4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

pane luďku, Vy nejdřív nadáváte, že bez schodku rozpočtu by nebyl hospodářský růst, ale zároveň nadáváte i na ten schodek. Nejste tak trochu rozdvojená osobnost? A ještě mi řekněte, zadlužil byste se o x tisíc korun, kdybyste věděl, že Vám to přinese dvojnásobek?

opet nechapete. nebyt schodku, nebyl by hospodarsky rust. jsou to jen cisla v systemu, ktery je spatny. ja bych se nikdy nezadluzoval, kdybych vedel, ze penize budou proinvestovany na dluh , dle kriterii statistiky jsme meli vyssi hospodarsky rust, ale na dluh.kdyby to nebylo na dluh. zadny rust neni. ale ekonomika je zdravejsi. takze receno v rodinnem rozpoctu. postavim si barak, zadluzim se, mam barak, ale uz si nic vic nekoupim, protoze musim platit dluhy. muj prijem je stale stejny. co je na tom nepochpitelneho.

Nechte ho být, já to četl to jsou bláboly - doma ho asi nikdo neposlouchá a tak píše. Možná to bude nějaká deformace ze zaměstnání. Každej jeho článek začíná "nechápete", "jste na omylu" a podobně , já takové znám to je ztráta času se snimi bavit !!

a jak byste si predstavovali vecnou diskuzi o financovani a dluzich , rozpoctu a danich ??? bez osobnich invektiv a v produktivni rovine. reci ze za to muze ten nebo ten je pouze konstatovani, nic to neresi pro budoucnost obcanuci statu.

pane luďku, vy ale nemáte pravdu. V roce 2004 byl růst HDP cca 200 mld Kč, zatímco shodek rozpočtu činil cca 93 mld. Takže tvrzení, že bez dluhu by nebyl růst, je velmi odvážné.

to je klidne mozny, na
http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje< br /> jsou v ciselne rade " saldo statniho rozpoctu" a "HDP mezirocne v procentech" jasne videt
ze kdyz je mensi saldo rozpoctu( napr rok 2002), tak je mensi i rust hdp. samozrejme tyto systemy nekonci uderem kalendarniho roku ale castecne jej prekryvaji ( casove odezvy na skoky) . ale je tam videt zcela jasne zavislost.

rok 2005 také bude nejlepší za posledních 8 let, kdy růst HDP bude kolem 5% a schodek rozpočtu (pokud se nezačne zběsile utrácet) k HDP kolem 1%. Takže jasná změna trendu.

to jo, ale jen diky investicim v oblasti automobilove vyroby do kolina. jinak by bylo vse pri starem. je to stara znama vec, cim vic firem prijde, tim vic se vyveze a proda. a tim roste hdp. na to vlada nema zas az tak veliky vliv.

jak to že na to vláda nemá vliv? A kdo podle Vás připravil průmyslové zóny a schválil investiční pobídky, snad ne sami podnikatelé. Teď se teprve začíná projevovat politika Zemanovy vlády.

investicni pobidky je zlodejina. proc ji nedostanu ja na zalozeni sve firmy treba na vyrobu odpadkovych kosu ?? proc je dostanou jen vylobovane firmy?? to je silne protiustavni bordel. druha vec je, ze kazda vlada v podstate jen schvali investicni zamery firem, ktere u nas investuji. je uplne jedno, kdo nahore vladne.

To že senátem prošel ten zákon proti Komunismu je předvolební útok proti ČSSD. Jednoduchá kalkulace - ODS se rozhodla, že vytáhne protikomunistickou kartu. Velmi dobře ví, že to sněmovnou neprojde a jako viníka označí ČSSD. To je tak ubohé, až se mě z toho chce smát ! Pane Předložte program a bojujte s programem a ne takto ! Toho Topolánka už někam zavřete Klaus měl tehdá pravdu - nebo proserete co se dá !! Bém je tisíckrát lepší !

Ač zarytý "pravičák" sorry, to co předvádí ODS a pravice v PSP a v Senátu je trapné...15 let po revoluci přišli na fakt, o kterém celou dobu ví 80% voličů v ČR. Nemá ODS nějaký jiný smyslupný nápad, jak se prosadit ve volbách? Pod praporem anikomunismu jdeme do voleb? A nebylo by nejlepší je nechat "historicky znemožnit" podruhé...napoprvé to nějak nevyšlo, že? Moje chyba to není, chyba je toho, koho jsem celou dobu volil. ODS.

Dnes jsem zaslechl, že senát schválil zákaz propagace KSČM. Nemyslíte, že je to pokus zlikvidovat volební protivníky, když nedokáží "demokratické" strany přesvědčit voliče, že mají volit právě je a ne KSČM ? "Demokratické" jsem dal do uvozovek, protože si myslím, že to zrovna demokratický přístup není. Po revoluci měli všichni politici plnou pusu hesel typu "Nejsme jeko oni" a nyní to prokázali. Nemám zájem se KSČM zastávat, ale mám strach, že český národ je naladěn tím směrem, že bude vždy podporovat toho, proti komu jde vrchnost. Jsem zvědavý na diskusní příspěvky.

no ja bych rekl, ze se konecne nekdo rozhoupal tomu, k cemu je povinovan podle zakonu teto zeme.

Ukažte Luďku, který zákon to je. Není. Kecáte nesmysly. Jednou byla dána možnost KSCM fungovat, nikdo je nedokázal zlikvidovat v 89, tak teď je prostě musíte trpět, ať se vám to líbí, nebo ne. A kápněte božskou, jestli jste mluvčí Langera, i když....

A ještě maličkost. Pro naši zemi naprosto zbytečný senát přeplněný modrýma ptákama, jedním chytřejším, než druhým, který nám zbytečně užírá z už tak prázdného talíře, se snažil udělat gesto. Jak trapné. Jinak pro naši zemi dělají lautr h****.

Pro Luďka. Sám by jsem byl zvědavý, jaký zákon postavil KSČM na "smetiště dějin". Myslím, že je to jen zbožné přání politiků, kteří nyní z hrůzou sledují, jaké výsledky přinesla jejich práce za celé volební období a nyní vytahují KSČM jako strašáka. Nemyslíte si, že by bylo zajímavé sledovat politiku KSČM po případných vyhraných volbách ? Jak by uplatňovali svůj program v nynějších podmínkách ?
Nejsem přesvědčený, že by zvrátili vývoj v této republice zpět, ani by jej neohrozili, poněvadž ekonomika jde vždy svoji cestou bez ohledu na úsilí politiků. Toto potvrzuje růst ekonomiky v současné době, kdy celá politická scéna dělá "psí kusy". Je tady jedna aféra za druhou a výkonnost ekonomiky stoupá. To jen politici, aby odůvodnili své funkce si přivlastňují zásluhy, které jim nepřísluší. V každé situaci se najdou lidé, kteří dokáží pracovat, tak, aby se oni a jejich rodiny měli lépe. Na podmínky, které nastavili politici nadávají pouze ti, kteří se s tím nedokázali vyrovnat, či se jim nechce tvrdě pracovat.

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_zakon/ca st2h10.aspx par 260
http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00405&cd=76&typ= r


to stači na to, aby komousi na svych shromázdeních porušili tento zákon

Pro Luďka : Pokud jste se hodnověrným způsobem dozvěděl, že je porušován zákon, je vaší občanskou povinností upozornit orgány činné v trestním řízení. Ti jsou povinni toto prošetřit za dozoru státního zastupitelství a pokud výsledky šetření ukazují, že byl porušen zákon, předá se to soudu.
Luďku, pokud toto neučiníte, sám se vystavujete nebezpečí trestního stíhání - samozřejmě, pokud se prokáže, že byl páchán trestný čin. Dále si myslím, že pokud nepodáte oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu, tak veškeré Vaše vyjádření o protiprávnosti působení KSČM jsou jen kecy.

je mou smulou, ze na zadne mitingy ksc nechodim a tedy s nimi neprijdu do styku. na jejich schuze nesmim, jsou jen pro zvane a nikdo me tam nepusti. a do tretice, nase justice je natolik prohnila, ze by dalo hodne prace je pred ten soud dohnat. viz afery s jejich mitingy a poukazani jisteho obcana an poruseni zakona dohlizejici policisty. . ale vse se doufam brzo zmeni.

Pro Luďka : K tomu, aby jste mohl podat trestní oznámení, nepotřebujete být účastný vlastního mitinku KSČM, či jejich schůze (dosud jste nepostřehl, že ksc již není). Výmluvy, že vás na tyto setkání nepustí, že justice je prohnilá, neobstojí. Opakuji, pokud sám něco nepodniknete, je vše ostatní jen kecy, kecy, kecy, .............

To Jan Novotný:
naprosto s vámi souhlasím. A po 15 letech se probudit a zaregistrovat, že nikdo u nás nedokázal komunisty zlikvidovat, je opravdu směšné. To dokáže jenom ODS a křesť.dem. pod vedením odporného slizkého Kalouska, který se kamarádí v Bechyni se zámeckým pánem Šťávou a ticho po pěšině.
"Zakázat" komunisty nejde, to je fakt, se kterým se musí každý smířit a pokud ne, je to urážkou minimálně 1/5 národa, voličů KSČM. ODS je po 89 nezlikvidovala, nemohla, protože většina z nich jsou sami komouši.
Nikdy jsem nebyl, nejsem a nebudu komunista, pouze konstatuji.

myslim si , ze jedine na verejnosti je mozne komunisty odsoudit. pokud sve myslenky verejne neprezentuji, nikdo je za to nemuze soudit. jedine na verejnosti ci v mediich muze byt spachana skutkova podstata trestneho cinu vyse uvedeneho.je to stejne jak s mein kampf. u nas navic v rozporu s platnym radem byl trestne stihan vydavatel za vydani historickeho dokumentu. vsude v evrope je kniha bezne v prodeji. takze s ksc je to stejne. muzou si delat v podstate co chteji, ale nesmi to verejne prezentovat a verejne se k tomu hlasit ( teda myslim odkazy marxe , englse a lenina ci chuegevary apod.) pokud to vytahnou na verejnost jako formu tridniho boje, meli by byt za toto postaveni pred soud.
pro p. bb. mate pravdu v tom, ze je zakazat nejde, ale obvinit jo. a ta 1/5 volicu, to jsou duchodci a za par let jich po preslici ubyde.

Pro Luďka : Jste na omylu, že lze naplnit skutkovou podstatu trestného činu pouze na veřejnosti, nebo v médiích. Pokud by KSČM byla "mimo zákon", lze jakékoliv jejich setkání stíhat. Pokud jste přesvědčený, že je na setkání jakékoliv skupiny lidí (třeba členů KSČM) porušován zákon, je vaší občanskou povinností upozornit orgány činné v trestním řízení. Pokud to neuděláte, uvádím poněkolikáté : KECY, KECY, KECY, KECY, KECY, ........................

Jen na doplnění: Nejsem člen KSČM, ani nejsem jejich voličem. Jen mě štve, když někdo vydává za platné svoje názory, které nemají oporu v zákonech. Takovýchto "bojovníků" za správnou věc jsem již zažil moc. Třeba za minulého režimu, když se dávali metály za partizánskou činnost člověku u kterého když jste odečetli rok narození od roku konce války, tak vám vyšlo číslo 4. To byl partizán ! Luďku, prosím nechtějte se mezi ně zařadit, třebas je to myšleno upřímně, ale používejte rozum.

to me reknete, co livie klausova spolecneho s cezem. respektive co za to dostala a kde ty penize jsou. beru treba krejcire, ten ma stamiliony korun. ale co klausova rodina, ktera bydlela az do urcite doby po 89 v panelaku v praze. nevite nahodou kam vsechny ty desitky ci stovky milionu prisly ??? telekom ma na svedomi gross a cssd. pracuji v telekomunikacich a veskere dotace z eu na rozvoj telekomunikaci a firem v cesku prevedl gross do telekomu. procpak asi . ceske drahy se za cssd rozdelily na tri subjeky. jeden z nich je prava budov a tam se prelily veskere dluhy. no neni to tunel ja vysitej dle naseho pravniho radu ??? a to je cd statni. dale kontroverzni narizeni spidly coby ministra financi vsem financnim uradum, aby vybiraly vsechny dane i protipravni, at se poskozeni soudi , pak se jim to vrati. nebo dal, vnitrni predpis pro notare a advokaty v tichosti odsouhlaseny , aby to nikdo nevidel . je o tom, ze veskere pohyby na trhu s nemovitostmi se musi hlasit financnimu uradu. aby mel stat kontrolu nad veskerym majetkem obcana, kdyz uz nevi , jake ma obcan uspory. opet z dilny cssd. to mame ale svobodu co ???

To nemá opravdu cenu se s vama bavit , Vy jste napsal , že by vám vadilo , kdyby ty peníze na večeřích šli z vašich daní. Když vám doložím , že ty peníze šli z našich kapes, najednou děláte jako by nic a začnete žvanit o něčem úplně jiném a hledáte jinou díru kudy zase začít. Typické pro člověka dnešní doby To je jako když se vás učitel ve škole zeptá na Jana Žižku a vy mu začnete povídat o Husovi a pak si stěžovat, že jste toho Husa uměl ! Já Vás omlouvám protože tak tipuji že vám v dobách dřevní demokracie mohlo být tak 15 let ! ODS Vás dnes opije rohlíkem !

jste na omylu, ale to je vedlejsi. ja jen napsal, ze pokud to jde z mych dani, sere me to. pokud to jde ze zdanenych penez, je mi uplne fuk kdo co komu da nebo zaplati ( myslim v politicke scene) . taky jsem nikdy netvrdil, ze ods je cista jak lilium. ale ve srovnani z cssd je to nebe a dudy. navic ods vladla naposledy pred cca 10 lety, a cssd vladne ted. co budete vic kritizovat. jak to tenkrat bylo a jak se to kdysi vedlo spatne ??? to uz asi nikdo nespravi. dulezite je jak se to vede ted a jak to stoji za hovno. a co proti tomu delat. a myslite si snad, ze ods bude vstupovat do stejne reky ?? to by mohl udelat jen idiot. neni mozne, aby ods praktikovala stejny princip vlady. jsme pomalu 20 po revoluci a nic se nezmenilo. chce to radikalni zmenu. jakykoli setrvaly stav je nemozny a kontraproduktivni.

Zajímavá postava je pan ČERMÁK Ministr vnitra , kamarád pana Klause - ten hrabal, až to nebylo hezké - jezdil za děvkama s panem MACHEM tehdá majitele Sparty. O tom by to bylo na knížku. Kdo to v té době zažil ví o čem mluvím!

Zeptejte se také pana DYBY/ nebo jak se ten chlap psal /ODS - kde skončil majetek SSM !!!

Příkladně - Zeptejte se pana Salzmana - tehdy ředitele státní Komerční banky!!!! O ČEZU se dá také hovořit , tehdy v dozorčí radě seděla paní Livie Klausová - ty přispěli také. Telekom rovněž a dlaší a další. VŠE Z NAŠI KAPES !!

Pokud se týče těch sponzorkých večeří - přehledl jste poznámku / podniků se státní účastí /- to znamená, že si OD mastila kapsu z fondů podmniků před privatizací. To znamená z našcih kapes. Těžko si tam ten pan ředitel šel sednout za své !!! A hlavně v jakém zájmu tam šel , o řízek mu určitě nešlo !!!

Ten článek pana Petra.Pavla - podepisuji - to je chlap, který píše pravdu!!!

Pro ludka - prvně bych Vás chtěl požádat nekurvěte češtinu , číst článek bez háčků a čárek je uděsný ! Hovoříte o tom, že za Klause byla - ještě politická kultůra , tak se vás chci zeptat na jednu věc . Co by jste říkal, kdyby dnešní předseda vlády Paroubek si pronajal sál a uspořádal sponzorskou večeři, zde by se scházeli průmyslníci - z podniků se státní účasti. A ti průmyslníci by dávali za jednu vstupenku s možností povečeřet s premierem vstupné 300 000,- Kč , Vybrané peníze by pak obohatili stranickou pokladnu ČSSD. To by ste řval jako hovado co !!! Ale pan Klaus a ODS to ve Vámi uváděné době údajné kultůry v politice provozovali. Vše bylo OK , novináři v pohodě / dostali všimné / lidi se tam nedostali a pokladna se plnila. Těch prasáren z té doby by dalo na pěkný seriál. DYBA, ČERMÁK,KOĆÁRNÍK a další . Ale protože media jedou na modrej benzín , tak se do toho nikdo nehrabe. A ti dnešní mlaďásové ,kterým tehdy bylo 10 roků tomu ani nebudou věřit a o to celou dobu šlo. TO JE HNUSNÉ Pane !!!!!!!!!!!!!!!!!

tak to jste na velikem omylu, je mi jedno, kolik ktera strana dostane na sponzorskych darech, at jsou to treba stamiliony , nesmi to ale jit z mych dani. kdyz je nekdo chce sponzorovat tak jo, ale ze zdanenych penez. a co s nimi strana udela to je jei vec, treba vecere. je to stejne jak kauza koristka versus lobisti. kdyz je poslanec tak ohebny a uplatek vezme, je to prodejna de...ka a nema v parlamentu co delat. kdyz nabizeny uplatek odmistne se slovy " jdete s tim treba do..." nic se nedeje. jen p. koristky si mysli, ze je porusovan zakon i kdyz nic neprijal. je to blbost.
a co se tyce me cestiny. myslim si , ze dulezite je to , co se pise a ne jak se to pise. je to zvyk z sms a internetovych aplikaci, kde cestina neni.