1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Podívejte se, já jsem hlídkový policista už 30 let a musím říci, že ještě dlouho budu. Ono se říká, dejte šanci mladým, ale s tímto já nemohu souhlasit. Mladí jsou k ničemu, nemají zkušenosti, nemají morálku, chtěli by stále více peněz a přitom nám zkušeným pardům nesahají ani po kotníky. Například já jsem druhý, ne li nejchytřejší na celém oddělení a kdybych odešel do penze, kdo bude ty cucáky zaškolovat, kdo jim dá tu zprávnou školu pol. života, kdo je při zákrocích bude bravurně jistit?

Hele , nech tý srandy, už tak to stojí u policie za hovno, To co škodilové nemůžou potřebovat je pevná a jednotná policie. S takovou policií si totiž nemůžou dělat co chtějí To platí pro politiky i organisovaný zločin ! Proto nás rozeštvávají prvně generačně, potom mezi těmi na ulicích a v kancelářích, na ty v uniformách a v civilu, na ty co sloužili za komoušů a ty polistopadový, na vysokoškoláky a ti co školu nemají no a mohl bych pokračovat ! Nebo to obrať , komu poslouží rozesraná policiie ? Odpověz si sám !

Parde, prosím tě neodcházej...

Mám Tě před očima, normálně vidím tu ZPRÁVNOU policejní figuru nejchytřejšího na celém oddělení:-) Soudruh udělal někdy před třiceti lety chybu. Potěšil jsi mne, jestli nám něco chybí, tak je to oprávněně sebevědomý policajt! Jsem rád, že se mají mladší od koho učit a že jsi ještě vytrval. Předávej prosím i nadále své zkušenosti! Díky!

Celý měsíce jste tvrdily jak nebezpečný pro tuto zem je p.Paroubek teď sním půjdete do vlády znamená to že jste lhali? Volil jsem vás,ale proč mám vám dát hlas v předčasných volbách.Hlas vám znamená hlas i ČSSD.Pro občany je lepší riskovat vládu čssd+ksčm aspoň by jsme zjistili co je Paroubek ochoten obětovat.Dnes vím co jste pro moc ochoten obětovat vy a ODS -- DŮVĚRU OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA ---

DOBRÝ DEN PANE MINISTŘE

CHTĚL BYCH VÁM POPSAT STAV POLICIE ČR V HL. MĚSTĚ PRAHA

JSEM ŘADOVÝ POLICISTA V HLÍDKOVÉ SLUŽBĚ V PRAZE, TATO PRÁCE MĚ VŽDY LÁKALA A POŘÁD JÍ DĚLÁM RÁD. JE PRO MNE OSOBNÍ CTÍ TUTO PRÁCI VYKONÁVAT. MÁM ZA SEBOU ZÁKLADNÍ ODBORNOU PŘÍPRAVU NA SPŠ MV (nová
ZOP tj. 18 měsíců) A V SOUČASNÉ DOBĚ JSEM ASI 2 MĚSÍCE VE VÝKONU. NIKDY JSEM TUTO PRÁCI NECHTĚL OPUSTIT, ALE KDYŽ SE DOZVÍDÁM JAKÉ PODMÍNKY BUDOU
PO PLATNOSTI NOVÉHO ZÁKONA, TAK PŘEMMÝŠLÍM O ODCHODU Z PČR, AČKOLI PROTI SRDCI. PRACUJI V PRAZE A BYDLÍM V OSTRAVĚ (do Prahy jsem šel, protože nikde jinde nenabírali). ZA ROK SI BUDU MUSET PLATIT UBYTOVNU A CESTOVNÉ, KDYŽ SI TEDY SPOČÍTÁM MŮJ PLAT PO ODEČTENÍ TĚCHTO POLOŽEK, TAK SE VŮBEC NEVYPLATÍ TUTO PRÁCI ZA TAKOVÉ PENÍZE DĚLAT.

CHTĚL BYCH VÁS TEDY UPOZORNIT, ŽE TAKTO PŘEMÝŠLÍ DRTIVÁ VĚTŠINA MÝCH KOLEGŮ, KTEŘÍ PRACUJÍ V PRAZE A TAKÉ VÁŽNĚ UVAŽUJÍ O ODCHODU Z PČR.

CHCI VÁM TAKÉ ŘÍCT, CO SI MYSLÍM O NÁBOROVÉ AKCI "HLEDÁM SVÉHO PARŤÁKA"

VIDÍM TO TAKTO: (v Praze)

NABERETE NOVÉ LIDI K PČR, DO KTERÝCH BUDETE INVESTOVAT NEMALÉ FIN. PROSTŘEDKY, TITO LIDÉ PO ČASE ZJISTÍ, ŽE SE TO NEVYPLATÍ A ODEJDOU TO ZNAMENÁ:

1) POKLES POLICISTŮ = BUDE DO BUDOUCNA MÁLO KVALITNÍCH POLICISTŮ ( TZV. "NEBUDE Z ČEHO BRÁT A VYBÍRAT")

2) OBROVSKÁ ZTRÁTA VYNALOŽENÝCH PROSTŘEDKŮ!!!!
3) VZHLEDEM K VÁŽNÝM PODSTAVŮM NABERETE TÉMĚŘ KOHOKOLI



Z TOHO VŠECHNO PLYNE, ŽE KVALITA PRÁCE U POLICIE BUDE HORŠÍ A HORŠÍ, BUDOU CHYBĚT ZKUŠENÍ POLICISTÉ!! BEZPEČNOSTNÍ SITUACE BUDE ŠPATNÁ.



ZÁVĚREM BYCH CHTĚL ŘÍCT, ŽE JE POTŘEBA TAKÉ ZAMĚSTNANCE MOTIVOVAT, ABY BYLA PRÁCE KVALITNĚJŠÍ. HOVŘÍTE V MÉDIÍCH O "CUKRU A BIČI", ALE MÁM POCIT, ŽE ZATÍM SE VYSKYTUJE JEN A JEN "BIČ"

PEVNĚ VĚŘÍM, OSTATNĚ JAKO VĚTŠÍNA MÝCH KOLEGŮ, ŽE POCÍTÍME MY ŘADOVÍ POLICISTÉ I "CUKR" A ŽE SE SITUACE ZMĚNÍ, KDY SE BUDEME MOCI SOUSTŘEDIT POUZE NA SVOU PRÁCI A NEBÝT POD TLAKEM ZE ŠPATNÉHO OCEŇOVÁNÍ NAŠÍ PRÁCE.

PŘEJI VÁM HEZKÝ DEN

Pánové, na této stránce Langer neodpovídá, namáháte se zbytečně. Zde probíhá diskuze jenom mezi lidmi.
Pokud chcete, ať vám langer odpoví, pak musíte kliknout na " názory " a potom "volné" No a potom se ještě musíte přihlásit.

U policie to stojí za hovno, žádné jistoty, jenom vyhrožování a šikana ze strany nadřízených a co se týče akce "Hledám svého parťáka", tak je to k ničemu, od Nového roku PP uvádí, že od PČR odejdeš cca. 5 - 6.000 policistu a chci vidět, jak bleskurychle ty o policisty nahradí, zřejmě jenom tabulkově a ostatní policiste si to můžou za tu almužnu házet. Mám odslouženo 10 let a zvažuji, že půjdu do civili. Přeji krásný den.

hochu zlatá...máš pradu...ale s tou Prahou si nedělej falešné naděje...tady v Praze jsou osobní potřeby jednotlivých policistů vnímány pol managementem..až na tom nejposlednějším místě...jinými slovy...nejsou vnímány VŮBEC....opakuji, jakéhokoliv zlepšení osobní situace se policista sloužící v Praze a trvale žijící mimo....nikdy nedočká....protože není pro náš management nic...není člověk...je to jen číslo se jménem...toť vše

Pana ministře sloužím u policie dosti dlouho a pro rejpaly uvádím, že jsem nikdy nebyl v žádné straně a rozhodně nepojedu na Kubu jak někteří, kteří nesnesou jiný názor lidi posílají. Ale k věci za prvé bych chtěl uvést, že dost mystyfikujete lidi, když uvádíte , že policisté odcházejí protože neplatí nový zákon.
Znám dost lidí, kteří odchází právě z opačného důvodu , že tento zákon platit bude a je značně nevýhodný pro obyčejné policisty, kteří mají odlouženo více než 1O let a proto odchází. Další vlna odchodu bude dle nového zákona , kdy odejdou lidi, kteří mají odslouženo více než 25let a vyplatí se jim odejít než dále sloužit.
Za druhé myslíte vážně, že nahradíte odcházející policisty náborem? uvědomujete si, že tito policisté budou cca dva roky ve škole potom můžou tak trhat pokuty, protože nic více nebudou umět, místní znalost se získává až po několika letech a důvěrou občanů, aby se policista něco dozvěděl.
Za třetí myslíte vážně, že občan bude dávat tr. oznámení na poštěa nepřijde ve styk s policií jak jsem četl. Jako absolvent právní školy přece víte respektive by jste měl vědět co obnáší trestní oznámení, kldy je třeba občana poučit a pokud je oznámení dáno písemně tak se občan znovu předvolává a doplnuje se oznámení, neboť občan neuvede všechny potřebné udaje a musí podepsat poučení poškozeného v trestním řízení, dodat potřebné podklady a pod. Vzhledem k Vašemu vyjádření v mediích ohledně problematiky policie mně připadá, že jste jenou další populista a vůbec nevíce co se u policie zejména té řadové na ulicích děje a jak to funguje. Každá změna je většínou pro obyčejného poldu k horšímu. Vzhledem k této situaci jsem rovněž jako polda na odchodu a vůbec těm co zůstanou nezávidím, neboť politici se pouze kritikou policie zviditelňují a ty řeči jako vše pro občana k tomuto se nebudu vyjadřovat. Za Vašeho vedení a platnosti nového zákona dojde pouze k destabilizaci policie.

Pane minustře v souvislosti s připravovanou tarifní tabulkou bude velký rozdíl mezi tarifními třídami, např. mezi 7 PT a 8 PT. Děkuji.

Tak jsem se pane ministře dnes dozvěděli novou systemizaci. V souvislosti s připravovanou tarifní tabulkou dojde k propadu v 3 a 4 PT.Do těchto tříd budou zařazeni např. hlídkoví policisté, současní dokumenatristé.P.S.Pozor plnou parou vpřed.

Pane ministře. Píšete že jste odpověděl na otázky z období 28.9.2006.- 22.10.2006. Nějak jsem však nenašel otázku, která se zde před časem objevila a tím pádem ani její odpověď. Takže položím stejnou otázku jako pisatel, který se odpovědi nedočkal a kterého dotaz skončil neznámo kde.Dostanou policisté z SPJ peníze za hotovosti z let 2001-2002, nebo ne? Zpráva z prezidia totiž říká, že vše záleží na Vašem podpisu. Jinak je s podivem, že lákáte nové lidi do služeb u PČR a ještě nemáte vyřízeny účty s těmi, co již slouží. Nebo se pletu a už nás chcete všechny VYŔÍDIT ?!!!

Dobrý den pane ministře.
Pamatuji si, že pár měsíců před volbami do PS "remcala" Vaše strana, že vláda nemá mandát téměř na nic. Neměla podle Vaší strany mandát na to, aby privatizovala, neměla mandát na to, aby uzavírala obchodní dohody, anebo dělala nějaké reformy. Prostě několik měsíců před volbami neměla na nic "mandát". Přitom byla zvolena na čtyři roky a dostala důvěru PS.
Nyní jsem svědkem toho, že Vaše vláda - vláda ODS - ruší Ministerstvo informatiky, pracuje na důchodové reformě, reformě zdravotnictví a na spoustě dalších věcí, přičemž nedostala důvěru v PS, je to tedy vláda tzv. "v demisi" a je to podle mého názoru vláda pouze udržovací, která by měla zajistit pouze chod státu. Domníváte se, že má Vaše vláda nějaký "mandát"? Proč si myslíte, že máte k takovým závažným krokům větší mandát než měla Paroubkova vláda, když jste nedostali důvěru v PS?
Děkuji za odpověď
Roman Nevěřil

pane Langer procpak jste proti odposlechum?? proc jste rozprasil vedeni IMV?? nebude to nahodou tim ze vy jste ta osoba s 19-ti cisly mobilnich operatoru??? jj. konecne se stal kozel zahradnikem. co dodat???

Od nástupu Ivana Langera do funkce ministra vnitra stoupl průměrný měsíční počet mrtvých na našich silnicích o 29 % !!



Otevřený dopis

Vážený pan
Ivan Langer, ministr
Ministerstvo vnitra ČR
Praha

Vážený pane ministře,
od zavedení nového silničního zákona výrazně klesl počet mrtvých na našich silnicích. Řidiči jezdili lépe a bezpečněji než kdykoliv předtím. Ti slušní proto, že vždy ctí zákon, ti neukáznění proto, že se báli postihů.
Ode dne, kdy jste Vy nastoupil na zodpovědné a důležité místo ministra, který má zajištění bezpečnosti lidí v náplni své práce, počet mrtvých a zraněných prudce stoupl a neustále stoupá. Pod Vaším dohledem zbytečně hynou na silnicích desítky nevinných lidí.
Vy jste se vždy stavěl proti tomuto užitečnému zákonu, Vy jste ho veřejně napadal a bagatelizoval. Vy jste tvrdil, že porušování zákona není třeba tvrdě trestat, vy jste po svém nástupu do funkce omezil kontroly a tresty, Vy nedbáte smrtelného zhoršení poměrů v dopravě, Vy nepodnikáte nic proti ohrožení životů slušných lidí. Vy neplníte povinnosti, dané Vaší funkcí, nedbáte o zajištění bezpečnosti prostých občanů.
Vždy se tvrdilo, že jdete za svými politickými cíli přes mrtvoly. Bývalo to myšleno obrazně, ale teď se to stalo skutečností. Desítky zbytečně ztracených životů vydláždily Vaši kariéru. Nezávidím Vám. Stíny těch mrtvých za Vámi půjdou po celý zbytek Vašeho života.
Odvolávat se na svědomí je ve Vašem případě zbytečné. Žádat Vaši rezignaci je při Vaší povaze ztráta času. Ve své dosavadní politické kariéře jste nepřinesl nic užitečného, zlých a nechutných situací jste už vytvořil mnoho. Vždy dáváte najevo, že podpora ničemů a zločinců je součástí Vaší ideologie. Nepohnou s Vámi zřejmě ani zástupy truchlících, kteří Vaší vinou přišli o své drahé.
Tento dopis Vám má jenom sdělit, že si to všechno my, obyčejní lidé, uvědomujeme.

Ing. Richard Bébr
České Budějovice 23.10.2006

Obyčejný člověče...nezlob se :-) Ještě jste měl napsat, že Ivan Langer může za jaderný test KLDR, pak by výčet jeho hříchů z Vašeho pohledu mohl být úplný, ne? Vždy pište za sebe a ne za ostatní...obyčejné i neobyčejné.

Sohlasím, Laner je jeden z mnoha politiků , který postojem k novému silničnímu zákonu dal naději všem šmejdům, kteří usedaji za volant. Naděje byla o to mocnější v okamžiku , když se stal ministrem vnitra!

Plně souhlasím s výše popsaným jevem. Je smutné, co se v tomto státě děje.