1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

mafiana Mrázka nám sem píše samé hezké věci.provokatérům se můžu jen a jen zasmát,já v tomto mám jasno,krakatice nám zlikvidovala policii a ještě se tomu diví,že si to lidi nechtějí nechat líbit,jinak co se týče hasičů,mám zde mnoho přátel a vážim si jich,ale neštěstí jest,že musí ještě ve svým volnu dělat brigády,aby uživili svoji rodinu,znám osobně 4 !!!jinak náborová kampaň nebude asi poslední,jelikož mladí jsou nastartovaní,že po krizi jdou pryč,je to jenom momentální řešení jejich finanční situace,doufám,že mne páni z prezidia zkontrolují hrubky a opraví, a nebo možná sám nejvyšší...

Tunelář Langer byl Mrázkův blízký kamarád.

Zdravím všechny poctivé lidi. Jsem mile překvapen, že zde na můj příspěvek byl velmi kladný ohlas.V každé profesi jsou špatní, dobří, lepší, nejlepší. Obdivuji a vysmekávám poklonu hasičům, většinou jsem vyjížděl na nešťastné úrazy, pracovní úrazy, neštěstí, sebevraždy, požáry a podobně. Setkal jsem se na místě činu s profesionály, s hasiči. Tři roky je v aplikaci paskvil z.č. 361/2003 Sb, který napáchal a napáchá mnoho škody. Do současné doby za jeho působnosti odešlo zbytečně tisíce zkušených policistů, též bachařů a hasičů. V poslední době se více prezentuje poctivá práce policistů, hasičů a dalších , je to jenom dobře. Stačí pár dopravních policistů z KLadna a hatí se tím práce této skupiny lidí. Bez poctivé práce občanů této země/ např. zedníků, lékařů, učitelů, zdravotních sester, policistů, hasičů /se země neobejde. Všechno je to jenom v lidech. Ve společnosti nejsou dobré vztahy, vše o penězích. Stačí, když někdo onemocní, má úraz, přijde o příbuzné a podobně, tak okamžitě přehodnotí své hodnoty. Přeji všem příjemný víkend, zdraví, pohodu s pozdravem Ladislav Marek z České Lípy.

proto. Hasiči tu nebrečí. Většinou to jsou lidé od PČR, kteří by chtěli ještě více, ale zadarmo. Doporučuji každému studovat a vypracovat se. Na ulici jsi ten poslední.

je základ, nahoře je kecají, ale dělníci policie jsou na ulici > proto bych je híčkal

hasiči tu nebrečí, protože jich tolik není. Navíc nelze srovnávat za současného systému práci policistů a hasičů. Stačí a stačilo porovnat počet volných tabulek u obou složek (pochopitelně v procentech. A co se týče vzdělání tak nakonec budeme samý bakalář, inženýr, magistr, ale pracovat nebude nakonec nikdo. Nvíc jak je vidět u našich poslanců tak opravdu vzděláním inteligenci nikdo ještě nezískal a o slušném chování ani nemluvě.

a celníci taky nebrečí, jelikož se z Vás mají nejlíp, jak finančně, tak pracovní náplní.... bohužel...zajímavostí je, že mají rizikový větší jako hasiči

Jestli budeš umět pravopis pořád stejně jako nyní, tak si tě budou "híčkat" na ulici do důchodu.

puntičkáři, myšlenka Ti asi uniká - no když není argument tak rejpat do gramatiky

For Právě

Co to tady mluvíš ( doslova plácáš ) za nesmysly o vypracování se !!!! Služební činnost hasičů a policistů, je tak propastně rozdílná ( mluvím o rozdílnosti a vím o čem mluvím), že tyto dvě činnosti jsou nesrovnávatelné. To znamená že problémy hasičů a problémy policistů ve službě nelze porovnávat právě pro tuto rozdílnost. Odchody od hasičů se nekonají na rozdíl od policie. I ten poslední Franta ( nic proti Frantům ) pochopí, že velká fluktuace lidí v určitém zaměstnání a odchody z povolání mají jistě své opodstatnění - konkrétní důvody. Zeptej se hasiče co dělal na své 24 hodinové službě a zeptej se co dělal policista na své 12 hodinové službě, doslova napěchovanou oznámeními, na které ani nestačí vyjíždět ( za věčného se omlouvání lidem proč jsme támhlen nebo támhle přijeli později ), natož je včas zpracovat za neustálého tlaku a kritiky všech " znalých ". Spousty výslechů ( tedy práce hlavou ), že člověk na konci směny neví, co dělal ( řešil výslýchal ) na začátku směny a kolikrát se i mezi sebou na konci směny bavíme, jak je člověk v hazlu, že přes " X " výslechů za den, řešení problému lidí, kteří nám svoje někdy dost složité problémy nameldují do hlav ( jinak to pro následné sepisování nejde ) zjišťování údajů a spousty zpracovaných údajů, že na konci směny, už to hlava ani nebere a člověk odchází z " vymytou " palicí domů za okolností, jak tvrdí náš současný ministr vnitra, který vypočítává svá zlepšení " elektronizace ", policisté již nejsou pošťáky a přibývá policistů v ulicích. U nás nikdo na ulici nepřibývá, protože kdo má nohy a ruce, tak sepisuje jedno oznámení za druhým jako dříve, vkládá a cpe data do " elektronického " systému a přes to, že nás to nebaví věčně dřepět u počítače a chceme sloužit venku, tak to přes množství oznámení bohužel krachuje. A titíž oznamovatelé, co kritizují to, že sedíme na prdeli v kanclu najednou potřebují něco oznámit a najednou je jim jedno, že vlastně s jejich oznámením zase sedíme v kanclu.
Bohužel dokud zde nebude systém, jako v Holandsku, jak jsem četl ( výrazně méně náročný na byrokracii ), tak to bude o zapisovatelském servisu po kancelářích.
A pochybuji, že tohle má něco společného s prací - službou hasičů. Rozhodně, co mám známého profi - hasiče, tak ten by právě pro jistu znalost policejní práce, tohle dělat nechtěl, neb to není jen problém ojedinělý, ale charakter tété služby se zasahováním do práv a svobod občanů, řešit rvačky, a tu všehochuť problému ve společnosti vyžaduje mít " solidní " brnění a ne každý na to má - bez nadsázky. Někdo se vyčerpá dřív nekdo později - dle zátěžového místa, teplá místa neberu vůbec v potaz, tam jen chrochtají a nevědí, co se děje na ulicích - maximálně ze statistik.
Takže jaké že to vlastně je to srovnání hasiče a policisty ?

běž dělat hasiče a ne policajta, aby sis konečně nestěžoval!!!!

běž jinam a začni studovat případně vysněný civil. A jestli těm hasičům závidíš ty nehody, kam vy přijedete až po funuse!!! No promiň. Jak máš ráno dlouho kafe , odhaduji hodinu!

Bohužel, nepochopili a zase nepochopili, ale překvapit to nemůže.

For: F1
Tak pod Tvůj příspěvek by jsem se podepsal. Po 34 letech služby nemohu jinak, než plně souhlasit. Ten kdo službu u POLICIE nezažil - nepochopí.
VY urejpaní - běžte si to zkusit a jsem zvědavý na Vaše příspěvky po roce.

Máš pravdu, hezky, moc hezky napsaný, vystihující. Nechci urážet hasiče, ale kdyby hasič zažil jeden měsíc v roli policisty tak by utekl jako malý kluk. Proč asi odcházejí lidé od policie a né od hasičů? K příspěvku F1 bych ještě dodal, že kromě těch věčných kvantových oznámení co nabereš jich několik dostaneš ke zpracování, že nevíš po týdnu kde ti hlava stojí. Hasič přijede, udělá si svoji práci na místě a pro něho to končí, ale pro policistu to teprve začíná. Kdo splňuje podmínky, tak si to může skusit a uvidí sám.

proč F1 ještě slouží, když je to taková pakárna ptám se???????????????????????????????????????????

a už dávno mi není dvacet. Na policisty nadávají lidé, kteří klidně porušují dopravní předpisy, není jim proti mysli cokoliv ukrást, pokud mají příležitost, ožulit stát na daních aniž by jim došlo že vlastně okrádají sami sebe,dělat "bordel" kde se jim zamane, protože je přece "demokracie". V jejich zvráceném myšlení nejsou špatní oni - protože oni mají právo, ale policisté, kteří to právo vymáhají.

Tvoje životní zkušenosti jsou TV Nova, Blesk, Šíp a možná jedna zkušenost s policajtem, že Ti dal flastr. Máš-li v osobním životě problémnemusíš jej ventilovat na policistech. A pokud si myslíš, že Íčko něco změnilo, tak spíš naopak policejní služba, kde je v současnosti spousta mladých bude teprve bez zkušeností starých mnohem (v negativech) zajímavější

Tu zkušenost má i EU, protože podle mezinárodního hodnocení jsme na 1 místě v počtu krádeží v obchodech, na 4 místě v případech narušování občanského soužití a na 6 místě v nehodovosti, kdy jestli se dosavadní bilance nezlepší tak letos možná postoupíme na 5 místo. Takže to nebude o špatné práci policie, ale spíše o špatné kultuře národa.

číst a chápat čtené jsou dvě rozdílné věci.

Zrušte už tuto přihlouplou diskuzi blbečků. Policisté sem již dávno nepíšou a navíc za pár dní už bude ministr vnitra někdo jiný a toto forum pozbyde smysl.

souhlas

nevíte jak to je z prodloužením bezplatného ubytování z 3 let na 5 let pro mimopražské policisty sloužící v Praze??

Toto nemáš nikde, jen u policajtů!!!!!!!!!!!

Nikde skutečně nemáš ubytování zdarma, něco musíš zatáhnout vždy!

naplněny a Langerovi se to opět povedlo.

Klasická reakce. Když Vás někdo pochválí, je to v pořádku, ale když někdo rýpne, je oheň na střeše. Opět si přečtěte svoje přihlouplé příspěvky a pak se pořádně zamyslete. Zeptejte se někoho, kdo ztratil práci a byl v té práci dobrej, hodně dobrej a teď je na tom zle. Toto Vám nehrozí,tak se zamyslete a přestaňte bulet, protože ty Vaše problémy, že nemůžete jezdit sl. vozidlama neb stravenky a další voloviny je to nejmenší, domů totiž přinesete slušné peníze a to je hlavní. Šetří se všude a debilové jsou v každém kolektivu. Opravdu se nemáte špatně a vím to!!!!

plně s tebou souhlasím, odešli jsme s kolegou od sboru po 15 ti letech a teď nevíme, co bude. Cesta zpět je trnitá a tak bojujeme jak se dá a vzpomínáme na zlaté časy u PČR. Bohužel

pět let žiju v poho a v současnosti mám poloviční plat kvůli krizi.

Tak nebreč a přihlas se do fronty!!

ty jsi opravdu drn. Jedinej kdo tady bulí jsou policajti a nemají proč. Sklidni se a ještě jednou, vůbec jsi nepochopil příspěvek, ale to se dalo čekat.

Zdravím všechny poctivé lidi. Jak to tu čtu za posledních 5 měsíců, tak je tento veřejný web pro provokatéry. Slušní lidé, policisté, hasiči, rentiéři vyklidili pole. Každý z provokatérů si může zkusit službu pro blaho této společnosti, policejní, hasičské, bachařské a podobné řemeslo. Jedná se o skupinu občanů, kteří nasazují život a zdraví, mají narušené soukromí na úkor rodiny. Je to jejich práce. Pro provokatéry," běžete do civilu, budete rýt rypákem v zemi ", nemám tento pocit v civilu, mám se dobře. Z těch urážet vyplývá, že se jedná o mladé lidi. Až něco dokážou po letech práce, tak ať pak uráží. Zdravím bývalé kolegy, příjemnou službu, dejte na sebe pozor, s pozdravem rentiér Ladislav Marek z České Lípy. Jenom ještě jednu poznámku pro provokatéry. Je slušností se představit, když někomu bezdůvodně urážím jeho práci. Nikomu neberu jeho názor, ale vše ve slušnosti.

děkuji Ti za slušný článek, ovšem je třeba zapřemýšlet nad tím zda na těchto stránkách vůbec může být slušný názor

řada zde přispívajících " lidí " se štvavými nazory proti policistům a dalším bezp. sborům, vykazují naprosto zřejmou vnitřní hnilobu - asi tak. Hodnotu mají jako lidé mizernou, u některých katastrofální. Takže klid na duši, tito " lidé " nám morálně nesahají ani po kotníky, rozhodně to tak já cítím v tom smyslu proti kolika lidské špíně jsem už v unifomě stál a zatím stát budu.

... to není jen na těchto stránkách, těmito slaboduchými individui, kteří si na netu léčí mindráky, jsou zamořeny všechny diskuze, a to nejen s policejní tématikou... berme tyto, především mladé lidi, s úsměvem, třeba jednou taky dospějí a dostanou rozum :-)

to tu blejete. Jste dlouho u sboru tak běžte do c ať poznáte realitu. Chudáci a lítost s Vámi.

Jsem jeden z mnoha, který přijde do styku s policií pouze při silniční kontrole, nebo když mu vykradou byt, atd. A jako jeden z mnoha si vaší práce váží, protože si dokáže představit, co všechno obnáší. Jen sem nepíše. Dost "lidí" vám silně závidí plusy vaší práce (kterých je čím dál tím méně), ale není ochotno vaši práci vykonávat i s těmi mínusy, kterých je čím dál tím víc). Jsem jen rád, že mi stále ještě "sloužíte", protože za sozučasných podmínek to svědčí o tom, že sloužíte srdcem. O to lépe se mi spí. Díky.

Dlouho jste nebuleli, že máte stravenky za 30Kč jelita neb přitroubla!

nazdar "Debile", dlouho jsi neprudil. Zkoušíš opět slovní potenci, která Ti moc nejde. Pokuď Tě nevzali k PČR tak nebreč. Trošku víc snahy a něco udělat s inteligencí. Dneska jsou na to prášky a operace a nebo raději použij skartovačku :-)

Ty jsi hodně zakomplexovaný kamaráde, co Tě tak dráždí, uniforma, naše platy, naše pohodička v práci, nová auta, nové motorky, nebo že soused policista od vedle se má lépe než Ty? Má novější auto, hezčí manželku, nebo co?

je fakt banda magorů a dal bych vám krumpáč, aby jste poznali práci inteligenti!!!!!!

děkujeme za poklonu pane inteligentní

No jestli si myslíš, že Ti narostla inteligence u toho krompáče, tak se hodně mýlíš lopato.