4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Už aby konečně bylo po volbách a vyhrála ODS ! Socany volí jen samý líný socky, co makaj jen 8 hodin denně ve fabrice a pak se flákají doma. Já mám dvě zaměstnání a od rána do noci se nezastavím. Večer musím rozvést ty svoje šlapky podél silnice, pak jdu na pracovní večeři s německým zákazníkem a musíme domluvit dovoz odpadků k nám. Pak si jdu konečně lehnout, brzy ráno musím zase posbírat ty svý šlapky a zkásnout je, pak zase hledat nějaký opuštěný budovy kam uložím ten bordel z Německa, pak předvolební míting ODS, potom pracovní oběd, pak tenis a už je večer a zas to jde nanovo. A ještě se to moje podnikání někomu nelíbí a pořád mě dělají problémy.Jedině ODS dovede ocenit takové iniciativní a podnikavé lidi jako jsem já. Ať žije ODS !!!

Tak nás ODS zase oblbuje plakátama: zdravotní sestra plat 21400 , dělník přes 20000...Tak tohle už před lety sliboval Václav II Samolibý a skončilo to ekonomickými balíčky a krizí ekonomiky.Doufám,že těch naivků co jim na ty jejich předvolební lži naletí, bude co nejmíň.

To jako myslíš, že nemáme naletět na ty předvolební gesta čssd o platu 26000 měsíčně ? POdle ekonomů je to nereálné a v soukromém sektoru platy spíš stagnují, vzestup živí jen banda darmožroutů s direktivním zvyšováním platů ve státní správě pod heslem," když nažrat, tak za cizí peníze", to tak nebolí !!!!

Davide, neuhýbej jinam.Není to snad pravda,že to sliboval a že to dopadlo,jak jsem napsal?

pokud by si lidi tenkrát nezvolili ze strachu před reformami čssd , už mohly být veškeré tyhle věcy vyřešeny a platy by byly podstatně vyšší, než máme teď ekonomika by taky byla očištěna a byla by pružnější atd. a ta krize ( kterou jsme si měli prožít tenkrát teprve přijde, až se bude muset všechno, co čssd této zemi udělala, napravit.

To se tedy mýlíš, lidi tenkrát Klausovi naletěli a volili ODS.Ta skončila v r.1997díky daňovým podvodům ve vlastní straně.Vyšlo to najevo jenom kvůli rozkolu ve straně, žádný viník nebyl nalezen.Protože ODS vždy všechno zatloukla a zametala pod koberec / rumová aféra, LTO atd./Narozdíl od ČSSD, kde svoje podvodníky a zloděje nekryjí a vydají je ke stíhání. Jak krade a podvádí ODS na radnicích a magistrátech je do nebe volající, přidělování státních zakázek svým lidem atd.
Ty jsi tak naivní, že myslíš, že by byly vyšší platy? že by podnikatelé nějak dramaticky přidávali svým zaměstnancům, když jsou zvyklí jim platit tolik co platí? Nebo že teď začnou poctivě platit 15 procentní daň? Cha cha ty jsi komik.Jsou zvyklí to ojebávat kde se dá, tak se to nezmění.Mnohý zaměstnanec s průměrným platem zaplatí na daních víc, než mnohá střední a prosperující firma.To bezpečně vím.

ale notak petulko, LTO funguje pořád a jsou v tom namíchaní úplně všichni včetně čssd a komunistů.
co takhle NBÚ a všichni premiéři od zemana počínaje, to je aspoň aferka, žádny malý ryby, hezky se falšovaly dokumenty pro " žádoucí osoby" . a najednou si nikdo nic nepamatuje...
ale k věci, jak můžeš tvrdit, že ODS by to nebyla schopna řešit ( v roce 98 a dál) . dneska máme na krku další krizi finanční ( viz dluhopisy vlády kvůli nedostatku peněz, půjčky od české pošty, enormní zadlužování státu,dluh domácností, dluh na zahraničním obchodu , začínající exekuce pro nemožnost platit dluhy u občanů- meziroční nárůst o 75 procent, do několika let zkolabuje system důchodů atd atd. )to si nevymýšlím, to citují ekonomové , teda spíše varují. co se týče přidělování zakázek svým lidem, na to je specialista gross, ten peníze urřené malým a středním firmám v oblasti telekomunikací prostě sebral a nalil je do telecomu , coby státní firmy. proč asi že?? protože mu z toho tečou prachy .....a jeho koupě pozemků coby orné půdy za pakatel a následný prodej po kouskách jako stavební parcely za tržní cenu , to by ještě šlo, ovšem kdyby mu to jeho kamarádíčkové na úřadech neprodali tak, aby si to nemohl koupit už přímo člověk, který tam chce stavět ...to je bez komentáře , mysli než začneš psát, kde je větší bordel, řekl bych ODS:ČSSD 1:6
15 procent daní prostě platit budou, je ale důležité říct, z čeho že. pokud investují zaplatí těch 15 procent ten, který mu to zboží prodal. a zaměstnanci či osvč platí stejně soc a zdrav. pojištění formou procent z příjmů. proč by tedy měli platit daně jinak... s progresí. je tam nevýrazná změna v příjmech státu, pokud se přejde na rovnou daň. a u obyvatel je to stejný, zkus si to spočítat, kolik dáš za benzin, telefon topeni vodu elektřinu 19 proc a potraviny 5 proc. spočti si kolik za měsíc zaplatíš a pak to zkus spočíst s jednotnou daní. vyjde ti to semeř stejně.

Pokud se chete něco dozvědít o IPB pozadí celého hospodaření a lidech kolem této banky doporučuji www.prefer-statement.wz.cz/a0009.htm Všímejte si především person . Pro "ludka" to bude hořké čtení !

Něco k té nomuře
http://ihned.cz//2-18072150-001000_d-9a

Hmm s vetšinou souhlasím. Stále však postrádám vysvětelní proč byla následně prodána ČSOB za 1 kč se stoprocentním státním jištěním.

Divokou privatiaci by socani neudělali lépe, spíše hůře, pokud by byli schopni vůbec něco zprivatizovat a těch 8 let co vládnou - stačilo, pokud by vládli od počátku, tak již po prvních letech bychom byli v prdeli - kam ostatně směřujeme i dnes po jejich 8 letech vlády

4 roky vládli - nevládli - pod Damoklovým mečem Klause. Tak pozor na to!

Zřejmě špatná paměť , že jo?Moc rychle jsi zapoměla jakým marasmem končila ODS. Ekonomickým, HDP -0,7% a záchranné ekonomické balíčky i politickým, nahrazení úřednickou vládou....

0,7% HDP a co?
Těď je 6 a mame se pro to lepe? Mimochodem platy naopak v této době rostly nejpomaleji za celé období. 6 % je teď jenom kvůli zahraničním investicím do jednoduché a levné manuální práce. A až budeme drazí a odejdou všechny fabriky více na východ, tak si těch svých 6 % můžeš strčit někam.

zapomínáte vsichni na to, ze stav hospodarstvi a krizi v 96 vyprodukovala cnb svym razantnim zvysenim urokovych sazeb a tim zpusobila pad mnoha tisicu firem, ktere nebyly schopny tohle splatit a zbankrotovaly. vsichni melete o tunelovani a vubec vam nevadi , ze nejvetsi tunel jsou ceske drahy (rozdelily se na nekolik divizi a na divizi budovy prevedly veskere dluhy-no neni to tunel jak vysitej ???) a jen proto, ze to je statni podnik se to pekne ututlalo. k divoke privatizaci asi toto.firma jede, vydelava a ma maly zisk , jen tak na obnovu stroju atd. a da se do privatizace, protoze je statni. tyn ja si vezmu uver, koupim ji, stat dostane penize a ja mam dluh u banky vcetne uroku. a vyroba je stejna, pocet zamestnancu stejny platy stejne atd. a firma je tim padem v dluhu , ktery se musi platit, jinak padne. takze nezbyde nez: vyhodit prebytecne zamestnance, zmenit vyrobu(riziko, ze nove veci nikdo nebude chtit), zvysit ceny ( nebezpeci odlivu klientu jinam)
atd.
a ted mi reknete chytraci, jak byste to vsechno udelali, kdyz vam banka jeste hodi klacky pod nohy.

Na to plakání největšího ekonoma na světě jak ČNB podrazila jeho geniální vize se zapomenout nedá :o))....
To Rezek: samozřejmě že se mám mnohem, mnohem lépe než v době vlády ods, a to nedělám ve státní správě , ale ve velké zahraniční společnosti...

Předpokládám že narážkou na státní spravu chceš řící, že za vlády ČSSD se mají úředníci dobře.
Hmmm dobrý a co vyrábíte?
Můžeš říci čím se konkrétně ČSSD zasloužila, že se máš dobře?
Jestli to porovnáváš na peníze, tak tě chci upozornit, že před několika lety bral každý méně peněz nežli teď.

to haghar, neodpovedel jste, jak to udelat v privatizaci s vyrobou, dluhy, uroky atd

sorry, hargar.

to bylo reci, co ??? a najednou ticho

A co čekáte? Nejsem ekonom abych mohl fundovaně odpovědět. Od toho si platím a volím politiky, aby zvládali i takové situace a klaus ji prostě nezvládl.Že něco nejde, je hrozně jednoduchý říct.V 92´jsem volil ODS...

kdyz nejsi ekonom, tak tady neplkej nesmysly.
viz :Moc rychle jsi zapoměla jakým marasmem končila ODS. Ekonomickým, HDP -0,7% a záchranné ekonomické balíčky i politickým, nahrazení úřednickou vládou....

Milej zlatej , ktomu nemusím být ekonom abych poznal průšvih, hlavně na své peněžence...A propos, ty jsi ekonom?

ekonom nejsem, ale uz 3 roky si pomoci kalkulacky davam dohromady veskere veci, co cssd vyplodi, srovnavam se statistickym uradem a srovnavam to hlavne s rokem 90-97 a pripadnou jednotnou dani cca15-17 procent. a konzultuji s ekonomy, mame je v rodine. vsichni krouti hlavou nad nesmysly z dilny cssd a tvrdi, ze to bude jeste horsi. staci ???

Stačí - už dávno, trochu jsem se ušklíb nad tou 15-17...18?

v Kanade je uz leta zavedena 17 procent a funguje...

Pro Hargar
Tak to jsem se moc nedozvěděl. Co dobrého ČSSD udělala neviš, ale co špatného ODS to jo. Poznáš průšvih na své pěněžence? To že teď máš více peněz? No vzhledem k tomu, že koruna léta posiluje a spoustu věcí je levnějších (počítače, elektronika, oblečení), potraviny celkem stagnují, pouze služby zdražují a při tom všem máš větší plat, tak se ani nedivím, že máš více peněz. Ale že by za to mohla hlavně ČSSD a její zákony, to si nemyslím.

co dobrého udělala ČSSD? 1. privatizace bank 2. investiční pobídky 3. vstup do NATO 4. vstup do EU

K 1. se vzhledem k Nomuře nebudu vyjadřovat, 2. kdyby byly pobídky pro tuzemské i zahraniční firmy stejné a nebyly jen podporou pro krátkotrvající manuální výrobu, tak lze i pochválit, 3. 4. to je tak záslužné jako když při štafetě na posledním úseku dostaneš kolík a máš do cíle uběhnout 2 metry. Být jiná vláda u moci (krom komoušů) tak je to uplně jedno a stejně tam vstoupíme.

Pane Rezku, Nomuře to neprodala ČSSD ale Tošovského vláda. Rozhodlo se však již za ODS. Investiční pobídky jsou samozřejmě stejné pro všechny a dostávají je i české firmy jak se můžete přesvědčit např. zde u zpracovatelského průmyslu http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/dwnl/C399B8936BCBAE3DC125 7125002DC930/$File/Udelene%20pobidky.xls

u technologických center dostalo pobídky dokonce nejvíce firem z ČR. Takže modří ptáci, nechte už těch lží http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/dwnl/69A32ACDB92569C2C125 6EC20064EB50/$File/Udelene%20inv_podpory.xls

No tak se můžeme z toho celého seznamu soustředit pouze na bod 2. U 3,4 je vše jasné, 1 tam sice privatizace byla za Tošovského, ale dát někomu celou banku za 1 kč a přitom jim ještě veškeré dluhy jistit a platit, to je privatizace z říše snů.
No a u 2. Když krachnul v Hranicích LG Philips tak stát hned nabídnul finanční podporu. Když o tu podporu požádala česká firma podobné velikosti (CTC nebo jak se jmenuje) a ze stejného oboru, která také šla do krachu tak se s nima ani nebavili. Tomu neříkám stejný přístup k finanční podpoře. Jinak je pravda, že se konečně probrali a začali i podporovat nemanuální výrobu. Ale podpora pobídek pro technologická centra byla schválena teprve nedávno, takže do této doby jediný důvod proč sem investoři chodili a stále chodí je nízká cena práce, nikoliv nějaké úžasné zákony.

Rezek,
jak si dovoluješ napadat tady paní Annu za pravdu, která tobě se nelíbí? Krásně dovedeš vyjmenovat kauzy, kterýma se "proslavili" socani. U modrých ptáků netřeba jmenovat, stačí DIVOKÁ PROVATIZACE a vše vco s ní souviselo. Nebýt vlády ODS po 89, byli už jsme dávno někde jinde a ne v prdeli, ti to mají na svědomí, tak zaraž!

Napadat za pravdu? Dukazem toho, že paní Anna nemluví jen pravdu je o pár příspěvků niže. Tam tvrdí, že poslanci si nesnížily platy protože když se o to ČSSD pokusili tak jim to vždy ODS zablokovali. To je sprostá lež a alibismus kdy všechno špatné házíte na ODS. Kdyby paní Anna uznala, že i ti její socani jsou zmetci jako ostatní v případech kdy jim jde o vlastní koryto, tak ani nepípnu.
U modrých ptáku není potřeba jmenovat, stačí divoká privatizace? Obvyklé klišé socanů co nejsou schopni jmenovat konkrétní kauzy. A jelikož víte prd tak prostě napíšete zloději a privatizace. No a když prohrábnete internet, tak možná nějakou kauzu najdete, ale z hlavy víte prdlačku.
Nebýt vlády ODS tak jsme byli už dávno někde jinde? To se to kecá, že? Po bitvě je každý generál. A kde by jsme jako měli být? Na urovni Německa? 40 let tuto zem plundrovali komunisti a vy si myslíte, že se vše spraví za 10 let. Až přestanou být češi líní, zamindrákovaní, závistiví, přestanou zneužívat co je jim zadarmo poskytováno, tak se možná někam posunem. A pokud máš mindrák, že ostatní mají peníze a ty ne, a spoléháš na sociální systém, tak se přestěhuj do nějaké komunistické země, kde všichni mají práci a stejně peněz.
Řeknu ti kamaráde jedno, nejsem fanda socanů a ani ods, protože v obou stranách jsou křiváci a lháři z kterých je mi na nic, ale na nic mi je také z lidí, kteří žvaní o špinavosti toho druhého a při tom slepě přehlíží špinavosti svojí strany a pokud někdo něco namítne o četnosti jejich favoritů, tak místo aby se nad tím zamysleli a přiznali, že na tom něco je, tak žvaní a hází špínu na druhého dál.

Pánům puberťákum Davidovi, Rezkovi i Buffymu odpovím co nejdřív.

Bla.Bla. Bla

Sestavil jsem pro Vás pane Langer a nejenom pro Vás, takový plakátek, který karikuje současný stav hospodaření s vodní energii. Jsem zatím začátečník, takže jsem se zatím zmohl jen na jednu stránku, "ale nikdo mi s tím nepomáhal".

http://www.mujweb.cz/zdravi/kneippnet/mlyn.htm

Mně osobně to jedno není, že s nějakých důvodů, snad "pietních", zachováváme mlýny a vodní díla vůbec, v tom stavu jak to chtěli komunisti. A mohla by s toho být radost, když by se postupně dávali do chodu tyto technické památky.
Kiswetter.

Michale, pokud píšete něco přímo Langrovi, pak musíte najet na názory a volné. On odpovídá jenom na této stránce, zde jenom tlacháme mezi sebou.

Hlavně běžte všichni k volbám a nespleťte se . Vezměne rozum do dlaní. Langer se svou modrou šancí nás nespasí.