Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Pokud chcete opravdu zjistit jak to bylo letos s Czechtekem, tak se musíte podívat kdo dozoroval prošetřování Czechteku v loňském roce. Zjistíte že to byla paní JUDr.Zelená vedoucí státní zástupkyně Plzeň město.V loňském roce zaujala tvrdé stanovisko, že policie měla nekompromisně zasáhnout bez ohledu na cokoliv a v letošním roce, když policie pod vlivem jejího stanoviska zasáhla, tak si raději vzala opět dozor nad prošetřením aby se neprovalil její loňský názor. Pane doktore, co myslite jako právník - není paní JUDr. Zelená podjatá? Neměl případ řešit někdo jiný? To víte, že ne. To by to dopadlo,vždyť by nám ji mohli odvolat a to by přece na Krajském státním zastupitelství v Plzni nechtěli.

Tu Zelenou nikdo neodvolá ta v tom umí chodit. Za totáče dělala prokurátorku v Klatovech a lidi ví jak postupovala při zajišťování majetku emigrantů. Ta vždy věděla jak se zavděčit režimu.

Když si někdo přečte některé příspěvky do této diskuze tak se musí zhrozit jaká je úroveň některých občanů této republiky. Mají plná ústa komunistů a už zapomněli, že kdyby před dvaceti lety jen náznakem řekli to co teď, tak přijdou dva chlapi v kožených kabátech a měli by po legraci. Neváží si prezidenta - nikoho. Jsou to nevzdělanci - asi voliči socanů.

že u voličů modrých ptáků je záruka, že pobrali všem chytrost? Jsi trapný, hloupý Honzo.

da se říct, že na procenta vedou v IQ právě voliči pravice. jelikož pravice nabízí lidem více svobody, ale lidi o ní musí přemýšlet. a to voličům levicových stran zatím moc nejde ( opět na procenta)

Moc se mi líbí, jak ODS a hlavně její čestný předseda brojí proti nevládním organizacím, které ohrožují demokracii. Když však tyto NGO přijdou s něčím, co se ODS hodí (třeba zrovna Transparency international s žebříčkem korupce), rázem jsou seriózním zdrojem informací, kterými se tito rádobypolitici ohánějí. Další věc, která se mi na ODS moc líbí, že její členové, konkrétně poradce pana nejvyššího a ředitel CEPu, ing. Petr Mach, na mezinárodních konferencích vyzývají, aby firmy u nás neinvestovaly, dokud zde nebude vládnout ODS. To pokládám za naprosto neuvěřitelné a skandální a jenom to dokládá směr politiky této "pravicové" strany PO NÁS POTOPA.

Že tě taková věc rozhodí nechápu - já mám jasno já tu partu kolem Tupého Mirka volit nebudu !

copak děláš?

Co dělám?
V poslanecké sněmovně
žvaníme furt o hovně.
Na občany z výšky seru,
od lumpů úplatky beru.
Nejsem světec ani mnich,
jsem prostě jen jedním z nich.
Večer lehnu do postele,
lidi jsou mi u prdele.
Schopný ten kdo nahrabe,
jak říkal ten na Hradě.

a vy máte informace o tom, že langr bere úplatky ?? sem s nimi, kdy kde od koho, a kolik.

Ludku, tak např. známý lotr Vratislav Kutal zaplatil I.Langerovi cestu na Kilimanžáro.Langer sice připustil, že se na Kilimanžáru s Kutalem náhodou setkal / to je náhodička, co?/, ale prý mu nic neplatil. Na člověka, který toto tvrzení zveřejnil /byl to V.Prokůpek / nechtěl Langer podat ani trestní oznámení, ani se bránit občanskoprávní žalobou. Tento svůj postoj nezměnil, ani když V.P. stál na svém a vyzval Langera, ať ho žaluje.Kdyby měl Langer vysvětlovat zasvěceným a zároveň nezpřízněným původ svého majetku, byl by asi při tom zpocený až na prdeli.
P.S.: Je zajímavé, že vy modří ptáci např. v případu S.Grosse rozjíždíte hon na čarodějnice, lepíte bilboardy atd.,a chytáte se každé kraviny. V případě mnohem vyšší půjčky soudruha Tlustého vám stačilo, že prý si věřitelé nepřejí být jmenováni. O nezplaceném mnohamilionovém dluhu bývalé Topolánkovy firmy se jaksi taktně mlčí, i o tom že ODS dodnes věrohodně neobjasnila své financování koncem 90.let atd. Buďte také v těchto případech tak důslední a ptejte se kdy, kde, od koho a kolik.

Projev na demonstraci za Ernesta Zündela
28.10.2005 - (104 čtenářů)

VÁŽENÍ ÚČASTNÍCI, DÁMY A PÁNOVÉ,


dnes tu všichni stojíme spojeni jedním společným cílem, jedním posláním: vyjádřit svůj protest proti věznění politického vězně Ernsta Zündela.

ERNST ZÜNDEL BYL dva roky držen ve vazbě v Kanadě bez obvinění jako "hrozba pro národní bezpečnost". Nebylo mu ani dovoleno seznámit se s některými důkazy, protože byly označeny za tajné. Po deportaci do Německa mu bylo oznámeno, že čelí obvinění z popírání holocaustu, ale se spisem se ani on ani jeho advokát také dlouho nesměli seznámit. Je mu omezována pošta a kontakt se světem. To jsou jen některá práva, na které má podle Evropské úmluvy o lidských právech i podle německých zákonů nárok. Ale tato práva se v jeho případě nerespektují.

KDO JE ERNST Zündel a co udělal, že je tak nebezpečný? Okradl někoho? Zabil někoho? Nebo je to snad další z řady teroristů? Ne! Nic takového! Celý jeho zločin spočívá v tom, že šířil a publikoval své názory. Ano, pochybovat o jedné z dějinných pravd, která je v řadě zemí pro jistotu uzákoněná, to je v dnešních takzvaných demokraciích opravdový zločin. Záměrně říkám takzvaných, protože systém, ve kterém není zaručena svoboda slova a přesvědčení, je tyranií, ať už sám sebe nazývá jakkoliv.

VÝCHODNÍ EVROPA MÁ za sebou 40 let bolševického teroru. Tuto epochu jsme už považovali za překonanou, ale lidé jsou dnes opět zavíráni za svoje politické přesvědčení, případně za svůj pohled na určité historické události. Opět jsme svědky politických procesů. Názory se opět dělí na povolené a zakázané, schválené a neschválené, politicky přijatelné a nepřijatelné. A nemluvíme o žádné komunistické zemi obehnané ostnatým drátem, ani o žádné zemi třetího světa - mluvíme o zemích západního světa, které samy sebe označují za demokratické.

ERNST ZÜNDEL SE dopustil zločinu - vytrvale a soustavně popírá, že došlo k holocaustu. Ať už s tímto tvrzením souhlasíme nebo ne, jedno je jisté: pokud je jeho názor takový, má právo ho vyslovit! Svoboda projevu totiž musí být absolutní. Musí platit i pro názory zdánlivě bezcenné, škodlivé a hloupé. Pokud někdo bude tvrdit, že Země je placatá, můžeme se mu smát a označovat ho za blázna. Ale bude za to zavřen do vězení? To jistě ne. Názory Ernsta Zündela jsou prý stejně směšné a hloupé. Ovšem on za ně do vězení jít má.

VALNÁ ČÁST LIDÍ si bohužel vůbec neuvědomuje, jak se naše společnost každým dnem víc a víc přibližuje totalitě. Jde totiž o proces pozvolný a plíživý. Systém se snaží kontrolovat a špiclovat naše každodenní žití. V řadě západních zemí sedí v kriminálech političtí vězni. Stát nám svými zákony určuje, co je a co není pravda, co smíme a nesmíme říkat. Žijeme snad v době středověké inkvizice nebo v 50. letech budování socialismu? Ne! Toto je stav demokracie na počátku 21. století!

JESTLI V TAKOVÉ společnosti žít chceme, nebo nechceme, to záleží jen na nás. Záleží to na tom, jestli nebudeme k projevům zvůle státní moci nevšímaví a slepí. NEBUĎME LHOSTEJNÍ K osudu nevinného člověka v sousední zemi. I u nás existují tytéž totalitní paragrafy, za které jsou zavíráni političtí vězni v Německu. I u nás jsou některé názory a jejich šíření trestné. Proto musíme pozvednout svůj hlas. Toto není proces jednoho člověka nebo jednoho státu, toto je proces, který symbolizuje právo na svobodu slova pro celou západní civilizaci! Žít ve svobodné společnosti a přitom nesmět svobodně mluvit nelze. Buď svobodná společnost a svoboda slova, nebo nesvoboda slova a totalita. Nic mezi tím neexistuje.

DNES JE SOUZEN Zündel, zítra to můžete být vy a pozítří my všichni. Svoboda slova je naším právem. Boj za toto právo je naší povinností. Proto požadujeme okamžité propuštění politického vězně Ernsta Zündela a jeho plnou rehabilitaci.

Přes ulici křičí policista na svého kolegu . Hele slyšel jsem, že je Kalousek v blázinci. Druhý policista na opačné straně ulice , Co že ! No Kalousek je v blázinci - to neslyšíš nebo co! Jo slyším, ale dobře se to poslouchá !

Jde Pan Bůh po nebi a na zádech nese pytel čuráků, pytel se protrhne a vysype se na Zem. Pan Bůh se ohlídne a říká no to je malér ! Ale sbírat to nebudu - tady bude Parlament .

Sedí doma Livie u televize a Vašek se vrátí z té presidentské rachoty a hrne se k lednici. Livie ho zastaví a říká, hele Venco pomalu ! Najíst se , pak se svalíš a jdeš spát , tak je to pořád do kola! Máš přeci doma krásnou ženu a dlouho už nic nebylo. Venca povídá, tak teda jó, uděláme si to na koníčka. Livie povídá," Vašíku už jsme to dlouho nedělali, jak je to na toho koníčka ? No normálně , klekneš si opřeš se rukama , já si na tebe sednu a zavezež mě k lednici !

Jiří Paroubek jede se svým šoférem na výlet po českém venkově. Najednou přejedou slepici. Premiér velkoryse nabídne: "Já to vyřídím. Jsem nejmocnější muž země, sedlák to jistě pochopí." Za minutu běží Paroubek zpět k autu, zpocený, na oku monokl, v zadnici broky. "Rychle pryč!," křičí. Jedou dál, a co čert nechtěl, přejedou prase. Paroubek se vystrašeně podívá na řidiče: "Tentokrát vy." Šofér pokrčí rameny a vydá se ke statku.Paroubek čeká 10 minut, 20 minut... Po hodině se řidič vrací, trochu vožralej, na rtech písničku, kapsy plné peněz a pod paží šunku. Paroubek se ho ptá: "Jak jste to dokázal? Co jste těm buranům řekl?" "Dobrý den. Já jsem řidič Jiřího Paroubka. To prase leží před domem a je mrtvé."

Čeští vědci , sestavili první českou raketu a hledají posádku. První člen je opice a dlouho hledají druhého člena, až jim je doporučen sám pan President , sluníčko naše Klausovo. Raketa odstartuje a každý má jednu obálku. Po hodině letu opice otevírá obálku a je tam napsáno " navaž spojení se Zemí, vysuň sluneční bateri a podobně " Klaus sedí jak zařezaný a říká si - opice tak těžké úkoly , co budu mít v obálce já. Proto otvírá obálku a tam je napsáno " NAKRM OPICI A NA NIC NESAHEJ VOLE! "

PECKA !!!

Mě nevadí boháči, ale musí platit platit a platit.

zrovna volit KSČM, asi jako tak, volit modrý nenažraný ptáky. Hlavně ta přeměna pojišťoven na akciové společnosti mě zaujala. Ničím neručit, krást, přerozdělovat peníze občanů, tak tohle by jim šlo. Modrá šance šanci NEDOSTANE.
Jo a správný postřeh, boháči, ať platí a platí a zase jenom platí.

kdyz budou bohati platit a platit, kde jim zbydou penize pro nas, kteri jsme za nich zavisli, treba praci, zamestnanim atd ???

Samozřejmě uznávám jistou dávku solidarizy, ale proč by měli více platit ti, kteří pracují více a jsou vystaveni i větším rizikům. Pokud si vybudovali určitý kapitál, proč by z něj měli odvádět vyšší daně ? Je to, jako by za Vámi někdo přišel a nařídil Vám, že když se máte lépe než bezdomovci tak proto musíte část svých vydělaných peněz darovat těm, kteří je utratí za alkohol a cigarety.

Luďku, ono to tak už na světě chodí, že se platí daně. Kdo víc vypije alkoholu, ten zaplatí víc na spotřební dani než ten, kdo pije málo. I s přímými daněmi je to podobné.V mnoha zemích jsou daně z příjmu mnohem vyšší než u nása nevím, že by to ohrozilo pracovní místa zaměstnanců.A nikde placení daní nechápou jako trest za úspěšnost jako u nás soudruh Tlustý.
Ale největší problém je v tom, že u nás jsou úmyslně tak nedokonalé zákony, které umožňují každému tzv. podnikateli odepsat z daní cokoliv, takže lidé se statisícovými příjmy zaplatí na daních mnohem míň než zaměstnanec s průměrným platem.A právě zájmy těchto vychcánků hájí ten přiblblý ksicht na začátku této stránky a jeho společníci.

ale ve vysledku stat stejne sve penize dostane, i kdyz si vsichni vse odepisou z dani, protoze material zdanit dph musi stat by mely byt ziv pouze z dph a z dani ze mzdy ci prijmu ve stejne vysi v procentech jako dph. a za"vynos z odpisu " si opet neco koupi a ten kdo mu to proda musi odvest dan.
pak je vse spravedlivejsi a tak jednoduche, ze podnikat muze v podstate kazdy. dale je nutne prenest odpovednost v placeni soc a zdrav. pojisteni na obcana a ne na firmy. vyhneme se pak ruznym pruserum, ze to firma za vas plati ale ve vysledku neplati a vy pak mate dluh. pak nemusime mit armady darmozroutu a uredniku. vse si obcan vyridi bezhotovostne ci slozenkou a je to.

Luďku, to je fakt kouzelná argumentace /...i když si všichni všechno odepíšou, stát ve výsledku svoje peníze stejně dostane.../. To je jako by někdo tvrdil při snaze omezit sociální dávky různým nefachčenkům, že o nic nejde, protože i kdyby dostávali soc dávky třeba 20 000 kč měsíčně, stát to stejně dostane zase zpátky na spotřební dani z alkoholu, protože oni to stejně všechno prochlastají.

a neni to snad pravda ??? kdyz veci odepisu, zbydou mi penize. tyto opet vlozim do obehu a jakokoliv koupí stat dostane dph. zkuste vzit kalkulacku a spocitat si to. navic se tom zrychli obchod a na obchodu jsme vlastne vsichni zavisli. nebude obchod, nebudou penize.