4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Takže:

Velmi mi připomínáte majitele těchto stránek, neboť velmi dlouze odpovídáte na jiné otázky, než byly položeny.
____________________________________________

1.) Začal jste: "reknete, ktere zakony porusil, kde kdy a jak a budeme se bavit", a já se ptám: reknete, ktere zakony porusil Paroubek, kde kdy a jak?

2.) "jedinou vec na privatizaci kritizuje a to , ze cast akcii nebyla verejne obchodovatelna" - to také není pravda, neboť odborníci kritizovali zejména celou legislativu týkající se kapitálového trhu "tvořenou" za Klause a to s tím, že konkrétně, leč marně, poukazovali na díry v této legislativě.

2.1.) Nemůžete popřít, že na návrh poslance ODS a s podporou ODS došlo v minulém volebním období k vyvlastnění drobných akcionářů. Pro "pravicovou" stranu, která hovoří o nedotknutelnosti majetku je to velimi kontroverzní rozhodnutí. ODS se za tento zákon "omluvila", ale jako tradičně nic neudělala pro odstranění tohoto vyvlastňovacího zákona. Tedy potvrdila, že její předchozí rozhodnutí bylo špatné, no a co. Prostě ignorantský přístup, který dále ohrožuje další akcionáře.

3.) "za klause byl nejsilnejsi socialni system" - je otázkou, zda to není příčinou pozdějších problémů tohoto sytému, když "pravicová" strana dělá levicovou politiku.

4.) "za klause byl nejsilnejsi ... vystavba dalnic, infrastruktury". Tak aby se nesrovnávalo nesrovnatelné. V té době také byla jiná legislativa (podstatně bezproblémovější) ohledně získávání pozemků pod liniovými stavbami. Další věcí jsou připravené projekty výstavby, tj. na kolik km hotových projektů a kolik km rozestavěných km převzala Klausova vláda, kolik jich dokončila a rozestavěla a kolik srovnatelných km předala vládě následující.
To aby se nesrovnávaly km, na kterých klausova vláda jen přestřihla pásku a komunikaci otevřela, ale podíl této vlády byl minimální, ne-li žádný.
A z toho pak případně vyplývají budoucí dluhy, které musí platit následující vlády, tedy zda již Klausova vláda nežila na dluh.
_____________________________________________

A teď se vrátím k mé původní otázce:
Je podle Vás opravdu maličkost, když se stane daňovým podvodníkem politická partaj, jíž předsedá premiér vlády (a bývalý ministr financí)?

A teď se vrátím k mé původní otázce:
Je podle Vás opravdu maličkost, když se stane daňovým podvodníkem politická partaj, jíž předsedá premiér vlády (a bývalý ministr financí)?

to jako myslite cssd , ze ??? cssd je nejvetsi danovy podvodnik v dejinach csr

dale melete uplne z cesty , treba dalnice, to ze si cssd a ostatni pochopove vymyslely takove zakony, to je jejich vec. osobne si ale myslim, ze to neni vykupem pozemku ale deficitem statniho rozpoctu za soc. vlad. proste nejsou penize vubec na nic. navic se mohli poucit z toho, ze privatizace skonci a budou muset setrit a ne rozhazovat plnymi hrstmi

co se tyce paroubka, dodnes nema vysetreny sve prusery na magistratu, kde " zproneveril" cca 200 milionu korun na znamych prazskych obligacich

a ted udelame malinky vycet pruseru soc vlady

SEZNAM NĚKTERÝCH POLITIKŮ ČSSD, JAK CTÍ ZÁKONY TÉTO ZEMĚ PODLE SVÝCH PŘEDSTAV A PODLE SVÉHO SVĚDOMÍ:

Ivo Svoboda, bývalý sociálnědemokratický ministr financí už bručí. Ve vězení si odpykává pětiletý trest za vytunelování mělnické Liberty.
Barbora Snopková, někdejší poradkyně Svobody a zároveň žena jeho srdce si stejně jako exministr musí odsedět pětiletý trest za vytunelování mělnické Liberty.

ŽÁDÁM OKAMŽITÉ POZASTAVENÍ FUNKCÍ PREMIÉRA PAROUBKA A MINISTRA VNITRA BUBLANA VČETNĚ ODLOŽENÍ VOLEB
JE TO ŠÍLENÉ!

DALŠÍ POKRAČOVÁNÍ:

Marie Součková, exministryně zdravotnictví čelí v souvislosti s uzavřením smlouvy s právníkem Zdeňkem Nováčkem v kauze Diag Human trestnímu stíhání. Před soudem se zpovídá z porušování povinnosti při správě cizího majetku a ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Hrozí jí až deset let vězení.

Jan Mládek, jako náměstek exministra financí Pavla Mertlíka v roce 2000 byl zapojen do více než výhodného prodeje IPB banky ČSOB. Tento finanční ústav byl později finančním partnerem na akcích, které pořádala jeho poradeská firma - podnikatelské družstvo Fontes Rerum. Mládek v něm sice své členství oficiálně ukončil, na akcích se ale angažuje dál.

Zdeněk Doležel, bývalý šéf kabinetu premiéra je obviněn kvůli kauze Unipetrol z pokusu o podvod. Skrytá kamera ho natočila na schůzce s polským lobbistou Jackem Spyrou, když si mu říkal o úplatek ve výši pět milionů korun. (Pět na stole v českých). Vyšetřován je na svobodě. Hrozí mu až 12 let vězení. Od 10. dubna má pozastavené členství ve straně do vyřešení případu.

Michal Kraus, někdejší vlivný poslanec je podezřelý z podvodu a praní špinavých peněz. V africké Ghaně v roce 2001 jednal o téměř půlmiliardové investici do podniku na zpracování kakaa. Spolu s ním cestovali do této africké země nyní odsouzený podnikatel František Rigo a rakouský podnikatel Alfred Augustin.

Andrej Grega, poslanec a předseda ČSSD na Jablonecku, byl vyloučen ze strany kvůli černým duším ve své organizaci. V souvislosti s paděláním přihlášek na něj podali trestní oznámení dva muži, kteří pro něj nové členy hledali. Prý jim vyhrožoval fyzickou likvidací. Gregu tak ještě policie vyšetřuje kvůli podezření z vydírání.

Otakar Kypta, místopředseda ČSSD na Jablonecku, kterému také hrozí vyloučení ze strany kvůli černým duším v domovské organizaci.

Jana Volfová, bývalá lady XXL českého Parlamentu a blízká spolupracovnice expremiéra Miloše Zemana má zřejmě dodnes pletky s policií. Za jejího ředitelování na Střední škole pro administrativu EU a technickém učilišti se objevily chyby v hospodaření. Policie sice v listopadu 2004 vyšetřování zastavila, ale státní zástupkyně jí případ vrátila k dořešení.

Stanislav Gross, bývalý předseda ČSSD a expremiér opustil vysokou politiku po skandálech kolem financování bytu na pražském Barrandově, přátelství jeho ženy Šárky s Libuší Barkovou - podnikatelkou, která vlastnila dům, v němž byl nevěstinec a kauze Unipetrol. Polský lobbista Jacek Spyra naznačil, že měl za privatizaci dostat úplatek. Přes všechny tyto pochybnosti je dnes v bezpečnostní komisi ČSSD a pracuje pro izraelskou společnost RAD.

František Vybíral, olomoucký lobbista, někdejší tajemník řídící komise pro výstavbu dálnice D47 při ministerstvu dopravy a člověk blízký ministru práce Zdeňku Škromachovi si chtěl úplatkem vyplatit beztrestnost u detektivů. Místo toho spustil zatýkání kvůli korupci ve státní správě. Je obviněn, ČSSD už opustil.

Ludmila Schwarzová, vedoucí sekretariátu náměstka ministra dopravy je obviněna z korupce ve státní správě. Hrozí jí až pět let vězení. Byla vyloučena ze strany.

Josef Láznička, administrativní tajemník Státního fondu dopravní infrastruktury je obviněn z korupce ve státní správě. Hrozí mu až pět let vězení.

Petr Zgarba, bývalý ministr zemědělství čelil mnoha skandálům. Prasklo třeba, že mu pozemkový fond od října 2002 do loňského roku, kdy byl místopředsedou sněmovního zemědělského výboru a poradcem tehdejšího ministra Jaroslava Palase, prodal po částech pozemky na Havlíčkobrodsku o celkové výměře 40,3 hektaru za milion korun. Zgarbova manželka Marie přitom shodou okolností byla zaměstnána v Havlíčkově Brodě jako referentka územního pracoviště fondu. Svou roli sehrály v životě Zgarby také sporné dotace, které udělil. O ministerské křeslo ho pak připravil prodej lukrativních pozemků spekulantům v tzv. zvláštním restitučním režimu. Jedním z kupujících byl i Zgarbův známý, podnikatel v zemědělství, Gabriel Večeřa.

Jan Fencl, exministr zemědělství. Po nástupu do funkce sice opustil post ve své firmě - Slovácký statek, převzal ji ale syn. Rozmnožování rodinného majetku to tedy nezabránilo, spíš naopak. Třeba v roce 2000, tedy v době, kdy už byl ministrem, získala rodinná společnost čtyřmilionovou státní dotaci za sucho. Půdu pak Fenclovi získávali díky skupování takzvaných restitučních nároků. Díky jednomu z nich získali zhruba sedm hektarů půdy, která sousedila s plánovaným obchvatem Hodonína...

Jaroslav Palas, někdejší ministr zemědělství. Za jeho vlády Podpůrný rolnický fond prodal třetinu akcií největších mlékáren Madeta bez výběrového řízení. A to tak, aby firmu mohl definitivně ovládnout její šéf Milan Teplý. Ten připustil, že za to Palasovi slíbil udržet stabilitu na trhu s mlékem. To se mu ale nepovedlo. Konečnou pro Palase na ministerstvu zemědělství pak byl netransparentní převod 38 procent akcií Setuzy, které vlastnil stát, na Český olej skupiny podnikatelů kolem Tomáše Pitra. Stát přišel minimálně o desítky milionů korun.

Stanislav Brei, pracoval na ministerstvu zahraničí za Jana Kavana, šéf akciové společnosti Hotel Český dům. Před soudem se bude zpovídat kvůli nevýhodnému pronájmu Českého domu v Moskvě. Jako ředitel komplexu měl prý k dispozici exkluzivní informace o objektu. Podle policie je zneužil k získání výhod pro svou firmu. V této kauze je obžalován i hlavní účetní moskevského komplexu Miroslav Karel a bývalý sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba. Bývalá pravá ruka Kavana byla odsouzena za přípravu vraždy novinářky k osmi letům vězení. (Vrchní soud však bude znovu o výši tretu rozhodovat 12. dubna.)

Vladimír Pavlík, civilní zaměstnanec Policejního prezidia - údajně vedoucí nákupu výpočetní techniky měl pletky s policií kvůli nevýhodnému nákupu počítačů právě pro muže zákona. Měl způsobit škodu kolem 4,5 milionu korun. Inspekce ministra vnitra ale škodu vyčíslila na 20 milionů.

Pavel Přibyl, kamarád Stanislava Krosse, který si vysloužil přezdívku »policejní mlátička«. Před listopadem 1989 velel pohotovostnímu pluku při potlačování demonstrací. Právě kvůli tomu musel rezignovat na funkci šéfa Úřadu vlády. Tam se dostal za působení Krosse. Po odchodu ze Strakovy akademie pracoval na půl úvazku jako poradce prvního náměstka ministra vnitra Miroslava Koudelného. Dnes je prezidentem policejních sportovních klubů.

Ladislav Zelinka, bývalý náměstěk ministerstva financí, který rezort opustil poté, co vyplaval na povrch podvod s peruánským dluhem. Ministerstvo uzavřelo smlouvu na vypořádání pohledávky vůči Peru za 1,5 milionu dolarů, která však již dávno ležela na účtu v ČSOB. Vymahačská f?irma Anper z této sumy získala provizi 95 procent a stát zbylých pět procent. Z účtů ministerstva tak zmizelo 46 milionů korun.

Josef Miškovský, loni rezignoval na post šéfa výkonného výboru pozemkového fondu. Sice odmítá jakékoli spojitosti, ale odešel po aféře prodeje lukrativních pozemků spekulantům.

Jaromír Schling, když stál v čele ministerstva dopravy, přiklepla vláda Miloše Zemana bez výběrového řízení izraelské společnosti Housing&Construction CZ zakázku na dálnici D47 za 125 miliard korun. Zrušil to až kabinet Vladimíra Špidly mimo jiné kvůli předraženosti. Penále dosáhlo 650 milionů korun.

Zdeněk Munzar, bývalý externí poradce někdejšího ministra pro místní rozvoj Petra Lachnita byl odsouzen k šesti letům vězení za zpronevěry a podvod. Opakovaně okrádal společnost Hawle Armatury, kterou pět let spoluvlastnil a řídil. Několikrát si vyplatil mnohonásobně vyšší odměnu, než na jakou měl nárok. Celkem šlo o více než milion korun.

Eduard Zeman, bývalý ministr školství a »otec« akce Internet do škol. Pochybnosti budilo nejen to, že zakázka byla zadána jediné firmě, a to společnosti AutoCont On Line. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu ministertvo nehospodárně využilo nejméně 884 milionů korun.

Vratislav Šíma, poradce expremiéra Zemana a autor dokumentu nazvaný Olovo, který měl zdiskreditovat p. Buzkovou. Nakonec skončil bez trestu, protože státní zastupitelství konstatovalo, že jeho jednání »není natolik společensky nebezpečné, aby bylo trestným činem«.

Petr Lachnit, bývalý ministr pro místní rozvoj, pod jehož vedením úřad pronajímal lukrativní nemovitosti dlouhodobě a údajně bez možnosti výpovědi za nízkou cenu. Ještě na podzim 2004 to vypadalo, že Lachnit bude stíhán. Koncem května 2005 ale policie obvinila bývalého šéfa jeho kabinetu Petra Krejčího z pokusu o podvod s tím, že ministra uvedl v omyl, když mu podezřelé smlouvy v roce 2002 předkládal k podpisu. Nakonec bylo zrušeno i obvinění Krejčího pro formální nedostatky.

Karel Machovec, někdejší místopředseda ČSSD se asi nejvíce „proslavil" tzv. bamberskou aférou. Při té měli čechošvýcarští podnikatelé jednat v roce 1995, s ním a se Zemanem, o finanční podpoře ČSSD výměnou za obsazení vysokých funkcí ve státní správě a v bankovnictví. Další Machovcův skandál se točil kolem karet Chemapolu na čerpání pohonných hmot, které užívali před volbami v roce 1996 někteří straničtí lídři.

Jan Kavan, exministr zahraničí, u kterého vzbudily pozornost třeba statisíce nalezené v jeho trezoru v roce 2000. Celý případ vyšel najevo až o dva roky později, protože ministerstvo se nález snažilo utajit. Skartovalo detailní záznam o obsahu trezoru. Kavan původ peněz dostatečně nevysvětlil. A protikorupční služba po něm přestala nakonec pátrat.

Lubomír Zaorálek, předseda Poslanecké sněmovny si umí vychutnat moc. Domů do Ostravy nejezdil ani vlakem, ani autem, ale létal rovnou armádním vrtulníkem.

Miroslav Šlouf, nejbližší člověk expremiéra Miloše Zemana, dělal mu poradce, dodnes se s ním setkává. »Proslavil« se třeba tím, že zorganizoval cestu poslanců do Jihoafrické republiky a propagoval během ní dnes zkrachovalou stavební firmu H-Systém. Velký humbuk způsobil také svou cestou do Iráku v roce 2000. Z nepochopitelných důvodů si na ni vzal volno, ačkoli tam jel jako šéf premiérových poradců a podílel se na výběru podnikatelů do obchodní mise. Připravoval také plán na záchranu krachujícího holdingu Chemapol Group. Na projektu spolupracoval mj. s klíčovým vlastníkem holdingu Radimem Masným. Ten dva roky předtím podepsal za společnost Bohemex Trade smlouvu na osmimilionovou půjčku ČSSD. Prostředníkem byl Šlouf.

David Rath, ministr zdravotnictví, bývalý prezident České lékařské komory. Několikrát se objevilo, že byla za jeho vedení údajně tunelována. Prověřovány byly vazby mezi ČLK a vydáváním časopisu Tempus Medicorum. Trestní oznámení byla ale odložena. Dodnes pak není jasné, jakou roli sehrál v případu své bývalé poradkyně. Eva Klimovičová byla obviněna z korupce. Žádala od pracovníka farmaceutické firmy Pfizer tři miliony korun za to, že mu zprostředkuje schůzku s tehdejším šéfem ČLK Rathem, který se okamžitě po zveřejnění první informace od Klimovičové distancoval...

Ladislav Skopal, poslanec. Zasedal v dozorčí radě Podpůrného a garančního rolnického fondu v době, kdy bylo netransparentně převedeno 38 procent akcií Setuzy, které vlastnil stát, na Český olej.
Jaroslav Vlček, bývalý poslanec, který má zřejmě největší podíl na skandálu s čipovými kartami na benzín, které ČSSD dostala v roce 1995 od společnosti Chemapol. Nejen, že je přinesl do Lidového domu, ale také je nejvíc využíval.

Jana Vaňhová, místopředsedkyně ČSSD dodnes pořádně nevyjasnila, jak to bylo s půjčkou chomutovskému sociálnímu demokratovi Romanu Houskovi. V roce 2003 mu půjčila 2,5 milionu korun.

Jan Hanáček, bývalý tajemník místopředsedy vlády Zdeňka Škromacha byl obviněn z přijímání úplatků. Policie se o něj začala zajímat kvůli aféře kolem biolihu.

Jindřich Sznapka - Českotěšínský starosta. Protikorupční policie ho obvinila v závěru loňského roku, když měl předat dvěma členkám občanského sdružení Těšínské zrcadlo stotisícový úplatek. Ženy se snažily zabránit rozprodání výdělečného městského majetku mezi zastupitele. Byl vyloučen ze strany.

Marián Kuś - místostarosta Českého Těšína. Policie ho stíhá pro trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny, kdy zfalšoval lustrační osvědčení, aby mohl kandidovat za ČSSD v loňských krajských volbách. Pokud mu bude prokázána vina, hrozí mu až dvouletý trest odnětí svobody. Byl vyloučen ze strany.


navic bych pripomel zakon o lustracich, kde jepsano, ze politik ve statni sluzbe nesmi mit zadnou vazbu ci kontakt na pozitivne lustrovane lidi .

a citujme : buzkova - vedena v registrech stb
rath - otec je veden ve svazcich

atd atd to by bylo na dlouhy dopis

a ted citujte vy cleny pravice


v jedinem s vami souhlasim, ods nikdy nemela delat socialni politiku, mela nastavit danovy a ekonomicky system tak, aby sam zil a nemuselo se do nej zasahovat

Ale Luďku,

že by Paroubek byl kdy ministrem financí?

Asi to bude o té paměti. Trochu s ní máte problémy, že jo? A navíc, Vaše slova: "reknete, ktere zakony porusil, kde kdy a jak a budeme se bavit".

melete hovadiny, porad dokola jak debil. ministr financi nema vubec zadny vliv , musi respektovat rozhodnuti snemovny pri schvalovani statniho rozpoctu a musi respektovat zakony touto snemovnou vydane ( napr sobotka za cssd pri dotazu, proc cssd nesplnila svoje sliby z minuleho volebniho obdobi suse odpovedel, ze nebyly zasazeny do realneho ekonomickeho ramce, cemuz verim) proste ministr financi je loutka, ktera pouze prerozdeluje penize, nic vic. jak jsem jiz psal, pouze ceska narodni banka si muze delat, co se ji zlibi a tak razantne zmenila urokove sazby a privedla zemi do nesnazi.
neodpovedel jste mi na danove podvody cssd , a ze jich je pozehnane co ??

Nicméně, pořád jste neodpovědel na původní otázku. Ta se jednoznačně týkala Václava Klause.

Opakuji:
Je podle Vás opravdu maličkost, když se stane daňovým podvodníkem politická partaj, jíž předsedá premiér vlády (a bývalý ministr financí)?
Právě on (Václv Klaus) totiž významě budoval politickou nekulturu po roce 1989. Na tuto nekulturu, bohužel, úspěšně navázala ČSSD.

kdy a kde tedy v. klaus provedl danovy podvod ??? nezajima me situace bv zemi na zaklade platne legislativy. pokud je legislativa platna pro tu dobu, nejedna se o danovy podvod.

Omlouvám se.

Máte pravdu, mrtví sponzoři, to nebyl daňový podvod, ale jen obyčejný podvod. A Václav Klaus v té době byl předsedou vlády a statutárním zástupcem ODS. Jako statutární orgán nic nevěděl, za nic nemohl, prostě jako obvykle.

uvedomte si, ze vsechno resi pouze zakon, kdyz byl muj kamarad u soudu, obhajce mu rek, necejte zadnou moralku, satisfakci nebo ulevu, jde jen o slovicka a citace. nic jineho. pokud chovani jednotlivcu neodporuje zakonu, byt je amoralni, nehledejme v tom vubec, nic, protoze s tim nic nenadelame. a ty sponzory, kolik penez to bylo ?? a kolik byla dan ?? tusim ze darovaci, nic vic. takze stat prisel o cca 100-200 tisic kc. je to protizakonu, to ano.

Tak jestli pan Langer bude dělat ministra vnitra, tak to je policie ČR je v pr...... Tohle by měl dělat člověk co té práci rozumí a ví jak to vypadá v našich ulicích a co tato složka potřebuje. NE člověk kterej je úplně mimo věc.

ona je policie cr v pr.. uz mnoho let. staci se zeptat par lidi, kteri od tamtud odesli na vlastni zadost...

Proč Vás naštvalo vystoupení Klause?!! Snad Vás mělo naštvat vystoupení Paroubka?!!!

Zřejmě proto, že je nefér.
Presient totiž tak důrazně nevystoupil proti Noci dlouhých nožů, kterou před nějakou dobou vyhlásil předseda ODS.

klaus neni ze sve funkce odpovedny, muze si rikat co chce a kritizovat jej muzeme, ale to je tak vsechno.
pokud jde o moralni hledisko, pak na body prohrava cssd proti ods 9:1 . za posledni mesice se cssd a jejich duce predvedli v tom nejlepsim cernem svetle...

Luďku,
Vaše 1. věta je správně.
ad 2. - Narozdíl od Vás mám dobrou i dlouhodobou paměť. Pamatuji doby vlády ODS, kdy se o ODS mluvilo jako o "straně jednoho muže".

co bylo pred 8 ci 10 lety v ods, to uz je pryc a ods se vyhne temto excesum. cssd je ma stale a nehodla se od nich oprostit. a to je veliky rozdil...

Pane Luďku, jeden z nás dvou je hodně naivní.

mput,
no samozřejmě Luděk.
Jinak jseště jsem se nesetkal s tím, že z hajzla se stane pytel dobroty, takže nějaké řeči o tom co je a není pryč, jsou víc, než naivní.

ja si nedelam iluze o ods, ale z politického hlediska si to proste jeji clenove nemohou dovolit. na rozdil od cssd, jejiz clenove delaj bordel porad, jakoby se nechumelilo

Pane Luďku,

musím Vás zklamat. Členové ODS si mohou dovolit nechovat se korektně.
Teď jsem se díval na zprávy, bylo tam něco o místním sdružení ODS Prahy 5.
Je mi v podstatě jedno jestli jde o podvod se sponzorskými dary před léty nebo o falešné podpisy fiktivních členů. Problém je v tom, že v této straně se lže už od spoda. Ti falešní spodní z této strany volí ještě falešnější vyšší až po nejvyššího nejfalešnějšího - Barona Prášila z pražského hradu.
Proč barona Prášila?
- Popře i to, co řekl před statisíci televizních diváků.
- nikdy nenese (jako statutární orgán) odpovědnost za průšvihy strany
- před volbami (když odhady hovoří ve prospěch ODS), řekne, že jmenuje jen vládu se silnou podporou parlamentu, po volbách (když "pravice" získá 100 křesel) nevadí mu ani vláda s podporou 100.
Náš "nestranný" nejvyšší "čestný" předseda ODS.

mam pocitat politicke a osobni excesy cssd a ods za poslednich 8 let ??? abychom si nalili cisteho vina ???
co se tyce prezidenta, je mi to jedno, protoze neni ze sve funkjce odpovedny a nic s tim nenadelame.
a pokud ods lze od spoda, je to malickost proti tomu, ze cssd lze shora a jeste tuto lez narizuje svym pochoum na nizsich mistech a tak to jede az dolu k radovym clenum.

Pane Luďku,

prezident neni ze sve funkjce odpovedny a nic s tim nenadelame.

Ale než se stal prezidentem, byl předsedou vlády, před tím ministrem financí. Nikdy nenesl odpovědnost za svá špatná rozhodnutí, ani v té době.
A jestli je podle Vás opravdu maličkost, když se stane daňovým podvodníkem politická partaj, jíž předsedá premiér vlády ( a bývalý ministr financí)? Pro mě ne. Právě on totiž významě budoval politickou nekulturu po roce 1989. Na tuto nekulturu, bohužel, úspěšně navázala ČSSD.

ale no tak, uz jsme to tady resili aspon 10x reknete, ktere zakony porusil, kde kdy a jak a budeme se bavit. mate na mysli urcite privatizace. ta probehla dle renomovanych ekonomu vcelku uspesne a temer 90 procent podniku bylo uspesne prodano, tj zprivatizovano. dale neexistoval zadny spravedlivejsi zpusob privatizace nez ten, ktery byl nastaven. kazdy obcan si mohl svobodne a sam za sebe zvolit, ktere akcie si koupi. jedinou vec na privatizaci kritizuje a to , ze cast akcii nebyla verejne obchodovatelna.
za druhe, krizi v 96 nastartovala CNB, ktera razantne zvedla urokove sazby a tim polozila spoustu podniku, ktere nemohly uvery splacet a sly do konkurzu. a CNB je nadnarodni a apoliticky ustav, ktery si defacto muze delat co chce. s tim nic nenadelame.
a za treti, kdyby tohle cnb neudelala, tak do te doby byl vyrovnany statni rozpocet a hdp rostlo vic nez ted, duchody byly k pomeru k platu taky vyssi ( za klause byl nejsilnejsi socialni system , viz cesky stat. ustav) atd atd ( vystavba dalnic , infrastruktury). za cssd rostly jenom dluhy ( dnes je cca 800 miliard zahranicniho, 900 miliard statniho, 1000 miliard na dopravni infrastrukture tj silnice, dalnice a zeleznice a cca 400 miliard mezi obyvatelstvem, protoze kazdy ma pujcky na kde co. nemluvim o statnich dluhopisech atd, ktere se jednou budou muset taky zaplatit.
jojo, za poslednich osm let si lidi zvykly na moc pozitku za cizi penize nebo na dluh a ted bude kazdej nadavat, jak to stoji za h... kdyby byla ods nebo jina pravice u moci, uz by byly veskere reformy hotove a zacinalo by se s cistym stitem. dnes stat veskere reformy teprve cekaji a bude to hodne financne narocne ... hodne pro obcany teto zeme. ale jina moznost neni, jinak do eurozony v oblasti konverze meny nevstoupime a kdyz vstoupime, bude to jak v nemecku , mzdy tam zustaly v prepoctu kursu dm-euro
a ceny v obchodech byly stylem : cislo zustalo, zmenilo se dm na euro. takze nemci prskali jak svina.
u nas to povede k silne mene kc na euro, aby stat zamazal ty dluhy, ktere nasekal. proto se socialisti tak drzi u vesla, protoze s tim pocitali, ze se smaze dluh, sice se obcanum znehodnoti vklady ale oni to nejak preziji a stat zacne fungovat s cistym zacatkem a socani se budou vychvalovat, jak ten stat dobre vedou....
no nic, ja jen doufam, ze se konecne zacneme bavit jako obcane s trochu statnim povedomim a ne jak hospodsti povaleci, kteri vidi, jak ods kdysi pred 15 lety "zproneverila" napr 50 miliard, ale ze cssd pokurvila uz zavratne 3 biliony korun v neprospech obcanu, to nechce nikdo videt. otevrte oci a zacnete myslet

Dobrý den, především gratuluji k vítězství. Nadšená sice nejsem, nicméně doufám, že budete bránit neziskové nemocnice v Hranicích, Jeseníku a Šumperku, jak slibujete. Teď se můžete ukázat. Děkuji.

snad soukrome nemocnice..... neziskove nejsou

NEBUDETE TO MÍT JEDNODUCHÝ, MODREJ DOBYTKU!!!!!!!!!!!!!!!!

To je názor člověka, který nemá IQ ani 50.

tak teda nashle bylo to trapné

NEBUDETE TO MÍT JEDNODUCHÝ, MODREJ DOBYTKU!!!!!!!!!!!!!!!!

je s podivem jak mluvíte o pravdě

Proč pane poslanče berete 80 tisíc Kč měsíčně jako koncipient v advokátní kanceláři JUDr. Pečeného? S ohledem na své funkce tam musíte pracovat minimálně. Děkuji.

Prosím nevíte adresu pana polsance Langera, já bych rád využil situace, kdy se zde můžou za pár korun veřejně a bez trestu fackovat politici ! Mám ale strach, aby se na mě dostalo až všichni občané si pujdou vyřídit svou nespokojenost s politikem tímto způsobem !

staci ho pozvat do hospody. tam se lidi fackujou dnes a denne

tak ještě týden a náš expert na policii půjde domů ... a s ním většina ODS. jsem zvědavý kde Langer skončí, předpokládám, že se však moci jen tak nevzdá

pravdepodobne skonci v budouci vlade .

a je tam...