4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Když to tady čtu tak se stydím , že jsem ČECH . A vůbec, že jsem sem chodil ! Horzná diskuse !

netrap se, tihle diskutujici jsou az na par vyjimek zaryti socdemaci nebo komousi. ti s ceskym narodem nemaji nic spolecneho. jen se tady narodil vyrostli a umrou. spravny cech ma na srdci narod a zemi, nikoli sve osobni katastrofy jako mindraky . pres ty se cech prenese a slouzi sve zemi bez ohledu na svou kapsu.

Ludku ty si se ale taky povedl ! Tebe z toho opovržení nevylučuju !

jo rikam po pravde, jak to ve skutecnosti je. zadna demagogie

Vážení, Antimary zneužil muj mail. Je to asi zaprcaný socdemák, co žije jen ze sociálních dávek a závidí všem, co poctive pracují a mají více peněz než on. Děkuji za pochopení

Všeci ste kokoti. Asi vám dám brzo do držky. Serete mě zě tady píšete takový prostý sračky. Kde je dopiče trocha slušnosti Kurva, Pořád se tady Vy zmrdi mluví sproště asi vás nakopu do ptáků ať vám pořádně zmordaj vy Svině Pomrdný!!!

??????? dg 307 ?????

jeste by jste meli udelat poradky uvnitř sve strany se soudruhy p.Tlusty apod. Ocistit se od zlocincu !

a ze nebecis na webu cssd ?? tamn je aspon zlocincu a podvodniku

Ivane vs. Ludku
jak muzete slibovat 30-80 tis platy kdyz zajem kazdeho soukromeho sektoru ktery podporujete je dat co NEJMENE !!!

kazdemu podle jeho kvalit. znam hodne soukromych firem, kde makacum u soustruhu nebo frezy ( rozumime samozrejme nc stroje na spickove urovni) maji plat 40-50 tisic za mesic. samozrejme ze reptaji, ze to stoji za hovno, ale kdyz jim zamestnavatel rekl, at si hledaji praci jinde, kupodivu nikdo neodesel.
nebo treba autoservisy, tam si monter ( kvalitni) vydela tak 25 mesicne. ale musi to byt kvalita.
pokud nekdo delat neumi a spokoji se s vratnym nebo prodavacem, nedivim se, ze ma 8-10 tisic. vsechny mzdy uvadim v cistem.

Ludkovi.
Ludek, ty jsi pořad stejně blbý demagog s omezeným viděním světa. Co řekne ODS, to je pro tebe svaté, aniž myslíš svým vlastním mozkem.

tak mi reknete, co jsem rekl spatneho, co se neslucuje se skutecnym stavem veci a co je tedy demagogie.

Pani Kozlova kaze o pouzivani vlastniho mozku. :-))
Dobry for. Stale cekam az si obhajite ten svuj blabol o navrhu snizeni platu a jeho naslednym zablokovanim ods. Ve vasem pripade se o pouzivani zdraveho rozumu da take pochybovat, zvlaste pokud ve vasich prispecich dokazete lhat a urazet.

Co rekne ODS ma hlavu a patu a proto nikdo z nás, voličů ODS nad tím premýšlet nemusí. Zamyslet se musí socdemáci a ti to právě neumí.

Nechápu voliče ČSSD, vždyt za jejich vlády ze zvýšil počet sociálních občanů!!! To je politika ČSSD??? To je politika korytářů a bandy lhářů!!!

Pane poslanče,
přečetl jsem si se zájmem Váš článek o korupci z 10.4.2006 v MF Dnes a musím bohužel konstatovat, že z tohoto článku opět čiší ODSácké ideologické bláboly, které nemají nic společného s tím, jak fundovaně odpovědět na problémy korupce, popřípadě ukázat jak problém věcně řešit. Je to názor pravicového politika v deníku MF DNES, který by klidně mohl nést hlavičku : MF DNES - denní tisk ODS. Váš názor, pane poslanče, v tomto deníku je jedním kamínkem v celé mozaice všeho možného, co má vést k tomu, aby se ODS všemi prostředky dostala k moci - i za cenu lží, polopravd, výmyslů, vytržených informací z textů, když se mi to hodí v můj prospěch, apod.
Shodou okolností v MF Dnes 10.4.2006 na straně A7 vyšel článek od Jakuba Pokorného - Američtí experti radili Čechům jak zatočit s korupcí. Tento článek amerického odborníka Petera J. Ainswortha byste si měl, pane poslanče, přečíst, abyste pochopil bez ideologických předsudků možné příčiny a osvědčené metody používané v Americe. Myslím si, že americká administrativa se určitě nedá nazvat levicovou. Metody, které se používají v Americe jako práce s informátory, používání agentů v civilu, institut korunního svědka apod., jsou používány běžně a americká společnost to vnímá velice silně. Americký odborník přiznal, že i u nich mají např. problémy s lobbisty, kteří mají kontakty na členy Kongresu apod.
Jak uvádí americký odborník, propracovali systém etických norem i na úrovních starostů ( formuláře s přiznáním). Když si těchto pár příkladů dáme do našich podmínek a souvislostí s tím, co se děje u nás, jak není vůle našich politiků tento problém řešit ( vláda i opozice), protože se obávají toho, co všechno by se naši občané o našich politicích na všech úrovních mohli dozvědět, je zřejmé, proč tento problém je neustále blokován a neřešen. Dřív nebo později ale k tomu bude muset dojít. A to pak bude kauz!! A bude jedno, jestli jsou to lidé z levice nebo pravice, protože korupce je tam, kde chybí etické normy a systém přísných postihů.
Pane poslanče, pokud si vůbec tuto reakci přečtete a odpověď nebude za Vás zpracovávat x-tý asistent, vyvarujte se prosím argumentů, že Amerika má jiný právní systém( což samozřejmě má), že u moci je již osm let ČSSD(což samozřejmě už je), protože to jsou pro každou vládní garnituru již opakující se klišé ( nejdříve ODS – 40 let zde vládli komunisté, pak zase ČSSD – to je z doby vládnutí ODS, a příště možná po volbách opět – příčina je z doby vládnutí socialistů a tak dokola). To jsou pouze výmluvy, které mají pouze zakrýt to, že se to nehodí řešit, či neschopnost problém řešit. Opakuji, to není problém pouze toho, kdo je momentálně u moci, je to problém celého politického spektra, zda chce korupci řešit, či ne. Do doby, dokud politici nebudou mít vůli tento problém řešit a nebudou mít „ přímý tah na branku“, se situace nezmění, jen se bude prohlubovat a bude horší nezávisle na tom, kdo bude u moci.
Ing. Gabriel Karel

Pane Gabriel,
Mluvíte mi z duše. Pochybuji ovšem, že se něco změní je přece známá pravda, že nejlépe se vládne tam, kde je největší nepořádek. Politici nemají nejmenšího důvodu něco o´pravdu řešit. Je přece mnohem jednodušší neustále omílat - "my za to nemůžeme - to zavinili oni"

fuck you!!! Keci keci, napiš to kratší, kdo má ty bláboly číst? Se chceš vyrovnat Paroubkovi?

pro diskutujici:
Kolik nam zbude???

zdroj
http://virtually.cz/?art=10946

V zájmu všech slušných lidí, kteří se v tomto levičácky-zlodějském prostředí
doposud živí vlastní prací a vyživuje tak ještě několik darmojedů, pošlete
tuto zprávu co nejvíce přátelům a otevřete jim oči! Mnoho lidí nemá ani
potuchy o "sociální spravedlnosti" levicových stran! Máme zde finanční
socialismus!

Zamyšlení před volbami... spravedlnost podle ČSSD!

Kolik peněz Vám zbude když Vás firma ocení na 100 000 Kč??? (aneb jak si
ČSSD představuje blahobyt)

100 000,- VÁŠ SKUTEČNÝ PŘÍJEM (na kolik si Vás firma cení)

- 19 270,- soc.pojištění "zaměstnavatele" (26% hrubé mzdy)
- 6 630,- zdrav.pojištění "zaměstnavatele" (9% hrubé mzdy)
- 103,- povinné úrazové pojištění (0.14% hrubé mzdy)
________
73 997,- HRUBÁ MZDA (údaj na výplatní pásce)

- 5 920,- soc.pojištění "zaměstnance" (8% z hrubé mzdy)
- 3 320,- zdrav.pojištění "zaměstnance" (4.5% z hrubé mzdy)
________
64 747,- ZÁKLAD DANĚ

- 20 719,- Daň z příjmu (max. 32%)
________

44 028,- ČISTÁ MZDA = vyplaceno (sazba přímých daní 56%)
- 10 939,- DPH 5% nebo 19% a spotřební daně
________

36 089,- zůstatek (celková daňová kvóta zdanění práce 64%!!!)


Za 100 000,-, které za Vaši mzdu udá Váš zaměstnavatel si můžete koupit
zboží v celkové hodnotě 36 089,- (V případě nižších příjmů a zdanění
nejnižší sazbou daně z příjmu 15% je konečný zůstatek 45 111,-, tj. celková
daňová kvóta 55%...) Progrese tedy skutečně není velká (9%) pouze s tou
drobností, že absolutní zatížení všech příjmů, vysokých i minimálních, je
drtivé.

Do práce chodíte proto, abyste si mohli za vydělané peníze něco koupit.
Když si tedy za zbylých 36089,- Kč "něco" koupíte (kromě potravin je
dnes skoro
všechno v sazbě 19% a díky proevropské politice ČSSD tam bude patřit i
bydlení), prodávající odvede státu daň z přidané hodnoty o kterou jsou
prodávané zboží, nebo služby pochopitelně dražší. Ve skutečnosti tedy
zůstane jenom 30 326,- Kč!!! Takže z každých Vámi vydělaných 100 000,- Kč,
skoro 70 000,- Kč dostane stát!!!

Není to žádný trik ani manipulace, je to prostý souhrn faktů, který stát
zahaluje houštím tisíců stránek zákonů, vyhlášek a pokynů. Kromě těchto
daní, stát vybírá ještě mnoho dalších daní od lidí, podniků a podnikatelů
(daně z nemovitosti, daně z prodeje nemovitostí, darovací daně, daně
dědické, daně z příjmů, daně silniční, atd.). Za vlády ČSSD celková daňová
zátěž stále roste. Otázkou zůstává, kde ty obrovské sumy peněz, které stát
vybírá, jsou, když ani tyto peníze státu nestačí a tak každoročně naše dluhy
značně rostou už od té doby, kdy se ČSSD ujala moci. Kde ty peníze jsou,
když zdravotnictví je v krizi, školství zanedbané, po silnicích se skoro
nedá jezdit.? Platíme tolik za své sociální jistoty, nebo spíše za "jistoty"
státních úředníků a za jistoty těch, kterým se nechce pracovat? Jestliže
podstatně vzrostl počet úředníků, jestliže nezaměstnanost za vlády ČSSD
stoupla na dvojnásobek, pak pochopitelně jsou také vyšší výdaje. Větší
zdanění práce samozřejmě prodražuje pracovní sílu a vedle zdražování výrobků
a služeb vede také k propouštění, protože firmy a podnikatelé buď krachují
nebo nejsou schopní uživit tolik zaměstnanců, kolik by potřebovali.

Mnohem víc peněz se však propadne a zašantročí v neprůhledných, pochybných a
často předražených státních zakázkách a v korupci spojené s jejich
realizací. Ačkoliv ČSSD vstoupila do vlády s populistickými hesly typu "akce
čisté ruce", velmi brzy se ukázalo, že to byl velký podvod na voliče, neboť
právě za vlády ČSSD se korupce nejvíce rozmohla.

Proč je to lidem jedno? Proč se neptají, jak je možné, že v Chorvatsku
postaví 100 km dálnic za jediný rok a za poloviční cenu než u nás, proč se
neptají, kam se ztrácí stovky miliard ze státního rozpočtu, proč se neptají,
kdo jednou bude platit ty ohromné dluhy a úroky z těchto dluhů tak špatně
hospodařícího státu, jak dlouho nám porostou daně?

Jestli nechcete, aby bylo ještě hůř, ptejte se!!! A také pošlete tento mail
svým známým. Tak málo lidí ví, o kolik je stát ve skutečnosti obere...

Pane luďku, pokud zadám těch 73 997 do daňové kalkulačky na stránkách ODS, vyjde mi čistá mzda 48 359. Takže si v těch číslech laskavě udělejte pořádek :o)))))))))

A navíc, pokud budu mít za ODS hrubou mzdu 73 997, tak budu mít čístý příjem 44 396, což je ještě o 4 tisíce míň než dnes. To je pane politika :o))))))))))))

za prve, je to prevzaty dokument a za druhe zadejte si to do kalkulacky na webu

http://www.ods.cz/volby2006/kalkulacka/index.php?todo=sendf

kde mi vysla castka 52120 mesicne pro jednoho bezdetneho svobodneho obcana. ( zadani 73997 kc) kde jste prisel na tech 44 tisic(resp 48) . dal nechapu, kdyz vam veb spocita castku 48359 kc mesicne, proc v druhem clanku tvrdite , ze za ods budete pri hrube mzde opet 73997 mit 44 tisic. obavam se, ze v tom mate hruby nejasno.

Prosím tě Luďku, stejně to bude všechno úplně jinak, kdo věří těm kecům a slibům?

Pane luďku, vy jste asi totálně nechápavý. Ve druhém článku totiž píšu o něčem jiném než v tom prvním, ale pro Vás je asi problém si toho všimnout. Stále jste mi však nevysvětlil, jak je možné, že se čistý příjem uvedený ve vašem příkladě tak výrazně liší od čistého příjmu uvedený v kalkulačce ODS, a to o cca 4000 (první příspěvek). Druhý příspěvek je o tom, že pokud budu mít naprosto stejnou papírovou hrubou mzdu, tak za daňové reformy ODS zaplatím na daních o 4000 víc než dnes. To je vskutku výhodná politika.

tak mi tedy reknete, klemixi, jake parametry mate v praci a jake zadavate do vypoctu ods.to by me zajimalo

to bb: ja pevne doufam, ze se to ods podari prosadit a bude konec tem socialistickej hovadinam v oblasti financnich uradu, priznani atd

Zajímalo by mě zda ludek s davidem spolu taky souloží !

Já myslím že ne.Oni nejsou schopni erekce a tak místo toho jen připrcávají modrým ptákům, protože ten jejich se na nic nezmůže.

Pane Langer, nemohl by jste Vaše stránky trošku zkulturnit?