A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Takže:

Velmi mi připomínáte majitele těchto stránek, neboť velmi dlouze odpovídáte na jiné otázky, než byly položeny.
____________________________________________

1.) Začal jste: "reknete, ktere zakony porusil, kde kdy a jak a budeme se bavit", a já se ptám: reknete, ktere zakony porusil Paroubek, kde kdy a jak?

2.) "jedinou vec na privatizaci kritizuje a to , ze cast akcii nebyla verejne obchodovatelna" - to také není pravda, neboť odborníci kritizovali zejména celou legislativu týkající se kapitálového trhu "tvořenou" za Klause a to s tím, že konkrétně, leč marně, poukazovali na díry v této legislativě.

2.1.) Nemůžete popřít, že na návrh poslance ODS a s podporou ODS došlo v minulém volebním období k vyvlastnění drobných akcionářů. Pro "pravicovou" stranu, která hovoří o nedotknutelnosti majetku je to velimi kontroverzní rozhodnutí. ODS se za tento zákon "omluvila", ale jako tradičně nic neudělala pro odstranění tohoto vyvlastňovacího zákona. Tedy potvrdila, že její předchozí rozhodnutí bylo špatné, no a co. Prostě ignorantský přístup, který dále ohrožuje další akcionáře.

3.) "za klause byl nejsilnejsi socialni system" - je otázkou, zda to není příčinou pozdějších problémů tohoto sytému, když "pravicová" strana dělá levicovou politiku.

4.) "za klause byl nejsilnejsi ... vystavba dalnic, infrastruktury". Tak aby se nesrovnávalo nesrovnatelné. V té době také byla jiná legislativa (podstatně bezproblémovější) ohledně získávání pozemků pod liniovými stavbami. Další věcí jsou připravené projekty výstavby, tj. na kolik km hotových projektů a kolik km rozestavěných km převzala Klausova vláda, kolik jich dokončila a rozestavěla a kolik srovnatelných km předala vládě následující.
To aby se nesrovnávaly km, na kterých klausova vláda jen přestřihla pásku a komunikaci otevřela, ale podíl této vlády byl minimální, ne-li žádný.
A z toho pak případně vyplývají budoucí dluhy, které musí platit následující vlády, tedy zda již Klausova vláda nežila na dluh.
_____________________________________________

A teď se vrátím k mé původní otázce:
Je podle Vás opravdu maličkost, když se stane daňovým podvodníkem politická partaj, jíž předsedá premiér vlády (a bývalý ministr financí)?

A teď se vrátím k mé původní otázce:
Je podle Vás opravdu maličkost, když se stane daňovým podvodníkem politická partaj, jíž předsedá premiér vlády (a bývalý ministr financí)?

to jako myslite cssd , ze ??? cssd je nejvetsi danovy podvodnik v dejinach csr

dale melete uplne z cesty , treba dalnice, to ze si cssd a ostatni pochopove vymyslely takove zakony, to je jejich vec. osobne si ale myslim, ze to neni vykupem pozemku ale deficitem statniho rozpoctu za soc. vlad. proste nejsou penize vubec na nic. navic se mohli poucit z toho, ze privatizace skonci a budou muset setrit a ne rozhazovat plnymi hrstmi

co se tyce paroubka, dodnes nema vysetreny sve prusery na magistratu, kde " zproneveril" cca 200 milionu korun na znamych prazskych obligacich

a ted udelame malinky vycet pruseru soc vlady

SEZNAM NĚKTERÝCH POLITIKŮ ČSSD, JAK CTÍ ZÁKONY TÉTO ZEMĚ PODLE SVÝCH PŘEDSTAV A PODLE SVÉHO SVĚDOMÍ:

Ivo Svoboda, bývalý sociálnědemokratický ministr financí už bručí. Ve vězení si odpykává pětiletý trest za vytunelování mělnické Liberty.
Barbora Snopková, někdejší poradkyně Svobody a zároveň žena jeho srdce si stejně jako exministr musí odsedět pětiletý trest za vytunelování mělnické Liberty.

ŽÁDÁM OKAMŽITÉ POZASTAVENÍ FUNKCÍ PREMIÉRA PAROUBKA A MINISTRA VNITRA BUBLANA VČETNĚ ODLOŽENÍ VOLEB
JE TO ŠÍLENÉ!

DALŠÍ POKRAČOVÁNÍ:

Marie Součková, exministryně zdravotnictví čelí v souvislosti s uzavřením smlouvy s právníkem Zdeňkem Nováčkem v kauze Diag Human trestnímu stíhání. Před soudem se zpovídá z porušování povinnosti při správě cizího majetku a ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Hrozí jí až deset let vězení.

Jan Mládek, jako náměstek exministra financí Pavla Mertlíka v roce 2000 byl zapojen do více než výhodného prodeje IPB banky ČSOB. Tento finanční ústav byl později finančním partnerem na akcích, které pořádala jeho poradeská firma - podnikatelské družstvo Fontes Rerum. Mládek v něm sice své členství oficiálně ukončil, na akcích se ale angažuje dál.

Zdeněk Doležel, bývalý šéf kabinetu premiéra je obviněn kvůli kauze Unipetrol z pokusu o podvod. Skrytá kamera ho natočila na schůzce s polským lobbistou Jackem Spyrou, když si mu říkal o úplatek ve výši pět milionů korun. (Pět na stole v českých). Vyšetřován je na svobodě. Hrozí mu až 12 let vězení. Od 10. dubna má pozastavené členství ve straně do vyřešení případu.

Michal Kraus, někdejší vlivný poslanec je podezřelý z podvodu a praní špinavých peněz. V africké Ghaně v roce 2001 jednal o téměř půlmiliardové investici do podniku na zpracování kakaa. Spolu s ním cestovali do této africké země nyní odsouzený podnikatel František Rigo a rakouský podnikatel Alfred Augustin.

Andrej Grega, poslanec a předseda ČSSD na Jablonecku, byl vyloučen ze strany kvůli černým duším ve své organizaci. V souvislosti s paděláním přihlášek na něj podali trestní oznámení dva muži, kteří pro něj nové členy hledali. Prý jim vyhrožoval fyzickou likvidací. Gregu tak ještě policie vyšetřuje kvůli podezření z vydírání.

Otakar Kypta, místopředseda ČSSD na Jablonecku, kterému také hrozí vyloučení ze strany kvůli černým duším v domovské organizaci.

Jana Volfová, bývalá lady XXL českého Parlamentu a blízká spolupracovnice expremiéra Miloše Zemana má zřejmě dodnes pletky s policií. Za jejího ředitelování na Střední škole pro administrativu EU a technickém učilišti se objevily chyby v hospodaření. Policie sice v listopadu 2004 vyšetřování zastavila, ale státní zástupkyně jí případ vrátila k dořešení.

Stanislav Gross, bývalý předseda ČSSD a expremiér opustil vysokou politiku po skandálech kolem financování bytu na pražském Barrandově, přátelství jeho ženy Šárky s Libuší Barkovou - podnikatelkou, která vlastnila dům, v němž byl nevěstinec a kauze Unipetrol. Polský lobbista Jacek Spyra naznačil, že měl za privatizaci dostat úplatek. Přes všechny tyto pochybnosti je dnes v bezpečnostní komisi ČSSD a pracuje pro izraelskou společnost RAD.

František Vybíral, olomoucký lobbista, někdejší tajemník řídící komise pro výstavbu dálnice D47 při ministerstvu dopravy a člověk blízký ministru práce Zdeňku Škromachovi si chtěl úplatkem vyplatit beztrestnost u detektivů. Místo toho spustil zatýkání kvůli korupci ve státní správě. Je obviněn, ČSSD už opustil.

Ludmila Schwarzová, vedoucí sekretariátu náměstka ministra dopravy je obviněna z korupce ve státní správě. Hrozí jí až pět let vězení. Byla vyloučena ze strany.

Josef Láznička, administrativní tajemník Státního fondu dopravní infrastruktury je obviněn z korupce ve státní správě. Hrozí mu až pět let vězení.

Petr Zgarba, bývalý ministr zemědělství čelil mnoha skandálům. Prasklo třeba, že mu pozemkový fond od října 2002 do loňského roku, kdy byl místopředsedou sněmovního zemědělského výboru a poradcem tehdejšího ministra Jaroslava Palase, prodal po částech pozemky na Havlíčkobrodsku o celkové výměře 40,3 hektaru za milion korun. Zgarbova manželka Marie přitom shodou okolností byla zaměstnána v Havlíčkově Brodě jako referentka územního pracoviště fondu. Svou roli sehrály v životě Zgarby také sporné dotace, které udělil. O ministerské křeslo ho pak připravil prodej lukrativních pozemků spekulantům v tzv. zvláštním restitučním režimu. Jedním z kupujících byl i Zgarbův známý, podnikatel v zemědělství, Gabriel Večeřa.

Jan Fencl, exministr zemědělství. Po nástupu do funkce sice opustil post ve své firmě - Slovácký statek, převzal ji ale syn. Rozmnožování rodinného majetku to tedy nezabránilo, spíš naopak. Třeba v roce 2000, tedy v době, kdy už byl ministrem, získala rodinná společnost čtyřmilionovou státní dotaci za sucho. Půdu pak Fenclovi získávali díky skupování takzvaných restitučních nároků. Díky jednomu z nich získali zhruba sedm hektarů půdy, která sousedila s plánovaným obchvatem Hodonína...

Jaroslav Palas, někdejší ministr zemědělství. Za jeho vlády Podpůrný rolnický fond prodal třetinu akcií největších mlékáren Madeta bez výběrového řízení. A to tak, aby firmu mohl definitivně ovládnout její šéf Milan Teplý. Ten připustil, že za to Palasovi slíbil udržet stabilitu na trhu s mlékem. To se mu ale nepovedlo. Konečnou pro Palase na ministerstvu zemědělství pak byl netransparentní převod 38 procent akcií Setuzy, které vlastnil stát, na Český olej skupiny podnikatelů kolem Tomáše Pitra. Stát přišel minimálně o desítky milionů korun.

Stanislav Brei, pracoval na ministerstvu zahraničí za Jana Kavana, šéf akciové společnosti Hotel Český dům. Před soudem se bude zpovídat kvůli nevýhodnému pronájmu Českého domu v Moskvě. Jako ředitel komplexu měl prý k dispozici exkluzivní informace o objektu. Podle policie je zneužil k získání výhod pro svou firmu. V této kauze je obžalován i hlavní účetní moskevského komplexu Miroslav Karel a bývalý sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba. Bývalá pravá ruka Kavana byla odsouzena za přípravu vraždy novinářky k osmi letům vězení. (Vrchní soud však bude znovu o výši tretu rozhodovat 12. dubna.)

Vladimír Pavlík, civilní zaměstnanec Policejního prezidia - údajně vedoucí nákupu výpočetní techniky měl pletky s policií kvůli nevýhodnému nákupu počítačů právě pro muže zákona. Měl způsobit škodu kolem 4,5 milionu korun. Inspekce ministra vnitra ale škodu vyčíslila na 20 milionů.

Pavel Přibyl, kamarád Stanislava Krosse, který si vysloužil přezdívku »policejní mlátička«. Před listopadem 1989 velel pohotovostnímu pluku při potlačování demonstrací. Právě kvůli tomu musel rezignovat na funkci šéfa Úřadu vlády. Tam se dostal za působení Krosse. Po odchodu ze Strakovy akademie pracoval na půl úvazku jako poradce prvního náměstka ministra vnitra Miroslava Koudelného. Dnes je prezidentem policejních sportovních klubů.

Ladislav Zelinka, bývalý náměstěk ministerstva financí, který rezort opustil poté, co vyplaval na povrch podvod s peruánským dluhem. Ministerstvo uzavřelo smlouvu na vypořádání pohledávky vůči Peru za 1,5 milionu dolarů, která však již dávno ležela na účtu v ČSOB. Vymahačská f?irma Anper z této sumy získala provizi 95 procent a stát zbylých pět procent. Z účtů ministerstva tak zmizelo 46 milionů korun.

Josef Miškovský, loni rezignoval na post šéfa výkonného výboru pozemkového fondu. Sice odmítá jakékoli spojitosti, ale odešel po aféře prodeje lukrativních pozemků spekulantům.

Jaromír Schling, když stál v čele ministerstva dopravy, přiklepla vláda Miloše Zemana bez výběrového řízení izraelské společnosti Housing&Construction CZ zakázku na dálnici D47 za 125 miliard korun. Zrušil to až kabinet Vladimíra Špidly mimo jiné kvůli předraženosti. Penále dosáhlo 650 milionů korun.

Zdeněk Munzar, bývalý externí poradce někdejšího ministra pro místní rozvoj Petra Lachnita byl odsouzen k šesti letům vězení za zpronevěry a podvod. Opakovaně okrádal společnost Hawle Armatury, kterou pět let spoluvlastnil a řídil. Několikrát si vyplatil mnohonásobně vyšší odměnu, než na jakou měl nárok. Celkem šlo o více než milion korun.

Eduard Zeman, bývalý ministr školství a »otec« akce Internet do škol. Pochybnosti budilo nejen to, že zakázka byla zadána jediné firmě, a to společnosti AutoCont On Line. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu ministertvo nehospodárně využilo nejméně 884 milionů korun.

Vratislav Šíma, poradce expremiéra Zemana a autor dokumentu nazvaný Olovo, který měl zdiskreditovat p. Buzkovou. Nakonec skončil bez trestu, protože státní zastupitelství konstatovalo, že jeho jednání »není natolik společensky nebezpečné, aby bylo trestným činem«.

Petr Lachnit, bývalý ministr pro místní rozvoj, pod jehož vedením úřad pronajímal lukrativní nemovitosti dlouhodobě a údajně bez možnosti výpovědi za nízkou cenu. Ještě na podzim 2004 to vypadalo, že Lachnit bude stíhán. Koncem května 2005 ale policie obvinila bývalého šéfa jeho kabinetu Petra Krejčího z pokusu o podvod s tím, že ministra uvedl v omyl, když mu podezřelé smlouvy v roce 2002 předkládal k podpisu. Nakonec bylo zrušeno i obvinění Krejčího pro formální nedostatky.

Karel Machovec, někdejší místopředseda ČSSD se asi nejvíce „proslavil" tzv. bamberskou aférou. Při té měli čechošvýcarští podnikatelé jednat v roce 1995, s ním a se Zemanem, o finanční podpoře ČSSD výměnou za obsazení vysokých funkcí ve státní správě a v bankovnictví. Další Machovcův skandál se točil kolem karet Chemapolu na čerpání pohonných hmot, které užívali před volbami v roce 1996 někteří straničtí lídři.

Jan Kavan, exministr zahraničí, u kterého vzbudily pozornost třeba statisíce nalezené v jeho trezoru v roce 2000. Celý případ vyšel najevo až o dva roky později, protože ministerstvo se nález snažilo utajit. Skartovalo detailní záznam o obsahu trezoru. Kavan původ peněz dostatečně nevysvětlil. A protikorupční služba po něm přestala nakonec pátrat.

Lubomír Zaorálek, předseda Poslanecké sněmovny si umí vychutnat moc. Domů do Ostravy nejezdil ani vlakem, ani autem, ale létal rovnou armádním vrtulníkem.

Miroslav Šlouf, nejbližší člověk expremiéra Miloše Zemana, dělal mu poradce, dodnes se s ním setkává. »Proslavil« se třeba tím, že zorganizoval cestu poslanců do Jihoafrické republiky a propagoval během ní dnes zkrachovalou stavební firmu H-Systém. Velký humbuk způsobil také svou cestou do Iráku v roce 2000. Z nepochopitelných důvodů si na ni vzal volno, ačkoli tam jel jako šéf premiérových poradců a podílel se na výběru podnikatelů do obchodní mise. Připravoval také plán na záchranu krachujícího holdingu Chemapol Group. Na projektu spolupracoval mj. s klíčovým vlastníkem holdingu Radimem Masným. Ten dva roky předtím podepsal za společnost Bohemex Trade smlouvu na osmimilionovou půjčku ČSSD. Prostředníkem byl Šlouf.

David Rath, ministr zdravotnictví, bývalý prezident České lékařské komory. Několikrát se objevilo, že byla za jeho vedení údajně tunelována. Prověřovány byly vazby mezi ČLK a vydáváním časopisu Tempus Medicorum. Trestní oznámení byla ale odložena. Dodnes pak není jasné, jakou roli sehrál v případu své bývalé poradkyně. Eva Klimovičová byla obviněna z korupce. Žádala od pracovníka farmaceutické firmy Pfizer tři miliony korun za to, že mu zprostředkuje schůzku s tehdejším šéfem ČLK Rathem, který se okamžitě po zveřejnění první informace od Klimovičové distancoval...

Ladislav Skopal, poslanec. Zasedal v dozorčí radě Podpůrného a garančního rolnického fondu v době, kdy bylo netransparentně převedeno 38 procent akcií Setuzy, které vlastnil stát, na Český olej.
Jaroslav Vlček, bývalý poslanec, který má zřejmě největší podíl na skandálu s čipovými kartami na benzín, které ČSSD dostala v roce 1995 od společnosti Chemapol. Nejen, že je přinesl do Lidového domu, ale také je nejvíc využíval.

Jana Vaňhová, místopředsedkyně ČSSD dodnes pořádně nevyjasnila, jak to bylo s půjčkou chomutovskému sociálnímu demokratovi Romanu Houskovi. V roce 2003 mu půjčila 2,5 milionu korun.

Jan Hanáček, bývalý tajemník místopředsedy vlády Zdeňka Škromacha byl obviněn z přijímání úplatků. Policie se o něj začala zajímat kvůli aféře kolem biolihu.

Jindřich Sznapka - Českotěšínský starosta. Protikorupční policie ho obvinila v závěru loňského roku, když měl předat dvěma členkám občanského sdružení Těšínské zrcadlo stotisícový úplatek. Ženy se snažily zabránit rozprodání výdělečného městského majetku mezi zastupitele. Byl vyloučen ze strany.

Marián Kuś - místostarosta Českého Těšína. Policie ho stíhá pro trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny, kdy zfalšoval lustrační osvědčení, aby mohl kandidovat za ČSSD v loňských krajských volbách. Pokud mu bude prokázána vina, hrozí mu až dvouletý trest odnětí svobody. Byl vyloučen ze strany.


navic bych pripomel zakon o lustracich, kde jepsano, ze politik ve statni sluzbe nesmi mit zadnou vazbu ci kontakt na pozitivne lustrovane lidi .

a citujme : buzkova - vedena v registrech stb
rath - otec je veden ve svazcich

atd atd to by bylo na dlouhy dopis

a ted citujte vy cleny pravice


v jedinem s vami souhlasim, ods nikdy nemela delat socialni politiku, mela nastavit danovy a ekonomicky system tak, aby sam zil a nemuselo se do nej zasahovat

Ale Luďku,

že by Paroubek byl kdy ministrem financí?

Asi to bude o té paměti. Trochu s ní máte problémy, že jo? A navíc, Vaše slova: "reknete, ktere zakony porusil, kde kdy a jak a budeme se bavit".

melete hovadiny, porad dokola jak debil. ministr financi nema vubec zadny vliv , musi respektovat rozhodnuti snemovny pri schvalovani statniho rozpoctu a musi respektovat zakony touto snemovnou vydane ( napr sobotka za cssd pri dotazu, proc cssd nesplnila svoje sliby z minuleho volebniho obdobi suse odpovedel, ze nebyly zasazeny do realneho ekonomickeho ramce, cemuz verim) proste ministr financi je loutka, ktera pouze prerozdeluje penize, nic vic. jak jsem jiz psal, pouze ceska narodni banka si muze delat, co se ji zlibi a tak razantne zmenila urokove sazby a privedla zemi do nesnazi.
neodpovedel jste mi na danove podvody cssd , a ze jich je pozehnane co ??

Nicméně, pořád jste neodpovědel na původní otázku. Ta se jednoznačně týkala Václava Klause.

Opakuji:
Je podle Vás opravdu maličkost, když se stane daňovým podvodníkem politická partaj, jíž předsedá premiér vlády (a bývalý ministr financí)?
Právě on (Václv Klaus) totiž významě budoval politickou nekulturu po roce 1989. Na tuto nekulturu, bohužel, úspěšně navázala ČSSD.

kdy a kde tedy v. klaus provedl danovy podvod ??? nezajima me situace bv zemi na zaklade platne legislativy. pokud je legislativa platna pro tu dobu, nejedna se o danovy podvod.

Omlouvám se.

Máte pravdu, mrtví sponzoři, to nebyl daňový podvod, ale jen obyčejný podvod. A Václav Klaus v té době byl předsedou vlády a statutárním zástupcem ODS. Jako statutární orgán nic nevěděl, za nic nemohl, prostě jako obvykle.

uvedomte si, ze vsechno resi pouze zakon, kdyz byl muj kamarad u soudu, obhajce mu rek, necejte zadnou moralku, satisfakci nebo ulevu, jde jen o slovicka a citace. nic jineho. pokud chovani jednotlivcu neodporuje zakonu, byt je amoralni, nehledejme v tom vubec, nic, protoze s tim nic nenadelame. a ty sponzory, kolik penez to bylo ?? a kolik byla dan ?? tusim ze darovaci, nic vic. takze stat prisel o cca 100-200 tisic kc. je to protizakonu, to ano.

Tak jestli pan Langer bude dělat ministra vnitra, tak to je policie ČR je v pr...... Tohle by měl dělat člověk co té práci rozumí a ví jak to vypadá v našich ulicích a co tato složka potřebuje. NE člověk kterej je úplně mimo věc.

ona je policie cr v pr.. uz mnoho let. staci se zeptat par lidi, kteri od tamtud odesli na vlastni zadost...

Proč Vás naštvalo vystoupení Klause?!! Snad Vás mělo naštvat vystoupení Paroubka?!!!

Zřejmě proto, že je nefér.
Presient totiž tak důrazně nevystoupil proti Noci dlouhých nožů, kterou před nějakou dobou vyhlásil předseda ODS.

klaus neni ze sve funkce odpovedny, muze si rikat co chce a kritizovat jej muzeme, ale to je tak vsechno.
pokud jde o moralni hledisko, pak na body prohrava cssd proti ods 9:1 . za posledni mesice se cssd a jejich duce predvedli v tom nejlepsim cernem svetle...

Luďku,
Vaše 1. věta je správně.
ad 2. - Narozdíl od Vás mám dobrou i dlouhodobou paměť. Pamatuji doby vlády ODS, kdy se o ODS mluvilo jako o "straně jednoho muže".

co bylo pred 8 ci 10 lety v ods, to uz je pryc a ods se vyhne temto excesum. cssd je ma stale a nehodla se od nich oprostit. a to je veliky rozdil...

Pane Luďku, jeden z nás dvou je hodně naivní.

mput,
no samozřejmě Luděk.
Jinak jseště jsem se nesetkal s tím, že z hajzla se stane pytel dobroty, takže nějaké řeči o tom co je a není pryč, jsou víc, než naivní.

ja si nedelam iluze o ods, ale z politického hlediska si to proste jeji clenove nemohou dovolit. na rozdil od cssd, jejiz clenove delaj bordel porad, jakoby se nechumelilo

Pane Luďku,

musím Vás zklamat. Členové ODS si mohou dovolit nechovat se korektně.
Teď jsem se díval na zprávy, bylo tam něco o místním sdružení ODS Prahy 5.
Je mi v podstatě jedno jestli jde o podvod se sponzorskými dary před léty nebo o falešné podpisy fiktivních členů. Problém je v tom, že v této straně se lže už od spoda. Ti falešní spodní z této strany volí ještě falešnější vyšší až po nejvyššího nejfalešnějšího - Barona Prášila z pražského hradu.
Proč barona Prášila?
- Popře i to, co řekl před statisíci televizních diváků.
- nikdy nenese (jako statutární orgán) odpovědnost za průšvihy strany
- před volbami (když odhady hovoří ve prospěch ODS), řekne, že jmenuje jen vládu se silnou podporou parlamentu, po volbách (když "pravice" získá 100 křesel) nevadí mu ani vláda s podporou 100.
Náš "nestranný" nejvyšší "čestný" předseda ODS.

mam pocitat politicke a osobni excesy cssd a ods za poslednich 8 let ??? abychom si nalili cisteho vina ???
co se tyce prezidenta, je mi to jedno, protoze neni ze sve funkjce odpovedny a nic s tim nenadelame.
a pokud ods lze od spoda, je to malickost proti tomu, ze cssd lze shora a jeste tuto lez narizuje svym pochoum na nizsich mistech a tak to jede az dolu k radovym clenum.

Pane Luďku,

prezident neni ze sve funkjce odpovedny a nic s tim nenadelame.

Ale než se stal prezidentem, byl předsedou vlády, před tím ministrem financí. Nikdy nenesl odpovědnost za svá špatná rozhodnutí, ani v té době.
A jestli je podle Vás opravdu maličkost, když se stane daňovým podvodníkem politická partaj, jíž předsedá premiér vlády ( a bývalý ministr financí)? Pro mě ne. Právě on totiž významě budoval politickou nekulturu po roce 1989. Na tuto nekulturu, bohužel, úspěšně navázala ČSSD.

ale no tak, uz jsme to tady resili aspon 10x reknete, ktere zakony porusil, kde kdy a jak a budeme se bavit. mate na mysli urcite privatizace. ta probehla dle renomovanych ekonomu vcelku uspesne a temer 90 procent podniku bylo uspesne prodano, tj zprivatizovano. dale neexistoval zadny spravedlivejsi zpusob privatizace nez ten, ktery byl nastaven. kazdy obcan si mohl svobodne a sam za sebe zvolit, ktere akcie si koupi. jedinou vec na privatizaci kritizuje a to , ze cast akcii nebyla verejne obchodovatelna.
za druhe, krizi v 96 nastartovala CNB, ktera razantne zvedla urokove sazby a tim polozila spoustu podniku, ktere nemohly uvery splacet a sly do konkurzu. a CNB je nadnarodni a apoliticky ustav, ktery si defacto muze delat co chce. s tim nic nenadelame.
a za treti, kdyby tohle cnb neudelala, tak do te doby byl vyrovnany statni rozpocet a hdp rostlo vic nez ted, duchody byly k pomeru k platu taky vyssi ( za klause byl nejsilnejsi socialni system , viz cesky stat. ustav) atd atd ( vystavba dalnic , infrastruktury). za cssd rostly jenom dluhy ( dnes je cca 800 miliard zahranicniho, 900 miliard statniho, 1000 miliard na dopravni infrastrukture tj silnice, dalnice a zeleznice a cca 400 miliard mezi obyvatelstvem, protoze kazdy ma pujcky na kde co. nemluvim o statnich dluhopisech atd, ktere se jednou budou muset taky zaplatit.
jojo, za poslednich osm let si lidi zvykly na moc pozitku za cizi penize nebo na dluh a ted bude kazdej nadavat, jak to stoji za h... kdyby byla ods nebo jina pravice u moci, uz by byly veskere reformy hotove a zacinalo by se s cistym stitem. dnes stat veskere reformy teprve cekaji a bude to hodne financne narocne ... hodne pro obcany teto zeme. ale jina moznost neni, jinak do eurozony v oblasti konverze meny nevstoupime a kdyz vstoupime, bude to jak v nemecku , mzdy tam zustaly v prepoctu kursu dm-euro
a ceny v obchodech byly stylem : cislo zustalo, zmenilo se dm na euro. takze nemci prskali jak svina.
u nas to povede k silne mene kc na euro, aby stat zamazal ty dluhy, ktere nasekal. proto se socialisti tak drzi u vesla, protoze s tim pocitali, ze se smaze dluh, sice se obcanum znehodnoti vklady ale oni to nejak preziji a stat zacne fungovat s cistym zacatkem a socani se budou vychvalovat, jak ten stat dobre vedou....
no nic, ja jen doufam, ze se konecne zacneme bavit jako obcane s trochu statnim povedomim a ne jak hospodsti povaleci, kteri vidi, jak ods kdysi pred 15 lety "zproneverila" napr 50 miliard, ale ze cssd pokurvila uz zavratne 3 biliony korun v neprospech obcanu, to nechce nikdo videt. otevrte oci a zacnete myslet

Dobrý den, především gratuluji k vítězství. Nadšená sice nejsem, nicméně doufám, že budete bránit neziskové nemocnice v Hranicích, Jeseníku a Šumperku, jak slibujete. Teď se můžete ukázat. Děkuji.

snad soukrome nemocnice..... neziskove nejsou

NEBUDETE TO MÍT JEDNODUCHÝ, MODREJ DOBYTKU!!!!!!!!!!!!!!!!

To je názor člověka, který nemá IQ ani 50.

tak teda nashle bylo to trapné

NEBUDETE TO MÍT JEDNODUCHÝ, MODREJ DOBYTKU!!!!!!!!!!!!!!!!

je s podivem jak mluvíte o pravdě

Proč pane poslanče berete 80 tisíc Kč měsíčně jako koncipient v advokátní kanceláři JUDr. Pečeného? S ohledem na své funkce tam musíte pracovat minimálně. Děkuji.

Prosím nevíte adresu pana polsance Langera, já bych rád využil situace, kdy se zde můžou za pár korun veřejně a bez trestu fackovat politici ! Mám ale strach, aby se na mě dostalo až všichni občané si pujdou vyřídit svou nespokojenost s politikem tímto způsobem !

staci ho pozvat do hospody. tam se lidi fackujou dnes a denne

tak ještě týden a náš expert na policii půjde domů ... a s ním většina ODS. jsem zvědavý kde Langer skončí, předpokládám, že se však moci jen tak nevzdá

pravdepodobne skonci v budouci vlade .

a je tam...