4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Markovi:To myslíš ludka,že jo? "Pánové, nechte těch silných slov na Luďkovu adresu.Vsadím se, že je to šeredný zakomplexovaný chlap,kterého ženy neberou a navíc má potíže s potencí.Svými kecy je svému okolí protivný, nebo směšný."

Pane ludek koho chcete vypískávat vy ubožáčku? Je neuvěřitelné,jak někdo žere politiku. (Všimněte si prosím,že vám vykám,ale ludek píši s malým "l",jak jste se sám pojmenoval. Zkrátka ludek s malým,který je velký jen na diskusním fóru...

tak nám vypískali paroubka, kdy společně vypískáme z vlády tu lůzu z čssd ???

To myslíš tech pár křiklounů ?

Němcová tam na Národní třídě nebyla? Asi neměla k dispozici svůj služební vůz. Synáček s ním byl zrovna někde na výletě - lůza vychcaná, vyžírkovská ODSácká .

Koho nazýváš lůzou ty modrej čuráčku?

dik za kladne odpovedi , nic jineho jsem ani necekal. je videt , ze tato spolecnost je luzou primo prorostla.

Pánové, nechte těch silných slov na Luďkovu adresu.Vsadím se, že je to šeredný zakomplexovaný chlap,kterého ženy neberou a navíc má potíže s potencí.Svými kecy je svému okolí protivný, nebo směšný. Jedinou jeho radostí je provokovat a prudit na webu p.Langera.Nechte ho chudáčka být a ignorujte ty jeho ubohé provokace. Přeji všem hezký večer.

to marek a ostatní, bohužel nemáte pravdu. šerednej nejsem, zakomplexovanej už vůbec ne. pouze jsem publikoval názory svých spolupracovníků, názory svých kamarádů a kamarádek tady na vebu. a je zajímavé , že všichni tvrdili a té lúze totéž, stejne tak jak to odpůrci ods tvrdí tady na webu na adresu pravice.

Výborně Luďku! Nikdo jistě neočekával, že budete potvrzovat domněnku o vaší kráse, zakomplexovanosti a neschopnosti erekce. Ale tím, že tvrdíte, že prezentujete pouze názory vašeho okolí, tím jste mě tedy dostal.Vy tedy nemáte vlastní názor a papouškujete / pardon prezentujete/ názory jiných. To ovšem mnohé vysvětluje - kromě výše zmíněného jste tedy ještě navíc svým okolím snadno manipulovatelný vůl. To jen potvrzuje tu zakomplexovanost a další uvedené atributy, kterých se vám dostalo.

a co je na tom spatného, kdyz se tady pise cokoliv. bud prezentuji nazory jinych, abych vedel co si o tom myslite, nebo prezentuji nazory svoje ( je to tak 50/50). vysvetlite mi to laskave ???
to jako je zakazano prednest na foru to , co si lide mysli ??
ostatne, kdybych nazory jinych predal ja sam jako osoba, stejne to z vasi strany budou jen urazky....
neni co dodat, takhle se nikam nedostaneme.

Pro ludka: Originálnější reakci jsi nemohl vymyslet?
Co bych v tom bordelu (sněmovně) dělal?
Z politiky je mi na blití a na rozdíl od některých se uživím
rukama. ODS je v menšině,ale vždycky to tak nebylo...

kdyz je vam z politiky na bliti, co delate na tomto foru ??? me kdyz je neco protivne az na bliti ( napr opilci v hospode ) tak tam proste nejdu a je to.

Pro Ludka: Když čtu tvou reakci na tento příspěvek, tak mám pocit, že zde máme co do činění s Mirkem Dušínem!

my si tykame ??? ze o tom nevim.

Karle,Karle, nejsi ty náhodou Langerův brácha?Nebo,že by dokonce on sám...? Takový "hnědý jazyk"jsem fakt dlouho
neviděl (resp.nečetl). Jsi opravdu velice vtipný hihihi...
Tvé příspěvky jsou k popukání.

Pane Karle, za totalitního režimu jsem si užil svoje, ale rozhodně se nepamatuji, že by StB něco někde neustále vysvětlovala občanům, jak vy píšete. Nestrašte nikoho estébáky, prosím.Mnozí z nich totiž ovládli státní podniky, nebo díky svým kontaktům získali peníze , státní zakázky pro své firmy, jsou teď za vodou a jsou z nich velcí kapitalisté a pravičáci. Návrat starých /ne/pořádků by dnes nechtěli ani náhodou! Moc dobře vím o čem mluvím, to mi věřte.
Co se týká těch metod, tam jste se docela trefil.Strašení lidí kdekým, vulgarita,....Ještě také vymývali lidem mozky pomocí médií. Na to jste zapomněl.
Bohužel musím konstatovat, že stejné nebo velice podobné metody, samozřejmě jinou formou, používá i dnešní vedení ODS. / Odpůrci jsou fašisté nebo komunisté, TV Nova se může přetrhnout při vyrábění proodéesácké propagandy - viz otevřená podpora ODS i prezidenta V.Železnému, Topolánkova tupost a vulgarita, /Zkuste se oprostit od osobních sympatií ke komukoliv a těchto věcí si všímejte.Pokud tedy jste objektivní a inteligentní člověk.
P.S.: Mně to vůbec netěší, že se takto prezentuje strana, do které jsem kdysi vkládal naděje této země. Ale kvůli jejich jednání, chování, špinavostem a zlodějinám všeho druhu a na všech úrovních bohužel nemám v České rep. koho volit.

Je jasné, že je potřeba udělat na VZP pořádný vítr. Kdyby to neudělali tito, museli by to udělat jiní. Zajděte se podívat do budovy VZP. Tak jak si tam úředníci žijí se budete divit a porovnejte si to s vybavení / zbytečně drahé / s nějakým jiným úřadem. Režije takového domu je úděsná , stejně tak v jejich krajských pobočkách. Navíc se začali chovat jako když jim patří zdravotnictví a platy jsou tam hodně nadprůměrné . Zampoměli jsme proč protestovali doktoři ?Opravdu nevím proč ODS je proti tomu , že se tam někdo snaží dělat pořádek. A nucená správa - kdy by měla být vyhlášená když ne v současné době , kdy je jasné že je tam dluh kolem 14 miliard a pojišťovna by se mohla položit ? Stát do pojiš´tovny nalil další 3 miliardy a chce mít kontrolu nad tím, že to zase nebude k ničemu jako v minulosti několikrát. Já jako občan tohoto státu si přeji, když se z mé kapsi tahají peníze na záchranu zdrav. pojišťovny , tak aby měl nad tím procesem stát kontrolu. Proto nucenou správu podporuji . To by ODS snad měla vědět první !!!!

Taky podporuji nucenou správu a je nejvyšší čas, že to Ráth udělal, větší debílek, než je Musílková, nemohl tomuto gigantu šéfovat. ODS má namočený pracky do špíny a rozkrádání, které se v této pojišťovně trpělo a tak kolem sebe kope.
Jonatáne, naprostio s tebou souhlasím.

nejak porad zapominate, ze vzp je rizena statem, ze vsechny penize ktere do ni a z ni teceou opet spravuje stat a vlada svymi vyhlaskami a predpisy. i ty baraky co maji postavene jsou se souhlasem a financovanim ze statnich penez. ( mimochodem stat prerozdeluje vsechny penize vybrane na zdravotnim pojisteni od vsech obcanu bez ohledu na to, u ktere pojistovny jste . takze strucne , treba jste u hutnicke, ale ty hutnicka ty vase penize vubec nemusi dostat.... ) a jak chcete brat k odpovednosti nekoho, kdo striktne plni vse co je narizeno statem a nic jineho vlastne ani udelat nemuze ??? to by me zajimalo.

Luďku, nejste nakonec manžel neschopné Musílkové, která už dávno měla z VZP vyletět?

na stupidni otazky neodpovidam

"Správní rada rozhoduje o všech zásadních strategických krocích pojišťovny a jednotlivých finančních tocích, které přesahují hranici milion korun," vysvětluje mluvčí pojišťovny Jiří Suttner.

http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A051115_201901_doma ci_dp

Dlouho jsem tu nebyl ... koukám, nic se nezměnilo. Opět dezinformace ze všech stran. Jonatáne a BB, ač se vám to nebude líbit, luděk má pravdu, plky o tom, jak se ve VZP udělá pořádek, když tam přijde pořádný hospodář, budou pouhými plky - VZP už z podstaty nemůže být výdělečná, alespoň za současného nastavení systému zdravotnictví. Jestliže ministerstvo zdravotnictví nastaví befelem platby, které VZP musí plnit, včetně zvyšujících se náhrad za lékařské úkony, které si vydupaly lékařské odbory (teď nevím, kdo jim to donedávna prezidentoval??), tak nemá šanci cokoli ušetřit. Když vám, Jonatáne, vadí (vaše?) peníze, které se nalévají do pojišťovny (státní), obraťte se i na (státní) České dráhy, ty nás stojí také pěkné peníze, na Konsolidační agenturu a další státní organizace. Dokud se nezmění celý systém financování zdravotnictví, VZP nebude vydělávat, ani kdyby ho vedl sám pan Rath - jako že se k tomu schyluje. Je zajímavé, že chce nucenou správu zrušit v okamžiku, kdy odstoupí paní Musílková - jak si to mám vysvětlit? Že odchodem jediného člověka se zázrakem finanční situace VZP spraví?? To by byla převratná záležitost v dějinách ekonomie, aspirující na Nobelovu cenu.

Dneska sem viděl Ivana Langera na tiskové konferenci ODS na téma nucená správa VZP. To zase byla komedie. Sice tomu nikdo z těch papalášů vůbec nerozumí, ale jasnej názor na to maj všichni :o))

Tak to máš recht. p. Langr kecá do všeho. Zřejmě všude byl, všechno zná a od všeho má klíče. Konečně by potřboval nějakou funkci, kde by měl nějakou zodpovědnost a aby si o něj také někdo mohl otírat ústa, tak jak to dělá on. Krom neustálého tlachání ještě nic (mě nic nenapadá) pořádného neudělal a nevymyslel.
Chraň nás ruka páně před tímto pánem! Toť můj názor, tak at mě Karel kamenuje.

Jo,Jo já to viděl taky, hele ono za tím něco bude, mají strach, že Musílková nestihla nějaké ty papíry stopit. Nevím proč by tak ti Azuryti řvali . Čestný Azurit řval až s Indie a to je co říci.Oni tam ty pazoury mají asi v něčem namočený to je dnes už jasný , no a navíc jim přeběhl náměstek Pečenka/ODS/ a ten podle mého ledacos ví. Zatím moc nemluví, ale ono to příjde. Nechápu co je divného , když odvolají Musílkovou , která jako šéfova provařila 10 miliard. To opravdu nevím, jinej šéf by vylít že by si nestihl ani vyklidit stůl !

a už jsou tu dva pašáci , kteří mě napadli . Z toho co jsem napsal nemohli vyčíst ani na čí straně a kde vůbec stojím. Usoudili , že nejsem s nimi, a to jediné je motivuje k útoku . Tak že, staré komoušské heslo, Kdo není snámi ,jde proti nám, že soudruzi. Je vidět z jaké líhně jste vylezli, máte to tam v zadu v hlavě pěkně schované a vyleze to aniž si to přejete. Svazácké košile máte ještě ve skříni na půdě že . Možná jste vítězem nějaké té soutěže o nejlepší nástěnku, možná nějaká ta zasloužilá brigáda socialistické práce, nebo snad odznak a zlatý ? Nebo čtenářský průkaz Českosloveskosovětského přátelství nebo jak se to jmenovalo. A nebo snad do konce se soudruhem Tlustým přímo v partaji !

a zjišťuji , že člověk jménem Karel je hemeroidem pana Langera. Nevím však, zda se jedná již o hemeroid vnitřní a nebo ještě vnější. V každém případě není pro pana Langera tím, co by si on přál ! V horším případě muže být Karel Langer.

I vy kluci ono to přeci jen půjde, už tu máme jednoho zdravotníka, který nás poučí o hemeroidech, pak tu máme vytočenýho levičáka, který vidí červeně když čte Dr. Langer. A všichni dohromady ví dobře co je špatné. I vy negativisti, jedni to vás ještě musíme trošku pozlobit. Myslím si že pan MUDr.Mgr. Langer je jediný pořádný politik, který je schopen tady nastolit pořádek. A jinak čest práci soudruzi.

sleduj i sebe, zdali i ty neuplatnujes analni speleologii nekde ve svem zivote.....

Kadle, ty kluku pitomá, aby ses náhodou z toho MUDr Mgr. Langera neposral.Přál bych ti, aby ti operoval krční mandle.Je to takovej machr, že by ti místo nich odoperoval koule.To bys změnil názor Karle, až bys neměl žádný varle. To už bys potom mohl milovat akorát pana Langera a ODS.

za totalitního režimu státní bezpečnost sledovala své odpůrce. Sledovala je na každém kroku, neustále všude vysvětlovala občenům že jejich političtí odpůrci jsou zlí,zeměření proti ni, a strašila, že pokud by se dostali k moci, že všechno zničí. Toto činila způsobem velicé hloupým,vulgárním /neboť ve většině byli nevzdělaní/ a agresivním. Prosím čtenáře aby posoudil tyto řádky a příspěvky, klemixe, vianda,a další.