4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Naprosto se chci ztotožnit s článkem od Petr.Pavel ze dne 4.10 2005 16:02hod.Jako by mě mluvil z duše.Jen by mě ještě zajímalo proč se celá ODS snaží pouze o koryta a nic jiného je nezajímá.Cokoliv udělá jiná strana-byť je to pro lidi dobré tak z hlediska ODS je to špatně!To jste už takový nabubřelí panáci že nechápete,že ty koryta máte kvůli nám.Já Vás bohužel několikrát také volil.A věřte že to víckrát neudělám! Vím že Vás to asi neohrozí (bohužel) ale nemůžu se na to všechno už koukat.Jsem celník se 2 dětmi a žiji jen tak tak na úrovni a jestli mě i ostatní zaměstnance státní správy chcete poslat ke dnu tak pokračujte ve své "vynikající" práci.Vy politici jste už dávno překročili práh nouze za který už se nikdy v životě nevrátíte.A protože to dobře víte chováte se právě tak jak se chováte.Je jen škoda že pan Langer nemá asi čas se na toto forum podívat.Doufám ,že má alespoň poradce ,kteří to čtou a sem tam mu taky řeknou,že v tomto státě jsou i obyčejní lidé.

vy si myslite, ze cssd vladne spravne ??? to me teda prekvapujete. pro me je ale svoboda obcana vic nez sliby a socialni politika a ostatni statem rizene machinace.

Kellere, jak tak koukám, ty máš asi hovno na práci, že tady pořád vysedáváš a steleš svým rozumem. Nebo se mýlím a naopak je to tvoje práce a modří ptáci, nebo pan Langer osobně ti platí za to, že jim děláš tady na webu advokáta?

Prosím, neurážejte lidi, kteří se snaží rozumně diskutovat

Pane Harry, jestli Vám vadí, že tady stelu svým rozumem, tak sem necho'dte. Mimochodem, nejsem si vědom, že bych dělal advokáta nějaké straně či osobě - kdybyste si diskuzi lépe četl, poznal byste to sám. A do toho, co dělám se svým časem, je vám houby.

Děkuji za zastání, pane Novotný, věžím, že tu zase brzy společně nasteleme nějaké rozumy ;-)

HARRY TY NESAHÁŠ PANU KELLEROVI ANI PO KOTNÍKY . JENOM MALÁ OTÁZKA. MUŽE NĚKDO VYSVĚTLIT JAK TO,ŽE MUŽE V TÉTO REPUBLICE KOMUNISTA PODNIKAT? / VYKOŘISTOVÁNÍ ČLOVĚKA ČLOVĚKEM/

Zeptej Se Vlasty" telefonisty"Tlustého...

Pro ludka -nevím v jaká zemi jste do denšího dne žil, já žiju v zemi kde za první pololetí zahraniční obchod vykázal 4,2 miliardy a stále roste , to žádná pravicová vláda v naší zemi nedokázala. Dále Zadlužení státu je špatná věci, ale zadlužení našeho státu se pohybuje někde na 29 procentech HDP - což je normální evropský průměr zadlužování země se postuponě zastavuje. Dlouhodobě v naší zemi roste HDP průměrně o 3 až 4 procenta. Za vlád ODS se růst HDP nekonal a pohyboval se dlouhodbě v záporných číslech i když se o tom tady nepsalo protože NARCIS Klaus se snažil stále mlžit, proto měl neustálé boje ČNB.

chtěl jsem napsat že vykázal 4,2 miliardy přebytek !!!

Jen pro upřesnění: za vlád ODS se HDP nepohyboval v záporných číslech, záporné bylo tempo růstu, tedy růst zpomaloval, ne že se nekonal. Zadlužování země se nezastavuje. Pouze se snižuje tempo zadlužování (zajímavé, vždycky se snižuje nějaké tempo). Ale dluh jako takový se nesplácí, tudíž logicky roste.

Pokud mě paměť něklame, tak za vlády ODS ekonomika šla do .... HDP dokonce klesal a klesaly nebo stagnovaly reálné mzdy, nakonec to skončilo slavnými balíčky, tajnými sponzory a vláda ODS definitivně krachla. Za vlády "špatné" ČSSD se zvyšují reálné mzdy, HDP roste ročně kolem 4-5% a investoři se do ČR hrnou. Já se vlády ODS bojím, bojím, bojím. Pište si co chcete, ODS už promarnila příležitost dokázat, že umí vládnout, dokonce to měli na bilboardech, vzpomínáte? Dokázali jsme, že to dokážeme. Och, jak trefné :-)

Žití na dluh?
Pokud vím, tak ty parametry státního rozpočtu nastavila právě ODS. Za její vlády se projídaly příjmy z privatizace. Státní majetek se v té době prodával a příjmy z prodeje sloužily mimo jiné k napumpování státního rozpočtu. Jenže teď už není co privatizovat a všichni si zvykli mít určitý standard (zkrátka ODS nás naučila žít si nad poměry). ČSSD pokud chce být opětovně volena, v tom plýtvání a žití na dluh pokračuje. A ještě musím doplnit, že pokud by dnes současná vláda disponovala tak tučnými příjmy, jako tomu bylo za vlády ODS v 90-tých letech, byl by státní rozpočet v přebytku. A kdyby tehdy vláda ODS neměla příjmy z privatizace, byl by každý její rok vládnutí v mnohem větším deficitu, než je tomu dnes u vlády ČSSD. Takže mnohem horší a více rozhazovačný styl hospodaření měla ODS. Nehledě na to, že ODS, ale zejména Klaus, Ježek, Kočárník, Dyba, Dlouhý a další v 90.tých letech udělali něco, co nemá obdoby. Vědomě, schválně a systematicky nechali rozkrást státní majetek, který analytikové-ekonomové odhadují v rozmezí 600miliard až 1,5 bilionu korun. Že se přitom nakrmili taky, je snad jasné. Ten největší grázl, který tu zlodějinu odstartoval slovy: "Neznám rozdíl mezi čistými a špinavými penězi", nebo: "Zhasneme a pak se uvidí", se nám teď směje z oken Pražského hradu. Že se najdou debílci, kteří jsou ještě i v roce 2005 schopni se hádat ve prospěch zloděje všech zlodějů, je moc smutné. Mám určité informace o tom, jak to v zákulisí při tzv. transformaci a při tzv. privatizaci probíhalo, které mě vedou k tomu, že kdybych teď v roce 2005 potkal Klause osobně, nejraději bych mu jednu vrazil. Ale protože se to nemá, tak bych si nejspíš před ním jen uplivl. Někdy pouhá slova nestačí vyjádřit míru opovržení, kterou k určité sortě lidí chováme. A ještě mi nikdo nevysvětlil, proč "pravicová" ODS neprivatizovala bankovní sektor a odstátnění provedla až "levicová" ČSSD. Podívejte, já proti existenci silné opravdové pravicové strany nic nemám, myslím, že je její existence v rovnovážném systému pluralitní demokracie dokonce nezbytná. Byl bych i ochoten takovou stranu volit, ovšem ODS je všechno, jen ne pravicová strana čestných, slušných lidí. Pokud se nepletu, tak Klaus je stále její čestný předseda a Dyba, Kočárník, Macek jsou stále její členové. To také o něčem svědčí. V každé straně jsou lidí slušní a gauneři, bohužel v ODS je těch nemorálních a podlých lidí nejvíce. Pak mám obavy, jak tu psal někdo přede mnou, že ODS se v průběhu 8 let, co je v opozici, nereformovala. Obávám se, že se ze svých minulých chyb a excesů (krádeže, tunely za 600mld. Kč, právní chaos a bezpráví) nepoučila, dokonce mám podezření, jestli nechtějí v podobném duchu opět s národem experimentovat. To by naše ekonomika ale opět šla dolů a nevím, jestli by se z druhého úderu pěstí ODS vůbec ještě vzpamatovala.

pro marese
staci se podivat na
http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/7E002FD080/$File/tab08.p df
tam se dozvite, jak to ve skutecnosti vypada s nasim zahranicnim obchodem. poctete si tam i o jinych vecech, abyste vedeli, jak se veci maji. a srovnejte si rust hdp se statnim dluhem a rustem mezd. je tam prima umera. kdyby se na dluh nezilo, tak by ty cisla ( prorustova ???!!!) neexistovaly.
pro pavla
co se tyce klause, neurazel bych. jak byste vy vsichni tady na foru odstatnuli majetek( stat nesmi vlastnit zadny majetek ani vyrobni prostredky . ma mit pouze kontrolni funkci a vybirat dane pro potrebu obcanu. nic vic. tak mi reknete, jaka spravedlivejsi cesta by existovala, aby meli vsichni stejne sance. jedine kuponovou privatizaci. kazdy si mohl koupit kolik mohl, ci kolik chtel a mohl s akciemi obchodovat. a jak vy byste rozlisili , kde jsou ciste a kde spinave penize pri obchodech na burze ci ve statnim rozpoctu ?? a do tretice, 90 procent privatizace probehlo uspesne. podniky funguji, pokud maji odbyt na sve vyrobky. a podniky , ktere nebyly schopny se reformovat, po pravu zanikly. a dodnes mi nikdo nerekl, proc vlada cssd nalila napr do zetoru brno 5 miliard z mych dani a podnik je stale na hovno. o jinych kauzach , kdy kvuli statu zanikaji firmy ( stat samozrejme neplati) nebo propousteji lidi. treba pars dmn sumperk a dalsi. at stat nestrka rypak tam kam nema a vse by fungovalo. jenze volici se zalekli ekonomicke krize klausovych vlad ( balicky byly na to, aby statni rozpocet nebyl v deficitu) a cssd se okamzite ujala vlady, coby zachrance a obroditel zeme. a vysledek ??? jedine ten, ze krize nas teprve ceka a bude podstatne horsi nez by byla ta za dob konce vlady ods. tam by se to za 2-3 roky vycistilo a ekonomika by ozdravela.
jenze to uz ted nejde udelat a " rozjetej vlak " se spatne ridi.

co se tyce tajnych sponzoru, tenkrat byla politicka scena jeste kultivovana ( stacil male pruser a vlada sla....)
dnes je politicka kultura totalne v pr..., cssd ma pruseru az na pudu ( gross, snopkova, zeman a jeho zahranicni mise v bamberku, spidla, atd atd , nema smysl to vypisovat, to by byl arch) a vlada cssd se tam drzi , jako by se vubec nic nestalo. vam to nevadi, nebo aspon vam to neni divny ???
me teda jo !!!

jeste malej dodatek , skutecnou krizi v letech vlady ods nastartovala CNB razantnim zvysenim urokovych sazeb na uverech, coz polozilo spousty firem. a cnb je nadnarodni ustav, ktery ani stat ani vlada nemuze ridit a rozkazovat jim, co maji delat. a to zvyseni uroku byla velika chyba.

Jsem úplně obyčejný muž, který, vůbec nechápe postoj lidí v tomto státu ke komunistické straně, když už lidé této země nemají paměť, to nevidí Čínu, nebo Cubu kde je stále absolutní a dokazatelné bezpráví, jednoznačně způsobené komunistickým systémem.
Proboha lidi, to nevidíte demokratickou spravedlnost a občanský práva této strany.
Vždyť co je moje, nemůže být Vaše, ale naše přesvědčení může být společné a tím můžeme dokázat jednoduchý systém spravedlivosti a pravdy.

Na této stránce jsem se dotázal přítomných , jaký názor máte na tz. NULOVOU TOLERANCI , kterou se zde snaží provozovat proti vládě - ODS. Očekával jsem, že mě zástupce pravice osvětlí jaký to má přínost pro lidi této země !! Od pana Langera se to nedozvím a když, tak to bude zase jenom hodně prázdných slov.

je to zcela jednoduche, co si myslite o ziti teto zeme na dluh, o fiktivnim vylepsovani ekonomiky rustem hdp ( taky bych mohl stavet na dluh, kdyz to stat plati z dluhu a pritom se to zahrnuje do rustu hdp, treba stavebnimi pracemi). dale je obrovsky schodek zahranicniho obchodu a co je nejhorsi, nejvice lidi v historii zeme zije na dluh, ktery bude muset stejne jako stat zaplatit. a diky tem splatkam se totalne umrtvi ekonomika( uz se tak deje, akorat se o tom nepise). mam pokracovat ??? vycet je jiste na celu stranku. a ted se zeptam vas, vy byste toleroval takovy zpusob vlady ????

"Za základní příčinu stupňujících se problémů světa i naší společnosti považuje KSČM kapitalismus." ... "Základním programovým cílem politiky KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní" ... "V její ekonomice se prosazují přednosti a klíčová úloha společenského vlastnictví, které zaručí efektivní, celospolečensky provázané a usměrňované hospodaření kolektivu zaměstnanců podniků, družstev, obcí, regionů i dalších sdružení občanů. Jde o strategický cíl, který vychází z dlouholetých tradic marxistického myšlení." ... Normální levicová strana?? To je jen několik myšlenek z úvodní pasáže oficiálního programu KSČM. Jejich cílem, aspoň já se tak domnívám, je tedy zrušit kapitalistický řád, nastolit socialismu, dát všem všechno (jak se dočtete v jejich programu dále) ... Já také nemám strach z komunistů, že by se opět chopili veškeré moci, ale děsí mě, co by se stalo, kdyby opravdu chtěli svůj program důsledně uplatňovat. A další, zásadní důvod, proč je odmítám, jsem již napsal v předchozím příspěvku.

Pane Kellere - já dost dobře nechápu čeho se mám obávat pokud jsem dobře četl jejich program tak se tam o ničení a zabijení kapitastů nikde nemluví. Je to názor lidí kteří smýšlejí jinak než Vy. Pokud se jim podaří přesvědčit většinu lidí v tomto státě, aby jejich program proměnily ve volební hlasy bude to volba většiny . tak to prostě je . Mě se kupříkladu nelíbí, jakým způsobem se ničí životní prostředí v zájmu kšeftu. Rovněž mě již několikrát vyděsil militantnímy výroky ředitel Liberálního isnt. pan. Ševčík - to je zrovna člověk jehož názory mě děsí mnohem více!

Pane Poslušný - máte jistě pravdu, pokud strana přesvědčí svým programem voliče, získá mandát vládnout. Já jsem cítil potřebu vyjádřit se k jakémusi tichému smiřování se s posilující pozicí strany se zločinnou minulostí. A pokud jste nenašel v jejich programu žádné zmínky o zabíjení kapitalistů - snad jste je tam nečekal? Já si také nemyslím, že by se to mělo dít, ovšem řeči o "společenském vlastnictví, které zaručí efektivní, celospolečensky provázané a usměrňované hospodaření kolektivu zaměstnanců podniků, družstev, obcí, regionů i dalších sdružení občanů" ... nevím, jak jste starý, ale já si na jejich "společenské vlastnictví" pamatuji velmi dobře a velmi dobře vím, jak fungovalo (vlastně nefungovalo). Pokud si skutečně jejich program přečtete, zkusíte si spočítat jen velmi zhruba, kolik by stálo, kdyby se měly zaplatit všechny jejich sliby, a porovnáte to s tím, co se za současného hospodaření státu reálně pořídit dá, tak byste se možná měl začít bát toho, kde na to chtějí vzít peníze. A jestli si myslíte, že by v tom všem zbyly fondy na ochranu přírody (s jejímž poškozováním v zájmu kšeftu taktéž absolutně nesouhlasím) ... snad víte, co provedlo komunistické "společenské vlastnictví" s přírodou před rokem 1989. Nepřestane mě fascinovat, že lidi neustále poukazují na chyby, jichž se dopustila vláda ODS (které nepopírám), nevidí chyby, kterých se dpopuští současná vláda, a už absolutně zapomínají na to, co provedl komunistický režim, ba naopak, vynášejí ho div ne do nebe. Špatná historická paměť, to je skutečně největší neštěstí.

Pane Kellere - Možná jsem se neobratně vyjádřil ve vztahu ke komunistům. Jisté je, že nekrást platí i pro komunisty - vynechal jsem je proto, že mě z logiky věci vyšlo to, že nebyli u tz. korýtka ! A znovu opakuji - z komunistů v dnešní době strach opravdu nemám - je jiná světová i evropská situace jejich původní třídní politika by neměla nikde oporu. Dnes je to podle mne - nomální levicová strana jenom z blbým názvem . A slovo levice nebo pravice již v dnešním době rovněž pokulhává.

Pane KELLER .Plně s Váma souhlasím.Tohle už nepotřebuje komentář. Díky. Hezký den

Chtěl bych tady trochu reagovat na příspěvky milana a Jana Novotného v záložce "Váš názor," týkající se komunistů. Pochopil jsem, že ani jeden z nich není jejich příznivec a nehájí je, pouze naznačuje, že strašit s nimi dnes je zbytečné, že z jejich strany žádné nebezpečí nehrozí. Také si nemyslím, že dokonce i v případě, že by se (nedej Bože) dostali k místům v exekutivě, čekal by ná poúnorový scénář, ale jde o něco jiného. Ačkoli se žádný ze současných členů KSČM patrně nedopustil žádného komunistického zločinu, také se od komunistické diktatury nedistancovali. Polovičaté omluvy typu "odsuzujeme to špatné, ale stalo se i mnoho dobrého" nepřijímám, komunistická totalita byla nedemokratický režim, který se dopouštěl justičních vražd, perzekvoval lidi, kteří se ničím neprovinili a ničil životy svých odpůrců. Napadla mě jedna anologie, nevím, zda už ji někdy někdo nevyslovil: tak, jako je pevnost řetězu limitována neslabším článkem, měl by se režim posuzovat podle nejhorších činů, kterých se dopustil. Pokud se režim dopustil vraždy, nevím, o čem je ještě třeba diskutovat, nevím, jak je možné ho obhajovat a nevím, jak je možné omlouvat ty, kteří se k němu hlásí. Stejně tak bychom mohli říkat, že za režimu národních socialistů se sice děly nějaké ty drobné hrůzičky, ale v zemi (zabraných zemích) byl pořádek, lidi měli práci, postavilo se spoustatováren a silnic. Dnešní příznivci nacismu se také jistě žádných zločinů proti lidskosti nedopustili, tak co proti nim pořád máte?
Podporu, kterou si KSČM u nás postupně získala, přičítám totálnímu selhání všech demokratických stran, které se za dobu existence ČR (ČSFR ...) dopustily chyb, které KSČM přihrávají hlasy lidí nespokojených se stavem společnosti.

Pane Kellere - je vidět, že jste dobrý ideolog - jasný stoupenec ODS a tedy podjatý člen diskuse. Konečný výstup - což je tenmto článek musí být zákonitě stejně vyladěný. Nemůžu nikomu a tedy ani Vám vyčítat, že věty , které jste zde seřadil jsou ty správné v duchu svaté demokracie. Ale já se dnes více jak komunistů spíše obávám nedemokratických postupů ze strany parlamentních nekomunistických stran- demokracie totiž znamená v širším pohledu také NEKRÁST, NELHAT, NEPODVÁDÉT a hlavě být slušný k jinému názoru a k tomu kdo ho říká !
PS. Jsem volič Strany zelených !!

Pro Stanislava Poslušného: Sám se pokládám za pravicového voliče a velmi mě mrzí, že na pravici už zbyla pouze ODS, protože bych uvítal nějakou liberálnější alternativu, o jakou se zde snažilo více stran, ale všechny pohříchu vzala voda - a jen opakuji, že je to škoda, protože pravicově naladěných voličů, kteří nemohou skousnout ODS je, zdá se, hodně.
Nicméně mě pobavila Vaše poznámka o mé podjatosti - toto je prosím prostor vyhrazený diskuzi na - aspoň tak soudím podle dosavadních příspěvků - politická témata, každý přispěvatel je jistě stoupencem nějaké politické strany či myšlenky, a pokud by je to mělo diskvalifikovat, pak se může celá tato stránka zrušit. Snažím se pouze nadnést nějaký názor či reagovat na názor někoho jiného, aniž bych kohokoli zatracoval za to, co cítí. O to přeci jde.
Krást, lhát a podvádět nemá nikdo, a už vůbec ne politici, jen mě zaráží - alespoň tak dle mého vyznívá Váš příspěvek - že by Vám toto vadilo u parlamentních nekomunistických stran - tedy u parlamentní komunistické strany by Vám to nevadilo? Popřípadě u neparlamentních nekomunistických i komunistických stran také ne? Obávám se, že toto platí platí pro všechny a nelze to omezovat na vybranou skupinu partají.

Pane Kellere,
sám jsem voličem pravice, ale vadí mi, hlavně páni poslanci, kteří v poslaneckém slibu slibovali "práci pro stát a blaho lidu" a podívejte se na výsledky jejich práce. Pomalu všechny zákony musely být mnohokrát novelizovány protože jej prosazovali "ti druzí". Hlasovalo se schválně proti, aby následně byla navržena novelizace pomalu ve stejném znění, ale navrhuje to nyní ta správná strana. Vaše analogie k nejslabšímu článku řetězu a nejhoršímu činu režimu je přinejmenším sporná. Mnoho lidí by Vám na toto odpovědělo stejnou analogií k církvi. Církev v celé své histirii se dopustila mnoha zločinů a přece je církev dodnes ctihodná a nikdo si nedovolí ji zatracovat. Netvrdím, že KSČM a církev jedno jsou, to bych si nedovolil, ale je to jen úvaha.
Já jsem se jen pana Langera ptal v čem jsou lepší bývalí členové KSČ, kteří jsou v různých stranách, včetně ODS, než bývalí členové KSČ, kteří jsou v KSČM ?
Další věc je to, že minimálně 20% lidí volí KSČM - jsou to všichni zločinci ?

Pane Novotný,
myslím, že je nám oběma zřejmé, že se shodneme v mnoha věcech včetně nesouhlasu nad smutnou praxí pánů a dam v parlamentu, kteří si dělají schválnosti jako školáčci na pískovišti, aniž si uvědomují, že to pískoviště není jejich, že jim bylo pouze propůjčeno v naději, že ho společně uhrabou. myslím, že jsem se již někde vyjádřil, že se mi příčí myšlenka nulové tolerance, ať již vyhlášené, či tiše provozované - ze všech stran.
Svůj příměr s řetězem a režimem jsem nadhodil schválně, zajímaly mě reakce. Vaše poznámka o církvi (v tomto případě je předpokládám míněna hlavně katolická) je jistě na místě, ale je také pravda, že Vatikán šel v nejednom případě do sebe a z některých chudáků, které představitelé církve poslali na onen svět, dokonce udělali světce (takhle nahonem mě napadá Johanka z Arku). To znamená, že jakousi sebereflekci a pokání (vhodné to slovo) církev učinila, byť neříkám, že dostatečnou. Já osobně nařizování "shora," čemu mám nebo nemám věřit, neuznávám, tudíž (žádnou) církev nepovažuji za ctihodnou instituci.
KSČM má dle mého tak vysoké preference také proto, že po listopadu ještě nebyla u kormidla a je tak poslední velkou stranou, která si proti sobě nestihla nikoho poštvat. Ale velmi by mě mrzelo, kdyby tu šanci dostala, z dříve vyjmenovaných důvodů.

Ještě podotek - já věděl, že mi to s tou církví úplně nesedí. Svůj příměr jsem vztahoval na režimy státní - církev nebyla, alespoň ne v našich zemích, a vlastně málokde, nikdy v pozici držitele všech tří základních pravomocí: legislativy, exekutivy a jurisdikce. V tomto případě se jedná o instituci, nikoli státní moc.

Souhlasím s panem Kellerem, že církev nikdy nebyla oficiálně ve vedení státu a tudíž netřímala všechny atributy, kterými jsme zvyklí stát posuzovat. Dáte mi ale jistě zapravdu, že mnohé režimy byly defakto pod vlivem církví a nemohlo být učiněno nic, co by církev neschválila. Jen dnes mohou tvrdit, že ve vedení žádného státu nebyli.

pan politik Walter Bartoš
má novou image-dredy jak Peter Tosh
a co teprv Bém Pavel
to je teprve živel
na pražskym magistrátu
má tam miliardovou ztrátu
a co takhle Petr Bendl
a jeho středočeskej xindl
škoda že už tam neni Petr Kott
ten chvíli byl slavnější než Gott
ten průseru se nevyhnul
když se v parlamentu střihnul
kdo však taky hodně chlastá
jmenuje se Tlustý Vlasta
ale takový Langer Ivan
toho skolí jeden pivan
Všechny je vede Topol Mirek
dřivějšim ménem Pepik Párek
Nad nimi bdí Klaus Santa
brko v hubě hodně rasta