1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Když to tady čtu tak se stydím , že jsem ČECH . A vůbec, že jsem sem chodil ! Horzná diskuse !

netrap se, tihle diskutujici jsou az na par vyjimek zaryti socdemaci nebo komousi. ti s ceskym narodem nemaji nic spolecneho. jen se tady narodil vyrostli a umrou. spravny cech ma na srdci narod a zemi, nikoli sve osobni katastrofy jako mindraky . pres ty se cech prenese a slouzi sve zemi bez ohledu na svou kapsu.

Ludku ty si se ale taky povedl ! Tebe z toho opovržení nevylučuju !

jo rikam po pravde, jak to ve skutecnosti je. zadna demagogie

Vážení, Antimary zneužil muj mail. Je to asi zaprcaný socdemák, co žije jen ze sociálních dávek a závidí všem, co poctive pracují a mají více peněz než on. Děkuji za pochopení

Všeci ste kokoti. Asi vám dám brzo do držky. Serete mě zě tady píšete takový prostý sračky. Kde je dopiče trocha slušnosti Kurva, Pořád se tady Vy zmrdi mluví sproště asi vás nakopu do ptáků ať vám pořádně zmordaj vy Svině Pomrdný!!!

??????? dg 307 ?????

jeste by jste meli udelat poradky uvnitř sve strany se soudruhy p.Tlusty apod. Ocistit se od zlocincu !

a ze nebecis na webu cssd ?? tamn je aspon zlocincu a podvodniku

Ivane vs. Ludku
jak muzete slibovat 30-80 tis platy kdyz zajem kazdeho soukromeho sektoru ktery podporujete je dat co NEJMENE !!!

kazdemu podle jeho kvalit. znam hodne soukromych firem, kde makacum u soustruhu nebo frezy ( rozumime samozrejme nc stroje na spickove urovni) maji plat 40-50 tisic za mesic. samozrejme ze reptaji, ze to stoji za hovno, ale kdyz jim zamestnavatel rekl, at si hledaji praci jinde, kupodivu nikdo neodesel.
nebo treba autoservisy, tam si monter ( kvalitni) vydela tak 25 mesicne. ale musi to byt kvalita.
pokud nekdo delat neumi a spokoji se s vratnym nebo prodavacem, nedivim se, ze ma 8-10 tisic. vsechny mzdy uvadim v cistem.

Ludkovi.
Ludek, ty jsi pořad stejně blbý demagog s omezeným viděním světa. Co řekne ODS, to je pro tebe svaté, aniž myslíš svým vlastním mozkem.

tak mi reknete, co jsem rekl spatneho, co se neslucuje se skutecnym stavem veci a co je tedy demagogie.

Pani Kozlova kaze o pouzivani vlastniho mozku. :-))
Dobry for. Stale cekam az si obhajite ten svuj blabol o navrhu snizeni platu a jeho naslednym zablokovanim ods. Ve vasem pripade se o pouzivani zdraveho rozumu da take pochybovat, zvlaste pokud ve vasich prispecich dokazete lhat a urazet.

Co rekne ODS ma hlavu a patu a proto nikdo z nás, voličů ODS nad tím premýšlet nemusí. Zamyslet se musí socdemáci a ti to právě neumí.

Nechápu voliče ČSSD, vždyt za jejich vlády ze zvýšil počet sociálních občanů!!! To je politika ČSSD??? To je politika korytářů a bandy lhářů!!!

Pane poslanče,
přečetl jsem si se zájmem Váš článek o korupci z 10.4.2006 v MF Dnes a musím bohužel konstatovat, že z tohoto článku opět čiší ODSácké ideologické bláboly, které nemají nic společného s tím, jak fundovaně odpovědět na problémy korupce, popřípadě ukázat jak problém věcně řešit. Je to názor pravicového politika v deníku MF DNES, který by klidně mohl nést hlavičku : MF DNES - denní tisk ODS. Váš názor, pane poslanče, v tomto deníku je jedním kamínkem v celé mozaice všeho možného, co má vést k tomu, aby se ODS všemi prostředky dostala k moci - i za cenu lží, polopravd, výmyslů, vytržených informací z textů, když se mi to hodí v můj prospěch, apod.
Shodou okolností v MF Dnes 10.4.2006 na straně A7 vyšel článek od Jakuba Pokorného - Američtí experti radili Čechům jak zatočit s korupcí. Tento článek amerického odborníka Petera J. Ainswortha byste si měl, pane poslanče, přečíst, abyste pochopil bez ideologických předsudků možné příčiny a osvědčené metody používané v Americe. Myslím si, že americká administrativa se určitě nedá nazvat levicovou. Metody, které se používají v Americe jako práce s informátory, používání agentů v civilu, institut korunního svědka apod., jsou používány běžně a americká společnost to vnímá velice silně. Americký odborník přiznal, že i u nich mají např. problémy s lobbisty, kteří mají kontakty na členy Kongresu apod.
Jak uvádí americký odborník, propracovali systém etických norem i na úrovních starostů ( formuláře s přiznáním). Když si těchto pár příkladů dáme do našich podmínek a souvislostí s tím, co se děje u nás, jak není vůle našich politiků tento problém řešit ( vláda i opozice), protože se obávají toho, co všechno by se naši občané o našich politicích na všech úrovních mohli dozvědět, je zřejmé, proč tento problém je neustále blokován a neřešen. Dřív nebo později ale k tomu bude muset dojít. A to pak bude kauz!! A bude jedno, jestli jsou to lidé z levice nebo pravice, protože korupce je tam, kde chybí etické normy a systém přísných postihů.
Pane poslanče, pokud si vůbec tuto reakci přečtete a odpověď nebude za Vás zpracovávat x-tý asistent, vyvarujte se prosím argumentů, že Amerika má jiný právní systém( což samozřejmě má), že u moci je již osm let ČSSD(což samozřejmě už je), protože to jsou pro každou vládní garnituru již opakující se klišé ( nejdříve ODS – 40 let zde vládli komunisté, pak zase ČSSD – to je z doby vládnutí ODS, a příště možná po volbách opět – příčina je z doby vládnutí socialistů a tak dokola). To jsou pouze výmluvy, které mají pouze zakrýt to, že se to nehodí řešit, či neschopnost problém řešit. Opakuji, to není problém pouze toho, kdo je momentálně u moci, je to problém celého politického spektra, zda chce korupci řešit, či ne. Do doby, dokud politici nebudou mít vůli tento problém řešit a nebudou mít „ přímý tah na branku“, se situace nezmění, jen se bude prohlubovat a bude horší nezávisle na tom, kdo bude u moci.
Ing. Gabriel Karel

Pane Gabriel,
Mluvíte mi z duše. Pochybuji ovšem, že se něco změní je přece známá pravda, že nejlépe se vládne tam, kde je největší nepořádek. Politici nemají nejmenšího důvodu něco o´pravdu řešit. Je přece mnohem jednodušší neustále omílat - "my za to nemůžeme - to zavinili oni"

fuck you!!! Keci keci, napiš to kratší, kdo má ty bláboly číst? Se chceš vyrovnat Paroubkovi?

pro diskutujici:
Kolik nam zbude???

zdroj
http://virtually.cz/?art=10946

V zájmu všech slušných lidí, kteří se v tomto levičácky-zlodějském prostředí
doposud živí vlastní prací a vyživuje tak ještě několik darmojedů, pošlete
tuto zprávu co nejvíce přátelům a otevřete jim oči! Mnoho lidí nemá ani
potuchy o "sociální spravedlnosti" levicových stran! Máme zde finanční
socialismus!

Zamyšlení před volbami... spravedlnost podle ČSSD!

Kolik peněz Vám zbude když Vás firma ocení na 100 000 Kč??? (aneb jak si
ČSSD představuje blahobyt)

100 000,- VÁŠ SKUTEČNÝ PŘÍJEM (na kolik si Vás firma cení)

- 19 270,- soc.pojištění "zaměstnavatele" (26% hrubé mzdy)
- 6 630,- zdrav.pojištění "zaměstnavatele" (9% hrubé mzdy)
- 103,- povinné úrazové pojištění (0.14% hrubé mzdy)
________
73 997,- HRUBÁ MZDA (údaj na výplatní pásce)

- 5 920,- soc.pojištění "zaměstnance" (8% z hrubé mzdy)
- 3 320,- zdrav.pojištění "zaměstnance" (4.5% z hrubé mzdy)
________
64 747,- ZÁKLAD DANĚ

- 20 719,- Daň z příjmu (max. 32%)
________

44 028,- ČISTÁ MZDA = vyplaceno (sazba přímých daní 56%)
- 10 939,- DPH 5% nebo 19% a spotřební daně
________

36 089,- zůstatek (celková daňová kvóta zdanění práce 64%!!!)


Za 100 000,-, které za Vaši mzdu udá Váš zaměstnavatel si můžete koupit
zboží v celkové hodnotě 36 089,- (V případě nižších příjmů a zdanění
nejnižší sazbou daně z příjmu 15% je konečný zůstatek 45 111,-, tj. celková
daňová kvóta 55%...) Progrese tedy skutečně není velká (9%) pouze s tou
drobností, že absolutní zatížení všech příjmů, vysokých i minimálních, je
drtivé.

Do práce chodíte proto, abyste si mohli za vydělané peníze něco koupit.
Když si tedy za zbylých 36089,- Kč "něco" koupíte (kromě potravin je
dnes skoro
všechno v sazbě 19% a díky proevropské politice ČSSD tam bude patřit i
bydlení), prodávající odvede státu daň z přidané hodnoty o kterou jsou
prodávané zboží, nebo služby pochopitelně dražší. Ve skutečnosti tedy
zůstane jenom 30 326,- Kč!!! Takže z každých Vámi vydělaných 100 000,- Kč,
skoro 70 000,- Kč dostane stát!!!

Není to žádný trik ani manipulace, je to prostý souhrn faktů, který stát
zahaluje houštím tisíců stránek zákonů, vyhlášek a pokynů. Kromě těchto
daní, stát vybírá ještě mnoho dalších daní od lidí, podniků a podnikatelů
(daně z nemovitosti, daně z prodeje nemovitostí, darovací daně, daně
dědické, daně z příjmů, daně silniční, atd.). Za vlády ČSSD celková daňová
zátěž stále roste. Otázkou zůstává, kde ty obrovské sumy peněz, které stát
vybírá, jsou, když ani tyto peníze státu nestačí a tak každoročně naše dluhy
značně rostou už od té doby, kdy se ČSSD ujala moci. Kde ty peníze jsou,
když zdravotnictví je v krizi, školství zanedbané, po silnicích se skoro
nedá jezdit.? Platíme tolik za své sociální jistoty, nebo spíše za "jistoty"
státních úředníků a za jistoty těch, kterým se nechce pracovat? Jestliže
podstatně vzrostl počet úředníků, jestliže nezaměstnanost za vlády ČSSD
stoupla na dvojnásobek, pak pochopitelně jsou také vyšší výdaje. Větší
zdanění práce samozřejmě prodražuje pracovní sílu a vedle zdražování výrobků
a služeb vede také k propouštění, protože firmy a podnikatelé buď krachují
nebo nejsou schopní uživit tolik zaměstnanců, kolik by potřebovali.

Mnohem víc peněz se však propadne a zašantročí v neprůhledných, pochybných a
často předražených státních zakázkách a v korupci spojené s jejich
realizací. Ačkoliv ČSSD vstoupila do vlády s populistickými hesly typu "akce
čisté ruce", velmi brzy se ukázalo, že to byl velký podvod na voliče, neboť
právě za vlády ČSSD se korupce nejvíce rozmohla.

Proč je to lidem jedno? Proč se neptají, jak je možné, že v Chorvatsku
postaví 100 km dálnic za jediný rok a za poloviční cenu než u nás, proč se
neptají, kam se ztrácí stovky miliard ze státního rozpočtu, proč se neptají,
kdo jednou bude platit ty ohromné dluhy a úroky z těchto dluhů tak špatně
hospodařícího státu, jak dlouho nám porostou daně?

Jestli nechcete, aby bylo ještě hůř, ptejte se!!! A také pošlete tento mail
svým známým. Tak málo lidí ví, o kolik je stát ve skutečnosti obere...

Pane luďku, pokud zadám těch 73 997 do daňové kalkulačky na stránkách ODS, vyjde mi čistá mzda 48 359. Takže si v těch číslech laskavě udělejte pořádek :o)))))))))

A navíc, pokud budu mít za ODS hrubou mzdu 73 997, tak budu mít čístý příjem 44 396, což je ještě o 4 tisíce míň než dnes. To je pane politika :o))))))))))))

za prve, je to prevzaty dokument a za druhe zadejte si to do kalkulacky na webu

http://www.ods.cz/volby2006/kalkulacka/index.php?todo=sendf

kde mi vysla castka 52120 mesicne pro jednoho bezdetneho svobodneho obcana. ( zadani 73997 kc) kde jste prisel na tech 44 tisic(resp 48) . dal nechapu, kdyz vam veb spocita castku 48359 kc mesicne, proc v druhem clanku tvrdite , ze za ods budete pri hrube mzde opet 73997 mit 44 tisic. obavam se, ze v tom mate hruby nejasno.

Prosím tě Luďku, stejně to bude všechno úplně jinak, kdo věří těm kecům a slibům?

Pane luďku, vy jste asi totálně nechápavý. Ve druhém článku totiž píšu o něčem jiném než v tom prvním, ale pro Vás je asi problém si toho všimnout. Stále jste mi však nevysvětlil, jak je možné, že se čistý příjem uvedený ve vašem příkladě tak výrazně liší od čistého příjmu uvedený v kalkulačce ODS, a to o cca 4000 (první příspěvek). Druhý příspěvek je o tom, že pokud budu mít naprosto stejnou papírovou hrubou mzdu, tak za daňové reformy ODS zaplatím na daních o 4000 víc než dnes. To je vskutku výhodná politika.

tak mi tedy reknete, klemixi, jake parametry mate v praci a jake zadavate do vypoctu ods.to by me zajimalo

to bb: ja pevne doufam, ze se to ods podari prosadit a bude konec tem socialistickej hovadinam v oblasti financnich uradu, priznani atd

Zajímalo by mě zda ludek s davidem spolu taky souloží !

Já myslím že ne.Oni nejsou schopni erekce a tak místo toho jen připrcávají modrým ptákům, protože ten jejich se na nic nezmůže.

Pane Langer, nemohl by jste Vaše stránky trošku zkulturnit?