.

To že učitelské odobory křičí že májí málo, neznamená, že to je pravda absolutní. Může to také znamenat jen to, že se umí organizovat, stmelit a jít za svým cílem hlava nehlava (ano, není na tom nic špatného) - mají mimo jiné, na rozdíl od policistů právo na stávku a toto k nátlaku využívají (a není to jediný rozdíl v omezení práv policistů). Jedno české přísloví ale říká něco o tom, že kdo má moc, chce ještě více. Učitelům nezávidím, nechtěl bych dnes stát za katedrou, ač jsem o tom kdysi uvažoval.

To co jste zmínil o opozici, je pravda. Já jí její "právo a ctižádost, bouřit se proti vládě" neupírám. Měl jsem na mysli, že tak má činit s rozumem a nebouřit se proti přírodním zákonům, aby za každou cenu vládě jen škodila.

for Keller

Jen taková malá otázka k těm učitelům,kterých se tak zastáváte.V ZŠ učí průměrný učitel 12 hodin týdně (zdroj není JPP,jedna paní povídala,ale tarif v ASPI).Kolik má podle Vás v průměru za hodinu učení,když má plat 20.000 Kč hrubého?

Ad mput: Svým příkladem se známým učitelem jste v podstatě potvrdil mé tvrzení. Tedy: netvrdil jsem, že (v kterékoli profesi) nejsou lidé, kteří ji vykonávají pouze pro peníze. Jde o to, že existují povolání, která jste již částečně vyjmenoval - policie, lékaři, učitelé, dovolím si jen tak spatra přihodit např. soudce - která od lidí vyžadují o cosi víc, než pouhé splnění úkolu, odfajfkování a píchnutí na bráně. Pro úspěšné vykonávání těchto profesí s "posláním" - jakkoli zprofanovaně to zní - je třeba vlastního zájmu, osobní iniciativy a určité duševní nadhodnoty. Viz váš přítel - skoro se zdráhám označit ho jako učitele. Ten je ve škole zbytečný. Odsedět si tu pětačtyřicetiminutovku, odmumlat látku, rozdat pár známek - dovolil byste si takového člověka označit za dobrého učitele? Že žáci dnes nemají zájem se učit se? A kdy ho měli? Je na učiteli, jestli dokáže žáky zaujmout. Když to neumí, tak ať jde někam k pásu, tam může pracovat jen pro peníze. Teď si prosím přeneste vše výše zmíněné například na policisty. Je dobrý ten policista, který si pouze odškrtá seznam úkolů, jež obdržel od svého nadřízeného, a navíc neudělá ani čárku? Dalo by se argumentovat, že v současném systému neexistuje nic, co by ho k tomu motivovalo, naopak jsou mu házeny klacky pod nohy. Ale to je každý systém. Systém sám o sobě není motivační, systém naplňují a oživují lidi. Systém se nezmění, pokud se o to lidi uvnitř nezasadí. A abych nemluvil jen o policistech - totéž platí i o parlamentu. Bez osobní (zákonodárné) iniciativy je to prázdná slupka, mašina na hlasování. Poslanec, který pouze chodí na schůze (když má náhodou čas) a tam zvedá ruku podle toho, jak mu nařídili v klubu, je zbytečný, dělá to jen pro peníze a měl by jít někam jinam.
Než mě začnete zasypávat konkrétními případy, dokazujícími, že se hluboce mýlím, podotýkám, že výše řečené se týká výhradně obecné roviny problému.

Hele, kde jste přišel na to, že je to můj přítel? Je to jen jedna z osob, se kterými se občas potkávám.

V obecné rovině jsme naprosto zajedno, takže se nebudete divit, že Vás nebudu zasypávat žádnou řadou konkrétních případů. Jen jeden příklad, opět z učitelského prostředí. Jedno děvče, čerstvá absolventka nastoupila do školy. Samozřejmě dostala prvňáčky. Po příchodu ze školy se nezřídka dále věnovala svým žáčkům, přípravám, aby měli třídu útulnou, aby se nenudili, ... Často do toho investovala i své finance. Nechť jí to vydrží co nejdéle.

Napsal jste: "Systém se nezmění, pokud se o to lidi uvnitř nezasadí. A abych nemluvil jen o policistech - totéž platí i o parlamentu. Bez osobní (zákonodárné) iniciativy je to prázdná slupka, mašina na hlasování. Poslanec, který pouze chodí na schůze (když má náhodou čas) a tam zvedá ruku podle toho, jak mu nařídili v klubu, je zbytečný, dělá to jen pro peníze a měl by jít někam jinam."
Nepůjde. Takovýto poslanec se jen snaží "vyrazit ze státu co se dá". Jen hledí na imunitu a své další výhody. A že takových v obou komorách parlamentu je. Za pár měsíců budou volby. Přeji všem voličům "šťastnou ruku". Někdy se totiž musí zasadit i lidé z venku.

Ano. Nechť je to taková pěkná tečka za tím naším případem.

Sezájmem jsem si přečetl diskusi k tomuto tématu. Bohužel si myslím, že páni (i dámy) poslanci porušují permanentně svůj poslanecký slib. Slibovali, že budou jednat, tak aby co nejvíc prospěli této republice. Skutečnost je taková, že "kopou" pouze za své partaje, potažmo i za svou budoucnost. Protože post poslance a s tím související hmotné zajištění je pouze směšná částka oproti tomu, co získají z toho jaké naváží "styky". Pokud se na problémy společnosti podíváte z tohoto hlediska, zjistíte, že nikdo z poslanců nemá zájem na tom, aby se řešily problémy (samozřejmě, pokud nepálí některého zákonodárce osobně). V žádném případě se nemůže stát, že páni poslanci z koalice a opozice dají hlavy dohromady a budou dumat, jak posunout celou republiku dopředu. Je přece všeobecně známé, že tam kde je chaos se nejlépe vládne a tam se i nejlépe schovají různé "úlety". Pan Langer sám potvrdil, že jej nezajímá řešení problémů zákonnou formou, ale že je jeho záměrem destabilizovat společnost a začal policií. Jsem sám zvědavý, jak odpoví na otázky, které jsem mu položil těsně po jeho kritice zákroku policie proti účastníkům nepovolené akce CT. Doopravdy s napětím očekávám, jak bude ODS postupovat a zaujímat stanoviska k problémům v případě, že zvítězí v příštích volbách.

Celá dovednost politiků záleží na tom, že dovedou zaslepit oči těch, které potřebují a lidé se pak domnívají , že pracují v jejich zájmu, ale oni ve skutečnosti pracují pro sebe.

Proto Vám nevěřím !

Pane Langere, hluboce jste mě zklamal Vašimi proklamacemi a kritikou policejního zásahu proti bandě asociálů na CzechTek 2005. Jak jste i Vy sám řekl, právo jednoho končí tam, kde začíná právo druhého. O tom demokracie je. Prosazujte ji prosím. Vždy jsem byl příznivcem ODS. Pokud nebudete hájit demokracii, patrně nebudu v budoucnu volit nikoho.
Stějně jako mě jste nepříjemně překvapil nezanedbatelné množství ostatních příznivců ODS.

P.S.: Pro mě není podstatné, jestli pan Paroubek chtěl zásahem sbírat politické body. Je pro mě významné, že po letech nečinnosti bylo konečně hájeno právo občanů, které bylo EVIDENTNĚ účastníky Techno párty porušeno. O ekologických a jiných škodách nemluvě.

S pozdravem Jiří Sedláček.

Novák
Poslouchej ty frajere, co si vůbec o sobě myslíš. Všechny urážíš, slibuješ, že s námi blbci končíš a přitom se pořad ozýváš.
Zajímalo by mě, co jsi udělal pro republiku ty ? ? ? Kromě blbého chválení modrých ptáků.
Já, na rozdil od tebe už 45 roků tvrdě pracuji, mám nějaké životní zkušeností a vím o čem život je.
Slušnosti se nauč hlavně ty a ti tví modří ptáci.
Podle tebe, kdo nesouhlasí s ODS je parazit a nemakačenko a vyhovuje mu bolševický systém. Z toho je vidět na jaké úrovní je tvůj intelekt.
Mimochodem, kam jsi to dotáhl ty ? ?
Řekla bych, že jsi na pracaku a nechávaš se živit rodiči, anebo sis pěkně natuneloval, když vládli tvoji milováni ptáci a proto je teď chválíš.
Každopádně, v myšlení jsi omezený chudáček... To tě ještě nazývám pěkně.