4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Policisté - 300 hodin práce přesčas a ostatní.

Pane Lengere, dovolím si citovat z jedné Vaší reakce: "Není však pravdou, že za tuto práci není odměněn, neboť tato skutečnost, stejně jako rizika a omezení vyplývající z práce policisty jsou již zahrnuty v základním platu, který je vyšší než u většiny dalších státních zaměstnanců".

Takže podle Vás pane Langer policista má v platu zahrnuto:

a.) cca 15 % = 300 hod práce přesčas,
b.) cca xx % = příplatky za směnnost (noční, svátky)
c.) cca xx % = příplatek za riziko
d.) cca xx % = příplatek za nepodnikání
e.) cca xx % = příplatek za další omezení práv (politická, popření presumpce neviny, ...)
______________________________________________________
Celkem o xx % vyšší základní plat, než většina dalších státních zaměstnanců.

Jen aby Vaši potencionální podřízení věděli, že víte o čem píšete, prosím Vás o doplnění čísel místo xx.

Děkuji.

Pane stínový ministře. Pracuji u policie 9 let. Když sleduji Vaše skvělé nápady, tak se už těším, až budete můj nadřízeným. Myslím si, že asi nebudeme nic dělat, abychom nikomu neublížili. A také se tím zamezí korupci. Když chce policista něco řešit, může mu být nabídnut úplatek. Tak je lepší nic nedělat.

"Tak je lepší nic nedělat" Můj dobrý známý pracuje už od revoluce u POLICIE a v listopadu odchází do civilu.Má podobný názor jako Vy " v dnešní době se do ničeho většího raději nepouštím,nechci skončit večer na NOVĚ s inspekcí na krku,protože právní výklad většiny zákonů u nás je postaven na velikosti advokáta poškozeného" viz Berdár.

Jaký máte názor Vážení diskutijící na to, že policista nesmí podnikat ?
Jaký máte názor na to, že nesmí být členem žádné politické strany ?
Jaký názor máte, že musí odpracovat 300 hodin ročně bez nároku na mzdu ? To je cca jeden a půl měsíce běžné pracovní doby.
Proč musí pracovat v noci o sobotách, nedělí a svátcích, když nebude mít nárok na patřičný příplatek ?
Proč nepodepisují ostatní státní zaměstnaci pracovní smlouvu s povinností položit při své práci i život.
Jak by měl stát odškodnit děti policisty, který zahynul při službě ? Znáte částku, kterou rodina dostane dnes ?

Jednoduchý.
___

ad podnikání:
Je to v souladu se zákonem č. 2/1993 Sb,

čl. 26
(1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
(2)Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.

čl. 27
(4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům ozbrojených sborů.

Policista si prostě vybral špatné povolání, mohl se přece svobodně stát poslancem a za "vedlejší činnost" inkasovat klidně i skoro dvojnásobek příjmu poslance.
Co víc, jako poslanec by mohl i stávkovat (Nevím, nestávkuje určitá část opozice, která vyhlásila nulovou toleranci? Nic moc za volební období nepřinesla, často mi připadá, že se jen snaží škodit. Ale stávka to vlastně asi nebude, nemohli by dostávat plat a náhrady a levně cestovat po světě - z peněz daňových poplatníků.)
_____

ad členství v politických starnách:
Je to v souladu se zákonem č. 2/1993 Sb.

čl. 17
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakožto i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

Policista si prostě vybral špatné povolání. Proč politická aktivita není zakázána třeba učitelům (opatření v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých - dětí)?
_____

ad 300 hod přesčasů a práce o sobotách a nedělích
Je to v souladu se zákonem č. 2/1993 Sb,

čl. 28
Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon.

Policista si prostě vybral špatné povolání, zákon (zákonodárce) stanovil, že policista může bez nároku na odměnu odpracovat dva měsíce v roce navíc (cca 15 %) a basta fidli. Ó, jak je ten zákonodárce prozíravý, je to přece proto, aby se policista doma nemusel nenudi, když nemůže třeba podnikat. A navíc, policistovi jsou zákonem uloženy povinnosti i v době mimo službu, policistou je totiž i v době svého volna.

======

Všimni si, že podle zákona č. 2/1993 Sb. mohou být zákonem upřena práva, ale o jakémkoli náznaku povinnosti cokoli kompenzovat zde není ani zmínka.

=====

Doplním dotaz:

Proč není zákonodárce, ze zákona v případě podezření ze spáchání přestupku nebo trestného činu do jeho vyšetření "postaven mimo službu"?

Vzhledem k tomu, že majitel stránek neodpovídá, odpovím si sám, : Protože to zákonodárce nestanovil v žádném zákonu. Žádný kapr si nevypustí vlastní rybník.

Pane Langre,
už jako malý kluk jsem chtěl být policistou. Dnes jsem už u Policie ČR dva roky. Proti Vám nemám osobně nic, ale vstávají mi hrůzou vlasy na hlavě, když slyším Vaše názory v televizi. Drtivou většinu názorů máte naprosto nedořešenou! Odkážu se např. na to, když jste pronesl, že policista by měl mít základní plat 8.000,- Kč a pak by dostával formou odměn peníze za vykonanou práci. Představte si, že Policista by měl průměrnou měsíční mzdu 16.000,- Kč, ale z toho 8.000,- Kč by činila základní mzda. Zkuste jít s touto výplatní páskou do banky a zažádat si o hypoteční úvěr na solidní bydlení někde za Prahou. Pokud se vám to povede, chtěl bych vědět, která banka by vyšla vstříc osobě, která má základní plat 8.000,- Kč, i když má další tuto částku v příplatcích a odměnách. Jak byste řešil bytovou politiku těchto osob?
Chápu, že jako člen pravicové strany nemáte solidní bydlení jako prioritu Vaší strany. Toto je také důvod, proč v dnešní době nebudu volit Vaši stranu, ale tu, která mi nabídne sociální jistoty.
S pozdravem Black

Pane poslanče,
zvyšte Policii ČR platy a pravomoce, ale také Inspekce MV ať důsledněji hlídá dodržování pravomocí jednotlivých policistů!

Black

Kumu chcete přidat? Když od 1.1.2006 zůstanou u POLICIE jen "kancelářský" a těm co slouží na ulici vezmou příplatky za noční,SO,NE.......a tím pádem na ulici nebude už nikdo?

Vážený pane Langere,
nechápu postup Policie ČR, proto bych chtěla znát Váš názor na jeden případ.
V naší ulici bydlí paní, která zde neustále napadá jak slovně , tak fyzicky ostatní lidi, děti nevyjímaje.
Počátkem prázdnin napadla mého známého, kterého chtěla udeřit pěstí a následně kopnout (napadá lidi bez příčiny). On se bránil tím, že jí pouze zachytil ruku, kterou vedla úder, pak tu nohu a odstrčil jí od sebe a šel pryč a ignoroval její velmi sprosté nadávání. S tím se ale ta paní nesmířila, že se jí nepodařilo ho uhodit a způsobit mu nějakou škodu, což zde provozuje s oblibou a šla na Policii a udala mého známého, že jí přepadl a kroutil jí ruku.
Všichni svědci (stalo se to za bílého dne a v poměrně frekventované části našeho města) a to i ti, které uvedla ta paní, protože si myslela, že ze známosti budou svědčit v její prospěch, TEDY ÚPLNĚ VŠICHNI SVĚDCI OBOU STRAN!!!!! dosvědčili, že můj známý byl napaden, navíc tím i vyšlo najevo, že byl i křivě obviněn.
Jenomže ta paní si zašla k lékaři (který mimochodem dvakrát nerozeznal, že mám akutní zánět slepého střeva, takže jsem už s prasklým skončila na ARO!!!!) a tento jí už déle než měsíc léčí jakýsi zánět zápěstí, který ji údajně mohl způsobit můj známý tím, že jí pouze zachytil ruku, kterou ona vedla úder proti němu.
Takže Policie proto, že ta paní marodí déle než měsíc, změila tento čin z přestupku na trestný čin a bude stíhat člověka, který byl nejenom napaden, ale také křivě obviněn. Za to, že se nenechal zbít mu hrozí podmínka a to, že tomu ksindlu, který je na dávkách a veden jako samoživitelka, přitom žije ve společné domácnosti s otcem svých dětí, takže si vesele užívá zvýhodněných sociálních dávek, tak té že bude platit!!!! Člověk, který slušně chodí do práce, po práci pracuje zadarmo pro město, který ze svých daní živí tyhle potvory, tak ještě bude platit za to, že byl napaden, to je dost divný zákon, nemyslíte???????????
Policie chce zkoumat, jestli se útoku bránil adekvátně!!!!!!!!!Všichni mu dosvědčili, že se adekvátně bránil a to i svědci té útočnice, která zde terorizuje půl města. Přece by měl každý útočník počítat s tím, že když zaútočí, že by mohl mít nějakou újmu a ne, že zákon ho bude ještě chránit! A nebo že si vymyslí nebo možná i následně sám přivodí nějakou újmu a napadený to ještě odnese! Vždyť to je Kocourkov.

to není kocourkov, to je Česká Republika, tohle se děje ve všech městech a běžně, policajti se ji asi bojí, protože ona je schopna se stěžovat až na ministerstvu a kvůli nějaké bábě se žádný policajt nenechá vyhodit, tohle by spíš než policie vyřešila právní úprava, toho však jaksi z politiků není nikdo schopen

Policista je povinen přijmout oznámení - i když ho podává taková divná ženská. Musí převzít různé, k tomu naležející písemnosti , v tomto případě lekářskou zprávu,vyslechnout svědky obou protivících se stran,přizvat znalce a podobně, pak je povinen věc právně okvalifikovat, ta právní kvalifikace musí být na reálném základě a né na tom co si policista přeje. Nad každým jeho krokem ve věci bdí státní zástupce - ten vše dozoruje. Vše musí být v souladu se zákonem. Nenadávejte na policajty,nadávejte na zákon.

Pane Petře, takže ono to nakonec opravdu může dopadnout tak, že trestaný bude napadený nikoliv ten, kdo napadl a ještě lživě toho druhého obvinil?
Nám přišlo logické, že Policie měla stíhání toho napadeného a křivě obviněného zastavit a naopak měli začít stíhat tu paní, když na základě svědeckých výpovědí a to i těch svědků te agresivní osoby zjistili, že si vše vymyslela a naopak ona napadla jiného člověka. To přece nejde , aby napadený byl ještě navíc stíhaný.
To kdybych si nacpala pod potah předního sedadla v autě prkénko se zatlučenými rybářskými háčky a potenciální zloděj by se mi k tomu přišpendlil, tak to budou stíhat mně?

pro Martina

Vás by to překvapilo?
Vy neznáte případ, kdy jistý důchodce nainstaloval do své chaty nástražný systém, na dveře umístil varování a zloděj se do chaty přesto vloupal? Najděte si to na netu.

Díky, ale ten případ znám. A není jediný. Proč ještě nikoho nenapadlo změnit zákon, který zcela jasně a nelogicky nahrává pachatelům. Když někdo půjde loupit nebo bude chtít někoho napadnout atd., tak by měl počítat s tím, že by také mohl přijít k újmě. A ne, že napadený bude muset během útoku ještě přemýšlet, jakou asi tak zvolit obranu, aby byla adekvátní útoku a on nebyl nakonec tím, kdo bude potrestán. To je katastrofa, tyhle zákony.
No, nakonec se asi známý nemusí ničeho obávat, pokud se nedopustil trestného činu pan Berdár, který střílel po cizích lidech nějakou dobu po spáchání útoku, nemusí se bát ani on, který zamezil ráně, která byla vedena do jeho obličeje, tím, že těsně před dopadem pěsti té osoby, její ruku zachytil. Opravdu jsem VELMI zvědavá, jak se ten jeho případ bude dál vyvíjet a jestli někoho napadne tuto nelogickou příšernost v zákoně změnit.

Pane poslanče, velmi by mě zajímal Váš názor na tento případ, protože není možné, aby trpěli nevinní,kteří se jen brání.A takové to "zranění" které si evidentně paní vymyslela, protože cítí prachy,nic jiného nedělá, než že napadá slušné spoluobčany.Je žřejmé,že tato paní ,zneužívá soc.dávek a svých několika dětí k tomu,aby měla ještě více.
Tedy co s tím hodláte udělat? Odpovíte paní Martině a poradíte jí, co má její známý udělat,aby to nebyl on,co konflikt zavinil????Děkuji Vám za odpověď.

ťuky tuk jste tady pane poslanče??????

Véska u Olomouce 11.9.05

Pane doktore,
chtěl bych se Vás zeptat, co jste udělal pro zlepšení situace zásobování vodou obce Dolany Véska u Olomouce, která je Vám jistě dosti známá. Vím, že jste pro občany této obce již mnoho „užitečného“ udělal a vyjednal. Např. golfové hřiště nebo v současné době výstavba tenisových kurtů, které jistě přispěje ke lepšení sociálního zázemí v obci. Zamyslel jste se někdy, jestli se mají děti čím mít, jestli máme co pít, a zda je třeba nutné splachovat wc?? Nechápu, jak mohou být přiděleny dotace na tenisové kurty a na tolik potřebnou vodu ne.

Věřím, že Vy i Vaše rodina na chalupě v této obci jí má dostatek a tudíž tyto problémy nepociťujete.

Předem děkuji za odpověď, i když věřím, že neodpovíte, protože Vás takovéto banální problémy nezajímají, jelikož v nich není vidina osobních zisků.


Za občany obce Tomáš Novotný



Email: olomoucko@seznam.cz

Pane Novotný, no to je teda dobrý. Co čekáte od modrých ptáků? To je strana nastavená pro bohaté podnikatele, podvodníky a zloděje. Na obyčejný lid raz dva tři. Téměř v bleděmodrém kolega Langera Tlustý prosadil v Bublavě aqupark, ve vesnici, kde není voda, zato se to tam jen hemží víkendovými sídly celebritek. Hnus!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Nějak tomu nerozumím. Obyvatelé nějaké obce se obracejí (řečeno kulantně, byť to vypadá spíš jako útok) na zákonodárce ohledně řešení záležitostí obce. Nějak jsem se naivně domníval, že takové věci má na starosti obecní samospráva. Ta má primárně řešit nedostatky, které obec trápí. Zeptejte se, pane Novotný, na obecním úřadě. Samozřejmě vždy existuje možnost, že by se zástupce obce obrátil na poslance, zda by se nepokusil prosadit dotaci ze státního rozpočtu - stalo se tak? Možná že ano, a pokud ne, pak je Váš výpad jaksi nefér a jen nahání vodu na mlýn žlučovitým kverulantům, jako je BB, který si nenechá ujít jedinou příležitost, jak si zchladit žáhu. A pokud má být váš dotaz mnou zmiňovanou prosbou o pokus vymámit ze státní pokladny nějakou dotaci, pak věru nebyl příliš diplomaticky formulován. Jestlipak jste podobným způsobem vyjel i po Vašem starostovi?

Možná by bylo vhodné se první seznámit s podstatou dotazu a pak teprve kritizovat tazatele. Jedno rčení totiž říká: Střezte se lidí, kteří znají odpověď , aniž porozuměli otázce.
V podstatě by mohlo jít o kritiku obvyklé aktivity poslanců, kdy zajistí v parlamentu dotaci pro svůj region, ovšem tato dotace má sloužit jen "honoraci" (zmiňované golfové hřiště, aquapark). To, co trápí obyčejné lidi, poslance patrlamentu nějak většinou nezajímá.

Podstata dotazu byla jasná: jestli Langer udělal něco pro zlepšení situace v zásobování vodou obce - to je práce poslanců?? To by obce nemusely mít samosprávu a řídil by je parlament.
Ad shánění poslanecké podpory regionům, tedy spíše té Langerovy - pokud jsem správně porozuměl tomu, co jsem si ohledně Vesky vyhledal na netu, Langer pomohl nějakému sportovnímu klubu, který chce vystavet rekreační centrum, kde bude nejen kritizovaný tenis (mimochodem nemám pocit, že tenis je sport pro honoraci), ale i bazén a další zázemí pro rekreaci, a klub bude otevřený všem příchozím, nebude pro nějako vybranou společnost. Možná to není tak důležité jako vodovod, ale jak říkám, primární odpovědnost je na obci. A mimochodem, jak jsem si také našel, Langer kromě tohoto projektu získal peníze i na nějaký domov pro hendikepované děti - dle vás asi také honorace. Tudíž si myslím, že se vyplatí získat si relevantní informace a pak se vztekat. Jo, a netuším, proč do toho pletete golf.

To Keller,
žlučník nemám už hodně let, zato mám oči, uši a hlavně dobrou paměť, tak mne laskavě neumravňujte, modrý ptáku.

Pro BB: Svou výjimečně osobní narážkou na Vás jsem nenarážel pochopitelně na přítomnost či nepřítomnost jakéhokoli orgánu ve Vašem těle, prostě jsem vyjádřil svůj dojem z Vašich příspěvků. Občas se tu najdou i věcné a slušně vyargumentované názory, ať kritické vůči ODS a Langerovi nebo ne. Domnívám se, že když už je možnost takto na dálku diskutovat, dokonce s občasným přispěním majitele sajtu (doufám, že se po prázdninové odmlce opět zapojí), je škoda srážet úroveň debaty výkřiky typu "Hnus!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!" Myslím, že máme na to, abychom se drželi faktů a emoce drželi více na uzdě.
Modrým ptákem se být necítím, přestože své pravicové názory nijak neskrývám. Rozhodně však nejsem nekritický patolízal, který by pokládal vše, co ODS provede, za slovo Boží. Nicméně cítím potřebu minimálně uvádět na pravou (nemíněno jako slovní hříčka) míru některá jednostraná tvrzení a nepřesnosti. Vaše otevřená nenávist vůči ODS mi nijak nevadí, jen mi přijde zbytečné zkracovat si život kvůli pouhé politice.
Pokud jde o poslanecké pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu a převodu financí z rozpočtu do příslušných volebních obvodů, poslanci se tím pravděpodobně snaží dostát všem zčásti nesmyslným volebním slibům, jak budou za svůj region bojovat, ačkoli z titulu jejich funkce k tomu nemají v podstatě žádnou pravomoc. Budeme-li se bavit o jednotlivých účelech, na něž jsou státní peníze posléze použity, najdou se tam vysloveně záslužné projekti i úplné hovadiny. Sportovní a rekreační zřízení určená pro širokou veřejnost (když už jsme s tím začali) nepokládám za vyhozené peníze, rozhodně se jedná o zhodnocení majetku obce a zlepšení její vybavenosti. A abych také trochu reagoval na Vaše jednostranné příklady (Langer, Tlustý), dovolím so připomenout jiné dvě dotace - pan Kraus (dotace fotbalovému klubu, v němž působí jeho syn) a pan Zgarba, t.č. ministr zemědělství (navýšení dotace na vybudování kanalizace v obci, kde čirou náhodou bydlí). Nicméně si hlavně uvědomte, že všechny návrhy schvaluje celý parlament, takžese ani nemůže jednat o nějaké svévolné ždímání státní prostředků tou či onou stranou.

Pane Kellere,dost dobře nerozumím tomu, proč označujete BB za žlučovitého kverulanta jen proto, že charakterizuje ODS jako stranu nastavenou pro bohaté podnikatele, podvodníky a zloděje. Znám také nějaké lidi zařaditelné do těchto kategorií a mohu říci, že všichni jsou skalními příznivci ODS. BB zřejmě zná úplně jiné lidi než já a k tomuto názoru také došel.Je to jenom náhoda?
Co se týče dotací ze státního rozpočtu, tak zatímco neziskové organizace pečující o postižené doslova živoří kvůli nedostatku finančních prostředků, paní poslankyně Dostálová za ODS prosadila dotaci 7 mil.Kč pro baseballový klub, ve kterém hraje její synáček. Dobré,ne?

Pro 007: Je mi vcelku jedno, co si pan BB myslí o komkoli, jde mi o to, jak se prezentuje.Kdykoli se tu objeví jakákoli kritika, BB okamžitě přispěchá s nejakým výkřikem (pakliže použie 25 vykřičníků, nemohu to nazvat jinak). Fakta mi nevadí, vadí mi hospodské móresy, ty do věcné debaty nepatří.
O dotaci, kterou vyzískala paní Dostálová samozřejmě vím a také si myslím, že oněch 7 mil. se dalo použít na humanitárnější účely, abych tak řekl. Ale mohu Vás odkázat pouze na můj komentář výše, ostatní poslanci bez ohledu na stranickou příslušnost se činili neméně, dva příklady jsem uvedl jen pro názornost. Je zajímavé, že když si dotaci prosadí někdo z ODS, všem to vadí, totéž v bledě modrém (pardon, v růžovém) z ČSSD nevadí nikomu.

Omyl. Vadí. Prto jsem ve svém příspěvku úmyslně neuvedl název jediné politiské strany a psal jsem o "obvyklé aktivitě poslanců".

to mput: Vždyť víte, že jsem nemyslel Vás, ale ty kteří zapomínají, že ve sněmovně sedí 200 poslanců, znichž si každý si hřeje svoji polívčičku.

Hele Tome, to máš smůlu , že nemáš vodu. To frajeři od tenisu jako já, se koupeme z babama v šampusu a jazyk poléváme Whiskou. Ta spodina , co nás zajímá jenom o volbách se může ráchat v potoce. Nebo je můžou v rámci cvičení jednou týdně hromadně opláchnout hasiči na rynku. Že nemájí čim spláchnout WC, to je divne, že mají ještě co sr...., a když mají, můžou zajít za humna. Vyroste jim tam větší mrkev. Hej Lokaji- udělej mě lepší výplet do rakety, najěk se mě blbě servíruje. A polej ten kurt - práší.

Vážený pane Novotný, problémy v zásobování vodou ve Vésce jsou mi skutečně známy a vím, že zvláště v letních měsících je vody nedostatek. V uplynulých letech jsem proto každoročně přispíval finanční částkou na nákup cisterny, která situaci nárazově a krátkodobě řešila. Pokud budete mít zájem, můžeme celou věc projednat. Pokud vím, je zpracována projektová dokumentace a já jsem připraven pomoci při zajištění finančních prostředků na financování výstavby ze Státního fondu životního prostředí či z jiných zdrojů. Rád se s Vámi setkám ve své poslanecké kanceláři. Adresu a telefon naleznete v záhlaví těchto stránek. S pozdravem, Ivan Langer

jo to zas jo

to keller tak vytvoř něco sám frajere libovej

To Markus: Tvořil bych, tvořil, kdyby toto byly stránky určené politicky angažované poezii. Leč to nejsou. Zdeje prostor pro názory, dotazy na majitele sajtu a diskuzi. Klub angažovaných poetů by si měl hledat prostor jinde.

Spravedlivost zákonů o sociálním a zdravotním pojištění?
Zaměstnávám 10 zaměstnanců a poslení dobou začali často darovat krev. Zaměstnancům platím náhradu mzdy, vždy jeden pracovní den, ale nechápu proč musím z náhrady mzdy odvádět ještě zdravotní a sociální pojišťovně. Prakticky státní instituce skrze pojištění dostane za darovanou krev peníze od zaměstnavatele.

Vážený pane Dušku, děkuji za Váš podnět. Konkrétně by se k němu mohli určitě lépe vyjádřit kolegové Páralová nebo Tlustý. Obecně ale platí, že náklady zaměstnavatelů na své zaměstnance jsou v ČR jedny z nejvyšších v Evropě, což má vliv jak na samotné podnikatele (méně peněž na investice), tak na zaměstnance (nižší mzdy, nezaměstnanost), tak i při rozhodování domácích i zahraničních investorů, zda se jim v této zemi vůbec vyplatí podnikat. Toto vysoké zatížení chce ODS změnit.

V podrobnostech Vás odkazuji na stínové materiály ODS „Modrá šance pro veřejné finance“ (Vlastimil Tlustý) či Modrá šance kolegyně Páralové z resortu práce a sociálních věcí. K dispozici jsou na www.ods.cz.

S přáním mnoha úspěchů v podnikání, Ivan Langer