4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Místo toho všeho nadávání , bych se Vás vše rád zeptal jaký názor máte vyhlášenou a všude prosazovanou tz. NULOVOU TOLERANCI ! Já má názor ten, že je to hloupé a především nepravdivé - když se za každou cenu napadá třeba i dobrý krok správným směrem. Hloupost, že každé pochybení policisty, soudce,nehoda na dráze, zácpa na dálnici další a další je přisuzována této nebo jiné vládě! Domnívám se, že to uráží průměrně myslícího člověka !

Pane Keller Vaše názory jsem vždy bral, ale po přečtení jednoho vašeho článku jsem znejistěl.Vaše diskuse s ostatními se točí kolem toho jestli jsou technaři syčáci a porušili zákon.Vyjmutí vaší věty DOSTAL VEŘEJNÉ POSVĚCENÍ OD PREMIÉRA dostávame se do politické sféry. Ptám se . Premier určuje porušení zakona? Nějaká techno párty nemá s politikou nic SPOLEČNÉHO. Sám premier řekl: Kdyby tušil, že kolem toho bude takový humbuk, obrátil bych se na ostatní politické strany a projednal bych to. Co by chtěl projednávat, že bude určitě porušen zákon?To bych mohl jit po ulici a být sebrán,protože jsem potencionální zloděj.NIC JINÉHO NEŽ POLITICKÁ ZAKÁZKA. TECHNO SE MU POUZE HODILO. CHTĚL SE UKÁZAT. UKÁZAL SE , ALE NEVYŠLO MU TO. POUZE KOZLOVÁ A PÁR DALŠÍCH MU NA TO SKOČILI.Možná ,že se nato těší až bude ve Vítkovicích zase vyrábět na sklad a plnit nějakou pětiletku

Novákovi
Ale --- Novák se zase ozval, už to nemohl vydržet aby nám neřekl svoje moudra. Buď tak hodnýa mluv vždy za sebe. Když ty jsi posedlí odesáky a každé jejich slovo bereš jako svátost, tak já na rozdíl od tebe myslím svým rozumem. Jenomže ty jsi k tomu ještě nedorostl.
Jinak by jsi také věděl, že ve Vítkovicích se nikdy nedělalo
na sklad. Všechno šlo do světa a ještě se nestačilo vyrábět.
Buď tak hodný a přestaň se o mne otírat. Podle tvého chování to vypadá, že bys mohl být mým vnukem.

hele kozlova, nechte porad tech napadani ostatnich a zacnete uvazovat o vecech verejnych ve vsech rovinach( lidske, politicke , ekonomicke a socialni) a reknete nam konstruktivni navrh, jak z tohodle bordelu vsech vlad vyjit, aby se nikomu neuskodilo. mam rad takovy reci, ze ja jsem delal (a) za komousu to ci ono, ja makal po revoluci tam a tam. to jsme snad delali vsichni, nebo mate pocit, ze se lidi flakaji a berou penize za nic??? tak zacnete myslet a prineste lepsi navrh, nez je ten dosavadni stav.

Nováku a nemyslíte že vše je u nás děláno a bylo děláno na politickou zakázku ? Na čí zakázku asi byla třeba taková KUPONOVÁ PROVATIZACE - rozkradeni našeho státního majtetku? Tehdejší ministr financí, předseda jisté nejmenované strany a pozdější předseda vlády, nynější president, se chtěl taky ukázat. A ukázal se, to je fakt.

A co se týče Vítkovic. Asi ani pořádně nevíte kde jsou a co se tam vyrábělo a vyrábí. Asi nevíte že už za tehdejšího režimu se ve Vítkovicích vyráběly věci ( třebas takové zalomené hřídele atd. ), které se expedovaly do celého světa. Takže pokud se chcete otírat o nějakou továrnu, kde se vyrábělo na sklad, otřete se o nějakou ve které se opravdu na sklad vyrábělo.

for Luděk

Já bych měl návrh. Současnou vládu, poslance a senátory vyhnat, zrušit republikové zřízení a zavést království. Královnou by třebas mohka být Regína z VyVolených. Bordel bude stejný, bude ale větší sranda.

Mám na Vás jeden dotaz. Vy ve svých příspěvcích jenž jsem si zde pročítal, uvažujete o věcech veřejných ve všech rovinách ( jak lidské, tak politické, ekonomické atd ) ? Vy jste už někdy ve svých příspěvcích přinesl lepší návrh ?

Ať čtu VAše bezduché příspěvky velmi podrobně, nic takového jsem tam nenašel. Takže zaměťte si před svým prahem. Děkuji.

to dobromysl, ten vas posledni mel ale hlubokou moudrost. ale co dal ???
navic nemam pocit, ze bych musel zametat pred svym prahem, max to mnozstvi odpadu ze soucastek pouzitych pri vyrobe. a to se zameta tak jednou za 14 dni.

Pro novaka: Netuším, čím jsem Vás znejistěl. Ano, probíral jsem v diskuzi zásah na CT a snažil jsem se pokud možno držet v obecné rovině, nicméně jsem nikdy nezastíral svůj názor, že zásah měl významný politický rozměr, a sice až příli okázalé demonstrace síly proti skupině, která je většinovou společností vnímána převážně negativně. Nebudu se zde zbytečně opakovat, v zásadě jste to shrnul svým textem ve verzálkách, až na to, že to bohužel spolklo daleko víc lidí než jen "Kozlová a pár dalších." Jak kdosi kdesi poznamenal, občan nejlépe slyší na jednoduché, pádné argumenty, aby nad nimi nemusel moc přemýšlet, a umění pádné zkratky ovládá premiér skvěle. "Smažky podupaly kus cizí louky a dostaly přes držku," je také průrazná zkratka. Bohužel, svět není ani zkratkovitý, ani se neřídí slogany. Dokud si toto občan neuvědomí, budou mistři holých vět, ochotní spojit se třeba s marťany, aby plášť zavlál správně po větru, na vrcholu popularity.

Luďku, opravdu si myslíte, že politika nikdy neměla vliv na výchovu lidí ? Měla a má. Bohužel jen negativní. Když lidi vidí, jak se chovají politici, tak si zákonitě musí říci, že na zákony a dobré mravy budou kašlat taky.
Ve všem ostatním s vámi souhlasím

nemela, protoze mysleni obcanu bylo jine nez rezim. vsechny vychovne mechanizmy selhaly, protoze clovek se choval tak aby to nebylo v rozporu se zakonem. takze pouze restrikce, nikoli vychova.

Pane Novotný
plně s vámi souhlasím, že hlavní podíl na výchově je rodina. Také jsem to tam napsala, že dneska už nevychovávají rodiče ale televize a různé party. Bohužel.
Jenomže, mezi technaři najdete i mládež z dobrých rodin, kteří mají na co si vzpomenou a přesto se chovají hrozně.
Tím chci říct že je něco nedobrého v naši společnosti.
Se stejnými problémy se zaměstnanci se potýká také můj syn, který má stavební firmu.
Jsem už dost dlouho na světě a právě mě zaráží že mladí nemají žádné cíle, že hodně z nich se jenom veze. Je fakt, že to vidí i ve svých rodinách. Jenomže to vždycky tak nebylo. Všichni pracovali a snažili se něco získat i když to za komunistů nebylo lehké.
Víte, často slyším ty mladé říkat. Já se mám dřít a druzí si nakradli a žijou si v pohodě. Myslím, že hodně se spackalo po revoluci, když se začalo tak krásně privatizovat. Kdo to uměl, ten se napakoval. A obyčejní lidé přišli o zaměstnáni, o existenci. Vím o čem mluvím, 25 roků pracují ve Vítkovicích. Pracovalo nás tam 20000 lidí, dneska je nás pár stovek. Vítkovice byli uměle zlikvidované a ti kteří se o to přičinili ( říká se, že byli podplacení ) ti jsou dneska milionáři a hlavně nic jim nejde dokázat. Dobrý advokát dokáže divy.
Bohužel, lidé si odvykli pracovat, sedí doma na podpoře a jsou smíření se vším. Teď je zde taková situace, že chybí lidé a pracuji zde Poláci a Slováci, tak jsme to dopracovali
Proto říkám, že je něco špatného v naši společnosti a děsím se, jak to bude pokračovat dál.

Říct, že mladí nemají žádné cíle, je trochu příliš zevšeobecňující. Já sám nevím, jestli jsem měl ve dvaceti nějaké zásadní cíle, možná dodělat školu. Ale cíle a životní hodnoty si člověk vytváří postupně a pomáhá mu v tom paradoxně i zmíněná revolta, kdy se snaží vymezovat vůči něčemu, byť ne zcela vědomě, ale snaží se nějakým způsobem říct, tohle jsem já, nechci být jako druzí, chci být svůj.

Technická poznámka: Svůj předchozí příspěvěk jsem začal psát před reakcí p. Novotného a odpovědí p. Kozlové, nicméně ten názor platí.

K panu Novotnému: myslím,že se dá souhlasit v podstatě se vším, co píšete. Včetně výchovy v rodinách pasivních rodičů, kteří se naučili spíš brát než dávat - jakou lekci tím vtloukají do hlav svým dětem? Mám jen obavu, že současná politika soc. dem. k tomuto stavu spíš přispívá a tento stav, kdy se při troše skromnosti vyplatí spíš nepracovat, jen přiživuje. Vysoká nezaměstnanost je nikoli nevýznamným procentem způsobována i nezaměstnatelnými lidmi - těmi, kteří si už zvykli na život bez práce na dávkách. Soc. dem. to sama de facto přiznala, když nedávno zpřísnila podmínky poskytování podpory, ale stejně to stačit nebude. Pak dochgází k paradoxům, že někde je sice vysoká nezaměstnanost (a skutečně je tam obtížné sehnat práci, obzvlášť pro starší lidi), ale zároveň "nejsou lidi," chybí kvalifikovaní a šikovní pracovníci - to jistě potvrdí jak pan Novotný, tak syn paní Kozlové. Málo snahy o vzdělávání, málo motivace pro rekvalifikace - to je podle mě jeden z zásadních problémů, spojených s nezaměstnaností, ale promítá se to i do toho, o čem psala paní Kozlová.

Pane Kellere,
je tady téme nad kterým se zase shodneme. Jen bych tak moc nepřeceňoval vliv politiky na vlastní výchovu dětí (souhlasím, že nějaký dopad má). Přesto psychologové Vám jistě potvrdí, že děti přebírají cca ze 70% vzorce chování svých rodičů a tak z tohodle pohledu je důležitý příklad rodičů. Co doma dítě uvidí - myslím si - jak se rodiče staví k vlastním problémům, takové budou i děti. Je jen málo silných, kteří toto dokáží překonat (pořád mluvím o mládeži), stále se u nich vytvářejí postoje k různým věcem. A tady je nezastupitelná role rodiny. Na příkladu mnoha podnikatelů (poctivých) je vidět, že, kdo chce, dokáže si poradit vždy. v jakékoliv situaci. Zvládnou problémy s tím spojené, tím neříkám, že politici by jim v tom neměli vyjít vstříc (různé nesmyslné zákony je třeba změnit). Můj pohled na tento problém se dá shrnout do dvou vět i když jsem přesvědčen, že svět není tak jednoduchý.
1) Ještě se nestalo, aby některý politik (president, ministr financí, předseda vlády ....) za někým přišel a řekl mu, od teď budeš bohatý a úspěšný. Vždy ty své úspěchy každý musel "vytvořit" sám.
2) Žádný stát nebude nikdy bohatý, pokud bude mít chudé lidi. A to je o tom, že každý by se měl postarat sám o sebe.

Vím, že tady je mnoho lidí, o které se stát musí postarat (nemocní, staří.....). Ale stát může rozdělovat pouze ty peníze, které vybere na daních. Nechytedte mě nikdo za slovo s deficitem.

Role rodiny a příklad, který tím je dáván mladým je nezastupitelný.
Námitka, že mezi technaři jsou i děti z dobrých rodin je jistě na místě. Ale znám celkem dost mladých lidí, kteří vyrostli v ne moc "dobrých" rodinách a přesto mají své životní cíle někde jinde a v žádném případě nevyhledávají adrenalínové sporty typu CT - střety s represivními orgány státu.

musim s vami souhlasit , hlavne v poslednim odstavci.
lide si odvykli pracovat a ja bych to rekl trochu jinak. lide si v cesku nezvykli pracovat. za komousu pracovat museli, protoze by sli do vezeni. dnes kdo nechce , pracovat nemusi. a kdyz se maji prinutit k praci, je to takova, kde se nemusi moc delat a je hodne penez. to je nase narodni tradice a nikdo s tim nic neudela. jedine hlad a bida.

Jen ještě malou úvahu nad vlivem politiky na výkonnost ekonomiky. Ekonomika jde nahoru i když politici předvádějí všechno možné - jen ne to, jak by politika měla vypadat. V tomto ohledu souhlasím s tím, že politika ovlivňuje chování lidí - negativně. Bohužel. V politice se pohybuje určitý "vzorek" společnosti. Máme takové politiky, jaké si zasloužíme.

Tolik k té myšlence, aby jsme nepřeceňovali vliv politiky na výchovu dětí a mladých lidí.

politika nikdy nemela vliv na vychovu lidi , notabene na ekonomiku zeme. to si jen politici prisvojuji zakonity prubeh zivota a veci s nim spojenych vcetne ekonomickych. a na zaklade prisvojeni si staveji sve vlastni dukazy svych predchozich rozhodnuti. a samozrejme to prohlasuji jako svou praci a s kladnymi vysledky ( o zapornych se pochopitelne mlci). zkuste si predstavit zivot bez vlady. myslim si, ze by vse jelo dal ve vyjetych kolejich, mozna by to slo i snadneji a rychleji.

Panu Kellerovi, Pitmanovi i Novotnému.
Dovolím si zasáhnout do vaší diskuse. Český národ pořad dokola přežvykuje technopárty, prezident, expresident, senátoři, pseudoumělci, všichni se nevídanou měrou vrhli do obhajovi lidských práv stoupencu techna, ale nějak jim unikla tatáž práva občanu " netechnařu".
Ale budiš. Jenom mně zaráží, že ještě nikdo si nepoložil otázku, co vede tyto mladé lidi a to myslím i nacionalisty mezi stoupence techna. Proč se potřebují takhle vyřádit, co je to za mládež. Protestují a neví vlastně proti komu, ale natruc všem.
Proč se potřebují seberealizovat tímto způsobem ? ?
Proč si nehledají jiné životní naplnění ?
To jsou otázky, které by si měl každý položit. Není to náhodou chyba naši společnosti.
Jaká je naše kulturní úroveň? Jenom se podívejte na programy v televizi. V jednom kuse vraždění, zabíjení, krev, stupidní seriály. Potom se všichni divíme, že je pořad více a více dětských vrahů. Dokonce to všechno ještě omlouváme. Kam myslíte, že to všechno povede? Rodiče už nevychovávají, vychováva televize a různé party.
Nad tím vším by se naše společnost měla zamyslet a ne ještě kritizovat policii že si nás dovoluje chránit. Může se stát, že nás chránit přestane a ani se nedivím. Zasáhne a je zle, nezásahne, a je taký zle. Ti chudáci už musejí mít schizofrenii.
Místo kritizování, bychom se měli radši zamyslet jak pořádně vychovat dnešní mládež, aby se projevovala jejich osobnost, ale ta kladná a ne ta negativní.
Ale, pokud jim všechno dovolíme, pak se může stát, že nám jejich anarchie přeroste přes hlavu a potom chci vidět, co budou říkat obhajci lidských práv.
V každém konání je nějaká příčina a potom následuje důsledek. A o tom by se mělo vlastně diskutovat. To je pro tuto chvíli důležité.

nevzpominam si, ze by to v historii maldeze bylo jinak. vzdy se chteli bavit a vzdy se tam chlastalo, rvali se apod. vesnicke zabavy, ruzne tanecni zabavy, carovne noci ( teda u nas) atd, atd. a vzdy si tam mladi lecili svoje " mindraky" , omezovani v praci, doma ,prusery ve skole, politicke perzekuce atd. je to proste jejich relaxace a odpoutani se od doby , ve ktere momentalne ziji. a nic na tom nezmeni domaci vychova , skolni vychova, dobre rady starsich. proste mladi se chteji bavit svym zpusobem a nikdo jim v tom nezabrani. a to to komousi chteli prevychovavat. a ze se jim to nepovedlo ani pred 89 a to na to meli silne paky ve forme policie.

Vážená paní Kozlová,
plně s Vámi souhlasím, jen v jednom se asi budeme - a doufám, že jen málo - rozcházet. Myslím si, že je na každém z nás jakým způsobem se chce kulturně vyžít. Já jen vždy budu toto posuzovat z toho hlediska, zda tato "zábava" neodporuje zákonu. Poukazujete na pořady v televizích (všech). Tady je jediný způsob, jak to regulovat - snížit jim sledovanost. Pokud toto dosáhneme, budou se muset zamyslet programoví procovníci nad tím, jakou mají skladbu pořadů. Jak sama uznáte, je to skoro neuzkutečnitelné. Bohužel,ale musím současně konstatovat, že vina není jen na televizi. Hlavní podíl na "stavu" mladé generace mají podmínky v rodinách. Bohužel, když se rodiče spokojí s minimální mzdou, či jsou na úřadu práce - doma nejsou peníze - mladí lidé si nemohou dovolit co by chtěli, a co třeba mají jejich kamarádi, tak nevidí jak jinak to řešit, než protestem a už záleží jen na tom koho potkají jako první. Myslíte, že je pro mladé lidi přitažlivý způsob života, jaký vedou jejich rodiče ? Rodiče by měli jít příkladem. Pokud dítě od malička uvidí, že pokud člověk pracuje, přitom se neustále vzdělává, tak že životní úroveň této rodiny je úplně někde jinde, než v rodinách, kde se otcové rodin realizují po hospodách. Schválně jsem to zveličil, ale v zásadě je to tak. Mám za to, že děti z rodin, kde se lidé snaží mít lépe nebudou cítit potřebu se realizovat jinak. Mnoho lidí tvrdí (alibisticky), že přece se nemohou mít lépe, když jim nikdo neudělá podmínky, když jim v zaměstnání nedají víc peněz. Ale co dělají sami ? Vzdělávají se ? Hledají si jinou práci ? Jsou ochotni i trochu riskovat ?
Bohužel si neuvědomují, že pokud budou dělat, to, co dělá 95% ostatních lidí, tak budou mít, to co mají oni - nic. V této situaci platí to, že větší peníze a tím i lepší životní úroveň rodiny získá jen ten, který bude pracovat víc než ti ostatní (mám na mysli jen poctivou práci, ne podvody). Sám podnikám a musím říci, že sehnat člověka, který by byl ochotný nejen pracovat, ale aby ještě u práce myslel je kumšt. Protože mnoha lidem se myslet nechce - to asi moc bolí. To je jen mé zamyšlení nad výchovou v rodinách. Není to tak daleko od původního tématu, jak by se mohlo zdát.

Souhlasím i s vaší poznámkou o kritice policie, bohužel jsou tam pořád lidi, kteří se řídí zásadou, že budou jednat tak, aby to jim samým přineslo co možná nejmenší problémy. Kritika ze strany politiků a médií je jen utvrzuje v jejich "taktice". Nejsou si totiž jisti, zda je budou kritizovat, pokud budou konat, nebo když konat nebudou (viz CT 2004 a CT 2005)

Musím souhlasit s ludkem. Vyberte si libovolnou dobu, současnost, osmdesátá léta, šedesátá léta, kdy jste byla mladá vy - vždycky jste kolem sebe slyšela "To je dneska mládež, to za našich mladých let nebývalo." Mladí lidé se zkrátka potřebují odlišovat, dělat něco jiného než dospělí, je to zákonitá etapa vývoje. Liší se jen forma tohoto protestu a já si netroufnu tvrdit, že technoparty, kde se poslouchá pro mě nehudba, a konzumují měkké drogy, jsou ve své podstatě horší, než zábavy z osmdesátých let, kde se mládež ožírala jak zákon káže (a nejen dle mého názoru je alkohol výrazně nebezpečnější než např. marihuana). A abychom nekroužili jen v době, kterou pamatujeme, například v předminulém století bylo oblíbenou zábavou německých studentů souboje se šavlemi, při nichž se snažili jeden druhého zohyzdit v obličeji. Také nic, co dospělí tehdy schvalovali. Tudíž to není chyba naší společnosti.

PANE LANGR PORADITE MI UZ KONECNE CO S TOU PRACKOU? NEBO JE TO NAKEJ VAS MODREJ SMEJD JE TO TYP ODS-DO-PRD***E/bež 12345 s modrzm ptakem na viku odpovezte nevim co s tim a mazelka uz remca ze to byl blbej kauf ta modra sance

ODS chce nový volby
na oslavu koupily sud holby
už si z lidí dělaj prdel
chtěj se furovat do svejch hrdel
už ministerský platy chtěj mít
jejich plán jim musí vyjít
už zas pruděj s volbama
chtěj nacpat si kapsy prachama
a proto lidi bacha na ods
jejich vláda bude děs
všecky podezíraj z korupce
chtěj vyvolat politický erupce
pak sami prachy obracet
chce se mi z toho zvracet
jak nám budou peněženky vycucávat
a za ně v barech nasávat
lidi nevolte je
neposlouchejte je
bude to eště horší než dnes
když bude vládnout ODS

taky si myslim ze to bude bída
az nasim premiérem bude topol míra
plno penez slibujou
jenze sami prachama do kapes se nafutrujou
jejich cesty do ciziny
a jiny jejich frajeriny
furt ze prej jsou pro lidi
pak nam daj napit postriziny
jenom jeden dobrej z nich je kott petr
kerej se v parlamentu nametl
prej modra sance
dostane nas do chudoby rance!
Furt maj jenom kecy
chtej si uz narvat kapsy preci
a tak ods rekneme NE
nez nas vsechny odrbe

V tom se pan básník pěkně sek
O volbách mluvil Pa-roubek.
Že se prej ó dé es nebojí
V pohodě všechno ustojí.

A jestli má Topol kule
Ať ukáže se lidu vůle,
Ať jsou hned k urnám rozhodnout,
Vyzval Topola na Boží soud.

Modrý pták však rukavici zved,
„Dobrá, tak ať se ukáže hned.“
Paroubek rázem otočil,
„To přece nejde, teďka, včil?
Nemůžem podat demisi hned,
Není schválený rozpočet.

Ten ještě musíme protlačit,
Co by mi na to řekl lid?
Volby snad později, v zimě, leden?
Jsem přeci občanům odpověden.“

Co má občan odpovědět na to?
Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Siláckých řečí plný je svět,
Jen se pak musí dodržet.
Když na to nemáš, radit si dej:
Příště radš mlč – nehýkej.

Nechci být rýpavý, ale dokáže mě někdo vysvětlit, proč pan poslanec Langer kritizuje policii, pokud zasáhne ze zákonných důvodů. To hned jsou jeho protestů plné noviny, vystupuje v televizi celkem dost razantně proti všemu, co jen trochu připomíná policii. Na druhé straně když dojde k selhání policie v případě nečinnosti proti shromáždění neofošistů, kde jasně došlo k porušení zákona. Schválně jsem tuto otázku nepoložil dříve, protože jsem doufal, že p. Langer svůj protest dodatečně vyvěsí na své stránky, zveřejní v MF Dnes a dostatečně to rozmázne v televizi. Proč to dosud neudělal ?

Pan Langer je typický odpůrce všeho co policie dělá,když policie zasáhne je to špatně,když nezasáhne,taky je to špatně,je to kašpar který sice vystudoval několik VŠ ale v podstatě nedělal nic ze svých oborů.

Pane Kelere. díky za slušné popovídání. Tenhle problém opravdu asi nevyřešíme. Ale asi se oba sejdeme v nazorech , že je to problém přísné odborný a né politikum.

Pane Keller, nejste poslanec Langer ?

Nejsem. Že se zrovna v tomhle případě naše názory částečně shodují, není pravidlo.
Pro Jiřího Pitmana (nechce se mi otevírat další okno s reakcí :-) Dav jistě může být lavinovitým buldozerem. Přesto si myslím, že primárně je důležitý důvod, proč dav vznikne. Pakliže je to za účelem poslouchání hudby a "paření," neočekával bych nějakou cílenou, násilnou vzpouru. Což se o neonacistech říct nedá (zůstaneme-li u těchto dvou skupin), ti mají přímo v programu prosazovat národněsocialistickou ideologii a jsou značně organizovaní. Ale to je můj laický názor, ještě jednou opakuji, že tyto situace musí u policie analyzovat skuteční odborníci.