4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pane Kelere, v mnohém máte jistě pravdu, v několika věcech se shodujeme, ale v případě davu několika tisícovek lidí , stejně naladěných nikdy nemůžete přesně odhadnout , jak se ten dav začne chovat. Nějaký odborník řekl, že dav lidí je zrádnější než lavina kamení a blbější než buldozér!!

Pane Kellere , jedna věc Vám však uniká. že kdyby policie zasáhla tak, že by od fašounů dostala na zadek bylo zle. To by bylo zase reportáží v televizích, článků v novinách a řečí v parlamentu. Kdyby policei zasáhla v takovém počtu , že by dostali na zadek fašouni ,bylo by to s kanonem na zajíce,a ve všech novinách a televizích záběry jak se policejní pouberťáci perou . Vykopnuté dveře sálu, vybrali by akční záběr krvavá hlava fašouna a nářek jejich maminek o policejní brutalitě. Určitě by se pak našel někdo v oné vesnici, který by říkal, proč je bili, když tam byl klid. Prostě ABSURDISTÁN. Toto je také důlvod, proč policisté docházejí - říká se tomu ZNECHUCENÍ ! Oni by totiž místo blbnutí u Tachova a nebo nahánění fašounů za trapný peníz určitě raději seděli doma s nataženýma nohama se skleničkou a četli nějakou pěknou knížku. Pokud se týče příměru s kanónem na zajíce - k Tachovu to zrovna nesedí . Kdyby se ten sfetovanej dav dal organizovaně do pohybu, nasedl do těch všech aut co tam měli, tak by ty policajty zadupal metr do zěmě. Tak jaký kanón a jací zajíci.

Dovolím si otázku: je možné, aby se "zfetovanej dav dal organizovaně do pohybu"? Nevím, zkusím se poptat nějakého toxikologa. Já o tom pochybuji. Kromě toho zjevně nebyli zfetovaní všichni, když většina z cca 5000 účastníků na výzvu policie místo opustila, zbylo několik desítek rebelů, kteří nebyli kvůli změněnému vnímání či intelektuální úrovni s to pochopit, že jde do tuhého.
Vaše úvaha o tom, že ať by zásah proti neonacitům dopadl jakkoli, policie by to schytala, není, domnívám se, přesná, byť uhodila hřebíček na hlavičku, protože o tom je celé to pozdvižení - o adekvátnosti zásahových prostředků. Policie zkrátka musí mít odborníky, kteří budou schopni posoudit situaci z taktického hlediska a rozhodnout, kolik lidí s jakým vybavením ji může zvládnout. Je-li někde 5000 lidí, kteří se přišli bavit, navíc se dá předpokládat, že budou pod vlivem psychotropních látek, nehrozí z jejich strany rozhodně tak velké nebezpečí, jako od organizované skupiny řekněme 200 holohlavých hromotluků, kteří se nevyhýbají žádné bitce a systematicky pracují na své kondici. Ale to je můj dojem, důležité je, aby police měla na takové analýzy experty, kteří mějí přehled. Zatím o tom nepřesvědčili.

Pane Kellere, po přečtení vašeho článku, kdy oslovujete pana Novotného jsem došel k názoru, že nesouhlasíte se zákrokem policie u Tachova. A opačně logicky vydedukováno souhlasíte s postupem policie při nezakročení v obci Křetice při koncertu neofašistyckých hudebních skupin. V obou případech deklarováno jako soukromá akce na pronajet pozemku nebo objektu. V obou případech se jedná jak uvádíte o nepohodlnou menšinu. V obou případech na těchto akcích asi dochází k tr. činnosti / prodej drog, používání nacistických sibolů a pozdravů, výtržností a podobně a o přestupích ani nemluvě. / Domnívám se, že policie v jedno z těchto dvou případů nejednala zprávně, ale KDE ?

Já jsem netvrdil, že policie postupovala nesprávně, ano, je-li porušován zákon, má policie povinnost zasáhnout, pouze jsem se pozastavoval nad adekvátností, tedy na míře použitých prostředků. V jednom případě se jde s kanónem na zajíce, v druhém případě to vypadalo jako noční vyjížďka k restauraci, kde se chvíli postávalo, nevidělo se a neslyšelo, i přes upozorňování přítomných a jelo se domů. I policejní prezident to vyhodnotil jako chybný postup.
Kdyby se (v obou případech) jednalo o nějaký nový fenomén, snad by se ještě daly maličko přimhouřit oči, ale CT se konal asi po šesté, neonacisti se scházejí několikrát do roka už hodně let. Po loňském extempore technařů na neoprávněně zabraném pozemku (kdy by zásah byl na místě a i já jsem vloni nadával na neschopnost policie) byl velitel letošního zásahu - který shodou okolností velel i loňskému nezásahu - patrně odhodlán vše napravit, a když k tomu dostal jednoznačné a veřejné posvěcení od premiéra, šel do toho na plné pecky. No, snad už se do příštího roku poučí technaři i policisté a okurková sezona budo opět klidná.
Jsem jen zvědav, jak bude policie příště zasahovat proti pohrobkům třetí říše, když předseda vlády zahromoval "V této zemi se hajlovat nebude!" A basta! Nemůžu se zbavit pocitu, že velení policie je naprosto k ničemu, když je musí k akci popichovat ministerský předseda. Jako by policisté nevěděli sami, co mají dělat.

Pro Jana Novotného:
Předpokládám, že na Vaše otázky dostanete odpovědi, jaké asi chcete slyšet, já bych se zase na něco zeptal Vás: myslíte si, že je opravdu nezbytné, aby na účastníky akce, jejíž pořadatelé nezajistili, nebo špatně zajistili zdravotní službu, hasičskou asistenci, hygienické zázemí, atp., narukovalo 1000 těžkooděnců, doplněných o vrtulník, vodní děla a další techniku, to vše bratru za 30 mega? Hrozilo tak zásadní narušení veřejného pořádku, že bylo nutné přikročit k takovým – dle mého skromného názoru – extrémním opatřením? Od začátku se snad vede debata o adekvátnosti zásahu.
Otázkami typu „Musí občan, pokud policista užije výzvu "Jménem zákona" uposlechnout této výzvy?“ nic nezjistíte, byť na ni dostanete kýženou odpověď. Asi mi budete vytýkat že mé následující přirovnání kulhá na obě nohy, ale přesto ho použiji – stejné „jménem zákona“ používali policisté (pardon, tehdy příslušníci SNB) na Národní, na Václaváku a kde všude jinde. Tehdy lidi taky moc neposlouchali, a díky tomu si dneska můžeme povídat po internetu a beze strachu kritizovat kdekoho. Tím nechci říct, že by technaři byli novodobí revolucionáři, ale to, že když se používá nástrojů státní moci pro potlačení nepohodlných menšin nebo (a o tom jsem přesvědčen) pro zviditelnění a nahnání politických bodů, tak to smrdí. Nebo si myslíte, že ti policisté tam byli posláni, až když byla zjištěna všechna pochybení technařů a porušování předpisů? Myslíte, že by tak rychle posháněli oněch 1000 policistů + příslušnou techniku? Nebo to spíš vypadá, že mládenci byli zaúkolováni dopředu, aby měli čas se přesunout na místo a tam konat? Abych použil váš vzkaz v reakci na Langerův výstup v PS, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. A to by bylo, aby se něco nenašlo, zvlášť když jde o takové k vlastní újmě „volnomyšlenkáře,“ kteří se nějakou hygienou atd. moc nezabývají.

Pro p. Kellera,
jsem si vědom, že také nemám ve všem pravdu. Přesto si myslím, že mé hodnocení situace kolem CT je asi přesnější - po právní stránce. Co se týká politického hodnocení, nejsem si jist, do jaké míry to jedna i druhá strana myslí vážně (ODS x ČSSD) a to nebudu hodnotit. Jde mi jen o to, že nikdo tuto situaci nevysvětlil z právní stránky a neřekl, kde kdo udělal chybu. Z tohoto hlediska bych přivítal, aby pokud je podané trestní oznámení na policii pro "nezákonný" zákrok, už soud rozhodl co bylo dle práva a co bylo porušení zákona.

Vaše výtka, že odpovědí na otázku, zda je občan povinen uposlechnout výzvy "Jménem zákona", nic nezjistím je lichá. Stejně jako přirovnání k situaci, kdy stejnou výzvu používali příslušníci SNB na Národní třídě. Je tady velký rozdíl. Dnes pokud tuto výzvu použije příslušník Policie ČR neoprávněně, bude souzen pro zneužití pravomoci veřejného činitele. To dřív nebylo myslitelné - to snad uznáte sám.
Sám musíte uznat, že i další vaše námitka, že policisté jistě byli svoláni a úkolováni dopředu je taktéž ne zrovna uvážená. Dovedete si představit, že státní moc, pokud se dozví, že se připravuje akce podobná těm předchozím, kdy docházelo k porušování zákona, bude v klidu očekávat, zda nedojde k porušení zákona a teprve potom bude svolávat policejní síly ? Víte jaká je doba potřebná k tomu, aby se policisté mohli shromáždit ? Jak dlouho by policii trvalo, než by se dopravila na místo ? Dovedete si představit, jaký humbuk by spoustili politici, pokud by policisté začali zasahovat minimálně s čtyřhodinovým zpožděním ? Myslíte, že je naprosto nepřijatelný požadavek zákona, aby státní orgány byly včas informováni o čase a místu konání podobných akcí, tak i o předpokládaném počtu účastníků ?
Doopravdy mě nejde o to kritizovat p. Langera za každou cenu, ale on zcela vědomně vybírá z celé aféry pouze to, co se mu hodí a zcela opomíjí věci, které tak zcela nejsou vhod při kritice postupu policie.

Jsem stále přesvědčen, že policie se nemůže řídit politickými požadavky (to už tady doopravdy bylo), a musí se řídit platným zákonem

Byl bych skutečně šťastný, kdyby se policie mohla ohlížet pouze na skutkovou podstatu a nikoli na jakékoli jiné "vyšší moci." Bohužel, policejní prezidium spadá pod ministerstvo vnitra a ministr je vždy osoba politická, tudíž si jen přejmě, abychom měli policejního przidenta, který je silný a kompetentní a nenechá si do práce příliš mluvit (ale to jsem asi příliš neskromný, vzhledem k tomu, že politici mají tendenci mluvit všem do všeho). Mimochodem, totéž bych si přál i v případě personálního obsazení ministra vnitra (A to prosím bez ohledu na to, na čích stránkách se nyní nacházíme, hovořím naprosto obecně.)
Byl bych šťastný, kdyby policisté nemuseli mít strach něco udělat, aby z toho neměli popotahování, jenom proto, že je řídí lidé, kteří na to nestačí. Byl bych spokojený, kdyby policie nabyla paušálně odsuzována jako celek kvůli těm policistům, kteří jí svou neschopností či zlým úmyslem kalí pověst (nějak se v poslední době množí). Pak bychom mohli diskutovat o mnohem příjemnějších věcech.

Pane Kellere,
Ve Vaší reakci z 22.9.2005 ve 21.58 je to o co mi jde. Ať jsou postihováni všichni - včetně policistů - za porušení zákonů této republiky. Je nepřípustné zasahovat do práce policie politiky a to z jakékoliv partaje. Bohužel musím konstatovat, že blíže k pravdě měli politici obhajující zákrok policie.
V této republice musíme docílit, aby policie, ale i jiné státní orgány měli respekt u lidí. Vím, že namítnete, že policie se místy diskredituje sama - někdy svou přílišnou aktivitou, jindy svou nečinností. Je to pravda. Ale položil si někdo otázku proč tomu tak je ? Jedna z odpovědí se nabízí : Je to kritika práce policie ze strany politiků, kteří zvlášť před volbami levně sbírají politické body. Jako v případě CT 2004 a CT 2005. v roce 2004 policie nezasáhla a sklidila bouři kritiky zvlášť od poslanců ODS. Letos zasáhla a docílila téhož, jenom - aby to nevypadalo blbě - kritici policie byli jiní lidé. Vždyť zákon přesně vymezuje, kdo může co konat a co nesmí. A kritici policejního zákroku mají zákonné právo nechat postup policie přezkoumat soudem. Pokud soud rozhodne, že došlo k překročení zákona ze strany policie, ať potrestá odpovědné velitele (přimlouvám se za velmi tvrdé tresty). Ale propána, ať se do toho nepletou politici - to už tady doopravdy bylo. Druhý dopad výroků nekompetentních politiků je vliv na vlastní řadové policisty, kteří budou, ve strachu před kritikou (toho co udělají, nebo co neudělají), alibističtí a budou se snažit řešit sporné věci tak, aby z toho oni sami neměli problém. Takovou policii tady chceme ?

Vážený pane Novotný,
Politici by se policistům skutečně neměli plést do práce, na tom se shodneme, přesto bych to rád doplnil. Policii mohou do práce zasahovat de facto pouze politici vládní, neboť ti mají v rukách výkonnou moc, která se vztahuje i na policejní prezidium. Pokud dojde k takovému „pletení“ (netvrdím, že se tak stalo, ale tu a tam se vyskytne mírné podezření), je to zcela zásadní porušení pravomocí a potažmo demokratického principu. Pokud se na adresu policie kriticky vysloví opoziční politik, je nutné to chápat jako kritiku výkonné moci, ať už je mířená proti politikům nebo vedení policie těmito politiky jmenované. Nejedná se o „útok“ proti policii jako instituci. Bohužel si to mnozí takto vysvětlují, ač je to zcela mylná interpretace. Už jsem kdesi psal, že opozice má nejen právo, ale přímo povinnost výkonnou moc sledovat a kritizovat, protože jinak by nám také mohla pěkně brzy přerůst přes hlavu. S vědomím, že každý můj krok sleduje opozice a média, nepodlehnou lidé u kormidla tak snadno svodům moci, která je tak lákavá. Nežehrejme, že se opozice ozývá, kdykoli zacítí příležitost, buďme za to vděční – pokud je kritika oprávněná, druhá strana se stáhne, pokud ne, druhá strana se jí může s gustem vysmát. Řeči typu „chceme klid na práci“ známe z minula.
Pokud jde konkrétně o Langera a jeho „levné získávání politických bodů před volbami.“ Co vím, Langer se kritice řízení policie a pochybení policistů samotných věnuje dlouhodobě, nejedná se o nějako předvolební huráakci. Snad by se dalo souhlasit s „levnými“ body, rozuměj, získanými bez práce. Jednotlivých přehmatů a vyslovených chyb policie je tolik, až to vypadá, že po kritice své práce přímo touží. Situace v policii není růžová a mám tísnivý pocit, že se to zhoršuje. A skutečně za to nemůže kritika opozičních politiků. Jestli se policisté bojí a raději se utíkají k alibismu, tak je to smutné, protože za dobře odvedenou práci je nikdo kritizovat nebude. Pokud už sami nevědí, co je dobře a co špatně, pak to opět padá na hlavy jejich velitelů, kteří jim to nejsou schopní vysvětlit. Řídit se heslem kdo nic nedělá, nic nezkazí – takovou policii, s tím s Vámi naprosto souhlasím, nechceme.

Pane Kellere,
Souhlasím s Vámi a jsem přesvědčen, že politici by se do práce policie neměli plést a to ani ti z vládní strany. Politici by měli dát policii určitou vizi. Víc nic. Je opravdu nutné v tomto případě provádět důslednou kontrolu policie, jako takové. Přísně trestat porušování zákona ze strany policistů a tím je donutit k řádnému výkonu práce.
Politici by před tím, než začnou kritizovat práci policie by měli mít na paměti znění zákona a nejprve posoudit, zda policie měla, či neměla k takovému postupu zákonné důvody.
V případě CT 2005 mimo jiné účastníci porušili ustanovení zákona č. 283/1991 Sb. v § 9, odst. 3, § 20, odst. 1 písm j. a r. Dále zžákon č. 361/2000 Sb. v § 4 písm b, a § 36 odst 1, písm. a ...... Mohl bych vyjmenovávat i dále. Já vím, že to svádí k námitce, že jinde se policie tak přesně neřídí zněním zákona, ale dle mého názoru je to následek vměšování politiků do práce policie. Policisté ve strachu před kritikou a bohužel i před kritikou neoprávněnou raději zvolí postup, který je sice lehce mimo (zákon), ale je společensky tolerován, protože právní vědomí lidí je nedostatečné. Vše lidé posuzují emocionálně a nikoli z právní stránky.
Já doopravdy nevolám po tom, aby jsme policii dali "klid na práci", aby si mohli dělat co chtějí, to doopravdy ne, ale jde mi o to, aby případná kritika byla věcná, vycházela ze znalosti práv i povinností, jak osobních, tak i policie. Mrzí mě, že politik, jako je pan Langer se pouští do kritiky práce policie stejným způsobem, jako mnozí absolventi žurnalistické fakulty a různých uměleckých škol, kteří si myslí, že když mají možnost psát do novin, a nebo že jsou známí, že mají to nejlepší oprávnění říkat lidem, co je dobré a co je špatné.

Vidím, že naše názory jsou v zásadě stejné. I já si myslím, že kauza CT vznikla v důsledku tlaku politiků, ať už z opozice (vcelku oprávněná kritika velení) a následně vládních, kteří chtěli dokázat, že vše mají pevně v rukách a požadovali razantní jednání. Policie je bohužel poslechla, ač v tomto případě by méně bylo více. Pokusím se jen velmi stručně shrnou své výhrady: přístup "dáme jim do držky" je slutečně asi nejhorší možný. Technaři skutečně porušili zákony a nařízení, Vy jste některé jmenoval, nejsem právník, kontrolovat to nebudu, a beztak to není pro obecnou rovunu problému důležité. Problém je v tom, že rozprášením shormáždění se zcela rezignovalo na princip "zločinu a trestu," tedy porušení zákona - zadržení přestupníka - obvinění - soud - trest. Zásah ladně přeskočil prostřední tři kroky a přestupníka rovnou ztrestal. Pokud došlo k tak masovému porušování zákonů, že proti němu bylo třeba nasadit takovou sílu, počítal bych, že počty zadržených a obvniněných osob půjdou minimálně do desítek, snad i do stovek. Kolik jich je ve skutečnosti? Úkol policie (zadržet viníka) zůstal kdesi v antonu a zbylo pouze to smutné "přes držku." Policie nemá trestat, její funkce je zcela jiná. Někde je něco špatně, když vedení policie reaguje na kritiku takto hystericky. Ale k něčemu to snad bylo. Teď už se na podobné situace snad konečně začnou připravovat systematicky a systémově, a jak se zdá, i technaři si začali uvědomovat, že s anarchií se dostanou jenom před louku, ale už si na ní nezatancují. Držím všem palce, protože i já chci policii rozhodnou, vzbuzující respekt, nikoli strach, férovou a kompetentní. Howgh.

Pane Kellere,
máte pravdu, i já vidím, že máme v zásadních věcech stajné názory. Mírně bych s vámi ještě diskutoval v otázce zavinění-zadržení-obvinění-odsouzení-trest. Mohli by jsme ještě prodiskutovat otázku zákroků policie pod jednotným velením, ale nemyslím, že je to důležité. Respektuji Vaše Howgh.
S pozdravem
Jan Novotný

Hele pane Novotný, on promluvil hurááá! Mají asi v parlamentu polední přestávku. Dobrou chuť pane poslanče. Já už papala - mrkvičku a jablíčko.

Tak pane langer uz podruhé vás žádam abyste me poradil co teda s tou prackou mam typ ods 0-123454656 celá modrá s modrým ptákem nahoře

ODS ODS
uz se dere k moci je to děs
az tam budou zacne běs
vsichni levicaci dostanou pěst
vsichni z ods
budou mit plat milionu sest
to je naše modrá šance
u pánů z ods skonci nase finance
páni jako tlustý a topolánek
ty maj rozpoctovej jasnej plánek
tunel udelaj a az to praskne
budou na bahamach jen to pleskne
nakou tu privatizaci za uplatek prihrajou
ve svycarsku s kontem svym si pohrajou
walther bartos skolstvi ozivi
platby za otevreni dveri ve skole zaridi
co teprve Vidím jan velkej odborník
nasi obrany hrobnik
s gripenem na bahamy bude na vikend litat
budou ho tam vrele vitat
jan zahradil v evrope nas hají
rika s ods budete jak v ráji
modří hoši vedi jak na to
jak obrat nas o nase posledni zlato
a dat nam misto neho do ruky blato
ods- modry skudce
topol je jeho vůdce
modleme se tedy
a nepijme jejich jedy
tesme se protoze vlasta tlusty
tunely budou husty
korupce pokvete
penezenky vetsine vymete
kdo bude mit penize? jaky des?
no prece kluci z ods
pucovat budou na vsechny strany avsak za urok nemaly.
pak je ale vyzenem a
solidne se vozerem

a to je vse ??? nic k zamysleni?? to je skoda.

Krasa tleskám takovým co se nebojí dát najevo svůj názor
ač netradiční formou. A vám komu se ta báseň nelíbí vzpomente si na ni až to tady bude vypadat jako v te básni bohužel

ono to tady bude vypadat tak, jak pojede ekonomika. zadny politik v historii republikoveho zrizeni nemohl ekonomiku ridit ci ovladat. ta se ridi sama. a jakykoli zasah je kontraproduktivni. cim vice se ridi, tim vic stoji za hovno

to asi neni zadna prdel přesto si myslim:
na modrýho ptáka bacha
ten je horší než velkej brácha

Vážený pane poslanče,

vím, že máte velice málo času a proto vybíráte jen důležité příspěvky z diskuse a jen na ty reagujete. Já to vše jen shrnu. Poslední Váše odpověď na diskusní příspěvek během prázdnin byla ze dne 2.8.2005 v 10:06. Před tím jste reagoval odhadem na 90% příspěvků. Od té doby jste neodpověděl na žádný příspěvek. Pardón - reagoval jste na tři příspěvky a to dne 15.9.2005.

V prvním jste lidem dal na vědomí, že sám přispíváte na zásobování vodou obci Vésky.

V druhé reakci jste reagoval na článek podnikatele kůli odvodům za zaměstnance s odkazem na to, že pokud se ODS dostane do vlády, tak odvody budou nižší.

Třetí reakce byla na příspěvek policisty, kde opět jen kritizujete práci vlády s tím, že ODS má díky Vám lepší řešení těchto problémů.

Všechno jsou jen populistické "řeči".

Pane poslanče, zkuste prosím odpovědět třeba na otázky, které zde nastolili lidé v reakci na Vaše vystoupení k policejnímu zákroku vůči nepovolené akci CT na Tachovsku. Těmto otázkám jste se vyhnul. Ptám se: Záměrně ???

Já sám celkem netrpělivě očekávám Vaše odpovědi na otázky, které jsem Vám odeslal na Vaši e-mailovou adresu a zároveň (protože si myslím, že by to mohlo zajímat více lidí) i do této diskuse dne 9.8.2005 ve 12:25 hod. Myslím, že jako stínový ministr vnitra (a třeba po volbách i skutečný) by jste měl dát lidem najevo, jaký je Váš výklad zákona k těmto jednoduchým otázkám. Zvlášť když jste i doktor práv. Prosím, zda by jste mohl i uvést, zda se mohu tímto vaším případným stanoviskem (pokud samozřejmě odpovíte), zda se mohu tímto výkladem řídit v běžném životě.

Věřím, že Vaše předvolební sliby se naplní. Že budete v kontaktu s voliči a že pokud se někdo na Vás obrátí s nějakými otázkami, budete se snažit na tyto otázky odpovědět. Prosím, odpovězte mi na otázky ze dne 9.8.2005. Jsou to jednoduché otázky na které mi stačí odpovědět pouze slovy ANO, nebo NE.

Děkuji

Jan Novotný

Toto je diskusní fórum, tady Vám pan Langer asi neodpoví pokuste se o to v rubirice " Váš názor "

pro Jana Novotného: Meri má pravdu, a ad Czech Tek - aby nemusel reagovat na každý dotaz či popich zvlášť, což by ani nebylo v lidských silách, pověsil na hlavní stránku webu odkaz "Naštvalo mě - Stanovisko Ivana Langera k zásahu policistů proti účastníkům ..."

Pro Meri a Kellera:
Já vím, že se patrně odpovědi pana Langera nedočkám, protože by sám musel přiznat, že jeho reakce na policejní akci proti účastníkům CT byla unáhlená s cílem nahnat politické body. Bohužel by zároveň musel uznat, že ten (ti), kdo porušil zákon byli účastníci CT a nikoli policie jako celek. Samozřejmě neobhajuji selhání několika jednotlivců v řadách policie. Doopravdy jsem neočekával od právníka, že bude obhajovat porušování zákona - to je nepochopitelné selhání. Vždyť právě politici by měli mít eminentní zájem, aby se právní vědomí lidí prohlubovalo. Vždyť kdo jiný než vrcholný politik - a pana Langera k nim počítám - by měl obhajovat zákon. Měl by dát lidem najevo právní pohled na věc. V tomto případě ( CT ), pokud policie rozhodne a nařídí, že se někdo musí nějaké činnosti zdržet, nebo že má opustit určitý prostor, tak každý má za povinnost výzvu pronesenou "jménem zákona" uposlechnout. Stejně pokud policie uzavře určitou silnici ( ulici, případně sjezd z dálnice ) je účastník silničního provozu povinen uposlechnout. Nikdo nemůže hned na místě rozhodovat ( myslím tím, že žádný jednotlivý občan ), zpochybňovat toto rozhodnutí policie a případně jej neuposlechnout. Pokud je někdo přesvědčený, či má dojem, že byl ukrácen na svých právech, tak má právo podat stížnost, popřípadě žalobu k soudu a teprve soud rozhodne o to, zda rozhodnutí policie bylo v souladu se zákonem. V případě, že soud uzná, že rozhodnutí policie bylo nezákonné, tak ten policista, který takto rozhodl bude souzen pro zneužití pravomoci veřejného činitele. Prosím, aby si uvědomil i pan Langer, že předjímat rozhodnutí soudu nemůže nikdo, ani zákonodárce sám. V tomto případě pan Langer toto učinil. Myslím, že sám tímto překročil své "pravomoci". Myslím, že rozumný a čestný člověk by měl dokázat přiznat unáhlené jednání, či pochybení, popřípadě přiznat chybu. V tomto konkrétním případě bych uvítal i omluvu stovkám policistů, kteří zodpovědně vykonávají svoji práci. Pan Langer svými názory vytváří situaci, kdy si občané myslí, že policie porušila zákon. A to přece není pravda. Nebo tím pan Langer myslel něco jiného ?
Když mě někdo přesvědčí, že můj názor na atmosféru okolo CT je mylný, velice rád se panu Langerovi omluvím.
P.S.
Žádost o odpověď na mé otázky jsem poslal i e-mailem na adresu p. Langera. A odkaz na to, že svůj názor "pověsil" na hlavní stránku neberu. Pokud mám nějaký názor, musím mít i sílu si tento názor obhájit. Vím, že reakcí na jeho názor je mnoho, ale co brání panu Langerovi shrnout vážně míněné příspěvky a odpovědět na ně najednou a třeba tuto odpověď také "pověsit" na hlavní stránku ?
Podívejte se na tuto diskusní stránku před CT a po CT a uvidíte hned rozdíl. Pan Langer se zapojoval do diskuse před CT pravidelně a hojně

Líbí se mi, jak odmítáte, že Langer dal na hlavní stránku svůj názor, že vám to nestačí, ať shrne odpovědi na dotazy a ty uveřejní třeba také na hlavní stránce ... vždyť je to přesně to, co udělal. Přečtěte si to aspoň - píše, že není v jeho silách reagovat na každý příspěvek zvlášť a proto to shrnuje :-)

Čirou náhodou jsem si všiml, že o prázdninách běžel na jeho webu proužek s omluvou, že během dovolených nebude moct reagovat okamžitě, ať mají tazatelé strpení. Předpokládám, že to je tedy důvod jeho odmlky, za kterou se předem omluvil. Taky se těším na jeho reakce.

Nevšiml jsem si, že by Langer někdy obviňoval policii jako celek, kritizoval nekompetentní vedení - zásahu, policie, ministerstva vnitra. O řadové policisty (kromě několika divochů) se slovem neotřel, ba dokonce vyslovil lítost, že se takto nepřipraveného zásahu museli z rozkazu účastnit a teď si to z různých stran nezaslouženě schytávají.

Z úst opozičních politiků padala v rozjitřené atmosféře těsně po zásahu různá slova, možná byla některá unáhlená, ale je jasné, že směřovala víc k formě zásahu. Mě spíš zaujalo, že jsem zaznamenal výroky politika, který situaci jasnozřivě předvídal (ač dle vlastních slov naprosto netušil, co to CT je, a přesto vyzval policii k razantnímu zásahu - míti za premiéra jasnovidce je sen každého občana.

Řeknu vám, co mi vadí v mnohem obecnějším pohledu: že se takový zásah podniká proti na první pohled odlišné skupině, která v "běžných" lidech nemůže vyvolat pražádné sympatie kvůli svému nekonformnímu vystupování a oblékání, kvůli hudbě, kterou poslouchají, kvůli užívání návykových i nenávykových látek, jež byly z nějakého důvodu označeny za nelegální. Proč jsme se stejného zásahu nedočkali při koncertech neonacistických skupin na "oslavách narozenin" nějakého stoupence národního socialismu (nebo rovnou Rudolfa Hesse). Nebo proti "fotbalovým fanouškům", kteří ničí zařízení stadionu konkurenčního klubu (poškozování cizího majetku, výtržnictví). A nakonec zatknou člověka, který protestuje proti shromáždění komunistů, ač by to spíš mělo být naopak, vzhledem ke zločinnosti komunistického režimu, který současní komunisti s takovou vervou hájí. Trochu mi to připomíná dobu totality, kdy na záběrech z protirežimních demonstrací ukázala televize vždycky nějakého punkera, aby bylo národu jasno, jací vyvrhelové to křičí na ulici. Rozprášit feťáky je lehké, snadno zdůvodnitelné (drogy, pošlapání trávy, útok na veřejného činitele - vždycky se mezi nimi nájde pár násilnických idiotů) a ještě to veřejnost bude kvitovat s povděkem. V zásazích proti menšinám, a zvlášť těm nekompatibilním, který se tupě kývá, je skryté jedno nebezpečí - nikdy nevíte, jestli se příště tou menšinou nestanete taky. A že jsou takové příklady z historie známé.

Já se domnívám pane Novotný, že vám pan poslanec Langer na Váš článek neodpoví , oni jsou totiž rádi, že vše utichá, ještě si kolem té akce zanadávají ve sněmovně, aby si podrželi tvář a pak vše zaklapne a vše půjde dál. Poučeni z minula, jak říká klasik se raději drží při zdi i ve výpadech na policii v případě koncertu v Křtěticích. On by se mohl totiž snadno najít příměr s polem u Tachova a sálem v Křtěticích. Policie podle návodu od Tachova zvážila situaci a nezasáhla - proč. Vždyť o nic nešlo. ,měli pronajatý sál ? ano. Zajištěné sociální zařízení ? - ano . Jednalo se o uzavřenou soukromou akci ? - ano. Porušoval se zde zákon ? možná ano , stejně jako u Tachova. Rozkopat tedy dveře sálu, vyhnat účastníky koncertu do spící vesnice - vyprovokovat zde konflikt, kde by zřejmě došlo k mnoha zraněním na obou stranách Vystavit se atakům ze strany novin a televizí a politiků."Policejní stát, neschopnost policie, bijou naše děti " Vždyť jste těm lidem vážení politici dali jasný a přesný návod jak na policii- tak co dnes chcete !!!!!!!!

Vážený pane Novotný,

rubrika diskuse sloužila od počátku především k diskusi mezi účastníky webu navzájem. Pokud to bylo v mých silách, snažil jsem se v této rubrice reagovat i osobně. Vzhledem k množství příspěvků, které začaly přicházet od srpna 2005, jsem se z časových důvodů rozhodl rubriku „Diskuse“ opět ponechat k dispozici jen účastníkům webu. Pokud Vás zajímá moje reakce na Vaše dotazy, můžete tyto uvádět v rubrice „Váš názor“.

Omlouvám se, že co se týče příspěvků směřujících na policejní zásah proti akci CzechTek 2005, byl jsem nucen vzhledem k množství příspěvků podat čtenářům mého webu oficiální stanovisko k této otázce, neboť není v mých časových možnostech odpovídat na stovky těchto reakcí jednotlivě.

Další mé články a vystoupení k tomuto tématu můžete nalézt na těchto webových stránkách, má vystoupení na půdě PS PČR pak i na webových stránkách www.psp.cz.

Děkuji za pochopení, Ivan Langer

Hned ze začátku se musím omluvit panu Langerovi. Měl jsem dojem, že na hlavní stránce je stále vyvěšen jeho prvotní článek, který bezprostředně reagoval na akci policie. Proto jsem jej ani neotevíral. Otevřel jsem jej až poté, co jsem si přečetl reakci "Kellera". Ještě jednou se všem, ale hlavně panu Langerovi omlouvám.

Něco mě ale stejně v odpovědi pana Langera chybí.

Velmi si cením jeho prohlášení, že nesouhlasí s porušováním zákona, ničením cizího majetku a.j.

Jeho názor na přiměřenost zákroku policie je v pořádku, včetně příkladů přiměřenosti.

Jen v případě celé akce mě připadá, že účelově vše zahrává do "autu", stejně jako mnozí zastánci CT, kteří tvrdí: "Vždyť jsme to po sobě uklidili a proto žádná škoda nenastala". Je to stejné jako kdyby někdo ukradl třeba panu Langerovi auto, celý týden s ním jezdil, potom by jej umyl, dotankoval benzín a postavil jej na místo, kde jej odcizil s tím, že nezpůsobil žádnou škodu. Účastníci nepovolené akce zasáhli do práv vlaszníků pozemků (lze to zjistit z leteckého snímku a porovnáním s katastrální mapou, kde bylo jasně vidět, kde se účastníci zdržují), lze jen s údivem sledovat postoj konzervativní strany k tomuto problému.

Souhlasím s panem Langerem, že zásah policie byl netaktický, ale o tom jestli zasáhnout, či nezasáhnout rozhodovali policisté na místě samém a posoudit zda bylo toto rozhodnutí zákonné, či nezákonné může jenom soud a to by měl p. Langer jako právník vědět.

Nyní se dostávám k hlavnímu problému.

Proč se p. Langer nevyjadřuje k tomu, zda policie na takové rozhodnutí měla zákonné právo, nebo ne ?

Pokud ano, tak jednání účastníků nepovolené akce překračovalo rámec zákona a od tohoto okamžiku jsou všechny diskuse o neadekvátnosti zásahu "mimo mísu". Od té chvíle se tak stávají všichni kritici zákroku policie obhájci porušování zákona.

Pokud policie neměla právo ze zákona rozhodnout o ukončení akce, je třeba se vší razancí se zasadit o potrestání všech zasahujících policistů, nejen těch co rozhodli špatně. Protože ze zákona má možnost policista odepřít splnění rozkazu, pokud by porušil zákon (vyjímka je pouze u zásahu pod jednotným velením). Všichni policisté, kteří uzavírali prostor, dopravní policisté, příslušníci kriminální policie a.j. by měli být potrestáni. Opakuji, že pouze v případě, že policie neměla zákonné právo rozhodnout o ukončení celé akce.

A to je ten rozměr celého problému, kdy kritizuji pana Langera a žádám, aby se omluvil všem policistům, protože jsem přesvědčen, že chod státu se musí řídit zněním platného zákona a ne názory politiků a zvlášť politiků ODS, kteří mají své lidi, kteří kritizují nečinnost policie v případě CT 2004, a zároveň mají i lidi, kteří kritizují zákrok policie v případě CT 2005.

Co mají vlastně policisté dělat jiného, než se řídit zákony. V tom by jim ale měli politici pomoci.
Pokud je některý poslanec nespokojen se zněním některého zákona, tak kdo jiný má lepší možnost , aby se zasadil o změnu tohoto zákona ?

Svůj poslední příspěvek jsem psal před reakcí p. Langera, to jsem zjistil až po odeslání. Dám na jeho doporučení a zkusím využít rubriku "Váš názor"

Vážený pane Novotný, odkazuji Vás na mé vystoupení v rámci včerejšího projednávání "Zprávy vlády k akci CzechTek" v Poslanecké sněmovně. Text najdete na této stránce v "NOVINKÁCH ODS" nebo v sekci "PARLAMENT" "PROJEVY". Ivan Langer

panove a damy, kdy se jako obcan dockam zruseni amoralnich dani, jako je dan darovaci, dan dedicka a dan z prevodu nemovitosti. tyto dane jsou silne kontraproduktivni a v systemu svobodneho statu by se svobodny obcan nemel zatezovat dvojim ci vicenasobnym zadanenim sveho poctive vydelaneho majetku. je to zlodejina nejvyssiho kalibru.

koukam, ze se forum ocitlo opet v osobnich invektivach, to mame ale obcany, jen co je pravda. typicke pro nas narod . nadavat co to jde a kdyz dojdou argumenty tak aspon urazet. jak potom chcete diskutovat ???