4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Dělám u policie více jak 30 let, nejprve základní útvar pak 26 let kriminálka. Nikdy jsem nechtěl dělat vedoucí funkci , což jsem si splnil do dnešních dnů pracuji jako řadový kriminalista. V roce 1985 jsem požádal o studium na vysoké škole SNB, bylo mě řečeno, že nejsem kádrová rezerva OVKSČ a žádost mě nebyla doporučena. Nechal jsem se tedy alespoň zapsat ke studiu na důstojnické škole, kterou jsem dokončil řádně po dvou letech zkouškou / není uznána jako vyšší odborná škola / V roce 1993 jsem požádal o studium na Policejní akademii, bylo mě řečeno, že přednost mají mladší ročníky a nebyl jsem ani připuštěn k přijímací zkoušce. Dnes jsem byl zařazen na 7 platový stupeň, kde je předepsané Odborné vyšší a nebo vysokoškolské vzdělání ! V 51 letech mám 4 roky na to, abych si večerně a ve volných dnech S/N vzdělání doplnil, pokud né, můžu táhnout . Dobrý ne ! Může mě někdo z přítomých kolegů naznačit jakou mám reálnou volbu ? Po 30 letech nočních služeb, neplacených přesčasových hodin, kdy jsem o volný čás okrádal svou rodinu ? Má začít studovat a znovu ve svém volnu odcházet z domova a říkat manželce znovu a stále promiň ?

Můžu-li doporučit, ale nebude to jistě lehká volba, vydržet několik měsíců a se solidní rentou a odchodným jít pryč. Pan ministr nebude tolerovat "nevzdělané bez titulu" (ikdyž má titul většina na školách, kde jim to je k práci na ....). Tvé zkušenosti jdou s novým zákonem pak někam a tak dopadne většina ve vaší kůži a nedivil bych se, kdybyste odešel....hlavně, že protlačili takový nedodělek.....a teď se bijí do prsou, jak jsou dobří a jak se vším pohnuli....no comment

Omluva za chybu v tykání, po tolika letech na ulici a ve Vašem věku si zasloužíte respekt, pardon.

Je to k vzteku, nebo k pláči . sloužím u PČR sice o 7 let méně , ale i tak se již počítám k těm déle sloužícím. Nový zákon , ale vůbec nebere v potaz nějaké zkušenosti . Škola nikdy nebyla a nikdy nebude patent na rozum. Toto ale v naší složce nějak naši nadřízení a vysoce inteligentní Bc. a Mgr. nějak nechtějí připustit. Pořád nás chtějí srovnávat se západem , ale tam nikoho nehodnotí podle toho jaký má titul, ale co dovede.

Jiří, z toho si nic nedělej, já letos končím Bc.studium a pro změnu jsem na tabulce, kde školu nepotřebuji a vzhledem k tomu, že jsem na tabulce, kde i postup o patro výš by nebyl na tbl., kde je potřeba vzdělání a jsou tam ze 100% chlapi bez školy (sice "většina" na svém místě), ale nikdo je po těch letech už nedonutí, aby si tu školu dělali a postoupili dál. Proč, když ji nepotřebují a jsou spokojení....Tj.ten karierní řád, jak s tím mažou med kolem hu... takže mám stejně na výběr, buď odejdu pryč, ikdyž mě ta práce baví a budu si hledat místo ve vyšší třídě nebo se s tím srovnám a budu dalším ze stovek (tisíců) vysokoškoláků, co šlapou chodník.....a tak to chodí...:-)))

Podle mého názoru se tě chtějí asi zbavit, protože tě mohli dát do 6 třídy. U nás před lety posílali na školu plno nových kluků z hlídkové služby. Jednalo se většinou o kluky, kterým to nešlo ani na ulici tak ani v kanceláři a elegantně se jich zbavili na 3 roky, když je poslali na denní studium. Po jejich návratu je začali dávat na kriminálku a starý pardálové jako ty je museli všechno učit a dělat na ně. Ještě domů nosili méně peněz jak oni. Výsledek toho byl, že plno schopných kluků raději odešlo do civilu.

pro "bbb"
Když to vezmeš selským rozumem, tak kam by měli ty " masy " vysokoškoláků postupovat ? Já jsem na funkci zpracovatele, sloužím naprosto stejným směnným způsobem, jako územáci na naší směně a nedokáži si představit, kdyby si všichni zpracovatelé udělali ( jako že studuje poměrně dost lidí ) VŠ, kam by se jako měli posunout ? Také nechápu proč někdo dneska " nacpe " kriminalistu s 30 praxí ( kterou ani 10 vysokých škol nenahradí ) do 7 platové třídy s povinností, aby si dodělal VŠ - v uvozovkách, že tuto práci kriminalisty tedy do současné doby vykonával 30 let jako " neodborník - pololaik ". Vždyť je tohle uvažování debilní. To se můžem do 10 let dostat k modelu, že všichni územáci budou mít povinně Bc., všichni ostatní magora a budeme nejtitulovější sbor na světě.
Náročnější požadavky s dalším studiem teorie chápu jako nutnost vyšetřovatelů a míst řídících, kteří by měli mít v teorii navrh, ale již vůbec to nevidím jako nutnost u řadového kriminalisty nebo policajta na obvodním oddělení. Kdo si chce udělat VŠ, ať si ji udělá, bude se mu to v budoucnu třeba hodit, ale již teď je vidět, že bakalářů je jako hub po dešti a co s nimi ?
Pravdou ale také je, že řada z nich přišla k policii, kde se tak dva roky rozkoukali - dali si přihlášku v příhodné době a to bylo celkem nedávno a nebo ještě teď, kdy školu jim povolili a teď přicházejí zpátky z těchto škol " TEORETICI ", kteří ale mají za sebou tak ty dva roky a někdy trochu více ( mimo těch déle sloužících ) zkušeností z ulice teď je cpou z důvodu " získaného patentu na rozum " na některá místa, kam se v dřívější době chodilo ne pro VŠ ale pro zkušenostií a od těchto lidí vidím chování, která má vyjadřovat tu jejich teoretickou vyzrálost - takové ty jejich hovory s vypouštěním odborných názvosloví jako například : " Na těch případech je vidět stejný " MODUS OPERANDI ". Tím nikoho ze zkušených praktiků nehromí - ti jinak také vědí co to znamená. Přeci nebudeme mluvit latinsky.
Tím co jsem tady uvedl, jsem zčásti odpověděl na příspěvek kolegy nahoře - Radka, který toho má policejně velmi mnoho za sebou a pochopí to každý alespoň trochu déle sloužící policajt. Zkrátka dnešní preferování jen a jen VŠ je na spoustě míst podle mého názoru zbytečné, kdo ale chce ať studuje, je to právo každého.
Jen mě vadí, že jsou " vytlačováni " opravdu velmi zkušení lidi a konkrétně mě například vadí, že z našeho okresu odešel kriminalista s 18 letou praxí, který měl skutečně " nadstandartní výsledky ", kdy brabečková co se vrací z policejních akademií na něj nebudou mít ani po 20 letech, protože jeho smysl odhadu pachatele po osobnostní stránce a celková taktika výslechu a práce s pachatelem byla na úrovni takové, že to člověk opravdu respektoval. Proč o něm píšu, protože odešel jednak z důvodu dění u policie v posledních letech a naprosto neodůvodnitelného preferování nezkušených ( myslím tím těch chvilku u policie ) akademistů na místa u kriminálky. Každej kdo delší dobu slouží ví, že znalost pachatelů na kriminálce je alfou a omegou této práce. Tato znalost je získávaná dlouhodobě. Některé pachatele člověk potkává téměř každý týden a jiné třeba jednou za 5 let a přesto již člověk ví co je zač a co od něj může očekávat, jaká bude jeho " nespolupráce " při výslechu - jak na něj.
Dneska je to ale o tom : Máš Magora nebo alespoň Blbce, tak je to dobrý, jseš ten lepší článek u policie a na tobě všechno postavíme. S ostatníma zameteme - že maj zkušenosti - nezajímá.
Někomu se to možná nebude líbit - zvlašť těm z VŠ s málo léty, kterých jsem se tady možná trochu dotknul, ale stojím si za tím, protože to tak v dnešní době je.

To EsPe: Jasně, rozumím ti, ale já se tu bavím o lidech,kteří začali studovat po 8-10 letech na ulici a tam zkušenosti už získáš. Vadí mi i to, že od 1.1.2007, kdy bude účinný nový zákon, by na jistá místa (nevím jak kde a je-li to u vás taky), bylo vyhlášeno výběrové řízení, ale vzhledem k tomu, že tam jisté lidi nechtěli, protože nejsou dostatečně loajální a blablabla, narychlo se tyto fleky zaplnili ještě letos středoškolákama s poloviční praxí, ikdyž je u nás přes 10 VŠ s praxí nad 10 let.... To tu ale nevyřešíme, já bych i tak zůstal na ulici, takže nejde o to, si zalézt do kanclu, jde o to využít vše, co jsem se naučil a předat to dalším a pokusit se alespoň něco změnit, ať už jde o komunikaci, přístup, informování, školení, ocenění práce atd...

Ahoj kolegové. K firmě jsem nastoupil s civilní maturitou v roce 1981. Při nástupu platově nic moc. Začínal jsem na hlídkové, pak IPS, poté SIPS no a odtud na OOK. Někdy v roce 1990 začali šéfové opruzovat s potřebou mít VŠ vzdělání. Tak jsem začal studovat, bylo to super, za 100% plat jsem byl ve škole a v práci jsem se vyskytoval jen pohostinně. Mohl jsem se více věnovat rodině a svým koníčkům. Studování se mi zalíbilo natolik, že jsem postupně absolvoval VŠ s tituly Bc., pak Ing. a poté Dr. Musím uznat, že to PČR vzala velmi vstřícně a mám pěkný plat a dobré místo. Od ledna 2007 dostanu ještě přidáno. Začínal jsem z hodností nstržm. , nyní jsem plukovník. Všechny so a ne mám volné , svou práci si řídím a organizuji sám. Jsem spokojený polda a vám všem přeji to samé!

Vzkaz pro bbb,

nic si z toho nedělej jsem na tom stejně, také jsem byla donucena jako dokumentarista jít studovat a teď mi je vysoká škola pro srandu králíků. Také nechci a nikdy jsem nechtěla dělat žádnou fce, chci prostě dělat policejní práci. Vám Radku můžu jenom vzkázat, že na VŠ se mnou do ročníku chodí i starší kolegové než vy a teď s účinností nového zákona to vzdají, protože ze sebe prostě nebudou dále dělat cvičenou opici. Ono by bylo hezké mít velmi vzdělanou policii, ale kdo bude potom dělat tu špinavou práci a otázka je, kdo tyto všechny vysokoškoláky zaplatí. Ve vašem postavení je skutečně počkat 4 roky, nechat si podepsat smlouvu na dobu určitou a potom hezky v klidu odejít a nebo jak radí kolega, oddělat pár měsíců a odejít s výsluhou. Jak vidítě, tak zkušenosti prostě nikoho nezajímají. Je to začarovaný kruh.

Kdyby ses jim na tu službu vysral hned po 89.roce jako my,tak jsi měl dnes po starostech.Je to banda lumpů a ty jim vole sloužíš!Navíc jsi porušil přísahu a tedy jsi zradil.

Ahoj kluci. Tak se s váma loučim. Mám odslouženo 11.let a 2 roky vojny. Takže nejakou pětku dostanu. Už mám dost tý buzerace od nadřízených. A od nového roku to půjde všechno do p....e! Gumy budou na koni a daj vám to pekně sežrat. Ten zákon je dělanej jen pro ně. Už teď na nás machrujou! Tak se mějte a držim vám palce!!!! Hasič.

Soudy se budou činit, protože jednou na mě vytáhnou výmysly a sejmu je stejně jako to zkusí oni na mě. Jinak přeji hezké svátky a ať se ti daří v soukromém sektoru. B

Machrujou, buzerujou a jednat s lidma neuměj. Polda

hodne stesti v civilu. a svestickam se na ulici nesmej. oni za to nemuzou za dream management na PP

Nevíte někdo bližší informace jak má od nového roku fungovat dopravní policie zaměřená na dohled. Jaké třídy, jaké požadavky, zda-li je lepší utéct do civilu než se tu nechat buzerovat od dědečků.

Dohled zřejmě 3PT, stejně jako hlídkaři a 158...dále bez komentáře a je na každém, jak se rozhodne, já být na tomto místě, pošlu děkovný dopis a jsem za týden na marodce a jednou nohou v civilu.....

3,4,5...jsem zvědav, jestli jim pak ta protikorupční kemera za uchem bude něco platná

Můžu ti říci, že policisté na BESIP budou v 3TT a u nás dokonce nebudou mít ani 10 % navrch, takže nevím, co budou nosit domů, ale domnívám se, že almužnu.

Pro větší zmatek a pro OOPP

Zde je odpověď na téma započítání výsluhových dob - na stránkách s touto tématikou - měly by to být právně fundované odpovědi :

Podle § 224 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede všem příslušníkům zápočet dob pro účely výsluhových nároků. Do trvání služebního poměru se Vám započte doba trvání služebního poměru policisty (včetně zápočtu vojenské základní nebo náhradní služby) a doba trvání služebního poměru celníka. Z uvedené doby a z doby trvání služebního poměru podle zákona č. 361/2003 Sb. se bude odvíjet Váš nárok na výsluhový příspěvek. Zmíněné doby mají význam také pro stanovení výše odchodného. Při novém skončení služebního poměru se příslušníkovi, kterému bylo při předchozím skončení služebního poměru vyplaceno odchodné, vyplatí odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena.
Dle dotazu na Krajské správě se vojna podle dalších prováděcích předpisů, které byly ale odlišné od celníků ( ale shodné s vězeňskou službou ) se ZVS a asi tedy i NVS dle dosud platného zákona započítává. Osobně znám bývalého dozorce který odešel po : 8 let + 2 ZVS a příspěvěk pobírá.

podle nového zákona se vojna do výsluhy nepočítá

Tady kdosi zmíňoval, že má odsloužených 8 let u policie plus 2 roky vojny a tramdá pryč!Tak to je na omylu, protože zákon č.361/2003 Sb. jasně hovoří to, že na rentu se nevztahuje zápočet vojny ani podle starého zákona o služ.poměru PČR. Vojna se započítává akorát do platových stupňů, tzn. jako odpracované roky praxe,nikoliv k nároku na výsluhu,ok!!!Chce si to přečíst pořádně zákon!!!!Zdarec

Jo, ale jestli se sekl v tomhle, tak i pro něj platí přechodné období 3 let, takže 10 stihne...:-)

To s tou vojnou je to fakt pravda? Já mám odslouženo čistých 12 let a se ZVS budu mít za 2 měsíce 14 let. Takže, když dám výpověď až po novém roce, tak mi započítají pouze 12 let? V tom případě by bylo pro mě výhodnější dát výpověď do konce roku 2006, kdy bych měl mít započteno 14 let. Mě se to nezdá, podle mne půjdu na výsluhu v překlenovacím období a měl by se na mne vztahovat zápočet let dle z.č. 186/1992Sb. Kdo to přesně ví, nejlépe na 110%, do konce roku už není moc času. Děkuji.

Hary napiš šéfovi odborů na mail, myslím, že ti to řekne nejlépe on. Taky na stránkách www.nosp.cz možná najdeš nějaké info. Zdravím

Kecy, v přechodném období se odchází dle účinnosti starého zákona, tedy + ZVS. Dle nového zákona je skutečně ZVS započítávána pouze do tarifu. Jinak je nejlepší se informovat na kmenovce.

...ten kluk má pravdu

Ve III.čtení návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na r.2007 neprošel návrh na posílení prostředků v kapitole všeobecná pokladní správa o 500 mil. Kč „na příslušníky “.
viz www.osh.cz

Není to ten náměstek PP, který se proti drtivé většině reakcí zuřivě brání ponechat možnost sloužit třeba o nočních a nízkých teplotách v tzv. čerňákách, čímž nám bere ten zbytek důstojnosti a respektu, který ještě máme?

Zdravím, zaslechl jsem, že je na PMJ v Praze přes 100 žádostí do civilu a na jiná místa, nevíte o tom něco?

Víte o tom, že náměstek PP považuje policii za vojenský organizovaný sbor. To je ostuda, vždyť v zákoně o policii z.č. 283/91 Sb. se píše, že se tímto zákonem se zřízuje policie ČR- bezpečnostní ozbrojený sbor. Myslím, že p. náměstek pořád žije minulostí. Je to ostudy,když vysoce postavený manager PČR nezná zákon o policii.

Bezpečnostní ozbrojený sbor má vnitřní struktůru vojensky oragnizovaného sboru. Proto máme hodnosti, proto je zde vše řízeno psanými rozkazy. Proto je zde velitelská pravomoc. Pokud to nechápeš, prosím tě běž raději do cukrárny prodávat indiány a kremrole.

Nejseš daleko od pravdy, protože znám jednoho bývalého policistu, který si v Ústí nad Labem - Krásné Březno otevřel cukrárnu a skutečně prodává indiány a kremrole, jmenuje se Rudolf Antal - kdo by si to pomyslel, všechno je možné.

Sam Ti to doory vysvětlil. Ale zapoměl dodat, že bez vojenského prokurátora to není vojensky organizovaný sbor, ale kočkopes. Tak buď klidná, bordel bude dál!

Je snad špatné poukázat na to, že od Nového roku si většina z nás pohorší na mzdě. Není pravdou, že většina z nás pracuje v nedůstojných podmínkách! Máme dostatečné materiální a technické vybavení ! Skoro každý si odpoví, že nemáme. Jaké můžeme mít PČR renomé u občanu, když k nám přijde něco oznámit. Chátrající budova, nábytek z dob minulých. Nefungující PC a policista v obnošené uniformě, protože ve skladu na něho nic nemají.

O tomto tady mluv až 15. února 2007, když budeš mít výplatní termín. Pak tady teprve plácej !

Policemane nechápu tu tvoji nedůvěru v řídící pracovníky PČR, celá léta tě učí, aby si pro dobro Policie ČR nic neslepičil na veřejnost a " dělal ", že to máme pevně v rukou a že je vše v pořádku a teď jsi to tady profláknul - po tom tvém sdělení " nám už lidi nebudou důvěřovat ". Nech to být a nech se překvapit. Ptáci na střechách si povídají že nám přidají těch 4.000,- Kč, jak ještě na jaře sliboval exministr Bublan - I VOJÁCI NÁM BUDOU ZÁVIDĚT

Vážený Same, to, o čem píše kolega není otázka nějakého 15.2.2007, to není otázka ani posledních měsíců, to je realita desítek let....ještě mi prosím vysvětlete, co se tak zásadního změní až k Vámi uváděnému datu? Četl jste už nový zákon? Prohlédl jste si už nové platové tarify? Viděl jste novou systemizaci pracovních míst? Umíte počítat? To co uvidí 15.2.2007 na výplatní pásce si lehce spočítá už nyní a zakazovat komukoli se vyjadřovat a poukazovat na nedostatky (ať už jde o zákon nebo něco jiného) je jen ukázkou toho, kde zřejmě pracujete.....na ulici těžko....

Už jen ten styl : " PAK TADY TEPRVE PLÁCEJ " vykazuje prvky jisté nadřazenosti nad věcí ( a asi i nad těmi z ulice jako jsme my ) a nebo je to někdo z nekonečných optimistů - i takových je potřeba - neboť pozvednou ducha v okolí nám všem naivním nevěřícím. Možná se ale pletu a pokud dne 15.2.2007 bude velký třesk a uvidím okolo sebe rozesmáté tváře - pošlu policemanovi email s výtkou aby příště nešířil poplašné zprávy - obvzlášť mezi civilní sektor, který si to nemůže prožít a zhodnotit.

Děte do háje! Kdo je nadřazenej ! Co to kecáš za blbosti já jsem taky ulice ! Nejsem jeno ze všeho vysranej jako vy . Pořád tady něco omýláte, třesete se , stěžujete si.Tak nechte těch keců, 15.2.2007 se podívejte kolik leží na stole a pak jsou dvě možnosti . Budu to za ty prachy u firmy dělat nebo nebudu a najdu si jinou možná příjemnější a lépe placenou práci ! To je život hoši, tak to je !

a když se mi něco nelíbí, tak to flegmaticky hodím za hlavu a raději půjdu jinam....za dveřma čekají tisíce dalších....a buďte zticha, tady vám zakazuji se vyjadřovat....ty bys měl jít na funkci, máš k tomu předpoklady....:-)))

Proč se mám trápit tím, co neovlivním . Všechno v životě je jenom otázka volby! Nebudud fňukat a naříkat, jak to máme těžké, jak jsou na nás všichni zlí, jak máme vybavení špatné, jak na nás šetří, že šéfove stojí za hov ! K čemu jsou takové řeči. Policie je rozesraná tak jak si to lidi a politici asi přáli, tak o co jde, já to rovnat nebudud, ani náhodou ! Budu zatím makat jak nejlépe můžu až do té doby, kdy si řeknu dost , za tohle už nedělám no a půjdu jinám. Když člověk chce dělat práce si ho vždycky najde. Já fňukat nikdy nebudu , NIKDY ! Proto mě štve jak zde někdo stále něco vytahuje. Je to k hovnu nic se tím neřeší - Hrajete si na tvrďáky, ale kňouráte tady jako u máminčiný sukně !

Nevšiml jsem si, že si tu někdo hraje na tvrďáky, jen se tu vyjadřují k tomu, co je s prominutím se... Toť vše, když se ti to nelíbí, můžou ti stejně jako tu přispíváš ty říci, nelez sem....

Svatá pravda!!!!