A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Místo toho všeho nadávání , bych se Vás vše rád zeptal jaký názor máte vyhlášenou a všude prosazovanou tz. NULOVOU TOLERANCI ! Já má názor ten, že je to hloupé a především nepravdivé - když se za každou cenu napadá třeba i dobrý krok správným směrem. Hloupost, že každé pochybení policisty, soudce,nehoda na dráze, zácpa na dálnici další a další je přisuzována této nebo jiné vládě! Domnívám se, že to uráží průměrně myslícího člověka !

Pane Keller Vaše názory jsem vždy bral, ale po přečtení jednoho vašeho článku jsem znejistěl.Vaše diskuse s ostatními se točí kolem toho jestli jsou technaři syčáci a porušili zákon.Vyjmutí vaší věty DOSTAL VEŘEJNÉ POSVĚCENÍ OD PREMIÉRA dostávame se do politické sféry. Ptám se . Premier určuje porušení zakona? Nějaká techno párty nemá s politikou nic SPOLEČNÉHO. Sám premier řekl: Kdyby tušil, že kolem toho bude takový humbuk, obrátil bych se na ostatní politické strany a projednal bych to. Co by chtěl projednávat, že bude určitě porušen zákon?To bych mohl jit po ulici a být sebrán,protože jsem potencionální zloděj.NIC JINÉHO NEŽ POLITICKÁ ZAKÁZKA. TECHNO SE MU POUZE HODILO. CHTĚL SE UKÁZAT. UKÁZAL SE , ALE NEVYŠLO MU TO. POUZE KOZLOVÁ A PÁR DALŠÍCH MU NA TO SKOČILI.Možná ,že se nato těší až bude ve Vítkovicích zase vyrábět na sklad a plnit nějakou pětiletku

Novákovi
Ale --- Novák se zase ozval, už to nemohl vydržet aby nám neřekl svoje moudra. Buď tak hodnýa mluv vždy za sebe. Když ty jsi posedlí odesáky a každé jejich slovo bereš jako svátost, tak já na rozdíl od tebe myslím svým rozumem. Jenomže ty jsi k tomu ještě nedorostl.
Jinak by jsi také věděl, že ve Vítkovicích se nikdy nedělalo
na sklad. Všechno šlo do světa a ještě se nestačilo vyrábět.
Buď tak hodný a přestaň se o mne otírat. Podle tvého chování to vypadá, že bys mohl být mým vnukem.

hele kozlova, nechte porad tech napadani ostatnich a zacnete uvazovat o vecech verejnych ve vsech rovinach( lidske, politicke , ekonomicke a socialni) a reknete nam konstruktivni navrh, jak z tohodle bordelu vsech vlad vyjit, aby se nikomu neuskodilo. mam rad takovy reci, ze ja jsem delal (a) za komousu to ci ono, ja makal po revoluci tam a tam. to jsme snad delali vsichni, nebo mate pocit, ze se lidi flakaji a berou penize za nic??? tak zacnete myslet a prineste lepsi navrh, nez je ten dosavadni stav.

Nováku a nemyslíte že vše je u nás děláno a bylo děláno na politickou zakázku ? Na čí zakázku asi byla třeba taková KUPONOVÁ PROVATIZACE - rozkradeni našeho státního majtetku? Tehdejší ministr financí, předseda jisté nejmenované strany a pozdější předseda vlády, nynější president, se chtěl taky ukázat. A ukázal se, to je fakt.

A co se týče Vítkovic. Asi ani pořádně nevíte kde jsou a co se tam vyrábělo a vyrábí. Asi nevíte že už za tehdejšího režimu se ve Vítkovicích vyráběly věci ( třebas takové zalomené hřídele atd. ), které se expedovaly do celého světa. Takže pokud se chcete otírat o nějakou továrnu, kde se vyrábělo na sklad, otřete se o nějakou ve které se opravdu na sklad vyrábělo.

for Luděk

Já bych měl návrh. Současnou vládu, poslance a senátory vyhnat, zrušit republikové zřízení a zavést království. Královnou by třebas mohka být Regína z VyVolených. Bordel bude stejný, bude ale větší sranda.

Mám na Vás jeden dotaz. Vy ve svých příspěvcích jenž jsem si zde pročítal, uvažujete o věcech veřejných ve všech rovinách ( jak lidské, tak politické, ekonomické atd ) ? Vy jste už někdy ve svých příspěvcích přinesl lepší návrh ?

Ať čtu VAše bezduché příspěvky velmi podrobně, nic takového jsem tam nenašel. Takže zaměťte si před svým prahem. Děkuji.

to dobromysl, ten vas posledni mel ale hlubokou moudrost. ale co dal ???
navic nemam pocit, ze bych musel zametat pred svym prahem, max to mnozstvi odpadu ze soucastek pouzitych pri vyrobe. a to se zameta tak jednou za 14 dni.

Pro novaka: Netuším, čím jsem Vás znejistěl. Ano, probíral jsem v diskuzi zásah na CT a snažil jsem se pokud možno držet v obecné rovině, nicméně jsem nikdy nezastíral svůj názor, že zásah měl významný politický rozměr, a sice až příli okázalé demonstrace síly proti skupině, která je většinovou společností vnímána převážně negativně. Nebudu se zde zbytečně opakovat, v zásadě jste to shrnul svým textem ve verzálkách, až na to, že to bohužel spolklo daleko víc lidí než jen "Kozlová a pár dalších." Jak kdosi kdesi poznamenal, občan nejlépe slyší na jednoduché, pádné argumenty, aby nad nimi nemusel moc přemýšlet, a umění pádné zkratky ovládá premiér skvěle. "Smažky podupaly kus cizí louky a dostaly přes držku," je také průrazná zkratka. Bohužel, svět není ani zkratkovitý, ani se neřídí slogany. Dokud si toto občan neuvědomí, budou mistři holých vět, ochotní spojit se třeba s marťany, aby plášť zavlál správně po větru, na vrcholu popularity.

Luďku, opravdu si myslíte, že politika nikdy neměla vliv na výchovu lidí ? Měla a má. Bohužel jen negativní. Když lidi vidí, jak se chovají politici, tak si zákonitě musí říci, že na zákony a dobré mravy budou kašlat taky.
Ve všem ostatním s vámi souhlasím

nemela, protoze mysleni obcanu bylo jine nez rezim. vsechny vychovne mechanizmy selhaly, protoze clovek se choval tak aby to nebylo v rozporu se zakonem. takze pouze restrikce, nikoli vychova.

Pane Novotný
plně s vámi souhlasím, že hlavní podíl na výchově je rodina. Také jsem to tam napsala, že dneska už nevychovávají rodiče ale televize a různé party. Bohužel.
Jenomže, mezi technaři najdete i mládež z dobrých rodin, kteří mají na co si vzpomenou a přesto se chovají hrozně.
Tím chci říct že je něco nedobrého v naši společnosti.
Se stejnými problémy se zaměstnanci se potýká také můj syn, který má stavební firmu.
Jsem už dost dlouho na světě a právě mě zaráží že mladí nemají žádné cíle, že hodně z nich se jenom veze. Je fakt, že to vidí i ve svých rodinách. Jenomže to vždycky tak nebylo. Všichni pracovali a snažili se něco získat i když to za komunistů nebylo lehké.
Víte, často slyším ty mladé říkat. Já se mám dřít a druzí si nakradli a žijou si v pohodě. Myslím, že hodně se spackalo po revoluci, když se začalo tak krásně privatizovat. Kdo to uměl, ten se napakoval. A obyčejní lidé přišli o zaměstnáni, o existenci. Vím o čem mluvím, 25 roků pracují ve Vítkovicích. Pracovalo nás tam 20000 lidí, dneska je nás pár stovek. Vítkovice byli uměle zlikvidované a ti kteří se o to přičinili ( říká se, že byli podplacení ) ti jsou dneska milionáři a hlavně nic jim nejde dokázat. Dobrý advokát dokáže divy.
Bohužel, lidé si odvykli pracovat, sedí doma na podpoře a jsou smíření se vším. Teď je zde taková situace, že chybí lidé a pracuji zde Poláci a Slováci, tak jsme to dopracovali
Proto říkám, že je něco špatného v naši společnosti a děsím se, jak to bude pokračovat dál.

Říct, že mladí nemají žádné cíle, je trochu příliš zevšeobecňující. Já sám nevím, jestli jsem měl ve dvaceti nějaké zásadní cíle, možná dodělat školu. Ale cíle a životní hodnoty si člověk vytváří postupně a pomáhá mu v tom paradoxně i zmíněná revolta, kdy se snaží vymezovat vůči něčemu, byť ne zcela vědomě, ale snaží se nějakým způsobem říct, tohle jsem já, nechci být jako druzí, chci být svůj.

Technická poznámka: Svůj předchozí příspěvěk jsem začal psát před reakcí p. Novotného a odpovědí p. Kozlové, nicméně ten názor platí.

K panu Novotnému: myslím,že se dá souhlasit v podstatě se vším, co píšete. Včetně výchovy v rodinách pasivních rodičů, kteří se naučili spíš brát než dávat - jakou lekci tím vtloukají do hlav svým dětem? Mám jen obavu, že současná politika soc. dem. k tomuto stavu spíš přispívá a tento stav, kdy se při troše skromnosti vyplatí spíš nepracovat, jen přiživuje. Vysoká nezaměstnanost je nikoli nevýznamným procentem způsobována i nezaměstnatelnými lidmi - těmi, kteří si už zvykli na život bez práce na dávkách. Soc. dem. to sama de facto přiznala, když nedávno zpřísnila podmínky poskytování podpory, ale stejně to stačit nebude. Pak dochgází k paradoxům, že někde je sice vysoká nezaměstnanost (a skutečně je tam obtížné sehnat práci, obzvlášť pro starší lidi), ale zároveň "nejsou lidi," chybí kvalifikovaní a šikovní pracovníci - to jistě potvrdí jak pan Novotný, tak syn paní Kozlové. Málo snahy o vzdělávání, málo motivace pro rekvalifikace - to je podle mě jeden z zásadních problémů, spojených s nezaměstnaností, ale promítá se to i do toho, o čem psala paní Kozlová.

Pane Kellere,
je tady téme nad kterým se zase shodneme. Jen bych tak moc nepřeceňoval vliv politiky na vlastní výchovu dětí (souhlasím, že nějaký dopad má). Přesto psychologové Vám jistě potvrdí, že děti přebírají cca ze 70% vzorce chování svých rodičů a tak z tohodle pohledu je důležitý příklad rodičů. Co doma dítě uvidí - myslím si - jak se rodiče staví k vlastním problémům, takové budou i děti. Je jen málo silných, kteří toto dokáží překonat (pořád mluvím o mládeži), stále se u nich vytvářejí postoje k různým věcem. A tady je nezastupitelná role rodiny. Na příkladu mnoha podnikatelů (poctivých) je vidět, že, kdo chce, dokáže si poradit vždy. v jakékoliv situaci. Zvládnou problémy s tím spojené, tím neříkám, že politici by jim v tom neměli vyjít vstříc (různé nesmyslné zákony je třeba změnit). Můj pohled na tento problém se dá shrnout do dvou vět i když jsem přesvědčen, že svět není tak jednoduchý.
1) Ještě se nestalo, aby některý politik (president, ministr financí, předseda vlády ....) za někým přišel a řekl mu, od teď budeš bohatý a úspěšný. Vždy ty své úspěchy každý musel "vytvořit" sám.
2) Žádný stát nebude nikdy bohatý, pokud bude mít chudé lidi. A to je o tom, že každý by se měl postarat sám o sebe.

Vím, že tady je mnoho lidí, o které se stát musí postarat (nemocní, staří.....). Ale stát může rozdělovat pouze ty peníze, které vybere na daních. Nechytedte mě nikdo za slovo s deficitem.

Role rodiny a příklad, který tím je dáván mladým je nezastupitelný.
Námitka, že mezi technaři jsou i děti z dobrých rodin je jistě na místě. Ale znám celkem dost mladých lidí, kteří vyrostli v ne moc "dobrých" rodinách a přesto mají své životní cíle někde jinde a v žádném případě nevyhledávají adrenalínové sporty typu CT - střety s represivními orgány státu.

musim s vami souhlasit , hlavne v poslednim odstavci.
lide si odvykli pracovat a ja bych to rekl trochu jinak. lide si v cesku nezvykli pracovat. za komousu pracovat museli, protoze by sli do vezeni. dnes kdo nechce , pracovat nemusi. a kdyz se maji prinutit k praci, je to takova, kde se nemusi moc delat a je hodne penez. to je nase narodni tradice a nikdo s tim nic neudela. jedine hlad a bida.

Jen ještě malou úvahu nad vlivem politiky na výkonnost ekonomiky. Ekonomika jde nahoru i když politici předvádějí všechno možné - jen ne to, jak by politika měla vypadat. V tomto ohledu souhlasím s tím, že politika ovlivňuje chování lidí - negativně. Bohužel. V politice se pohybuje určitý "vzorek" společnosti. Máme takové politiky, jaké si zasloužíme.

Tolik k té myšlence, aby jsme nepřeceňovali vliv politiky na výchovu dětí a mladých lidí.

politika nikdy nemela vliv na vychovu lidi , notabene na ekonomiku zeme. to si jen politici prisvojuji zakonity prubeh zivota a veci s nim spojenych vcetne ekonomickych. a na zaklade prisvojeni si staveji sve vlastni dukazy svych predchozich rozhodnuti. a samozrejme to prohlasuji jako svou praci a s kladnymi vysledky ( o zapornych se pochopitelne mlci). zkuste si predstavit zivot bez vlady. myslim si, ze by vse jelo dal ve vyjetych kolejich, mozna by to slo i snadneji a rychleji.

Panu Kellerovi, Pitmanovi i Novotnému.
Dovolím si zasáhnout do vaší diskuse. Český národ pořad dokola přežvykuje technopárty, prezident, expresident, senátoři, pseudoumělci, všichni se nevídanou měrou vrhli do obhajovi lidských práv stoupencu techna, ale nějak jim unikla tatáž práva občanu " netechnařu".
Ale budiš. Jenom mně zaráží, že ještě nikdo si nepoložil otázku, co vede tyto mladé lidi a to myslím i nacionalisty mezi stoupence techna. Proč se potřebují takhle vyřádit, co je to za mládež. Protestují a neví vlastně proti komu, ale natruc všem.
Proč se potřebují seberealizovat tímto způsobem ? ?
Proč si nehledají jiné životní naplnění ?
To jsou otázky, které by si měl každý položit. Není to náhodou chyba naši společnosti.
Jaká je naše kulturní úroveň? Jenom se podívejte na programy v televizi. V jednom kuse vraždění, zabíjení, krev, stupidní seriály. Potom se všichni divíme, že je pořad více a více dětských vrahů. Dokonce to všechno ještě omlouváme. Kam myslíte, že to všechno povede? Rodiče už nevychovávají, vychováva televize a různé party.
Nad tím vším by se naše společnost měla zamyslet a ne ještě kritizovat policii že si nás dovoluje chránit. Může se stát, že nás chránit přestane a ani se nedivím. Zasáhne a je zle, nezásahne, a je taký zle. Ti chudáci už musejí mít schizofrenii.
Místo kritizování, bychom se měli radši zamyslet jak pořádně vychovat dnešní mládež, aby se projevovala jejich osobnost, ale ta kladná a ne ta negativní.
Ale, pokud jim všechno dovolíme, pak se může stát, že nám jejich anarchie přeroste přes hlavu a potom chci vidět, co budou říkat obhajci lidských práv.
V každém konání je nějaká příčina a potom následuje důsledek. A o tom by se mělo vlastně diskutovat. To je pro tuto chvíli důležité.

nevzpominam si, ze by to v historii maldeze bylo jinak. vzdy se chteli bavit a vzdy se tam chlastalo, rvali se apod. vesnicke zabavy, ruzne tanecni zabavy, carovne noci ( teda u nas) atd, atd. a vzdy si tam mladi lecili svoje " mindraky" , omezovani v praci, doma ,prusery ve skole, politicke perzekuce atd. je to proste jejich relaxace a odpoutani se od doby , ve ktere momentalne ziji. a nic na tom nezmeni domaci vychova , skolni vychova, dobre rady starsich. proste mladi se chteji bavit svym zpusobem a nikdo jim v tom nezabrani. a to to komousi chteli prevychovavat. a ze se jim to nepovedlo ani pred 89 a to na to meli silne paky ve forme policie.

Vážená paní Kozlová,
plně s Vámi souhlasím, jen v jednom se asi budeme - a doufám, že jen málo - rozcházet. Myslím si, že je na každém z nás jakým způsobem se chce kulturně vyžít. Já jen vždy budu toto posuzovat z toho hlediska, zda tato "zábava" neodporuje zákonu. Poukazujete na pořady v televizích (všech). Tady je jediný způsob, jak to regulovat - snížit jim sledovanost. Pokud toto dosáhneme, budou se muset zamyslet programoví procovníci nad tím, jakou mají skladbu pořadů. Jak sama uznáte, je to skoro neuzkutečnitelné. Bohužel,ale musím současně konstatovat, že vina není jen na televizi. Hlavní podíl na "stavu" mladé generace mají podmínky v rodinách. Bohužel, když se rodiče spokojí s minimální mzdou, či jsou na úřadu práce - doma nejsou peníze - mladí lidé si nemohou dovolit co by chtěli, a co třeba mají jejich kamarádi, tak nevidí jak jinak to řešit, než protestem a už záleží jen na tom koho potkají jako první. Myslíte, že je pro mladé lidi přitažlivý způsob života, jaký vedou jejich rodiče ? Rodiče by měli jít příkladem. Pokud dítě od malička uvidí, že pokud člověk pracuje, přitom se neustále vzdělává, tak že životní úroveň této rodiny je úplně někde jinde, než v rodinách, kde se otcové rodin realizují po hospodách. Schválně jsem to zveličil, ale v zásadě je to tak. Mám za to, že děti z rodin, kde se lidé snaží mít lépe nebudou cítit potřebu se realizovat jinak. Mnoho lidí tvrdí (alibisticky), že přece se nemohou mít lépe, když jim nikdo neudělá podmínky, když jim v zaměstnání nedají víc peněz. Ale co dělají sami ? Vzdělávají se ? Hledají si jinou práci ? Jsou ochotni i trochu riskovat ?
Bohužel si neuvědomují, že pokud budou dělat, to, co dělá 95% ostatních lidí, tak budou mít, to co mají oni - nic. V této situaci platí to, že větší peníze a tím i lepší životní úroveň rodiny získá jen ten, který bude pracovat víc než ti ostatní (mám na mysli jen poctivou práci, ne podvody). Sám podnikám a musím říci, že sehnat člověka, který by byl ochotný nejen pracovat, ale aby ještě u práce myslel je kumšt. Protože mnoha lidem se myslet nechce - to asi moc bolí. To je jen mé zamyšlení nad výchovou v rodinách. Není to tak daleko od původního tématu, jak by se mohlo zdát.

Souhlasím i s vaší poznámkou o kritice policie, bohužel jsou tam pořád lidi, kteří se řídí zásadou, že budou jednat tak, aby to jim samým přineslo co možná nejmenší problémy. Kritika ze strany politiků a médií je jen utvrzuje v jejich "taktice". Nejsou si totiž jisti, zda je budou kritizovat, pokud budou konat, nebo když konat nebudou (viz CT 2004 a CT 2005)

Musím souhlasit s ludkem. Vyberte si libovolnou dobu, současnost, osmdesátá léta, šedesátá léta, kdy jste byla mladá vy - vždycky jste kolem sebe slyšela "To je dneska mládež, to za našich mladých let nebývalo." Mladí lidé se zkrátka potřebují odlišovat, dělat něco jiného než dospělí, je to zákonitá etapa vývoje. Liší se jen forma tohoto protestu a já si netroufnu tvrdit, že technoparty, kde se poslouchá pro mě nehudba, a konzumují měkké drogy, jsou ve své podstatě horší, než zábavy z osmdesátých let, kde se mládež ožírala jak zákon káže (a nejen dle mého názoru je alkohol výrazně nebezpečnější než např. marihuana). A abychom nekroužili jen v době, kterou pamatujeme, například v předminulém století bylo oblíbenou zábavou německých studentů souboje se šavlemi, při nichž se snažili jeden druhého zohyzdit v obličeji. Také nic, co dospělí tehdy schvalovali. Tudíž to není chyba naší společnosti.

PANE LANGR PORADITE MI UZ KONECNE CO S TOU PRACKOU? NEBO JE TO NAKEJ VAS MODREJ SMEJD JE TO TYP ODS-DO-PRD***E/bež 12345 s modrzm ptakem na viku odpovezte nevim co s tim a mazelka uz remca ze to byl blbej kauf ta modra sance

ODS chce nový volby
na oslavu koupily sud holby
už si z lidí dělaj prdel
chtěj se furovat do svejch hrdel
už ministerský platy chtěj mít
jejich plán jim musí vyjít
už zas pruděj s volbama
chtěj nacpat si kapsy prachama
a proto lidi bacha na ods
jejich vláda bude děs
všecky podezíraj z korupce
chtěj vyvolat politický erupce
pak sami prachy obracet
chce se mi z toho zvracet
jak nám budou peněženky vycucávat
a za ně v barech nasávat
lidi nevolte je
neposlouchejte je
bude to eště horší než dnes
když bude vládnout ODS

taky si myslim ze to bude bída
az nasim premiérem bude topol míra
plno penez slibujou
jenze sami prachama do kapes se nafutrujou
jejich cesty do ciziny
a jiny jejich frajeriny
furt ze prej jsou pro lidi
pak nam daj napit postriziny
jenom jeden dobrej z nich je kott petr
kerej se v parlamentu nametl
prej modra sance
dostane nas do chudoby rance!
Furt maj jenom kecy
chtej si uz narvat kapsy preci
a tak ods rekneme NE
nez nas vsechny odrbe

V tom se pan básník pěkně sek
O volbách mluvil Pa-roubek.
Že se prej ó dé es nebojí
V pohodě všechno ustojí.

A jestli má Topol kule
Ať ukáže se lidu vůle,
Ať jsou hned k urnám rozhodnout,
Vyzval Topola na Boží soud.

Modrý pták však rukavici zved,
„Dobrá, tak ať se ukáže hned.“
Paroubek rázem otočil,
„To přece nejde, teďka, včil?
Nemůžem podat demisi hned,
Není schválený rozpočet.

Ten ještě musíme protlačit,
Co by mi na to řekl lid?
Volby snad později, v zimě, leden?
Jsem přeci občanům odpověden.“

Co má občan odpovědět na to?
Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Siláckých řečí plný je svět,
Jen se pak musí dodržet.
Když na to nemáš, radit si dej:
Příště radš mlč – nehýkej.

Nechci být rýpavý, ale dokáže mě někdo vysvětlit, proč pan poslanec Langer kritizuje policii, pokud zasáhne ze zákonných důvodů. To hned jsou jeho protestů plné noviny, vystupuje v televizi celkem dost razantně proti všemu, co jen trochu připomíná policii. Na druhé straně když dojde k selhání policie v případě nečinnosti proti shromáždění neofošistů, kde jasně došlo k porušení zákona. Schválně jsem tuto otázku nepoložil dříve, protože jsem doufal, že p. Langer svůj protest dodatečně vyvěsí na své stránky, zveřejní v MF Dnes a dostatečně to rozmázne v televizi. Proč to dosud neudělal ?

Pan Langer je typický odpůrce všeho co policie dělá,když policie zasáhne je to špatně,když nezasáhne,taky je to špatně,je to kašpar který sice vystudoval několik VŠ ale v podstatě nedělal nic ze svých oborů.

Pane Kelere. díky za slušné popovídání. Tenhle problém opravdu asi nevyřešíme. Ale asi se oba sejdeme v nazorech , že je to problém přísné odborný a né politikum.

Pane Keller, nejste poslanec Langer ?

Nejsem. Že se zrovna v tomhle případě naše názory částečně shodují, není pravidlo.
Pro Jiřího Pitmana (nechce se mi otevírat další okno s reakcí :-) Dav jistě může být lavinovitým buldozerem. Přesto si myslím, že primárně je důležitý důvod, proč dav vznikne. Pakliže je to za účelem poslouchání hudby a "paření," neočekával bych nějakou cílenou, násilnou vzpouru. Což se o neonacistech říct nedá (zůstaneme-li u těchto dvou skupin), ti mají přímo v programu prosazovat národněsocialistickou ideologii a jsou značně organizovaní. Ale to je můj laický názor, ještě jednou opakuji, že tyto situace musí u policie analyzovat skuteční odborníci.