Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  25.05.2010 00:48 OBCHODNÍ PRÁVO
 
Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.
  14.02.2006 19:00 tonda <tonda@seznam.cz>
 
proč jseš takový kokot?????????
  14.02.2006 20:40 DAVID
 
Jsem jakej jsem. A proč ty vidíš ve všem sexuální praktiky. Nebyl ses s tím léčit ??? Jestli ne, zkus to. Třeba ti to pomůže. Jestli k doktorovi nechceš, zkus aspoň omývat přirození vlažnou vodou. Prý to pomáhá.
  13.02.2006 15:20 DAVID
 
Zdá se že tu zdechl pes. Kde jste odvážní kritikové ???
  11.02.2006 11:39 T............................
 
Největší trest na hlupáky jako je ludek nebo david je nereagovat na ně , nekomunikovat s nimi - říká se tomu odeesácká nulová tolerance. Když budete někdo reagovat , oni při odpovědích masturbují . Proto nereagovat !
  11.02.2006 12:13 DAVID
 
Já bych řekl reagovat, ale něčím rozumným a ne takovými výplody hodnými komunistů z 50-tých let. Chodíte na dotazy k Langrovi ve vší slušnosti , ten vám odpoví jinak než chcete a pak tady na veřejném foru nadáváte a pomlouváte bez skrupulí . jste pokrytci jedna báseň.
  10.02.2006 13:30 Honza
 
Tebe jsme tady rozhodně postrádali...Ale plně tě nahradil DAVID.
  10.02.2006 14:11 ludek
 
diky za uprimnost , doufam ze uz diskutujici pochopili, ze to neni jen o urazkach a napadani ale o demokracii a diskuzich. a hlavne jestli uz jste tady vsichni dospeli k plodnym uvaham o obcanech teto zeme. a taky o tom, ze soucasna vlada to vede od 10 k 5. castecne za to ale nemuze (tak z 10-15 procent), zahranicni kontakty a investice jsou vzdycky trochu riskantni, protoze soukroma firma se kdykoli muze rozhodnout odejit z teto zeme a investovat jinde.
zdravotnictvi je ale jina parketa, tam mam porad stejny nazor. kazdy at si zaplati sam za sebe pojistku, zamestnavatel at mu da veskere odvody co za nej plati do mzdy . a ti , co si vedome poskozuji zdravi ( kuraci, alkoholici, narkomani , urazy pod vlivem alkoholu adrog atd) at se pripojisti , jinak maji smulu a nikdo je osetrovat nebude. pak zbydou penize na vrozene vady a operace, na lecbu chronicky nemocnych a starych atd . a v tom se cssd predvadi jak zestantnovat zabehle a funkcni subjeky. a samozrejme z nich udelat nefunkcni. viz posledni prohlaseni chudaka ratha o tom, ze kdyz distributori leku nedodaji leky , podivame se po jinych. ale o tom, ze by stat mel zaplatit dluhy, to nepadlo ani slovo. komu z vas by se to libilo, kdyby vam takovym zpusobem nekdo dluzil ??
  10.02.2006 11:07 ludek
 
dlouho jsem zde nebyl, tak posilam neco pro ponauceni
Pohádka pro (a)sociální demokraty

Milé děti a neznalí, ale naivní socialističtí jedinci, dnes si povíme něco o socanském daňovém systému a daňových úlevách. Nebojte se toho názvu, vysvětlíme si to tak, že tomu bude každý rozumět.
Žilo bylo 10 pánů, kteří spolu chodili každý den do restaurace na oběd. Za oběd měli pokaždé zaplatit dohromady přesně 1 000 korun. Pánové se dohodli na tom, ze se na té tisícovce budou podílet tak, jak platí daně. Takže první čtyři, ti nejchudší, neplatili nic. Pátý zaplatil 10 korun, šestý 30 korun, sedmý 70 korun, osmý 120 korun, devátý 180 korun a desátý, ten nejbohatší, 590 korun. Takhle to šlo celé roky a nikdo si nestěžoval.
Až jednou hostinský přišel s tím, že jim dá slevu a bude po nich chtít každý den za oběd jen 800 korun místo 1 000, protože jsou to stálí zákazníci. To bylo od něho moc hezké. Jak si ale rozdělit těch ušetřených 200 korun? Kdyby každý z deseti pánu platil o 20 korun méně, prvních pět pánů by dokonce dostávalo peníze za to, ze chodí na oběd. Hostinský jim navrhl se o úsporu podělit tak, v jakém poměru platí za oběd. Vzal si papír a tužku a začal počítat. Vyšlo mu toto: Pátý pán už nebude muset platit nic, stejně jako první čtyři, takže 100 % úspora. Šestý bude platit 20 korun, místo 30, ušetří 33 %. Sedmý bude platit 50 místo 70 korun, ušetří 28 %. Osmý pán zaplatí 90 místo 120 korun a ušetří 25 %. Devátý zaplatí 140 místo 180 korun, takže ušetří 22 %. Desátý pán, nejbohatší, bude platit 490 místo 590 korun. Úspora 16 %. Každý z těch šesti na tom bude lépe než předtím, a ti první čtyři mohou i nadále jíst zadarmo.
Jak se ale vzápětí ukázalo, velké nadšení ten návrh nevyvolal. "Takže já z těch 200 korun dostanu jen 10?", křičel šestý pán, ukázal na desátého, nejbohatšího, a pokračoval: "A tenhleten dostane hned 100!" "To je pravda!", křičel pátý pán, "Já ušetřím jen 10 korun, ale on desetkrát víc!". "Opravdu!", přidal se sedmý, "takže jemu stovku a mně jen dvacku?!". Rozkřičeli se i první čtyři pánové: "A my nedostaneme vůbec nic? Jak k tomu přijdeme? Zase jsou na tom nejhůř ti nejchudší, jako vždycky!" A všech devět se vrhlo na toho desátého a ztloukli ho.
Příštího dne se desátý pán u oběda neobjevil. Nijak jim to nevadilo, prostě si sedli a jedli bez něho. Když ale došlo k placení, zjistili zajímavou věc: Všichni dohromady neměli ani na polovinu sumy, kterou zrovna projedli. A pokud mezitím neumřeli hlady, tak se tomu diví dodnes.
A takhle, milé děti, funguje dnešní český daňový systém. Pokud dojde k daňové úlevě, mají z toho nejvíc ti nejbohatší. Pokud by ale museli platit příliš, může se stát, že se příští den u našeho stolu neobjeví. Ve Švýcarsku, v Karibiku a i jinde na světě je spousta pěkných restaurací. Hádanka jako prémie: Proč mají spolu ČSSD a KSČM nejvíc hlasů? Odpověď: Protože jejich voliči reprezentují především pány č.1-4.
  10.02.2006 13:28 ludek
 
a jeste neco do diskuse
http://nasrath.kvalitne.cz/
  10.02.2006 01:08 budoucí český KRÁL
 
Naučte se česky a slušnému chování, dementi.
  10.02.2006 09:44 DAVID
 
No tebe jsme tady akorát potřebovali . :-)))
  09.02.2006 15:18 Sam
 
Vaše slova Popelko - "jak mile mají zaplatit lék tak řvou jak podsvinče" Kdo panel lékárníku nebo co jste zač - u Vás řve jako podsvinče ? Pacient , zákazník váš živitel ? Opravdu divný přístup k zákazníkovi . Řekně te lidem, kde máte lékárnu a skončil jste ! Oni ty podsvinčata k vám přestou chodit ! Pak budete čumět jako hydrant ! Maximálně k vám zajde ten vygumovanej DAVID . Nemá cenu se s váma bavit . "Ten , kdo si sám sugeruje, že má míň , než by měl mít , měl by si uvědomit, že má víc , než zasluhuje " . G.Ch.Lichtenberg PS. v Německu jsou marže 23 procent .
  09.02.2006 16:10 Dušan
 
:-))))
Ne nejsem lekárník. Pacient, živitel? Když nic neplatí to se mu to chodí. A když má zaplatit tak řve jak podsvinče.
To je ta vyvrácená polovina nebo třetina, jde to těžko poznat.
PS: V Německu jsou různe marže podle skupin léků včetně tzv. degresivní marže
PPS: Pozdravujte pana Lichtenberga
  09.02.2006 16:12 DAVID
 
Myslím Same, že jako podsvinče řveš akorát ty. Přeber si svoje myšlenkový pochody zavčasu, nebo se brzy staneš prasetem telem i duchem. Good bye
  11.02.2006 07:36 Honza
 
Davide, jako vždy, jedna perla za druhou..a když chceš machrovat s angličtinou, tak se jí nejdřív nauč.
  11.02.2006 11:12 DAVID
 
Tak proč, když ty chceš machrovat názory ty , žádný nemáš. Chytil ses pěkně Honzíčku. Na blbce jednoduchá návnada vždy zabere. :-))
  08.02.2006 18:14 tomas <tomas@cvik.cz>
 
Ty malej nevycválanej puberťáku. Stakovou chutí bych tě praštil do ty tvý nevymáchaný huby, že si to neumíš ani představit.
  15.09.2006 12:29 PETR <holub@orcon.net.nz>
 
Jsem mladý a mám svůj business. Za vlády ČSSD jsem musel ze svého financovat byrokracii a neschopnost lidi. Když jsem sám potřeboval od státu pomoc, zaplatil jsem u zubaře díky Ráthovi 600,-Kč za dvě bílé plomby. Tenhle systém diktátorsko-Jánošíkovský je naštěstí za náma, ufff :)
  08.02.2006 08:45 Dušan Popelka
 
Vidět to z té druhé strany
Začínám vaší myšlenkou paní Anno - Jinak to člověk vidí zhora a jinak z opačné strany. A jsem si jist, že ze strany lékárníků se nedívá nikdo. Stačí, aby jen někdo prohlásil, že se přiživují na nemocných a lidi mají hned svůj názor a začnou je odsuzovat aniž by se nad tím zamysleli.
Je to typická česká vlastnost. Pokud tlučou člověka na ulici, tak jsou všichni slepí, hluší, ale jakmile má někdo více než druhý, tak by se bili do krve jen aby ten druhý měl méně.

Kdo má alespoň trochu představu o obchodě ví, že marže (marže, ne zisk) 30% není neobvyklá a patří zcela do běžného průměru. Kdo má alespoň trochu přehled o problému ví, že obchodní přirážka 30% na léky je společná pro lékárnu a distributora léčiv, tj ne pouze pro lékárnu je plných 30%. Při čtení názoru jednoho pána v MFDnes, který se rozčiloval nad tou zlodějinou, jsem se trpce pousmál zvláště v pasáži, kde psal, že zelinář má doporučenou marži 10-20%. S úctou k jakémukoliv slušnému zaměstnání mi to připadá směšné. Chcete, aby měli lékárníci marže 10-20% jako zelináři? Jak může někdo porovnávat lékárníka se zelinářem, který potřebuje pouze dodávku, sklep a umět počítat. Marže 30% je moc? Není, je zcela přiměřená k požadavkům, které jsou na ně kladeny. Uvědomuje se vůbec někdo, že tito lide studují univerzitu, aby mohli vydávat léky. Studují 5 let obory z farmacie, biologie, chemie, lékařství. A to samozřejmě má důvod, protože tito lidé suplují několik profesí a to co dělají nese sebou značnou zodpovědnost. K jejich práci, to co ostatní nevidí, patří např. – musí kontrolovat léky a nesmí vydat léky, které nelze kombinovat (určitá kombinace léku jinak bezproblémových může způsobit vážné problémy), správně znát dávkování a při pochybnostech o špatně napsaném dávkování lékařem tohoto lékaře kontaktovat, při špatném vydání musí zajistit na vlastní náklady okamžitou nápravu (tj. okamžitě přes doktora kontaktovat pacienta a správný lék mu neprodleně doručit), pokud se přestane vyrábět nějaký lék musí pacientovi nabídnout stejně kvalitní alternativu a oznámit to lékaři, musí luštit ty šílené škrabopisy doktorů na receptech a použít vlastních znalostí ke správné identifikaci léku a dávkování. Při tom se musejí stále vzdělávat o nových lécích a absolvovat atestace. A za každou chybu v lécích, kterou doktor způsobí a oni ji přehlédnou jsou zodpovědní (i trestně) lékárníci, protože nám je vydali.
Nikdo si neuvědomí, že veškeré ty regály s léky, přípravky, jaké dávkování k čemu s čím, kdy se může brát, oni mají v hlavě. Ukážete jim lék a oni vám řeknou do jaké skupiny léku patří, v jakém dávkování po kolika se vyrábí, v jakém stavu (pilulky, tobolky, čípky, mast..), na co to je lék, kdy a jak často se bere, jak dlouho působí, s čím se nesmí brát dohromady, vedlejší účinky, kdo to vyrábí, jaký podobný lék jako alternativa k tomu existuje.
Pokud lékárník pracuje v nemocnici, tak se podílí i na výzkumech např. působení léků na rakovinu a jejich vyhodnocení.

Jsou to vzdělaní lidé a mají zcela zodpovědnou práci. A co my? Doktoři se na ně dívají skrz prsty a odmítají se s nimi bavit, když něco špatně předepíší. Oni totiž jsou doktoři mistři světa a nebude je poučovat o lécích a dávkováních nějaký prodavač léků. V zahraničí dokonce lékárníci chodí při vizitě s doktory a konzultují nasazování léku při léčbě. Ono přeci jen doktor nemá šanci znát vše kolem léků, stále doplňovat informace o nových poznatcích a vývoji. Tady se to také zkoušelo, bez úspěchů, ano mistři světa znají všechno nejlépe a spíše si dělali z lékárníků srandu než je brali vážně. Tož doktoři a co obyčejný člověk? Ten je ještě horší. Kde jaký hejhula nadává ubohé lékárnici za tárou, že je sprostá zlodějka, div že děvče nepláče. Neviděl jsem, že by někdo nadával prodavačce v zelenině, že má drahou papriku, ale chlapa, který má zaplatit 50 korun za lék proti nadýmání způsobené interakcí s lékem na rakovinu, který stojí 2500 kč a je hrazen zcela pojišťovnou, to jsem viděl. Lidé si kupují stupidní přípravky na hubnutí za stovky korun a ani neceknou, ale jakmile mají zaplatit za lék, tak řvou jak podsvinče. Ale oni se musí stále usmívat, snášet nadávky a ani nepípnout, dokola vysvětlovat starým lidem co a jak, stýkat se s pacienty kteří se usmívají a přitom vědí, že ten lék který dostávají jim prodlouží život maximálně o pár měsíců, stýkají se s idioty diagnózou potvrzené, i s hulváty a idioty, co se pokládají za normální lidi. A to všechno jenom, aby mohli vydávat léky.

Uvědomuje si vůbec někdo, že lékárna je první a poslední instance, která nás chrání před tím, aby nám doktor nenamíchal přepsáním se smrtící kombinaci špatných léků či přehnal dávkování? Nikdo jsou to jen obyčejní prodavači. Zkuste se zeptat kolikrát volají doktorům za den, aby opravili nesrovnalost na receptu, teprve pak si uvědomíte, že dělají mnohé více nežli si každý z nás myslí.

A to že je lékáren moc? Trafika či benzínky jsou na každém rohu a nemyslím si, že to jsou boháči a příživníci (mimochodem marže na benzínkách vám nevadí, to jste asi přehlédla záměr pana Ratha obejít lékárny a převést prodej léků na benzínky a lékaře).
Lékárny jsou prostě taženy spotřebou léků, která je u nás na osobu enormní, ale hlavně prodejem doplňkového zboží jako potravinové doplňky, vitamíny, čaje, zdravotnické potřeby, za které neváhají češi bezhlavě utrácet tisíce, podle toho, na co zrovna běžela reklama v televizi.
Paříme mezi nejtlustější národy v Evropě, zanedbáváme vlastní zdraví, kouříme, vypijíme si prvenství ve spotřebě piva a to vše řešíme „zázračnými“ léky. Kolik léku je použito na nemoci z vlastní pohodlnosti a lenosti a kolik na nemoci, které neovlivníme.
Znám člověka, který má silnou nadváhu, kašle na životosprávu a cpe se léky na všechno možné (tlak, klouby..), které platíme my, protože ho to možná zachrání. Ten člověk ve stáru bude odkázán na cizí pomoc a hromadu dalších léků, které zaplatíme my. Proč nejsou léky, které jsou způsobeny nezodpovědností člověka placeny z jeho peněz. Proč člověk, který o sebe dbá platí na toho kdo užírá peníze, které by se dali použít pro někoho, kdo je opravdu potřebuje na léčení. Proč pokud o sebe dbám nemám výhodu z toho, že nezatěžuji zdravotní systém oproti tomu, kdo z vlastní lenosti a ignorance tento systém vysává.
Toho člověka, co na všechno kašle by to mělo něco stát, když ne úsilí a snahu, tak peníze. Můj učitel tělovýchovy vždy opakoval, že nejnevděčnější investice je do vlastního těla. Musíš o ní pečovat celý život, jinak ztratíš vše, co jsi již do ní vložil. Jenže komu by se chtělo, že?

Všichni křičí na lékárníky, ale nikoho nezajímá proč jsou na desítky léku předepsané úhrady pojišťovnou 3 kč. Celým systémem od doktora, přes lékárnu do pojišťovny jde pitomý recept aby se uhradili 3 kč. To, že tento proces stojí desetkrát tolik nikoho nezajímá. Proč si ty 3 kč úhrady nezruší a neuhradí je pacient, kterého to nezabije? Proč nikoho nezajímá, že každý 4-tý pacient jde do k doktorovi, aby si nechal předepsat paralen či kapky, protože jsou na předpis levnější. Ztrácí čas pacient, doktor. Za návštěvu u doktora zaplatí pojišťovna více nežli stojí paralen a kapky dohromady. Proč nikoho nezajímá to, že v nemocnicích bez doplatku si doktoři předepisují sobě a svým příbuzným extrémně drahé léky. Proč nikoho nezajímá, že na internách odkládají staré lidi příbuzní, kteří je obírají o důchod a nehodlají se o ně starat. Proč si tolik lidí naškudlí léky, které nikdy nepoužije?
Proč to nikoho nezajímá? Protože za všechno můžou lékárníci. Pan Rath je vypočítavý člověk, který vidí jen to, co chce a v čem má osobní, ne profesní angažovanost. To není člověk na správném místě, ten se nedokáže jako doktor na to podívat z druhé strany.

Každý z Vás, kdo věděl alespoň pětinu toho, co jsem napsal má právo lékárníky kritizovat, ostatní ať raději mlčí.
  09.02.2006 06:37 Sam
 
Nemáte pravdu vážený pane, trochu zde mlžíte, trochu zde fňukáte a trochu se zde nadhodnocujete. Jenom třetina je pravda. Tak to už v životě chodí . Pokud máte tak dobrý přehled a rozepsal jste se zde. Napiště nám prosím jaké marže v procentech jsou příkladně v lékárnách v Německu, Rakousku. Potom mě napiště jaké jsou marže u benzínek o kterých jste také hovořil a pořízení čerpací stanice je trochu složitější a nákladnější než lékárna . Na to jste zapoměl, ale chytil jste se honem zelináře . Příznejte si vážený pane lékárníci si to před veřejností prohráli ! Lidi totiž do těch lékáren chodí a vidí , že mu lék podává holčina, která má léky v šuplíkách podle abecedy a pořádně ani neví co to je za lék . Dávkování píše podle doktora a nebo se ptá zda vím jak to užívat ! Jsou to také podavači krabiček !
  09.02.2006 08:22 DAVID
 
same same, to je zase hovadina.v lékárnách musí pracovat kvalifikovaný personál a ne žádní brigádníci. mysli trochu.
zapomeňte na německo, tady žijem v česku .
a na konec , o marže se dělí celý řetězec od výrobce. takže lékárnám zbývá jen poměrná část těch 30 procent. ach jo, zase osel
  09.02.2006 08:36 Dušan Popelka
 
Holčina se vás ptá, zda-li víte jak to máte užívat? To vypadá, že se ptá ona vás, protože to víte vy a ona ne. Oni mají povinost informovat každého o užívání léku, proto se ptají. A kdyby pořádně nevěděli co vydávají, tak bych už možná s vámi nevedl tuto debatu.
Zelináře jsem zmínil, protože jsem četl jeho rozhořčení nad marží jeho v porovníní s lékárníky společně s ditributori. Že se zmiňuji o benzínkách? Nezajímají mě pořizovací náklady, zajímá mě cena, za kterou se prodává doplňkové zboží a za kterou se budou prodávat volně prodejné léky pokud pan Rath prosadí prodej na benzínkách.
Proč ne, zjistím si marže na benzínkách a také lékárnách v Německu.
Ale jsem si jist, že vy nevyvrátíte ani půlku toho, co jsem napsal. Pokud budete bazírovat na detailech,né na podstatě věci, tak u té třtiny vám šanci dávám.
  08.02.2006 08:37 Dušan Popelka
 
Promiňte paní Anno, ale jak můžete tvrdit, že snížení platů „vždy“ zablokuje ODS. Zvláště pokud se o to vůbec ČSSD nepokusila. To je odpověď hodná pana Paroubka, Vy jste mě tím překvapila. Moc dobře víte, že většinu ve sněmovně drží levice. Váš argument je zcela lichý a i kdyby se ODS postavila na hlavu a ještě při tom každý poslanec žongloval, tak pokud by se chtěla levice dohodnout, tak se dohodne, třeba i místo populistického schválení pastelek pro prvňáčky.

Jak to, že všichni přívrženci čssd vidíte za vším špatným ODS a za vším dobrým jen ČSSD. Jak můžete se ohánět Bahamama a při tom se nezmínit o bývalém ministru financí, který je ve vězení za vytunelování liberecké liberty. Jak můžete se ohánět Bahamama a při tom se nezmínit o té hanbě a lží kolem pana Krejčíře.
Jak to? Nevím. Ale netvrďte mi, že máte svůj nezaujatý osobní názor.

Řeknu Vám jednu věc. Nerozlišuji politiky na komunisty, socialisty, demokraty, levičáky či pravičáky. Rozlišuji politiky na ty, co umějí přiznat chybu a ocenit svého „nepřítele“, protože vím, že ti se dokážou z vlastních chyb poučit. Ocením je, protože ten co přizná vlastní chybu má vlastní pokoru, protože ten co přizná vlastní chybu se v mých očí polidští a je taky jenom člověk, a ne pouze prolhaný, přetvařující se prase u koryta. Nerozlišuji lidi podle tohoto, zda-li podporují komunisty, socialisty, demokraty, levičáky či pravičáky. Rozlišuji lidi podle toho, zda-li dokážou přiznat, že jejich strana udělala chybu. Protože jen tak vím, že to nejsou fanatici, protože jen tak vím, že to nejsou jen slepé ovce, kterým se hází žrádlo aby bečeli tak jak se jim řekne, protože jen tak vím, že mají svůj nezaujatý osobní názor.