4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vážený pane stínový ministře,
jsem policistou a v současné době jsem zmítán kampaní, která se již delší dobu vede ohledně služebního zákona. Nechci v současé době polemizovat a stavu zákona před a po schválení. Jen jednoduchý dotaz. Podle zákona je přípustné, že policista odpracuje 150 hodin přesčas a to bez nároku na odměnu. Jak je toto v souladu se základním ustanovením Ústavy ČR, jako základního kamene právního řádu republiky, když je zde uvedeno, že každý má právo být za svou odvedenou práci řádně odměněn. Doufám, že jako zastánce pořádku v řadách Policie ČR mi budete schopen k tomuto reagovat. Nebo snad je zákon v rozporu s Ústavou ČR a tedy protizákonný ? Předem děkuji za přímou odpověď, o spekulace typu -- výkon služby u policie = poslání , nemám zájem . S pozdravem Průcha

Vážený pane Průcho,

je mou prioritou přispět jako poslanec k tomu, aby nejistota policistů a kampaň související s neustálým oddalováním účinnosti nového služebního zákona, co nejdříve skončila a policisté se mohli v klidu plně věnovat své práci.

Již při schvalování nového služebního zákona jsem prosazoval jeho účinnost od roku 2004, bohužel byl můj návrh vládou zamítnut. Místo toho vláda zavedla nesmyslný demotivační 16ti třídní platový systém, nařídila škrty v rozpočtu Policie ČR, která se je rozhodla řešit propouštěním až 2.000 policistů, nebyla schopna policistům zajistit základní prostředky (uniformy, fungující zbraně, zimní pneumatik), neustále mění pravidla výsluh a odchodného,…

To vše vede k nejistotě, kterou policisté právem pociťují a která je vede k myšlenkám na všechno se vykašlat a jít pracovat někam, kde jim dovedou zajistit základní podmínky k práci.

K Vaší konkrétní otázce jako právník uvádím následující. Policista při výkonu své povolání není ke státu v poměru zaměstnaneckém, ale v poměru služebním. Nevztahuje se na něj tedy zákoník práce, ale služební zákon. Vzhledem ke zvláštnostem tohoto pěkného a prospěšného, ale zároveň i velmi náročného povolání, vykazuje i služební zákon četné zvláštnosti. Jednou z nich je i povinnost policisty odpracovat zákonem stanovený počet přesčasových hodin bez nároku na příplatek. Není však pravdou, že za tuto práci není odměněn, neboť tato skutečnost, stejně jako rizika a omezení vyplývající z práce policisty jsou již zahrnuty v základním platu, který je vyšší než u většiny dalších státních zaměstnanců.

Děkuji za Váš dotaz, Ivan Langer

Vážený pane Langer,
Znovu raguji na tomto diskusním serveru zdůvodu toho že přestávám věřit ve spravedlnost. Ta buď není nebo má slepé oči možná i je má vydloubnuté jak řekl jeden z našich právních zástupcu. A však se pořád sanžím věřit, že existuje správná Policie, Justice.Mmísto toho, aby se zabývala tím čím má tak to řeší vždy od konce. V jednom konkrétním případě policie měla za ukol vyřešit krádež pc v naší firmě ale místo toho na základě zloděje nás obvinila z používání nelegálních softvéru. Uplně ty samé stejné osoby jak můžou vyšetřovat tyto dvě rozdílné věci, domnívám se že jde o střet zájmu nebo o akci "Z" ze strany policie čím to žeby snad že zloděj bal bývalí policista? Zabavili Nám počítače takže nás odřízli od normálního fungování zabavili nám zálohy cd takže ze dne na den jsme byly bez práce a tři měsíce nám trvalo než jsme vš vybudovali znovu narostli nám dluhy před některými klienty jsme vypadali jako neprosperující a neduvěryhodná firma. A největší paradox je ten, že tento člověk který nám vykradl firmu tak byl správce pc takže je to opět a zase v jeho rukou? Proto Vás žádám o radu jakým způsobem mám pokračovat popřípadě jsetli mám podat někam a na někoho stížnost. spíše konkrtétněji a jestli máte zájem se do této věci po prostudování konkrétni záležitosti za nás postavit. A však máte všechny práva se teto situaci vyhnout. Dodávám že právní poradu nepotřebujem spíše kontrolu fungování sátních orgánů v Olomouckém kraji.

Možná je to již všude že se upláci a řeší se Vše pouze za body. V olomouckém kraji je to běžné!!!!
S pozdravem a přáním pěkného dne

Milan Vašek

1/ Policie má za povinnost zadokumentovat každý tr.čin. zdůrazňuji KAŽDÝ a né te, který se vám hodí.To, že vaše firma jela na kradených programech je malér vaší firmy. Je to stejné, jako kdyby vaše firma kradla druhé firmě benzín z jejich aut.
2/ Píšete , že policie měla zjistit krádež PC na vašem pracovišti - to zřejmě splnila. Protože pachatele znáte !
3/ Podjatost policistů na což narážíte je v tomto případě asi vedle. Nad policistou je vedoucí skupiny, oddělení dále je zde státní zástupce a pak ještě soudce. Vzájemně se tito lidé neznají a všichni budou celou kauzu posuzovat podle vlastního pohledu. Pokud si chcete stěžovat zajeďte si na státní zastupitelství, ale nejezděte tam kradeným autem bylo by to stejné jako s programy ve vaší firmě. Na takovou hloupost se neptejte Langgera na to vám stačí selskej rozum ! A dejte stranou tu stálou českou ukřivděnost.

Snad ti to JUDr. Krejčí dobře vysvětlil. Na tebe se hodí krásné přísloví, kdy zloděj křičí chyťte zloděje. A v poslední řadě policista, který prověřoval krádež Vašeho PC a zjistí další trestnou činnost musí ve věci konat, jinak porušuje zákon on sám. Takže až budeš zas někam psát, tak se s někým nejdříve poraď, ať nemáš ostudu.

Tak vám včera ta diskuze na TV Nova tak krásně začala, věřilo vám kolem 70% diváků. A jak jste kecal a chvajdal, tak vám té podpory jaksi ubývalo, až jste se dostal na 48%. Vy jste vlastně v určitých věcech stejný, jak váš loutkový předseda Mirek Tupohlávek. Pěkně kecáte, jenom kritizujete a v hlavě to stejně nemáte v pořádku. Bůh nás ochraňuj od takových lidí ve vládě!!!!!

Hlavně, že Vy se zřejmě cítíte duševně zcela "zdráv". Pokud to tedy není pouze Váš subjektivní dojem!

Kubo, máte pravdu.

Pan nejstínovější ministr se na konci pořadu zachoval jako malý kluk, který se s kamarádem hádá, jestli škodovka jeden nejvíc 140 nebo 180 km/h. Po uveřejnění hlasování řekl něco o "neobjektivnosti" či "zkreslení." Kdyby vyhrál, jistě by bylo všechno v pořádku.

Nesklamal - je to prázdný!

Zá 10 minut se jdeme dívat na to naše prázdný střevo !!!

Jojo, už se těšíme na vzteklouna.

Stínový ministr je vzteky bez sebe, že pan ministr Bublan dostal skvělý nápad, poučit se odjinud, kde věci dobře fungují. Ono někdy je lepší přijmout nápad a praxi jiných zemí, než machrovat a hrát si na chytrého a ještě blbě kecat, že se někdo dívá místo práce na kriminálky. Jste trapnej, pane stínový. Doufám, že stínem i zůstanete, že na pana Bublana nemáte, to námm dokážete zítra v televizi, vztekloune.

Co jsem všude možně četl,tak od policajtů u nás je takový odliv cajtů a nikdo se tam nežene,že příští rok je ČR jedno velké New Orleans v rabování a nejen to!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Jsem podnikatel a toto mi není jedno! Co s tím chcete dělat?Technaři Vám s tím nepomůžou!

Karle,ty jsi docela naivní chlap! Co s tím asi bude dělat,když má SVÍ JISTÝ! A zatím ještě mu neteče do bot.A když začne,tak na 100% už slyším jeho odpověď,že za to může Paroubkova vláda.Toto je typická odpověď našich stínových ministrů ODS.Zatím jim ale asi nikdo neřekl,že zájem státu je nad jejich žabomyšími politickými válkami.

Karle, ptáte se na špatné adrese, ministr vnitra je zatím pořád ještě pan Bublan, jeho se ptejte. Své jisté, abych navázal na Jindru, mají zatím spíš policisté, kteří, když je přestane bavit uniforma, dají výpověď, dostanou odchodné!! (to by se mi taky líbilo, odejít ze zaměstnání a ještě za to dostat prachy) a výslužné. Co si o takových policistech lze myslet - že by byli u policie jen pro peníze? Pokud je to tak, žádná škoda, že odejdou, zůstanou ti poctiví, které k policejní práci váže víc než výplatní páska.

for Michael Keller

Vážím si celkem Vašeho přístupu v tomto diskusním fóru. Dotkl jste se výhod policistů. Odchodné a výslužné pro členy ozbrojených sborů existuje ve většině demokratických zemí. U nás se stalo předmětem politického boje. Možná, že ODS chce tyto výhody zrušit, udělat takový nový, úspěšný, experiment, jako byla třeba kupónová privatizace. Třeba chce ODS na chvíli zhasnout a zprivatizovat policii. Ale až se k policii budou hrnout takoví Kožení, pak skutečně Pánbůh chraň slušné občany této země.

Když se začalo hovořit o novém zákoně o služebním poměru, bylo naznačováno, že dojde k vyrovnání s nároky vyplývajícími vojákům Armády ČR. Možná by bylo dobré, kdyby jste se seznámil s rozsahem těchto výhod u armády a porovnal je s policií.
Víte, on služební poměr policisty nekončí vždy jen odchodným. jsou i policisté, které naši spoluobčané připravili o život. Zkuste si nároky z těchto dvou zákonů porovnat i v této souvislosti.
Myslím, že i toto hraje roli v rozhodování odcházejících policistů.

for Michael Keller
Dnes máte jedinečnou možnost se nechat znáborovat k POLICII (pak budete mít taky "sví jistý").U nás na okrese už je situace taková,že berou do 45 let a bez maturity!!!!Tak je do toho pane Keller,pak už nebudete mít komu závidět budete mít ty samé výhody.Jo, dejte nám tady vědět jak jste dopadl.

for Michael Keller

Zajímalo by mě pane Keller,proč si myslíte,že se k Policii nehrnou davy vzdělaných mladíků (k náboru),když mají podle Vás takové "výhody".No ono to vypadá,že každá mince má dvě strany ! Vy můžete dělat od hodiny redaktora v naši nejmenované "objektivní" TV.

for Keller

Vaše věta "Pokud je to tak, žádná škoda, že odejdou, zůstanou ti poctiví, které k policejní práci váže víc než výplatní páska" patří do jiného století nebo státu na východ od nás. Podle vašich slov určitě nechodíte do práce pro peníze.Docela by mě zajímalo co říkáte plynařům,v supermarketu,atd,atd......když chtějí po vás peníze.

Jen pro pořádek: policistům nezávidím, nechápu, z čeho jste Ivane, Dušane a Milane D. tak usoudili. Že jsem se pozastavil nad odchodným? Ze zkušenosti v soukromém sektoru vím, že jistý druh odchodného (odškodnění) se dává propuštěnému zaměstnanci, jehož místo bylo zrušeno. Na druhou stranu chápu, že práce u policie je natolik specifická, že si jisté nadstandardy vyžaduje, a já jejich finanční vyjádření rozhodně nepovažuji za nadsazené. Jádro mého argumentu je v tom, že pokud se práce policisty dělá výhradně pro peníze, nakolik může být kvalitní? A že tomu tak je, ukazuje příklad policistů odcházejících včas, aby ještě ze státu vyrazili, co se dá.

for Keller

Pokud z Vašeho textu:
"Své jisté, abych navázal na Jindru, mají zatím spíš policisté, kteří, když je přestane bavit uniforma, dají výpověď, dostanou odchodné!! (to by se mi taky líbilo, odejít ze zaměstnání a ještě za to dostat prachy) a výslužné. Co si o takových policistech lze myslet - že by byli u policie jen pro peníze? Pokud je to tak, žádná škoda, že odejdou, zůstanou ti poctiví, které k policejní práci váže víc než výplatní páska. ... Jádro mého argumentu je v tom, že pokud se práce policisty dělá výhradně pro peníze, nakolik může být kvalitní? A že tomu tak je, ukazuje příklad policistů odcházejících včas, aby ještě ze státu vyrazili, co se dá."
nečiší závist, měl bych roztrhat svůj index se zkouškou z psychologie. A nebuďte naivní. Ti kvalitní a poctiví se v jiném sektoru uživí ještě spíše, než ti, co to dělaj jen pro peníze.

Ano, je určitě část policistů, kteří práci policisty dělají výhradně pro peníze, ...
... stejně tak, jako je to u učitelů, lékařů, novinářů. I u těchto povolání se často hovoří o poslání.
... stejně tak, jako je to u většiny podnikatelů, zlodějů, podvodníků.

Teď Vás možná napadá, že většinu podnikatelů považuji za zloděje a podvodníky. Nikoliv. Jen jsem, jak to někteří novináři dělají, spojil různé kategorie do jedné věty. A to jsem ani nezobecnil, řekněme jednoho nepoctivého podnikatele jako příklad, jak píší novináři o policii. Jeden policista bere úplatky - bere je celá policie. Není to pravda, ale ... co kdyby...
Stejně tak najdete úplatného lékaře, učitele, novináře. Znamená to, že všichni berou?
Přesto trvám na tom, že část podnikatelů ale nepochybně zloději a podvodníky je. Neříkám většina, říkám část. Ano, část může být i většina.

V čem spočívá problém odcházejících policistů a hlavně policie? Zůstávají ti staří (přesluhující přes důchodový věk - kteří zpravidla neslouží na ulici - a ketří změnou zákona nemohou ztratit) a mladí (kteří toho ještě dost neumí). Odchází "zlato" policie, lidé, kteří jsou znalí, v dobrém zdravotním stavu, fyzicky zdatní a perspektivní. Jenže, právě tu perspektivu čím dál tím více ztrácejí.

Kdo za to může? Poslanci. Mezi nim nemalou měrou MUDr. Mgr. Ivan Langer. Jeslliže se během tří let zákon několikrát odloží a mezi tím ještě navíc několikrát změní (a to vždy na poslední chvíli) před začátkem účinnosti, něco není dobře. Někdo svou úlohu při schvalování zákona nezvládl. Poslanci. Samozřejmě i vláda, resp. příslušné ministerstvo, které má zákon v gesci. Ale zejména poslalnci. Ti mají při schvalování vždy konečné slovo. Ti mohou do návrhu zákona při projednávání vnést svými pozměňovacími návhy pořádek, nebo pořádný zmatek. Ti způsobili pocit nejistoty. Ti svým rozhodnutím zablokovali generační změny v policii. Ti způsobili ztrátu perspektivy střední generace policistů. Ti mají nemalou zásluhu na tom, že někteří policisté, ač to dříve nedělali, se začali dívat na to, (Vašimi slovy:) "aby ještě ze státu vyrazili, co se dá".

Ano, poslanci. Způsobili to nejen zákonem o služebním poměru policistů. Pomáhají tomu i přijímáním špatných a bezzubých zákonů. Nejde jen o zákony z "legislativní smrště". Jde i o hospodářské a další zákony z předchozího období.

A nesvádějte všechnu vinu na vládu. Politickou zodpovědnost mají všichni poslanci. A také předsedové stran. Vzpomínám si na jednoho předsedu strany (ne poslance), která je v opozici a "jde vládě po krku". Ten v jedné televizní debatě řekl premiérovi na to (není to přená citace):
Premiér: Kdyby vláda navrhla, že zítra vyjde slunce, tak Vy budete proti?
Předseda opoziční starny: Samozřejmě!

I opozice musí mít inteligenci, rozum a odpovědnost.. Je průšvih, chce-li popírat přírodní zákony. Trošku nás to vrací do středověku.
I opozice má poslance a tito mají zákonodárnou iniciativu. Ale je lépe ze státu "vyrazit co se dá" (hele, nepřipomíná Vám to něco - mě ano) a přitom státu čtyři roky škodit.

To se nám to hezky rozproudilo. Nicméně pořád nechápu, co má kdo proti myšlence, že práce policisty, konaná výhradně pro peníze, není kvalitní, v porovnání s policistou, který v tom vidí něco víc (viz případ, kdy dva strážníci odmítli pronásledovat zloděje, protože jim zrovna padla). Ano, já si uvědomuji, že je to idealistický, neřkuli snad i naivní názor, ale stojím si za ním. Realita je jistě někde jinde, já ji nepopírám. (Mimochodem dovolím se pozastavit nad Vašim příkladem, kdy mezi ty, kdo pracují výhradně pro peníze, řadíte i učitele. Zkuste se mezi nimi poptat.)
Nechci se přít o míru odpovědnosti těch či oněch poslanců na neutěšeném stavu (takřka veškeré) legislativy, tam není o čem diskutovat, jací zákonodárci, takové zákony. Jen pokud jde o služební zákon, není mi moc jasné, proč ho předkladatel, tedy vláda, nenechala jednoduše a střelhbitě schválit sněmovnou, když v ní má 101 hlasů. Pokud by byl ten zákon natolik kvalitní, aby nevadil koaličním partnerům (o opozici nemluvě), byl již dávno účinný.
A propos opozice - beru to tak, že je to její právo a ctižádost, bouřit se proti vládě. Od toho tu jsou a jak jsem již kdesi psal, je to, ať chceme nebo ne, jeden z pilířů demokracie. O tom, že by mohli mít trochu rozum a a priori necupovat vše, co jim padne na lavici z vlády či vládní koalice, o to se také přít nehodlám a leckdy mi to už leze krkem, ale v tom si mohou s koalicí podat ruce - ta valnou většinu opozičních návrhů také zavraždí již v kolébce, bez ohledu na to, je-li to návrh rozumný či ne (opět již zmiňovaný příklad tragikomických tanečků kolem paragonů).
Jo, a ten index netrhejte, byla by ho škoda. Známka z psychologie ještě z člověka psychologa nedělá - policistům nezávidím ani pětník a vůbec by mi nevadilo, kdyby dostali přidáno - a pracovali o to usilovněji.

Udělal jste přesně to, o čem jsem psal, zobecnil jste selhání jednoho kolečka v soustrojí a nazval jste ho selháním celého systému. Nikde jsem nenapsal, že "mezi ty, kdo pracují výhradně pro peníze", řadím obecně všechny učitele. Myslel jsem, že z textu vyplývá že mám na mysli část učitelů, část lékařů, část policistů, část novinářů...

K učitelům:
S učiteli občas hovořím, někteří (starší) říkají že tak, jak se mají dnes se nikdy neměli. Znám i učitele, starší člověk (neučí příliš dlouho, přešel ze soukromého). Říká, že nemá cenu se snažit žáky něco učit, neb nemaj zájem. Začínal s iluzemi a dnes známkuje velmi mírně (propdající žák je přeci jeho negativní vizitkou, jak mu sdělil ředitel). A že kdyby o tom, jak se bude mít ve školství, věděl dříve, byl by tam o dvacet let dříve. Ano, dělá to pro peníze a chce mít svůj klid.
Zrovna tak, s iluzemi nastupovali k policii mnozí ti, kteří dnes odcházejí.

To že učitelské odobory křičí že májí málo, neznamená, že to je pravda absolutní. Může to také znamenat jen to, že se umí organizovat, stmelit a jít za svým cílem hlava nehlava (ano, není na tom nic špatného) - mají mimo jiné, na rozdíl od policistů právo na stávku a toto k nátlaku využívají (a není to jediný rozdíl v omezení práv policistů). Jedno české přísloví ale říká něco o tom, že kdo má moc, chce ještě více. Učitelům nezávidím, nechtěl bych dnes stát za katedrou, ač jsem o tom kdysi uvažoval.

To co jste zmínil o opozici, je pravda. Já jí její "právo a ctižádost, bouřit se proti vládě" neupírám. Měl jsem na mysli, že tak má činit s rozumem a nebouřit se proti přírodním zákonům, aby za každou cenu vládě jen škodila.

for Keller

Jen taková malá otázka k těm učitelům,kterých se tak zastáváte.V ZŠ učí průměrný učitel 12 hodin týdně (zdroj není JPP,jedna paní povídala,ale tarif v ASPI).Kolik má podle Vás v průměru za hodinu učení,když má plat 20.000 Kč hrubého?

Ad mput: Svým příkladem se známým učitelem jste v podstatě potvrdil mé tvrzení. Tedy: netvrdil jsem, že (v kterékoli profesi) nejsou lidé, kteří ji vykonávají pouze pro peníze. Jde o to, že existují povolání, která jste již částečně vyjmenoval - policie, lékaři, učitelé, dovolím si jen tak spatra přihodit např. soudce - která od lidí vyžadují o cosi víc, než pouhé splnění úkolu, odfajfkování a píchnutí na bráně. Pro úspěšné vykonávání těchto profesí s "posláním" - jakkoli zprofanovaně to zní - je třeba vlastního zájmu, osobní iniciativy a určité duševní nadhodnoty. Viz váš přítel - skoro se zdráhám označit ho jako učitele. Ten je ve škole zbytečný. Odsedět si tu pětačtyřicetiminutovku, odmumlat látku, rozdat pár známek - dovolil byste si takového člověka označit za dobrého učitele? Že žáci dnes nemají zájem se učit se? A kdy ho měli? Je na učiteli, jestli dokáže žáky zaujmout. Když to neumí, tak ať jde někam k pásu, tam může pracovat jen pro peníze. Teď si prosím přeneste vše výše zmíněné například na policisty. Je dobrý ten policista, který si pouze odškrtá seznam úkolů, jež obdržel od svého nadřízeného, a navíc neudělá ani čárku? Dalo by se argumentovat, že v současném systému neexistuje nic, co by ho k tomu motivovalo, naopak jsou mu házeny klacky pod nohy. Ale to je každý systém. Systém sám o sobě není motivační, systém naplňují a oživují lidi. Systém se nezmění, pokud se o to lidi uvnitř nezasadí. A abych nemluvil jen o policistech - totéž platí i o parlamentu. Bez osobní (zákonodárné) iniciativy je to prázdná slupka, mašina na hlasování. Poslanec, který pouze chodí na schůze (když má náhodou čas) a tam zvedá ruku podle toho, jak mu nařídili v klubu, je zbytečný, dělá to jen pro peníze a měl by jít někam jinam.
Než mě začnete zasypávat konkrétními případy, dokazujícími, že se hluboce mýlím, podotýkám, že výše řečené se týká výhradně obecné roviny problému.

Hele, kde jste přišel na to, že je to můj přítel? Je to jen jedna z osob, se kterými se občas potkávám.

V obecné rovině jsme naprosto zajedno, takže se nebudete divit, že Vás nebudu zasypávat žádnou řadou konkrétních případů. Jen jeden příklad, opět z učitelského prostředí. Jedno děvče, čerstvá absolventka nastoupila do školy. Samozřejmě dostala prvňáčky. Po příchodu ze školy se nezřídka dále věnovala svým žáčkům, přípravám, aby měli třídu útulnou, aby se nenudili, ... Často do toho investovala i své finance. Nechť jí to vydrží co nejdéle.

Napsal jste: "Systém se nezmění, pokud se o to lidi uvnitř nezasadí. A abych nemluvil jen o policistech - totéž platí i o parlamentu. Bez osobní (zákonodárné) iniciativy je to prázdná slupka, mašina na hlasování. Poslanec, který pouze chodí na schůze (když má náhodou čas) a tam zvedá ruku podle toho, jak mu nařídili v klubu, je zbytečný, dělá to jen pro peníze a měl by jít někam jinam."
Nepůjde. Takovýto poslanec se jen snaží "vyrazit ze státu co se dá". Jen hledí na imunitu a své další výhody. A že takových v obou komorách parlamentu je. Za pár měsíců budou volby. Přeji všem voličům "šťastnou ruku". Někdy se totiž musí zasadit i lidé z venku.

Ano. Nechť je to taková pěkná tečka za tím naším případem.

Sezájmem jsem si přečetl diskusi k tomuto tématu. Bohužel si myslím, že páni (i dámy) poslanci porušují permanentně svůj poslanecký slib. Slibovali, že budou jednat, tak aby co nejvíc prospěli této republice. Skutečnost je taková, že "kopou" pouze za své partaje, potažmo i za svou budoucnost. Protože post poslance a s tím související hmotné zajištění je pouze směšná částka oproti tomu, co získají z toho jaké naváží "styky". Pokud se na problémy společnosti podíváte z tohoto hlediska, zjistíte, že nikdo z poslanců nemá zájem na tom, aby se řešily problémy (samozřejmě, pokud nepálí některého zákonodárce osobně). V žádném případě se nemůže stát, že páni poslanci z koalice a opozice dají hlavy dohromady a budou dumat, jak posunout celou republiku dopředu. Je přece všeobecně známé, že tam kde je chaos se nejlépe vládne a tam se i nejlépe schovají různé "úlety". Pan Langer sám potvrdil, že jej nezajímá řešení problémů zákonnou formou, ale že je jeho záměrem destabilizovat společnost a začal policií. Jsem sám zvědavý, jak odpoví na otázky, které jsem mu položil těsně po jeho kritice zákroku policie proti účastníkům nepovolené akce CT. Doopravdy s napětím očekávám, jak bude ODS postupovat a zaujímat stanoviska k problémům v případě, že zvítězí v příštích volbách.

Celá dovednost politiků záleží na tom, že dovedou zaslepit oči těch, které potřebují a lidé se pak domnívají , že pracují v jejich zájmu, ale oni ve skutečnosti pracují pro sebe.

Proto Vám nevěřím !

Pane Langere, hluboce jste mě zklamal Vašimi proklamacemi a kritikou policejního zásahu proti bandě asociálů na CzechTek 2005. Jak jste i Vy sám řekl, právo jednoho končí tam, kde začíná právo druhého. O tom demokracie je. Prosazujte ji prosím. Vždy jsem byl příznivcem ODS. Pokud nebudete hájit demokracii, patrně nebudu v budoucnu volit nikoho.
Stějně jako mě jste nepříjemně překvapil nezanedbatelné množství ostatních příznivců ODS.

P.S.: Pro mě není podstatné, jestli pan Paroubek chtěl zásahem sbírat politické body. Je pro mě významné, že po letech nečinnosti bylo konečně hájeno právo občanů, které bylo EVIDENTNĚ účastníky Techno párty porušeno. O ekologických a jiných škodách nemluvě.

S pozdravem Jiří Sedláček.

Novák
Poslouchej ty frajere, co si vůbec o sobě myslíš. Všechny urážíš, slibuješ, že s námi blbci končíš a přitom se pořad ozýváš.
Zajímalo by mě, co jsi udělal pro republiku ty ? ? ? Kromě blbého chválení modrých ptáků.
Já, na rozdil od tebe už 45 roků tvrdě pracuji, mám nějaké životní zkušeností a vím o čem život je.
Slušnosti se nauč hlavně ty a ti tví modří ptáci.
Podle tebe, kdo nesouhlasí s ODS je parazit a nemakačenko a vyhovuje mu bolševický systém. Z toho je vidět na jaké úrovní je tvůj intelekt.
Mimochodem, kam jsi to dotáhl ty ? ?
Řekla bych, že jsi na pracaku a nechávaš se živit rodiči, anebo sis pěkně natuneloval, když vládli tvoji milováni ptáci a proto je teď chválíš.
Každopádně, v myšlení jsi omezený chudáček... To tě ještě nazývám pěkně.