4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Je vidět, že tahleta diskuse je na nic, protože nevidím zde žádnou reakci. Sdělil bych Vám pane Langer jenom tohle. Nejste a nebudete reprezentativní typ žádné strany. Chováte se stejně jako ti na které poukazujete jak se chovají a navíc u mě jste stejný jako ti, kteří jsou na straně levice ale Vy pouze s modrým ptákem. Pamatuji si doby minulé, které mě i moji rodinu tak trochu zasáhly neboť strýc v 68 odešel za prací do USA. Vy se chováte úplně stejně jako Ti, kteří nás šikanovali před listopadem 89. Mimo jiné se od dob oddělení dvou republik nic nezměnilo jenom si předáváte koryta. Bylo by už načase aby jste Vy a Vám podobní už odešli do politického důchodu a nezrujnovali tak naší republiku.

Vážený,tady Vám p. Langer neodpoví. Za druhé - z Vašeho příspěvku úplně sálá to, co by všichni politici chtěli ze všeho nejvíc, totiž to, aby byli pro lidi ve státě důležití. Bohužel je to jen zdání. Ještě jsem neviděl a ano neslyšel o případu, kdy by přišel nějaký politik a řekl : " Podívej se Ferdo, ode dneška budeš bohatý a úspěšný." Pokud je někdo úspěšnější ve svém životě, je to dáno ne vlivem politiků, ale jeho pílí, jeho životními rozhodnutími a.j. (mluvím o poctivém jednání) Uvědomte si, že je většinou jen na mě, jak já a moji nejbližší budou žít. Jestli se rozhodnu, že budu dělat něco navíc, než dělá 95% ostatních lidí, tak budu sám mít víc. Pokud přijmu zodpovědnost, za svůj život, tak mě nejací politici nemůžou šikanovat - nedovolím jim to. Pokud se ale rozhodnu, že se nechám zaměstnat, třeba jako kopáč na stavbě (to je jen příklad - vážím si každého, kdo dělá svou práci dobře), tak musím počítat s tím, že za mne bude rozhodovat mistr, stavbyvedoucí, personalista, mzdová účetní, výrobní náměstek, ředitel podniku, bude za mě rozhodovat i zákazník firmy pro kterou dělám (investor) a v neposlední řadě i páni politici. opravdu je jen na mě, jak dalece nechám jiné, aby rozhodovali za mě

Pane Novotný abych se přiznal nečekal jsem žádnou reakci a vím, že mě zde nikdo neodpoví neboť to ani nechci. Mě postačí když si to alespoň p. Langer přečte. Nicméně jak je vidět někdo si to přečetl avšak nepochopil a z mého příspěvku si vybral úplně něco jiného než to k čemu příspěvek směřoval. Tak především můj příspěvek směřoval ke srovnání p. Langra k těm, které on odsuzuje a to ke komoušům neboť se domnívám, že i on má červený zadek. Jak jinak se dá vysvětlit situace, když opustí před rokem 1989 armádní školu a ihned se dostane na lékařskou fakultu. V té době se opuštění armádní školy považovalo za zradu vážený pane a když se někdo dostal poté na lékařskou fakultu, tak musel mít buďto červený zadek anebo jiné páky, že.....toto jenom pro vysvětlení pro ty co jako vy nepochopili. A o šikaně víte taky prd, když moje matka musela napsat dopis, že se zříká svého bratra který odešel do jiné země a to nad ní stál důstojník STB. Otce vyhodili z fabriky.... a mohl bych Vám toho tady nastínit x případů tak mi tady pane nevykládejte o Ferdovi u lopaty........ čest Vaší práci

add. pupo.
Vážený, v příspěvku jsem nemluvil o šikaně před rokem 1989, ale o tom, jak se nenechat šikanovat nyní.

Nejprve jsem se chtěl omluvit, že jsem se nepředstavil, ale mám strach, že by se mi někdo z mých nadřízených za můj názor mohl mstít. Pane ministře při Vašem nástupu do funkce jsem se domníval, že máte zájem na tom, aby byla podpořena činnost příslušníků PČR zejména těch na základních útvarech, kteří odpracují většinu černé práce. Místo toho jim s účinností nového zákona seberete příplatky za noční, SO, Ne a za svátky. Já vím, že namítnete, že jim ale zvýšíte mzdový tarif, ale jak jsem to počítal, tak se s výplatou dostanu na stejnou úroveň, na které jsem v současné době a zase přidáte lidem, kteří jsou v kancelářích v teplíčku a od stolu jsou hrozně chytří a polovina z nich nemá vůbec představu co v dnešní době přímý výkon služby na ulici obnáší. Dalším problémem bude hromadný odchod kolegů, kteří mají odslouženo okolo 10 let a mají nemalé zkušenosti, ale to vy určitě víte, vždyť jste to panu Bublanovi před volbami vyčítal a sám s tím nic neděláte.

..s tím tarifem bych počkal, protože jej budou rušit a nový se bude teprve sestavovat. navíc seberou hodnostní. Takže budete rád když zůstanete na svých :-)

Ač nerad, musím s kolegou souhlasit. Já nemám problém s uvedením jména, na různé reakce z různých stran jsem vcelku zvyklý. Toto je můj názor a jako obvykle si za ním stojím. Musím přiznat, že jsem zklamán. Hluboce. Když jsem volil ODS, doufal jsem mimo jiné, že nový ministr vnitra pan Langer nový, dosud naštěstí neúčinný zákon o služebním poměru smete se stolu a projeví snahu o vytvoření nějaké smysluplnější normy. Já sloužím bezmála 15 let, z toho cca. 14 let u kriminálky. V roce 1992 jsem nastoupil na místní oddělení po civilní vysoké škole a vykonání ZVS. V minulosti jsem si u policie proběhl i různými vedoucími funkcemi.
Dle mého názoru finanční stránka "nového" zákona způsobí, že ti z nás, kteří mají zájem pracovat (a pracují) bez ohledu na čas, proti těm, kteří sotva dodrží pracovní dobu 40 hodin týdně, ostrouhají. Budou mít totiž stejně. Zkostnatělý a alibistický systém řízení u značné části policejních struktur a nakonec ani samotný zákon nějakou velkou diferenciaci neumožní. Kde je motivace? Morální přesvědčení? Aha. S účinností "nového" zákona pochopitelně okamžitě odejdou ti kolegové, kteří slouží oněch 30 let, a mnozí z nich jsou opravdovými odborníky. A velkohubé fráze o "rozloučení se" s (bývalými?) estébáky? Tsssss.... Než by to pan ministr stihl, i kdyby zůstal ve funkci delší dobu, dávno se mu v souvislosti s účinností zákona, který jim to umožní, budou smát s vyplacenými odchodnými a doživotní rentou. A my mladší (mně je 38)? My budeme s konstantním platem, možná nižším, než máme teď, jásat, jak je všechno skvělé. Nebo včas odejdeme. Jestli je na tom policie tak dobře, aby mohla plýtvat poměrně zkušenými lidmi, jen tak dál.

Když už pan Langer do této diskuse nezasahuje, doufám, že právě tenhle příspěvek a reakce na něj si přečetl...

Pane Langře, chovejte se slušně. Jste bohužel nejsprostší a nejprostší politik.
a) Neumíte přiznat chybu (viz odposlechy...)
b) Skáčete v diskusích jiným do řeči (prakticky každá diskuse, ..)
c) Jste zdrojem a příčinou nenávistné volební kampaně, kterou pan Paroubek později ještě zesílil (nenávistné bilbordy D1, KSČSSD, ...).
Udělejte dobrý čin pro ODS, odejděte a uvolněte místo pro slušné a vychované politiky ODS (Pospíšil, Bém, Tošenovský, ..)

Prázdný sud nejvíce zvučí!

Bohužel pane ministře jako volič ODS musím se přiklonit k názoru, že by špičky ODS včetně Vás a špičky soc.dem měli odstoupit a uvolnit místa slušnějším lidem. Jako vysokoškolsky vzdělaný člověk se nechováte ja základy etiky jsou Vám cizí. je poznat že jste studoval za komančů a rodina Vám výchovu jaksi pozapoměla předat.

Musím souhlasit...pane ministře,nějak se Vám ta loď potápí...

Vidim, ze tady diskutujicim strasne lezi na srdci budoucnost ODS, dokonce vic nez budoucnost republiky.Asi proto davaji ty dementni rady, kdo ma kdy odejit z vedeni. Asi proto pisou, ze za Paroubka bylo lip a uz aby byl zpatky. Uz aby jste vy byli na Kube, tam si muzete s Fidelem a Paroubkem notovat...jo a jeste s sebou vezmete komancskou rezervaci cili cca 20% obyvatel CR cili vsechny duchodce a mame reformu penzi za sebou hned... :-)

Nechápu, co má společného Paroubek s Fidelem, a už vůbec nechápu, proč posíláš všechny důchodce na Kubu?? Myslíš si snad, že byli všichni v KSČ? Prober se...

P.S. Pokud byl tvůj příspěvek myšlený jako vtip, tak se tady tomu kromě Tebe může zasmát pouze pan Langer, nikdo jiný.

Mohl by jste diskutujícím blíže vysvětlit jask si představujete svůj důchod?Taky na Kubě?

to Straight to Left: Možná, že o to jde. Jak čtu příspěvky od nick Straight to Right, myslím, že mu ještě cosi hnědého a nevábně voňavého stéká po bradě. (Od toho jak leze současnému ministrovi vnitra do pr*ele)

to Ubuntu: Jestli Straight to Right a Ivan Langer jedna osoba nejsou... :-)))

Když se tady divíš, že někdo radí, kdo má odejít z vedení ODS, tak ty, když radíš, že mají odjet všichni jinak smýšlející a VŠICHNI důchodci na Kubu, děláš ještě něco mnohem horšího, než oni, protože oni kritizují konkrétní osoby za konkrétní činy, ale ty tady házíš do jednoho pytle spousty lidí, které vůbec neznáš.Můj děda je taky v důchodu a 8 let seděl v 50.letech z politických důvodů.Jak si dovoluješ ty hovado takové lidi urážet? Možná mu tam dělal bachaře tvůj děda, ty zkurvenej dobytku.Mám zkušenosti, že vnuci největších komoušů kteří si po listopadu rozkradli státní podniky jsou dnes nejzuřivější pravičáci a nejvíc na komouše nadávají, ačkoliv nemají vůbec proč.. Už před časem tady někdo napsal, že jsi pěkný čurák.Já si jinak ve vulgarismech nelibuji, ale v tvém případě je to nejtrefnější a nejvýstižnější označení.

Dobrý den.Těším se na to až skončíte ve vedení ODS i s Topolánkem.Jsem taky ze severní moravy at už vás pražáci vyperou pryč.Za Paroubka všechno špatně za Topolánka a Langra a Nečase ještě hůř.ODS to je podvod na lidi.Naschledanou.

Langer nařídil Langovi aby BIS a UZSI pod jeho vedením začala okamžitě monitorovat všechny " odpůrce"
současné vlády ODS, pod vedením Mirka Topolánka, jako velké bezpečnostní riziko pro cz stát.

V dnešní době by EU měla opět začít velmi vážně přemýšlet o zavedení statutu politického uprchlíka pro občany zemí bývalé východní Evropy, kteří jsou svým objektivním kritickým myšlením a citem pro spravedlnost a demokratické principy znova nepohodlní pro současné vládnoucí garnitury těchto zemí.

Langer odvolal Randáka za nalezení Krejčíře UZSI na ostrovech.

Poděkování Krejčíře tlumočil Jaromír Raid při propuštění z vazby..." Ivan má premii jistou.."

Od tohoto idiota nic neočekávám. Podobné podvrhy a intriky jako Kubiceho zpráva, cesty za Becherem, teď budou na denním pořádku!! Je to ironie - Pablbkem nadšený nejsem, ale když se dívám, co se děje teď, tak si říkám, už aby tam byl zase zpátky....

Ivánku, svazáčku, probuď se. A nebo když jsi zhulenej, tak nemluv, Ty náš malej špiónku. A do Finska nejedeš, protože se nedomluvíš a taky by venku poznali, že jsi trouba, viď. Tak hodně zdraví, Ivánku.

Omlouvám se zúčastněným této diskuse. Po průzkumu vašich povídání, názorů a všemožných výlevů zjišťuji, že jsem ztratil svůj i Váš čas. Nenávratně.