A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Pane Kelere, v mnohém máte jistě pravdu, v několika věcech se shodujeme, ale v případě davu několika tisícovek lidí , stejně naladěných nikdy nemůžete přesně odhadnout , jak se ten dav začne chovat. Nějaký odborník řekl, že dav lidí je zrádnější než lavina kamení a blbější než buldozér!!

Pane Kellere , jedna věc Vám však uniká. že kdyby policie zasáhla tak, že by od fašounů dostala na zadek bylo zle. To by bylo zase reportáží v televizích, článků v novinách a řečí v parlamentu. Kdyby policei zasáhla v takovém počtu , že by dostali na zadek fašouni ,bylo by to s kanonem na zajíce,a ve všech novinách a televizích záběry jak se policejní pouberťáci perou . Vykopnuté dveře sálu, vybrali by akční záběr krvavá hlava fašouna a nářek jejich maminek o policejní brutalitě. Určitě by se pak našel někdo v oné vesnici, který by říkal, proč je bili, když tam byl klid. Prostě ABSURDISTÁN. Toto je také důlvod, proč policisté docházejí - říká se tomu ZNECHUCENÍ ! Oni by totiž místo blbnutí u Tachova a nebo nahánění fašounů za trapný peníz určitě raději seděli doma s nataženýma nohama se skleničkou a četli nějakou pěknou knížku. Pokud se týče příměru s kanónem na zajíce - k Tachovu to zrovna nesedí . Kdyby se ten sfetovanej dav dal organizovaně do pohybu, nasedl do těch všech aut co tam měli, tak by ty policajty zadupal metr do zěmě. Tak jaký kanón a jací zajíci.

Dovolím si otázku: je možné, aby se "zfetovanej dav dal organizovaně do pohybu"? Nevím, zkusím se poptat nějakého toxikologa. Já o tom pochybuji. Kromě toho zjevně nebyli zfetovaní všichni, když většina z cca 5000 účastníků na výzvu policie místo opustila, zbylo několik desítek rebelů, kteří nebyli kvůli změněnému vnímání či intelektuální úrovni s to pochopit, že jde do tuhého.
Vaše úvaha o tom, že ať by zásah proti neonacitům dopadl jakkoli, policie by to schytala, není, domnívám se, přesná, byť uhodila hřebíček na hlavičku, protože o tom je celé to pozdvižení - o adekvátnosti zásahových prostředků. Policie zkrátka musí mít odborníky, kteří budou schopni posoudit situaci z taktického hlediska a rozhodnout, kolik lidí s jakým vybavením ji může zvládnout. Je-li někde 5000 lidí, kteří se přišli bavit, navíc se dá předpokládat, že budou pod vlivem psychotropních látek, nehrozí z jejich strany rozhodně tak velké nebezpečí, jako od organizované skupiny řekněme 200 holohlavých hromotluků, kteří se nevyhýbají žádné bitce a systematicky pracují na své kondici. Ale to je můj dojem, důležité je, aby police měla na takové analýzy experty, kteří mějí přehled. Zatím o tom nepřesvědčili.

Pane Kellere, po přečtení vašeho článku, kdy oslovujete pana Novotného jsem došel k názoru, že nesouhlasíte se zákrokem policie u Tachova. A opačně logicky vydedukováno souhlasíte s postupem policie při nezakročení v obci Křetice při koncertu neofašistyckých hudebních skupin. V obou případech deklarováno jako soukromá akce na pronajet pozemku nebo objektu. V obou případech se jedná jak uvádíte o nepohodlnou menšinu. V obou případech na těchto akcích asi dochází k tr. činnosti / prodej drog, používání nacistických sibolů a pozdravů, výtržností a podobně a o přestupích ani nemluvě. / Domnívám se, že policie v jedno z těchto dvou případů nejednala zprávně, ale KDE ?

Já jsem netvrdil, že policie postupovala nesprávně, ano, je-li porušován zákon, má policie povinnost zasáhnout, pouze jsem se pozastavoval nad adekvátností, tedy na míře použitých prostředků. V jednom případě se jde s kanónem na zajíce, v druhém případě to vypadalo jako noční vyjížďka k restauraci, kde se chvíli postávalo, nevidělo se a neslyšelo, i přes upozorňování přítomných a jelo se domů. I policejní prezident to vyhodnotil jako chybný postup.
Kdyby se (v obou případech) jednalo o nějaký nový fenomén, snad by se ještě daly maličko přimhouřit oči, ale CT se konal asi po šesté, neonacisti se scházejí několikrát do roka už hodně let. Po loňském extempore technařů na neoprávněně zabraném pozemku (kdy by zásah byl na místě a i já jsem vloni nadával na neschopnost policie) byl velitel letošního zásahu - který shodou okolností velel i loňskému nezásahu - patrně odhodlán vše napravit, a když k tomu dostal jednoznačné a veřejné posvěcení od premiéra, šel do toho na plné pecky. No, snad už se do příštího roku poučí technaři i policisté a okurková sezona budo opět klidná.
Jsem jen zvědav, jak bude policie příště zasahovat proti pohrobkům třetí říše, když předseda vlády zahromoval "V této zemi se hajlovat nebude!" A basta! Nemůžu se zbavit pocitu, že velení policie je naprosto k ničemu, když je musí k akci popichovat ministerský předseda. Jako by policisté nevěděli sami, co mají dělat.

Pro Jana Novotného:
Předpokládám, že na Vaše otázky dostanete odpovědi, jaké asi chcete slyšet, já bych se zase na něco zeptal Vás: myslíte si, že je opravdu nezbytné, aby na účastníky akce, jejíž pořadatelé nezajistili, nebo špatně zajistili zdravotní službu, hasičskou asistenci, hygienické zázemí, atp., narukovalo 1000 těžkooděnců, doplněných o vrtulník, vodní děla a další techniku, to vše bratru za 30 mega? Hrozilo tak zásadní narušení veřejného pořádku, že bylo nutné přikročit k takovým – dle mého skromného názoru – extrémním opatřením? Od začátku se snad vede debata o adekvátnosti zásahu.
Otázkami typu „Musí občan, pokud policista užije výzvu "Jménem zákona" uposlechnout této výzvy?“ nic nezjistíte, byť na ni dostanete kýženou odpověď. Asi mi budete vytýkat že mé následující přirovnání kulhá na obě nohy, ale přesto ho použiji – stejné „jménem zákona“ používali policisté (pardon, tehdy příslušníci SNB) na Národní, na Václaváku a kde všude jinde. Tehdy lidi taky moc neposlouchali, a díky tomu si dneska můžeme povídat po internetu a beze strachu kritizovat kdekoho. Tím nechci říct, že by technaři byli novodobí revolucionáři, ale to, že když se používá nástrojů státní moci pro potlačení nepohodlných menšin nebo (a o tom jsem přesvědčen) pro zviditelnění a nahnání politických bodů, tak to smrdí. Nebo si myslíte, že ti policisté tam byli posláni, až když byla zjištěna všechna pochybení technařů a porušování předpisů? Myslíte, že by tak rychle posháněli oněch 1000 policistů + příslušnou techniku? Nebo to spíš vypadá, že mládenci byli zaúkolováni dopředu, aby měli čas se přesunout na místo a tam konat? Abych použil váš vzkaz v reakci na Langerův výstup v PS, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. A to by bylo, aby se něco nenašlo, zvlášť když jde o takové k vlastní újmě „volnomyšlenkáře,“ kteří se nějakou hygienou atd. moc nezabývají.

Pro p. Kellera,
jsem si vědom, že také nemám ve všem pravdu. Přesto si myslím, že mé hodnocení situace kolem CT je asi přesnější - po právní stránce. Co se týká politického hodnocení, nejsem si jist, do jaké míry to jedna i druhá strana myslí vážně (ODS x ČSSD) a to nebudu hodnotit. Jde mi jen o to, že nikdo tuto situaci nevysvětlil z právní stránky a neřekl, kde kdo udělal chybu. Z tohoto hlediska bych přivítal, aby pokud je podané trestní oznámení na policii pro "nezákonný" zákrok, už soud rozhodl co bylo dle práva a co bylo porušení zákona.

Vaše výtka, že odpovědí na otázku, zda je občan povinen uposlechnout výzvy "Jménem zákona", nic nezjistím je lichá. Stejně jako přirovnání k situaci, kdy stejnou výzvu používali příslušníci SNB na Národní třídě. Je tady velký rozdíl. Dnes pokud tuto výzvu použije příslušník Policie ČR neoprávněně, bude souzen pro zneužití pravomoci veřejného činitele. To dřív nebylo myslitelné - to snad uznáte sám.
Sám musíte uznat, že i další vaše námitka, že policisté jistě byli svoláni a úkolováni dopředu je taktéž ne zrovna uvážená. Dovedete si představit, že státní moc, pokud se dozví, že se připravuje akce podobná těm předchozím, kdy docházelo k porušování zákona, bude v klidu očekávat, zda nedojde k porušení zákona a teprve potom bude svolávat policejní síly ? Víte jaká je doba potřebná k tomu, aby se policisté mohli shromáždit ? Jak dlouho by policii trvalo, než by se dopravila na místo ? Dovedete si představit, jaký humbuk by spoustili politici, pokud by policisté začali zasahovat minimálně s čtyřhodinovým zpožděním ? Myslíte, že je naprosto nepřijatelný požadavek zákona, aby státní orgány byly včas informováni o čase a místu konání podobných akcí, tak i o předpokládaném počtu účastníků ?
Doopravdy mě nejde o to kritizovat p. Langera za každou cenu, ale on zcela vědomně vybírá z celé aféry pouze to, co se mu hodí a zcela opomíjí věci, které tak zcela nejsou vhod při kritice postupu policie.

Jsem stále přesvědčen, že policie se nemůže řídit politickými požadavky (to už tady doopravdy bylo), a musí se řídit platným zákonem

Byl bych skutečně šťastný, kdyby se policie mohla ohlížet pouze na skutkovou podstatu a nikoli na jakékoli jiné "vyšší moci." Bohužel, policejní prezidium spadá pod ministerstvo vnitra a ministr je vždy osoba politická, tudíž si jen přejmě, abychom měli policejního przidenta, který je silný a kompetentní a nenechá si do práce příliš mluvit (ale to jsem asi příliš neskromný, vzhledem k tomu, že politici mají tendenci mluvit všem do všeho). Mimochodem, totéž bych si přál i v případě personálního obsazení ministra vnitra (A to prosím bez ohledu na to, na čích stránkách se nyní nacházíme, hovořím naprosto obecně.)
Byl bych šťastný, kdyby policisté nemuseli mít strach něco udělat, aby z toho neměli popotahování, jenom proto, že je řídí lidé, kteří na to nestačí. Byl bych spokojený, kdyby policie nabyla paušálně odsuzována jako celek kvůli těm policistům, kteří jí svou neschopností či zlým úmyslem kalí pověst (nějak se v poslední době množí). Pak bychom mohli diskutovat o mnohem příjemnějších věcech.

Pane Kellere,
Ve Vaší reakci z 22.9.2005 ve 21.58 je to o co mi jde. Ať jsou postihováni všichni - včetně policistů - za porušení zákonů této republiky. Je nepřípustné zasahovat do práce policie politiky a to z jakékoliv partaje. Bohužel musím konstatovat, že blíže k pravdě měli politici obhajující zákrok policie.
V této republice musíme docílit, aby policie, ale i jiné státní orgány měli respekt u lidí. Vím, že namítnete, že policie se místy diskredituje sama - někdy svou přílišnou aktivitou, jindy svou nečinností. Je to pravda. Ale položil si někdo otázku proč tomu tak je ? Jedna z odpovědí se nabízí : Je to kritika práce policie ze strany politiků, kteří zvlášť před volbami levně sbírají politické body. Jako v případě CT 2004 a CT 2005. v roce 2004 policie nezasáhla a sklidila bouři kritiky zvlášť od poslanců ODS. Letos zasáhla a docílila téhož, jenom - aby to nevypadalo blbě - kritici policie byli jiní lidé. Vždyť zákon přesně vymezuje, kdo může co konat a co nesmí. A kritici policejního zákroku mají zákonné právo nechat postup policie přezkoumat soudem. Pokud soud rozhodne, že došlo k překročení zákona ze strany policie, ať potrestá odpovědné velitele (přimlouvám se za velmi tvrdé tresty). Ale propána, ať se do toho nepletou politici - to už tady doopravdy bylo. Druhý dopad výroků nekompetentních politiků je vliv na vlastní řadové policisty, kteří budou, ve strachu před kritikou (toho co udělají, nebo co neudělají), alibističtí a budou se snažit řešit sporné věci tak, aby z toho oni sami neměli problém. Takovou policii tady chceme ?

Vážený pane Novotný,
Politici by se policistům skutečně neměli plést do práce, na tom se shodneme, přesto bych to rád doplnil. Policii mohou do práce zasahovat de facto pouze politici vládní, neboť ti mají v rukách výkonnou moc, která se vztahuje i na policejní prezidium. Pokud dojde k takovému „pletení“ (netvrdím, že se tak stalo, ale tu a tam se vyskytne mírné podezření), je to zcela zásadní porušení pravomocí a potažmo demokratického principu. Pokud se na adresu policie kriticky vysloví opoziční politik, je nutné to chápat jako kritiku výkonné moci, ať už je mířená proti politikům nebo vedení policie těmito politiky jmenované. Nejedná se o „útok“ proti policii jako instituci. Bohužel si to mnozí takto vysvětlují, ač je to zcela mylná interpretace. Už jsem kdesi psal, že opozice má nejen právo, ale přímo povinnost výkonnou moc sledovat a kritizovat, protože jinak by nám také mohla pěkně brzy přerůst přes hlavu. S vědomím, že každý můj krok sleduje opozice a média, nepodlehnou lidé u kormidla tak snadno svodům moci, která je tak lákavá. Nežehrejme, že se opozice ozývá, kdykoli zacítí příležitost, buďme za to vděční – pokud je kritika oprávněná, druhá strana se stáhne, pokud ne, druhá strana se jí může s gustem vysmát. Řeči typu „chceme klid na práci“ známe z minula.
Pokud jde konkrétně o Langera a jeho „levné získávání politických bodů před volbami.“ Co vím, Langer se kritice řízení policie a pochybení policistů samotných věnuje dlouhodobě, nejedná se o nějako předvolební huráakci. Snad by se dalo souhlasit s „levnými“ body, rozuměj, získanými bez práce. Jednotlivých přehmatů a vyslovených chyb policie je tolik, až to vypadá, že po kritice své práce přímo touží. Situace v policii není růžová a mám tísnivý pocit, že se to zhoršuje. A skutečně za to nemůže kritika opozičních politiků. Jestli se policisté bojí a raději se utíkají k alibismu, tak je to smutné, protože za dobře odvedenou práci je nikdo kritizovat nebude. Pokud už sami nevědí, co je dobře a co špatně, pak to opět padá na hlavy jejich velitelů, kteří jim to nejsou schopní vysvětlit. Řídit se heslem kdo nic nedělá, nic nezkazí – takovou policii, s tím s Vámi naprosto souhlasím, nechceme.

Pane Kellere,
Souhlasím s Vámi a jsem přesvědčen, že politici by se do práce policie neměli plést a to ani ti z vládní strany. Politici by měli dát policii určitou vizi. Víc nic. Je opravdu nutné v tomto případě provádět důslednou kontrolu policie, jako takové. Přísně trestat porušování zákona ze strany policistů a tím je donutit k řádnému výkonu práce.
Politici by před tím, než začnou kritizovat práci policie by měli mít na paměti znění zákona a nejprve posoudit, zda policie měla, či neměla k takovému postupu zákonné důvody.
V případě CT 2005 mimo jiné účastníci porušili ustanovení zákona č. 283/1991 Sb. v § 9, odst. 3, § 20, odst. 1 písm j. a r. Dále zžákon č. 361/2000 Sb. v § 4 písm b, a § 36 odst 1, písm. a ...... Mohl bych vyjmenovávat i dále. Já vím, že to svádí k námitce, že jinde se policie tak přesně neřídí zněním zákona, ale dle mého názoru je to následek vměšování politiků do práce policie. Policisté ve strachu před kritikou a bohužel i před kritikou neoprávněnou raději zvolí postup, který je sice lehce mimo (zákon), ale je společensky tolerován, protože právní vědomí lidí je nedostatečné. Vše lidé posuzují emocionálně a nikoli z právní stránky.
Já doopravdy nevolám po tom, aby jsme policii dali "klid na práci", aby si mohli dělat co chtějí, to doopravdy ne, ale jde mi o to, aby případná kritika byla věcná, vycházela ze znalosti práv i povinností, jak osobních, tak i policie. Mrzí mě, že politik, jako je pan Langer se pouští do kritiky práce policie stejným způsobem, jako mnozí absolventi žurnalistické fakulty a různých uměleckých škol, kteří si myslí, že když mají možnost psát do novin, a nebo že jsou známí, že mají to nejlepší oprávnění říkat lidem, co je dobré a co je špatné.

Vidím, že naše názory jsou v zásadě stejné. I já si myslím, že kauza CT vznikla v důsledku tlaku politiků, ať už z opozice (vcelku oprávněná kritika velení) a následně vládních, kteří chtěli dokázat, že vše mají pevně v rukách a požadovali razantní jednání. Policie je bohužel poslechla, ač v tomto případě by méně bylo více. Pokusím se jen velmi stručně shrnou své výhrady: přístup "dáme jim do držky" je slutečně asi nejhorší možný. Technaři skutečně porušili zákony a nařízení, Vy jste některé jmenoval, nejsem právník, kontrolovat to nebudu, a beztak to není pro obecnou rovunu problému důležité. Problém je v tom, že rozprášením shormáždění se zcela rezignovalo na princip "zločinu a trestu," tedy porušení zákona - zadržení přestupníka - obvinění - soud - trest. Zásah ladně přeskočil prostřední tři kroky a přestupníka rovnou ztrestal. Pokud došlo k tak masovému porušování zákonů, že proti němu bylo třeba nasadit takovou sílu, počítal bych, že počty zadržených a obvniněných osob půjdou minimálně do desítek, snad i do stovek. Kolik jich je ve skutečnosti? Úkol policie (zadržet viníka) zůstal kdesi v antonu a zbylo pouze to smutné "přes držku." Policie nemá trestat, její funkce je zcela jiná. Někde je něco špatně, když vedení policie reaguje na kritiku takto hystericky. Ale k něčemu to snad bylo. Teď už se na podobné situace snad konečně začnou připravovat systematicky a systémově, a jak se zdá, i technaři si začali uvědomovat, že s anarchií se dostanou jenom před louku, ale už si na ní nezatancují. Držím všem palce, protože i já chci policii rozhodnou, vzbuzující respekt, nikoli strach, férovou a kompetentní. Howgh.

Pane Kellere,
máte pravdu, i já vidím, že máme v zásadních věcech stajné názory. Mírně bych s vámi ještě diskutoval v otázce zavinění-zadržení-obvinění-odsouzení-trest. Mohli by jsme ještě prodiskutovat otázku zákroků policie pod jednotným velením, ale nemyslím, že je to důležité. Respektuji Vaše Howgh.
S pozdravem
Jan Novotný

Hele pane Novotný, on promluvil hurááá! Mají asi v parlamentu polední přestávku. Dobrou chuť pane poslanče. Já už papala - mrkvičku a jablíčko.

Tak pane langer uz podruhé vás žádam abyste me poradil co teda s tou prackou mam typ ods 0-123454656 celá modrá s modrým ptákem nahoře

ODS ODS
uz se dere k moci je to děs
az tam budou zacne běs
vsichni levicaci dostanou pěst
vsichni z ods
budou mit plat milionu sest
to je naše modrá šance
u pánů z ods skonci nase finance
páni jako tlustý a topolánek
ty maj rozpoctovej jasnej plánek
tunel udelaj a az to praskne
budou na bahamach jen to pleskne
nakou tu privatizaci za uplatek prihrajou
ve svycarsku s kontem svym si pohrajou
walther bartos skolstvi ozivi
platby za otevreni dveri ve skole zaridi
co teprve Vidím jan velkej odborník
nasi obrany hrobnik
s gripenem na bahamy bude na vikend litat
budou ho tam vrele vitat
jan zahradil v evrope nas hají
rika s ods budete jak v ráji
modří hoši vedi jak na to
jak obrat nas o nase posledni zlato
a dat nam misto neho do ruky blato
ods- modry skudce
topol je jeho vůdce
modleme se tedy
a nepijme jejich jedy
tesme se protoze vlasta tlusty
tunely budou husty
korupce pokvete
penezenky vetsine vymete
kdo bude mit penize? jaky des?
no prece kluci z ods
pucovat budou na vsechny strany avsak za urok nemaly.
pak je ale vyzenem a
solidne se vozerem

a to je vse ??? nic k zamysleni?? to je skoda.

Krasa tleskám takovým co se nebojí dát najevo svůj názor
ač netradiční formou. A vám komu se ta báseň nelíbí vzpomente si na ni až to tady bude vypadat jako v te básni bohužel

ono to tady bude vypadat tak, jak pojede ekonomika. zadny politik v historii republikoveho zrizeni nemohl ekonomiku ridit ci ovladat. ta se ridi sama. a jakykoli zasah je kontraproduktivni. cim vice se ridi, tim vic stoji za hovno

to asi neni zadna prdel přesto si myslim:
na modrýho ptáka bacha
ten je horší než velkej brácha

Vážený pane poslanče,

vím, že máte velice málo času a proto vybíráte jen důležité příspěvky z diskuse a jen na ty reagujete. Já to vše jen shrnu. Poslední Váše odpověď na diskusní příspěvek během prázdnin byla ze dne 2.8.2005 v 10:06. Před tím jste reagoval odhadem na 90% příspěvků. Od té doby jste neodpověděl na žádný příspěvek. Pardón - reagoval jste na tři příspěvky a to dne 15.9.2005.

V prvním jste lidem dal na vědomí, že sám přispíváte na zásobování vodou obci Vésky.

V druhé reakci jste reagoval na článek podnikatele kůli odvodům za zaměstnance s odkazem na to, že pokud se ODS dostane do vlády, tak odvody budou nižší.

Třetí reakce byla na příspěvek policisty, kde opět jen kritizujete práci vlády s tím, že ODS má díky Vám lepší řešení těchto problémů.

Všechno jsou jen populistické "řeči".

Pane poslanče, zkuste prosím odpovědět třeba na otázky, které zde nastolili lidé v reakci na Vaše vystoupení k policejnímu zákroku vůči nepovolené akci CT na Tachovsku. Těmto otázkám jste se vyhnul. Ptám se: Záměrně ???

Já sám celkem netrpělivě očekávám Vaše odpovědi na otázky, které jsem Vám odeslal na Vaši e-mailovou adresu a zároveň (protože si myslím, že by to mohlo zajímat více lidí) i do této diskuse dne 9.8.2005 ve 12:25 hod. Myslím, že jako stínový ministr vnitra (a třeba po volbách i skutečný) by jste měl dát lidem najevo, jaký je Váš výklad zákona k těmto jednoduchým otázkám. Zvlášť když jste i doktor práv. Prosím, zda by jste mohl i uvést, zda se mohu tímto vaším případným stanoviskem (pokud samozřejmě odpovíte), zda se mohu tímto výkladem řídit v běžném životě.

Věřím, že Vaše předvolební sliby se naplní. Že budete v kontaktu s voliči a že pokud se někdo na Vás obrátí s nějakými otázkami, budete se snažit na tyto otázky odpovědět. Prosím, odpovězte mi na otázky ze dne 9.8.2005. Jsou to jednoduché otázky na které mi stačí odpovědět pouze slovy ANO, nebo NE.

Děkuji

Jan Novotný

Toto je diskusní fórum, tady Vám pan Langer asi neodpoví pokuste se o to v rubirice " Váš názor "

pro Jana Novotného: Meri má pravdu, a ad Czech Tek - aby nemusel reagovat na každý dotaz či popich zvlášť, což by ani nebylo v lidských silách, pověsil na hlavní stránku webu odkaz "Naštvalo mě - Stanovisko Ivana Langera k zásahu policistů proti účastníkům ..."

Pro Meri a Kellera:
Já vím, že se patrně odpovědi pana Langera nedočkám, protože by sám musel přiznat, že jeho reakce na policejní akci proti účastníkům CT byla unáhlená s cílem nahnat politické body. Bohužel by zároveň musel uznat, že ten (ti), kdo porušil zákon byli účastníci CT a nikoli policie jako celek. Samozřejmě neobhajuji selhání několika jednotlivců v řadách policie. Doopravdy jsem neočekával od právníka, že bude obhajovat porušování zákona - to je nepochopitelné selhání. Vždyť právě politici by měli mít eminentní zájem, aby se právní vědomí lidí prohlubovalo. Vždyť kdo jiný než vrcholný politik - a pana Langera k nim počítám - by měl obhajovat zákon. Měl by dát lidem najevo právní pohled na věc. V tomto případě ( CT ), pokud policie rozhodne a nařídí, že se někdo musí nějaké činnosti zdržet, nebo že má opustit určitý prostor, tak každý má za povinnost výzvu pronesenou "jménem zákona" uposlechnout. Stejně pokud policie uzavře určitou silnici ( ulici, případně sjezd z dálnice ) je účastník silničního provozu povinen uposlechnout. Nikdo nemůže hned na místě rozhodovat ( myslím tím, že žádný jednotlivý občan ), zpochybňovat toto rozhodnutí policie a případně jej neuposlechnout. Pokud je někdo přesvědčený, či má dojem, že byl ukrácen na svých právech, tak má právo podat stížnost, popřípadě žalobu k soudu a teprve soud rozhodne o to, zda rozhodnutí policie bylo v souladu se zákonem. V případě, že soud uzná, že rozhodnutí policie bylo nezákonné, tak ten policista, který takto rozhodl bude souzen pro zneužití pravomoci veřejného činitele. Prosím, aby si uvědomil i pan Langer, že předjímat rozhodnutí soudu nemůže nikdo, ani zákonodárce sám. V tomto případě pan Langer toto učinil. Myslím, že sám tímto překročil své "pravomoci". Myslím, že rozumný a čestný člověk by měl dokázat přiznat unáhlené jednání, či pochybení, popřípadě přiznat chybu. V tomto konkrétním případě bych uvítal i omluvu stovkám policistů, kteří zodpovědně vykonávají svoji práci. Pan Langer svými názory vytváří situaci, kdy si občané myslí, že policie porušila zákon. A to přece není pravda. Nebo tím pan Langer myslel něco jiného ?
Když mě někdo přesvědčí, že můj názor na atmosféru okolo CT je mylný, velice rád se panu Langerovi omluvím.
P.S.
Žádost o odpověď na mé otázky jsem poslal i e-mailem na adresu p. Langera. A odkaz na to, že svůj názor "pověsil" na hlavní stránku neberu. Pokud mám nějaký názor, musím mít i sílu si tento názor obhájit. Vím, že reakcí na jeho názor je mnoho, ale co brání panu Langerovi shrnout vážně míněné příspěvky a odpovědět na ně najednou a třeba tuto odpověď také "pověsit" na hlavní stránku ?
Podívejte se na tuto diskusní stránku před CT a po CT a uvidíte hned rozdíl. Pan Langer se zapojoval do diskuse před CT pravidelně a hojně

Líbí se mi, jak odmítáte, že Langer dal na hlavní stránku svůj názor, že vám to nestačí, ať shrne odpovědi na dotazy a ty uveřejní třeba také na hlavní stránce ... vždyť je to přesně to, co udělal. Přečtěte si to aspoň - píše, že není v jeho silách reagovat na každý příspěvek zvlášť a proto to shrnuje :-)

Čirou náhodou jsem si všiml, že o prázdninách běžel na jeho webu proužek s omluvou, že během dovolených nebude moct reagovat okamžitě, ať mají tazatelé strpení. Předpokládám, že to je tedy důvod jeho odmlky, za kterou se předem omluvil. Taky se těším na jeho reakce.

Nevšiml jsem si, že by Langer někdy obviňoval policii jako celek, kritizoval nekompetentní vedení - zásahu, policie, ministerstva vnitra. O řadové policisty (kromě několika divochů) se slovem neotřel, ba dokonce vyslovil lítost, že se takto nepřipraveného zásahu museli z rozkazu účastnit a teď si to z různých stran nezaslouženě schytávají.

Z úst opozičních politiků padala v rozjitřené atmosféře těsně po zásahu různá slova, možná byla některá unáhlená, ale je jasné, že směřovala víc k formě zásahu. Mě spíš zaujalo, že jsem zaznamenal výroky politika, který situaci jasnozřivě předvídal (ač dle vlastních slov naprosto netušil, co to CT je, a přesto vyzval policii k razantnímu zásahu - míti za premiéra jasnovidce je sen každého občana.

Řeknu vám, co mi vadí v mnohem obecnějším pohledu: že se takový zásah podniká proti na první pohled odlišné skupině, která v "běžných" lidech nemůže vyvolat pražádné sympatie kvůli svému nekonformnímu vystupování a oblékání, kvůli hudbě, kterou poslouchají, kvůli užívání návykových i nenávykových látek, jež byly z nějakého důvodu označeny za nelegální. Proč jsme se stejného zásahu nedočkali při koncertech neonacistických skupin na "oslavách narozenin" nějakého stoupence národního socialismu (nebo rovnou Rudolfa Hesse). Nebo proti "fotbalovým fanouškům", kteří ničí zařízení stadionu konkurenčního klubu (poškozování cizího majetku, výtržnictví). A nakonec zatknou člověka, který protestuje proti shromáždění komunistů, ač by to spíš mělo být naopak, vzhledem ke zločinnosti komunistického režimu, který současní komunisti s takovou vervou hájí. Trochu mi to připomíná dobu totality, kdy na záběrech z protirežimních demonstrací ukázala televize vždycky nějakého punkera, aby bylo národu jasno, jací vyvrhelové to křičí na ulici. Rozprášit feťáky je lehké, snadno zdůvodnitelné (drogy, pošlapání trávy, útok na veřejného činitele - vždycky se mezi nimi nájde pár násilnických idiotů) a ještě to veřejnost bude kvitovat s povděkem. V zásazích proti menšinám, a zvlášť těm nekompatibilním, který se tupě kývá, je skryté jedno nebezpečí - nikdy nevíte, jestli se příště tou menšinou nestanete taky. A že jsou takové příklady z historie známé.

Já se domnívám pane Novotný, že vám pan poslanec Langer na Váš článek neodpoví , oni jsou totiž rádi, že vše utichá, ještě si kolem té akce zanadávají ve sněmovně, aby si podrželi tvář a pak vše zaklapne a vše půjde dál. Poučeni z minula, jak říká klasik se raději drží při zdi i ve výpadech na policii v případě koncertu v Křtěticích. On by se mohl totiž snadno najít příměr s polem u Tachova a sálem v Křtěticích. Policie podle návodu od Tachova zvážila situaci a nezasáhla - proč. Vždyť o nic nešlo. ,měli pronajatý sál ? ano. Zajištěné sociální zařízení ? - ano . Jednalo se o uzavřenou soukromou akci ? - ano. Porušoval se zde zákon ? možná ano , stejně jako u Tachova. Rozkopat tedy dveře sálu, vyhnat účastníky koncertu do spící vesnice - vyprovokovat zde konflikt, kde by zřejmě došlo k mnoha zraněním na obou stranách Vystavit se atakům ze strany novin a televizí a politiků."Policejní stát, neschopnost policie, bijou naše děti " Vždyť jste těm lidem vážení politici dali jasný a přesný návod jak na policii- tak co dnes chcete !!!!!!!!

Vážený pane Novotný,

rubrika diskuse sloužila od počátku především k diskusi mezi účastníky webu navzájem. Pokud to bylo v mých silách, snažil jsem se v této rubrice reagovat i osobně. Vzhledem k množství příspěvků, které začaly přicházet od srpna 2005, jsem se z časových důvodů rozhodl rubriku „Diskuse“ opět ponechat k dispozici jen účastníkům webu. Pokud Vás zajímá moje reakce na Vaše dotazy, můžete tyto uvádět v rubrice „Váš názor“.

Omlouvám se, že co se týče příspěvků směřujících na policejní zásah proti akci CzechTek 2005, byl jsem nucen vzhledem k množství příspěvků podat čtenářům mého webu oficiální stanovisko k této otázce, neboť není v mých časových možnostech odpovídat na stovky těchto reakcí jednotlivě.

Další mé články a vystoupení k tomuto tématu můžete nalézt na těchto webových stránkách, má vystoupení na půdě PS PČR pak i na webových stránkách www.psp.cz.

Děkuji za pochopení, Ivan Langer

Hned ze začátku se musím omluvit panu Langerovi. Měl jsem dojem, že na hlavní stránce je stále vyvěšen jeho prvotní článek, který bezprostředně reagoval na akci policie. Proto jsem jej ani neotevíral. Otevřel jsem jej až poté, co jsem si přečetl reakci "Kellera". Ještě jednou se všem, ale hlavně panu Langerovi omlouvám.

Něco mě ale stejně v odpovědi pana Langera chybí.

Velmi si cením jeho prohlášení, že nesouhlasí s porušováním zákona, ničením cizího majetku a.j.

Jeho názor na přiměřenost zákroku policie je v pořádku, včetně příkladů přiměřenosti.

Jen v případě celé akce mě připadá, že účelově vše zahrává do "autu", stejně jako mnozí zastánci CT, kteří tvrdí: "Vždyť jsme to po sobě uklidili a proto žádná škoda nenastala". Je to stejné jako kdyby někdo ukradl třeba panu Langerovi auto, celý týden s ním jezdil, potom by jej umyl, dotankoval benzín a postavil jej na místo, kde jej odcizil s tím, že nezpůsobil žádnou škodu. Účastníci nepovolené akce zasáhli do práv vlaszníků pozemků (lze to zjistit z leteckého snímku a porovnáním s katastrální mapou, kde bylo jasně vidět, kde se účastníci zdržují), lze jen s údivem sledovat postoj konzervativní strany k tomuto problému.

Souhlasím s panem Langerem, že zásah policie byl netaktický, ale o tom jestli zasáhnout, či nezasáhnout rozhodovali policisté na místě samém a posoudit zda bylo toto rozhodnutí zákonné, či nezákonné může jenom soud a to by měl p. Langer jako právník vědět.

Nyní se dostávám k hlavnímu problému.

Proč se p. Langer nevyjadřuje k tomu, zda policie na takové rozhodnutí měla zákonné právo, nebo ne ?

Pokud ano, tak jednání účastníků nepovolené akce překračovalo rámec zákona a od tohoto okamžiku jsou všechny diskuse o neadekvátnosti zásahu "mimo mísu". Od té chvíle se tak stávají všichni kritici zákroku policie obhájci porušování zákona.

Pokud policie neměla právo ze zákona rozhodnout o ukončení akce, je třeba se vší razancí se zasadit o potrestání všech zasahujících policistů, nejen těch co rozhodli špatně. Protože ze zákona má možnost policista odepřít splnění rozkazu, pokud by porušil zákon (vyjímka je pouze u zásahu pod jednotným velením). Všichni policisté, kteří uzavírali prostor, dopravní policisté, příslušníci kriminální policie a.j. by měli být potrestáni. Opakuji, že pouze v případě, že policie neměla zákonné právo rozhodnout o ukončení celé akce.

A to je ten rozměr celého problému, kdy kritizuji pana Langera a žádám, aby se omluvil všem policistům, protože jsem přesvědčen, že chod státu se musí řídit zněním platného zákona a ne názory politiků a zvlášť politiků ODS, kteří mají své lidi, kteří kritizují nečinnost policie v případě CT 2004, a zároveň mají i lidi, kteří kritizují zákrok policie v případě CT 2005.

Co mají vlastně policisté dělat jiného, než se řídit zákony. V tom by jim ale měli politici pomoci.
Pokud je některý poslanec nespokojen se zněním některého zákona, tak kdo jiný má lepší možnost , aby se zasadil o změnu tohoto zákona ?

Svůj poslední příspěvek jsem psal před reakcí p. Langera, to jsem zjistil až po odeslání. Dám na jeho doporučení a zkusím využít rubriku "Váš názor"

Vážený pane Novotný, odkazuji Vás na mé vystoupení v rámci včerejšího projednávání "Zprávy vlády k akci CzechTek" v Poslanecké sněmovně. Text najdete na této stránce v "NOVINKÁCH ODS" nebo v sekci "PARLAMENT" "PROJEVY". Ivan Langer

panove a damy, kdy se jako obcan dockam zruseni amoralnich dani, jako je dan darovaci, dan dedicka a dan z prevodu nemovitosti. tyto dane jsou silne kontraproduktivni a v systemu svobodneho statu by se svobodny obcan nemel zatezovat dvojim ci vicenasobnym zadanenim sveho poctive vydelaneho majetku. je to zlodejina nejvyssiho kalibru.

koukam, ze se forum ocitlo opet v osobnich invektivach, to mame ale obcany, jen co je pravda. typicke pro nas narod . nadavat co to jde a kdyz dojdou argumenty tak aspon urazet. jak potom chcete diskutovat ???