A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

proč jseš takový kokot?????????

Jsem jakej jsem. A proč ty vidíš ve všem sexuální praktiky. Nebyl ses s tím léčit ??? Jestli ne, zkus to. Třeba ti to pomůže. Jestli k doktorovi nechceš, zkus aspoň omývat přirození vlažnou vodou. Prý to pomáhá.

Zdá se že tu zdechl pes. Kde jste odvážní kritikové ???

Největší trest na hlupáky jako je ludek nebo david je nereagovat na ně , nekomunikovat s nimi - říká se tomu odeesácká nulová tolerance. Když budete někdo reagovat , oni při odpovědích masturbují . Proto nereagovat !

Já bych řekl reagovat, ale něčím rozumným a ne takovými výplody hodnými komunistů z 50-tých let. Chodíte na dotazy k Langrovi ve vší slušnosti , ten vám odpoví jinak než chcete a pak tady na veřejném foru nadáváte a pomlouváte bez skrupulí . jste pokrytci jedna báseň.

Tebe jsme tady rozhodně postrádali...Ale plně tě nahradil DAVID.

diky za uprimnost , doufam ze uz diskutujici pochopili, ze to neni jen o urazkach a napadani ale o demokracii a diskuzich. a hlavne jestli uz jste tady vsichni dospeli k plodnym uvaham o obcanech teto zeme. a taky o tom, ze soucasna vlada to vede od 10 k 5. castecne za to ale nemuze (tak z 10-15 procent), zahranicni kontakty a investice jsou vzdycky trochu riskantni, protoze soukroma firma se kdykoli muze rozhodnout odejit z teto zeme a investovat jinde.
zdravotnictvi je ale jina parketa, tam mam porad stejny nazor. kazdy at si zaplati sam za sebe pojistku, zamestnavatel at mu da veskere odvody co za nej plati do mzdy . a ti , co si vedome poskozuji zdravi ( kuraci, alkoholici, narkomani , urazy pod vlivem alkoholu adrog atd) at se pripojisti , jinak maji smulu a nikdo je osetrovat nebude. pak zbydou penize na vrozene vady a operace, na lecbu chronicky nemocnych a starych atd . a v tom se cssd predvadi jak zestantnovat zabehle a funkcni subjeky. a samozrejme z nich udelat nefunkcni. viz posledni prohlaseni chudaka ratha o tom, ze kdyz distributori leku nedodaji leky , podivame se po jinych. ale o tom, ze by stat mel zaplatit dluhy, to nepadlo ani slovo. komu z vas by se to libilo, kdyby vam takovym zpusobem nekdo dluzil ??

dlouho jsem zde nebyl, tak posilam neco pro ponauceni
Pohádka pro (a)sociální demokraty

Milé děti a neznalí, ale naivní socialističtí jedinci, dnes si povíme něco o socanském daňovém systému a daňových úlevách. Nebojte se toho názvu, vysvětlíme si to tak, že tomu bude každý rozumět.
Žilo bylo 10 pánů, kteří spolu chodili každý den do restaurace na oběd. Za oběd měli pokaždé zaplatit dohromady přesně 1 000 korun. Pánové se dohodli na tom, ze se na té tisícovce budou podílet tak, jak platí daně. Takže první čtyři, ti nejchudší, neplatili nic. Pátý zaplatil 10 korun, šestý 30 korun, sedmý 70 korun, osmý 120 korun, devátý 180 korun a desátý, ten nejbohatší, 590 korun. Takhle to šlo celé roky a nikdo si nestěžoval.
Až jednou hostinský přišel s tím, že jim dá slevu a bude po nich chtít každý den za oběd jen 800 korun místo 1 000, protože jsou to stálí zákazníci. To bylo od něho moc hezké. Jak si ale rozdělit těch ušetřených 200 korun? Kdyby každý z deseti pánu platil o 20 korun méně, prvních pět pánů by dokonce dostávalo peníze za to, ze chodí na oběd. Hostinský jim navrhl se o úsporu podělit tak, v jakém poměru platí za oběd. Vzal si papír a tužku a začal počítat. Vyšlo mu toto: Pátý pán už nebude muset platit nic, stejně jako první čtyři, takže 100 % úspora. Šestý bude platit 20 korun, místo 30, ušetří 33 %. Sedmý bude platit 50 místo 70 korun, ušetří 28 %. Osmý pán zaplatí 90 místo 120 korun a ušetří 25 %. Devátý zaplatí 140 místo 180 korun, takže ušetří 22 %. Desátý pán, nejbohatší, bude platit 490 místo 590 korun. Úspora 16 %. Každý z těch šesti na tom bude lépe než předtím, a ti první čtyři mohou i nadále jíst zadarmo.
Jak se ale vzápětí ukázalo, velké nadšení ten návrh nevyvolal. "Takže já z těch 200 korun dostanu jen 10?", křičel šestý pán, ukázal na desátého, nejbohatšího, a pokračoval: "A tenhleten dostane hned 100!" "To je pravda!", křičel pátý pán, "Já ušetřím jen 10 korun, ale on desetkrát víc!". "Opravdu!", přidal se sedmý, "takže jemu stovku a mně jen dvacku?!". Rozkřičeli se i první čtyři pánové: "A my nedostaneme vůbec nic? Jak k tomu přijdeme? Zase jsou na tom nejhůř ti nejchudší, jako vždycky!" A všech devět se vrhlo na toho desátého a ztloukli ho.
Příštího dne se desátý pán u oběda neobjevil. Nijak jim to nevadilo, prostě si sedli a jedli bez něho. Když ale došlo k placení, zjistili zajímavou věc: Všichni dohromady neměli ani na polovinu sumy, kterou zrovna projedli. A pokud mezitím neumřeli hlady, tak se tomu diví dodnes.
A takhle, milé děti, funguje dnešní český daňový systém. Pokud dojde k daňové úlevě, mají z toho nejvíc ti nejbohatší. Pokud by ale museli platit příliš, může se stát, že se příští den u našeho stolu neobjeví. Ve Švýcarsku, v Karibiku a i jinde na světě je spousta pěkných restaurací. Hádanka jako prémie: Proč mají spolu ČSSD a KSČM nejvíc hlasů? Odpověď: Protože jejich voliči reprezentují především pány č.1-4.

a jeste neco do diskuse
http://nasrath.kvalitne.cz/

Naučte se česky a slušnému chování, dementi.

No tebe jsme tady akorát potřebovali . :-)))

Vaše slova Popelko - "jak mile mají zaplatit lék tak řvou jak podsvinče" Kdo panel lékárníku nebo co jste zač - u Vás řve jako podsvinče ? Pacient , zákazník váš živitel ? Opravdu divný přístup k zákazníkovi . Řekně te lidem, kde máte lékárnu a skončil jste ! Oni ty podsvinčata k vám přestou chodit ! Pak budete čumět jako hydrant ! Maximálně k vám zajde ten vygumovanej DAVID . Nemá cenu se s váma bavit . "Ten , kdo si sám sugeruje, že má míň , než by měl mít , měl by si uvědomit, že má víc , než zasluhuje " . G.Ch.Lichtenberg PS. v Německu jsou marže 23 procent .

:-))))
Ne nejsem lekárník. Pacient, živitel? Když nic neplatí to se mu to chodí. A když má zaplatit tak řve jak podsvinče.
To je ta vyvrácená polovina nebo třetina, jde to těžko poznat.
PS: V Německu jsou různe marže podle skupin léků včetně tzv. degresivní marže
PPS: Pozdravujte pana Lichtenberga

Myslím Same, že jako podsvinče řveš akorát ty. Přeber si svoje myšlenkový pochody zavčasu, nebo se brzy staneš prasetem telem i duchem. Good bye

Davide, jako vždy, jedna perla za druhou..a když chceš machrovat s angličtinou, tak se jí nejdřív nauč.

Tak proč, když ty chceš machrovat názory ty , žádný nemáš. Chytil ses pěkně Honzíčku. Na blbce jednoduchá návnada vždy zabere. :-))

Ty malej nevycválanej puberťáku. Stakovou chutí bych tě praštil do ty tvý nevymáchaný huby, že si to neumíš ani představit.

Jsem mladý a mám svůj business. Za vlády ČSSD jsem musel ze svého financovat byrokracii a neschopnost lidi. Když jsem sám potřeboval od státu pomoc, zaplatil jsem u zubaře díky Ráthovi 600,-Kč za dvě bílé plomby. Tenhle systém diktátorsko-Jánošíkovský je naštěstí za náma, ufff :)

Vidět to z té druhé strany
Začínám vaší myšlenkou paní Anno - Jinak to člověk vidí zhora a jinak z opačné strany. A jsem si jist, že ze strany lékárníků se nedívá nikdo. Stačí, aby jen někdo prohlásil, že se přiživují na nemocných a lidi mají hned svůj názor a začnou je odsuzovat aniž by se nad tím zamysleli.
Je to typická česká vlastnost. Pokud tlučou člověka na ulici, tak jsou všichni slepí, hluší, ale jakmile má někdo více než druhý, tak by se bili do krve jen aby ten druhý měl méně.

Kdo má alespoň trochu představu o obchodě ví, že marže (marže, ne zisk) 30% není neobvyklá a patří zcela do běžného průměru. Kdo má alespoň trochu přehled o problému ví, že obchodní přirážka 30% na léky je společná pro lékárnu a distributora léčiv, tj ne pouze pro lékárnu je plných 30%. Při čtení názoru jednoho pána v MFDnes, který se rozčiloval nad tou zlodějinou, jsem se trpce pousmál zvláště v pasáži, kde psal, že zelinář má doporučenou marži 10-20%. S úctou k jakémukoliv slušnému zaměstnání mi to připadá směšné. Chcete, aby měli lékárníci marže 10-20% jako zelináři? Jak může někdo porovnávat lékárníka se zelinářem, který potřebuje pouze dodávku, sklep a umět počítat. Marže 30% je moc? Není, je zcela přiměřená k požadavkům, které jsou na ně kladeny. Uvědomuje se vůbec někdo, že tito lide studují univerzitu, aby mohli vydávat léky. Studují 5 let obory z farmacie, biologie, chemie, lékařství. A to samozřejmě má důvod, protože tito lidé suplují několik profesí a to co dělají nese sebou značnou zodpovědnost. K jejich práci, to co ostatní nevidí, patří např. – musí kontrolovat léky a nesmí vydat léky, které nelze kombinovat (určitá kombinace léku jinak bezproblémových může způsobit vážné problémy), správně znát dávkování a při pochybnostech o špatně napsaném dávkování lékařem tohoto lékaře kontaktovat, při špatném vydání musí zajistit na vlastní náklady okamžitou nápravu (tj. okamžitě přes doktora kontaktovat pacienta a správný lék mu neprodleně doručit), pokud se přestane vyrábět nějaký lék musí pacientovi nabídnout stejně kvalitní alternativu a oznámit to lékaři, musí luštit ty šílené škrabopisy doktorů na receptech a použít vlastních znalostí ke správné identifikaci léku a dávkování. Při tom se musejí stále vzdělávat o nových lécích a absolvovat atestace. A za každou chybu v lécích, kterou doktor způsobí a oni ji přehlédnou jsou zodpovědní (i trestně) lékárníci, protože nám je vydali.
Nikdo si neuvědomí, že veškeré ty regály s léky, přípravky, jaké dávkování k čemu s čím, kdy se může brát, oni mají v hlavě. Ukážete jim lék a oni vám řeknou do jaké skupiny léku patří, v jakém dávkování po kolika se vyrábí, v jakém stavu (pilulky, tobolky, čípky, mast..), na co to je lék, kdy a jak často se bere, jak dlouho působí, s čím se nesmí brát dohromady, vedlejší účinky, kdo to vyrábí, jaký podobný lék jako alternativa k tomu existuje.
Pokud lékárník pracuje v nemocnici, tak se podílí i na výzkumech např. působení léků na rakovinu a jejich vyhodnocení.

Jsou to vzdělaní lidé a mají zcela zodpovědnou práci. A co my? Doktoři se na ně dívají skrz prsty a odmítají se s nimi bavit, když něco špatně předepíší. Oni totiž jsou doktoři mistři světa a nebude je poučovat o lécích a dávkováních nějaký prodavač léků. V zahraničí dokonce lékárníci chodí při vizitě s doktory a konzultují nasazování léku při léčbě. Ono přeci jen doktor nemá šanci znát vše kolem léků, stále doplňovat informace o nových poznatcích a vývoji. Tady se to také zkoušelo, bez úspěchů, ano mistři světa znají všechno nejlépe a spíše si dělali z lékárníků srandu než je brali vážně. Tož doktoři a co obyčejný člověk? Ten je ještě horší. Kde jaký hejhula nadává ubohé lékárnici za tárou, že je sprostá zlodějka, div že děvče nepláče. Neviděl jsem, že by někdo nadával prodavačce v zelenině, že má drahou papriku, ale chlapa, který má zaplatit 50 korun za lék proti nadýmání způsobené interakcí s lékem na rakovinu, který stojí 2500 kč a je hrazen zcela pojišťovnou, to jsem viděl. Lidé si kupují stupidní přípravky na hubnutí za stovky korun a ani neceknou, ale jakmile mají zaplatit za lék, tak řvou jak podsvinče. Ale oni se musí stále usmívat, snášet nadávky a ani nepípnout, dokola vysvětlovat starým lidem co a jak, stýkat se s pacienty kteří se usmívají a přitom vědí, že ten lék který dostávají jim prodlouží život maximálně o pár měsíců, stýkají se s idioty diagnózou potvrzené, i s hulváty a idioty, co se pokládají za normální lidi. A to všechno jenom, aby mohli vydávat léky.

Uvědomuje si vůbec někdo, že lékárna je první a poslední instance, která nás chrání před tím, aby nám doktor nenamíchal přepsáním se smrtící kombinaci špatných léků či přehnal dávkování? Nikdo jsou to jen obyčejní prodavači. Zkuste se zeptat kolikrát volají doktorům za den, aby opravili nesrovnalost na receptu, teprve pak si uvědomíte, že dělají mnohé více nežli si každý z nás myslí.

A to že je lékáren moc? Trafika či benzínky jsou na každém rohu a nemyslím si, že to jsou boháči a příživníci (mimochodem marže na benzínkách vám nevadí, to jste asi přehlédla záměr pana Ratha obejít lékárny a převést prodej léků na benzínky a lékaře).
Lékárny jsou prostě taženy spotřebou léků, která je u nás na osobu enormní, ale hlavně prodejem doplňkového zboží jako potravinové doplňky, vitamíny, čaje, zdravotnické potřeby, za které neváhají češi bezhlavě utrácet tisíce, podle toho, na co zrovna běžela reklama v televizi.
Paříme mezi nejtlustější národy v Evropě, zanedbáváme vlastní zdraví, kouříme, vypijíme si prvenství ve spotřebě piva a to vše řešíme „zázračnými“ léky. Kolik léku je použito na nemoci z vlastní pohodlnosti a lenosti a kolik na nemoci, které neovlivníme.
Znám člověka, který má silnou nadváhu, kašle na životosprávu a cpe se léky na všechno možné (tlak, klouby..), které platíme my, protože ho to možná zachrání. Ten člověk ve stáru bude odkázán na cizí pomoc a hromadu dalších léků, které zaplatíme my. Proč nejsou léky, které jsou způsobeny nezodpovědností člověka placeny z jeho peněz. Proč člověk, který o sebe dbá platí na toho kdo užírá peníze, které by se dali použít pro někoho, kdo je opravdu potřebuje na léčení. Proč pokud o sebe dbám nemám výhodu z toho, že nezatěžuji zdravotní systém oproti tomu, kdo z vlastní lenosti a ignorance tento systém vysává.
Toho člověka, co na všechno kašle by to mělo něco stát, když ne úsilí a snahu, tak peníze. Můj učitel tělovýchovy vždy opakoval, že nejnevděčnější investice je do vlastního těla. Musíš o ní pečovat celý život, jinak ztratíš vše, co jsi již do ní vložil. Jenže komu by se chtělo, že?

Všichni křičí na lékárníky, ale nikoho nezajímá proč jsou na desítky léku předepsané úhrady pojišťovnou 3 kč. Celým systémem od doktora, přes lékárnu do pojišťovny jde pitomý recept aby se uhradili 3 kč. To, že tento proces stojí desetkrát tolik nikoho nezajímá. Proč si ty 3 kč úhrady nezruší a neuhradí je pacient, kterého to nezabije? Proč nikoho nezajímá, že každý 4-tý pacient jde do k doktorovi, aby si nechal předepsat paralen či kapky, protože jsou na předpis levnější. Ztrácí čas pacient, doktor. Za návštěvu u doktora zaplatí pojišťovna více nežli stojí paralen a kapky dohromady. Proč nikoho nezajímá to, že v nemocnicích bez doplatku si doktoři předepisují sobě a svým příbuzným extrémně drahé léky. Proč nikoho nezajímá, že na internách odkládají staré lidi příbuzní, kteří je obírají o důchod a nehodlají se o ně starat. Proč si tolik lidí naškudlí léky, které nikdy nepoužije?
Proč to nikoho nezajímá? Protože za všechno můžou lékárníci. Pan Rath je vypočítavý člověk, který vidí jen to, co chce a v čem má osobní, ne profesní angažovanost. To není člověk na správném místě, ten se nedokáže jako doktor na to podívat z druhé strany.

Každý z Vás, kdo věděl alespoň pětinu toho, co jsem napsal má právo lékárníky kritizovat, ostatní ať raději mlčí.

Nemáte pravdu vážený pane, trochu zde mlžíte, trochu zde fňukáte a trochu se zde nadhodnocujete. Jenom třetina je pravda. Tak to už v životě chodí . Pokud máte tak dobrý přehled a rozepsal jste se zde. Napiště nám prosím jaké marže v procentech jsou příkladně v lékárnách v Německu, Rakousku. Potom mě napiště jaké jsou marže u benzínek o kterých jste také hovořil a pořízení čerpací stanice je trochu složitější a nákladnější než lékárna . Na to jste zapoměl, ale chytil jste se honem zelináře . Příznejte si vážený pane lékárníci si to před veřejností prohráli ! Lidi totiž do těch lékáren chodí a vidí , že mu lék podává holčina, která má léky v šuplíkách podle abecedy a pořádně ani neví co to je za lék . Dávkování píše podle doktora a nebo se ptá zda vím jak to užívat ! Jsou to také podavači krabiček !

same same, to je zase hovadina.v lékárnách musí pracovat kvalifikovaný personál a ne žádní brigádníci. mysli trochu.
zapomeňte na německo, tady žijem v česku .
a na konec , o marže se dělí celý řetězec od výrobce. takže lékárnám zbývá jen poměrná část těch 30 procent. ach jo, zase osel

Holčina se vás ptá, zda-li víte jak to máte užívat? To vypadá, že se ptá ona vás, protože to víte vy a ona ne. Oni mají povinost informovat každého o užívání léku, proto se ptají. A kdyby pořádně nevěděli co vydávají, tak bych už možná s vámi nevedl tuto debatu.
Zelináře jsem zmínil, protože jsem četl jeho rozhořčení nad marží jeho v porovníní s lékárníky společně s ditributori. Že se zmiňuji o benzínkách? Nezajímají mě pořizovací náklady, zajímá mě cena, za kterou se prodává doplňkové zboží a za kterou se budou prodávat volně prodejné léky pokud pan Rath prosadí prodej na benzínkách.
Proč ne, zjistím si marže na benzínkách a také lékárnách v Německu.
Ale jsem si jist, že vy nevyvrátíte ani půlku toho, co jsem napsal. Pokud budete bazírovat na detailech,né na podstatě věci, tak u té třtiny vám šanci dávám.

Promiňte paní Anno, ale jak můžete tvrdit, že snížení platů „vždy“ zablokuje ODS. Zvláště pokud se o to vůbec ČSSD nepokusila. To je odpověď hodná pana Paroubka, Vy jste mě tím překvapila. Moc dobře víte, že většinu ve sněmovně drží levice. Váš argument je zcela lichý a i kdyby se ODS postavila na hlavu a ještě při tom každý poslanec žongloval, tak pokud by se chtěla levice dohodnout, tak se dohodne, třeba i místo populistického schválení pastelek pro prvňáčky.

Jak to, že všichni přívrženci čssd vidíte za vším špatným ODS a za vším dobrým jen ČSSD. Jak můžete se ohánět Bahamama a při tom se nezmínit o bývalém ministru financí, který je ve vězení za vytunelování liberecké liberty. Jak můžete se ohánět Bahamama a při tom se nezmínit o té hanbě a lží kolem pana Krejčíře.
Jak to? Nevím. Ale netvrďte mi, že máte svůj nezaujatý osobní názor.

Řeknu Vám jednu věc. Nerozlišuji politiky na komunisty, socialisty, demokraty, levičáky či pravičáky. Rozlišuji politiky na ty, co umějí přiznat chybu a ocenit svého „nepřítele“, protože vím, že ti se dokážou z vlastních chyb poučit. Ocením je, protože ten co přizná vlastní chybu má vlastní pokoru, protože ten co přizná vlastní chybu se v mých očí polidští a je taky jenom člověk, a ne pouze prolhaný, přetvařující se prase u koryta. Nerozlišuji lidi podle tohoto, zda-li podporují komunisty, socialisty, demokraty, levičáky či pravičáky. Rozlišuji lidi podle toho, zda-li dokážou přiznat, že jejich strana udělala chybu. Protože jen tak vím, že to nejsou fanatici, protože jen tak vím, že to nejsou jen slepé ovce, kterým se hází žrádlo aby bečeli tak jak se jim řekne, protože jen tak vím, že mají svůj nezaujatý osobní názor.